Území České a Slovenské Federativní Republiky je jednotným celním územím.

Celní pohraniční pásmo je část celního území, jehož hranice je vymezena vzdušnou čárou ve vzdálenosti do 25 km od státních hranic do vnitrozemí a kruhové území okolo celních letišť o poloměru do 25 km.

Celní území, které není celním pohraničním pásmem, je celním vnitrozemím.

Federální ministerstvo financí (dále jen "ministerstvo") stanoví vyhláškou průběh hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí.

osobou jak fyzická tak právnická osoba, pokud ze souvislosti nevyplývá, že se jedná pouze o fyzickou osobu nebo pouze o právnickou osobu,

československou osobou fyzická osoba mající bydliště a právnická osoba mající sídlo na území České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen "tuzemsko"),

zahraniční osobou fyzická osoba mající bydliště a právnická osoba mající sídlo v zahraničí,

zbožím veškeré hmotné věci movité a elektrická energie uvedené v kombinované nomenklatuře celního sazebníku,

československým zbožím

zahraničním zbožím jiné zboží než uvedené v písmenu e). Československé zboží propuštěním do celního režimu vývozu ztrácí svůj statut; ustanovení o tranzitu zboží tím nejsou dotčena,

zbožím, které nemá obchodní charakter, zboží, které je příležitostně propuštěno do navrženého celního režimu a které je vzhledem k druhu a množství určeno výlučně k osobní potřebě nebo spotřebě příjemce nebo cestujícího a členů jeho domácnosti nebo má být předáno jako dar,

celním statutem postavení zboží vyjadřující, že se jedná o československé nebo zahraniční zboží,

celním dluhem povinnost osoby zaplatit příslušné dovozní clo (celní dluh při dovozu) nebo příslušné vývozní clo (celní dluh při vývozu),

celním dohledem souhrn úkonů a opatření, kterými se zajišťuje dodržování zákonů a dalších obecně závazných právních předpisů, jejichž provádění přísluší celním orgánům,

celní kontrolou provádění zvláštních úkonů celními orgány v rámci celního dohledu, např. zjišťování a ověřování vlastností zboží, prověřování existence a pravosti dokladů a listin, kontrola účetních dokladů a jiných záznamů, kontrola dopravních prostředků, kontrola zavazadel a jiného zboží převáženého osobami jiným osobám, provádění úředních šetření, s cílem zajistit, aby byly dodržovány celní předpisy,

celně schváleným určením

celním režimem (dále jen "režim")

deklarantem osoba, která činí celní prohlášení vlastním jménem anebo osoba, jejímž jménem bylo celní prohlášení učiněno,

celním prohlášením úkon učiněný ve formě stanovené celními předpisy, kterým deklarant navrhuje režim, do něhož má být zboží propuštěno, nebo navrhuje tento režim ukončit, a sděluje údaje požadované celními orgány k použití tohoto režimu v souladu s celními předpisy,

propuštěním zboží úkon, kterým celní orgány dovolují individuálně určené osobě nakládat se zbožím podle podmínek režimu, do kterého je zboží navrženo,

celními předpisy zákony a další právní předpisy, jejichž prováděním jsou celní orgány pověřeny,

obchodně-politickým opatřením nesazební opatření stanovené právními předpisy pro dovoz a vývoz zboží, např. kontrolní a ochranná opatření, množstevní omezení, kontingenty, zákazy dovozu a vývozu ekonomické povahy.

Každý může od celních orgánů požadovat informaci o celních předpisech uplatňovaných v konkrétním případě. Nevztahuje- li se žádost na skutečně zamýšlený dovoz nebo vývoz zboží, které má obchodní charakter, nemusí celní orgány informaci podat.

Informace o sazebním zařazení zboží podaná písemně je závazná po dobu šesti let (dále jen "závazná informace"). Kdo obdrží závaznou informaci, má právo požadovat, aby při celním řízení bylo zboží zařazeno podle podpoložky celního sazebníku ve shodě s touto informací. Byla-li závazná informace podána na základě nepřesných nebo neúplných údajů žadatele, celní orgány ji zruší.

Závazná informace přestává platit, jestliže se dostala do rozporu s celním předpisem, který nabyl účinnosti po podání této informace; celní orgány musí o této skutečnosti žadatele vyrozumět.

Žádost o závaznou informaci se podává písemně; k ní se připojují potřebné vzorky, nebo, není-li to vzhledem k povaze zboží možné, vyobrazení a technický popis zboží. Každá žádost se může týkat jen jednoho druhu zboží. V žádosti je třeba uvést všechny údaje, jež mohou mít vliv na sazební zařazení zboží, zejména údaje o složení, způsobu výroby, způsobu a účelu upotřebení a o původu zboží. Vyžádá-li si příslušný celní orgán k správnému posouzení věci znalecký posudek nebo provedení analýzy zboží, hradí náklady za vyhotovení znaleckého posudku nebo provedení analýzy žadatel.

Kdo má, nebo je pravděpodobné, že má zboží, které podléhá celnímu dohledu, může být podroben celní kontrole.

Při celním dohledu se zjišťuje druh, množství a jiné skutečnosti o zboží, potřebné k posouzení, zda se dovoz, vývoz nebo tranzit zboží uskutečňuje v souladu s celními předpisy.

Při celním dohledu musí být šetřeny ústavní a jiné zákonné předpisy o ochraně osobní svobody a listovního tajemství.

V rámci celního dohledu může být prováděna osobní prohlídka v případech důvodného podezření, že osoba při přestupu státních hranic ukrývá u sebe zboží, které podléhá clu.

Osobní prohlídka může být provedena teprve tehdy, jestliže výzva celníků, aby podezřelá osoba vydala ukrývané zboží, je bezvýsledná. Osobní prohlídka může být na žádost kontrolované osoby provedena pouze za přítomnosti nezúčastněné osoby. O prohlídce musí být proveden záznam. Způsob provádění osobní prohlídky - přítomnost nezúčastněných osob při ní a náležitosti záznamu upraví ministerstvo vyhláškou.

Celní kontrolu listovních zásilek lze provést pouze tehdy, je-li důvodné podezření, že listovní zásilky obsahují nejen písemná sdělení, ale i zboží podléhající clu. Skutečnost, že byla provedena celní kontrola, je povinen celní orgán na obalu listovní zásilky potvrdit úředně stanoveným způsobem.

Celní orgány mohou při provádění celního dohledu rovněž pořizovat kopie příslušných dokladů, požadovat potřebná vysvětlení, jakož i pořizovat dokumentaci. V případě porušení celních předpisů mohou tyto doklady zadržet.

zboží dovážené, vyvážené a přepravované v tranzitu jako zavazadla představitelů jiných států a ostatních osob, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva,

diplomatická pošta a konzulární zavazadlo a jiná pošta požívající ochrany podle mezinárodního práva,

diplomatická pošta ministerstva zahraničních věcí a zastupitelských úřadů České a Slovenské Federativní Republiky.

Každý, kdo má u sebe zboží podléhající celnímu dohledu, je povinen umožnit celním orgánům provádění celního dohledu v dopravních prostředcích, provozních skladech a na jiných místech, v nichž se toto zboží nachází, a předložit jim veškeré doklady vztahující se k tomuto zboží.

Osoby, u nichž se provádí celní dohled, jsou povinny strpět úkony nezbytné k provedení tohoto dohledu a jsou povinny poskytovat celním orgánům při jeho provádění nezbytnou součinnost.

Soudy, jiné státní orgány a notáři v případech, kdy předmět řízení před nimi podléhá podle tohoto nebo zvláštního zákona clu, daním a poplatkům vybíraným při dovozu, vývozu nebo tranzitu, jsou povinny poskytnout celním orgánům údaje potřebné pro vyměření a vymáhání tohoto cla, daní a poplatků.

Státní kontrolní orgány jsou povinny sdělovat celním orgánům výsledky kontrol, pokud mají vztah k celnímu dluhu nebo daňovým povinnostem.

Banky jsou povinny i bez souhlasu deklaranta sdělit na výzvu celním orgánům čísla bankovních účtů, jejich vlastníky, stavy účtů a jejich pohyb a údaje o úvěrech a vkladech.

Orgány spojů jsou povinny sdělovat celním orgánům na jejich výzvu totožnost uživatelů telefonních, dálnopisných a telefaxových stanic, kteří nejsou uvedeni ve veřejně dostupných seznamech.

Vydavatelé tisku jsou povinni sdělit celním orgánům na jejich výzvu jméno objednavatele inzerátu uveřejněného pod značkou.

Veřejní přepravci jsou na výzvu celních orgánů povinni sdělit jim zejména odesilatele a adresáty a skutečné příjemce jimi přepravovaných nákladů, jakož i údaje o době přepravy, množství přepravovaného zboží, charakter zásilky a případné další údaje, pokud jim budou známy.

Ten, kdo se přímo nebo nepřímo účastní dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží, je povinen poskytnout celním orgánům na jejich výzvu a ve lhůtě jimi stanovené veškeré doklady a údaje, bez ohledu na prostředek, na kterém jsou vedeny, informace a jakoukoliv pomoc, které jsou potřebné k provádění celního dohledu. Celní orgány bez souhlasu této osoby nesmějí doklady předávat a údaje a informace sdělovat jiným osobám, s výjimkou případů, kdy tak mohou učinit podle zvláštních předpisů.

Poskytnutí dokladů, údajů a informací může odepřít ten, kdo by tím porušil zákonem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má.

Nestanoví-li zvláštní předpis jinak, je ten, kdo má doklady a údaje týkající se dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží, povinen uschovat tyto doklady a údaje minimálně po dobu deseti let, a to bez ohledu na prostředek, na kterém jsou vedeny.

Lhůta uvedená v odstavci 1 počíná běžet

Jestliže se při následné kontrole provedené se zaměřením na správné stanovení celního dluhu zjistí, že je nutno původní rozhodnutí změnit, lhůta podle odstavce 1 ode dne, v němž bylo toto zjištění učiněno, do dne vydání nového rozhodnutí neběží.

Je-li lhůta pro provádění celních předpisů stanovena těmito předpisy, nelze tuto lhůtu prodloužit; lhůta však neskončí dříve, než budou příslušná ustanovení celních předpisů provedena.

Mělo-li by uplynutí stanovené lhůty za následek zánik práva nebo uložení sankce a žadatel prokáže, že nemohl tuto lhůtu dodržet v důsledku nehody nebo vyšší moci, může celní úřad lhůtu uvedenou v odstavci 1 prodloužit.

Dovozním clem se rozumí clo vybírané při dovozu zboží.

Vývozním clem se rozumí clo vybírané při vývozu zboží.

Antidumpingovým clem se rozumí clo vybírané z dováženého zboží, které je předmětem dumpingu.

Vyrovnávacím clem se rozumí zvláštní clo vybírané za účelem vyrovnání prémie anebo subvence, která byla přímo nebo nepřímo poskytnuta na zhotovení, výrobu nebo vývoz zboží.

Odvetným clem se rozumějí přirážky k celním sazbám, popřípadě zavedení zvláštního cla ze zboží, které podle celního sazebníku clu nepodléhá, stanovené po přechodnou dobu z důvodů hospodářské odvety na zboží dováženého ze státu, který diskriminuje Českou a Slovenskou Federativní Republiku v hospodářských vztazích.

Antidumpingové clo, vyrovnávací clo a odvetné clo stanoví vláda.

Dovoznímu clu podléhá všechno dovážené zboží s výjimkou zboží, které je v celním sazebníku výslovně označeno za zboží bez cla.

Vývoznímu clu podléhá vyvážené zboží, jen pokud celní sazebník výslovně takové clo stanoví.

Clu nepodléhá zboží, které je v mezinárodních smlouvách, jimiž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů (dále jen "mezinárodní smlouva"), výslovně označeno za zboží bez cla.

Vznikl-li celní dluh, vyměřuje se clo podle sazeb stanovených celním sazebníkem (dále jen "celní sazba") ze základu stanoveného tímto zákonem.

Celní sazby a měrné jednotky celního sazebníku stanoví a celní sazebník vydává vláda České a Slovenské Federativní Republiky.

Ze zboží, které nemá obchodní charakter, může být clo vyměřeno podle jednotné celní sazby. Ministerstvo stanoví vyhláškou, ve kterých případech se použije jednotná celní sazba pro vyměření cla a její výši.

Ministerstvo po dohodě s federálním ministerstvem zahraničních věcí může vyhláškou stanovit, že se smluvní sazby použijí i u zboží pocházejícího ze státu, s nímž nebyla uzavřena smlouva o vzájemném poskytování celních výhod.

Celní sazebník obsahuje

Jsou-li splněny podmínky pro použití sazebních opatření, která jsou uvedena v odstavci 1 písm. d) až g), postupuje příslušný celní úřad, a to i bez návrhu deklaranta, nejdříve podle těchto sazebních opatření místo sazebního opatření uvedeného v odstavci 1 písm. c); ustanovení celních předpisů upravující používání jednotné celní sazby tím nejsou dotčena.

Je-li použití sazebních opatření uvedených v odstavci 1 písm. d) až g) omezeno pouze na určitý objem dováženého zboží, použijí se tato opatření pouze na tento objem.

podpoložkou kombinované nomenklatury, nebo

podpoložkou jiné nomenklatury uvedené v § 13 odst. 1 písm. b), anebo

podpoložkou jiné nomenklatury, která je plně nebo částečně založena na kombinované nomenklatuře, anebo která k ní přidává další třídění stanovené zvláštními předpisy, které upravují provádění nesazebních opatření při obchodu se zbožím.

Pro účely celního hodnocení se rozumí

Pro účely celního hodnocení

Pro účely celního hodnocení se má za to, že osoby jsou ve spojení, jestliže

Ministerstvo stanoví vyhláškou, které osoby jsou považovány za členy stejné rodiny.

Osoby, které jsou vzájemně sdruženy v obchodě tím, že jedna z nich je výhradním obchodním zástupcem, výhradním distributorem nebo výhradním koncesionářem druhé osoby, ať jakkoli nazvaným, jsou považovány za osoby, které jsou ve spojení, vztahuje-li se na ně některé z kritérií uvedených v odstavci 3.

Základem pro vyměření cla je celní hodnota.

Celní hodnotou dováženého zboží je převodní hodnota, to je cena skutečně placená nebo která má být zaplacena za zboží prodané pro vývoz do tuzemska, upravená podle § 31 a 32, jestliže

Skutečnost, že kupující a prodávající jsou ve spojení, není sama o sobě důvodem pro to, aby převodní hodnota byla považována za nepřijatelnou. V takovém případě celní orgány přezkoumají okolnosti, které se týkají prodeje, a převodní hodnota bude přijata, jestliže spojení neovlivnilo cenu. Mají-li celní orgány důvody pro to, aby považovaly cenu za ovlivněnou spojením, sdělí své důvody dovozci a poskytnou mu přiměřenou lhůtu k vyjádření. Požádá-li o to dovozce, budou mu důvody sděleny písemně.

Při prodeji mezi osobami, které jsou ve spojení, bude převodní hodnota

přijata a zboží ohodnoceno v souladu s ustanoveními odstavce 1, prokáže-li dovozce, že tato hodnota je velmi blízká některé z hodnot, uvedených v písmenech a) až c), ze stejné doby nebo ze skoro stejné doby

Při použití kritérií uvedených v odstavci 4 je třeba přihlédnout k prokázaným rozdílům v komerčních úrovních, úrovních množství, v prvcích uvedených v § 31 a v nákladech připadajících na prodávajícího při prodejích, v nichž prodávající a kupující nejsou ve spojení, a které na prodávajícího nepřipadají v prodejích, při nichž prodávající a kupující jsou ve spojení.

Ustanovení odstavců 4 a 5 se použijí pouze tehdy, jestliže o to dovozce požádá, a pouze pro účely srovnání. Náhradní hodnoty nelze podle ustanovení odstavců 4 a 5 stanovit.

Cenou skutečně placenou, nebo která má být zaplacena za zboží, se rozumí celková platba uskutečněná, nebo která má být uskutečněna mezi prodávajícím a kupujícím ve prospěch prodávajícího za dovážené zboží a zahrnuje veškeré platby uskutečněné, nebo jež se mají uskutečnit jako podmínka prodeje dováženého zboží kupujícím prodávajícímu anebo kupujícím třetí osobě k uspokojení závazku prodávajícího. Platba nemusí mít formu převodu měny. Může být uskutečněna akreditivem nebo cennými papíry a může být provedena přímo nebo nepřímo.

Činnosti, včetně činností spojených s odbytem zboží, s výjimkou takových, na něž se vztahuje § 31, které podnikne kupující na svůj vlastní účet, nejsou pokládány za nepřímou platbu prodávajícímu; k tomu patří všechny činnosti spojené s reklamou, dalším prodejem a zárukami zboží. Tyto výlohy se nepřipočítávají k ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena za zboží.

Nemůže-li být celní hodnota dováženého zboží určena podle § 22, je celní hodnotou převodní hodnota stejného zboží prodávaného pro vývoz do tuzemska a vyváženého ve stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží prodaného za stejných podmínek obchodu a v podstatě ve stejném množství jako zboží, které je hodnoceno.

Nezjistí-li se prodej uvedený v odstavci 1, použije se převodní hodnota zboží prodaného za odlišných podmínek obchodu a nebo v odlišném množství, upravená s ohledem na rozdíly vyplývající z podmínek obchodu nebo z množství, pokud se takovéto úpravy mohou provést na základě předložených průkazů, které jasně potvrzují, že jsou rozumné a správné, ať již vedou ke zvýšení nebo snížení převodní hodnoty.

Jsou-li v převodní hodnotě podle odstavce 1 zahrnuty náklady a výlohy uvedené v § 31 odst. 1 písm. e) a f), upraví se tato hodnota tak, aby bylo přihlédnuto k význačným rozdílům těchto nákladů a výloh, vyplývajících ze vzdálenosti a způsobů dopravy mezi dováženým zbožím a stejným zbožím.

Zjistí-li se při postupu podle odstavce 1 více než jedna převodní hodnota zboží, použije se k určení celní hodnoty dováženého zboží nejnižší zjištěná hodnota.

Nemůže-li být celní hodnota dováženého zboží určena podle § 22 a 24, je celní hodnotou převodní hodnota podobného zboží prodávaného pro vývoz do tuzemska a vyváženého ve stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží prodaného za stejných podmínek obchodu a v podstatě ve stejném množství jako zboží, které má být ohodnoceno.

Nezjistí-li se prodej uvedený v odstavci 1, použije se převodní hodnota zboží prodaného za odlišných podmínek obchodu a nebo v odlišném množství, upravená s ohledem na rozdíly vyplývající z podmínek obchodu a nebo z množství, pokud se takovéto úpravy mohou provést na základě předložených průkazů, které jasně potvrzují, že jsou rozumné a správné, ať již vedou ke zvýšení nebo snížení hodnoty.

Jsou-li v převodní hodnotě podle odstavce 1 zahrnuty náklady a výlohy uvedené v § 31 odst. 1 písm. e) a f), upraví se tato hodnota tak, aby bylo přihlédnuto k význačným rozdílům těchto nákladů a výloh, vyplývajících ze vzdálenosti a způsobů dopravy mezi dováženým zbožím a podobným zbožím.

Zjistí-li se při postupu podle odstavce 1 více než jedna převodní hodnota zboží, použije se k určení celní hodnoty dováženého zboží nejnižší zjištěná hodnota.

Nemůže-li být celní hodnota dováženého zboží určena podle § 22, 24 a 25, je celní hodnotou hodnota založená na jednotkové ceně, za kterou se dovážené zboží nebo stejné nebo podobné zboží takto prodává v největším úhrnném množství v době dovozu ohodnocovaného zboží nebo ve skoro stejnou dobu osobám, která nejsou ve spojení s osobami, od nichž takové zboží kupují, s výhradou srážek, týkajících se

Neprodává-li se dovážené zboží ani stejné nebo podobné dovezené zboží v době dovozu zboží, které má být ohodnoceno, ani ve skoro stejné době, je celní hodnota založena na jednotkové ceně, za kterou se dovážené zboží nebo stejné nebo podobné zboží prodává v tuzemsku ve stavu, v jakém bylo dovezeno, nejpozději však před uplynutím 90 dnů po tomto dovozu, při zachování ustanovení odstavce 1.

Není-li dovážené zboží ani stejné nebo podobné dovážené zboží prodáváno v tuzemsku ve stavu, v jakém bylo dovezeno, je celní hodnota založena, na žádost dovozce, na jednotkové ceně, za kterou se dovážené zboží prodává po dalším zpracování v největším úhrnném množství v tuzemsku osobám, které nejsou ve spojení s osobami, od nichž takové zboží kupují, s přihlédnutím k hodnotě přidané v důsledku tohoto zpracování a po srážkách uvedených v odstavci 1.

Nemůže-li být celní hodnota dováženého zboží určena podle § 22, 24, 25 a 26, je celní hodnotou hodnota vypočtená ze součtu

Při určování celní hodnoty podle odstavce 1 nikdo nemůže žádat zahraniční osobu, aby za účelem určování vypočtené hodnoty předložila k přezkoumání jakýkoliv účet nebo jiný záznam nebo k nim umožnila přístup. Informace, kterou poskytl výrobce zboží za účelem určení celní hodnoty podle odstavce 1, však může být s jeho souhlasem ověřována v jiném státě celními orgány, jestliže vláda tohoto státu je o této skutečnosti dostatečně předem vyrozuměna a nemá proti tomu námitek.

Na žádost dovozce může být pořadí použití § 26 a 27 obráceno.

Nemůže-li být celní hodnota dováženého zboží určena podle ustanovení § 22, § 24 až 27 určí se použitím vhodných prostředků slučitelných s mezinárodními smlouvami,2) a na základě údajů, které jsou v tuzemsku k dispozici.

Celní hodnota podle odstavce 1 se nezakládá na

Jestliže je zboží navržené k propuštění do volného oběhu částí větší zásilky jedné obchodní operace, ve které bylo zakoupeno, cenou skutečně placenou, nebo která má být zaplacena za zboží ve smyslu § 68 této části celkové ceny, je cena, která odpovídá poměru navrženého množství zboží k celému zakoupenému množství zboží.

Poměrné rozdělení ceny skutečně placené, nebo která má být zaplacena za zboží, se uplatní rovněž v případě částečné ztráty nebo poškození ohodnocovaného zboží během přepravy před jeho propuštěním do volného oběhu.

Při určení celní hodnoty podle § 22 se připočtou k ceně skutečně placené nebo ceně, která má být za dovezené zboží zaplacena,

Hodnotou určenou podle odstavce 1 písm. b) je kupní cena zboží daného k dispozici nebo jeho výrobní náklady, jestliže zboží vyrobil ten, kdo ho dává k dispozici, nebo jestliže zboží bylo získáno od osoby, která je s ním ve spojení.

Každý dodatek, který je na základě ustanovení odstavce 1 připočten k ceně skutečně placené nebo která by měla být zaplacena, vychází z údajů, které jsou objektivní a schopné kvantifikace.

Platby uskutečněné kupujícím za právo distribuovat nebo dále prodat dovezené zboží se nepřičítají k ceně skutečně placené za dovezené zboží nebo která má být zaplacena, nejsou-li podmínkou prodeje dovezeného zboží pro vývoz do tuzemska.

Ministerstvo po dohodě s federálním ministerstvem dopravy stanoví vyhláškou způsob určování nákladů dopravy uvedených v odstavci 1 písm. e).

Za předpokladu, že jsou odlišeny od ceny skutečně placené nebo ceny, která by měla být za dovezené zboží zaplacena, nezapočítávají se do celní hodnoty

Ministerstvo po dohodě s federálním ministerstvem dopravy stanoví vyhláškou způsob určování nákladů uvedených v odstavci 1 písm. a).

Celní hodnota nosičů informací, obsahující data nebo instrukce pro zařízení na zpracování dat (dále jen "programové vybavení"), nezahrnuje cenu nebo hodnotu programového vybavení za předpokladu, že tato cena nebo hodnota programového vybavení je odlišena od ceny nebo hodnoty média informatiky.

Pro účely odstavce 1 se za nosiče informací nepovažují integrované obvody, polovodiče a podobná zařízení, ani výrobky obsahující takové obvody nebo zařízení. Za programové vybavení se nepovažují záznamy zvuku, záznamy kinematografické, ani video záznamy.

Je-li cena nebo hodnota, která slouží jako základ pro určení celní hodnoty, vyjádřena v zahraniční měně, přepočte se tato měna na československé koruny podle prodejního kursu devizového trhu Státní banky československé platného v okamžiku přijetí celního prohlášení příslušným celním orgánem.

Při zjednodušeném postupu (§ 80 a 81) se k přepočtu zahraniční měny na československé koruny použije prodejního kursu devizového trhu Státní banky československé platného v okamžiku přijetí prvního zjednodušeného celního prohlášení.

V průběhu jednoho kalendářního měsíce se používá k přepočtu zahraniční měny na československé koruny prodejní kurs devizového trhu Státní banky československé stanovený druhou středu v měsíci, který předchází měsíci, v němž bylo celní prohlášení přijato.

Ustanovení § 21 až 33 se nevztahují na postup podle zvláštních předpisů týkajících se určení celní hodnoty zboží propuštěného do volného oběhu z celně schváleného určení zboží, které mu bylo předtím přiděleno.

Ministerstvo může vyhláškou stanovit, odchylně od ustanovení § 22 až 28, zjednodušený postup určení celní hodnoty zboží podléhajícího rychlé zkáze obvykle dováženého na sklad.

Jednotlivé údaje, podle nichž je celní hodnota určována, musí být celním orgánům prokázány a uvedeny v deklaraci údajů o celní hodnotě. Deklaraci údajů o celní hodnotě lze účinně podat jen na tiskopise vydaném nebo schváleném ministerstvem. Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob prokazování ceny zboží a případy, kdy není třeba předkládat deklaraci údajů o celní hodnotě.

Osoby, které dopravují zboží přes státní hranice, jsou povinny příslušnému celnímu orgánu zboží přihlásit a předložit spolu s doklady, které se k němu vztahují.

Doprava zboží přes státní hranice může být prováděna jen po celních cestách a celními přechody.

Celními cestami jsou stanovené úseky železničních, silničních a vodních cest, vedoucí od celního přechodu k pohraničnímu celnímu úřadu, a při letecké dopravě, letové cesty mezi státními hranicemi a celním letištěm.

Doprava zboží po celní cestě musí být provedena bez průtahů, beze změny nákladu a bez odbočení z celní cesty.

Celní přechod je místo určené pro přestup osob a dopravu zboží přes státní hranice.

Ministerstvo může po projednání s federálním ministerstvem vnitra povolit v jednotlivých případech dopravu zboží přes státní hranice mimo celní přechod a stanovit, ve kterých případech vydávají takové povolení celní orgány.

Dopravu zboží k celnímu přechodu nebo od celního přechodu po jiných než celních cestách může povolit nejbližší pohraniční celnice.

Zboží dopravené do tuzemska musí být předloženo osobou, která ho do tuzemska dopravila, bez zbytečného odkladu, s neporušenou celní závěrou v souladu s pokyny celních orgánů

Celní závěrou se rozumí zajištění zboží v dopravních prostředcích, kontejnerech, obalech a v místnostech plombou, pečetí, známkou nebo jinými prostředky tak, aby z nich nebylo možno zboží vyjmout nebo do nich vložit, aniž zůstanou viditelné stopy lomu zajištěného prostoru nebo poškození celní závěry.

Každý, kdo přebírá odpovědnost za přepravu zboží po té, kdy bylo dopraveno do tuzemska, je odpovědný za dodržení povinností uvedených v § 37 .

Stanoví-li tak mezinárodní smlouva, podléhá zboží celnímu dohledu, i když se ještě nachází v zahraničí a bude propuštěno stejně jako zboží již dopravené do tuzemska.

Ustanovení § 37 se nevztahují na zboží na palubě letadla přelétajícího vzdušný prostor České a Slovenské Federativní Republiky, jestliže místem určení není letiště umístěné v tuzemsku.

Nemůže-li být povinnost uvedená v § 37 splněna z důvodu nehody nebo vyšší moci, musí osoba, která je touto povinností vázána, nebo kterákoliv jiná osoba jednající jejím jménem, bez zbytečného odkladu informovat o této skutečnosti celní orgány. Nedošlo-li v důsledku nehody nebo vyšší moci k úplnému zničení nebo ztrátě zboží, musí být celní orgány bez zbytečného odkladu informovány o místě, na kterém se zboží nachází.

Jestliže bylo letadlo přelétající území České a Slovenské Federativní Republiky nuceno v důsledku nehody nebo vyšší moci dočasně přistát v tuzemsku a povinnost uvedená v § 37 nemůže být splněna, je osoba, která letadlo do tuzemska dopravila, nebo kterákoliv jiná osoba jednající jejím jménem, povinna bez zbytečného odkladu o této skutečnosti informovat celní orgány.

Ten, kdo zboží do tuzemska dopravil, anebo ten, kdo převzal odpovědnost za přepravu zboží až v tuzemsku a dodal je na místa uvedená v § 37, je povinen předložit zboží k provedení celního řízení.

Celní orgány jsou oprávněny stanovit, ve kterých případech se za předložení zboží k provedení celního řízení považuje rovněž informování celních orgánů o tom, že zboží bylo dopraveno do tuzemska, kdo a jakým způsobem musí tuto informaci podat.

Dopravci stanoví v dohodě s příslušným celním orgánem potřebnou čekací dobu dopravních prostředků pravidelné osobní a nákladní dopravy u pohraničního celního orgánu k provádění celního dohledu.

Celní orgány neodpovídají za škodu, ke které došlo zdržením dopravního prostředku v důsledku provádění celního dohledu.

Vyhláška ministerstva stanoví podrobnosti upravující postup osob při celním dohledu zboží dopravovaného poštou, dále podrobnosti o vybavení zařízení určených k dopravě nebo k dočasnému uskladnění zboží podléhajícího celnímu dohledu, jakož i o místnostech a prostorech potřebných k provádění celního dohledu.

dopravené cestujícími,

propuštěné do příslušného režimu, ale doposud nepředložené celním orgánům,

provážené tuzemskem v režimu tranzitu.

ten, kdo zboží dopravil do tuzemska, nebo ten, kdo převzal odpovědnost za přepravu zboží po jeho vstupu do tuzemska před jeho předložením k celnímu řízení,

osoba zastoupená osobami uvedenými v písmenu a).

Zboží lze vykládat a překládat z dopravních prostředků, kterými se dopravuje, pouze se se souhlasem celních orgánů a na místech k tomu určených celními předpisy nebo schválených celními orgány. Souhlas se nevyžaduje v případech bezprostředně hrozícího nebezpečí, které vyžaduje okamžité vyložení veškerého zboží nebo jeho části; celní orgány musí být o této skutečnosti bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informovány.

Za účelem kontroly zboží a dopravních prostředků, kterými se zboží dopravuje, jsou celní orgány oprávněny kdykoliv požadovat, aby bylo zboží vyloženo.

Zbožím nesmí být bez souhlasu celních orgánů manipulováno.

Nebylo-li ve lhůtě uvedené v § 48 podáno celní prohlášení na propuštění zboží do příslušného režimu nebo podána žádost na jeho umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, učiní celní orgány bez prodlení všechna opatření, která považují za potřebná, včetně prodeje zboží, aby zabránily nedovolené manipulaci se zbožím.

Do okamžiku, než bude podáno celní prohlášení, mohou celní orgány na náklady a nebezpečí držitele zboží přemístit toto zboží na místo, které je pod jejich přímým dohledem.

Za dočasné uskladnění zboží ve skladech celních orgánů platí osoba, která zboží k celnímu řízení předložila, skladné podle sazeb stanovených sazebníkem skladného.

Ministerstvo stanoví vyhláškou sazebník skladného u zboží dočasně uskladněného ve skladech celních orgánů.

Ustanovení § 37 odst. 1 písm. b) a § 38 až 51 se nevztahují na zboží propuštěné do režimu tranzitu, které již bylo dodáno do tuzemska.

Od okamžiku, kdy bylo zahraniční zboží, propuštěné do režimu tranzitu, dodáno v souladu s celními přepisy upravujícími tranzit na místo svého určení v tuzemsku a předloženo k celnímu řízení, vztahují se na něj ustanovení § 43 až 51 .

Není-li stanoveno jinak, může být zboží kdykoliv, bez ohledu na jeho povahu, množství, zemi původu nebo místo určení, za stanovených podmínek přiděleno jakékoliv celně schválené určení.

Ustanovení odstavce 1 nevylučuje možnost uplatnění zákazů a omezení z důvodů veterinárních, rostlinolékařských, z důvodů ochrany veřejné mravnosti nebo veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, ochrany zdraví, ochrany životního prostředí, ochrany kulturních památek, ochrany předmětů muzejní a galerijní hodnoty, předmětů kulturní hodnoty a zákazů a omezení týkajících se ochrany duševního vlastnictví.

Celní řízení se provádí v prostorách celních orgánů anebo v celním prostoru.

Celními prostory jsou označená místa železničních nádraží, přístavů, letišť a jiné prostory určené celními orgány po dohodě s vlastníky nebo oprávněnými uživateli těchto prostor.

Na žádost a náklady deklaranta může být celní řízení prováděno i mimo celní prostor.

Ministerstvo stanoví vyhláškou podmínky, za kterých se celní řízení provádí mimo celní prostor, a výši nákladů za provedení tohoto řízení.

V úsecích stanovených ministerstvem po dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy může být celní řízení prováděno též za jízdy vlaku nebo plavby lodi.

Celní řízení se provádí za účasti deklaranta.

Nestanoví-li tento zákon nebo prováděcí předpis jinak, provádí celní řízení příslušný celní orgán, kterému bylo zboží dodáno.

Ministerstvo stanoví vyhláškou s ohledem na povahu zboží a druh režimu, do kterého má být zboží propuštěno, místní příslušnost celních orgánů k provedení celního řízení.

Základními náležitostmi rozhodnutí v celním řízení jsou

Rozhodnutí v celním řízení, kterým se zboží propouští do navrženého režimu, neobsahuje odůvodnění a poučení o opravném prostředku.

Není-li stanoveno jinak, nemusí být rozhodnutí v celním řízení vyhotoveno a oznámeno písemně.

Je-li výrokem rozhodnutí v celním řízení potvrzeno celní prohlášení podané písemně, stávají se obsah tohoto prohlášení a skutečnosti, podle nichž se zboží propustí, součástí rozhodnutí.

Na rozhodnutí v celním řízení vyhlášeném ústně se nevztahují ustanovení odstavce 1 a ustanovení zvláštních předpisů3) upravující oznámení rozhodnutí a opravné prostředky.

Proti rozhodnutí v celním řízení může deklarant podat odvolání ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, který následuje po jeho doručení; ustanovení odstavce 5 tím nejsou dotčena.

Rozhodnutí v celním řízení, kterým se nepropouští zboží do navrženého oběhu, a rozhodnutí o řádných a mimořádných opravných prostředcích musí být vyhotovena a oznámena písemně, výrok musí být vždy řádně odůvodněn. Odůvodnění není potřeba, bylo-li v rozhodnutí plně vyhověno navrhovateli.

Rozhodnutí, proti kterému nelze uplatnit řádný opravný prostředek, je v právní moci.

Rozhodnutí je vykonatelné, jestliže proti němu nelze podat řádný opravný prostředek a nebo jestliže jeho podání nemá odkladný účinek a uplynula-li zároveň lhůta plnění.

kontrolovat celní prohlášení a doklady vztahující se k celnímu prohlášení a doklady, jež je doprovázejí, případně mohou požadovat, aby deklarant předložil doklady potvrzující správnost údajů uvedených v celním prohlášení,

kontrolovat zboží a za účelem podrobné kontroly nebo analýzy odebírat vzorky.

Deklarant je oprávněn být přítomen při kontrole zboží a odebírání vzorků. Na žádost celních orgánů musí být deklarant nebo jeho zástupce přítomen při kontrole zboží nebo odebírání vzorků a poskytnout jim potřebnou součinnost k usnadnění kontroly zboží nebo odebrání vzorků.

Deklarant zajistí na své náklady a nebezpečí dopravu zboží na místo, kde má být zboží kontrolováno nebo kde mají být odebrány vzorky.

Celní orgány nejsou povinny platit deklarantovi žádnou náhradu vyplývající z kontroly zboží nebo z odebrání vzorků, s výjimkou nákladů na analýzu vzorků nebo jejich kontrolu.

Kontrolují-li celní orgány pouze část zboží, na které se vztahuje celní prohlášení, vztahuje se výsledek této částečné kontroly na veškeré zboží, na které je celní prohlášení podáno. Domnívá-li se však deklarant, že se výsledek částečné kontroly nevztahuje na ostatní, nekontrolované zboží, může požadovat provedení dodatečné kontroly ve větším rozsahu.

Obsahuje-li celní prohlášení více podpoložek zboží, pokládá se pro účely odstavce 1 každá podpoložka za samostatné celní prohlášení.

Je-li k zajištění dodržování podmínek stanovených pro režim, do něhož bylo zboží navrženo, nutné jeho ztotožnění, učiní celní orgány příslušná opatření k jeho ztotožnění. Znaky totožnosti připevněné na zboží nebo dopravní prostředek mohou odstranit nebo zničit pouze celní orgány nebo mohou být odstraněny nebo zničeny s jejich souhlasem.

Je-li k zabránění škody, která by mohla vzniknout u zboží a dopravních prostředků v důsledku nehody nebo vyšší moci, třeba znaky totožnosti zničit nebo odstranit, může tak být učiněno i bez předchozího souhlasu celních orgánů.

Jsou-li splněny podmínky stanovené pro navržený režim a na zboží se nevztahují žádné zákazy a omezení, propustí celní orgány zboží do navrženého režimu ihned po ověření údajů uvedených v celním prohlášení, nebo bylo-li celní prohlášení přijato bez ověřování údajů, ihned po přijetí celního prohlášení. Ustanovení § 77 tím nejsou dotčena.

Obdobně celní orgány postupují v případech, kdy v přiměřené lhůtě nemohou ověřit údaje v celním prohlášení a zboží již není k ověření údajů uvedených v celním prohlášení třeba.

Veškeré zboží, na které se vztahuje celní prohlášení, se propouští současně. Je-li v celním prohlášení uvedeno více podpoložek zboží, pokládá se pro účely tohoto odstavce každá podpoložka za samostatné celní prohlášení.

Vznikne-li přijetím celního prohlášení celní dluh, nesmí být zboží propuštěno do navrženého režimu, s výjimkou režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, dokud nebude celní dluh zaplacen nebo zajištěn; ustanovení odstavce 2 tím nejsou dotčena.

Požadují-li celní orgány podle celních předpisů upravujících režim, do kterého bylo zboží navrženo, zajištění celního dluhu, nesmí být zboží do tohoto režimu propuštěno, nebude-li celní dluh zajištěn.

nemohlo být zboží propuštěno proto, že

nebylo po propuštění ve stanovené lhůtě odvezeno z místa, kam bylo dopraveno.

Bude-li zajištěno správné provádění příslušných režimů, mohou celní orgány ke zjednodušení formalit a postupu povolit, aby

Celní prohlášení uvedené v odstavci 1 písm. a) a obchodní nebo administrativní doklad (zjednodušené celní prohlášení) musejí obsahovat údaje nutné ke ztotožnění zboží.

Deklarant je povinen následně, ve lhůtě stanovené celním úřadem, doplnit chybějící údaje nebo doklady v dodatečném celním prohlášení.

Ministerstvo stanoví vyhláškou formu a obsah dodatečného celního prohlášení a podmínky, za nichž mohou celní orgány povolit zjednodušený postup. Dodatečné celní prohlášení lze účinně podat jen na tiskopise vydaném nebo schváleném ministerstvem.

Následná kontrola po propuštění zboží, prováděná za účelem přesvědčení se o pravdivosti údajů uvedených v celním prohlášení, ve lhůtě stanovené pro úschovu dokladů (§ 8), se provádí podrobnou kontrolou obchodních dokladů a jiných údajů vztahujících se k dovozním nebo vývozním operacím nebo následným obchodním operacím se zbožím, na které se vztahuje toto celní prohlášení. Kontrola může být provedena v místnostech deklaranta nebo jiné osoby, která se přímo nebo nepřímo zúčastňuje na uvedených operacích, anebo jiné osoby, která má u sebe zmíněné doklady a údaje pro obchodní účely.

Osoba, u které je následná kontrola po propuštění zboží prováděna, je rovněž povinna na výzvu celních orgánů předložit buď doklad osvědčující, že zboží bylo řádně dovezeno, nebo doklad o koupi, dodací list od výrobce nebo jakýkoliv důkazní prostředek, z něhož je zřejmé, že zboží pochází od osob oprávněných v tuzemsku podnikat.

Nasvědčuje-li následná kontrola dokladů, údajů nebo celního prohlášení tomu, že zboží bylo propuštěno do navrženého režimu na základě nesprávných nebo neúplných údajů, učiní celní orgány opatření nezbytná k nápravě.

Celní orgány mohou rovněž pořizovat kopie příslušných dokladů, požadovat potřebná vysvětlení, jakož i pořizovat dokumentaci. V případě porušení celních předpisů mohou tyto doklady zadržet.

Dojde-li v době od přijetí celního prohlášení do propuštění zboží do volného oběhu ke snížení celních sazeb, může deklarant požádat o přiznání výhodnější sazby.

Nebylo-li možno zboží propustit do volného oběhu z důvodů, které lze přičítat pouze deklarantovi, ustanovení odstavce 1 se nepoužije.

po propuštění zboží byla v souladu s § 66 až 69 zrušena platnost celního prohlášení na propuštění zboží do volného oběhu, nebo

dovozní clo bylo vráceno nebo prominuto

Režim vývozu umožňuje, aby československé zboží opustilo tuzemsko. Vývoz zahrnuje vybrání vývozních cel, uplatnění obchodně-politických opatření a další vývozní formality.

Stejně jako zboží vyvážené v režimu vývozu bude propuštěno zboží, které má být dodáno osobám jiných států, které používají výhod podle mezinárodních smluv.4)

Československé zboží, které má být vyvezeno do zahraničí musí být propuštěno v režimu vývozu. Ustanovení celních předpisů uplatňovaná na zboží vyvážené cestujícími, zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo režimu tranzitu tím nejsou dotčena.

Celní prohlášení na propuštění zboží k vývozu se podává u celního orgánu, v jehož územním obvodu má vývozce sídlo nebo bydliště, anebo u celního orgánu, v jehož územním obvodu je zboží k vývozu baleno nebo nakládáno.

Ministerstvo může vyhláškou stanovit případy a podmínky, kdy lze celní prohlášení na propuštění zboží k vývozu podat u jiného celního orgánu.

Svobodná celní pásma a svobodné celní sklady tvoří prostory a stavby na části celního území, oddělené od ostatního celního území, v nichž se zboží tam umístěné považuje z hlediska cel vybíraných v souvislosti s dovozem a vývozem zboží, jako by se nenacházelo na celním území, a kde

Svobodná celní pásma a svobodné celní sklady zřizuje vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařízením.

Svobodná celní pásma a svobodné celní sklady musejí být odděleny od ostatního celního území plotem vysokým nejméně tři metry nebo odděleny způsobem, schváleným celními orgány tak, aby bylo možno kontrolovat vstupy do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu a výstupy z nich a musí být určena místa jejich vstupu a výstupu.

Jakákoliv stavba ve svobodném celním pásmu se může uskutečnit jen po předchozím souhlasu celních orgánů.

Obvod a vstupní a výstupní místa svobodného celního pásma a svobodného celního skladu jsou pod dohledem celních orgánů.

Osoby a dopravní prostředky vstupující do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu nebo vystupující z nich mohou být podrobeny celní kontrole.

Přístup do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu může být odepřen osobám, které neskýtají záruku dodržování pravidel stanovených pro svobodná celní pásma a svobodné celní sklady, protože byly opakovaně potrestány za porušení celních předpisů.

Celní orgány jsou oprávněny kontrolovat zboží, které vstupuje do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, opouští je nebo v nich zůstává. K umožnění této kontroly budou celním orgánům předávány kopie dopravních dokladů doprovázejících vstupující nebo vystupující zboží, nebo budou tyto doklady za tímto účelem uschovány pro potřeby celních orgánů osobou jimi určenou.

Ve svobodném celním pásmu nebo ve svobodném celním skladu může být umístěno československé zboží i zahraniční zboží bez ohledu na jeho množství, původ a místo jeho dovozu nebo místo určení, včetně zboží, na které se vztahují zákazy a omezení, nejde-li o zákazy a omezení z důvodů veterinárních, rostlinolékařských, z důvodů ochrany veřejné mravnosti nebo veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, ochrany zdraví, ochrany životního prostředí, ochrany kulturních památek, ochrany předmětů muzejní a galerijní hodnoty, předmětů kulturní hodnoty a zákazů a omezení týkající se ochrany duševního vlastnictví.

Nebezpečné zboží, zboží, které může znehodnotit jiné zboží anebo vyžaduje zvláštní zařízení, může být umístěno pouze v prostorech k tomu speciálně vybavených.

Zboží vstupující do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu nemusí být předloženo celnímu úřadu a nemusí být podáno celní prohlášení. Ustanovení § 175 odst. 4 tím nejsou dotčena.

Zboží však musí být předloženo celním orgánům a bude podrobeno předepsaným celním formalitám tehdy, jestliže

Na žádost oprávněné osoby celní úřad potvrdí, že zboží umístěné ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu je buď československé zboží nebo zahraniční zboží.

Doba umístění zboží ve svobodném celním pásmu není omezena.

Ministerstvo může vyhláškou tuto dobu omezit u československého zboží, na které se vztahuje právní předpis, jímž se provádějí opatření tržní regulace v zemědělství.

Jakákoliv průmyslová, obchodní nebo servisní činnost ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu je povolena za podmínek stanovených tímto zákonem. Provádění těchto činností je třeba celním orgánům předem oznámit.

S ohledem na povahu zboží nebo potřebu celního dohledu mohou celní orgány určitou činnost uvedenou v odstavci 1 ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu zakázat nebo omezit.

Celní orgány mohou osobám, které opakovaně porušily ustanovení tohoto zákona, zakázat, aby pokračovaly v podnikatelské činnosti ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu.

Zahraniční zboží umístěné do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, po dobu tohoto umístění

Je-li zboží propuštěno do režimu uvedeného v odstavci 1 písm. c), d) nebo e), mohou být použity způsoby kontroly platné pro tyto režimy.

Osoba, provádějící ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu činnosti uvedené v § 179 odst. 1, je povinna vést evidenci o zboží, které vstupuje do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, opouští je nebo v nich zůstává, způsobem stanoveným celními orgány, jejímž základem je účetní evidence stanovená zvláštními předpisy tak, aby byla možná identifikace zboží a byl získán přehled o jeho pohybu. Zboží musí být zaneseno do této evidence od okamžiku dodání do prostorů této osoby. Evidence musí být dána celním orgánům k disposici, aby byla umožněna kontrola, kterou považují za potřebnou.

V případě přemístění zboží uvnitř svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, musí být doklady vztahující se k tomuto přemístění, uschovány pro potřebu celních orgánů. Krátkodobé skladování zboží prováděné v souvislosti s přemístěním se považuje za nedílnou součást přemístění.

Nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, může být zboží opouštějící svobodné celní pásmo nebo svobodný celní sklad

Ustanovení § 4 a 5 a § 36 až 53, s výjimkou ustanovení § 47 až 52 týkajících se československého zboží, se vztahují na zboží dodané do jiné části území České a Slovenské Federativní Republiky s výjimkou případu, kdy zboží opouští svobodné celní pásmo vzdušnou cestou, aniž by předtím bylo propuštěno do režimu tranzitu nebo jiného režimu.

Vznikl-li u zahraničního zboží celní dluh a celní hodnota tohoto zboží se zakládá na ceně skutečně placené, nebo která má být za zboží zaplacena, zahrnující náklady na skladování nebo zachování tohoto zboží ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu, nebudou tyto náklady do celní hodnoty zahrnuty, budou-li odlišeny od ceny skutečně placené, nebo která má být za zboží zaplacena.

Jestliže se zbožím ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu, na základě povolení celních orgánů, byly provedeny obvyklé manipulace ve smyslu ustanovení § 108 odst. 3 nutné k zajištění uchování zboží nebo zlepšení jeho balení nebo prodejní jakosti anebo úpravy pro dopravu, bude na žádost dovozce vyměřeno clo podle povahy zboží a celní hodnoty, jaké byly před provedením těchto manipulací.

Československému zboží, uvedenému v § 173 odst. 1 písm. b), které podléhá právnímu předpisu, jímž se provádějí opatření tržní regulace v zemědělství a které je umístěno ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu, budou určeny způsoby nakládání nebo užití stanovené zvláštními předpisy, které z důvodu jeho umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu poskytují výhody, které jsou obvykle spojené s vývozem tohoto zboží.

Jestliže se zboží uvedené v odstavci 1 vrátilo do jiné části území České a Slovenské Federativní Republiky, nebo jestliže ve lhůtě uvedené ve vyhlášce vydané podle § 178 odst. 2 nebyla podána žádost o propuštění do režimu uvedeného v odstavci 1, učiní celní orgány potřebná opatření stanovená zvláštními předpisy pro nedodržení příslušného režimu.

Jestliže bylo zboží dodáno nebo vráceno do jiné části území České a Slovenské Federativní Republiky nebo propuštěno do příslušného režimu, je možno použít potvrzení uvedené v § 177 odst. 3, aby bylo prokázáno, zda se jedná o československé nebo zahraniční zboží.

Jestliže není k dispozici žádné potvrzení nebo jiná evidence o tom, zda se jedná o zahraniční nebo československé zboží, pokládá se zboží

Zahraniční zboží dovezené do tuzemska

Zpětný vývoz, zničení nebo přenechání zboží ve prospěch státu musí být celním orgánům předem sděleno. Jestliže je podána žádost o zpětný vývoz zboží propuštěním do jiného režimu než režimu tranzitu, musí být podáno celní prohlášení podle § 54 až 81 .

Celní orgány povolí zničení zboží nebo jeho přenechání ve prospěch státu za podmínky, že budou zachovány předpisy o ochraně životního prostředí a že tím nevzniknou státu žádné náklady, kromě nákladů souvisejících s jeho prodejem.

Odpadu a zbytkům vzniklým při zničení zboží může být přiděleno celně schválené určení stanovené pro zahraniční zboží. Zboží zůstane pod celním dohledem až do propuštění do příslušného režimu.

Zpět vyvážené zboží je pod celním dohledem.

Československé zboží, které se po vývozu z tuzemska vrací ve lhůtě tří let zpět do tuzemska a je propuštěno do volného oběhu, je na žádost oprávněné osoby osvobozeno od dovozního cla.

Celní orgány mohou lhůtu uvedenou v odstavci 1 z důvodů hodných zřetele prodloužit.

Bylo-li vrácené zboží před vývozem z tuzemska propuštěno do volného oběhu s částečným nebo úplným osvobozením od dovozního cla v důsledku jeho konečného použití, přiznají celní orgány osvobození od dovozního cla uvedené v odstavci 1 tehdy, je-li toto zboží opět použito ke stejnému účelu. Není-li vrácené zboží používáno ke stejnému účelu, sníží se vybíraná částka dovozního cla o případně vybranou částku cla při prvním propuštění tohoto zboží do volného oběhu. Je-li tato částka vyšší než částka vyplývající z propuštění vráceného zboží do volného oběhu, žádná náhrada se neposkytuje.

Osvobození od dovozního cla uvedené v odstavcích 1 a 3 nebude přiznáno, jestliže zboží

Ministerstvo může vyhláškou stanovit podrobnosti a podmínky, za kterých se opatření uvedená v odstavci 4 písm. b) nepoužijí.

Od cla je osvobozeno zboží, které je při dovozu a vývozu osvobozeno od celní kontroly, a zboží, u něhož to vzhledem k jeho konečnému použití vyžaduje obecný zájem.

Ministerstvo v dohodě s federálním ministerstvem zahraničních věcí stanoví vyhláškou případy, kdy je zboží vzhledem k jeho konečnému použití osvobozeno od cla, jakož i podmínky, za nichž je zboží osvobozeno od cla.

Neposkytuje-li některý stát celní osvobození na zboží dovážené z České a Slovenské Federativní Republiky v rozsahu odpovídajícím rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva, může ministerstvo pro dovoz zboží z tohoto státu osvobození od cla omezit nebo odepřít.

Jestliže zboží podléhající clu bylo částečně nebo úplně osvobozeno od dovozního cla, mohou celní orgány stanovit, že po dobu nejdéle tří let ode dne, kdy bylo zboží takto propuštěno, smí být používáno jen k určitému účelu nebo že nesmí být zcizeno.

Celní dluh při dovozu vzniká

Celní dluh vznikne v okamžiku přijetí celního prohlášení.

Dlužníkem je deklarant. V případě nepřímého zastoupení je dlužníkem také osoba, v jejíž prospěch se celní prohlášení činí. Je-li celní prohlášení na propuštění do některého z režimů uvedeného v odstavci 1 učiněno na podkladě informací, v jejichž důsledku nebylo dlužné clo nebo jeho část vybráno, osoba, která tyto informace poskytla a která si byla vědoma nebo si měla být vědoma, že informace nejsou pravdivé, je také dlužníkem.

Celní dluh při dovozu vzniká

Za nezákonný dovoz se považuje jakýkoliv dovoz zboží v rozporu s ustanovením § 36 až 40 a § 184 odst. 1 písm. b).

Celní dluh vznikne v okamžiku nezákonného dovozu zboží do tuzemska.

Dlužníkem je

Celní dluh při dovozu zboží podléhajícího dovoznímu clu vzniká jeho nezákonným odnětím celnímu dohledu.

Celní dluh vzniká v okamžiku, kdy je zboží odňato celnímu dohledu.

Dlužníkem je

V jiných případech, než jsou uvedeny v § 196, nemají- li nedostatky zásadní vliv na správné provádění příslušného režimu, celní dluh při dovozu zboží podléhajícího clu vzniká

Celní dluh vzniká buď v okamžiku, kdy povinnost, jejímž nesplněním celní dluh vzniká, přestává být plněna nebo v okamžiku, kdy je zboží propuštěno do příslušného režimu, zjistí- li se dodatečně, že podmínky stanovené pro propuštění do tohoto režimu nebo pro úplné nebo částečné osvobození od dovozního cla v důsledku konečného použití zboží nebyly ve skutečnosti splněny.

Dlužníkem je ten, kdo má plnit povinnosti vyplývající z dočasného uskladnění zboží podléhajícího dovoznímu clu nebo povinnosti stanovené pro použití režimu, do něhož bylo toto zboží propuštěno, anebo má plnit podmínky stanovené při propuštění tohoto zboží do příslušného režimu.

Celní dluh při dovozu zboží podléhajícího dovoznímu clu vzniká spotřebou nebo použitím ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu za jiných podmínek, než které jsou stanoveny celními předpisy. Dojde-li ke ztrátě zboží a tato ztráta není celním orgánům náležitě vysvětlena a prokázána, považuje se ztracené zboží za zboží, které bylo spotřebováno nebo použito ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu.

Celní dluh vznikne v okamžiku, kdy je zboží spotřebováno nebo poprvé použito v rozporu s podmínkami stanovenými celními předpisy.

Dlužníkem je ten, kdo zboží spotřeboval nebo poprvé použil a každý, kdo se spotřeby nebo použití zúčastnil a byl si vědom nebo si měl být vědom, že je zboží spotřebováno nebo používáno v rozporu s podmínkami stanovenými celními předpisy. Považuje-li se ztracené zboží za zboží, které bylo spotřebováno nebo použito ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu, a není možné postupovat podle předchozí věty, je osobou povinnou splnit celní dluh osoba, která je celním orgánům známa jako poslední držitel zboží.

Ustanovení § 195 a 197 odst. 1 písm. a) neplatí a celní dluh nevznikne, prokáže-li příslušná osoba, že neplnění povinností vzniklých z

Celní dluh nevzniká u zboží propuštěného do volného oběhu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla v důsledku jeho konečného použití, jestliže je takové zboží se souhlasem celních orgánů vyvezeno zpět.

Při vývozu zboží podléhajícího vývoznímu clu, na které bylo podáno celní prohlášení, vzniká celní dluh vývozem zboží do zahraničí.

Celní dluh vzniká v okamžiku, kdy je celní prohlášení přijato celními orgány.

Dlužníkem je deklarant. V případě nepřímého zastoupení je dlužníkem také osoba, v jejíž prospěch se celní prohlášení činí.

Při vývozu zboží podléhajícího vývoznímu clu, na které nebylo podáno celní prohlášení, i když podáno být mělo, vzniká celní dluh vývozem zboží do zahraničí.

Celní dluh vzniká v okamžiku, kdy předmětné zboží skutečně opouští tuzemsko.

Dlužníkem je ten, kdo

Celní dluh vzniká nedodržením podmínek umožňujících, aby zboží bylo vyvezeno do zahraničí s částečným nebo úplným osvobozením od vývozního cla.

Celní dluh vzniká v okamžiku, kdy bylo zboží dodáno na jiné místo určení, než které bylo stanoveno v podmínkách umožňujících, aby zboží bylo vyvezeno do zahraničí s částečným nebo úplným osvobozením od vývozního cla. Není-li možno tento okamžik určit, vzniká celní dluh uplynutím lhůty stanovené pro předložení dokladu o tom, že byly splněny podmínky opravňující přiznání takového osvobození.

Dlužníkem je deklarant. V případě nepřímého zastoupení je dlužníkem také osoba, v jejíž prospěch se celní prohlášení činí.

Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vyměřuje se dovozní nebo vývozní clo podle předpisů platných v okamžiku, kdy celní dluh vznikl.

Není-li možno přesně určit okamžik, kdy celní dluh vznikl, vzniká celní dluh v okamžiku, který celní orgány podle jim dostupných informací určily jako okamžik, v němž bylo zboží v situaci, za níž celní dluh vzniká.

Celní dluh vzniká na místě, na kterém bylo zboží v situaci, v níž celní dluh vzniká.

Není-li možno místo vzniku celního dluhu určit podle odstavce 1, vzniká celní dluh na místě, které celní orgány podle jim dostupných informací určí jako místo, na kterém bylo zboží v situaci, za níž celní dluh vzniká.

Vyplývá-li z mezinárodní smlouvy uzavřené mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a některými státy, že při dovozu do těchto států budou přiznány výhody preferenčního sazebního zacházení na zboží získané v režimu aktivního zušlechťovacího styku a které ve smyslu těchto smluv pochází z České a Slovenské Federativní Republiky, vzniká celní dluh při dovozu zahraničního zboží vloženého do předmětného zboží vydáním osvědčení, které je třeba k přiznání výhod preferenčního sazebního zacházení v těchto státech.

Celní dluh vzniká okamžikem přijetí vývozního celního prohlášení vztahujícího se na předmětné zboží.

Dlužníkem je deklarant.

Částka dovozního cla odpovídající tomuto celnímu dluhu se stanoví za stejných podmínek, za kterých by byl stanoven celní dluh, kdyby celní orgány v okamžiku přijetí celního prohlášení na propuštění zahraničního zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku přijaly celní prohlášení na propuštění tohoto zboží do volného oběhu.

Mohou-li celní orgány v souladu s celními předpisy vyžadovat zajištění celního dluhu, musí být toto zajištění poskytnuto dlužníkem nebo tím, kdo by se mohl dlužníkem stát.

Celní orgány mohou požadovat na jeden celní dluh pouze jeden druh zajištění.

Celní orgány mohou povolit, aby zajištění celního dluhu provedla jiná osoba než ta, od níž se zajištění celního dluhu požaduje.

Zajištění celního dluhu se nevyžaduje, je-li dlužníkem státní orgán nebo společnost, u níž podíl státu na základním jmění činí nejméně 50 %.

Není-li zajištění celního dluhu stanoveno celními předpisy jako povinné, mohou celní orgány požadovat zajištění celního dluhu, mají-li důvodně za to, že celní dluh, který vznikl nebo který by mohl vzniknout, nebude ve stanovené lhůtě splněn. Nepožadují-li celní orgány zajištění celního dluhu, mohou požadovat od osoby uvedené v § 210 odst. 1 záruční prohlášení, ve kterém budou uvedeny povinnosti, které je tato osoba povinna plnit.

Zajištění celního dluhu uvedené v odstavci 1 požadují celní orgány

Stanoví-li celní předpisy povinné zajištění celního dluhu, určí celní orgány toto zajištění ve výši, kterou je

Stanoví-li celní předpisy, že zajištění celního dluhu není povinné, a celní orgány toto zajištění vyžadují, stanoví výši zajištění tak, aby nepřesahovala výši uvedenou v odstavci 1.

Ministerstvo stanoví vyhláškou podmínky, za nichž může být celní dluh zajištěn paušálně.

složením hotovosti (celní jistota), nebo

poskytnutím záruky.

předložení šeku, jehož proplacení je zaručeno bankou,

předložení jakéhokoliv jiného dokladu uznaného celními orgány jako prostředek platby.

Ručitel se v záruční listině písemným prohlášením zaváže, že společně a nerozdílně s dlužníkem splní zaručenou výši celního dluhu.

Ručitelem může být pouze

Celní orgány mohou odmítnout nebo nepovolí navrženého ručitele, jestliže mají důvodné podezření, že celní dluh nebude ve stanovené lhůtě splněn.

Zajištění celního dluhu nezanikne, dokud celní dluh není splněn nebo dokud by mohl ještě vzniknout. Bude-li celní dluh splněn nebo již nemůže vzniknout, zajištění zaniká.

Byl-li celní dluh splněn částečně nebo může vzniknout pouze jako část zajištěné částky, na žádost oprávněné osoby zanikne tomu odpovídající část zajištění.

Právo vybrat a vymáhat nedoplatek cla se promlčuje po šesti letech po roce, ve kterém se stal splatným.

Je-li proveden úkon směřující k vybrání nebo vymožení nedoplatku, promlčecí lhůta se přerušuje a počíná běžet nová promlčecí lhůta po uplynutí kalendářního roku, ve kterém byl dlužník o tomto úkonu zpraven; nedoplatky cla lze však vymáhat nejpozději do dvaceti let počítaných od konce roku, ve kterém se stal nedoplatek splatným.

K promlčení se přihlédne pouze tehdy, je-li to dlužníkem namítáno a jen v rozsahu uplatňované námitky.

Je-li nedoplatek cla zajištěn na movitých věcech, nemůže se zástavní právo promlčet, má-li věřitel zástavu v držení.

Je-li nedoplatek cla zajištěn zástavním právem na nemovitostech zápisem v příslušné evidenci, nelze do třiceti let po tomto zápisu proti uplatnění zajištěného práva namítat promlčení nedoplatku.

Úkonem k vymáhání nedoplatku cla je také písemná upomínka o zaplacení cla doručená dlužníkovi.

zaplacením cla,

prominutím cla,

u zboží navrženého do režimu zahrnujícího povinnost zaplatit clo

následným propadnutím zboží ve prospěch státu nebo jeho zabráním, jestliže celní dluh vznikl v souladu s § 195 a zboží bylo zajištěno při jeho nezákonném dovozu.

Vrácením cla se rozumí vrácení již zaplaceného dovozního nebo vývozního cla.

Prominutím cla se rozumí rozhodnutí o zániku celního dluhu nebo prohlášení jeho zápisu v účetních dokladech za neplatné, jestliže ještě nebylo clo zaplaceno.

Celní orgány vrátí nebo prominou dovozní nebo vývozní clo, jestliže zjistí, že tato částka cla nebyla nebo není dlužna v souladu s celními předpisy anebo byla zapsána do účetních dokladů v rozporu s § 223 odst. 2.

Celní orgány vrátí dovozní nebo vývozní clo, jestliže jim bude žádost podána ve lhůtě tří let ode dne, kdy byla částka cla dlužníkovi sdělena. Tuto lhůtu celní orgány prodlouží, jestliže z dlužníkem předložené evidence vyplývá, že dlužník nemohl žádost ve stanovené lhůtě podat z důvodu nehody nebo vyšší moci. Zjistí-li celní orgány skutečnosti uvedené v odstavci 1 samy, vrátí nebo prominou clo z vlastního podnětu.

Celní orgány vrátí nebo prominou dovozní nebo vývozní clo, jestliže zjistí, že částka cla zapsaná v účetních dokladech se vztahuje na zboží, které bylo dovozcem odmítnuto vzhledem k tomu, že bylo vadné nebo neodpovídalo podmínkám smlouvy, na jejímž základě bylo dovezeno. Za vadné zboží se považuje také zboží, které bylo poškozeno před jeho propuštěním.

Celní orgány vrátí nebo prominou clo za podmínky, že

Celní orgány na žádost oprávněné osoby povolí, aby bylo zboží namísto zpětného vývozu zničeno pod jejich přímým dohledem nebo za účelem jeho pozdějšího zpětného vývozu propuštěno do režimu tranzitu nebo režimu uskladnění v celním skladu, anebo umístěno do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu. Pro uvedené účely se toto zboží pokládá za zboží zahraniční.

Celní orgány nevrátí nebo neprominou dovozní clo, jestliže předmětné zboží ještě před podáním celního prohlášení, bylo dočasně dovezeno ke zkouškám, s výjimkou případů, kdy skutečnost, že je zboží vadné nebo neodpovídá podmínkám smlouvy, nemohla být za normálních okolností zjištěna během těchto zkoušek.

Celní orgány vrátí nebo prominou dovozní clo z důvodů uvedených v odstavci 1, bude-li jim žádost podána do dvanácti měsíců ode dne, kdy byla dlužníkovi částka cla sdělena. Ve výjimečných a odůvodněných případech mohou celní orgány tuto lhůtu prodloužit.

Nelze-li příslušné osobě přičítat klamání nebo zřejmé zanedbání, mohou celní orgány dovozní nebo vývozní clo vrátit nebo prominout i z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 242 až 244, zejména tehdy, byla-li by zaplacením cla vážně ohrožena výživa dlužníka nebo osob na jeho výživu odkázaných, nebo pokud by vymáhání nedoplatku vedlo k hospodářskému zániku dlužníka.

Celní orgány clo vrátí nebo prominou z důvodů uvedených v odstavci 1, bude-li jim žádost podána do dvanácti měsíců ode dne, kdy částka cla byla dlužníkovi sdělena.

Vrátily-li celní orgány dovozní nebo vývozní clo nebo úrok z prodlení jimi předepsaný v době splatnosti cla, nejsou povinny platit úroky. Celní orgány však úrok zaplatí, jestliže

Úroková sazba se rovná výši 140 % diskontní úrokové sazby Státní banky československé platné první den kalendářního čtvrtletí.

nezákonně doveze nebo vyveze zboží,

uvede nesprávné údaje o zboží podléhajícím celnímu dohledu,

způsobí, že mu bylo příslušným celním orgánem uděleno povolení na základě nepravých, pozměněných nebo padělaných dokladů nebo nesprávných nebo nepravdivých údajů,

způsobí, že mu bylo zboží propuštěno na základě nepravých, pozměněných nebo padělaných dokladů nebo nesprávných nebo nepravdivých údajů,

nedodrží podmínky stanovené pro zboží propuštěné do režimu s podmíněným osvobozením, zboží dočasně uskladněné, zboží, které bylo osvobozeno od dovozního cla v důsledku jeho konečného použití nebo umístěné ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu,

padělá doklady o dováženém a vyváženém zboží nebo zboží v tranzitu,

přechovává zboží uniklé celnímu dohledu,

poruší celní závěry,

neuposlechne výzvy celního orgánu nebo celníka nebo jinak jim brání při výkonu jejich činnosti.

Celním přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti způsobem uvedeným v § 249, nejde- li o trestný čin.

K odpovědnosti za celní přestupek postačí zavinění z nedbalosti.

Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel podle okolností a svých osobních poměrů povinen.

Za celní přestupek lze uložit tyto sankce

Za celní přestupek uvedený v § 249 písm. a) až e) lze uložit pokutu do 50000 Kčs a za celní přestupek podle § 249 písm. f) až i) pokutu do 10000 Kčs.

V blokovém řízení lze uložit pokutu do 5000 Kčs.

Celní přestupky projednávají celní orgány, v jejichž obvodu byl celní přestupek zjištěn, i když byl spáchán v obvodu jiného celního orgánu.

Celní orgán příslušný k projednání celního přestupku podle odstavce 1 může postoupit věc k projednání celnímu orgánu, v jehož obvodu osoba, která se celního přestupku dopustila, bydlí nebo pracuje.

Celního deliktu se dopustí právnická osoba, která porušila nebo ohrozila zájem společnosti způsobem uvedeným v § 249 .

Pro účely uvedené v ustanoveních této hlavy se za právnickou osobu považuje i fyzická osoba - podnikatel.

Za celní delikt lze uložit tyto sankce

Za porušení celních předpisů uvedených v § 249 písm. a) až e) lze uložit pokutu až do výše 2000000 Kčs a za porušení celních předpisů uvedených v § 249 písm. f) až i) pokutu až do výše 50000 Kčs.

Sankci propadnutí zboží lze uložit samostatně nebo společně se sankcí pokuty.

Propadnutí zboží lze vyslovit, jestliže zboží náleží právnické osobě, která se dopustila celního deliktu, a zboží

Propadnutí zboží nelze vyslovit, je-li hodnota zboží v nápadném nepoměru k povaze celního deliktu.

Vlastníkem propadlého zboží se stává stát.

Nebyla-li za celní delikt uložena sankce propadnutí zboží uvedeného v § 256 odst. 1 písm. a) nebo b), lze rozhodnout, že se takové zboží zabírá, jestliže nenáleží pachateli celního deliktu a jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný zájem.

O zabrání zboží nelze rozhodnout, jestliže od spáchání celního deliktu uplynulo šest let. Ustanovení § 256 odst. 2 platí obdobně.

Vlastníkem zabraného zboží se stává stát.

Celní delikty projednají celní orgány, v jejichž obvodu má příslušná osoba sídlo nebo bydliště.

Nemá-li tato osoba sídlo nebo bydliště v tuzemsku, projedná celní delikt celní orgán, v jehož obvodu byl celní delikt spáchán, nebo celní orgán, v jehož obvodu byl celní delikt zjištěn.

K zajištění cla a jeho příslušenství, daní a poplatků vybíraných při dovozu a pokuty vzniká podle tohoto zákona celní zástavní právo k věcem, popřípadě pohledávkám dlužníka nebo ručitele. Rozhodnutí celních orgánů o tom, na které věci, popřípadě pohledávky dlužníka nebo ručitele se celní zástavní právo vztahuje, se doručí dlužníku nebo ručiteli, který se proti němu může odvolat ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení. Toto odvolání nemá odkladný účinek.

Rozhodnutí musí obsahovat druh pohledávky, její výši a předmět celního zástavního práva.

Rozhodnutí o zřízení celního zástavního práva se s vyznačením jeho právní moci a vykonatelnosti zašle podle povahy věci buď k záznamu celního zástavního práva v příslušné evidenci, nebo držiteli zástavy, popřípadě poddlužníkovi.

Nejsou-li clo a jeho příslušenství, daně a poplatky vybírané při dovozu, náklady řízení, skladné a pokuty uložené podle celních předpisů uhrazeny v zákonné lhůtě, vyzvou celní orgány dlužníka, aby tento nedoplatek zaplatil v náhradní lhůtě, nejméně osmidenní, a upozorní ho, že po uplynutí této náhradní lhůty přikročí bez dalšího k vymáhání nedoplatku. Proti výzvě se lze odvolat ve lhůtě patnácti dnů. Odvolání nemá odkladný účinek.

Vymáhání lze zahájit i bez výzvy, pokud hrozí nebezpečí, že účel vymáhání bude zmařen, nepřistoupí-li se k vymáhání neprodleně.

Vymáhání provádějí celní orgány exekucí. O provedení exekuce mohou celní orgány požádat též soud.

Exekuční titul pro exekuci je vykonatelné rozhodnutí, jímž se ukládá peněžité plnění.

Exekuce se provádí vydáním exekučního příkazu na

Pro výkon exekuce se použije přiměřeně občanského soudního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Exekuční příkaz se doručuje dlužníkovi nebo ručiteli a dalším osobám, kterým jsou exekučním příkazem ukládány povinnosti. Všechny tyto osoby mohou proti němu podat do patnácti dnů námitky. O námitkách rozhodne celní orgán, který exekuci nařídil. Pokud byla zahájena exekuce podle odstavce 2, je proti exekučnímu příkazu připuštěno odvolání, stejně jako u výzvy podle odstavce 1.

Výkon rozhodnutí může být odložen, žádá-li dlužník nebo ručitel o splátky, o posečkání nebo o prominutí cla, a i bez žádosti, šetří-li se skutečnosti rozhodné pro částečné nebo úplné zrušení výkonu rozhodnutí. Bude-li povolen odklad, již provedené úkony zůstanou zachovány.

Prokáže-li se v průběhu dalšího vymáhání, že bylo vymáháno neoprávněně, náleží dlužníkovi nebo ručiteli za takto neoprávněně vymožené částky náhrada v dvojnásobné výši úroku uvedeného v § 233 odst. 3. Pokud ještě exekuce trvá, zruší ji celní úřad z úřední povinnosti. Je-li skutečná škoda způsobená neoprávněným vymáháním vyšší než zákonem přiznaná náhrada, uhrazuje se tato škoda místo náhrady.

Exekuční náklady hradí dlužník, pokud exekuce nebyla provedena neoprávněně.

Náhrada exekučních nákladů záleží jednak v náhradě nákladů za výkon zabavení a za výkon prodeje, jednak v náhradě hotových výdajů celních orgánů.

Náhrada nákladů za výkon zabavení činí 2 % vymáhaného nedoplatku, nejméně však 200 Kčs. Bylo-li pro týž nedoplatek vykonáno zabavení několika samostatnými úkony, nebo bylo-li zabavení opakováno, náhrada nákladů za výkon zabavení téhož nedoplatku se počítá jenom jednou.

Náhrada nákladů za výkon prodeje činí 2 % vymáhaného nedoplatku, nejméně však 200 Kčs.

Náhrada exekučních nákladů podle odstavců 3 a 4 se počítá z částky zaokrouhlené na celé stokoruny nahoru.

Dlužník je povinen k úhradě exekučních nákladů z výkonu zabavení podle odstavce 3 vždy, jakmile k výkonu exekuce pověřený pracovník celního úřadu nebo soudu oznámil dlužníku nebo jeho zástupci příčinu svého příchodu a sepsal úvodní větu zájemního protokolu nebo jakmile byl odeslán exekuční příkaz.

U exekučních nákladů za výkon prodeje podle odstavce 4 je dlužník povinen k jejich úhradě vždy, jakmile došlo k zahájení dražby a byla sepsána úvodní věta dražebního protokolu.

Náhradu hotových výdajů hradí dlužník, i když k výkonu prodeje nedošlo.

Náhradu hotových výdajů hradí dlužník ve skutečné výši do 30 dnů ode dne, kdy mu jejich výše byla sdělena. Proti tomuto rozhodnutí lze podat námitku podle § 264 .

Týká-li se výkon zabavení nebo výkon prodeje více dlužníků nebo je uskutečňován společně a hotové výdaje se těchto případů týkají, rozvrhuje se jejich výše podle poměru jednotlivých nedoplatků.

Náhrada exekučních nákladů podle odstavců 3 a 4 se vymáhá současně s nedoplatkem, pro který se exekuce provádí.

Dlužník nebo ručitel může uplatnit námitku proti jakémukoliv úkonu celních orgánů v souvislosti s řízením vymáhacím nebo zajišťovacím.

Námitka musí být podána písemně nebo ústně do protokolu ve lhůtě třiceti dnů ode dne, kdy se o úkonu dověděl, a to u celního orgánu, který úkon provedl. Celní orgán posoudí námitky, rozhodne o nich a toto rozhodnutí odůvodní.

Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Podaná námitka nemá odkladný účinek pro samotné řízení.

Celní orgány mohou k projednání nezákonného dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží zajistit zboží, o kterém lze důvodně předpokládat, že

Celní orgány mohou zajistit zboží podle odstavce 1 bez ohledu na práva třetích osob.

Celní orgány vydají o zajištění zboží rozhodnutí a doručí je osobě, které bylo zboží zajištěno. Proti rozhodnutí o zajištění zboží se může osoba, které bylo zboží zajištěno, odvolat ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení. Toto odvolání nemá odkladný účinek.

V rozhodnutí o zajištění zboží se uvedou důvody, pro které se zboží zajišťuje, a poučení o právech a povinnostech osoby, jíž se rozhodnutí týká. V rozhodnutí se uvede též upozornění, že zboží bude prodáno, nebude-li pokuta zaplacena.

Zboží, které lze podle § 264 zajistit, může celní úřad ponechat osobě a uložit jí, že zboží nesmí používat, prodávat nebo s ním jiným způsobem nakládat.

Osoba, které bylo doručeno rozhodnutí o zajištění zboží, je povinna toto zboží celním orgánům vydat.

Není-li zajištěné zboží na výzvu celních orgánů vydáno, může být tomu, kdo je má u sebe, odňato.

O vydání nebo o odnětí zajištěného zboží se vyhotoví úřední záznam, v němž se uvede též popis zboží. Osobě, která zboží vydala nebo které bylo zboží odňato, vystaví celní orgány potvrzení o vydání nebo odnětí zboží.

Není-li zajištěné zboží k dalšímu řízení již třeba a nepřichází-li v úvahu jeho propadnutí nebo zabrání v řízení o celním přestupku nebo celním deliktu anebo prodej podle § 268, vrátí se osobě, které bylo zajištěno.

Uplatní-li právo na zajištěné zboží jiná osoba než ta, které bylo zboží zajištěno, nebo mají-li celní orgány pochybnosti o tom, zda zboží patří osobě, které bylo zboží zajištěno, nevydají zboží a odkáží tyto osoby, aby svůj nárok uplatnily v řízení soudním.

Celní orgány mohou prodat dočasně uskladněné zboží, jestliže nebylo celní prohlášení podáno ve lhůtě stanovené v § 48 .

Celní orgány mohou prodat zboží zajištěné podle § 264 odst. 1, u něhož nebylo vysloveno propadnutí zboží, nebo které nebylo zabráno, na úhradu pokuty, uložené za celní přestupek nebo za celní delikt, jestliže pokuta není uhrazena do 30 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.

Celní orgány mohou zboží, podléhající rychlé zkáze nebo živá zvířata, zajištěné podle § 264 odst. 1 ihned prodat.

Celní orgány prodají zboží zpravidla v dražbě. Přitom postupují podle zvláštních předpisů.5)

Zboží, které nemohlo být prodáno v dražbě, prodají celní orgány osobám způsobilým podle právních předpisů k nakládání s prodávaným druhem zboží.

Se zbožím, které nelze prodávat nebo používat ze zdravotních, zvěrolékařských, rostlinolékařských, bezpečnostních nebo jiných důvodů, naloží celní úřad způsobem stanoveným zvláštními předpisy.

Z výtěžku prodeje zboží se přednostně uhradí clo a jeho příslušenství, daně a poplatky vybírané při dovozu a jejich příslušenství, náklady řízení, skladné a pokuty uložené podle celních předpisů. Zbytek výtěžku vyplatí celní orgány oprávněnému. Nepřihlásí-li se oprávněný do tří let po prodeji zboží, připadne zbytek výtěžku prodeje státu.

Uplatní-li třetí osoba do tří let po prodeji zboží u celních orgánů nárok na zbytek výtěžku prodeje zboží, odkáží celní orgány tuto osobu, aby svůj nárok uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních.

O prodeji zboží se uvědomí osoba, které bylo zboží zajištěno.

Celní orgány jsou oprávněny prodat, popřípadě jinak nakládat se zbožím,

Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při prodeji, popřípadě jiném nakládání se zbožím uvedeným v odstavci 1.