V § 54 odst. 4 věta druhá zní: „Je-li jedním z jednacích dnů schůze Sněmovny čtvrtek, zařadí se na tento den bod odpovědi na písemné interpelace.“.

V § 54 odst. 4 ve stávající poslední větě se za slova „ústní interpelace“ vkládají slova „a bod odpovědi na písemné interpelace“.

V § 54 se na konci odstavce 4 doplňují věty, které znějí: „Jsou-li jednacími dny schůze Sněmovny středa a pátek, zařadí se na tyto dny třetí čtení návrhů zákonů. Lhůta stanovená v § 95 odst. 1 musí být zachována. O zařazení třetího čtení na jiné jednací dny rozhodne Sněmovna. O návrhu na zařazení třetího čtení na jiné jednací dny nemůže Sněmovna hlasovat, vznesou-li proti němu námitku nejméně dva poslanecké kluby.“.

V § 54 odst. 7 se poslední věta nahrazuje větami, které znějí: „Ustanovení odstavce 4 věty druhá a třetí o zařazení písemných a ústních interpelací a odstavců 5 a 6 o změně pořadu se v těchto případech nepoužijí. V těchto případech se rovněž nepoužijí ustanovení § 97 odst. 3 věta první o předložení návrhu zákona zamítnutého Senátem, § 97 odst. 4 věta první o předložení návrhu zákona vráceného Senátem s pozměňovacími návrhy a § 98 odst. 2 věta druhá o předložení zákona vráceného prezidentem republiky.“.

V § 70 odst. 3 se slova „ke schválení mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách“ nahrazují slovy „souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 Ústavy“.

V § 90 odst. 1 se na konci doplňuje věta, která zní: „Po vystoupení navrhovatele a zpravodaje se koná obecná rozprava.“.

V § 93 odst. 2 věta druhá zní: „Po obecné rozpravě může Sněmovna vrátit návrh zákona výboru k novému projednání.“.

V § 94 odst. 1 se slova „nebo, že jej zamítá“ zrušují.

V § 94 odst. 3 se slova „nebo rozhodnout, že návrh zákona zamítá“ zrušují.

V § 94 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Pokud zazněl ve druhém čtení návrh na zamítnutí návrhu zákona, Sněmovna o něm hlasuje ve třetím čtení po ukončení rozpravy (§ 95 odst. 3).“.

V § 95 odst. 1 se slova „nejdříve za 24 hodin“ nahrazují slovy „nejdříve za 72 hodin“ a na konci odstavce se doplňují věty, které znějí: „Lhůta podle věty první může být na návrh navrhovatele a se souhlasem Sněmovny zkrácena, a to nejvýše na 48 hodin. Návrh na zkrácení lhůty podle věty první musí být podán ve druhém čtení v rámci podrobné rozpravy.“.

V § 95 odst. 3 věta první zní: „Na závěr třetího čtení Sněmovna nejdříve hlasuje o návrzích na zamítnutí návrhu zákona vznesených ve druhém čtení, poté o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích k návrhu zákona.“.

Za § 95 se vkládá nový § 95a, který zní:

„§ 95a

Pro třetí čtení návrhů zákonů se vyčlení ve stanovených jednacích dnech připadajících na středu a pátek, pokud Sněmovna nerozhodla jinak (§ 54 odst. 4), doba od 9 hodin do 14 hodin. O vyčlenění jiných hodin pro třetí čtení návrhů zákonů rozhodne Sněmovna. O návrhu na vyčlenění jiných hodin pro třetí čtení návrhu zákona nemůže Sněmovna hlasovat, vznesou-li proti takovému návrhu námitku nejméně dva poslanecké kluby. Ustanovení § 95 odst. 1 tím není dotčeno.“.

V § 99 odst. 7 se na konci doplňuje věta, která zní: „Ustanovení § 54 odst. 4 věty pátá, šestá a sedmá a § 95a se pro třetí čtení ve zkráceném jednání nepoužijí.“.

V § 106 na konci odstavce 1 se doplňuje věta, která zní: „Ustanovení § 54 odst. 4 věty pátá, šestá a sedmá a § 95a se pro třetí čtení návrhu zákona o státním rozpočtu nepoužijí.“.

§ 111 zní:

„§ 111

Ústní interpelace

(1) Pro ústní interpelace se vyčlení ve stanoveném jednacím dnu připadajícím na čtvrtek (§ 54 odst. 4) doba od 14.30 hodin do 16.15 hodin, přičemž pro ústní interpelace určené předsedovi vlády se vyčlení doba od 14.30 hodin do 15.15 hodin. Od 15.15 hodin nebo v případě, kdy interpelace na předsedu vlády budou ukončeny dříve, tak od doby jejich ukončení, budou následovat ústní interpelace určené ostatním členům vlády. Poslední interpelace může být podána nejpozději v 16.10 hodin.

(2) Poslanci se hlásí k podání ústní interpelace písemně u předsedy Sněmovny, a to v den, ve kterém se mají konat (§ 54 odst. 4) nejpozději do 11 hodin. Součástí přihlášky k ústní interpelaci musí být téma předložené interpelace. V případě, kdy poslanec předkládá více ústních interpelací, označí číslem jejich pořadí, a to zvlášť ve skupině na předsedu vlády a zvlášť ve skupině na ostatní členy vlády.

(3) Pořadí přihlášených se určí losem v den, ve kterém se ústní interpelace mají konat v 11.30 hodin. Losem bude vždy nejprve určeno pořadí přihlášek k ústním interpelacím označených číslem 1 a losování bude pokračovat stejným způsobem o přihláškách označených číslem dvě, tři apod.

(4) Kdo není přítomen v jednacím sále v okamžiku, kdy je mu uděleno slovo, ztrácí pořadí a jeho přihláška propadá. Propadají též přihlášky poslanců, kteří své interpelace nemohli přednést v době stanovené v odstavci 1.

(5) Předseda vlády nebo jiný interpelovaný člen vlády odpoví na ústní interpelaci bezprostředně po jejím přednesení. Po odpovědi může poslanec, který interpeloval, položit doplňující otázku, na niž interpelovaný rovněž bezprostředně odpoví.

(6) Přednesení ústní interpelace nesmí překročit dobu 2 minut a přednesení doplňující otázky dobu 1 minuty. Přednesení odpovědi na ústní interpelaci nesmí překročit dobu 5 minut a přednesení doplňující odpovědi nesmí překročit dobu 2 minut. Po časových limitech stanovených v odstavci 1 nelze další interpelace podávat; po odpovědi na poslední interpelaci lze však položit doplňující otázku i po uplynutí časového limitu.

(7) Není-li interpelovaný při přednesení ústní interpelace přítomen nebo prohlásí, že na ústní interpelaci, popřípadě na doplňující otázku není možné odpovědět bezprostředně, odpoví poslanci písemně do 30 dnů.

V § 112 odstavec 4 zní:

„(4) Není-li poslanec s odpovědí na písemnou interpelaci spokojen, může požádat předsedu Sněmovny o její zařazení na pořad schůze Sněmovny ve stanoveném jednacím dnu (§ 54 odst. 4). Podá-li poslanec takovou žádost, písemná interpelace i odpověď na ni se vytiskne. Předseda Sněmovny ji zašle všem poslancům a zařadí ji na pořad nejbližší schůze Sněmovny ve stanoveném jednacím dnu připadajícím na čtvrtek od 16.15 hodin do 19 hodin.“.

V § 117 odst. 1 se za slova „poslaneckých klubů“ doplňují slova „a poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky“.

Na konci názvu zákona se doplňují slova „a poslanců Evropského parlamentu“.

V § 1 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:

V § 2 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Poslanci Evropského parlamentu náleží plat a další plat, pokud mu není plat vyplácen z rozpočtu Evropské unie, a naturální plnění.“.

Za část třetí se vkládá nová část čtvrtá, která včetně nadpisu zní:

„ČÁST ČTVRTÁ

NÁLEŽITOSTI POSLANCŮ EVROPSKÉHO

PARLAMENTU

§ 33a

Plat a další plat

(1) Poslanci Evropského parlamentu, kterému náleží plat podle tohoto zákona, se výše platu určuje z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,4.

(2) Poslanci Evropského parlamentu, kterému náleží plat podle tohoto zákona, náleží rovněž další plat za obdobných podmínek jako představiteli.

§ 33b

Naturální plnění

Poslanci Evropského parlamentu náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm k).“.

Dosavadní části čtvrtá a pátá se označují jako části pátá a šestá.

V § 34 odst. 1 se za slovo „představiteli“ vkládá čárka a slova „poslanci Evropského parlamentu“.

V § 34 odst. 4 větě druhé se za slova „ostatním představitelům“ vkládají slova „a poslancům Evropského parlamentu“.

V § 34 odst. 6 se za slovo „představiteli“ vkládají slova „a poslanci Evropského parlamentu“.

V § 36 odst. 1 větě první se za slovo „představiteli“ vkládá čárka a slova „poslanci Evropského parlamentu“.

V § 37 odst. 1 se za větu první vkládají věty „Poslanci Evropského parlamentu poskytuje plat a další náležitosti podle tohoto zákona Kancelář Poslanecké sněmovny. Poslanec Evropského parlamentu je povinen Kancelář Poslanecké sněmovny informovat o všech skutečnostech, které mohou ovlivnit jeho nároky podle tohoto zákona.“.

V § 41 se za slovo „představitelem“ vkládá čárka a slova „poslancem Evropského parlamentu“.

V názvu zákona se za slova „státních orgánů,“ vkládají slova „poslanců Evropského parlamentu,“.

V § 1 se na konci písmene l) zrušuje slovo „a“, na konci písmene m) se vkládá čárka a doplňuje se písmeno n), které zní:

V § 18 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „a poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky, provádí Kancelář Poslanecké sněmovny“.

V § 36 se na konci textu písmene ch) doplňují slova „a u poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny“.

V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zo), které zní:

V § 6 odst. 9 se na konci textu písmene v) doplňují slova „a poslancům Evropského parlamentu, zvoleným na území České republiky“.

V § 6 odst. 10 písm. a) se za slova „Parlamentu České republiky“ vkládají slova „a poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky“.

Ustanovení o neslučitelnosti funkce poslance Evropského parlamentu podle § 53 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, se poprvé užijí na poslance Evropského parlamentu zvolené v prvních volbách do Evropského parlamentu v roce 2004.

Ustanovení částí druhé až jedenácté se poprvé užijí na poslance Evropského parlamentu zvolené v prvních volbách do Evropského parlamentu v roce 2004.