Lov do sítí se provádí

Lov prováděný prostřednictvím manipulace s vodou¹ je lov za účelem shromáždění rybí obsádky do míst, kde je lovena, například do loviště.

Lov pomocí různě konstruovaného technického zařízení je lov do zařízení, která mohou být na stanovišti umístěna po dobu stanovenou vlastníkem rybníka nebo vlastníkem zvláštního rybochovného zařízení, popřípadě jejich nájemcem (dále jen „rybníkář“) na základě písemně uzavřené nájemní smlouvy s vlastníkem za účelem rybníkářství.

Lov do stálého lovícího zařízení je lov do zařízení pevně spojených s terénem, například do loviště pod hrází rybníka.

Evidence o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku při chovu a lovu ryb nebo při produkci vodních organizmů v rybníku a ve zvláštním rybochovném zařízení spočívá ve vedení údajů o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku při použití hromadně účinných metod lovu a při lovu ryb na udici. Tyto údaje ^1a jsou uvedeny v příloze č. 1 tabulkách A až E.

Evidence uloveného úhoře říčního (Anguilla anguilla) ^1b a lososa obecného (Salmo salar) ^1c obsahuje údaje uvedené v příloze č. 1 tabulce F.

Evidence týkající se invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Evropskou unii, které byly zařazeny na unijní seznam¹³, (dále jen „invazní nepůvodní druhy na unijním seznamu“) obsahuje údaje uvedené v příloze č. 1 tabulce G.

Tabulky B až D uvedené v příloze č. 1 se předkládají jen v případě, že rybníkář vyprodukoval a uvedl na trh v kalendářním roce více než 150 ks ryb lososovitých, popřípadě lipana podhorního (dále jen „ryb lososovitých“) nebo více než 100 kg ostatních druhů ryb nebo vodních organizmů. Tabulka E uvedená v příloze č. 1 se předkládá příslušnému rybářskému orgánu na vyžádání.

Údaje uvedené v odstavcích 1 až 3 se předkládají v písemné nebo elektronické podobě ověřené zaručeným elektronickým podpisem, popřípadě prostřednictvím datové schránky příslušnému rybářskému orgánu.

Pstruhový rybářský revír vyhlásí příslušný rybářský orgán na vodním toku nebo jeho části, na rybníku nebo na uzavřené vodě, kde jsou předpoklady pro výskyt lososovitých ryb. Nejsou-li splněny podmínky pro vyhlášení pstruhového rybářského revíru, vyhlásí se revír jako mimopstruhový.

Hranice rybářského revíru, popřípadě chráněné rybí oblasti, se určují napříč vodního toku zpravidla tak, aby byly v terénu zřetelné (například stavby, technická zařízení, přírodní útvary nebo jiné objekty).

Rybářský revír, popřípadě chráněná rybí oblast, se označuje tabulkou s pojmenováním rybářského revíru, popřípadě chráněné rybí oblasti. Jde-li o vodní tok, umístí se toto značení na obou koncích rybářského revíru, popřípadě chráněné rybí oblasti, a to na obou březích vodního toku. Tabulka musí obsahovat název rybářského revíru, číslo rybářského revíru a údaje o tom, zda jde o revír pstruhový nebo mimopstruhový nebo o chráněnou rybí oblast, a údaje o uživateli rybářského revíru, a to jeho jméno a příjmení u fyzické osoby nebo obchodní firmu nebo název u právnické osoby.

Chráněná rybí oblast je vyhlašována se zřetelem na vhodné ekologické podmínky pro ryby a vodní organizmy, které budou v této chráněné rybí oblasti předmětem chovu nebo ochrany.

Při vyhlášení chráněné rybí oblasti se uvedou

Pro vyhlašování, změnu a rušení chráněné rybí oblasti platí ustanovení § 4 odst. 5, 6, 8 a 9 zákona obdobně.

Vypořádání spočívá v úhradě té části rybí obsádky rybářského revíru, která byla vytvořena vysazováním násad stanovených v rozhodnutí příslušného rybářského orgánu v posledních třech letech, pokud ryby předcházející uživatel neslovil.

V případech uvedených v § 10 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona se vypořádání neprovádí.

Rybářským hospodářem a jeho zástupcem může být stanovena fyzická osoba, která

Doklady uvedené v odstavci 1 písm. d) nebo e) mohou být nahrazeny doklady o úspěšném ukončení příslušného studia, popřípadě doklady o složení zkoušek obdobných zkouškám na rybářského hospodáře absolvovaných po 1. 1. 1998, které byly vydány podle dřívějších právních předpisů.

Uznání splnění požadavků na odbornou kvalifikaci podle odstavce 1 písm. d) a e) a odstavce 2 stanoví jiný právní předpis³.

Zkoušky na rybářského hospodáře se provádějí ústní, popřípadě písemnou formou před zkušební komisí (odstavec 7); termíny konání zkoušek určí pořadatel po dohodě s Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“).

Zkoušky sestávají ze dvou částí

Úspěšné složení praktické části zkoušky je podmínkou k absolvování části teoretické.

Zkušební komise se skládá z předsedy a nejméně dvou členů; jmenuje ji ministerstvo.

Zkušební komise pořizuje o průběhu zkoušek na rybářského hospodáře zápis, který obsahuje jméno, příjmení, datum, místo narození a místo trvalého pobytu uchazeče, zhodnocení jeho znalostí a datum a místo konání zkoušek. Zápis podepisuje předseda a členové zkušební komise. Zápis se ukládá u pořadatele a uchovává po dobu deseti let.

V případě, že uchazeč při praktické zkoušce určí správně alespoň 9 z 10 předložených druhů ryb nebo vodních organizmů vyskytujících se na území České republiky, je hodnocen stupněm „prospěl“.

V případě, že uchazeč při teoretické části zkoušky správně odpověděl alespoň na tři z pěti položených otázek, je hodnocen stupněm „prospěl“.

Výsledek zkoušek na rybářského hospodáře se hodnotí stupni „prospěl“ nebo „neprospěl“.

Uchazeči, který neprospěl nebo se nemohl ze závažných důvodů podrobit zkouškám na rybářského hospodáře, může pořadatel po dohodě s ministerstvem stanovit náhradní termín.

Uchazeč, který prospěl, obdrží od pořadatele o vykonaných zkouškách osvědčení, které obsahuje

Vzor průkazu rybářského hospodáře a jeho zástupce je uveden v příloze č. 3.

Při stanovení způsobu hospodaření v rybářském revíru příslušný rybářský orgán určí podle ekologického charakteru rybářského revíru a dosavadní skladby rybí obsádky zejména

Při stanovení postupu zarybňování příslušný rybářský orgán vychází ze skladby rybí obsádky rybářského revíru s cílem doplňování té části rybí obsádky, která se nedoplňuje přirozenou cestou. Zarybňování nesmí ohrozit rovnováhu rybí obsádky v rybářském revíru. Revír se zarybňuje po celé ploše rovnoměrně a zarybnění se provádí s ohledem na ekologické odchylky jednotlivých částí rybářského revíru.

Příslušný rybářský orgán může v případě úhoře říčního (Anguilla anguilla) s ohledem na podmínky při zajišťování násady tohoto druhu na návrh uživatele rybářského revíru stanovit postup zarybňování, aniž by stanovil minimální množství vysazovaných ryb pro jednotlivé kalendářní roky.

Stanovením maximálních počtů vydávaných povolenek na 1 ha vodní plochy rybářského revíru příslušný rybářský orgán reguluje rybářské využívání rybářského revíru tak, aby populace ryb, které jsou lovem nejvíce ovlivňovány, neklesly pod hranici porušení rovnováhy rybí obsádky. Zpravidla stanoví maximálně 15 celoročních povolenek v revírech pstruhových a 25 celoročních povolenek v revírech mimopstruhových. Dohodnou-li se uživatelé rybářských revírů na společné platnosti vydávaných povolenek nebo v případě, kdy je osoba uživatelem více rybářských revírů, lze maximální počty vydávaných celoročních povolenek se společnou platností na více revírech sčítat.

Vydávání celoročních povolenek lze plně nebo částečně nahradit vydáním krátkodobých povolenek přepočtem podle přílohy č. 3a.

Přepočty věkových kategorií vysazovaných ryb pro účely plnění postupu zarybňování jsou uvedeny v příloze č. 4.

Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 1 nebo odst. 2 písm. b) zákona lze povolit jen uživateli rybářského revíru nebo rybníkáři za účelem hospodářské těžby, regulačního odlovu, lovu generačních ryb, záchrany rybí obsádky, provádění monitoringu ryb, údržby a stavebních úprav plavebních komor, přehrad nebo rybích přechodů, k zajištění provádění opatření k odstranění, izolaci nebo regulaci zjištěného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, k vědeckým účelům nebo došlo-li k přemnožení některých druhů ryb. Výjimky ze zákazů lovu lze povolit pouze pro akci s časovým, prostorovým a věcným vymezením.

Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 2 písm. c) zákona lze povolit jen uživateli rybářského revíru k zajištění rybích násad, k lovu generačních ryb, k přemístění rybí obsádky do jiné lokality, k vědeckým, či vzdělávacím účelům, při povodních, při mimořádném a život ryb ohrožujícím znečištění vody, při sníženém průtoku vody, při sníženém obsahu kyslíku ve vodě nebo pro potřeby regulace a kontroly skladby rybí obsádky rybářského revíru nebo k zajištění provádění opatření k odstranění, izolaci nebo regulaci zjištěného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu. Rybníkáři lze povolit výjimku ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 2 písm. c) pro potřeby rybníkářské praxenebo k zajištění provádění opatření k odstranění, izolaci nebo regulaci zjištěného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu.

Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 2 písm. c) zákona lze udělit nejdéle na 2 roky ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení výjimky.

Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 3 písm. a), b), d), f), g), i), j) nebo k) zákona lze povolit uživateli rybářského revíru za účelem provádění hospodářské těžby, zajištění rybích násad, lovu generačních ryb a vodních organizmů , regulačního odlovu, záchrany rybí obsádky, pořádání sportovních akcí, průzkumné, činnosti, údržby a stavebních úprav plavebních komor, přehrad nebo rybích přechodů, k zajištění provádění opatření k odstranění, izolaci nebo regulaci zjištěného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, pro hospodaření v chráněných rybích oblastech nebo došlo-li k přemnožení některých druhů ryb, anebo nejsou-li v příslušném rybářském revíru podmínky pro přirozené rozmnožování ryb.

Rybářský lístek se vydává pro celé území České republiky na dobu neurčitou, 10 let nebo 30 dní ode dne jeho vydání.

Vzor rybářského lístku je uveden v příloze č. 6.

Kvalifikační předpoklady pro získání rybářského lístku na dobu neurčitou nebo na dobu 10 let splňuje osoba, která se prokáže

K vydání rybářského lístku na dobu 30 dní se prokázání kvalifikačních předpokladů nepožaduje.

Platnost rybářského lístku skončí

Délka ryby se měří od vrcholu rypce po konec nejdelších paprsků ocasní ploutve.

Nejmenší lovné míry vybraných druhů ryb v mimopstruhovém rybářském revíru jsou:

Nejmenší lovné míry vybraných druhů ryb v pstruhovém rybářském revíru jsou:

Denní doby lovu ryb v pstruhovém rybářském revíru jsou:

Denní doby lovu ryb v mimopstruhovém rybářském revíru jsou:

Od 1. prosince do 15. dubna jsou v pstruhovém rybářském revíru hájeny všechny druhy ryb.

Od 1. září do 15. dubna jsou v rybářském revíru hájeni:

Od 16. března do 15. června jsou

Od 1. ledna do 15. června jsou v mimopstruhovém rybářském revíru hájeni:

Od 1. prosince do 15. června je v rybářském revíru hájen

lipan podhorní (Thymallus thymallus).

Od 1. ledna do 30. září je v rybářském revíru hájena

hlavatka obecná (podunajská) (Hucho hucho).

Od 1. září do 30. listopadu je v rybářském revíru hájen

úhoř říční (Anguilla anguilla).

Od 1. ledna do 15. března je v rybářském revíru hájen

mník jednovousý (Lota lota).

Lov vodních organizmů, které jsou zdrojem potravy ryb, lze provádět jen se souhlasem uživatele rybářského revíru nebo rybníkáře.

Povolený způsob lovu v rybářském revíru je lov ryb na udici, a to lov na položenou, lov na plavanou, lov přívlačí, lov muškařením, čeřínkováním nebo jiným způsobem lovu stanoveným příslušným rybářským orgánem (§ 13 odst. 1 zákona).

Povolené způsoby lovu, povolené technické prostředky k lovu a způsob jejich užití v rybářském revíru jsou uvedeny v příloze č. 7.

Místa k lovu nesmí být vyhrazována. Při lovu ryb na udici z plavidla musí být pojíždění a přistávání plavidla prováděno tak, aby zbytečně nerušilo ostatní osoby provádějící lov ze břehu.

Lov ryb na plavanou, na položenou nebo čeřínkováním může být prováděn jen za předpokladu, že osoba provádějící lov je u udic přítomna tak, aby s nimi mohla bez prodlení manipulovat. Nesmí být použit systém samoseku.

Používání plavidel při lovu ryb upravují zvláštní právní předpisy.⁷

Ulovené ryby v rybářském revíru, které

musí být šetrně vráceny zpět do rybářského revíru, v němž byly uloveny.

Uloví-li osoba provádějící lov rybu, která je pro vědecké účely opatřena značkou, určí druh ryby, změří její délku a zjistí její hmotnost. Jde-li o rybu uvedenou v § 15 odst. 1, zaznamená tvar, barvu a popřípadě číslo značky a úlovek ryby spolu se zjištěnými údaji ohlásí uživateli rybářského revíru; v hlášení uvede dobu a místo ulovení. Nejde-li o rybu uvedenou v § 15 odst. 1, zapíše údaje o délce a hmotnosti ryby do povolenky k lovu; zjištěné údaje ohlásí uživateli rybářského revíru, v hlášení uvede dobu a místo ulovení a připojí značku.

Na uchovávání a usmrcování ulovených živých ryb se vztahuje zvláštní právní předpis.⁹

V mimopstruhovém rybářském revíru je povoleným způsobem lovu:

Přisvojené ryby osoba provádějící lov v mimopstruhovém rybářském revíru zapisuje nesmazatelným způsobem do povolenky k lovu, do které uvede datum, název nebo číslo rybářského revíru, druh ryby, její délku a hmotnost. Přisvojený úlovek kapra obecného, amura bílého, štiky obecné, candáta obecného, bolena dravého, sumce velkého a ryb lososovitých zapisuje osoba provádějící lov bezprostředně po jejich ulovení. V případě přisvojení ostatních druhů ryb zapisuje osoba provádějící lov bezprostředně po ulovení pouze druh ryby; počet kusů a celkovou hmotnost zapisuje po skončení nebo přerušení lovu před odchodem od vody.

V pstruhovém rybářském revíru je povoleným způsobem lovu

Uloví-li osoba provádějící lov v pstruhovém rybářském revíru štiku obecnou, jelce tlouště, okouna říčního, sumce velkého, bolena dravého nebo candáta obecného, tyto ryby do pstruhového rybářského revíru nevrací.

Přisvojené ryby osoba provádějící lov v pstruhovém rybářském revíru zapisuje nesmazatelným způsobem do povolenky k lovu, do které uvede datum, název nebo číslo rybářského revíru, druh ryby, její délku a hmotnost. Přisvojený úlovek ryb lososovitých a kapra obecného zapisuje osoba provádějící lov bezprostředně po jejich ulovení. V případě přisvojení ostatních druhů ryb zapisuje osoba provádějící lov bezprostředně po ulovení pouze druh ryby; počet kusů a celkovou hmotnost zapisuje po skončení nebo přerušení lovu před odchodem od vody.

Znalost práv a povinností rybářské stráže se prokazuje podle § 14 odst. 2 písm. e) zákona

Uznání splnění požadavků na odbornou kvalifikaci podle odstavce 1 a § 26 odst. 2 stanoví jiný právní předpis³.

Zkouška rybářské stráže se skládá před minimálně tříčlennou zkušební komisí jmenovanou ministerstvem (dále jen „zkušební komise pro rybářskou stráž“).

Alespoň jeden ze členů zkušební komise pro rybářskou stráž musí splňovat požadavky uvedené v § 19 odst. 1 nebo § 26 odst. 2.

Při zkoušce rybářské stráže se prokazují znalosti

Zkouška rybářské stráže se skládá ze dvou částí, z části ústní a z části písemné. V ústní části zkoušky musí uchazeč prokázat znalost všech deseti druhů ryb, které mu budou předloženy ze seznamu druhů ryb uvedených v příloze č. 9. V kladném případě je oprávněn absolvovat druhou, písemnou část zkoušky, ve které musí správně odpovědět nejméně na 70 % otázek v každé ze tří tematických oblastí. Rozsah jednotlivých zkušebních otázek je uveden v příloze č. 9.

Každá část zkoušky rybářské stráže se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“.

O výsledku zkoušky rybářské stráže rozhodne zkušební komise pro rybářskou stráž po skončení obou částí zkoušky.

Zkouška rybářské stráže je složena úspěšně, pokud je každá její část hodnocena stupněm „prospěl“.

Předseda zkušební komise pro rybářskou stráž seznámí uchazeče s výsledky zkoušky rybářské stráže.

Na základě úspěšně vykonané zkoušky rybářské stráže vydá zkušební komise pro rybářskou stráž osvědčení, které obsahuje

Neúspěšně vykonaná zkouška rybářské stráže může být opakována v termínech předem stanovených zkušební komisí pro rybářskou stráž. Opravné zkoušky rybářské stráže se konají z obou částí zkoušky.

O výsledku a průběhu zkoušky rybářské stráže se pořídí zápis, který obsahuje také hodnocení uchazečů z ústní části zkoušky a jednotlivých tematických oblastí písemné části zkoušky. Zápis o výsledku a průběhu zkoušky rybářské stráže podepisuje předseda a členové zkušební komise pro rybářskou stráž. Zápis se ukládá u právnické osoby, která zkoušku organizovala (§ 23 odst. 1) a uchovává po dobu deseti let.

Služební odznak rybářské stráže je vypouklého elipsovitého tvaru o výšce 55 mm a šířce 40 mm. Uprostřed elipsy ohraničené obvodovým pásem je velký státní znak České republiky v barevném provedení, jehož výška je 22 mm a šířka 20 mm. V obvodovém pásu o šířce 8 mm je v horní části uveden nápis „RYBÁŘSKÁ STRÁŽ“. V dolní části elipsy je uvedeno pětimístné evidenční číslo s výškou číslic 4 mm. Pod evidenčním číslem je symbol pěti lipových listů. Odznak je vyroben z bílého kovu s plastickým provedením písma, číslic, symbolu a ohraničení obvodového pásu. V horní části odznaku je umístěno poutko k připevnění odznaku s koženým řemínkem o délce 70 mm.

Vzor služebního odznaku rybářské stráže je uveden v příloze č. 11.

Fotografie potřebná k vydání průkazu rybářské stráže musí být ostrá, neretušovaná, zhotovená na hladkém lesklém polokartonu nebo zhotovená přístrojem se současnou expozicí více objektivy, o rozměru 35 x 45 mm, zobrazující občana v předním čelném pohledu s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm, bez brýlí s tmavými skly a bez pokrývky hlavy, není-li její použití odůvodněno důvody náboženskými nebo zdravotními; pokrývka hlavy však nesmí zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím identifikaci občana.

Vzor průkazu rybářské stráže je uveden v příloze č. 11.

Právnickými osobami, které mohou být ministerstvem pověřeny pořádáním zkoušek pro výkon funkce rybářského hospodáře a jeho zástupce, zkoušek pro výkon funkce rybářské stráže a zkoušek kvalifikačních předpokladů pro získání prvního rybářského lístku, jsou osoby, jejichž pracovníci splňují kvalifikaci uvedenou v § 6 odst. 1 písm. d) nebo e) nebo v § 6 odst. 2 a mají potřebné technické vybavení.

Nejpozději 7 pracovních dní před konáním zkoušek na rybářského hospodáře a jeho zástupce, zkoušek pro výkon funkce rybářské stráže a zkoušek pro ověření kvalifikačních předpokladů pro získání prvního rybářského lístku pořadatel zašle ministerstvu informaci o termínu a místě konání.

Služební stejnokroj zaměstnanců vykonávajících státní správu rybářství (dále jen „stejnokroj“) je totožný se stejnokrojem zaměstnanců orgánů státní správy lesů¹², včetně vymezení jeho povinných oděvních součástí a přípustných oděvních součástí, které mohou být s povinnými oděvními součástmi kombinovány.

Součástí stejnokroje je kovový odznak státní správy rybářství (dále jen „kovový odznak“), který se umísťuje na levou klopu saka. Kovový odznak je elipsovitého tvaru o výšce 40 mm a šířce 30 mm. Uprostřed elipsy ohraničené obvodovým pásem je na přední straně velký státní znak České republiky, jehož výška je 18 mm a šířka 15 mm. V obvodovém pásu o šířce 5 mm je v horní části uveden nápis „STÁTNÍ SPRÁVA RYBÁŘSTVÍ“, pod ním je umístěna silueta ryby. Na zadní straně kovového odznaku je uvedeno čtyřmístné evidenční číslo. Kovový odznak je vyroben ze starostříbra, státní znak je v provedení staromosaz, s plastickým provedením písma, symbolů a ohraničení obvodového pásu. Na zadní části kovového odznaku je připevněna spona pro připevnění kovového odznaku ke klopě saka. Vzor odznaku státní správy rybářství je uveden v příloze č. 12.

Stejnokroj není dovoleno doplňovat jinými součástmi, než přípustnými stejnokrojovými součástmi. V provozních podmínkách lze ke stejnokroji nosit vysoké boty nebo holínky. Součásti stejnokroje se nosí alternativně, s ohledem na roční období.

Vedoucí příslušného rybářského orgánu stanoví okruh odborných zaměstnanců, kterým se k výkonu jejich funkce přiděluje stejnokroj; stejnokroj se přiděluje až po uplynutí zkušební doby stanovené zvláštními právními předpisy.¹¹

Při přidělení stejnokroje se zaměstnanci přidělí povinné součásti stejnokroje. V případě, že zaměstnanec ukončí pracovní poměr, stejnokroj nevrací; vrací pouze odznak státní správy rybářství.

Stejnokrojové součásti se obměňují ročně v hodnotě odpovídající 50 % hodnoty povinných součástí stejnokroje.

Nárok na obměnu stejnokrojových součástí vzniká v ročních intervalech. Stejnokrojové součásti v hodnotě finanční částky roční obměny lze čerpat do dvou let od vzniku nároku.

Při zničení nebo poškození stejnokroje nebo jeho součástí v důsledku mimořádných okolností bez zavinění zaměstnance přidělí příslušný rybářský orgán zaměstnanci povinné součásti stejnokroje, aniž jejich hodnotu započítá do pravidelné obměny stejnokrojových součástí.

Místo přidělení stejnokrojových součástí nelze poskytovat peněžité plnění.

Povolenky vydané podle dřívějších právních předpisů zůstávají v platnosti nejpozději do 31. 12. 2004.

Za doklady uvedené v § 19 odst. 1 se považují i doklady o ukončení příslušného studia, popřípadě doklady o úspěšném složení obdobných zkoušek, vydané podle dřívějších právních předpisů.