Čekejte, prosím...
§ 1 Předmět úpravy
§ 2 Vymezení pojmů
§ 3 Ukazatele jakosti pitné a teplé vody a jejich hygienické limity
§ 3a Postup vypracování posouzení rizik a hodnocení jeho výsledků
§ 4 Způsob provádění monitorovacího programu
§ 5
§ 6 Četnost a rozsah rozborů u výdejních automatů
§ 7 Požadavky na odběr vzorků a metody rozboru
§ 8 Místa splnění požadavků na jakost pitné a teplé vody
§ 9 Opakované rozbory
§ 10 zrušen
§ 11 zrušen
§ 12
§ 13
§ 14 Účinnost
Příloha č. 1. Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele pitné vody a jejich hygienické limity
Příloha č. 2. Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele teplé vody podle § 3 odst. 3 zákona a jejich hygienické limity
Příloha č. 3. Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele teplé vody vyráběné z individuálního zdroje pro účely osobní hygieny zaměstnanců a jejich hygienické limity A. Mikrobiologické požadavky
Příloha č. 4. Minimální roční četnost odběrů vzorků pitné vody
Příloha č. 5. Minimální rozsah rozborů vzorků pitné vody
Příloha č. 6. Požadavky na analytické metody
Příloha č. 7. Postup vypracování posouzení rizik a hodnocení výsledků tohoto postupu
Přechodná ustanovení
Uložit word Uložit pdf Poslat odkaz
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen
252/2004 Sb. znění účinné od 27. 4. 2018 do 3. 1. 2024
změněnos účinností odpoznámka

vyhláškou č. 70/2018 Sb.

27.4.2018

vyhláškou č. 83/2014 Sb.

29.5.2014

vyhláškou č. 293/2006 Sb.

19.6.2006

Více...

252

 

VYHLÁŠKA

ze dne 22. dubna 2004,

kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah

kontroly pitné vody

 

Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2001 Sb. a zákona č. 274/2003 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 3 odst. 1, 3 a 5 a § 4 odst. 1, 2, 4 a 7 zákona a podle § 19 odst. 1 písm. a), b) a f) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb.:

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1 a upravuje

a)

hygienické limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů jakosti pitné vody2, včetně pitné vody balené3 a teplé vody dodávané potrubím užitkové vody nebo vnitřním vodovodem, které jsou konstrukčně propojeny směšovací baterií s vodovodním potrubím pitné vody (dále jen „teplá voda“), jakož i vody teplé vyráběné z individuálního zdroje pro účely osobní hygieny zaměstnanců,

b)

rozsah a četnost kontroly dodržení jakosti pitné vody a

c)

požadavky na metody kontroly jakosti pitné vody.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)

hygienickým limitem – hodnota stanovená v přílohách č. 1, 2 a 3 nebo hodnota stanovená na základě zákona orgánem ochrany veřejného zdraví,4

b)

mezní hodnotou – hodnota ukazatele jakosti pitné vody, jejíž překročení obvykle nepředstavuje akutní zdravotní riziko. Není-li u ukazatele uvedeno jinak, jedná se o horní hranici rozmezí přípustných hodnot,

c)

nejvyšší mezní hodnotou – hodnota zdravotně závažného ukazatele jakosti pitné vody, v důsledku jejíhož překročení je vyloučeno použití vody jako pitné, neurčí-li orgán ochrany veřejného zdraví na základě zákona4 jinak,

d)

zásobovanou oblastí – určené území více, jednoho nebo části katastrálního území, ve kterém je lokalizována rozvodná síť, ve které pitná voda pochází z jednoho nebo více zdrojů a jejíž jakost je možno považovat za přibližně stejnou a voda v této rozvodné síti je dodávána jedním provozovatelem,5 popřípadě vlastníkem vodovodu pro veřejnou potřebu,

e)

výdejním automatem – uměle instalovaná nádrž pitné vody, která není přímo napojena na vodovod, ale voda se do ní dováží nebo přivádí z vhodného zdroje vody, přičemž odběr pitné vody se děje automatickým nebo ručním dávkováním; za výdejní automat pitné vody se nepovažuje nápojový výdejní automat a výdejní automat balené vody, obvykle označovaný jako „watercooler“,

f)

přerušením zásobování vodou – odstávka vodovodu nebo jeho části spojená s vypuštěním vody z potrubí,

g)

úplným rozborem – rozbor v rozsahu ukazatelů uvedených v příloze č. 5 s přihlédnutím k poznámkám k těmto ukazatelům, pokud orgán ochrany veřejného zdraví nestanoví na základě zákona jinak,

h)

kráceným rozborem – rozbor v rozsahu ukazatelů uvedených v příloze č. 5 s přihlédnutím k poznámkám k těmto ukazatelům, pokud orgán ochrany veřejného zdraví nestanoví na základě zákona jinak,

i)

surovou vodou – voda odebraná z povrchových nebo podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou,

j)

upravovanou vodou – surová voda po určitém technologickém stupni úpravy,

k)

upravenou vodou – voda prošlá technologickými procesy k dosažení požadované jakosti pitné vody, včetně vody, která může být dodávána jako pitná bez jakékoli úpravy; vodou upravenou se rozumí též voda vyrobená,

l)

vodou dodávanou – voda vstupující do distribuční sítě, určená k použití jako pitná; voda dodávaná zahrnuje i vodu v distribuční síti i vodu vytékající z kohoutku u spotřebitele,

m)

nebezpečím – jakýkoliv biologický, chemický, fyzikální nebo radiologický činitel ve vodě nebo stav vody, který může ohrozit zdraví odběratelů nebo spotřebitelů vody nebo způsobit organoleptické závady vody; nebezpečím se dále rozumí omezení nebo úplné přerušení dodávky vody odběratelům,

n)

kontrolním opatřením – jakákoliv činnost, která se může použít pro předcházení nebezpečí, která nelze žádným opatřením zcela vyloučit, nebo která s ním související riziko snižuje na přijatelnou úroveň,

o)

nápravným opatřením – jakákoliv činnost, pomocí které lze nebezpečí zcela odstranit nebo podstatně zmírnit.

§ 3

Ukazatele jakosti pitné a teplé vody

a jejich hygienické limity

(1)

Pitná voda musí mít takové fyzikálně-chemické vlastnosti, které nepředstavují ohrožení veřejného zdraví. Pitná a teplá voda nesmí obsahovat mikroorganismy, parazity a látky jakéhokoliv druhu v počtu nebo koncentraci, které by mohly ohrozit veřejné zdraví. Ukazatele jakosti pitné vody a jejich hygienické limity jsou uvedeny v příloze č. 1. U surových nebo pitných vod, u kterých je při úpravě uměle snižován obsah vápníku nebo hořčíku, nesmí být po úpravě obsah hořčíku nižší než 10 mg/l a obsah vápníku nižší než 30 mg/l. Radiologické ukazatele pitné vody a jejich limity stanoví zvláštní právní předpis.6

(2)

Ukazatele jakosti teplé vody podle § 3 odst. 3 věty první a druhé zákona a jejich hygienické limity jsou uvedeny v příloze č. 2.

(3)

Ukazatele jakosti teplé vody podle § 41a odst. 1 zákona a jejich hygienické limity jsou uvedeny v příloze č. 3.

§ 3a

Postup vypracování posouzení rizik a hodnocení jeho výsledků

Posouzení rizik se zpracovává jako dokument, který popisuje průběh rizikové analýzy systému zásobování pitnou vodou a navrhuje nápravná a kontrolní opatření k ošetření nepřijatelných rizik; konkrétní postup jeho vypracování a hodnocení výsledků tohoto postupu stanoví příloha č. 7 k této vyhlášce.

Kontrola pitné vody

§ 4

Způsob provádění monitorovacího programu

(1)

Provádění monitorovacího programu zahrnuje:

a)

kontroly rizikových aktivit v ochranném pásmu vodního zdroje, případně širším souvisejícím území, je-li to nezbytné z hlediska ochrany vodního zdroje před znečištěním,

b)

kontroly stavu ochranného pásma, stavebně technického stavu jímacích objektů, úpravny vody, vodojemů, čerpacích stanic a další související infrastruktury systému zásobování pitnou vodou, včetně kontroly zabezpečení těchto objektů proti vniknutí nepovolaných osob,

c)

kontroly funkčnosti a stavu údržby technických zařízení používaných k jímání, dopravě, úpravě, dezinfekci, kontrole jakosti pitné vody nebo měření tlaku či množství dodávané pitné vody, jakož i ke kontrole zabezpečení provozních objektů,

d)

měření zaznamenávaná procesem průběžného sledování, sloužící ke kontrole jakosti surové, upravované, upravené nebo dodávané vody nebo ke kontrole procesů úpravy vody; tato měření se použijí v případě, že z posouzení rizik vyplynou jako potřebná kontrolní opatření,

e)

odběry a rozbory bodových vzorků surové, upravované, upravené i dodávané vody.

(2)

Místa, rozsah a četnost kontrol, měření a odběrů se určují v závislosti na složitosti a zranitelnosti systému zásobování, zejména stabilitě jakosti surové vody, technologii úpravy včetně dezinfekce vody a na výsledcích posouzení rizik podle této vyhlášky.

(3)

Odběry a rozbory vzorků surové vody za účelem jejího zařazení do kategorie se provádí podle zvláštního předpisu10. Součástí údaje o zdroji v provozním řádu je i zařazení surové vody do příslušné kategorie podle zvláštního předpisu10. Pro hodnocení kvality surové vody v rámci posouzení rizik se využijí také příslušné výsledky sledování kvality podzemních a povrchových vod prováděného za účelem zjišťování stavu vod podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů.

(4)

Provozní rozbory, jejichž obsahem jsou odběry a rozbory surové, upravované, upravené a dodávané pitné vody za účelem kontroly výroby pitné vody, se provádí podle plánu kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody podle zvláštního předpisu10.

(5)

Odběry a rozbory pitné vody za účelem prokázání, že upravená voda na výstupu z úpravny nebo neupravená voda před vstupem do sítě a dodávaná voda v místě splnění požadavků podle § 8 je voda zdravotně nezávadná a odpovídá všem stanoveným požadavkům, se provádí podle příloh č. 4 a 5 k této vyhlášce. Výrobce vody, který ji zároveň dodává spotřebitelům, provádí úplný rozbor, a to v četnosti odpovídající celkové produkci pitné vody včetně vody prodané jinému provozovateli. V případě, že výrobce vody sám neprovozuje žádnou zásobovanou oblast a z výstupu úpravny vody se voda hned předává jinému provozovateli, provede úplný rozbor jen na výstupu z úpravny, a to v rozsahu všech ukazatelů uvedených v tabulce části 2 přílohy č. 5 k této vyhlášce. Výrobce vody neprodleně poskytne výsledek rozboru provozovatelům následně provozně souvisejících vodovodů. Provozovatel provozně souvisejícího vodovodu provádí odběry v rámci úplného rozboru jen u spotřebitele a analyzuje pouze ukazatele prováděné povinně u vody dodané podle části 2 přílohy č. 5 k této vyhlášce a další ukazatele, které vyplynou z posouzení rizik, v četnosti odpovídající objemu dodávané pitné vody.

(6)

Je-li pitná voda dodávána jen po část roku, četnost rozborů se úměrně krátí, nesmí však být menší, než uvádí nejnižší kategorie přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(7)

Mimo četnost uvedenou v odstavcích 5 a 6 se odběry a rozbory vzorků pitné vody provádějí

a)

z nové části vodovodu7, která má být uvedena do provozu; za novou část vodovodu se nepovažují armatury a s nimi bezprostředně související části potrubí do délky 10 m na každou stranu od armatury, výměna části potrubí do délky 15 m nebo propojení starého a nového potrubí do stejné délky,

b)

v případě přerušení zásobování vodou na více než 24 hodin,

c)

před zahájením sezónního využívání části vodovodu nebo individuálního zdroje pitné vody; u zdrojů s minimální četností rozborů a sezónním provozem do 6 měsíců, které jsou provozovány podle § 3 odst. 2 písm. a) až d) zákona, je možno tento rozbor započítat do minimální roční četnosti podle odstavců 5 a 6,

d)

po opravě vodovodu, která by mohla ovlivnit jakost vody ve vodovodu.

(8)

Rozbor podle odstavce 7 se provádí v rozsahu kráceného rozboru podle přílohy č. 5 k této vyhlášce rozšířeného o ukazatele, jejichž obsah může být zvýšen vlivem uvedených změn v režimu zásobování pitnou vodou.

(9)

Pro účely žádosti o schválení nového provozního řádu z důvodu uvedení nového zdroje pitné vody do provozu se dokládají rozbory vody z nového zdroje a v případě, že je nutná také úprava této vody jiná než dezinfekce, dále rozbor upravené vody z technologické zkoušky úpravny vody v těch ukazatelích, ve kterých bude probíhat úprava vody nebo které mohou být použitou úpravou vody ovlivněny, a to souběžně s rozborem surové vody před dodáním vody do spotřebiště. Účelem tohoto rozboru, který nesmí být starší než 6 měsíců, je prokázání, že navržená technologie je vhodná k úpravě surové vody na pitnou a že budou dosaženy parametry pitné vody v souladu s touto vyhláškou.

(10)

Kontrola vody používané v dopravních prostředcích se provádí v rozsahu kráceného rozboru, rozšířeného o ukazatele, jejichž hodnota může být změněna vlivem materiálů, se kterými přichází voda do styku, nebo dodatečnou úpravou vody, za podmínky, že voda je odebírána z vodovodu nebo jiného zdroje pitné vody, kde kvalita vody vyhovuje požadavkům této vyhlášky a je pravidelně sledována.

§ 5

(1)

Vzorky pitné vody na výstupu z úpravny, v distribuční síti a u spotřebitele se pro kontrolu podle § 4 odst. 5 odebírají tak, aby byly reprezentativní pro jakost pitné vody spotřebovávané během celého roku a pro celou vodovodní síť. Počet míst odběru musí být roven nejméně počtu krácených rozborů podle přílohy č. 4, u vodovodů zásobujících více než 5000 obyvatel musí být počet míst odběru roven nejméně 80 % počtu krácených rozborů podle přílohy č. 4.

(2)

Místa odběru vzorků u spotřebitele musí být volena tak, aby u zásobovaných oblastí zásobujících více než 5 000 obyvatel více než 50 % míst odběru nebylo trvalých, ale měnilo se každý rok; u zásobovaných oblastí zásobujících 5 000 a méně obyvatel nesmí být trvalých více než 65 % míst odběru. Měnící se místa odběru se vybírají metodou náhodného výběru nebo jinou vhodnou metodou, která zaručí, že žádný ze zásobovaných objektů nebude vyloučen z možnosti kontroly.

(3)

Místa odběru vzorků pro jednotlivé ukazatele jsou uvedena v příloze č. 5 k této vyhlášce.

§ 6

Četnost a rozsah rozborů u výdejních automatů

(1)

Před uvedením do provozu se u nového výdejního automatu provede úplný rozbor pitné vody. V průběhu prvního roku provozu se provádí jednou měsíčně mikrobiologický rozbor v rozsahu kráceného rozboru a jednou za 6 měsíců biologický, chemický, fyzikální a organoleptický rozbor v rozsahu kráceného rozboru rozšířeného o ukazatele olovo, chrom, nikl a zinek. Pro zinek se stanoví nejvyšší mezní hodnota 3 mg/l. V případě výsledků vyhovujících hygienickým limitům během prvního roku provozu se od druhého roku provozu provádí jednou za rok biologický, chemický, fyzikální a organoleptický rozbor v rozsahu kráceného rozboru a jednou za 2 měsíce též mikrobiologický rozbor v rozsahu kráceného rozboru.

(2)

Zdroj vody, z něhož se voda do automatů dováží nebo přivádí, se kontroluje v četnosti uvedené v příloze č. 4 k této vyhlášce přílohy č. 4 podle objemu vyráběné vody, minimálně však v rozsahu 6 krácených rozborů rozšířených o ukazatel intestinální enterokoky, a 1 úplný rozbor za rok.

§ 7

Požadavky na odběr vzorků a metody rozboru

(1)

Nestanoví-li tato vyhláška jinak, postupuje se při odběru vzorku pitné nebo teplé vody podle metod obsažených v českých technických normách.8

(2)

Odběr vzorků pitné vody pro stanovení mikrobiologických ukazatelů se provádí podle tabulky 1 ČSN EN ISO 19458 (757801) Jakost vod – Odběr vzorků pro mikrobiologickou analýzu, a to podle účelu vzorkování „b“ – z kohoutku, jedná-li se o odběr u spotřebitele, nebo podle účelu vzorkování „a“ – z rozvodného potrubí, jedná-li se o odběr na výstupu z úpravny nebo v rámci distribuční sítě zejména z vodojemů a v odůvodněném případě z hydrantů. Oba odběry zahrnují odstranění všech připojených zařízení a dezinfekci kohoutku nebo výtokového ventilu, účel vzorkování „a“ navíc zahrnuje propláchnutí kohoutku před odběrem.

(3)

Pro stanovení hodnot mikrobiologických a biologických ukazatelů pitné a teplé vody uvedených v přílohách č. 1 až 3 k této vyhlášce jsou stanoveny metody uvedené v oddílu A přílohy č. 6 k této vyhlášce. Pro stanovení hodnot fyzikálních a chemických ukazatelů pitné a teplé vody uvedených v přílohách č. 1 až 3 k této vyhlášce je možné použít jakékoliv analytické metody splňující požadavky stanovené v oddílu B přílohy č. 6 k této vyhlášce.

(4)

Prokázání, že výsledky jiné metody, neuvedené v oddílu A přílohy č. 6, jsou nejméně tak spolehlivé jako výsledky laboratorní metody, jejíž použití stanoví tato vyhláška, se provede metodou uvedenou v technické normě, kterou jsou nastavena kritéria pro zjištění ekvivalence dvou mikrobiologických metod10.

§ 8

Místa splnění požadavků na jakost pitné a teplé vody

(1)

Hygienické limity ukazatelů jakosti pitné vody podle přílohy č. 1 k této vyhlášce musí být dodrženy

a)

u pitné vody, která je dodávána z rozvodné sítě, v místě uvnitř budovy nebo na pozemku, kde pitná voda vytéká z kohoutků určených k odběru pro lidskou spotřebu,

b)

u pitné vody, která je dodávána ze studní, uměle instalovaných nádrží nebo cisteren, v místě jejího výtoku ze studny, nádrže nebo cisterny,

c)

u balené pitné vody3 stáčené do lahví nebo kontejnerů určených k prodeji nebo k náhradnímu zásobování v místě stáčení vody. U balené pitné vody určené k prodeji musí být dále hygienické limity dodrženy po dobu minimální trvanlivosti do otevření originálního obalu s výjimkou ukazatelů počty kolonií při 22 °C a 36 °C, pro které platí mezní hodnoty 500 kolonií tvořících jednotku/ml (dále jen „KTJ/ml“) pro ukazatel počty kolonií při 22 °C a 100 KTJ/ml pro ukazatel počty kolonií při 36 °C,

d)

u pitné vody, která se používá v potravinářském zařízení,9 na místě jejího použití.

(2)

Hygienické limity ukazatelů teplé vody musí být dodrženy na všech místech uvnitř stavby nebo na pozemku, kde teplá voda vytéká z kohoutku nebo ze sprchy.

§ 9

Opakované rozbory

(1)

Je-li výsledek stanovení hodnot chemických a fyzikálních ukazatelů s mezní hodnotou a nejvyšší mezní hodnotou nebo mikrobiologických a biologických ukazatelů s mezní hodnotou vyšší než hygienický limit, odběr vzorku pitné vody a stanovení hodnot ukazatelů, u nichž došlo k překročení limitu, se neprodleně opakuje pro potvrzení nedodržení hygienických limitů, popřípadě pro ověření účinnosti provedených nápravných opatření. V případě nevýznamného překročení limitních hodnot nápravná opatření podle § 4 odst. 5 zákona mohou být prováděna nejpozději po potvrzení nedodržení hygienických limitů.

(2)

Je-li výsledek stanovení hodnot mikrobiologických a biologických ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou vyšší než hygienický limit, jsou neprodleně činěna nápravná opatření podle § 4 odst. 5 zákona a odběr vzorku pitné vody a stanovení hodnot ukazatelů, u nichž došlo k překročení hygienického limitu, se opakuje pro potvrzení účinnosti provedených nápravných opatření.

(3)

Opakované rozbory se nepočítají do minimální požadované četnosti odběrů podle přílohy č. 4 k této vyhlášce.

§ 10

zrušen

§ 11

zrušen

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 12

(1)

Ode dne nabytí účinnosti vyhlášky do 31. prosince 2007 musí být místa odběru vzorků volena tak, aby více než 25 % míst odběru nebylo trvalých, ale měnilo se každý rok. Měnící se místa odběru se vybírají metodou náhodného výběru nebo jinou vhodnou metodou, která zajistí, že žádný ze zásobovaných objektů nebude vyloučen z možnosti kontroly.

(2)

Pro ukazatel „bromičnany“ platí hygienický limit 25 µg/l (nejvyšší mezní hodnota) do 24. prosince 2008, pro ukazatel „chloritany“ platí hygienický limit 400 µg/l (mezní hodnota) do 24. prosince 2006, pro ukazatel „olovo“ platí hygienický limit 25 µg/l (nejvyšší mezní hodnota) do 24. prosince 2013. Pro balenou pitnou vodu a pitnou vodu dodávanou z výdejních automatů platí hygienické limity uvedené v příloze č. 1 od nabytí účinnosti vyhlášky.

§ 13

Zrušuje se vyhláška č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly.

§ 14

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2004.

Ministr:

MUDr. Kubinyi, Ph.D. v. r.

Příloha č. 1

Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele pitné vody a jejich hygienické limity

A.

Mikrobiologické a biologické ukazatele

č.

ukazatel

jednotka

limit

typ

limitu

vysvětlivky

1

Clostridiumperfringens

KTJ/100 ml

0

MH

1

2

Intestinální enterokoky

KTJ/100 ml

0

NMH

 

KTJ/250 ml

0

NMH

2

3

Escherichia coli

KTJ (MPN)/100 ml

0

NMH

 

KTJ (MPN)/250 ml

0

NMH

2

4

koliformní bakterie

KTJ (MPN)/100 ml

0

MH

 

KTJ (MPN)/250 ml

0

MH

2

5

mikroskopický obraz - abioseston

%

5

MH

3

6

mikroskopický obraz - počet organismů

jedinci/ml

50

MH

3,4

7

mikroskopický obraz - živé organismy

jedinci/ml

0

MH

3,4,5

8

počty kolonií při 22 °C

KTJ/ml

Bez

abnormálních

změn

MH

6

 

 

KTJ/ml

200

DH

7

KTJ/ml

100

NMH

2

9

počty kolonií při 36 °C

KTJ/ml

Bez

abnormálních

změn

MH

8

KTJ/ml

40

DH

9

KTJ/ml

20

NMH

2

10

Pseudomonas aeraginosa

KTJ/250 ml

0

NMH

2

 

B.

Fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele

č.

ukazatel

zkratka

jednotka

limit

Typ limitu

vysvětlivky

11

1,2-dichlorethan

 

μg/l

3,0

NMH

 

12

akrylamid

 

μg/l

0,1

NMH

10

13

amonné ionty

nh4+

mg/l

0,50

MH

 

14

antimon

Sb

μg/l

5,0

NMH

 

15

arsen

As

μg/l

10

NMH

 

16

barva

 

mg/l Pt

20

MH

 

17

benzen

 

μg/l

1,0

NMH

 

18

benzo[a]pyren

BaP

μg/l

0,01

NMH

 

19

beryllium

Be

μg/l

2,0

NMH

 

20

bor

B

mg/l

1,0

NMH

 

21

bromičnany

BrO3-

μg/l

10

NMH

11

22

celkový organický uhlík

TOC

mg/l

5,0

MH

12

23

dusičnany

NO3-

mg/l

50

NMH

13

24

dusitany

NO2-

mg/l

0,50

NMH

13

25

epichlorhydrin

 

μg/l

0,10

NMH

10

26

fluoridy

F

mg/l

1,5

NMH

 

27

hliník

AI

mg/l

0,20

MH

 

28

hořčík

Mg

mg/l

10

MH

14

20-30

DH

 

29

chemická spotřeba kyslíku (manganistanem)

CHSK

-Mn

mg/l

3,0

MH

12

30

chlor volný

Cl2

mg/l

0,3

MH

15

31

chlorečnany

ClO3-

μg/l

200

NMH

11, 16

32

chlorethen (vinylchlorid)

 

μg/l

0,50

NMH

10

33

chloridy

Cl-

mg/l

100

MH

17, 18

34

chloritany

ClO2-

μg/l

200

NMH

11, 16

35

chrom

Cr

μg/l

50

NMH

 

36

chuť

 

 

přijatelná

pro

odběratele

MH

19

37

kadmium

Cd

μg/l

5,0

NMH

 

38

konduktivita

k

mS/m

125

MH

18, 20

39

kyanidy celkové

CN-

mg/l

0,050

NMH

 

40

mangan

Mn

mg/l

0,050

MH

21

41

měď

Cu

μg/l

1000

NMH

22

42

microcystin-LR

 

μg/l

1

NMH

 

43

nikl

Ni

μg/l

20

NMH

23

44

olovo

Pb

μg/l

10

NMH

23

45

ozon

O3

μg/l

50

NMH

18

46

pach

 

 

přijatelný

pro

odběratele

MH

19

47

pesticidní látky

PL

μg/l

0,10

NMH

24, 25

48

pesticidní látky celkem

PLC

μg/l

0,50

NMH

24, 26

49

PH

PH

 

6,5-9,5

MH

18, 28

50

polycyklické aromatické uhlovodíky

PAU

μg/l

0,10

NMH

27

51

rtuť

Hg

μg/l

1,0

NMH

 

52

selen

Se

μg/l

10

NMH

 

53

sírany

SO42-

mg/1

250

MH

18

54

sodík

Na

mg/l

200

MH

 

55

stříbro

Ag

μg/l

25

NMH

 

56

teplota

 

°C

8-12

DH

 

57

tetrachlorethen

PCE

μg/l

10

NMH

29

58

trihalomethany

THM

μg/l

100

NMH

30

59

trichlorethen

TCE

μg/l

10

NMH

29

60

trichlormethan

(chloroform)

 

μg/l

30

NMH

11

61

uran

U

μg/l

15

NMH

 

62

vápník

Ca

mg/l

30

MH

14

40-80

DH

 

63

vápník a hořčík

Ca + Mg

mmol/l

2-3,5

DH

 

64

zákal

 

ZF(n)

5

MH

31

65

železo

Fe

mg/l

0,20

MH

32

Použité zkratky:

KTJ - kolonii tvořící jednotka při použití metody stanovení ČSN EN ISO 9308-1

MPN - nejpravděpodobnější počet bakterií při použití metody stanovení ČSN EN ISO 9308-2

NMH - nejvyšší mezní hodnota

MH - mezní hodnota

DH - doporučená hodnota podle § 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

 

Vysvětlivky:

1.

Tam, kde hodnota tohoto ukazatele není dodržena, musí se prozkoumat vodní zdroj a technologie úpravy, aby se zjistilo, zda lidské zdraví není potenciálně ohroženo přítomností patogenních mikroorganismů, jako jsou zejména kryptosporidia. Postup odpovědné osoby stanoví § 4 odst. 5 zákona.

2.

Platí pouze pro balenou pitnou vodu.

3.

Nedílnou součástí výsledku zkoušky jsou i další informace získané při mikroskopickém rozboru, které mohou přispět k interpretaci výsledků a které se uvádějí ve formě slovního popisu. Tento slovní popis obsahuje zejména složení přítomného abiosestonu (případně jeho možný původ), bližší zařazení přítomných organismů a jejich možný původ (surová voda, pomnožení v síti), jejich příslušnost k obtížně odstranitelným skupinám. V případě výskytu živých organismů u vod zabezpečených dezinfekcí je vždy nutné udat, o jaké organismy se jednalo. U podzemních vod se zaznamenává především přítomnost organismů vázaných na povrchové vody a organismů indikujících zhoršenou jakost vody. Podzemní voda s výskytem organismů vázaných na povrchové vody se považuje za vodu podzemní ovlivněnou vodou povrchovou podle vysvětlivky 1 pod tabulkou 1 podle přílohy č. 5 k této vyhlášce.

4.

Organismy zahrnovanými pod tento ukazatel se pro účely této vyhlášky rozumí sinice a všechny eukaryontní organismy, zejména řasy, prvoci, mikromycety, vířníci, hlístice. Bakterie s výjimkou sinic jsou uvedeny jen ve slovním popisu, ale nepočítají se do celkového počtu organismů. Masivní nález v počítací komůrce pozorovatelných bakterií je třeba posuzovat jako překročení MH ukazatelů č. 6, popřípadě, č. 7. Produkty metabolismu železitých bakterií se řadí k abiosestonu.

5.

Mezní hodnota se stanoví pouze pro vody zabezpečené dezinfekcí. Živé organismy obsahující chlorofyl se odliší pomocí autofluorescence chlorofylu. Ostatní, pokud je to možné, podle dalších znaků, jako jsou zejména pohyb a stav protoplastu.

6.

Pokud u zásobované oblasti nelze pro malý počet vzorků určit, zda se jedná o abnormální změnu, platí jako mezní hodnota 200 KTJ/ml.

7.

Pro náhradní zásobování, pro vodu dodávanou ve vzdušných, vodních a pozemních dopravních prostředcích a pro vodu z malých nedezinfikovaných zdrojů, produkujících méně než 5 m3 za den platí doporučená hodnota do 500 KTJ/ml.

8.

Pokud u zásobované oblasti nelze pro malý počet vzorků určit, zda se jedná o abnormální změnu, platí jako mezní hodnota 40 KTJ/ml.

9.

Pro náhradní zásobování, pro vodu dodávanou ve vzdušných, vodních a pozemních dopravních prostředcích a pro vodu z malých nedezinfikovaných zdrojů, produkujících méně než 5 m3 za den, platí doporučená hodnota do 100 KTJ/ml.

10.

Hodnota platí pro zbytkovou koncentraci monomeru vypočtenou podle údajů o obsahu a možném uvolňování z materiálů a předmětů sloužících k úpravě, výrobě a distribuci pitné vody, které jsou ve styku s pitnou vodou.

11.

Cílem je dosažení co nejnižší hodnoty - bez snížení účinnosti dezinfekce.

12.

Bez abnormálních změn.

13.

Musí být dodržena podmínka, aby součet poměrů zjištěného obsahu dusičnanů v mg/l děleného 50 a zjištěného obsahu dusitanů v mg/l děleného 3 byl menší nebo rovný 1. Součet poměrů odpovídá svým významem nejvyšší mezní hodnotě. Obsah dusitanů v pitné vodě na výstupu z úpravny musí být nižší než 0,1 mg/l.

14.

Platí jako minimální hodnota v případě uvedeném v § 3 odst. 1. Pro všechny vody platí, že cílem je dosažení doporučené hodnoty.

15.

Limitní hodnota 0,3 mg/l se vztahuje na odběrová místa u spotřebitele, nikoliv na výstupu z úpravny nebo na vodojemu. V případě využití vázaného aktivního chloru pro dezinfekci, platí pro celkový aktivní chlor mezní hodnota 0,4 mg/l. U spotřebitele však nesmí být dotčena přijatelnost pachu a chuti vody.

16.

Součet koncentrací chlorečnanů a chloritanů nesmí překročit 200 μg/l.

17.

V případech, kdy vyšší hodnoty chloridů jsou způsobeny geologickým podložím, se hodnoty až do 250 mg/l považují za vyhovující požadavkům této vyhlášky. Pro balené pitné vody uměle doplňované minerálními látkami platí mezní hodnota 250 mg/l.

18.

Voda by neměla působit agresivně vůči materiálům rozvodného systému, včetně domovních instalací. Posouzení agresivity se provádí podle TNV 75 7121 Jakost vod. Požadavky na jakost vody dopravované potrubím.

19.

V případě pochybností při senzorickém hodnocení se za přijatelné považují prahová čísla 1 a 2 při stanovení podle ČSN EN 1622 Jakost vod. Stanovení prahového čísla pachu (TON) a prahového čísla chuti (TFN).

20.

Měřeno při 25 °C.

21.

V případech, kdy vyšší hodnoty manganu ve zdroji surové vody jsou způsobeny geologickým prostředím, se hodnoty manganu až do 0,1 mg/l považují za vyhovující požadavkům této vyhlášky za předpokladu, že nedochází k nežádoucímu ovlivnění organoleptických vlastností vody.

22.

Limitní hodnota platí pro vzorek pitné vody odebraný odpovídající metodou vzorkování z kohoutku u spotřebitele tak, aby vzorek byl reprezentativní pro průměrné jednotýdenní množství požité spotřebiteli.

23.

Limitní hodnota platí pro vzorek pitné vody odebraný odpovídající metodou vzorkování z kohoutku u spotřebitele tak, aby vzorek byl reprezentativní pro průměrné jednotýdenní množství požité spotřebiteli.

24.

Pesticidními látkami se rozumí organické insekticidy, herbicidy, fungicidy, nematocidy, akaricidy, algicidy, rodenticidy, slimicidy, příbuzné produkty, mimo jiné regulátory růstu, a jejich relevantní metabolity.

25.

Limitní hodnota platí pro každou jednotlivou pesticidní látku a její relevantní metabolit s výjimkou aldrinu, dieldrinu, heptachloru a heptachlorepoxidu, kde platí limitní hodnota 0,03 μg/l.

26.

Limitní hodnota se vztahuje na součet jednotlivých stanovených a kvantitativně zjištěných pesticidních látek a jejich relevantních metabolitů. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Uvádí-li laboratoř v protokolu výsledek ukazatele „pesticidní látky celkem“, musí zároveň uvést i výsledky všech stanovených jednotlivých pesticidních látek a jejich relevantních metabolitů.

27.

Limitní hodnota se vztahuje na součet kvantitativně stanovených následujících specifických látek: benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[ghi]perylen, indeno[1,2,3-cd]pyren. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Jsou-li stanoveny další látky typu polyaromatických uhlovodíků, nelze jejich hodnotu zahrnout do ukazatele PAU.

28.

Pro balené pitné vody nesycené oxidem uhličitým a pro pitnou vodu dopravovanou kontejnery lze připustit hodnotu pH od 5,5; pro balenou pitnou vodu, která je přírodně bohatá nebo uměle obohacena oxidem uhličitým, může být minimální hodnota i nižší. U vod s přirozeně nižším pH se hodnoty pH 6,0 až 6,5 považují za splňující požadavky této vyhlášky za předpokladu, že voda nepůsobí agresivně vůči materiálům rozvodného systému.

29.

Součet koncentrací tetrachlorethenu a trichlorethenu nesmí překročit 10 μg/l.

30.

Limitní hodnota se vztahuje na součet kvantitativně zjištěných koncentrací trichlormethanu (chloroformu), tribrommethanu (bromoformu), dibromchlormethanu a bromdichlormethanu. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Cílem je dosažení co nejnižší hodnoty - bez snížení účinnosti dezinfekce.

31.

V případech úpravy povrchové vody by voda vycházející z úpravny neměla překročit hodnotu 1,0 ZF (n). Ke stanovení se použije nefelometrická metoda.

32.

V případech, kdy vyšší hodnoty železa ve zdroji surové hodnoty jsou způsobeny geologickým podložím, se hodnoty železa až do 0,5 mg/l považují za vyhovující požadavkům této vyhlášky za předpokladu, že nedochází k nežádoucímu ovlivnění organoleptických vlastností vody, a to ani formou občasného viditelného zákalu.

Příloha č. 2

Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele teplé vody podle § 3 odst. 3 zákona a jejich hygienické limity

č.

ukazatel

zkratka

jednotka

limit

typ limitu

vysvětlivky

 

 

 

 

teplá voda vyrobená z pitné vody

teplá voda vyrobená z jiné vody než z vody pitné

 

 

1

Legionella spp.

 

KTJ/100 ml

100

100

MH

1, 2

2

Legionella spp.

 

KTJ/100 ml

0

0

NMH

1, 3

3

počty kolonií při 36 ºC

 

KTJ/ml

200

200

MH

1

4

Escherichia coli

 

KTJ/100 ml

-

0

NMH

1

5

Pseudomonas aeruginosa

 

KTJ/100 ml

-

0

MH

1

6

atypická mykobakteria

 

KTJ/1000 ml

-

100

MH

1, 4

7

barva

 

mg/l Pt

20

-

MH

1

8

celkový organický uhlík

TOC

mg/l

5,0

5,0

MH

1, 5

9

chemická spotřeba kyslíku (manganistanem)

CHSK-Mn

mg/l

3,0

5,0

MH

1, 6

10

chlor volný

 

mg/l

1,0

1,0

MH

1, 7

11

fosforečnany

 

mg/l

3,5

3,5

MH

1, 8

12

oxid chloričitý

 

mg/l

0,8

0,8

MH

1, 7

13

pach

 

 

přijatelný pro odběratele

přijatelný pro odběratele

MH

1, 9

14

pH

pH

 

6,5 - 9,5

6,0 - 9,5

MH

1, 10

15

teplota

 

°C

55

55

DH

1, 11

16

trihalomethany

THM

µg/l

100

100

NMH

1, 12

17

zákal

 

ZF(n)

5

5

MH

1, 13

 

Vysvětlivky:

 

1.

Odběr vzorků pro stanovení ukazatelů teplé vody (s výjimkou cíleného epidemiologického šetření) se provádí po odpuštění vody po dobu 1 minuty.

2.

Limit jako mezní hodnota platí pro zdravotnická a ubytovací zařízení, pro teplou vodu dodávanou do sprch umělých nebo přírodních koupališť a pro pitnou vodu použitou pro výrobu teplé vody; pro ostatní objekty platí jako doporučená hodnota, o kterou je nutné pomocí technických opatření usilovat.

3.

Limit jako nejvyšší mezní hodnota platí pro oddělení nemocnic, kde jsou umístěni imunokompromitovaní pacienti, jako jsou například oddělení transplantační, nedonošenecká, asnestezioresuscitační, dialyzační, onkologie, hematoonkologie, jednotky intenzivní péče.

4.

Limitní hodnota se vztahuje na součet počtů následujících druhů atypických mykobakterií: Mycobacterium chelonae, M. kansasii, M. avium, M. intracellulare, M. scrophulaceum, M. xenopi, M. fortuitum. Ukazatel se stanovuje pouze v případě výroby teplé vody ze zdroje povrchové vody nebo důlní vody a s centrálním ohřevem a rozvodem. Centrálním ohřevem se rozumí ohřev vody na jednom místě pro celou budovu nebo více budov.

5.

Ukazatel není nutno stanovovat, pokud je stanoven obsah CHSK-Mn (chemické spotřeby kyslíku).

6.

Ukazatel není nutno stanovovat, pokud je stanoven obsah TOC (celkový organický uhlík).

7.

Neplatí pro řízenou nárazovou dezinfekci, při které lze použít i vyšší dávky dezinfekčního přípravku za podmínky, že pomocí organizačních opatření bude zajištěno, že takto ošetřená voda nebude použita k lidské spotřebě (pití a koupání). Obsah volného chloru a oxidu chloričitého se stanovuje pouze v případě použití těchto látek při úpravě vody.

8.

Vyjádřeno jako PO43-. Ukazatel se stanovuje pouze v případě, že do teplé vody je přidáván chemický přípravek na bázi fosforu.

9.

V případě pochybností při senzorickém stanovení se za přijatelné považují prahová čísla 1 a 2 při stanovení podle ČSN EN 1622 Jakost vod. Stanovení prahového čísla pachu (TON) a prahového čísla chuti (TFN).

10.

U vod s přirozeně nižším pH se hodnoty pH 6,0 až 6,5 považují za splňující požadavky této vyhlášky za předpokladu, že voda nepůsobí agresivně vůči materiálům rozvodného systému, včetně vnitřního vodovodu.

11.

Teplota teplé vody po odtočení by neměla klesnout pod 50 ºC (optimálně nad 55 ºC) z důvodu minimalizace rozvoje legionel v rozvodu vody.

12.

Limitní hodnota se vztahuje na součet kvantitativně zjištěných koncentrací trichlormethanu (chloroformu), tribrommethanu (bromoformu), dibromchlormethanu a bromdichlormethanu. Je-li to možné, aniž by byla snížena účinnost dezinfekce, usiluje se o dosažení co nejnižší hodnoty. Ukazatel se stanovuje pouze v případě dezinfekce vody pomocí chlorového přípravku.

13.

Ke stanovení zákalu se použije nefelometrická metoda.

Příloha č. 3

Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele teplé vody vyráběné z individuálního zdroje pro účely osobní hygieny zaměstnanců a jejich hygienické limity A. Mikrobiologické požadavky

Ukazatel

Jednotka

Limit

Vysvětlivky

atypická mykobakteria

KTJ/1000 ml

100

1,3

Escherichia coli

KTJ/100 ml

0

 

Legionella spp.

KTJ/100 ml

100

2,3

počet kolonií při 36°C

KTJ/1 ml

200

 

Pseudomonas aeruginosa

KTJ/100 ml

0

 

Staphylococcus aureus

KTJ/100 ml

0

 

B. Fyzikální a chemické požadavky

Ukazatel

Jednotka

Limit

Vysvětlivky

chemická spotřeba kyslíku (manganistanem)

mg/l

5,0

 

pach

 

přijatelný pro odběratele

4

pH

 

6-9,5

 

trihalometany

µg/l

100

 

volný chlor

mg/l

0,1 - 1,0

5

vizuální posouzení

 

 

6

zákal

ZF(n)

5

7

Vysvětlivky:

1.

Limitní hodnota se vztahuje na součet následujících druhů atypických mykobakterií: Mycobacterium chelonae, M. kansasii, M. avium, M. intracellulare, M. scrophulaceum, M. xenopi, M. fortuitum.

2.

Vyšetření na přítomnost Legionella spp. není potřeba provádět, jestliže je ohřev prováděn v místě spotřeby , jako zejména průtokovým ohřívačem.

3.

Ukazatelé se stanovují pouze v případě výroby teplé vody ze zdroje povrchové vody nebo důlní vody, s centrálním ohřevem a rozvodem.

4.

V případě pochybností při senzorickém stanovení se za přijatelné považují prahová čísla 1 a 2 při stanovení podle ČSN EN 1622 Jakost vod. Stanovení prahového čísla pachu (TON) a prahového čísla chuti (TFN).

5.

Stanovení se provádí v místě odběru vzorků. Obsah volného a vázaného chloru, popřípadě jiného dezinfekčního přípravku se stanovuje pouze v případě použití látek obsahujících chlor při úpravě vody.

6.

Například nepřítomnost povlaku nebo pěny na hladině, barva.

7.

Ke stanovení zákalu se použije nefelometrická metoda.

Příloha č. 4

Minimální roční četnost odběrů vzorků pitné vody

Počet obyvatel zásobované oblasti [§ 2 písm.

d)] při denní spotřebě 200 1 na osobu

Objem vody rozváděné či produkované v zásobované oblasti m3/den 1)

Roční počet vzorků pro krácený rozbor 2,4)

Roční počet vzorků pro úplný rozbor 2,3)

<50

<10

1

1 za dva roky

> 50 až < 100

> 10 až < 20

2

1

> 100 až < 500

> 20 až < 100

3

1

> 500 až < 5 000

> 100 až < 1 000

4

2

> 5 000 až <

> 1 000 až <

 

1

50 000

10 000

 

 

 

 

 

4

+ 3 na každých 1 000 m3/den (včetně nedokončených) z celkového objemu

+ 1 na každých 4 500 m3/den (včetně nedokončených) z celkového objemu

> 50 000 až <

> 10 000 až <

3

500 000

100 000

+ 1 na každých 10000m3/den (včetně nedokončených) z celkového objemu

> 500 000

> 100 000

12

+ 1 na každých 25 000 m3/den (včetně nedokončených) z celkového objemu

Vysvětlivky:

1.

Neodpovídá-li objem vyráběné vody počtu obyvatel podle hodnot uvedených v tabulce, považuje se za rozhodující počet zásobovaných obyvatel. Pokud počet zásobovaných obyvatel, zejména vzhledem k sezónní rekreaci, výrazně kolísá a nelze jej jednoznačně určit, bere se jako základ stanovení četnosti průměrný objem vyrobené vody (m3/den) za roční období.

2.

Příklad výpočtu: pro objem rozváděné vody 4 300 m3/den je počet krácených rozborů 19 [4 + (5 x 3)] a počet úplných rozborů 2 [1 + (1 x 1)].

3.

Snížení četnosti je možné jen za předpokladu splnění podmínek § 4 odst. 3 zákona.

4. Do počtu požadovaných krácených rozborů se nezapočítávají krácené rozbory, které se provedou v rámci úplného rozboru.

Příloha č. 5

Minimální rozsah rozborů vzorků pitné vody

1.

Krácený rozbor

Účelem kráceného rozboru je ověřovat, zda jsou u odběratele dodržovány limitní hodnoty klíčových mikrobiologických, fyzikálně-chemických a organoleptických ukazatelů stanovených touto vyhláškou nebo příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví na základě zákona.

Krácený rozbor sestává z ukazatelů uvedených v tabulce A.

Tabulka A

č.

ukazatel

vysvětlivky

1

Escherichia coli

 

2

koliformní bakterie

 

3

počty kolonií při 22 °C

 

4

počty kolonií při 36 °C

 

5

mikroskopický obraz - abioseston

1

6

mikroskopický obraz - počet organismů

1

7

mikroskopický obraz - živé organismy

1

8

amonné ionty

 

9

barva

 

10

dusičnany

 

11

dusitany

5

12

hliník

2

13

chlor volný nebo jiná aktivní látka chemické dezinfekce

3

14

chemická spotřeba kyslíku-manganistanem (nebo celkový organický uhlík)

 

15

chuť

 

16

konduktivita

 

17

mangan

4

18

pach

 

19

PH

 

20

zákal

 

21

železo

 

22

teplota

 

 

další relevantní ukazatele vyplývající z posouzení rizik

 

Vysvětlivky:

1.

Stanovuje se v případě, je-li zdrojem povrchová voda. Je-li zdrojem podzemní voda, stanovuje se pouze v případě ovlivnění podzemního zdroje povrchovou vodou a indikace pomnožování organismů v síti.

2.

Stanovuje se pouze při použití kolaguačního činidla na bázi hliníku.

3.

Stanovuje se pouze v případě použití prostředků obsahujících chlor. V případě využití vázaného aktivního chloru (zejména ve formě chloraminů) pro dezinfekci, se stanovuje celkový aktivní chlor. Při použití jiného chemického dezinfekčního prostředku se stanoví zbytkové množství příslušné aktivní látky.

4.

Stanovuje se pouze v případě, kdy je mangan z vody při úpravě odstraňován.

5.

Stanovuje se pouze v případě, že se provádí dezinfekce vody chloraminací.

Pro všechny vysvětlivky platí, že pokud je do skupinového vodovodu dodávána směs vody, kde je podíl vody, pro kterou daná vysvětlivka platí, trvale nižší než 50 %, a zároveň je tato voda sledována samostatně ve vodovodu pro více než 5 000 osob, není nutné ve vodovodu s touto směsí dané ukazatele v kráceném rozboru sledovat.

 

2.

Úplný rozbor

Účelem úplného rozboru je ověřovat, zda jsou dodržovány limitní hodnoty všech ukazatelů stanovených touto vyhláškou nebo příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví na základě § 4 odst. 6 zákona.

Předmětem úplného rozboru jsou všechny ukazatele uvedené v následující tabulce s výjimkou případů, kdy je příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví stanoveno na základě zákona jinak.

Místa odběru vzorků jsou stanovena tabulce B. Pokud je vodojem v blízkosti spotřebiště a posouzení rizik neprokáže, že by mohlo dojít k významné změně v jakosti vody mezi vodojemem a spotřebištěm, lze ho zahrnout jako jedno z míst odběru u spotřebitele; toto platí pro oblasti, kde se provádí 4 a více úplných rozborů za rok.

Tabulka B

č.

Ukazatel

Místa odběru

Vysvětlivky

Voda

upravená

+

Voda

dodávaná

(spotřebitel)

++

 

A. Mikrobiologické a biologické ukazatele

1

Clostridium perfringens

X

 

1.2

2

intestinální enterokoky

X

X

2

3

Escherichia coli

X

X

2

4

koliformní bakterie

X

X

2

5

mikroskopický obraz - abioseston

X

X

1.2

6

mikroskopický obraz - počet organismů

X

X

1,2

7

mikroskopický obraz - živé organismy

X

X

1,2

8

počty kolonií při 22 °C

X

X

2

9

počty kolonií při 36 °C

X

X

2

 

B. Fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele

11

1,2-dichlorethan

*

*

 

12

akrylamid

-

-

3

13

amonné ionty

*

*

 

14

antimon

*

*

 

15

arsen

*

*

 

16

barva

X

X

2

17

benzen

 

X

4

18

benzo[a]pyren

 

X

 

19

beryllium

*

*

5

20

bor

*

*

 

21

bromičnany

 

X

6

22

celkový organický uhlík

*

*

7

23

dusičnany

*

*

 

24

dusitany

X

X

2

25

epichlorhydrin

-

-

3

26

fluoridy

*

*

 

27

hliník

*

*

 

28

hořčík

*

*

 

29

chemická spotřeba kyslíku Mn

X

X

2,8

30

chlor volný

 

X

9

31

chlorečnany

 

X

9

32

chlorethen (vinylchlorid)

 

X

3

33

chloridy

*

*

 

34

chloritany

 

X

9

35

chrom

*

*

 

36

chuť

X

X

2

37

kadmium

 

X

 

38

konduktivita

*

*

 

39

kyanidy celkové

*

*

 

40

mangan

*

*

 

41

měď

 

X

10

42

microcystin-LR

X

 

2,11

43

nikl

 

X

10

44

olovo

 

X

10

45

ozon

X

 

2,9

46

pach

X

X

2

47

pesticidní látka

*

*

12

48

pesticidní látky celkem

*

*

12

49

PH

X

X

2

50

polycyklické aromatické uhlovodíky

 

X

13

51

rtuť

*

*

 

52

selen

*

*

 

53

sírany

*

*

 

54

sodík

*

*

 

55

stříbro

 

X

14

56

teplota

X

X

2

57

tetrachlorethen

 

X

 

58

trihalomethany

 

X

15

59

trichlorethen

 

X

 

60

trichlormethan (chloroform)

 

X

 

61

uran

*

*

16

62

vápník

*

*

 

63

vápník a hořčík

*

*

 

64

zákal

X

X

2

65

železo

X

X

2

Poznámky k místům odběru:

+ Výstup ze stavby pro úpravu vody nebo zdroje bez technologie úpravy vody, v obou případech po dezinfekci, pokud je používána. Jedná se o vodu, která již nevyžaduje žádnou další úpravu, aby mohla být dodaná spotřebitelům.

++ Místa splnění požadavků na jakost pitné vody podle § 8.

(x)

Znamená, že v rámci jednoho úplného rozboru musí být vzorek povinně odebrán na tomto místě. Pokud provozovatel odebírá vzorek jak na výstupu z úpravny, tak u spotřebitele, tak se jedná o časově souvztažný odběr, kdy mezi odběrem obou vzorků nesmí uplynout více než 7 pracovních dnů. Požadavek souvztažných odběrů se netýká případů, kdy je úpravna vody a distribuční síť provozována různými provozovateli nebo se jedná o osoby podle § 3 odst. 2 zákona, které provozují systém zásobování pitnou vodou, na něhož se nevztahuje zákon č. 274/2001 Sb.

 

Vysvětlivky:

1.

Stanovuje se pouze u pitných vod upravovaných přímo z vod povrchových nebo u podzemních vod ovlivněných povrchovými vodami.

2.

Osoby podle § 3 odst. 2 zákona, které provozují systém zásobování pitnou vodou, který nespadá do působnosti zákona č. 274/2001 Sb., provádějí za běžných podmínek provozu stanovení tohoto ukazatele jen u spotřebitele. Stanovení v pitné vodě se provede jen v případě, kdy není možné provést výpočet podle vysvětlivky 10 v příloze č. 1 k této vyhlášce a látka se vzhledem k použitým materiálům může ve vodě vyskytovat. Stanovení chlorethenu (vinylchloridu) se provede u nových zdrojů před jejich uvedením do provozu.

4.

Při stanovení benzenu je nutné sledovat, není-li indikována přítomnost dalších aromatických uhlovodíků (toluenu, xylenů, ethylbenzenu). V případě kvantitativního stanovení se uvedou nálezy stanovených látek do protokolu o zkoušce.

5.

Stanovuje se vždy u nového zdroje a dále tam, kde nálezy beryllia přesahují 30 % limitní hodnoty.

6.

Stanovuje se jen u vody ošetřené ozonem nebo chlornanem sodným.

7.

Nemusí se stanovovat u zdrojů dodávajících méně než 10 000 m3 vody denně.

8.

Není nutno stanovovat, pokud je stanoven obsah celkového organického uhlíku.

9.

Obsah volného chloru, chloritanů či ozonu se stanovuje pouze v případě použití chloru nebo prostředků obsahujících chlor, oxidu chloričitého nebo ozonu při úpravě vody. Za úpravu se považuje i dezinfekce vody. Chlorečnany se stanovují pouze v případě oxidace nebo dezinfekce vody pomocí chlornanu sodného nebo oxidu chloričitého.

10.

Pro kontrolu jakosti pitné vody podle § 4 se použije metoda náhodného vzorkování během pracovního dne, která spočívá v odběru prvních 1 000 ml vody z kohoutku (bez očištění kohoutku a bez předchozího odpouštění vody nebo odběru vzorků vody na stanovení jiných ukazatelů). Zjistí-li se při tomto odběru překročení limitní hodnoty a je-li prokázáno, že se jedná o zhoršení vlivem vnitřního vodovodu, provádí se účelové vzorkování pro zjištění průměrné koncentrace látky požité odběrateli během jednoho týdne.

11.

Stanovuje se u pitné vody upravené z povrchové. Není nutno stanovovat, pokud z posouzení rizik vyplývá, že výskyt sinic v surové vodě je málo pravděpodobný, nebo pokud provozní rozbory surové vody ukazují, že výskyt sinic je zanedbatelný.

12.

Stanovují se pouze pesticidy s pravděpodobným výskytem v daném zdroji, nestanovení pesticidních látek se zdůvodní.

13.

V rámci tohoto ukazatele se provede kvantitativní stanovení následujících specifických látek: benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[ghi]perylen, indeno [1,2,3-cd]pyren.

14.

Stanovuje se u vod dezinfikovaných solemi stříbra a vod upravovaných zařízením obsahujícím stříbro.

15.

V rámci tohoto ukazatele se provede kvantitativní stanovení následujících specifických látek: trichlormethanu (chloroformu), tribrommethanu (bromoformu), dibromchlormethanu a bromdichlormethanu.

16.

Stanovuje se vždy u nového zdroje podzemní vody, dále tam, kde nálezy radioaktivních ukazatelů indikují přítomnost uranu ve vodě, a tam, kde nálezy uranu přesahují 30 % limitní hodnoty.

Příloha č. 6

Požadavky na analytické metody

A.

Ukazatele, pro které jsou stanoveny metody rozboru

Ukazatel

Metoda

Alternativní metoda

Escherichia coli

ČSN EN ISO 9308-1

ČSN EN ISO 9308-2

koliformní bakterie

ČSN EN ISO 9308-1

ČSN EN ISO 9308-2

intestinální enterokoky

ČSN EN ISO 7899-2

 

Pseudomonas aeruginosa

ČSN EN 16266

 

počty kolonií při 22 °C a 36

°C

ČSN EN ISO 6222

 

mikroskopický obraz

ČSN 757712 a ČSN 75 7713

 

Clostridium perfringens (včetně spor)

ČSN EN ISO 14189

viz postup níže

atypická mykobakteria

viz postup níže

 

Legionella spp.

ČSN EN ISO 11731

 

Staphylococcus aureus

ČSN EN ISO 6888-1 (beze změny AI) *)

 

*)

v bodě 4.1 uvedené normy se místo očkování použije technika membránové filtrace 100 ml vzorku vody

 

1.

Clostridium perfringens (včetně spor):

Postup stanovení:

Membránová filtrace, po které následuje anaerobní kultivace membrány na m-CP agaru při 44 ± 1 °C po dobu 21 ± 3 hod. Počítá se četnost neprůsvitných žlutých kolonií, jejichž zbarvení přejde do růžová nebo červena po vystavení parám amoniaku po dobu 20 až 30 sekund.

Agar m-CP má toto složení:

Bazální médium:

tryptóza

30 g

kvasnicový extrakt

20 g

Sacharoza

5g

hydrochlorid L-cysteinu

lg

MgSO4.7 H2O

051 g

bromkrezolová purpurová červeň

40 mg

agar

15 g

voda

1000 ml

Tyto součásti bazálního média se rozpustí, pH se upraví na 7,6 a médium se na dobu 15 minut umístí v autoklávu při 121 °C. Poté se médium nechá zchladnout a přidají se následující přísady:

D-cycloserin

400 mg

polymyxin B ve formě síranu

25 mg

indoxyl-β-D-glukosid (předem rozpuštěný v 8 ml sterilní vody)

60 mg

sterilně zfiltrovaný 0,5 % fenolftalein difosforečnanový roztok

20 ml

sterilně zfiltrovaný 4,5 % FeCl3.6 H2O

2 ml

 

2.

Atypická mykobakteria:

Pro stanovení atypických mykobakterií lze použít jednu z následujících metod:

a)

Metoda s laurylsulfátem sodným:

Postup stanovení:

Membránovou filtrací (filtr o porozitě 0,45 mikrometrů) se zpracuje s pomocí vodní vývěvy 0,5 1 vody. Za sterilních podmínek se filtr vyjme pinzetou a nůžkami rozstříhá na 6 - 8 proužků, které se přemístí do centrífiigační nádobky s 20 ml sterilní destilované vody avytřepou 10 minut na třepačce. Roztok se pak přelije do další nádobky a centrifůguje 20 minut při 2 000 g až 3 000 g. Supematant se odlije a sediment se dekontaminuje 3 ml roztoku 3% laurylsulfátu sodného s 1 % NaOH. Po 20 minutách třepání na třepačce se přidá 25 ml sterilní destilované vody a centrifůguje se opět při 2000 g až 3000 g po dobu 20 minut. Po odlití supematantu se k sedimentu přidají cca 2 ml íyziologického roztoku tak, aby se výsledný objem vzorku ve zkumavce zarovnal na určitou jeho hodnotu, která poslouží pro výpočet kvantity. Po homogenizaci pipetou se vzorek očkuje v množství po 0,25 ml na šest vaječných půd (3 Lówensteinovy-Jensenovy a 3 Ogawovy půdy). Vždy dvě z naočkovaných půd se (1 L.-J. a 1 Ogawova) se inkubují při 30 °C, 37 °C a 42 °C. Výsledek se odečítá za 1, 3, 6 a 9 týdnů, pro stanovení počtů se použijí výsledky po 9 týdnech inkubace. V případě, že kmen neroste při určité teplotě, se výsledky počítají jen z těch teplot inkubace, při nichž je kmen schopen růst (některé mykobakterie nerostou při teplotě nižší než 37 °C). U vyrostlých kolonií se zaznamenává jejich morfologie a pigmentace a mikroskopicky se Ziehl- Neelsenovým barvením ověří jejich acidorezistence. V případě pozitivity se provádí ve specializovaných mykobakteriologických laboratořích druhová identifikace izolovaného kmene.

Počty mykobakterií na 1 1 vody se vypočtou ve vztahu k objemu přefiltrované vody, objemu vzorku po centrifůgaci, počtu očkovaných ploten a velikosti očkovaného inokula.

K dekontaminaci vody je možné použít také chlorhexidin. K sedimentu se přidá 10 ml 0,2% vodného roztoku chlorhexidinu, ručně protřepe a ponechá 24 hodin při pokojové teplotě. Druhý den po centrifůgaci a po promytí sedimentu 10 ml sterilní destilované vody se sediment po další centrifůgaci při 2 000 g až 3000 g zpracuje stejně jako při metodě s laurylsulfátem sodným.

b)

Metoda s cetylpyridinium chloridem (CPC):

Postup stanovení:

Membránovou filtrací (filtr o porozitě 0,45 mikrometrů) se zpracuje s pomocí vodní vývěvy 1 litr vody. Pro dekontaminaci vzorku vody se použije roztok CPC ve výsledné koncentraci 0,005 %, který se připraví do sterilní destilované vody.

Dekontaminace vzorku vody je provedena následujícím způsobem: 1 díl 0,05 % roztoku CPC je přidán k 9 dílům vzorku vody. Po uzavření láhve se její obsah po dobu 30 sekund protřepává, pak se nechá 30 minut stát. Poté se ihned provede filtrace přes celulózový membránový filtr o průměru 50 mm a velikosti pórů 0,45 μm.

 

Filtr je propláchnut po ukončení filtrace 500 ml sterilní destilované vody, aby se odstranila residua CPC.

Filtr se vyjme sterilní pinzetou a vloží do sterilní 30 ml plastikové nádobky, do níž jsou přidány 2 ml sterilní destilované vody. Na vortexu je plastiková nádobka protřepána po dobu 10 vteřin. Na povrch půd v Petriho miskách je suspenze inokulována po 0,2 ml a 0,1 ml je použita k nátěru na podložní sklíčko pro barvení metodou podle Ziehl-Neelsena. Kultivace na jedné Petriho misce s Lówenstein-Jensenovou půdou a jedné Petriho misce s Ogawovou půdou při 30 °C, 37 °C a 42 °C. Hodnocení se provádí lx týdně do 9 týdnů inkubace.

Do protokolu se zaznamenávají zjištěné výsledky na jednotlivých půdách: počet kolonií na půdě, při masivním růstu na výseči s reprezentativním nárůstem, morfologie kolonií, mikroskopické ověření vyrostlých kolonií. Pokud je zjištěn růst více mykobakteriálních druhů, uvádí se počet každého druhu zvlášť. Pro identifikaci je odebráno 10 kolonií, z nichž je připravena subkultura na pevné půdě (Lówenstein-Jensenově nebo Ogawově) pro provedení identifikačních testů. U některých suspektních kolonií mykobakterií je možno provést vyšetření GEN Probe přímo z primokultury z dostatečného inokula. Konečné hodnocení růstu je provedeno po 9 týdnech inkubace, stejně tak uzavření negativních vyšetření; u negativních se inkubace prodlouží do 12 týdnů. Pokud v průběhu šestitýdenní inkubace přerostou všechny naočkované půdy nespecifickou bakteriální flórou, uzavře se výsledek dříve.

Pro stanovení počtů se použijí výsledky po 9 týdnech inkubace, popřípadě po 12 týdnech inkubace, pokud po 9 týdnech bylo vyšetření negativní. V případě, že kmen neroste při určité teplotě, se výsledky počítají jen z údajů těch teplot inkubace, při nichž je kmen schopen růst. Počty kolonií mykobakterií na 1 litr vody se vypočítají ve vztahu k objemu přefiltrované vody, objemu vzorku při vytřepávání filtru, velikosti očkovaného inokula a počtu inokulovaných ploten.

 

B.

Ukazatele, pro které jsou stanoveny požadavky na metodu

Použité analytické metody musí být minimálně schopny stanovit koncentrace s uvedenou mezí stanovitelnosti a na úrovni limitní hodnoty daného ukazatele se stanovenou nejistotou měření. Bez ohledu na citlivost dané použité analytické metody, musí být výsledek vyjádřen nejméně stejným počtem desetinných míst, jako je uvedeno u limitní hodnoty daného ukazatele v části B přílohy č. 1 k této vyhlášce.

Nejistota měření uvedená v následující tabulce nesmí být používána jako dodatečná tolerance, pokud jde o hodnocení shody naměřené hodnoty s limitní hodnotou ukazatele stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

Ukazatel

Mez

Nejistota měření (**)

 

stanovitelnosti

(*)

[% limitní hodnoty (kromě pH)]

Vysvětlivky

[% limitní hodnoty]

akrylamid

 

 

1

amonné ionty

≤ 30

≤ 40

 

antimon

≤ 30

≤ 40

 

arzen

≤ 30

≤ 30

 

barva

≤ 25

≤ 30

 

benzen

≤ 30

≤ 40

 

benzo(a)pyren

≤ 30

≤ 50

2

beryllium

≤ 20

≤ 25

 

bor

≤ 30

≤ 25

 

bromičnany

≤ 30

≤ 40

 

celkový organický uhlík

≤ 30

≤ 30

3

(TOC)

 

 

 

1, 2-dichlorethan

≤ 30

≤ 40

 

dusičnany

≤ 10

≤ 15

 

dusitany

≤ 30

≤ 20

 

epichlorhydrin

 

 

1

fluoridy

≤ 10

≤ 20

 

hliník

≤ 30

≤ 25

 

hořčík

≤ 20

≤ 20

 

chemická spotřeba

≤ 20

≤ 20

4

kyslíku manganistanem

 

 

 

chlor volný

≤ 25

≤ 20

 

chlorečnany

≤ 25

≤ 20

 

chlorethen (vinylchlorid)

 

 

1

chloridy

≤ 10

≤ 15

 

chloritany

≤ 25

≤ 20

 

chrom

≤ 30

≤ 30

 

chuť

 

 

5

kadmium

≤ 30

≤ 25

 

konduktivita

≤ 10

≤ 20

 

kyanidy celkové

≤ 30

≤ 30

6

mangan

≤ 30

≤ 30

 

měď

≤ 30

≤ 25

 

microcystin-LR

≤ 20

≤ 25

 

nikl

≤ 30

≤ 25

 

olovo

≤ 30

≤ 25

 

ozon

≤ 30

≤ 20

 

pach

 

 

5

pesticidní látky

≤ 30

≤ 30

7

pesticidní látky celkem

viz požadavky pro jednotlivé pesticidní látky

polycyklické aromatické uhlovodíky

≤ 30

≤ 50

8

reakce vody (pH)

 

≤ 0,2

9

rtuť

≤ 30

≤ 30

 

selen

≤ 30

≤ 40

 

sírany

≤ 10

≤ 15

 

sodík

≤ 10

≤ 20

 

stříbro

≤ 10

≤ 25

 

tetrachlorethen

≤ 30

≤ 30

10

trihalomethany

≤ 30

≤ 40

8

Trichlormethan (chloroform)

≤ 10

≤ 25

 

trichlorethen

≤ 30

≤ 40

10

uran

≤ 30

≤ 30

 

vápník

≤ 10

≤ 20

 

vápník a hořčík

≤ 10

≤ 20

 

zákal

≤ 30

≤ 30

11

železo

≤ 30

≤ 30

 

Poznámky:

(*) Mez stanovitelnosti je stanovený násobek meze detekce v koncentraci určujícího prvku, který může být přiměřeným způsobem určen s přijatelnou úrovní přesnosti (pravdivosti a preciznosti). Mez stanovitelnosti lze vypočítat za použití příslušné normy nebo vzorku a lze ji získat na základě nejnižšího kalibračního bodu na kalibrační křivce, s výjimkou slepého vzorku.

(**) Nejistota měření je nezáporný parametr charakterizující rozptýlení hodnot veličiny přiřazených k měřené veličině na základě použité informace. Pracovní kritérium pro nejistotu měření (k = 2) je procento limitních hodnot uvedených v tabulce či lepší. Není-li stanoveno jinak, nejistota měření se odhadne na úrovni limitní hodnoty.

 

Vysvětlivky:

1.

Charakteristiky metody nejsou stanoveny. Hodnota ukazatele se kontroluje pomocí specifikace výrobku, který danou látku obsahuje, a to podle množství látky přítomné v materiálu nebo z něho uvolňované.

2.

Nelze-li dosáhnout požadované úrovně nejistoty měření, měla by být zvolena nejlepší dostupná metoda s nejistotou měření do 60 %.

3.

Referenční metoda pro stanovení celkového organického uhlíku je ČSN EN 1484. Nejistota měření by měla být odhadnuta na úrovni hodnoty 3 mg/l.

4.

Referenční metoda je ČSN EN ISO 8467.

5.

Charakteristiky metody nejsou stanoveny.

6.

Daná metoda by měla stanovit celkový obsah kyanidů ve všech formách.

7.

Uvedené pracovní charakteristiky metod pro jednotlivé pesticidy jsou orientační, protože je nelze ve všech případech dosáhnout. U některých pesticidů lze dosáhnout nejistoty měření na úrovni pouhých 30 %, u řady pesticidů mohou být povoleny vyšší hodnoty, a to až do 80 % limitní hodnoty.

8.

Pracovní charakteristiky platí pro jednotlivé specifikované látky na úrovni 25 % limitní hodnoty ukazatele, s výjimkou ukazatele trichlormethan, pro který jsou stanoveny samostatné požadavky.

9.

Hodnota nejistoty měření je vyjádřena v jednotkách pH.

10.

Pracovní charakteristiky platí pro jednotlivé specifikované látky na úrovni 50 % limitní hodnoty ukazatele.

11.

Požadovaná nejistota měření se vztahuje k úrovni zákalu 1,0 ZF. Referenční metoda je ČSN EN ISO 7027 (ČSN EN ISO 7027-1).

Příloha č. 7

Postup vypracování posouzení rizik a hodnocení výsledků tohoto postupu

Postup vypracování posouzení rizik sestává ze série kroků uvedených v tabulce 1, které vedou ke zpracování posouzení rizik podle § 3c odst. 1 písm. f) a odst. 5 zákona. K charakterizaci rizika použije osoba uvedená v § 3 odst. 2 zákona metodiku uvedenou v tabulkách 2 až 4, nebo jinou srovnatelnou metodiku, která vhodným způsobem posoudí následky a pravděpodobnost výskytu zjištěných nebezpečí, rozdělí je podle míry rizika a určí nepřijatelná rizika. Za nepřijatelná se považují rizika vysoká a střední; v případě velkých vodárenských systémů a velkého počtu identifikovaných rizik se za nepřijatelná považují pouze ta střední rizika, která by měla velké následky. Uvedený postup se použije pro vypracování, přezkoumání i aktualizaci posouzení rizik.

Posouzení rizik se zpracovává pro každou zásobovanou oblast samostatně. Jestliže je zásobovaná oblast součástí skupinového vodovodu, zpracuje se posouzení rizik pro celý skupinový vodovod, pokud má jednoho provozovatele. V případě více provozovatelů skupinového vodovodu se posouzení rizik vypracovávají takovým způsobem, aby na sebe posouzení rizik jednotlivých částí systému obsahově i časově navazovala, nevylučují-li to objektivní okolnosti.

 

Tabulka 1. Obsah a struktura posouzení rizik.

Krok

Název

Obsah

Výstup

1

Ustavení osoby či pracovního týmu

Jmenování osoby či ustavení pracovního týmu odpovědného za zpracování posouzení rizik a jeho zavedení do praxe.

Hlavní odpovědná osoba, která zpracování provedla, a seznam členů pracovního týmu, pokud zpracování provádělo více osob.

2

Popis systému zásobování vodou

Inventura systému po stránce technické, organizační i personální.

Aktuální popis systému zásobování vodou (zdroj, úprava, distribuce, odběratelé, organizace provozovatele - odpovědnost za jednotlivé úseky systému, způsob dokumentace činností).

3

Identifikace

nebezpečí

Vyhledání všech relevantních existujících nebo hrozících nebezpečí [§ 2 písm. m)] v posuzovaném systému zásobování; popis stávajících kontrolních opatření [§ 2 písm. n)] a jejich propojení s určenými nebezpečími.

Seznam identifikovaných nebezpečí a jejich příčin, rozdělených podle jednotlivých částí systému zásobování a doplněných o již použitá relevantní kontrolní opatření. Návrh dodatečného šetření v případě nejasných nebezpečí.

4

Charakterizace rizika

Odhad pravděpodobnosti vzniku nebezpečí podle tabulky 2 a následků zjištěných nebezpečí podle tabulky 3, určení nepřijatelných rizik a s nimi souvisejících kritických bodů v systému zásobování.

Seznam identifikovaných nebezpečí s určením jejich závažnosti, který obsahuje:

1. hodnocení pravděpodobnosti jejich výskytu a jejich následků na jakost nebo množství dodávané vody,

2. míru rizika každého nebezpečí vyplývající z uvedeného hodnocení,

3. označení nepřijatelných rizik (kritických bodů systému).

5

Nápravná a kontrolní opatření

Určení odpovídajících nápravných [§ 2 písm. o)]nebo kontrolních opatření u nepřijatelných rizik nebo dalších rizik, která provozovatel považuje za významná a potřebná k ošetření, a naplánování jejich provedení či zavedení do praxe.

Seznam nepřijatelných rizik s návrhem na:

a) nápravná opatření k jejich odstranění nebo zmírnění (tam, kde je to možné), včetně časového harmonogramu,

b) kontrolní opatření (tam, kde riziko nelze odstranit).

6

Provozní monitorování kritických bodů

Zavedení systému provozního monitorování zvolených

kontrolních opatření u kritických bodů.

Návody na způsob a četnost kontroly kritických bodů formou kontrolních opatření a jejich začlenění do monitorovacího programu, včetně způsobu dokumentování provedených kontrol.

7

Verifikace

Ověření správnosti posouzení rizik a provozního řádu a jejich účinnosti v praxi.

Popis, jakým způsobem budou hodnoceny správnost a účinnost posouzení rizik a provozního řádu a jejich naplňování v praxi.

8

Přezkoumání účinnosti

Periodické přezkoumání účinnosti posouzení rizik na základě nových zkušeností, výsledků o jakosti vody a havárií.

Datum, kdy bude nejpozději provedeno přezkoumání, a podmínky, za kterých má být přezkoumání provedeno okamžitě.

 

Tabulka 2. Způsob hodnocení pravděpodobnosti výskytu nebezpečí (krok 4 tabulky 1 posouzení rizik - charakterizace rizika).

Úroveň pravděpodobnosti výskytu

Slovní popis pravděpodobnosti výskytu

Meze hodnotících kritérií podle pravděpodobnosti výskytu

A

téměř jisté

jedenkrát denně nebo trvale

B

pravděpodobné

jedenkrát týdně nebo několikrát měsíčně

C

méně pravděpodobné

jedenkrát měsíčně nebo několikrát ročně

D

nepravděpodobné

jedenkrát ročně a méně

E

vzácné

jedenkrát za pět a více let

 

Tabulka 3. Způsob hodnocení následků nebezpečí pro kvalitu vody a její dodávku (krok 4 tabulky 1 posouzení rizik - charakterizace rizika).

Úroveň

následků

Slovní popis následků

Meze hodnotících kritérií podle typu následků

4

Velké

Kvalita vody

a) prokazatelně dojde ke zhoršení organoleptických vlastností vody, voda se stane nepřijatelnou pro větší počet spotřebitelů

nebo

 

b) dojde k překročení mírnějšího limitu pro nouzové zásobování u chemického ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou

nebo

c) dojde (dochází) k výraznému překročení limitu nebo k opakovanému překračování limitu u mikrobiologického ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou

nebo

d) konzumace vody může způsobit onemocnění nebo úmrtí

 

 

Množství vody

a) přerušení dodávky na více než 2 dny - přechod k náhradnímu zásobování pitnou vodou

nebo

b) přerušení dodávky v důsledku havárie citlivým odběratelům (zejména poskytovatelům zdravotnických služeb, potravinářským podnikům apod.) na dobu delší než 2 hodiny

3

Střední

Kvalita vody

a) dojde ke zhoršení organoleptických vlastností vody, které zaregistruje a nepříznivě vnímá větší okruh spotřebitelů

nebo

b) dojde k překročení limitní hodnoty u chemického ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou, ale není překročen limit pro nouzové zásobování

nebo

c) dojde k překročení limitu pro nouzové zásobování u ukazatele s mezní hodnotou

nebo

d) dojde (dochází) k občasnému menšímu překročení limitu u mikrobiologického ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou

Množství vody

a) přerušení dodávky vody na 12 h až 2 dny - zajištění náhradního zásobování vodou (cisterny), částečné či úplné omezení provozu

nebo

b) pokles hydrodynamického přetlaku pod 0,15 MPa při zástavbě do dvou nadzemních podlaží, resp. pod 0,25 MPa při zástavbě nad dvě nadzemní podlaží na déle než 2 dny*)

nebo

c) vyhlášení omezení zalévání zahrad a napouštění bazénů

2

Malé

Kvalita vody

 

a) dojde ke zhoršení organoleptických vlastností vody, které zaregistruje menší okruh spotřebitelů

nebo

b) dojde k překročení limitní hodnoty u ukazatele s mezní hodnotou, ale není překročen limit pro nouzové zásobování

nebo

c) dojde k mírnému zvýšení hodnot chemického ukazatele, ale ještě ne k překročení nejvyšší mezní hodnoty

Množství vody

a) přerušení dodávky vody do 12 hodin

1

Nevýznamné či žádné

Kvalita vody

a) žádný zjistitelný vliv nebo zanedbatelné následky nevýznamného zvýšení hodnot ukazatele, ale ne překročení mezní hodnoty; nejsou ovlivněny organoleptické vlastnosti vody

Množství vody

a) občasný pokles tlaku, který však neomezí dodávku vody žádnému spotřebiteli

*) Podle § 15 odst. 5 vyhlášky č. 428/2001 Sb.

 

Tabulka 4. Způsob stanovení míry rizika (krok 4 tabulky 1 posouzení rizik - charakterizace rizika).

Pravděpodobnost (výskytu nebezpečí)

Následky

nevýznamné

malé

střední

velké

A (téměř jisté)

1

2

3

3

B (pravděpodobné)

1

2

2

3

C (méně pravděpodobné)

1

2

2

3

D (nepravděpodobné)

1

1

2

2

E(vzácné)

1

1

1

2

Poznámky:

1 - nízké riziko, nevyžadující opatření nebo jen drobné úpravy provozu; lze zvládnout běžnými postupy;

2 - střední riziko, podle situace může znamenat nutné zásadní úpravy provozu, ale také jen pravidelné monitorování stavu;

3 - vysoké riziko, vyžaduje urychlené řešení.

Přechodná ustanovení novel:

účinné od
Čl. II zákona č. 70/2018 Sb.27.4.2018


Poznámky pod čarou:

Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

Směrnice Komise (EU) 2015/1787 ze dne 6. října 2015, kterou se mění přílohy II a III směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

§ 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb.

Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění vyhlášky č. 404/2006 Sb.

§ 3 odst. 4, § 3a odst. 1 až 7 a § 84 odst. 1 písm. e) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 3 odst. 4, § 3a odst. 1 až 7 a § 84 odst. 1 písm. e) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 3 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje.

Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

§ 2 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

Například ČSN ISO 5667-5 Jakost vod. Odběr vzorků, část 5: Návod pro odběr vzorků pitné vody z úpraven vody a z vodovodních sítí. ČSN EN ISO 5667-3 Jakost vod. Odběr vzorků, část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi. ČSN ISO 5667-14 Jakost vod. Odběr vzorků, část 14: Pokyny k zabezpečení jakosti odběru vzorků vod a manipulace s nimi.

Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění vyhlášky č. 404/2006 Sb.

§ 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění vyhlášky č. 404/2006 Sb.

Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění vyhlášky č. 404/2006 Sb.

Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění vyhlášky č. 404/2006 Sb.

Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění vyhlášky č. 404/2006 Sb.

Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění vyhlášky č. 404/2006 Sb.

Poznámky pod čarou:
1

Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

Směrnice Komise (EU) 2015/1787 ze dne 6. října 2015, kterou se mění přílohy II a III směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

2

§ 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb.

3

Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění vyhlášky č. 404/2006 Sb.

4

§ 3 odst. 4, § 3a odst. 1 až 7 a § 84 odst. 1 písm. e) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

5

§ 3 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

6

Vyhláška č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje.

7

§ 2 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

8

Například ČSN ISO 5667-5 Jakost vod. Odběr vzorků, část 5: Návod pro odběr vzorků pitné vody z úpraven vody a z vodovodních sítí. ČSN EN ISO 5667-3 Jakost vod. Odběr vzorků, část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi. ČSN ISO 5667-14 Jakost vod. Odběr vzorků, část 14: Pokyny k zabezpečení jakosti odběru vzorků vod a manipulace s nimi.

9

§ 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

10

Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.