Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

24/1993 Sb. znění účinné od 1. 1. 1993

24

 

ZÁKON

České národní rady

ze dne 21. prosince 1992,

kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád

 

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Čl. I

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb. a zákona č. 263/1992 Sb. (úplné znění č. 501/1992 Sb.), se mění a doplňuje takto:

1.

§ 8a včetně nadpisu zní:

§ 8a

Spory o pravomoc

 

Vrchní soud rozhoduje spory o pravomoc mezi soudy a orgány státní správy; k řízení je příslušný vrchní soud, v jehož obvodu je sídlo orgánu státní správy, jehož se spor o pravomoc týká.“.

 

2.

V § 9 odst. 2 písm. h) se slova „československých soudů“ nahrazují slovy „soudů České republiky“; v § 9 odst. 3 písm. c) bodu 11 se slova „československého soudu“ nahrazují slovy „soudu České republiky“.

 

3.

V § 10 odst. 2 se slova „rozhodují Nejvyšší soud České republiky a Nejvyšší soud Slovenské republiky“ nahrazují slovy „rozhoduje vrchní soud“.

 

4.

V § 10a odst. 1 se slova „rozhodují Nejvyšší soud České republiky a Nejvyšší soud Slovenské republiky“ nahrazují slovy „rozhoduje vrchní soud“.

 

5.

§ 10a odst. 2 zní:

(2) O dovoláních proti rozhodnutím vrchních soudů jako soudů odvolacích rozhoduje Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“)․“.

 

6.

V § 11 odst. 3 se slova „československých soudů“ nahrazují slovy „soudů České republiky“; slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ se vypouštějí.

 

7.

V § 12 odst. 3 se vypouští druhá věta.

 

8.

V § 16 odst. 1 větě druhé se slova „České republiky, Nejvyššího soudu Slovenské republiky a Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „a vrchních soudů“.

 

9.

V § 25 odst. 3 na konci se vypouští tečka a vkládají se slova „nebo advokátním koncipientem s výjimkou případů, kdy je zastoupení advokátem podle tohoto zákona povinné.“.

 

10.

V poznámce pod čarou č. 33) se za slovy „jimi poskytované“ nahrazuje čárka tečkou a vypouštějí se slova „a zákon SNR č. 129/1991 Sb., o komerčních právnících.“.

 

11.

§ 36c zní:

§ 36c

 

Nejvyšší soud a vrchní soudy jednají a rozhodují v senátech.“.

 

12.

V § 86 odst. 1 se slova „československým občanem“ nahrazují slovy „občanem České republiky“ a slova „České a Slovenské Federativní Republice“ se nahrazují slovy „České republice“.

 

13.

V § 86 odst. 2 a 3 se slova „České a Slovenské Federativní Republice“ nahrazují slovy „České republice“.

 

14.

V § 87 písm. d) se slovo „československé“ nahrazuje slovem „české“.

 

15.

V § 88 odst. 1 písm. a), f), a n) se slova „v České a Slovenské Federativní Republice“ nahrazují slovy „v České republice“; v písmenu n) se slovo „československým“ nahrazuje slovem „tuzemským“.

 

16.

V § 105 odst. 2 se vypouštějí slova „České a Slovenské Federativní Republiky“.

 

17.

V § 106 odst. 1 druhé větě se slova „československého práva“ nahrazují slovy „práva České republiky“.

 

18.

V § 109 odst. 1 písm. b) věta druhá zní: „Stejně postupuje, jestliže tu před rozhodnutím ve věci dospěl k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním zákonem nebo s mezinárodní smlouvou, který má přednosti před zákonem.33a) V tom případě předloží věc Ústavnímu soudu.“.

Poznámka pod čarou zní:

__________

33a)

Čl. 10 Ústavy České republiky.“.

 

19.

V § 121 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.

 

20.

V § 134 se slova „československými soudy“ nahrazují slovy „soudy České republiky“.

 

21.

V § 135 odst. 1 se vypouští věta první; slova „Dále je soud“ se nahrazují slovy „Soud je“.

 

22.

V poznámce pod čarou č. 34) se za číslem „573/1990 Sb.“ čárka nahrazuje tečkou a vypouštějí se slova „a vyhláška ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky č. 240/1990 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právní pomoci, ve znění vyhlášky č. 44/1991 Sb.“.

 

23.

V § 175z odst. 1 se slova „československého soudu“ nahrazují slovy „soudu České republiky“.

 

24.

V § 175z odst. 2 se slovo „československé“ nahrazuje slovem „tuzemské“.

 

25.

V § 246 se vypouští odstavec 2; dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

 

26.

§ 246 odst. 2 zní:

(2) Vrchní soud je věcně příslušný k přezkoumávání rozhodnutí ústředních orgánů České republiky, s výjimkou věcí důchodového a nemocenského zabezpečení a hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání podle předpisů o zaměstnanosti.“.

 

27.

V poznámce pod čarou č. 35) se vypouštějí slova „ § 27 odst. 3 zákona SNR č. 132/1990 Sb., o advokacii, § 28 zákona SNR č. 129/1991 Sb., o komerčních právnících,“.

 

28.

V § 250s odst. 2 se slova „nejvyšší soud republiky“ nahrazují slovy „vrchní soud“.

 

29.

V § 252 odst. 2 se slova „České a Slovenské Federativní Republice“ nahrazují slovy „České republice“.

 

30.

§ 277 odst. 1 zní:

(1) Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „srážené částky“). Srážené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje.“.

 

31.

V § 278 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.

 

32.

V § 279 odst. 3 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.

 

33.

V § 303 odst. 1 se slovo „československého“ nahrazuje slovem „tuzemského“.

 

34.

V § 373 se za slova „Ministerstvo spravedlnosti“ vkládají slova „České republiky (dále jen „ministerstvo“)“.

 

35.

V § 374 odst. 1 se slova „Ministerstva spravedlnosti republik se zmocňují“ nahrazují slovy „ministerstvo se zmocňuje“; ve druhé větě se slovo „mohou“ nahrazuje slovem „může“.

 

36.

V § 374a se slova „ministerstva spravedlnosti republik“ nahrazují slovy „ministerstvo“.

Čl. II

Zákon č. 519/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řádnotářský řád, se mění a doplňuje takto:

1.

V Čl. III bodu 1 písm. a) se slova „nejvyšší soud republiky“ nahrazují slovy „vrchní soud“.

 

2.

V Čl. III bodu 1 písm. i) se slova „soudy příslušné k vyřízení podle předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona; těchto předpisů se použije i pro řízení o stížnosti“ se nahrazují slovy „vrchní soudy; pro vyřízení stížnosti se použije předpisů platných do dne účinnosti tohoto zákona“.

 

3.

V Čl. III bodu 11 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.

 

4.

V Čl. III bodu 12 se slova „Ministři spravedlnosti České republiky a Slovenské republiky se zmocňují, aby obecně závazným právním předpisem stanovili“ nahrazují slovy „ministerstvo obecně závazným právním předpisem stanoví“.

Čl. III

1.

Věci, v nichž je dána věcná příslušnost vrchních soudů a v nichž bylo řízení zahájeno před Nejvyšším soudem a tímto soudem nebylo pravomocně rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, převezmou a dokončí vrchní soudy.

2.

Tam, kde zvláštní předpis stanoví, že k přezkoumání správního rozhodnutí je dána věcná příslušnost Nejvyššího soudu, je věcně příslušným vrchní soud.

3.

Věci projednávané Nejvyšším soudem České a Slovenské Federativní Republiky, v nichž nebude rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, převezme a dokončí

a)

Nejvyšší soud, jde-li o řízení o opravném prostředku, jestliže se na území České republiky nachází soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni, nebo je-li na území České republiky soud, který by byl podle tohoto zákona územně příslušný projednat věc v prvním stupni;

b)

Nejvyšší soud, jde-li o určení místně příslušného soudu, jestliže má na území České republiky sídlo soud, který věc předložil Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky podle § 105; v ostatních případech, má-li navrhovatel na území České republiky bydliště nebo sídlo;

c)

Nejvyšší soud, jde-li o rozhodování ve sporu o pravomoc podle § 8a odst. 2 a rozhodování o přikázání věci podle § 12 odst. 3 věty druhé, je-li na území České republiky sídlo toho, kdo o rozhodnutí požádal;

d)

vrchní soud, jde-li o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, je-li správní orgán České republiky příslušný věc rozhodnout.

4.

Vrchní soud je příslušný též přezkoumat rozhodnutí ústředních orgánů České a Slovenské Federativní Republiky, bude-li po dni účinnosti tohoto zákona dána pravomoc správního orgánu České republiky věc rozhodnout.

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Uhde v. r.

Klaus v. r.