Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu a z majetku, vybírané ve prospěch Kanady a Československa, jeho správních útvarů nebo místních orgánů, ať je způsob vybírání jakýkoli.

Za daně z příjmu a z majetku se považují všechny daně, vybírané z celkového příjmu, z celkového majetku nebo z částí příjmu nebo majetku, včetně daní ze zisku ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku, daně z celkové částky mzdy nebo platu placené podniky a daně z přírůstku hodnoty.

Současné daně, na které se smlouva vztahuje, jsou:

Tato smlouva se vztahuje také na veškeré daně stejného nebo podobného druhu, které budou ukládány po podpisu této smlouvy vedle současných daní nebo místo nich. Příslušné úřady smluvních států si vzájemně sdělí významné změny, které byly provedeny v jejich příslušných daňových zákonech.

V této smlouvě, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad:

Každý výraz, který není jinak definován, má pro aplikaci smlouvy smluvním státem význam, jenž mu náleží podle práva tohoto státu, které upravuje daně, na něž se vztahuje tato smlouva, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad.

Výraz "rezident jednoho smluvního státu" označuje ve smyslu této smlouvy každou osobu, která podle práva tohoto státu podléhá v tomto státě zdanění z důvodů svého bydliště, stálého pobytu, místa vedení, místa zřízení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria. Tento výraz také zahrnuje vládu smluvního státu nebo správní útvar nebo místní orgán nebo každé zastoupení nebo instituci této vlády, útvaru nebo orgánu.

Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem v obou smluvních státech, bude její postavení určeno v souladu s následujícími pravidly:

(a) předpokládá se, že tato osoba je rezidentem v tom státě, ve kterém má stálý byt; jestliže má stálý byt v obou státech, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů);

(b) jestliže nemůže být určen stát, ve kterém má tato osoba středisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá stálý byt v žádném státě, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, ve kterém se obvykle zdržuje;

(c) jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem v tomto státě, jehož je státním příslušníkem;

(d) jestliže je tato osoba státním příslušníkem obou států nebo žádného z nich, upraví příslušné úřady smluvních států tuto otázku vzájemnou dohodou.

Jestliže osoba jiná než osoba fyzická je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem v obou smluvních státech, tak:

Výraz "stálá provozovna" označuje ve smyslu této smlouvy trvalé zařízení pro podnikání, ve kterém podnik vykonává zcela nebo zčásti svoji činnost.

Výraz "stálá provozovna" zahrnuje obzvláště:

Bez ohledu na předcházející ustanovení tohoto článku výraz "stálá provozovna" nebude zahrnovat:

Jestliže, bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2, osoba - jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 5 - jedná ve smluvním státě převážně na účet podniku druhého smluvního státu, považuje se tato osoba ve vztahu ke všem činnostem, které provádí pro podnik, za stálou provozovnu podniku v prvně zmíněném státě, pokud činnost této osoby není omezena na činnosti uvedené v odstavci 3, které, pokud by byly uskutečňovány v trvalém zařízení, by z tohoto trvalého zařízení nečinili stálou provozovnu podle ustanovení tohoto odstavce.

Nepředpokládá se, že podnik má stálou provozovnu ve smluvním státě jenom proto, že v tomto státě vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti.

Skutečnost, že společnost, která je rezidentem v jednom smluvním státě, ovládá společnost nebo je ovládána společností, která je rezidentem v druhém smluvním státě, nebo která tam vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti.

Příjmy, které plynou rezidentu smluvního státu z nemovitého majetku (včetně příjmů ze zemědělských a lesních podniků) umístěného v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

Pro účely této smlouvy výraz "nemovitý majetek" se definuje ve shodě s právem smluvního státu, v němž je tento majetek umístěn. Tento výraz zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář užívaný v zemědělství a lesnictví, práva, pro která platí ustanovení obecného práva vztahující se na pozemky, právo požívání nemovitého majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platy za těžení nebo za přivolení k těžení nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních zdrojů; lodě, čluny a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.

Ustanovení odstavce 1 se použijí pro příjmy z přímého užívání, nájmu nebo každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku.

Ustanovení odstavců 1 a 3 se rovněž použijí pro příjmy z nemovitého majetku podniky a pro příjmy z nemovitého majetku užívaného k výkonu nezávislého povolání.

Zisky podniků jednoho smluvního státu budou zdaněny jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává nebo vykonával svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny v tomto druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně.

Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se s výhradou ustanovení odstavce 3 v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou.

Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst ty odpočítatelné náklady, které byly vynaloženy na činnost této stálé provozovny, včetně nákladů na vedení a všeobecných správních výdajů takto vynaložených, ať vznikly ve státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna, či jinde.

Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik.

Zisky, které se mají přičíst stálé provozovně, se pro účely předchozích odstavců stanoví každý rok stejným způsobem, pokud neexistují řádné a dostatečné důvody pro jiný postup.

Jestliže zisky zahrnují příjmy, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku.

Zisky, plynoucí rezidentu jednoho smluvního státu z provozování lodí a letadel v mezinárodní dopravě, budou zdaněny jen v tomto státě.

Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 a článku 7 příjmy, plynoucí z provozování lodí a letadel, které jsou používány převážně k přepravě cestujících nebo zboží výhradně mezi místy v jednom smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto státě.

Ustanovení odstavce 1 a 2 platí také pro zisky plynoucí rezidentu jednoho smluvního státu z účasti na poolu, společném provozu nebo mezinárodní provozní organizaci.

Jestliže

a jestliže v těchto případech jsou oba podniky ve svých obchodních nebo finančních vztazích vázány podmínkami, které dohodly nebo jim byly uloženy a které se liší od podmínek, jež by byly sjednány mezi podniky nezávislými, mohou jakékoliv zisky, které by, nebýt těchto podmínek, byly docíleny jedním z podniků, ale vzhledem k těmto podmínkám docíleny nebyly, být zahrnuty do zisků tohoto podniku a následně zdaněny.

Jestliže jeden smluvní stát zahrne do zisků podniku tohoto státu - a následně zdaní - zisky, které podniku druhého smluvního státu byly zdaněny v tomto druhém státě a zisky takto zahrnuté jsou zisky, které by byly docíleny podnikem prvně zmíněného státu kdyby podmínky sjednané mezi oběma podniky byly takové, jaké by byly sjednány mezi nezávislými podniky, upraví druhý stát přiměřeně částku daně jím uložené z těchto zisků. Při stanovení této úpravy se vezme náležitý zřetel na jiná ustanovení této smlouvy a bude-li to nutné, příslušné úřady smluvních států se za tím účelem vzájemně poradí.

Smluvní stát nezmění zisky podniku za okolností uvedených v odstavci 1 po uplynutí lhůty stanovené jeho právními předpisy a v žádném případě po uplynutí pěti let od konce roku, v němž získal podnik tohoto státu zisky, které by byly předmětem takovéto změny.

Ustanovení odstavce 2 a 3 se neuplatní v případě podvodu, vědomého zanedbání nebo nedbalosti.

Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem v jednom smluvním státě, osobě, jenž je rezidentem v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže příjemce je skutečným vlastníkem dividend, daň takto stanovená nepřesáhne:

Ustanovení tohoto odstavce se nedotýká zdanění zisků společnosti, které slouží k výplatě dividend.

Výraz "dividendy", použitý v tomto článku, označuje příjmy z akcií nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na zisku a příjmy z jiných podílů na společnosti, s nimiž se podle daňového práva státu, v němž je společnost, která dividendy vyplácí, rezidentem, nakládá stejně jako s příjmy z akcií.

Ustanovení odstavce 2 se nepoužije, jestliže skutečný vlastník dividend, který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě, v němž je rezidentem společnost vyplácející dividendy, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna nebo vykonává v tomto druhém státě nezávislé povolání prostřednictvím stálé základny tam umístěné, a jestliže účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže k této stálé provozovně nebo k této stálé základně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle případu.

Jestliže společnost, která je rezidentem v jednom smluvním státě, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností, ledaže tyto dividendy jsou vypláceny osobě, jež je rezidentem v tomto druhém státě nebo že účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, skutečně patří ke stálé provozovně nebo ke stálé základně, které jsou umístěny v tomto druhém státě, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů majících zdroj v tomto druhém státě.

Žádné ustanovení této smlouvy nebude vykládáno tak, že by bránilo jednomu smluvnímu státu zdanit výnosy společnosti, plynoucí ze stálé provozovny v tomto státě, vedle daně z výnosů, která by byla uložena společnosti, která má státní příslušnost v tomto státě, za předpokladu, že tato dodatková daň nepřekročí 10 % částky takovýchto výnosů, které nebyly zdaněny touto dodatkovou daní v předchozích daňových rocích. Pro účely tohoto ustanovení znamená výraz "výnosy" zisky, které lze přičíst stálé provozovně ve smluvním státě v běžném roce a v předchozích letech po odpočtu všech daní, jiných než zde zmíněná dodatková daň, ukládaných z těchto zisků uvedených státem.

Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené osobě, která je rezidentem v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

Takové úroky však mohou být zdaněny také ve smluvním státě, ve kterém je jejich zdroj a podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže příjemce je skutečným vlastníkem úroků, daň takto ukládaná nepřesáhne 10 % hrubé částky úroků.

Bez ohledu na ustanovení odstavce 2,

Výraz "úroky" použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakéhokoliv druhu, zajištěných i nezajištěných zástavním právem na nemovitosti nebo doložkou o účasti na zisku dlužníka a obzvláště příjmy z vládních cenných papírů a příjmy z obligací a dluhopisů včetně prémií a výher spojených s těmito cennými papíry, obligacemi a dluhopisy, a rovněž příjmy s nimiž se nakládá z hlediska daňového jako s příjmy ze zapůjčených peněz podle právních předpisů státu, v němž mají tyto příjmy zdroj. Výraz "úroky" však nezahrnuje příjmy, o nichž se hovoří v článku 10.

Ustanovení odstavců 2 a 3 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník úroků, který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě, v němž mají úroky zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě nezávislé povolání prostřednictvím stálé základny tam umístěné a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé provozovně nebo k této stálé základně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle případu.

Předpokládá se, že úroky mají zdroj v jednom smluvním státě, jestliže jejich plátce je rezidentem tohoto smluvního státu. Jestliže však plátce, ať je nebo není rezidentem v některém smluvním státě, má v jednom smluvním státě stálou provozovnu nebo stálou základnu, v souvislosti s níž došlo k zadlužení na jehož základě se úroky platí a která tyto úroky nese ke své tíži, předpokládá se, že tyto úroky mají zdroj ve smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna nebo stálá základna umístěna.

Jestliže částka úroků, posuzováno se zřetelem k pohledávce, ze které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a skutečným vlastníkem úroků nebo které jeden i druhý udržují s třetí osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto naposledy zmíněnou částku. Částka platů, která ji přesahuje, může být v tomto případě zdaněna podle právních předpisů každého smluvního státu a s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.

Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a placené osobě, která je rezidentem v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

Tyto licenční poplatky mohou být však také zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je jejich zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže je příjemce skutečným vlastníkem licenčních poplatků, nepřesáhne daň tato stanovená 10 % z hrubé částky licenčních poplatků.

Bez ohledu na ustanovení odstavce 2, poplatky za autorská práva a jiné podobné platby související s uvedením nebo znovuuvedením jakéhokoliv literárního, dramatického, hudebního nebo jiného uměleckého díla mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu, který tam z nich podléhá dani, budou zdaněny pouze v tomto druhém státě.

Výraz "licenční poplatky" použitý v tomto článku označuje platy jakéhokoliv druhu placené za užití nebo za právo na užití autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně filmů, patentu, ochranné známky, vzoru nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo výrobního postupu nebo za užití nebo za právo na užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké.

Ustanovení odstavců 2 a 3 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků, který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě nezávislé povolání prostřednictvím stálé základny tam umístěné a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenčním poplatkům, jsou s takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou skutečně spojeny. V tomto případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle případu.

Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj v jednom smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce licenčních poplatků, ať je nebo není rezidentem v některém smluvním státě, má v jednom smluvním státě stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení s níž vznikla povinnost, na jejímž základě se licenční poplatky platí, a která nese ke své tíži tyto licenční poplatky, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna nebo stálá základna umístěna.

Jestliže částka licenčních poplatků, posuzováno se zřetelem k plnění, za které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo které jeden i druhý udržují s třetí osobou, částku, kterou by byl smluvil dlužník se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto naposledy zmíněnou částku. Částka platů, která ji přesahuje, bude v takovém případě zdaněna podle právních předpisů každého smluvního státu a s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.

Výnosy a zisky, které rezident jednoho smluvního státu pobírá ze zcizení nemovitého majetku, mohou být zdaněny ve smluvním státě, v němž je tento nemovitý majetek umístěn.

Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí provozního majetku stálé provozovny, kterou má podnik jednoho smluvního státu v druhém smluvním státě nebo movitého majetku, který patří ke stálé základně, kterou rezident jednoho smluvního státu má v druhém smluvním státě k výkonu nezávislého povolání, včetně takových zisků docílených ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo takové stálé základny, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. Avšak zisky ze zcizení majetku, uvedené v odstavci 3 článku 22 budou zdaněny pouze ve smluvním státě, ve kterém takovýto movitý majetek je zdanitelný v souladu s uvedeným odstavcem.

Zisky ze zcizení

mohou být zdaněny v tomto státě. Pro účely tohoto odstavce výraz "nemovitý majetek" zahrnuje podíly na společnosti uvedené v pododstavci (a) nebo účast na osobní společnosti, svěřeném majetku nebo pozůstalosti uvedené v pododstavci (b).

Zisky ze zcizení jiného majetku, než který je uveden v odstavci 1, 2 a 3, budou zdaněny jen ve smluvním státě, v němž je zcizitel rezidentem.

Ustanovení odstavce 4 nebudou mít dopad na právo žádného smluvního státu vybírat podle jeho zákonů daň ze zisku ze zcizení jakéhokoliv majetku plynoucího osobě, která je rezidentem v druhém smluvním státě a byla rezidentem v prvně zmíněném státě kdykoliv během šesti let, bezprostředně předcházejících zcizení majetku.

Příjmy, které rezident jednoho smluvního státu pobírá ze svobodného povolání nebo jiné činnosti nezávislého charakteru, budou zdaněny jen v tomto státě, pokud příjemce nemá obvykle k dispozici v druhém smluvním státě stálou základnu k výkonu své činnosti. Jestliže příjemce má nebo měl takovou stálou základnu, jeho příjmy mohou být zdaněny v druhém státě, ale jen taková jejich část, kterou lze přičíst této stálé základně. Pro účely tohoto odstavce se bude mít zato, že osoba, která je přítomna ve smluvním státě alespoň 183 dnů v každém období dvanácti měsíců počínajícím nebo končícím v kalendářním roce, má stálou základnu v tomto státě v tomto roce.

Výraz "svobodné povolání" zahrnuje obzvláště nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelské, jakož i samostatné činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců.

Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které rezident jednoho smluvního státu pobírá z důvodu placeného zaměstnání, mohou být s výhradou ustanovení článků 16, 18 a 19 zdaněny jen v tomto smluvním státě, pokud zaměstnání není vykonáváno v druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnanci vykonáváno, mohou být odměny přijaté za ně zdaněny v tomto druhém státě.

Odměny, které rezident jednoho smluvního státu pobírá z důvodu placeného zaměstnání vykonávaného v druhém smluvním státě, mohou být bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdaněny jen v prvně zmíněném státě, jestliže:

Nehledě na předchozí ustanovení tohoto článku, mohou být odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo letadla provozovaného v mezinárodní dopravě rezidentem jednoho smluvního státu zdaněny jen v tomto státě.

Příjmy, které pobírají rezidenti jednoho smluvního státu, jakožto na veřejnosti vystupující umělci, jako divadelní, filmoví, rozhlasoví nebo televizní umělci a hudebníci nebo jako sportovci, ze své činnosti vykonávané osobně v druhém smluvním státě, mohou být bez ohledu na ustanovení článků 7, 14 a 15 zdaněny v tomto druhém státě.

Jestliže příjmy z činnosti, kterou osobně vykonává umělec nebo sportovec, neplynou tomuto umělci nebo sportovci samému, nýbrž jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení článků 7, 14 a 15 zdaněny ve smluvním státě, ve kterém umělec nebo sportovec vykonává svoji činnost.

Ustanovení odstavce 2 se neuplatní, jestliže je stanoveno, že ani umělec nebo sportovec ani osoby s ním spojené se nepodílí přímo nebo nepřímo na ziscích osoby uvedené v uvedeném odstavci.

Příjmy umělců a sportovců, kteří jsou rezidenty jednoho smluvního státu, z činností vykonávaných v druhém smluvním státě v rámci kulturní výměny na základě kulturní dohody uzavřené oběma smluvními státy budou, bez ohledu na ustanovení odstavce 1 a 2, vyjmuty ze zdanění v tomto druhém státě.

Penze a annuity mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

Penze a annuity mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být také zdaněny ve státě, ve kterém mají zdroj a v souladu s právními předpisy tohoto státu. Avšak v případě opakujících se plateb penzí a annuit daň, takto vybíraná nepřesáhne 15 % hrubé částky platby. Toto omezení se však nepoužije na paušální platby plynoucí ze vzdání se, zrušení, vykoupení, prodeje nebo jiného způsobu zcizení penzijního pojištění nebo annuity.

Bez ohledu na cokoliv v této smlouvě:

(a) Platy, mzdy a obdobné odměny, jiné než penze, vyplácené jedním smluvním státem nebo jeho správním útvarem nebo místním orgánem fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu nebo jeho správnímu útvaru nebo místnímu orgánu, budou zdaněny pouze v tomto státě.

Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí na odměny za služby prokázané v souvislosti s průmyslovou nebo obchodní činností prováděnou smluvním státem nebo jeho správním útvarem nebo místním orgánem.

Příjmy osoby, která je rezidentem v jednom smluvním státě, ať mají zdroj kdekoliv, které nejsou výslovně zmíněny v předchozích článcích této smlouvy, budou zdaněny jen v tomto státě.

Příjmy rezidenta jednoho smluvního státu, které nejsou výslovně zmíněny v předchozích článcích této smlouvy a mající zdroj v druhém smluvním státě mohou být bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdaněny rovněž v tomto druhém státě. Avšak v případě příjmu ze svěřeného majetku nebo pozůstalosti osoby, která je rezidentem v Československu, výše kanadské daně nepřesáhne 15 % hrubé částky příjmů.

Nemovitý majetek může být zdaněn ve smluvním státě, ve kterém je nemovitost umístěna.

Movitý majetek, který je částí provozního majetku stálé provozovny, kterou má podnik jednoho smluvního státu v druhém smluvním státě nebo movitý majetek příslušející ke stálé základně, kterou má k dispozici rezident jednoho smluvního státu v druhém státě k výkonu nezávislého povolání, může být zdaněn v tomto druhém státě.

Lodě a letadla provozované rezidentem jednoho smluvního státu v mezinárodní dopravě a movitý majetek, sloužící k provozování takových lodí a letadel, podléhají zdanění pouze v tomto státě.

Všechny ostatní části majetku rezidenta jednoho smluvního státu budou zdaněny pouze v tomto státě.

V případě Kanady bude dvojí zdanění zamezeno následovně:

V případě Československa bude dvojí zdanění zamezeno následovně:

Pro účely tohoto článku se bude mít zato, že zisky, příjmy a výnosy rezidenta jednoho smluvního státu, které jsou zdaněny v druhém smluvním státě v souladu s touto smlouvou, mají zdroj v tomto druhém státě.

Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni v druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo budou moci být podrobeni státní příslušníci tohoto druhého státu, kteří se nacházejí ve stejné situaci.

Zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má v druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniků tohoto druhého státu, které vykonávají tutéž činnost.

Žádné ustanovení tohoto článku nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal rezidentu druhého smluvního státu jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení pro daňové účely z důvodů osobního postavení nebo rodinných závazků, které přiznává svým rezidentům.

Společnosti, které jsou rezidenty jednoho smluvního státu, jejichž jmění je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněno nebo kontrolováno osobou nebo více osobami, které jsou rezidenty v druhém smluvním státě, nebudou podrobeny v prvně zmíněném smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny ostatní podobné společnosti, které jsou rezidenty prvně zmíněného státu a jejichž jmění je zcela nebo zčásti přímo nebo nepřímo vlastněno nebo kontrolováno osobou nebo více osobami, které jsou rezidenty třetího státu.

Výraz "zdanění" uvedený v tomto článku označuje daně, které jsou předmětem této smlouvy.

Jestliže se některá osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může nezávisle na opravných prostředcích, které poskytuje vnitrostátní právo těchto států, předložit příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je rezidentem, písemnou žádost uvádějící důvody pro revizi tohoto zdanění. Aby takováto žádost mohla být přijata, musí být předložena do dvou let od prvého oznámení opatření, vedoucího ke zdanění, které není v souladu s touto smlouvou.

Jestliže bude příslušný úřad uvedený v odstavci 1 považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit, aby případ vyřešil v dohodě s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se vyloučilo zdanění, které není ve shodě se smlouvou.

Jeden smluvní stát nezvýší po uplynutí lhůty stanovené v jeho vnitrostátních předpisech a v žádném případě po pěti letech od konce zdaňovacího období, ve kterém byl získán příslušný příjem, daňový základ rezidentu, kteréhokoliv smluvního státu tím, že by do něho zahrnul příjmy, které již byly zdaněny v druhém smluvním státě. Tento odstavec se nepoužije v případě podvodu, vědomého zanedbání nebo nedbalosti.

Příslušné úřady smluvních států se vynasnaží vyřešit ve vzájemné dohodě jakékoli obtíže nebo pochybnosti vzniklé při výkladu nebo uplatňování smlouvy. Mohou rovněž konzultovat za účelem zamezení dvojího zdanění v případech neupravených ve smlouvě.

Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců.

Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat informace nutné pro aplikaci ustanovení této smlouvy a vnitrostátních právních předpisů smluvních států, které se vztahují na daně, jež jsou předmětem smlouvy, pokud zdanění, které upravují, je v souladu se smlouvou. Rozsah výměny není omezen článkem 1. Veškeré informace obdržené smluvním státem budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako tajné informace obdržené na základě vnitrostátních právních předpisů tohoto státu a budou sděleny pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních orgánů), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním, vymáháním nebo řešením odvolání ve věci daní, které jsou předmětem této smlouvy. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace pouze na takovéto účely. Tyto informace mohou sdělit při soudních jednáních nebo v soudních rozhodnutích.

Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají některému smluvnímu státu povinnost:

Jestliže informace je požadována jedním smluvním státem v souladu s tímto článkem, vynasnaží se druhý smluvní stát získat informaci, k níž se žádost vztahuje stejným způsobem, jako kdyby se jednalo o daňovou záležitost jeho samého, bez ohledu na skutečnost, že tento druhý stát v dané době tuto informaci nepotřebuje. V případě specifického požadavku příslušného orgánu jednoho smluvního státu se příslušný orgán druhého smluvního státu vynasnaží poskytnout informaci podle tohoto článku v požadované formě ve stejném rozsahu v jakém tato informace může být získána v souladu s právními předpisy a správní praxí tohoto druhého státu vztahující se na jeho vlastní daně.

Žádná ustanovení této smlouvy se nedotýkají daňových výsad, které přísluší diplomatům a konzulárním úředníkům podle obecných pravidel mezinárodního práva nebo na základě zvláštních dohod.

Bez ohledu na ustanovení článku 4, bude fyzická osoba, která je členem diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo stálé mise jednoho smluvního státu, umístěné ve druhém smluvním státě nebo ve třetím státě, považována pro účely této smlouvy za rezidenta vysílajícího státu, pokud bude ve vysílajícím státě podléhat stejným povinnostem při zdanění jejího celkového příjmu jako rezidenti tohoto vysílajícího státu.

Tato smlouva se nepoužije na mezinárodní organizace, jejich orgány nebo úředníky a na osoby, které jsou členy diplomatických misí, konzulárních úřadů nebo stálých misí třetího státu nebo skupiny států, přítomné v jednom smluvním státě a které nepodléhají v žádném smluvním státě stejným povinnostem při zdanění jejich celkového příjmu jako jejich rezidenti.

Ustanovení této smlouvy nebudou žádným způsobem omezovat jakékoliv úlevy, zápočty nebo jiné odpočty poskytované

Nic v této smlouvě nebude bránit smluvnímu státu při ukládání daní na částky zahrnuté do příjmů rezidenta tohoto státu z titulu účasti na osobní společnosti, svěřeném majetku nebo ovládané zahraniční afilaci, na níž má rezident podíl.

Tato smlouva bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny v Ottawě.

Smlouva vstoupí v platnost dnem výměny ratifikačních listin a její ustanovení se budou uplatňovat:

Odstavec 1 článku 9 Smlouvy mezi Kanadou a Československem o letecké dopravě podepsané v Praze dne 20. března 1969 se přestane uplatňovat dnem, kdy vstoupí v účinnost ustanovení této smlouvy.

v Kanadě:

v Československu:

pokud jde o daně vybírané u zdroje na částky plynoucí od 1. ledna následujícího kalendářního roku;

pokud jde o jiné daně z příjmu a daně z majetku na daně ukládané za všechny daňové roky počínající 1. ledna následujícího kalendářního roku nebo později.

Na důkaz toho podepsání, k tomu řádně zmocnění, podepsali tuto smlouvu.

Dáno v Praze dne 30. srpna 1990 ve dvojím vyhotovení v jazyce českém, anglickém a francouzském, přičemž všechna tři znění mají stejnou platnost.