Čekejte, prosím...
Uložit word Uložit pdf Poslat odkaz
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen
185/2004 Sb. znění účinné od 1. 4. 2012 do 31. 12. 2012

N(1.1.2005): Ustanovení § 5 odst. 4 písm. m) nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005.

změněnos účinností odpoznámka

zákonem č. 375/2011 Sb.

1.4.2012

zákonem č. 252/2011 Sb.

30.8.2011

zákonem č. 104/2011 Sb.

1.7.2011

Více...

185

 

ZÁKON

ze dne 1. dubna 2004

o Celní správě České republiky

 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

Celní správa České republiky

(1)

Zřizuje se Generální ředitelství cel se sídlem v Praze jako správní úřad pro oblast celnictví s celostátní územní působností; je podřízeno Ministerstvu financí.

(2)

Dalšími správními úřady pro oblast celnictví jsou celní ředitelství a celní úřady.

(3)

Územní působnost celních ředitelství zřízených podle dosavadních právních předpisů je vymezena v příloze č. 1.

(4)

Územní působnost celních úřadů zřízených podle dosavadních právních předpisů je uvedena v příloze č. 2.

(5)

Zřizují se nové celní úřady, jejichž názvy a územní působnost jsou uvedeny v příloze č. 3.

(6)

Celní úřady zřízené podle dosavadních právních předpisů uvedené v příloze č. 4 se zrušují.

(7)

Generální ředitelství cel, celní ředitelství a celní úřady tvoří Celní správu České republiky (dále jen „celní správa“) jako soustavu celních orgánů. Celní správa je bezpečnostním sborem. V čele celní správy je generální ředitel Generálního ředitelství cel ustanovený podle § 3 odst. 1 (dále jen „generální ředitel“).

(8)

Generální ředitel je v celní správě oprávněn činit právní úkony jménem státu ve všech majetkoprávních a pracovněprávních věcech; pro určité právní úkony však může jednáním jménem státu písemně pověřit osoby uvedené v odstavci 9 větě třetí. Generální ředitel schvaluje organizační řád celní správy, kterým zřizuje i pobočky celních úřadů pro zabezpečení výkonu některých činností uvedených v § 5 odst. 3 a 4.

(9)

Úkoly celní správy plní celníci, kterými jsou fyzické osoby vykonávající v celní správě službu podle zákona upravujícího služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů.1 Úkoly celní správy dále plní občanští zaměstnanci, kterými jsou pro účely v oblasti celnictví fyzické osoby vykonávající v celní správě službu ve služebním poměru podle služebního zákona,2 nebo v pracovním poměru. Celníci, kteří řídí výkon služby dalších celníků, představení3 a vedoucí zaměstnanci4 mohou činit jménem státu majetkoprávní úkony a úkony pracovněprávní jen na základě písemného pověření generálního ředitele.

§ 2

Vymezení základních pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)

celnictvím plnění úkolů celními orgány podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů,5 včetně plnění úkolů při správě daní a poplatků (dále jen „daně“) podle zvláštních právních předpisů6 a při správě cel,

b)

kontrolní činností plnění úkolů celním orgánem v oblasti kontroly pro potřebu jiného celního orgánu nebo pro potřebu orgánu veřejné správy, stanoví-li tak zvláštní právní předpis,7

c)

asistenční činností podpora poskytovaná celním úřadem jinému celnímu orgánu nebo územnímu finančnímu orgánu, Ministerstvu financí a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových na základě jejich žádosti a v rozsahu nezbytném pro plnění jejich úkolů, a to ve formě poskytování informací a podkladů, předvádění osob k řízení podle zvláštních právních předpisů,8 s výjimkou vojáků v činné službě a příslušníků ozbrojených sborů, zajištění ochrany osob a majetku a zajištění dodržování veřejného pořádku v místnostech nebo prostorech určených k užívání těmito orgány,

d)

placením peněžitých plnění vybírání a vymáhání peněžitých plnění, která vznikla bez vydání správního aktu ze zákona, nebo která byla uložena jinými správními úřady v řízení podle správního řádu, a která jsou příjmem státního rozpočtu, státních fondů nebo rozpočtů územních samosprávných celků,

e)

analýzou rizik systematické využívání dostupných informací za účelem zjištění, zda, jakým způsobem a s jakými důsledky jsou a mohou být porušovány celní předpisy, kterými se rozumí zákony a další právní předpisy, včetně právních předpisů Evropských společenství, které stanoví působnost celních orgánů (dále jen „celní předpisy“),

f)

obchodem uvnitř Společenství obchod se zbožím mezi Českou republikou a jiným členským státem Evropské unie (dále jen „členský stát“) za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem9,

g)

donucovacím orgánem policejní, celní nebo jiný orgán členského státu, který je oprávněn předcházet trestné činnosti, odhalovat a vyšetřovat trestné činy a přijímat proti nim opatření, anebo Europol a Eurojust,

h)

operativně pátrací činností činnost donucovacího orgánu, předcházející zahájení trestního stíhání, při níž je donucovací orgán oprávněn shromažďovat, zpracovávat a analyzovat informace o trestných činech nebo trestné činnosti za účelem zjištění, zda byly nebo mohou být v budoucnu spáchány konkrétní trestné činy,

i)

operativní informací informace využitelná v rámci operativně pátrací činnosti,

j)

celním informačním systémem společný automatizovaný informační systém Evropské unie pro celní účely, umožňující rychlejší zpřístupňování údajů, které posiluje účinnost postupů spolupráce a kontroly celních orgánů členských států při předcházení závažným porušením právních předpisů a jejich vyšetřování a stíhání,

k)

identifikační databází celních spisů zvláštní databáze v rámci celního informačního systému, umožňující orgánům členských států příslušným k celnímu šetření, pokud zahajují nebo provádějí vyšetřování určitých osob, jakož i Europolu a Eurojustu zjišťovat, které příslušné orgány ostatních členských států vedou nebo vedly vyšetřování určitých osob,

l)

závažným porušením právních předpisů porušení právních předpisů, za které může být uložen trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody s horní hranicí nejméně 1 rok nebo peněžitá sankce ve výši odpovídající částce nejméně 15 000 EUR,

m)

vyšetřovacím spisem správní nebo trestní spis vedený příslušným orgánem v souvislosti s podezřením ze závažného porušení právních předpisů nebo jeho zjištěním.

Organizace a působnost celních orgánů

§ 3

Generální ředitelství cel

Zákon č. 375/2011 Sb. s účinností ode dne 1. dubna 2012 mění v § 3 odst. 4 písm. m) tak, že se slova „závodní zdravotní preventivní péče“ nahrazují slovy „pracovnělékařských služeb“. Tuto změnu jsme neprovedli, protože citovaná slova v písm. m) nejsou. Zákonodárce měl pravděpodobně na mysli písm. o).

(1)

V čele Generálního ředitelství cel je generální ředitel, kterým může být pouze celník. Generálního ředitele na toto služební místo ustanovuje, řídí ho a ze služebního místa odvolává ministr financí (dále jen „ministr“). Generálního ředitele zastupuje zástupce generálního ředitele. Zástupcem generálního ředitele může být pouze celník. Zástupce generálního ředitele na toto služební místo ustanovuje a z něj odvolává ministr na návrh generálního ředitele.

(2)

Generální ředitelství cel je účetní jednotkou.10 Příjmy a výdaje Generálního ředitelství cel jsou obsaženy v rozpočtu kapitoly Ministerstva financí.11

(3)

Generální ředitelství cel je pověřeným celním orgánem, který ve věcech vymezených právním předpisem upravujícím trestní řízení12 vystupuje v postavení policejního orgánu (dále jen „pověřený celní orgán“), jde-li o případy celostátního nebo mezinárodního významu.

(4)

Generální ředitelství cel

a)

se podílí na přípravě návrhů právních předpisů v oblasti celnictví,

b)

řídí celní ředitelství,

c)

metodicky řídí i celní úřady v oblasti výkonu dohledu a kontroly,13 celního hodnocení, zajišťování celního a daňového dluhu, celní politiky, sazebního zařazení zboží a integrovaného tarifu, správy cel a daní, pátrání po zboží uniklém nebo odňatém dohledu celních orgánů, správního trestání, následných kontrol, analýzy rizik, mezinárodní spolupráce, obchodu uvnitř Společenství, zabezpečování kontrolních nebo asistenčních činností a placení peněžitých plnění,

d)

rozhoduje, ve kterých věcech v oblasti celnictví jde o případy celostátního nebo mezinárodního významu,

e)

rozhoduje o zřízení svobodného pásma nebo svobodného skladu,

f)

zabezpečuje sběr a zpracování údajů o zboží, kterému bylo přiděleno celně schválené určení,14 o vybraných výrobcích, u kterých vznikla daňová povinnost ke spotřební dani, a o obchodu uvnitř Společenství,

g)

vede centrální evidenci o kontrolovaném zboží,15 nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,16 další evidence a statistiky nezbytné pro plnění úkolů celní správy, včetně evidencí a statistik potřebných pro zajištění převodů cla a daní, a spravuje další informační systémy nezbytné pro plnění svých úkolů,

h)

odpovídá za řádné fungování celního informačního systému v České republice a přijímá opatření nezbytná pro zajištění dodržování příslušných právních předpisů při jeho využití a pro zachování jeho bezpečnosti,

i)

zadává údaje do celního informačního systému, má přímý přístup k údajům v něm obsaženým, nahlíží do těchto údajů, pořizuje z nich kopie a provádí změnu, doplnění, opravu nebo výmaz údajů, které jím byly do celního informačního systému zadány,

j)

plní funkci centrální analytické jednotky pro účely analýzy rizik,

k)

drží, skladuje a používá nebezpečné látky a věci pro potřeby výuky, výcviku, zkoušek a expertizní činnosti, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak․17 Nebezpečnými látkami a věcmi se rozumí zejména výbušniny, výbušné předměty, omamné a psychotropní látky, prekurzory a pomocné látky, jedy, padělky peněz, známek a cenných papírů (dále jen „nebezpečné látky a věci“),

l)

zabezpečuje laboratorní zkoumání a analýzu vzorků zboží pro celní a daňové účely,

m)

doručuje písemnosti a oznamuje rozhodnutí celních orgánů jiných států, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu (dále jen „mezinárodní smlouva“), a na základě mezinárodních smluv spolupracuje s celními orgány jiných států a s mezinárodními organizacemi v oblasti celnictví i v dalších věcech,

n)

zajišťuje speciální vzdělávání v oblasti celnictví pro potřeby celních orgánů,

o)

vytváří podmínky pro zajištění závodní zdravotní preventivní péče pro celníky a občanské zaměstnance v celní správě.

(5)

Generální ředitelství cel dále

a)

rozhoduje o udělení povolení být ručitelem a vydávat celní doklady a doklady o ručení podle mezinárodní smlouvy,18

b)

rozhoduje o individuálním zajištění celního dluhu ručením s použitím záručního dokladu,

c)

spravuje daně v rozsahu a způsobem stanoveným právním předpisem upravujícím správu daní,19

d)

spravuje cla v rozsahu a způsobem stanoveným právním předpisem upravujícím správu daní,19 pokud zvláštní právní předpis20 nestanoví jinak, a převádí cla podle právních předpisů Evropských společenství,

e)

přezkoumává podle zvláštních právních předpisů21 rozhodnutí vydaná celními ředitelstvími,

f)

plní funkci ústředního úřadu zajišťujícího výměnu informací mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a Komisí Evropských společenství v řízení o vydání jednotného povolení nebo integrovaného povolení21a

g)

plní další úkoly, stanoví-li tak zvláštní právní předpisy.

(6)

V případech celostátního nebo mezinárodního významu Generální ředitelství cel

a)

řídí celní úřady,

b)

plní funkci národní koordinační jednotky pro vzájemnou pomoc a spolupráci se státními orgány jiných států a mezinárodními organizacemi v celních věcech,

c)

v rámci plnění mezinárodních smluv provádí způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem22 dohled nad osobami, o kterých existují závažné důvody pro domněnku, že porušily celní předpisy druhé smluvní strany, a nad dopravními prostředky a kontejnery, o kterých existují závažné důvody pro domněnku, že byly, jsou nebo mohou být použity v rozporu s celními předpisy druhé smluvní strany, provádí dohled nad pohybem zboží, o kterém je známo, že by mohlo způsobit podstatné porušení celních předpisů druhé smluvní strany, a nad místem, o kterém je známo, že je spojeno s porušováním celních předpisů druhé smluvní strany,

d)

po dohodě s celními orgány jiných států přijímá nezbytná opatření umožňující, aby se s vědomím a pod kontrolou celních orgánů nezákonné nebo podezřelé dodávky se zbožím, například s omamnými nebo psychotropními látkami, prekurzory, pomocnými látkami nebo látkami je nahrazujícími, dostaly na místo určení v neporušené formě nebo úplně nebo částečně zaměněné, a plní další úkoly vyplývající z mezinárodních smluv o spolupráci a pomoci v celních věcech s celními orgány smluvních států a mezinárodními organizacemi a z dalších mezinárodních smluv,

e)

pátrá po zboží uniklém nebo odňatém dohledu celních orgánů a zjišťuje osoby, které zboží tomuto dohledu13 odňaly nebo se tohoto odnětí zúčastnily, anebo toto zboží získaly,

f)

jde-li o případy nezákonného dovozu nebo vývozu zboží, provádí úkony, které podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů náleží celním ředitelstvím nebo celním úřadům,

g)

provádí kriminalisticko-technické zkoumání, kriminalistické analýzy a rozbory pro potřeby celní správy,

h)

shromažďuje, zpracovává a poskytuje osobám oprávněným podle zvláštního právního předpisu23 informace nezbytné pro předcházení, odhalování a stíhání porušení celních předpisů a přijímá další s tím spojená nezbytná opatření.

(7)

Rozhodnutí, které vydalo Generální ředitelství cel ve správním řízení, přezkoumává podle zvláštních právních předpisů21 Ministerstvo financí.

§ 4

Celní ředitelství

(1)

Celní ředitelství řídí ředitel celního ředitelství, kterým může být pouze celník. Ředitele celního ředitelství na toto služební místo ustanovuje, řídí ho a ze služebního místa odvolává generální ředitel. Ředitele celního ředitelství zastupuje zástupce ředitele celního ředitelství. Zástupcem ředitele celního ředitelství může být pouze celník. Zástupce ředitele celního ředitelství na toto služební místo ustanovuje a z něj odvolává generální ředitel.

(2)

Celní ředitelství má ve věcech hospodaření s peněžními prostředky a jiným majetkem státu postavení vnitřní organizační jednotky Generálního ředitelství cel.

(3)

Celní ředitelství je ve věcech, ve kterých nejde o případy celostátního nebo mezinárodního významu, pověřeným celním orgánem.

(4)

Celní ředitelství

a)

řídí celní úřady ve svém územním obvodu, s výjimkou případů, kdy je řídí Generální ředitelství cel,

b)

z důvodů rychlosti, hospodárnosti a efektivity správního řízení může pověřit provedením úkonů jiný celní úřad ve svém územním obvodu, než který je místně příslušný, anebo tyto úkony samo provést,

c)

z důvodů hospodárnosti a rychlosti může rozhodnout o tom, že celní úřad plní úkoly uvedené v § 5 odst. 3 písm. a) a v § 5 odst. 4 písm. e), i), j), k), l) a o) i mimo stanovenou územní působnost, nebo může tyto úkoly samo plnit,

d)

koordinuje provádění kontrolních a asistenčních činností, jejichž výkon spadá do věcné působnosti celních úřadů ve svém územním obvodu,

e)

zabezpečuje ve své územní působnosti laboratorní zkoumání a analýzu vzorků zboží pro celní a daňové účely,

f)

vede evidence a statistiky a spravuje další informační systémy nezbytné pro plnění svých úkolů,

g)

spolupracuje s celními orgány jiných států v oblasti celnictví.

(5)

Celní ředitelství dále

a)

vydává na základě žádosti závazné informace o původu zboží24 a tyto závazné informace zrušuje, pokud byly vydány na základě nepřesných, neúplných nebo nepravdivých údajů,

b)

vydává stanoviska k osobám, které hodlají provozovat mezinárodní přepravu zboží na podkladu karnetu TIR a rozhoduje o vyloučení osob z tohoto systému, stanoví-li tak mezinárodní smlouva,

c)

rozhoduje o povolení být ručitelem pro zajištění celního a daňového dluhu soubornou jistotou, o udělení povolení nezajišťovat celní a daňový dluh v režimu tranzitu a o odnětí a prodloužení platnosti těchto povolení,

d)

provádí následnou kontrolu po propuštění zboží25 a analýzy rizik pro potřebu svou a celních úřadů ve svém územním obvodu,

e)

rozhoduje na základě žádosti o povolení osvědčovat na faktuře nebo jiném obchodním dokladu původ zboží,

f)

spravuje cla v rozsahu a způsobem stanoveným právním předpisem upravujícím správu daní,19 pokud zvláštní právní předpis20 nestanoví jinak,

g)

spravuje daně v rozsahu a způsobem stanoveným právním předpisem upravujícím správu daní,19

h)

kontroluje osvědčení o úlovku a rozhoduje o jeho ověření při dovozu nebo zpětném vývozu produktů mořského rybolovu46,

i)

přezkoumává podle zvláštních právních předpisů21 rozhodnutí vydaná celními úřady ve svém územním obvodu.

(6)

Celní ředitelství dále

a)

pátrá po zboží uniklém nebo odňatém dohledu celních orgánů a zjišťuje osoby, které zboží tomuto dohledu odňaly nebo se tohoto odnětí zúčastnily, anebo toto zboží získaly,

b)

podle pokynů národní koordinační jednotky plní úkoly vyplývající z mezinárodních smluv o spolupráci a vzájemné pomoci v celních otázkách s celními orgány smluvních států a mezinárodními organizacemi a z dalších mezinárodních smluv, zejména po dohodě s celními orgány jiných států přijímá nezbytná opatření umožňující, aby se s vědomím a pod kontrolou celních orgánů nezákonné nebo podezřelé dodávky se zbožím, například s omamnými nebo psychotropními látkami, prekurzory, pomocnými látkami nebo látkami je nahrazujícími, dostaly na místo určení v neporušené formě nebo částečně nebo úplně zaměněné,

c)

shromažďuje, zpracovává a poskytuje osobám oprávněným podle zvláštního právního předpisu23 informace nezbytné pro předcházení, odhalování a stíhání porušení celních předpisů a přijímá další s tím spojená nezbytná opatření,

d)

podle pokynů národní koordinační jednotky provádí způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem22 dohled nad osobami, o kterých existují závažné důvody pro domněnku, že porušily celní předpisy druhé smluvní strany, a nad dopravními prostředky a kontejnery, o kterých existují závažné důvody pro domněnku, že byly, jsou nebo mohou být použity v rozporu s celními předpisy druhé smluvní strany, provádí dohled nad pohybem zboží, o kterém je známo, že by mohlo způsobit podstatné porušení celních předpisů druhé smluvní strany, a nad místem, o kterém je známo, že je spojeno s porušováním celních předpisů druhé smluvní strany,

e)

provádí kriminalisticko-technické zkoumání, kriminalistické analýzy a rozbory pro potřeby celních orgánů,

f)

drží, skladuje a používá nebezpečné látky a věci pro potřeby výuky, výcviku, zkoušek a expertizní činnosti, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,17

g)

plní další úkoly, stanoví-li tak zvláštní právní předpisy.

(7)

Celní ředitelství Praha vydává na základě žádosti závazné informace o sazebním zařazení zboží a tyto závazné informace zrušuje, pokud byly vydány na základě nepravdivých, nepřesných nebo neúplných údajů.

(8)

Celní ředitelství České Budějovice

a)

vydává, pozastavuje a zrušuje

1.

osvědčení oprávněného hospodářského subjektu47,

2.

osvědčení schváleného hospodářského subjektu48,

b)

kontroluje, zda podmínky, které musí oprávněný hospodářský subjekt nebo schválený hospodářský subjekt splňovat, trvají i po vydání osvědčení.

§ 5

Celní úřad

(1)

Celní úřad řídí ředitel celního úřadu. Ředitele celního úřadu zastupuje zástupce ředitele celního úřadu. Ředitelem celního úřadu a jeho zástupcem mohou být pouze celníci. Ředitele celního úřadu a jeho zástupce na toto služební místo ustanovuje a z něj odvolává generální ředitel na návrh ředitele příslušného celního ředitelství. Ředitele celního úřadu řídí ředitel příslušného celního ředitelství, nejde-li o případy celostátního nebo mezinárodního významu, kdy ho řídí generální ředitel.

(2)

Celní úřad má ve věcech hospodaření s peněžními prostředky a jiným majetkem státu postavení vnitřní organizační jednotky Generálního ředitelství cel.

(3)

Celní úřad

a)

provádí dohled a kontrolu,13

b)

rozhoduje o přidělení celně schváleného určení,14

c)

rozhoduje o podmínkách dočasného uskladnění zboží a schvaluje dočasný sklad,26

d)

rozhoduje o zničení nebo znehodnocení zboží, které by mohlo ohrozit život nebo zdraví osob, anebo znehodnotit nebo zničit jiné zboží, a o povinnosti uhradit náklady za zničení nebo znehodnocení tohoto zboží,

e)

vyměřuje a vybírá skladné,27

f)

spravuje cla v rozsahu a způsobem stanoveným právním předpisem upravujícím správu daní,19 pokud zvláštní právní předpis20 nestanoví jinak,

g)

spravuje daně v rozsahu a způsobem stanoveným právním předpisem upravujícím správu daní,19

h)

rozhoduje o opravách celního prohlášení, zrušení platnosti celního prohlášení a o změnách nebo zrušení rozhodnutí, která vydal, stanoví-li tak zvláštní právní předpis,

i)

rozhoduje o povolení použít režim s ekonomickými účinky,28 o provedení změn v tomto vydaném povolení, o prodloužení jeho platnosti anebo o jeho odnětí, jakož i o převodu práv a povinností osob ve vztahu k udělenému povolení,

j)

rozhoduje o udělení povolení provozovat celní sklad,29 o odnětí tohoto povolení a o změnách v osobě skladovatele30 nebo ukladatele,

k)

rozhoduje o určení celní hodnoty,31

l)

rozhoduje o zajištění zástavy v rámci celního zástavního práva32 a o zrušení tohoto zajištění,

m)

vydává osvědčení o původu zboží a ověřuje původ zboží i po vydání osvědčení,

n)

rozhoduje o zajištění celního a daňového dluhu jednotlivou jistotou s použitím záruční listiny,

o)

kontroluje doklady potřebné k vývozu, dovozu nebo tranzitu zboží vydávané podle zvláštních právních předpisů, zejména úřední povolení k dovozu nebo vývozu výrobků (licenci)33 a k dovozu nebo vývozu vojenského materiálu34 včetně plnění podmínek v nich stanovených, na základě celních předpisů příslušné doklady i potvrzuje a kontroluje též, zda jsou dodržovány i další povinnosti uložené právními předpisy v oblasti celnictví. K zajištění těchto úkolů provádí veškeré nezbytné úkony a v případě zjištění nedostatků činí příslušná opatření,

p)

provádí řízení o porušení celních předpisů, stanoví-li tak zvláštní právní předpis,35

q)

rozhoduje o zajištění zboží důležitého pro řízení o porušení celních předpisů,

r)

vymáhá pokuty, které uložil, a předepsané náklady řízení, které nebyly zaplaceny ve lhůtě splatnosti,

s)

vydává osvědčení o způsobilosti dopravních prostředků, s výjimkou drážních vozidel pro dopravu zboží pod celní závěrou, a ověřuje tuto způsobilost i po vydání osvědčení.

(4)

Celní úřad dále

a)

rozhoduje o povolení používat zjednodušený postup36 včetně zjednodušeného postupu v režimu tranzitu, o odnětí tohoto povolení a o prodloužení jeho platnosti,

b)

povoluje jednotný zápis37 cla a daní,

c)

provádí následné kontroly po propuštění zboží25 a na základě výsledků těchto kontrol přijímá příslušná opatření,

d)

zajišťuje prodej uskladněného, zajištěného, propadlého a zabraného zboží, stanoví-li tak zvláštní právní předpis,38

e)

pátrá po zboží uniklém nebo odňatém dohledu celních orgánů,

f)

zajišťuje prodej zboží, na kterém vázne celní zástavní právo,32

g)

zabezpečuje sběr údajů a informací o obchodu uvnitř Společenství,

h)

vede evidenci o kontrolovaném zboží15 a vede další evidence a statistiky a spravuje informační systémy nezbytné pro plnění svých úkolů,

i)

usměrňuje pohyb osob a dopravních prostředků v celním prostoru39 celního úřadu,

j)

kontroluje největší povolenou hmotnost silničního vozidla, největší povolenou hmotnost na nápravu a skupinu náprav vozidla, další hmotnostní poměry vozidla a největší povolené rozměry vozidel a jízdních souprav a užití zpoplatněné komunikace,

k)

provádí doprovod zboží přepravovaného od celního úřadu odeslání k celnímu úřadu určení, je-li to potřebné,

l)

zabezpečuje způsobem a v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními právními předpisy kontrolní a asistenční činnost,

m)

zajišťuje placení peněžitých plnění podle § 2 písm. d), nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,

n)

spolupracuje s celními orgány jiných států v oblasti celnictví na základě mezinárodních smluv,

o)

plní další úkoly, stanoví-li tak zvláštní právní předpisy.40

(5)

K provádění úkonů podle zvláštního právního předpisu40a při výrobě, úpravě, skladování a evidenci lihu je místně příslušný celní úřad, v jehož obvodu působnosti je líh vyráběn, upravován, skladován a evidován.

§ 5a

(1)

Celním orgánům jsou poskytovány pro výkon působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel referenční údaje, kterými jsou

a)

příjmení,

b)

jméno, popřípadě jména,

c)

adresa místa pobytu,

d)

datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e)

datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f)

státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2)

Celním orgánům jsou poskytovány pro výkon působnosti podle tohoto zákona z agendového informačního systému evidence obyvatel o státních občanech České republiky údaje, kterými jsou

a)

jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné příjmení,

b)

datum narození,

c)

pohlaví,

d)

místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,

e)

rodné číslo,

f)

státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g)

adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,

h)

počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

i)

zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li opatrovníkovi přiděleno, datum, místo a okres narození; je-li opatrovníkem ustanoven orgán místní správy, název a adresa sídla,

j)

jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte právnická osoba, název a sídlo,

k)

rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k uzavření manželství mimo území České republiky, místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,

l)

datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství,

m)

jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo manžela nebo registrovaného partnera; je-li manželem nebo registrovaným partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a datum jeho narození,

n)

jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození,

o)

o osvojení dítěte,

1.

stupeň osvojení,

2.

původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte,

3.

původní a nové rodné číslo dítěte,

4.

datum, místo a okres narození,

5.

rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození osvojitele,

6.

rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození; tyto údaje se neposkytují, pokud se jedná o dítě narozené ženě s trvalým pobytem v České republice, která porodila dítě a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem,

7.

datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,

p)

datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

q)

den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.

Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(3)

Celním orgánům jsou poskytovány pro výkon působnosti podle tohoto zákona z registru rodných čísel o fyzických osobách údaje, kterými jsou

a)

jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení nositele rodného čísla, jejich případné změny,

b)

rodné číslo,

c)

v případě změny rodného čísla původní rodné číslo,

d)

datum, místo a okres narození; u nositele rodného čísla narozeného v cizině stát, na jehož území se narodil.

(4)

Celním orgánům jsou poskytovány pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců údaje, kterými jsou

a)

jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b)

datum narození,

c)

pohlaví,

d)

místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

e)

rodné číslo,

f)

státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g)

druh a adresa místa pobytu,

h)

číslo a platnost oprávnění k pobytu,

i)

počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

j)

zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

k)

správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,

l)

rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,

m)

datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství,

n)

jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo registrovaný partner cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

o)

jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je cizincem, a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

p)

jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou cizinci, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

q)

o osvojeném dítěti, pokud je cizincem,

1.

stupeň osvojení,

2.

původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte,

3.

původní a nové rodné číslo dítěte,

4.

datum a místo narození,

5.

rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele,

6.

rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození; tyto údaje se neposkytují, pokud se jedná o dítě narozené ženě s trvalým pobytem v České republice, která porodila dítě a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem,

7.

datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,

r)

vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,

s)

datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

t)

den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil,

u)

jméno, popřípadě jména, příjmení

1.

zletilého nezaopatřeného dítěte cizince s povolením k pobytu na území České republiky,

2.

nezletilého cizince, který byl cizinci s povolením k pobytu na území České republiky nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s povolením k pobytu na území České republiky nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec s povolením k pobytu na území České republiky,

3.

osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povolením k pobytu na území České republiky,

4.

cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie,

5.

rodiče nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu, a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kteří nemají přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození.

Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(5)

Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

(6)

Údaje podle odstavců 1 až 4 se poskytují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.

Zpracování osobních údajů celními orgány

§ 5b

(1)

Celní orgány zpracovávají osobní údaje, včetně sdružování osobních údajů, o osobách,

a)

u kterých je nebo byl prováděn celní dohled podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství45, služební úkon nebo služební zákrok,

b)

které porušily právní předpisy, jejichž prováděním jsou celní orgány pověřeny, nebo jsou důvodně podezřelé z jejich porušování, anebo které mohou o porušení právních předpisů podat informace,

c)

které jsou nebo byly účastníky řízení před celními orgány, nebo

d)

vůči kterým jsou ze strany pověřeného celního orgánu činěny úkony trestního řízení.

(2)

Celní orgány nejméně jednou za 3 roky ověřují, zda byly zlikvidovány osobní údaje, u nichž pominul účel, pro který byly zpracovány. Zjistí-li, že tomu tak není, tento stav bezodkladně napraví.

(3)

Celní orgán osobní údaje nezlikviduje, lze-li důvodně předpokládat, že by likvidací byl poškozen oprávněný zájem subjektu údajů. V tomto případě se osobní údaje blokují a lze je využívat pouze k účelu, který zabránil jejich likvidaci.

(4)

K předání osobních údajů do zahraničí podle tohoto zákona nebo podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, se nevyžaduje povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů podle zvláštního právního předpisu.

§ 5c

(1)

Celní orgány na písemnou žádost sdělí žadateli osobní údaje vztahující se k jeho osobě, a to do 30 dnů od doručení žádosti, s výjimkou údajů, jejichž sdělením by došlo k ohrožení plnění úkolů celních orgánů nebo k ohrožení oprávněných zájmů třetí osoby. U osobních údajů zpřístupněných nebo předávaných podle § 5k také uvede, zda byly předány nebo zpřístupněny dalšímu příjemci a povahu takového příjemce.

(2)

Při uplatnění výjimky podle odstavce 1 ve vztahu k osobním údajům obsaženým v celním informačním systému se zohlední oprávněné zájmy dotčené osoby.

§ 5d

(1)

Celní orgány neprodleně po doručení písemné žádosti bezplatně zlikvidují nebo opraví nepřesné osobní údaje.

(2)

Opravu, likvidaci nebo blokaci osobních údajů souvisejících s vydáním soudního rozhodnutí celní orgány provádějí v souladu s trestním řádem.

§ 5e

Přístup k údajům Schengenského informačního systému a zařazování údajů do tohoto systému

(1)

Celní orgány mají přístup k údajům z informačního systému vytvořeného státy, které jsou vázány mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných hranicích a s nimi souvisejícími předpisy Evropské unie (dále jen „Schengenský informační systém“), a oprávnění v těchto údajích vyhledávat, a to pouze pro potřebu plnění úkolů

a)

pověřeného celního orgánu podle § 3 odst. 3 nebo § 4 odst. 3,

b)

celního dohledu a celní kontroly,

c)

pátrání po zboží protiprávně dovezeném, vyvezeném nebo odňatém celnímu dohledu,

d)

v oblasti koordinace činností uvedených v písmenech a) až c).

(2)

Údaje určené k zařazení do Schengenského informačního systému předávají celní orgány Policejnímu prezidiu České republiky, které zabezpečí jejich zařazení.

§ 5f

Výměna informací s členskými státy Evropské unie v rámci policejní spolupráce

(1)

Pověřený celní orgán může na žádost poskytnout v rámci operativně pátrací činnosti donucovacímu orgánu nezbytné operativní informace.

(2)

S výjimkou Europolu a Eurojustu mohou být operativní informace předány pouze donucovacímu orgánu uvedenému v prohlášení členského státu uloženém u generálního sekretariátu Rady Evropské unie.

(3)

Operativní informace získané od jiného členského státu nebo od třetí země mohou být dále poskytovány pouze se souhlasem státu, který je poskytl.

(4)

Pověřený celní orgán může nezbytné operativní informace v rozsahu své působnosti12 od donucovacího orgánu dožadovat, pokud existuje důvodný předpoklad, že takové informace jsou tomuto orgánu dostupné. Vzor žádosti o poskytnutí operativních informací je uveden v příloze č. 5 k tomuto zákonu.

§ 5g

Lhůty pro vyřizování žádosti

(1)

Nebrání-li tomu vážné důvody, poskytne pověřený celní orgán požadované operativní informace donucovacímu orgánu do

a)

14 dnů ode dne přijetí žádosti, nebo

b)

nacházejí-li se tyto informace v databázi přímo dostupné pověřenému celnímu orgánu a týkají-li se trestných činů uvedených v § 412 trestního řádu, do

1.

7 dnů ode dne přijetí žádosti, nebo

2.

8 hodin od okamžiku přijetí žádosti v naléhavých případech.

(2)

Nelze-li požadované operativní informace ve lhůtách stanovených v odstavci 1 poskytnout, sdělí pověřený celní orgán neprodleně donucovacímu orgánu důvody, pro které tak nelze učinit. Je-li poskytnutí operativních informací spojeno s nepřiměřeným zatížením, může pověřený celní orgán lhůtu stanovenou v odstavci 1 písm. b) bodě 2 prodloužit. Takto prodloužená lhůta nesmí být delší než 3 dny ode dne přijetí žádosti a donucovací orgán musí být o jejím prodloužení neprodleně informován.

(3)

Vzor formuláře, jímž pověřený celní orgán sdělí donucovacímu orgánu požadované operativní informace nebo důvody, pro které nelze operativní informace poskytnout ve stanovené lhůtě, je uveden v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

§ 5h

Spontánní výměna informací

Operativní informace týkající se vybraných trestných činů pověřený celní orgán poskytne neprodleně donucovacímu orgánu i bez žádosti, pokud existuje důvodný předpoklad, že tyto informace mohou být využity při předcházení trestné činnosti, odhalování a vyšetřování trestných činů nebo při přijímání opatření proti nim.

§ 5i

Použití operativních informací

(1)

Přijaté operativní informace může pověřený celní orgán použít výlučně pro provádění operativně pátrací činnosti nebo k zabránění bezprostředního a vážného ohrožení veřejné bezpečnosti. Pro jiné účely je nutný předchozí souhlas předávajícího členského státu; souhlas může být udělen již v okamžiku předání operativních informací.

(2)

Pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, lze donucovacímu orgánu stanovit při poskytnutí operativních informací podmínky pro jejich použití nebo pro oznámení výsledků operativně pátrací činnosti, v jejímž rámci k výměně těchto informací došlo.

(3)

Odstavec 2 se nepoužije v případě, že

a)

jsou operativní informace použity orgánem, který je právním předpisem členského státu, v němž má donucovací orgán sídlo, pověřen dohledem nad donucovacím orgánem,

b)

použití operativních informací bylo předem konzultováno s pověřeným celním orgánem a

c)

použití operativních informací neohrozí zájmy České republiky.

(4)

Pověřený celní orgán může v odůvodněných případech požadovat od donucovacího orgánu sdělení, jakým způsobem byly předané operativní informace donucovacím orgánem použity nebo dále zpracovány.

(5)

Operativní informace přijaté pověřeným celním orgánem nelze zveřejnit, pokud o to donucovací orgán požádá nebo tak stanoví zvláštní právní předpis.

§ 5j

Neposkytnutí operativních informací

(1)

Pověřený celní orgán donucovacímu orgánu operativní informace neposkytne, pokud lze důvodně předpokládat, že by jejich poskytnutí

a)

poškodilo podstatné bezpečnostní zájmy České republiky,

b)

ohrozilo úspěch probíhající operativně pátrací činnosti, vyšetřování nebo bezpečnost osob, nebo

c)

bylo jednoznačně nepřiměřené nebo nepodstatné z hlediska účelu, pro který byla žádost podána.

(2)

Poskytnutí operativních informací donucovacímu orgánu může pověřený celní orgán odmítnout, pokud se žádost týká trestného činu, za který může být podle českého právního řádu udělen trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do 1 roku.

(3)

Pověřený celní orgán sdělí donucovacímu orgánu na formuláři podle přílohy č. 6 k tomuto zákonu důvody odmítnutí poskytnutí operativních informací ve lhůtách podle § 5g.

(4)

Podléhá-li poskytnutí operativních informací souhlasu nebo povolení státního zástupce nebo soudce, pověřený celní orgán operativní informace donucovacímu orgánu poskytne až po udělení tohoto souhlasu.

Zvláštní ustanovení o zpracování osobních údajů v rámci policejní spolupráce

§ 5k

Zpracování osobních údajů předávaných v rámci Evropské unie

(1)

Pověřený celní orgán v souladu s příslušným předpisem Evropské unie o policejní spolupráci zpracovává při plnění svých úkolů osobní údaje zpřístupněné nebo předávané

a)

členským státem anebo státem přidruženým mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů (dále jen „přidružený stát“) nebo zpřístupněné nebo předávané do členského státu anebo přidruženého státu, nebo

b)

orgánem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský orgán“) nebo informačním systémem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii nebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský informační systém“) nebo zpřístupněné nebo předávané evropskému orgánu anebo evropskému informačnímu systému v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem.

(2)

Pověřený celní orgán při zpracování osobních údajů zpřístupněných nebo předaných podle odstavce 1 dodržuje podmínky stanovené předávajícím orgánem na základě příslušného předpisu Evropské unie o policejní spolupráci.

(3)

Je-li k dodržení podmínky stanovené příslušným předpisem Evropské unie o policejní spolupráci třeba souhlas nebo vyjádření členského státu, přidruženého státu nebo evropského orgánu, pověřený celní orgán stanoví tomuto členskému státu, přidruženému státu nebo evropskému orgánu přiměřenou lhůtu, ve které má zaslat souhlas nebo vyjádření, a upozorní jej, že pokud ve stanovené lhůtě své vyjádření nezašle, má se za to, že s dalším předpokládaným postupem souhlasí.

(4)

Pověřený celní orgán může při předání nebo zpřístupnění osobních údajů členskému státu, přidruženému státu, evropskému orgánu nebo evropskému informačnímu systému stanovit podmínky týkající se zpracování předaných nebo zpřístupněných osobních údajů vyplývající z tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu.

(5)

Pověřený celní orgán dále může

a)

vyslovit souhlas, aby byly prostřednictvím členského státu, přidruženého státu, evropského orgánu nebo evropského informačního systému předány osobní údaje, které pověřený celní orgán členskému státu, přidruženému státu, evropskému orgánu nebo evropskému informačnímu systému předal nebo zpřístupnil, třetímu státu nebo mezinárodní organizaci; takový souhlas může být udělen i obecně,

b)

požadovat od členského státu, přidruženého státu nebo evropského orgánu informace o zpracovávání předaných osobních údajů.

§ 5l

Náhrada škody

Stát uhradí členskému státu nebo přidruženému státu škodu v případě, že tento stát poskytl náhradu škody v důsledku použití nepřesných osobních údajů nebo údajů předaných v rozporu se zákonem, které mu poskytl pověřený celní orgán, přičemž se zohlední možná chyba příjemce osobních údajů při jejich použití. Jinému než členskému státu nebo přidruženému státu se uhradí škoda podle věty první, jen je-li zaručena vzájemnost.

Celní informační systém

§ 5m

(1)

Generální ředitelství cel zadává do celního informačního systému výlučně údaje nezbytné k plnění jeho účelu, včetně osobních údajů, a to údaje o

a)

zboží,

b)

dopravních prostředcích,

c)

fyzických a právnických osobách,

d)

způsobech provádění podvodů,

e)

dostupnosti odborných znalostí,

f)

zajištěném, zabraném nebo propadlém zboží,

g)

zajištěné, zabrané nebo propadlé hotovosti.

(2)

Do celního informačního systému se zadávají údaje podle

a)

odstavce 1 písm. a) až f) pouze pro účely pozorování a zpravodajství, skrytého sledování, zvláštních kontrol a strategické nebo operativní analýzy,

b)

odstavce 1 písm. g) pouze pro účely strategické nebo operativní analýzy.

(3)

Součástí údajů zadaných do celního informačního systému pro účely podle odstavce 2 mohou být osobní údaje pouze v případě, že existují skutečné poznatky, zejména na základě předchozí protiprávní činnosti, že se daná osoba dopustila, dopouští nebo hrozí, že se bude dopouštět závažného porušení právních předpisů. Součástí údajů zadaných do celního informačního systému však nesmějí být osobní údaje vypovídající o rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, náboženském nebo filosofickém přesvědčení, členství v odborových organizacích, zdravotním stavu nebo sexuálním životě osob.

(4)

Součástí údajů podle odstavce 1 písm. d) nesmějí být osobní údaje.

(5)

Součástí údajů podle odstavce 1 písm. a) až c) mohou být osobní údaje pouze v rozsahu

a)

příjmení, rodné příjmení, jméno, popřípadě jména, dřívější příjmení a pseudonym nebo přezdívka,

b)

datum a místo narození,

c)

státní příslušnost,

d)

pohlaví,

e)

číslo, místo a datum vydání dokladu totožnosti, kterým se rozumí cestovní pas, občanský průkaz nebo řidičský průkaz,

f)

adresa místa pobytu,

g)

zvláštní objektivní a trvalá tělesná znamení,

h)

důvod pro zadání údajů,

i)

navrhovaná opatření,

j)

výstražné kódy upozorňující na předchozí zkušenosti týkající se ozbrojení, násilí nebo útěku,

k)

registrační značka dopravního prostředku.

(6)

Součástí údajů podle odstavce 1 písm. e) mohou být osobní údaje pouze v rozsahu příjmení a jméno, popřípadě jména odborníků.

(7)

Součástí údajů podle odstavce 1 písm. f) a g) mohou být osobní údaje pouze v rozsahu

a)

příjmení, rodné příjmení, jméno, popřípadě jména, dřívější příjmení a pseudonym nebo přezdívka,

b)

datum a místo narození,

c)

státní příslušnost,

d)

pohlaví,

e)

adresa místa pobytu.

§ 5n

(1)

Údaje získané z celního informačního systému může využívat

a)

Generální ředitelství cel pro správní nebo jiné účely pouze s předchozím souhlasem členského státu, který tyto údaje do celního informačního systému zadal, a za podmínek jím stanovených,

b)

pověřený celní orgán pro účely policejní spolupráce za podmínek podle písmene a) a v souladu s ustanoveními tohoto zákona o zpracování osobních údajů v rámci policejní spolupráce,

c)

národní člen v Eurojustu, jeho zástupce nebo jeho asistent v rozsahu potřebném k plnění úkolů v Eurojustu.

(2)

Generální ředitelství cel může předat

a)

jiným orgánům, třetím zemím a mezinárodním nebo regionálním organizacím údaje získané z celního informačního systému, které jsou nezbytné pro výkon jejich působnosti podle zvláštního právního předpisu, pouze s předchozím souhlasem členského státu, který tyto údaje do celního informačního systému zadal, a za podmínek jím stanovených,

b)

členskému státu, který do celního informačního systému údaje zadal, informace o skutečnostech zjištěných při činnostech uvedených v § 5m odst. 2; součástí těchto informací mohou být pouze údaje týkající se

1.

nalezení zboží, dopravních prostředků a právnických nebo fyzických osob,

2.

místa, času a důvodu provedení kontroly,

3.

trasy a cíle cesty osob nebo dopravních prostředků,

4.

osob doprovázejících dotčenou osobu nebo užívajících dopravní prostředky,

5.

použitých dopravních prostředků,

6.

převáženého zboží.

(3)

Zjistí-li Generální ředitelství cel, že údaje, které jím byly do celního informačního systému zadány, nesplňují podmínky stanovené tímto zákonem, bezodkladně tyto údaje změní, doplní, opraví nebo zlikviduje a o provedených opatřeních informuje ostatní členské státy, Europol a Eurojust. V případě zjištění těchto nedostatků v údajích, které byly do celního informačního systému zadány jiným členským státem, bezodkladně o nich informuje tento členský stát.

(4)

Pokud jsou údaje zjišťované národním členem v Eurojustu, jeho zástupcem nebo asistentem zaznamenány v celním informačním systému, vyrozumí národní člen v Eurojustu bez zbytečného odkladu o této skutečnosti stát, který údaje do celního informačního systému zadal. Do jiného než členského státu lze zjištěné údaje předat pouze se souhlasem státu uvedeného ve větě první.

§ 5o

(1)

Generální ředitelství cel zadává do identifikační databáze celních spisů výlučně údaje z vyšetřovacích spisů nezbytné k plnění jejího účelu, včetně osobních údajů, a to

a)

údaje o fyzických a právnických osobách, o kterých je nebo byl příslušným orgánem veden vyšetřovací spis a

1.

které jsou podezřelé ze závažného porušení právních předpisů nebo z účasti na tomto jednání,

2.

u kterých bylo zjištěno porušení právních předpisů podle bodu 1, nebo

3.

jimž byl za porušení právních předpisů podle bodu 1 soudem uložen trest nebo příslušným správním orgánem uložena sankce,

b)

údaje o oblasti, které se vyšetřovací spis týká,

c)

název, státní příslušnost a kontaktní spojení na orgán členského státu příslušného k celnímu šetření,

d)

spisová značka celního spisu.

(2)

Údaje podle odstavce 1 se do datového záznamu zadávají pro každou osobu zvlášť. Vytváření vzájemných odkazů mezi těmito datovými záznamy je zakázáno.

(3)

Součástí údajů podle odstavce 1 písm. a), jde-li o údaje o fyzických osobách, mohou být osobní údaje pouze v rozsahu

a)

příjmení, rodné příjmení, jméno, popřípadě jména, dřívější příjmení a pseudonym nebo přezdívka,

b)

datum a místo narození,

c)

státní příslušnost,

d)

pohlaví.

(4)

Součástí údajů podle odstavce 1 písm. a), jde-li o údaje o právnické osobě, může být pouze

a)

obchodní firma nebo název, popřípadě i jiné označení používané při její činnosti,

b)

adresa sídla,

c)

daňové identifikační číslo.

(5)

Generální ředitelství cel do identifikační databáze celních spisů údaje podle odstavce 1 nezadá, pokud by

a)

tím byl narušen veřejný pořádek nebo byly poškozeny jiné důležité zájmy, zejména bezprostředně a závažně ohrožena bezpečnost České republiky, jiného členského státu nebo třetího státu, nebo ohrožen jejich jiný důležitý veřejný zájem, nebo

b)

tyto údaje mohly vážně poškodit práva fyzických osob nebo nepříznivě ovlivnit probíhající vyšetřování.

§ 5p

(1)

Údaje obsažené v celním informačním systému jsou uchovávány pouze po dobu nezbytnou k dosažení účelu, pro který do něj byly zadány.

(2)

Osobní údaje zadané do celního informačního systému jiným členským státem z něj nesmějí být kopírovány do jiných vnitrostátních informačních systémů, s výjimkou pořízení kopií pro účely podle § 5n odst. 1 a pro účely analýzy rizik.

(3)

Osobní údaje zkopírované z celního informačního systému jsou uchovávány pouze po dobu nezbytnou k dosažení účelu, pro který byly kopie pořízeny, nejvýše však po dobu 10 let.

(4)

Generální ředitelství cel přezkoumává alespoň jednou ročně potřebu uchování údajů, které jím byly do celního informačního systému zadány. Na základě výsledku tohoto přezkumu může rozhodnout o uchování údajů do dalšího přezkumu, je-li to nutné k dosažení účelu, pro který byly zadány.

(5)

Generální ředitelství cel přezkoumává alespoň jednou ročně potřebu uchování osobních údajů, jejichž kopie jím byly z celního informačního systému pořízeny. Osobní údaje, které nejsou nezbytné k operativní analýze, okamžitě zlikviduje nebo z nich odstraní veškeré prvky umožňující identifikaci osob.

(6)

Údaje obsažené v identifikační databázi celních spisů jsou uchovávány pouze po dobu, která počíná běžet ode dne zapsání údajů do spisu a která je nezbytná k dosažení účelu, pro který byly údaje do této databáze zadány, nejvýše však po dobu

a)

3 let, týkají-li se údaje probíhajících celních šetření, u nichž dosud nebylo zjištěno žádné porušení právních předpisů; Generální ředitelství cel zlikviduje údaje, které jím byly do identifikační databáze celních spisů zadány, před uplynutím 3 let, uplynulo-li od posledního vyšetřovacího úkonu 12 měsíců,

b)

6 let, týkají-li se údaje celních šetření, která vedla k prokázání porušení právních předpisů, ale dosud nevedla k odsouzení nebo k uložení peněžité sankce,

c)

10 let, týkají-li se údaje šetření, která vedla k odsouzení nebo k uložení peněžité sankce.

(7)

Generální ředitelství cel zlikviduje údaje, které jím byly do identifikační databáze celních spisů zadány, jakmile zjistí, že odpadl důvod, pro který byly do této databáze zadány.

§ 5r

Výše možného peněžitého trestu v české měně se pro účely tohoto zákona přepočte na měnu euro směnným kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou a platným ke dni založení vyšetřovacího spisu, který se týká podezření ze závažného porušení nebo zjištění závažného porušení právních předpisů, za která může být tento trest uložen.

§ 5s

Nestanoví-li tento zákon jinak, vztahují se na ochranu výměny údajů zadaných do celního informačního systému nebo z něj získaných ustanovení tohoto zákona o zpracování osobních údajů v rámci policejní spolupráce.

Ustanovení přechodná a závěrečná

§ 6

Přechodná ustanovení

(1)

Řízení, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebyla zrušenými celními úřady ukončena, dokončí nástupnické celní úřady uvedené v příloze č. 4.

(2)

Příslušnost k hospodaření s majetkem státu přechází z Ministerstva financí na Generální ředitelství cel, jde-li o majetek státu, který do dne nabytí účinnosti tohoto zákona užívaly celní orgány.

(3)

Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v celních orgánech přecházejí z Ministerstva financí na Generální ředitelství cel.

(4)

Práva a povinnosti vyplývající z rozhodnutí ve věci služebních poměrů celníků přecházejí z Ministerstva financí na Generální ředitelství cel, s výjimkou výkonu práv a povinností vyplývajících z rozhodnutí o služebním poměru generálního ředitele a jeho zástupce.

(5)

Celníka, jehož dosavadní funkce se v důsledku organizačních změn v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2004 ruší, a kterého není možné převést na jinou funkci v místě služebního působiště, lze v důležitém zájmu služby přeložit do jiného místa služebního působiště i k výkonu jiné funkce, než do které byl doposud ustanoven. V tomto případě mu náleží dosavadní funkční plat ještě po dobu 6 měsíců, jestliže je to pro něho výhodnější.

(6)

Celník, jehož dosavadní funkce se v důsledku organizačních změn v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2004 ruší, může být před zrušením této funkce a na základě jeho žádosti přeložen generálním ředitelem do stejného nebo jiného místa služebního působiště v Policii České republiky, ve Vězeňské službě České republiky nebo v Hasičském záchranném sboru České republiky (dále jen „bezpečnostní sbor“) a zároveň převeden na jinou funkci podle odstavce 7 (dále jen „přeložení s převedením na jinou funkci“), a to s písemným souhlasem příslušného služebního funkcionáře bezpečnostního sboru, ke kterému má být celník přeložen s převedením na jinou funkci.

(7)

Celník se dnem přeložení s převedením na jinou funkci stává příslušníkem bezpečnostního sboru, k němuž byl přeložen s převedením na jinou funkci; příslušný služební funkcionář tohoto bezpečnostního sboru je povinen ho jmenovat do odpovídající hodnosti příslušníka bezpečnostního sboru, a to

a)

celního čekatele do hodnosti rotného,

b)

celního strážmistra do hodnosti strážmistra,

c)

celního nadstrážmistra do hodnosti nadstrážmistra,

d)

vrchního celního nadstrážmistra do hodnosti praporčíka,

e)

celního asistenta do hodnosti podporučíka,

f)

celního kontrolora a vrchního celního kontrolora do hodnosti poručíka,

g)

celního inspektora do hodnosti nadporučíka,

h)

vrchního celního inspektora do hodnosti kapitána,

i)

celního radu do hodnosti majora,

j)

vrchního celního radu do hodnosti podplukovníka,

k)

ministerského celního radu a celního prezidenta do hodnosti plukovníka.

(8)

Výkon práv a povinností ze služebního poměru celníka přechází dnem přeložení s převedením na jinou funkci z Generálního ředitelství cel na bezpečnostní sbor, k němuž byl celník přeložen s převedením na jinou funkci.

(9)

Spisovou agendu zrušených celních úřadů převezmou nástupnické celní úřady uvedené v příloze č. 4.

§ 7

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, s výjimkou ustanovení § 5 odst. 4 písm. m), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Špidla v. r.

Příloha č. 1

Územní působnost celních ředitelství

1.

Celní ředitelství Brno

Sídlo: Brno

Územní obvod je tvořen územními obvody celních úřadů:

Brno, Břeclav, Hodonín, Jihlava, Vyškov, Znojmo, Žďár nad Sázavou.

2.

Celní ředitelství České Budějovice

Sídlo: České Budějovice

Územní obvod je tvořen územními obvody celních úřadů:

České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Strakonice, Tábor.

3.

Celní ředitelství Hradec Králové

Sídlo: Hradec Králové

Územní obvod je tvořen územními obvody celních úřadů:

Hradec Králové, Náchod, Pardubice, Svitavy, Trutnov, Ústí nad Orlicí.

4.

Celní ředitelství Olomouc

Sídlo: Olomouc

Územní obvod je tvořen územními obvody celních úřadů:

Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk, Uherské Hradiště, Valašské Meziříčí, Zlín.

5.

Celní ředitelství Ostrava

Sídlo: Ostrava

Územní obvod je tvořen územními obvody celních úřadů:

Frýdek – Místek, Karviná, Krnov, Mošnov, Opava, Ostrava.

6.

Celní ředitelství Plzeň

Sídlo: Plzeň

Územní obvod je tvořen územními obvody celních úřadů:

Domažlice, Cheb, Karlovy Vary, Klatovy, Plzeň, Tachov.

7.

Celní ředitelství Praha

Sídlo: Praha

Územní obvod je tvořen územními obvody celních úřadů:

Benešov, Kladno, Kolín, Mělník, Mladá Boleslav, Praha 1, Praha 2, Praha D1, Praha D5, Praha D8, Praha Ruzyně.

8.

Celní ředitelství Ústí nad Labem

Sídlo: Ústí nad Labem

Územní obvod je tvořen územními obvody celních úřadů:

Česká Lípa, Děčín, Chomutov, Liberec, Most, Ústí nad Labem.

Příloha č. 2

Územní působnost celních úřadů zřízených podle dosavadních právních předpisů

1

Celní úřad Benešov vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností41) Benešov, Dobříš, Příbram, Říčany, Sedlčany, Vlašim a Votice.

2

Celní úřad Břeclav vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Břeclav, Hustopeče a Mikulov.

3

Celní úřad Česká Lípa vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Česká Lípa a Nový Bor.

4

Celní úřad České Budějovice vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností České Budějovice, Trhové Sviny a Týn nad Vltavou.

5

Celní úřad Český Krumlov vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Český Krumlov a Kaplice.

6

Celní úřad Děčín vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Děčín, Rumburk a Varnsdorf.

7

Celní úřad Domažlice vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Domažlice a Horšovský Týn.

8

Celní úřad Frýdek - Místek vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov a Třinec.

9

Celní úřad Hodonín vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Hodonín, Kyjov a Veselí nad Moravou.

10

Celní úřad Hradec Králové vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Hořice, Hradec Králové, Jičín, Nová Paka a Nový Bydžov.

11

Celní úřad Cheb vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Aš, Cheb a Mariánské Lázně.

12

Celní úřad Chomutov vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Chomutov, Kadaň, Louny, Podbořany a Žatec.

13

Celní úřad Jihlava vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Humpolec, Jihlava, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Pacov, Pelhřimov, Telč a Třebíč.

14

Celní úřad Jindřichův Hradec vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Dačice, Jindřichův Hradec a Třeboň.

15

Celní úřad Karlovy Vary vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Karlovy Vary, Kraslice, Ostrov a Sokolov.

16

Celní úřad Karviná vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Bohumín, Český Těšín, Havířov, Karviná a Orlová.

17

Celní úřad Kladno vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Beroun, Černošice, Hořovice, Kladno, Rakovník a Slaný.

18

Celní úřad Klatovy vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Horažďovice, Klatovy a Sušice.

19

Celní úřad Kolín vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Čáslav, Český Brod, Kolín, Kutná Hora, Lysá nad Labem, Nymburk a Poděbrady.

20

Celní úřad Krnov vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Bruntál, Krnov a Rýmařov.

21

Celní úřad Liberec vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Semily, Tanvald, Turnov a Železný Brod.

22

Celní úřad Mělník vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Kralupy nad Vltavou, Mělník a Neratovice.

23

Celní úřad Mladá Boleslav vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Mladá Boleslav a Mnichovo Hradiště.

24

Celní úřad Most vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Bílina, Litvínov, Most a Teplice.

25

Celní úřad Náchod vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Broumov, Dobruška, Jaroměř, Kostelec nad Orlicí, Náchod, Nové Město nad Metují a Rychnov nad Kněžnou.

26

Celní úřad Olomouc vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Litovel, Olomouc, Šternberk a Uničov.

27

Celní úřad Opava vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Hlučín, Kravaře, Opava a Vítkov.

28

Celní úřad Ostrava vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Ostrava.

29

Celní úřad Pardubice vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Hlinsko, Holice, Chrudim, Pardubice a Přelouč.

30

Celní úřad Prostějov vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Konice a Prostějov.

31

Celní úřad Přerov vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Hranice, Lipník nad Bečvou a Přerov.

32

Celní úřad Strakonice vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Blatná, Prachatice, Strakonice, Vimperk a Vodňany.

33

Celní úřad Svitavy vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Litomyšl, Moravská Třebová, Polička a Svitavy.

34

Celní úřad Šumperk vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Jeseník, Mohelnice, Šumperk a Zábřeh.

35

Celní úřad Tábor vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Milevsko, Písek, Soběslav a Tábor.

36

Celní úřad Trutnov vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Dvůr Králové nad Labem, Trutnov a Vrchlabí.

37

Celní úřad Uherské Hradiště vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Uherské Hradiště a Uherský Brod.

38

Celní úřad Ústí nad Labem vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Litoměřice, Lovosice, Roudnice nad Labem a Ústí nad Labem.

39

Celní úřad Ústí nad Orlicí vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Česká Třebová, Králíky, Lanškroun, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto a Žamberk.

40

Celní úřad Valašské Meziříčí vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí a Vsetín.

41

Celní úřad Vyškov vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Blansko, Boskovice, Bučovice, Slavkov u Brna a Vyškov.

42

Celní úřad Zlín vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Luhačovice, Otrokovice, Valašské Klobouky, Vizovice a Zlín.

43

Celní úřad Znojmo vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravský Krumlov a Znojmo.

44

Celní úřad Žďár nad Sázavou vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Bystřice nad Pernštejnem, Havlíčkův Brod, Chotěboř, Nové Město na Moravě, Světlá nad Sázavou, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou.

__________

41) Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.

Příloha č. 3

Územní působnost celních úřadů zřízených tímto zákonem

1.

Celní úřad Brno vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností41) Brno, Ivančice, Kuřim, Pohořelice, Rosice, Šlapanice, Tišnov a Židlochovice.

2.

Celní úřad Mošnovvykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Bílovec, Frenštát pod Radhoštěm, Kopřivnice, Nový Jičín a Odry.

3.

Celní úřad Praha 1 vykonává působnost pro katastrální území hlavního města Prahy Hradčany, Josefov, Malá Strana, Nově Město, Staré Město, Vinohrady, Vršovice, Vyšehrad a Žižkov.

4.

Celní úřad Praha 2 vykonává působnost pro katastrální území hlavního města Prahy Benice, Běchovice, Čakovice, Černý Most, Dolní Měcholupy, Dolní Počernice, Dubeč, Hájek, Hloubětín, Horní Měcholupy, Horní Počernice, Hostavice, Hostivař, Hrdlořezy, Kbely, Klánovice, Koloděje, Kolovraty, Královice, Křeslice, Kyje, Letňany, Lipany, Malešice, Miškovice, Nedvězí, Petrovice, Pitkovice, Prosek, Satalice, Strašnice, Štěrboholy, Třeboradice, Uhříněves, Újezd nad Lesy, Vinoř, Vysočany a Záběhlice.

5.

Celní úřad Plzeň vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Blovice, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Plzeň, Přeštice, Rokycany a Stod.

6.

Celní úřad Praha D1 vykonává působnost pro katastrální území hlavního města Prahy Braník, Háje, Hodkovičky, Chodov, Cholupice, Kamýk, Komořany, Krč, Kunratice, Lhotka, Libuš, Michle, Modřany, Nusle, Písnice, Podolí, Šeberov, Točná a Újezd.

7.

Celní úřad Praha D5 vykonává působnost pro katastrální území hlavního města Prahy Hlubočepy, Holyně, Jinonice, Košíře, Lahovice, Lipence, Lochkov, Malá Chuchle, Motol, Radlice, Radotín, Řeporyje, Řepy, Slivenec, Smíchov, Sobín, Stodůlky, Třebonice, Velká Chuchle, Zadní Kopanina, Zbraslav a Zličín.

8.

Celní úřad Praha D8 vykonává působnost pro katastrální území hlavního města Prahy Bohnice, Břevnov, Březiněves, Bubeneč, Čimice, Dejvice, Dolní Chabry, Ďáblice, Holešovice, Karlín, Kobylisy, Libeň, Liboc, Lysolaje, Nebušice, Přední Kopanina, Ruzyně, Sedlec, Střešovice, Střížkov, Suchdol, Troja, Veleslavín a Vokovice.

9.

Celní úřad Praha Ruzyně vykonává působnost v celním prostoru Celního úřadu Praha Ruzyně v městské části Praha 6.

10.

Celní úřad Tachov vykonává působnost v územních obvodech obcí s rozšířenou působností Stříbro a Tachov.

Příloha č. 4

Zrušené celní úřady a nástupnické celní úřady určené k dokončení správních řízení

 

Zrušený celní úřad

Nástupnický celní úřad

1.

Celní úřad Beroun

Celní úřad Kladno

2.

Celní úřad Blansko

Celní úřad Vyškov

3.

Celní úřad Brno I

Celní úřad Brno

4.

Celní úřad Brno II

Celní úřad Brno

5.

Celní úřad Břeclav - dálnice

Celní úřad Břeclav

6.

Celní úřad Cínovec

Celní úřad Most

7.

Celní úřad České Velenice

Celní úřad Jindřichův Hradec

8.

Celní úřad Český Těšín

Celní úřad Karviná

9.

Celní úřad Dolní Dvořiště

Celní úřad Český Krumlov

10.

Celní úřad Folmava

Celní úřad Domažlice

11.

Celní úřad Havlíčkův Brod

Celní úřad Žďár nad Sázavou

12.

Celní úřad Horní Lideč

Celní úřad Valašské Meziříčí

13.

Celní úřad Chrudim

Celní úřad Pardubice

14.

Celní úřad Jablonec nad Nisou

Celní úřad Liberec

15.

Celní úřad Jeseník

Celní úřad Šumperk

16.

Celní úřad Jičín

Celní úřad Hradec Králové

17.

Celní úřad Jiříkov

Celní úřad Děčín

18.

Celní úřad Kroměříž

Celní úřad Zlín

19.

Celní úřad Kutná Hora

Celní úřad Kolín

20.

Celní úřad Litoměřice

Celní úřad Ústí nad Labem

21.

Celní úřad Mosty u Jablunkova

Celní úřad Frýdek - Místek

22.

Celní úřad Nový Jičín

Celní úřad Mošnov

23.

Celní úřad Nymburk

Celní úřad Kolín

24.

Celní úřad Pelhřimov

Celní úřad Jihlava

25.

Celní úřad Písek

Celní úřad Tábor

26.

Celní úřad Plzeň I

Celní úřad Plzeň

27.

Celní úřad Plzeň II

Celní úřad Plzeň

28.

Celní úřad Praha I

Celní úřad Praha 1

29.

Celní úřad Praha II

Celní úřad Praha 1

30.

Celní úřad Praha III

Celní úřad Praha D1

31.

Celní úřad Praha IV

Celní úřad Praha D5

32.

Celní úřad Praha V

Celní úřad Praha D8

33.

Celní úřad Praha VI

Celní úřad Praha 2

34.

Celní úřad Prachatice

Celní úřad Strakonice

35.

Celní úřad Příbram

Celní úřad Benešov

36.

Celní úřad Rakovník

Celní úřad Kladno

37.

Celní úřad Rozvadov

Celní úřad Tachov

38.

Celní úřad Ruzyně – letiště Praha

Celní úřad Praha Ruzyně

39.

Celní úřad Rychnov nad Kněžnou

Celní úřad Náchod

40.

Celní úřad Sokolov

Celní úřad Karlovy Vary

41.

Celní úřad Starý Hrozenkov

Celní úřad Uherské Hradiště

42.

Celní úřad Strážný

Celní úřad Strakonice

43.

Celní úřad Teplice

Celní úřad Most

44.

Celní úřad Třebíč

Celní úřad Jihlava

45.

Celní úřad Turnov

Celní úřad Liberec

46.

Celní úřad Varnsdorf

Celní úřad Děčín

47.

Celní úřad Žatec

Celní úřad Chomutov



Poznámky pod čarou:

Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb.

Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 9 zákona č. 218/2002 Sb.

§ 9 odst. 3 zákoníku práce.

Například zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů.

Například zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, § 2 odst. 2 písm. l) zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 258/1994 Sb. a zákona č. 208/1997 Sb., zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Například zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1997 Sb., o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících kontrolním režimům, ve znění zákona č. 204/2002 Sb.

Například zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Rady (EHS) č. 3330/91 ze dne 7. listopadu 1991 o statistice obchodu se zbožím mezi členskými státy, v platném znění.

§ 3 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

§ 3 písm. g) a § 10 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

§ 12 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 265/2001 Sb.

Čl. 4/13 a 4/14 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

Čl. 4/15 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

Zákon č. 21/1997 Sb., ve znění zákona č. 204/1992 Sb.

Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů.

Například vyhláška č. 144/1982 Sb., o Celní úmluvě o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetu TIR (Úmluva TIR), vyhláška č. 89/1963 Sb., o Celní úmluvě o karnetech E. C. S. pro obchodní vzorky a o Celní úmluvě o karnetu A. T. A. pro dovozní celní záznam zboží.

Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

Například § 53 až 70 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., § 48 až 56a zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 255/1994 Sb. a zákona č. 323/1996 Sb.

Čl. 253i a 253m nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

§ 33b až 37d zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 265/2001 Sb. a zákona č. 1/2002 Sb.

Čl. 4/13 a 4/14 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

Například trestní řád.

Například § 53 až 70 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., § 48 až 56a zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 255/1994 Sb. a zákona č. 323/1996 Sb.

Čl. 12 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

Čl. 13 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 16 až 18 a 21 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, v platném znění.

Například § 53 až 70 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., § 48 až 56a zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 255/1994 Sb. a zákona č. 323/1996 Sb.

Například trestní řád.

§ 33b až 37d zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 265/2001 Sb. a zákona č. 1/2002 Sb.

Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 5a nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.

Čl. 16 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008.

Čl. 4/13 a 4/14 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

Čl. 4/15 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

Čl. 50 až 53 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

§ 95 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. 1/2002 Sb.

Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 84 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

Čl. 100 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

Čl. 99 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

Čl. 28 a násl. nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

§ 305 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 1/2002 Sb.

Například zákon č. 62/2000 Sb., zákon č. 21/1997 Sb., ve znění zákona č. 204/2002 Sb.

Například zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění zákona č. 310/2002 Sb.

Například zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Například čl. 76 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

Čl. 226 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

Čl. 13 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

§ 313 až 316 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 1/2002 Sb.

§ 305 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 1/2002 Sb.

Zákon č. 21/1997 Sb., ve znění zákona č. 204/1992 Sb.

§ 102 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 13/1997 Sb. a zákona č. 1/2002 Sb.

Například zákon č. 167/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 22/2000 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb. a zákona č. 75/2006 Sb.

Článek 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

§ 12 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 265/2001 Sb.

Poznámky pod čarou:
1

Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb.

2

Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3

§ 9 zákona č. 218/2002 Sb.

4

§ 9 odst. 3 zákoníku práce.

5

Například zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů.

6

Například zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, § 2 odst. 2 písm. l) zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 258/1994 Sb. a zákona č. 208/1997 Sb., zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

7

Například zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1997 Sb., o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících kontrolním režimům, ve znění zákona č. 204/2002 Sb.

8

Například zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

9

Nařízení Rady (EHS) č. 3330/91 ze dne 7. listopadu 1991 o statistice obchodu se zbožím mezi členskými státy, v platném znění.

10

§ 3 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

11

§ 3 písm. g) a § 10 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

12

§ 12 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 265/2001 Sb.

13

Čl. 4/13 a 4/14 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

14

Čl. 4/15 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

15

Zákon č. 21/1997 Sb., ve znění zákona č. 204/1992 Sb.

16

Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

17

Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů.

18

Například vyhláška č. 144/1982 Sb., o Celní úmluvě o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetu TIR (Úmluva TIR), vyhláška č. 89/1963 Sb., o Celní úmluvě o karnetech E. C. S. pro obchodní vzorky a o Celní úmluvě o karnetu A. T. A. pro dovozní celní záznam zboží.

19

Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

20

Zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

21

Například § 53 až 70 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., § 48 až 56a zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 255/1994 Sb. a zákona č. 323/1996 Sb.

21a

Čl. 253i a 253m nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

22

§ 33b až 37d zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 265/2001 Sb. a zákona č. 1/2002 Sb.

23

Například trestní řád.

24

Čl. 12 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

25

Čl. 13 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

26

Čl. 50 až 53 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

27

§ 95 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. 1/2002 Sb.

28

Čl. 84 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

29

Čl. 100 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

30

Čl. 99 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

31

Čl. 28 a násl. nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

32

§ 305 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 1/2002 Sb.

33

Například zákon č. 62/2000 Sb., zákon č. 21/1997 Sb., ve znění zákona č. 204/2002 Sb.

34

Například zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění zákona č. 310/2002 Sb.

35

Například zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

36

Například čl. 76 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

37

Čl. 226 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

38

§ 313 až 316 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 1/2002 Sb.

39

§ 102 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 13/1997 Sb. a zákona č. 1/2002 Sb.

40

Například zákon č. 167/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

40a

Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 22/2000 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb. a zákona č. 75/2006 Sb.

45

Článek 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

46

Čl. 16 až 18 a 21 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, v platném znění.

47

Čl. 5a nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.

48

Čl. 16 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008.