27/1993 Sb. znění účinné od 1. 1. 1993 do 30. 9. 1995
§ 7a odst.2 a 3 nabývají účinnosti 1. dubna 1993
27
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí České republiky
ze dne 22. prosince 1992,
kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva
práce a sociálních věcí č. 235/1990 Sb. ,
kterou se provádí zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 206/1990 Sb. , o státním vyrovnávacím příspěvku
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky stanoví podle § 10 odst. 1 zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb. , o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. :
Čl. I Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 235/1990 Sb. , kterou se provádí zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 206/1990 Sb. , o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 313/1990 Sb. , zákona č. 245/1991 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb. , se mění a doplňuje takto:
1. Za § 1 se vkládá nový § 2, který zní:
„ § 2
(1) Pokud je poživatel důchodu v kalendářním měsíci zaměstnán u více zaměstnavatelů, srazí mu částku 220 Kčs z příjmu ze závislé činnosti nebo funkčních požitků ten zaměstnavatel, u něhož dosáhl v tomto měsíci příjmu aspoň ve výši minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou (dále jen „minimální mzda“); zaměstnavatel 220 Kčs nesrazí, předloží-li poživatel důchodu potvrzení, že mu uvedenou částku v takovém kalendářním měsíci srazil jiný zaměstnavatel․
(2) Poživatel důchodu, který byl v kalendářním měsíci zaměstnán u více zaměstnavatelů a u žádného z nich nedosáhl příjmu uvedeného v odstavci 1, je povinen určit zaměstnavatele, který mu částku 220 Kčs z příjmu srazí, a ostatním zaměstnavatelům předloží potvrzení o této skutečnosti.
(3) Pokud měl poživatel důchodu v kalendářním měsíci příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti a zároveň byl zaměstnán, srazí mu částku 220 Kčs z příjmu zaměstnavatel pouze tehdy, činil-li příjem ze zaměstnání aspoň výši minimální mzdy; má-li tento poživatel důchodu příjem ze zaměstnání nižší, než je výše minimální mzdy, avšak úhrn příjmů ze zaměstnání a podnikání, případně z jiné samostatné výdělečné činnosti, činí aspoň výši minimální mzdy, je povinen oznámit plátci důchodu výši těchto příjmů.
(4) Pro účely výplaty příspěvku se zaměstnáním rozumí
b)
členství v družstvu, jestliže členové družstva nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
c)
služba vojáků z povolání, příslušníků Policie České republiky, příslušníků Vězeňské služby České republiky,
d)
práce konané na základě dohody o pracovní činnosti a jiné činnosti, které se hodnotí pro vznik nároku na důchod a jeho výši. “.
2. V § 3 odst. 1 se slova „ještě zaměstnavatel, popřípadě příslušný státní orgán 1 ) “ nahrazují slovy „plátce důchodu “.
3. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní:
„ § 7a
(1) Na výplatu příspěvku nemá vliv skutečnost, že u podnikatele nebo jiné osoby samostatně výdělečně činné došlo k dodatečné změně výše vyměřovacího základu a doplatku na pojistném za období, v němž byl vyměřovací základ považován za příjem.
(2) V průběhu kalendářního čtvrtletí se výše příjmu zjištěná za předchozí kalendářní čtvrtletí porovnává opětovně s výší životního minima pouze tehdy, dojde-li ke změně počtu dětí, které splňují podmínku nezaopatřenosti dítěte pro nárok na přídavky na děti nebo na výchovné.
(3) Věk, který nezaopatřené dítě dovrší v prvním měsíci kalendářního čtvrtletí, v němž se příspěvek vyplácí, platí pro výpočet životního minima tohoto dítěte po celé toto čtvrtletí. “.
Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993, s výjimkou § 7a odst. 2 a 3, který nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1993.
Ministr:
Ing. Vodička v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
