Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

312/1993 Sb. znění účinné od 1. 1. 1994 do 31. 12. 2008

312

 

VYHLÁŠKA

ministerstva práce a sociálních věcí

ze dne 10. prosince 1993,

kterou se mění a doplňuje vyhláška Ústřední rady odborů

č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých

pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění

občanům ve zvláštních případech,

ve znění pozdějších předpisů

 

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 51a zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb.:

Čl. I

Vyhláška Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanů ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., vyhlášky č. 30/1993 Sb. a zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

 

1.

V § 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

d)

členů družstev, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, a společníků společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni (oddíl pátý),“․

 

2.

§ 2 zní:

§ 2

 

Za domácké pracovníky se pro účely této vyhlášky považují pracovníci v pracovním poměru, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle podmínek dohodnutých v pracovní smlouvě pro něho vykonávají sjednané práce doma v pracovní době, kterou si sami rozvrhují, s výjimkou těch pracovníků, kteří takto pracují jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele.“.

 

3.

§ 9, 25, 26, 53, 60, 66a, 76, 77, 89, 91, 100, 102c, 102e včetně nadpisů a § 102f odst. 3 se vypouštějí.

 

4.

§ 19 včetně nadpisu a poznámky č. 39) zní:

§ 19

Trvání pojištění, jeho vznik a zánik

 

(1) Pracovník na nepravidelnou výpomoc je pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu aspoň 400 Kč. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu vstoupil do zaměstnání, a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu skončil pracovní poměr.

(2) Pracovník na nepravidelnou výpomoc je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl započitatelného příjmu 400 Kč jen proto, že

a)

trvala jeho pracovní neschopnost pro nemoc nebo úraz nebo z důvodu poskytování lázeňské péče nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem,

b)

vykonával veřejnou funkci, občanskou povinnost nebo jiný úkon v obecném zájmu, pokud mu nenáležela náhrada mzdy,

c)

vykonával službu v ozbrojených silách nebo civilní službu,

d)

pracovnice na nepravidelnou výpomoc byla na mateřské dovolené nebo další mateřské dovolené,

e)

pracovník na nepravidelnou výpomoc pobíral peněžitou pomoc nebo rodičovský příspěvek.

(3) Má-li pracovní poměr pracovníka na nepravidelnou výpomoc charakter příležitostného zaměstnání, 39) jeho pojištění podle odstavců 1 a 2 nevznikne.

(4) Jestliže pracovník na nepravidelnou výpomoc utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud jeho pracovní poměr neměl charakter příležitostného zaměstnání. 39)

(5) Nebyl-li pracovník na nepravidelnou výpomoc v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 4, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

(6) Pojištění pracovníka na nepravidelnou výpomoc zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 4, zaniká však vždy nejpozději dnem skončení pracovního poměru.

 

39)

§ 6 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona ČNR č. 37/1993 Sb.

 

5.

Dosavadní text § 21 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:

(2) Pro pracovníka na nepravidelnou výpomoc, který vykonává sjednané práce doma, platí ustanovení § 5 obdobně.“.

 

6.

§ 27 včetně nadpisu zní:

§ 27

Ochranná lhůta

 

Ochranná lhůta se počítá vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění pracovníka na nepravidelnou výpomoc naposledy ještě trvalo.“.

 

7.

V části první se za oddíl čtvrtý vkládá nový oddíl pátý, který včetně nadpisu a poznámky č. 40) zní:

O d d í l p á t ý

Členové družstva a společníci

 

§ 28

Trvání pojištění, jeho vznik a zánik

 

(1) Člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován (dále jen „člen družstva“), je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu aspoň 400 Kč. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu poprvé začal vykonávat pro družstvo práci, za kterou je odměňován, a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu přestal takovou práci vykonávat.

(2) Člen družstva je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl započitatelného příjmu 400 Kč jen proto, že

a)

trvala jeho pracovní neschopnost pro nemoc nebo úraz nebo z důvodu poskytování lázeňské péče nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem,

b)

vykonával veřejnou funkci, občanskou povinnost nebo jiný úkon v obecném zájmu, pokud mu nenáležela náhrada mzdy,

c)

vykonával službu v ozbrojených silách nebo civilní službu,

d)

pobíral peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo rodičovský příspěvek.

(3) Pojištění člena družstva podle odstavců 1 a 2 nevznikne, má-li jeho vztah k družstvu, na jehož základě je družstvem odměňován, charakter příležitostného zaměstnání. 39)

(4) Jestliže člen družstva utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud jeho vztah k družstvu, na jehož základě je družstvem odměňován, neměl charakter příležitostného zaměstnání. 39)

(5) Nebyl-li člen družstva v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 3, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

(6) Pojištění člena družstva zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 3, zaniká však vždy nejpozději dnem, od něhož přestal pro družstvo vykonávat práci, za kterou je odměňován.

 

§ 29

Započitatelný příjem

 

Za započitatelný příjem člena družstva se považuje příjem náležející od družstva za práci, kterou pro ně vykonává, který se zahrnuje do vyměřovacího základu 40) pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

 

§ 30

Výpočet nemocenského, peněžité pomoci v mateřství,

podpory při ošetřování člena rodiny a vyrovnávacího

příspěvku v těhotenství a mateřství

 

(1) Ustanovení § 21 odst. 1 platí pro členy družstva obdobně.

(2) Pro členy družstev, kteří práci, za kterou jsou družstvem odměňováni, vykonávají doma, platí ustanovení § 5 obdobně.

 

§ 31

Podpora při ošetřování člena rodiny

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

 

Vykonává-li člen družstva pro družstvo práci, za kterou je odměňován, jen občas a nepravidelně podle jeho potřeb, nenáleží mu podpora při ošetřování člena rodiny ani vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

 

§ 32

Ochranná lhůta

 

Ochranná lhůta se počítá vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění člena družstva nebo společníka naposledy ještě trvalo.

 

§ 33

 

Ustanovení § 28 až 32 platí obdobně pro společníky společností s ručením omezeným a komanditisty komanditních společností, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni.

 

40)

§ 5 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.„.

 

8.

§ 51 odst. 3 zní:

(3) Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí u studentek 50 Kč.“.

 

9.

V § 72 a 85 se slova „ § 21“ nahrazují slovy „ § 21 odst. 1“.

 

10.

V § 81 odst. 2 písm. a) se slovo „boji“ nahrazuje slovem „opatřeních“.

 

11.

V § 97 odst. 2 se částka „131 Kčs“ nahrazuje částkou „186 Kč“.

 

12.

V § 98 odst. 3 se částka „40 Kčs“ nahrazuje částkou „ 50 Kč“.

Čl. II

Jestliže studentce nebo žákyni nebo občance se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství před 1. lednem 1994 a trvá i po 31. prosinci 1993, poskytuje se jí tato dávka od 1. ledna 1994 ve výši, v níž náleží podle této vyhlášky. Ustanovení předchozí věty platí i pro poskytování peněžité pomoci muži.

Čl. III

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994.

Ministr:

Ing. Vodička v. r.