V § 1 písmeno d) včetně poznámek pod čarou č. 1) a č. 1a) zní:

__________

V § 3 písm. b) se za slovo „poskytnuté“ vkládají slova „ , nestanoví-li zvláštní zákon jinak,“.

V § 3 se na konci písmene e) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity,“.

V § 3 písm. f) se za slova „peněžních prostředků“ vkládají slova „poskytnutých ze“ a za slovo „rozpočtu,“ se v obou případech vkládají slova „státního fondu,“.

V § 3 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l), m) a n), která včetně poznámky pod čarou č. 4d) znějí:

__________

V § 4 odstavec 1 zní:

„(1) Zároveň s návrhem státního rozpočtu se zpracovává střednědobý výhled, který obsahuje očekávané příjmy a výdaje státního rozpočtu a státních fondů na jednotlivá léta, na která je sestavován, a předpoklady a záměry, na základě nichž se tyto příjmy a výdaje očekávají a plánují, a to nejméně v tomto rozsahu:

V § 4 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.

V § 4 odstavec 3 zní:

„(3) Střednědobý výhled se sestavuje na období 2 let bezprostředně následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet; jeho součástí jsou ukazatele podle odstavce 1 za rok, na který se předkládá státní rozpočet. U programů uvedených v odstavci 1 písm. h) a u výdajů podle odstavce 1 písm. i) odpovídá období střednědobého výhledu době jejich financování. V případě úvěrů, na které byla poskytnuta státní záruka, odpovídá období střednědobého výhledu stanovené době jejich splácení. Při vypracování střednědobého výhledu jsou ukazatele výdajů podle odstavce 1 písm. i) stanovené na počátku financování programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie závazné.“.

V § 6 odst. 1 písm. i) části věty za středníkem se slovo „nemovitého“ zrušuje a na konci textu se doplňují slova „[§ 48 odst. 2 písm. c)] a majetku České republiky, se kterým je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany [§ 48 odst. 2 písm. d)]“.

V § 6 odst. 1 písm. r) se za slovo „stanovené“ vkládají slova „tímto zákonem nebo“.

V § 7 odst. 1 se na konci písmene k) odkaz na poznámku pod čarou č. 1) nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 11a), která zní:

__________

Dosavadní poznámka pod čarou č. 11a) včetně odkazů na ni se označuje jako poznámka pod čarou č. 11e).

V § 7 odst. 1 písmeno o) zní:

V § 7 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena u) a v), která znějí:

V § 8 se na konci odstavce 1 doplňují tyto věty: „Celkové výdaje státního rozpočtu v tomto návrhu ministerstvo stanoví na základě částky střednědobého výdajového rámce (§ 8a odst. 1) obsaženého v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok, která je v něm uvedena jako částka na rok bezprostředně následující po běžném roce (dále jen „další rok“). Není-li takové usnesení nebo v něm není tato částka obsažena, stanoví je na základě částky střednědobého výdajového rámce, která je jakožto částka na další rok uvedena v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok bezprostředně předcházející běžnému roku (dále jen „minulý rok“). Ministerstvo tuto částku upraví (§ 8a odst. 3) a rozdělí na výdaje státního rozpočtu a výdaje jednotlivých státních fondů. Takto určenou částku výdajů státního rozpočtu uvede v návrhu zákona o státním rozpočtu jako celkové výdaje tohoto rozpočtu. Je-li střednědobý výdajový rámec změněn dalšími usneseními Poslanecké sněmovny, ministerstvo je při stanovení celkových výdajů státního rozpočtu povinno se řídit jen těmi z nich, které Poslanecká sněmovna schválila do 30. června běžného roku.“.

V § 8 odst. 2 větě šesté se slova „reprodukce majetku (dále jen „program“)“ nahrazují slovy „(§ 12 odst. 1)“.

V § 8 odstavce 3 až 5 včetně poznámek pod čarou č. 11b) a 11c) znějí:

„(3) Návrh rozpočtů kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář Veřejného ochránce práv předají ministerstvu správci těchto kapitol nebo orgány Poslanecké sněmovny a Senátu příslušné ve věcech rozpočtu^11b) po projednání s ním. Ministerstvo je zařadí do návrhu zákona o státním rozpočtu, který předkládá ke schválení vládě.

(4) Nesouhlasí-li vláda s předloženými návrhy rozpočtů kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Kancelář Veřejného ochránce práv, rozhodne o číselných údajích na její žádost do 15. září rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny.

(5) Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh střednědobého výdajového rámce (§ 8a odst. 1) předkládá ministerstvo ke schválení vládě. Vláda je předkládá Poslanecké sněmovně ve lhůtě podle zvláštního zákona.^11c)

__________

Za § 8 se vkládají nové § 8a a 8b, které včetně poznámky pod čarou č. 11d) znějí:

„§ 8a

Střednědobý výdajový rámec

(1) Střednědobý výdajový rámec tvoří celkové výdaje státního rozpočtu a státních fondů na každý z roků, na které je sestavován střednědobý výhled, a stanoví jej na návrh vlády Poslanecká sněmovna v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu, a to vždy jednou částkou, s vyloučením výdajů na

(2) Částka střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého výhledu vychází z částky střednědobého výdajového rámce na týž rok uvedené ve střednědobém výdajovém rámci v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok, a to tak, že se k ní mohou přičíst nebo od ní odečíst výdaje

(3) Při vypracovávání návrhu zákona o státním rozpočtu na další rok se částka střednědobého výdajového rámce uvedená v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok upraví pro účely částky, která má být uvedena jako celkové výdaje státního rozpočtu na další rok, obdobně podle odstavce 2 s výjimkou úpravy podle písmene d), místo níž se provede úprava nejvýše o jedno promile, a dále tak, že se k ní přičtou výdaje podle odstavce 1 písm. a) a b).

(4) Vláda v případě, že jí navrhovaná částka střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého výhledu není shodná s částkou střednědobého výdajového rámce na týž rok stanovenou Poslaneckou sněmovnou v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok jakožto částka střednědobého výdajového rámce na druhý rok střednědobého výhledu, vypracovává odůvodnění této změny. Vypracovává i odůvodnění změny částky střednědobého výdajového rámce na další rok stanovené v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok jakožto částka střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého výhledu v navrhovanou částku celkových výdajů státního rozpočtu na další rok. Odůvodnění těchto změn předkládá vláda Poslanecké sněmovně zároveň s návrhem zákona o státním rozpočtu na další rok.

§ 8b

Lhůty některých prací vykonávaných vládou,

ministerstvem, správci kapitol a státními fondy

při vypracování návrhu státního rozpočtu,

střednědobého výhledu a střednědobých

výdajových rámců

(1) Ministerstvo předloží vládě předběžný návrh

(2) Na základě částek podle odstavce 1 a případných úkolů, které ministerstvu v souvislosti s jejich dalším použitím uložila vláda, vypracuje ministerstvo

(3) Ministerstvo oznámí částky schválené vládou podle odstavce 2 správcům kapitol do 30. června běžného roku. Příslušní správci kapitol sdělí částky pro státní fondy neprodleně těmto fondům.

(4) Na základě částek oznámených podle odstavce 3 vypracují

(5) Ministerstvo předloží návrh zákona o státním rozpočtu na další rok a návrh střednědobého výhledu vládě do 31. srpna běžného roku.

__________

§ 14 včetně poznámky pod čarou č. 15a) zní:

„§ 14

(1) Na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

(2) Dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu může poskytnout ústřední orgán státní správy, úřad práce, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky nebo organizační složka státu, kterou určí zvláštní zákon (dále jen „poskytovatel“).

(3) O poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci rozhoduje poskytovatel na základě žádosti příjemce. Vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí, které obsahuje

(4) Na rozhodnutí podle odstavce 3 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení¹⁵) a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání.^15a)

(5) Poskytovatel může v rozhodnutí o dotaci, jejíž součástí nejsou peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. b) a d)] ani peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. f)] (dále jen „dotace neobsahující prostředky od Evropské unie“), vyčlenit z podmínek, které v něm příjemci ukládá podle odstavce 3 písm. g), podmínky méně závažné nebo uvést, která nesplnění podmínek uložených podle odstavce 3 písm. g) jsou méně závažná, například nepodstatné nedodržení některých lhůt.

(6) V rozhodnutí o dotaci, jejíž součástí jsou peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. b) a d)] nebo peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. f)] (dále jen „dotace obsahující prostředky od Evropské unie“), může poskytovatel stanovit, že nesplnění podmínek podle odstavce 3 písm. g) nebo některých z nich bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka dotace. Může též stanovit, že takovýmto nižším odvodem budou postižena méně závažná nesplnění podmínek podle odstavce 3 písm. g) nebo některých z nich. V tom případě stanoví, která to jsou. Při postupu podle tohoto odstavce poskytovatel v rozhodnutí o dotaci vždy stanoví u všech jednotlivých podmínek, jejichž nesplnění bude postiženo nižším odvodem, a u všech jednotlivých méně závažných nesplnění v rozhodnutí uvedených, kolik procent z celkové částky dotace bude odvod za porušení rozpočtové kázně činit. Podle tohoto odstavce poskytovatel postupuje, umožňuje-li to právo Evropských společenství.

(7) Odstavec 6 platí též pro poskytování dotací z Národního fondu (§ 37 odst. 8).

(8) Příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci je povinen ji s poskytovatelem vypořádat v rámci finančního vypořádání (§ 75).

(9) Při poskytování návratné finanční výpomoci je poskytovatel povinen vést evidenci podle zvláštního právního předpisu¹⁶) o pohledávkách vznikajících z jejího poskytnutí a rozpočtovat a evidovat její splátky.

(10) Poskytovatel je povinen zaznamenat v centrální evidenci dotací a návratných finančních výpomocí, poskytovaných ze státního rozpočtu, údaje o těchto dotacích a návratných finančních výpomocích a o jejich příjemcích. Obsah a rozsah údajů, které je poskytovatel povinen zaznamenat v této evidenci, a postupy a lhůty, které je při tom povinen plnit, stanoví ministerstvo vyhláškou.

__________

V § 16 odst. 2 se za písmeno c) doplňuje písmeno d), které zní:

V § 20 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Zprávu podle odstavce 1 poté, kdy ji Poslanecká sněmovna vezme na vědomí, a informaci podle odstavce 2 poté, co ji vezme na vědomí rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, ministerstvo uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.“.

Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.

V § 20 odst. 4 větě první se za slovo „prostředků“ vkládají slova „poskytnutých ze“.

V § 20 odst. 4 větě šesté se slova „reprodukce majetku“ zrušují.

§ 21 včetně poznámky pod čarou č. 17a) zní:

„§ 21

Roční zprávy

(1) Organizační složky státu, příspěvkové organizace a státní fondy vypracovávají roční zprávu o sobě a o své činnosti, zejména o svém hospodaření v hodnoceném období. Hodnoceným obdobím je rok, u organizačních složek státu, příspěvkových organizací a státních fondů, které vznikly během roku, doba ode dne jejich vzniku do konce roku, u těch, které zanikly během roku, doba od počátku roku do dne jejich zániku a u těch, které vznikly i zanikly během roku, doba ode dne jejich vzniku do dne jejich zániku. Za zaniklé organizační složky státu vypracovávají roční zprávy jejich právní nástupci, zřizovatelé nebo správci.

(2) Zpracovatel zprávy ji předloží zřizovateli, jestliže ho má; státní fond ji předloží ministerstvu, do jehož působnosti patří (§ 28 odst. 2). Zpracovatel zprávu též uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup vždy do 30. června běžného roku za minulý rok.

(3) Obsah roční zprávy stanoví ministerstvo vyhláškou.

(4) Tímto ustanovením nejsou dotčeny právní předpisy stanovící povinnost utajovat některé informace a údaje nebo právo je nezveřejňovat.^17a)

__________

V § 23 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).

V § 24 odstavec 2 zní:

„(2) Omezení pěti a deseti procenty podle odstavce 1 písm. a) neplatí pro použití vládní rozpočtové rezervy rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa a pro kapitoly Operace státních finančních aktiv a Státní dluh.“.

V § 25 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).

V § 25 odst. 2 se slova „a d) se nevztahují“ nahrazují slovy „se nevztahuje“.

V § 26 se písmeno f) zrušuje.

Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena f) až h).

V § 29 odst. 1 se slova „uplynulého rozpočtového“ nahrazují slovem „minulého“.

V § 30 odst. 4 větě první se slova „uplynulého rozpočtového“ nahrazují slovem „minulého“.

V § 29 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Státní závěrečný účet poté, kdy ho vezme na vědomí Poslanecká sněmovna, uveřejní ministerstvo v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.“.

V § 30 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Po tomto projednání jej uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.“.

V § 34 odst. 4 se věta druhá zrušuje.

V § 36 odstavec 3 zní:

„(3) Součástí státních finančních aktiv je zvláštní účet důchodového pojištění, na který ministerstvo za každý rok, ve kterém byly příjmy pojistného na důchodové pojištění včetně příjmů penále a pokut připadajících na důchodové pojištění vyšší než výdaje na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění, převádí ze státního rozpočtu částku ve výši rozdílu těchto příjmů a výdajů. Prostředky tohoto účtu lze použít pouze na výdaje na dávky důchodového pojištění a na převody zpět do státního rozpočtu na úhradu záporného rozdílu těchto příjmů a výdajů. Ministerstvo stanoví způsob výpočtu rozdílu těchto příjmů a výdajů vyhláškou.“.

V § 38 odst. 2 se slova „včetně penále“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Penále je povinen odvést do státního rozpočtu [§ 6 odst. 1 písm. n)].“.

V § 39 odst. 2 se za slovo „předpisu“ vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 22).

V § 39 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Správce kapitoly soustavně sleduje a vyhodnocuje hospodárnost, efektivnost a účelnost vynakládání výdajů ve své kapitole. Je-li zřizovatelem organizační složky státu nebo příspěvkové organizace nebo funkci zřizovatele vykonává, působí při jejím řízení k tomu, aby vynakládání výdajů bylo co nejhospodárnější, nejefektivnější a nejúčelnější. Výsledky sledování a vyhodnocování hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládání výdajů uvádí ve své roční zprávě (§ 21).“.

§ 44 zní:

„§ 44

(1) Porušením rozpočtové kázně je

(2) Pro účely postihu za neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a poskytnutých ze státního rozpočtu a nakládání s odvody za toto neoprávněné použití se peněžní prostředky státního rozpočtu a poskytnuté ze státního rozpočtu člení na

(3) Peněžními prostředky

(4) Organizační složka státu označí za peněžní prostředky

(5) Správce kapitoly oznámí organizační složce státu, že část peněžních prostředků rozpočtovaných v jejím rozpočtu výdajů jsou peněžní prostředky

(6) Organizační složka státu, která poskytuje dotaci nebo návratnou finanční výpomoc podle § 14 na výdaje, které mají být zcela nebo zčásti financovány peněžními prostředky podle odstavce 2 písm. b), d) nebo f), uvede v rozhodnutí na základě předpisů Evropských společenství, kolik tyto peněžní prostředky činí [§ 14 odst. 3 písm. h)].“.

Za § 44 se vkládá nový § 44a, který včetně poznámek pod čarou č. 23), 24) a 24a) zní:

„§ 44a

(1) Organizační složka státu, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do

(2) Příspěvková organizace, která porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a) nebo c), je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu.

(3) Fyzická osoba nebo právnická osoba jiná než stát, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do

(4) Odvod za porušení rozpočtové kázně činí

(5) Do plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně, kterým je neoprávněné použití prostředků návratné finanční výpomoci, se započítávají i splátky této výpomoci uskutečněné ode dne porušení rozpočtové kázně.

(6) Při neoprávněném použití prostředků dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž součástí byly prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d) nebo f), nebo při zadržení takové návratné finanční výpomoci se odvod za porušení rozpočtové kázně rozdělí na odvod pro státní rozpočet a odvod pro rezervní fond organizační složky státu, která dotaci nebo návratnou finanční výpomoc poskytla, nebo pro Národní fond ve stejném poměru, v jakém tato dotace nebo návratná finanční výpomoc byla z těchto prostředků složena [§ 14 odst. 3 písm. h) a § 44 odst. 6]. Obdržel-li porušitel rozpočtové kázně na stejný účel více dotací nebo návratných finančních výpomocí, počítá se tento poměr z celkové částky, a to ke dni neoprávněného použití.

(7) Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně podle odstavce 4 písm. b) a c) je porušitel rozpočtové kázně povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny nebo u návratných finančních výpomocí vráceny. Příjemce penále je stejný jako příjemce odvodu s výjimkou případů, kdy příjemcem odvodu je Národní fond. V těchto případech je příjemcem penále státní rozpočet [§ 6 odst. 1 písm. n)]. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 500 Kč, se nevyměří.

(8) Správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají územní finanční orgány²⁴) podle zvláštního právního předpisu.^24a) Odvod a penále lze vyměřit do deseti let od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.

(9) Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně podle odstavce 4 písm. a) může povolit místně příslušné finanční ředitelství. Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně podle odstavce 4 písm. c) nebo penále může povolit ministerstvo s výjimkou odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) až f) a penále za prodlení s ním a s výjimkou odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a penále za prodlení s ním.

(10) O prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále může požádat fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která se porušení rozpočtové kázně dopustila. Finančnímu ředitelství nebo ministerstvu se žádost podává prostřednictvím územního finančního orgánu, který tento odvod nebo penále uložil.

__________

V § 45 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

„(6) Ministerstvo zřizuje účet, na kterém soustřeďuje, stanoví-li tak zvláštní zákon, peněžní prostředky utržené za prodej státních dluhopisů a z kterého přímo hradí ztrátu České konsolidační agentury.“.

Dosavadní odstavce 6 až 11 se označují jako odstavce 7 až 12.

V § 45 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Zůstatky těchto účtů Česká národní banka (§ 33 odst. 3) převede vždy ke dni 31. prosince na příslušný účet ve státních finančních aktivech.“.

§ 47 zní:

„§ 47

Organizační složka státu může na konci roku převést ze státního rozpočtu do svého rezervního fondu částku ve výši rozdílu mezi svým rozpočtem výdajů upraveným o provedená rozpočtová opatření podle § 23 písm. a), sníženým o vázané prostředky státního rozpočtu podle § 23 písm. c) a zvýšeným o částky, o které bylo organizační složce státu povoleno překročení rozpočtu výdajů podle § 23 písm. b), a svými skutečnými rozpočtovými výdaji uskutečněnými za celý rok. To neplatí pro výdaje kapitol Všeobecná pokladní správa a Státní dluh. Ustanovení § 46 odst. 2 písm. a) není tímto ustanovením dotčeno.“.

V § 48 odstavce 2 až 6 včetně poznámky pod čarou č. 25b) znějí:

„(2) Zdrojem rezervního fondu jsou

(3) Organizační složka státu člení prostředky v rezervním fondu podle původu, a to na

(4) Prostředky rezervního fondu používá organizační složka státu tak, že

(5) Odstavcem 4 nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy, které výdaje organizačních složek státu omezují.^25b)

(6) Prostředky rezervního fondu určené na financování programů a na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, které na tyto programy a projekty nebyly použity podle odstavce 4 písm. e), organizační složka státu vrátí nejpozději ve lhůtách finančního vypořádání se státním rozpočtem za rok, v kterém byl program nebo projekt ukončen.

__________

V § 49 odst. 2 větě třetí se za slovo „karet“ vkládají slova, která včetně poznámky pod čarou č. 26a) znějí: „ , u záloh poskytovaných ke splnění povinnosti uložené zvláštním právním předpisem^26a).

__________

V § 52 odst. 1 se za slovo „bank“ vkládají slova „nebo, působí-li tyto jednotky v cizině, zahraničních bank“.

V § 53 odst. 3 se slova „podle § 57 odst. 2“ zrušují.

V § 53 odst. 6 se číslovka „3“ nahrazuje číslovkou „10“.

V § 57 odst. 2 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e).

V § 57 odst. 2 písm. c) se číslovka „4“ nahrazuje číslovkou „2“.

V § 57 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 28a) zní:

„(5) Jestliže se zvýšil nebo snížil stav majetku majícího povahu zásob, pohledávek a finančního majetku^28a) a alespoň 2 roky se podstatněji nemění, lze o částku tohoto zvýšení nebo snížení zvýšit nebo snížit fond oběžných aktiv v účetních pasivech a o tutéž částku v pasivech snížit nebo zvýšit rezervní fond.

__________

V § 59 odst. 2 se za slovo „hradí“ vkládá slovo „přednostně“.

V § 68 odst. 4 se slovo „zákon“ nahrazuje slovy „právní předpis“.

V § 70 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 30a) zní:

„(3) Peněžní prostředky z pojistného plnění za každou pojistnou událost^30a) může organizační složka státu, která v době jejich přijetí škody způsobené touto pojistnou událostí dosud neuhradila, použít [§ 25 odst. 1 písm. b)] pouze na jejich úhradu. Jestli v době jejich přijetí tyto škody uhradila dosud jen zčásti, použije je na úhradu zbylé části škody a jejich zbytek na výdaje, které kvůli úhradě části škody nemohla uskutečnit. Jestli v době jejich přijetí tyto škody uhradila již zcela, použije je na výdaje, které kvůli úhradě škody nemohla uskutečnit, v plné výši. To pro tyto peněžní prostředky platí i poté, kdy byly podle § 47 převedeny do rezervního fondu [§ 48 odst. 4 písm. e)].

__________

§ 71 zní:

„§ 71

Konference a další odborné akce

(1) Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může hradit výdaje spojené s účastí svých zaměstnanců na odborných konferencích a dalších odborných akcích (dále jen „konference“), pokud jejich program souvisí s činností organizační složky státu nebo příspěvkové organizace. Na tuto úhradu se nevztahuje § 66.

(2) Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může být pořadatelem konference, jejíž rozpočet je vyrovnán příspěvky účastníků.

(3) Se souhlasem svého zřizovatele nebo toho, kdo vykonává jeho funkci (dále jen „zřizovatel“), může být organizační složka státu nebo příspěvková organizace pořadatelem nebo spolupořadatelem mezinárodní konference nebo konference se zahraniční účastí pořádané na základě stanov nebo jiného závazného dokumentu mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, nebo pověření mezinárodní organizace (dále jen „mezinárodní konference“). Rozpočet mezinárodní konference nemusí být vyrovnán příspěvky účastníků.

(4) Výdaje organizační složky státu na mezinárodní konferenci, které jsou vyšší než 500 000 Kč, musí organizační složka státu zařadit do návrhu svého rozpočtu jako závazný ukazatel. Zřizovatel, pokud tyto výdaje v této výši v návrhu rozpočtu schválí, jejich zařazení jako závazného ukazatele zachová. Stejně tak je jako závazný ukazatel zachová vláda, pokud je v návrhu státního rozpočtu předkládaném Poslanecké sněmovně nesníží na částku 500 000 Kč nebo nižší. Výdaje organizačních složek státu každé kapitoly na mezinárodní konference, které u každé z nich činí 500 000 Kč nebo méně, se v návrhu rozpočtu této kapitoly sečtou, a jestliže tento součet činí více než 500 000 Kč, správce kapitoly ho do návrhu rozpočtu kapitoly zařadí jako závazný ukazatel. Jestliže vláda v návrhu státního rozpočtu předkládaném Poslanecké sněmovně tuto částku nesníží na 500 000 Kč nebo méně, její zařazení v tomto návrhu jako závazného ukazatele zachová. Vznikne-li potřeba úhrady podílu účasti organizační složky státu nebo příspěvkové organizace, která nemohla být rozpočtována, schvaluje rozpočtové opatření zabezpečující tyto peněžní prostředky vláda.“.

§ 73 zní:

„§ 73

Poskytování státních záruk

(1) Česká republika poskytuje státní záruky, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.

(2) Ministerstvo zřizuje fond státních záruk. Při vypracovávání návrhu zákona o státním rozpočtu provede soupis všech plateb představujících realizaci státních záruk, ke kterým by v dalším roce mohlo být povinno, a u každé odhadne pravděpodobnost, že ji bude muset skutečně provést. Do návrhu zákona o státním rozpočtu uvede do rozpočtu výdajů pro každou tuto platbu částku ve výši tolika procent z této platby, kolikaprocentní tato pravděpodobnost je. V dalším roce převede ze státního rozpočtu do fondu státních záruk částku, která je součtem všech těchto částek.

(3) Výdaje na realizaci státních záruk provádí ministerstvo tak, že částku, kterou má věřiteli zaplatit, převede z fondu státních záruk do příjmů státního rozpočtu, překročí o ni rozpočet výdajů a z výdajů státního rozpočtu ji zaplatí.“.

Právní vztahy vzniklé podle rozpočtových pravidel účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona z neoprávněného použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Peněžní prostředky, které jsou v rezervním fondu organizační složky státu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona použijí podle dosavadních právních předpisů.

V § 2 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 3a) až 3c) zní:

„(2) Peněžní prostředky na účely podle odstavce 1 převádí Fond organizačním složkám státu, státním příspěvkovým organizacím nebo státním organizacím, které hospodaří s majetkem státu majícím povahu dopravní infrastruktury,^3a) krajům,^3b) osobám, na které stát převedl výkon některých svých práv jako vlastníka tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu,^3c) a dalším osobám provádějícím výstavbu, modernizaci, opravy a údržbu podle odstavce 1.

__________

V § 5 odst. 1 se slova „k projednání vládě a“ nahrazují slovy „vládě vždy do 31. srpna. Vláda předkládá návrh rozpočtu Fondu po případných změnách, které v něm provede,“.

V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 5a) zní:

„(2) Fond v návrhu svého rozpočtu stanoví své celkové výdaje jako částku, kterou mu oznámil příslušný správce kapitoly podle zvláštního zákona.^5a) V rámci této částky v něm stanoví též částku, kterou se bude podílet na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie.

__________

Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7.

V § 4 odst. 1 písm. a) se slova „Ministerstvu financí“ nahrazují slovem „vládě“.

V § 6a odst. 6 se slova „společných organizací trhu podle zvláštního právního předpisu^1e)“ nahrazují slovy „činností podle § 1 odst. 2“.

Za § 6b se vkládá nový § 6c, který včetně poznámky pod čarou č. 6d) zní:

„§ 6c

Rozpočet Fondu

Fond sestavuje na každý rozpočtový rok návrh svého rozpočtu a předkládá jej prostřednictvím ministerstva vládě vždy do 31. srpna. Vláda předkládá návrh rozpočtu Fondu po případných změnách, které v něm provede, spolu s návrhem státního rozpočtu na tentýž rok ke schválení Poslanecké sněmovně. Fond v návrhu svého rozpočtu stanoví své celkové výdaje jako částku, kterou mu oznámil příslušný správce kapitoly podle zvláštního zákona.^6d)

__________

V § 9a písm. c) se slova „po schválení státního rozpočtu na příslušný rok rozpočet Fondu“ nahrazují slovy „předkládat jej vládě ve lhůtě podle § 6c“.

V § 11a odstavce 9 a 10 včetně poznámky pod čarou č. 9b) znějí:

„(9) Vrácení dotace a penále uloží Fond rozhodnutím, vymáhá je a činí ostatní opatření představující jejich správu.

(10) Na postup podle odstavců 1 až 9 se nepoužijí rozpočtová pravidla.^9a) V případě neoprávněného použití peněžních prostředků z dotací, které jsou úplně nebo částečně kryty prostředky obdrženými z Národního fondu, a zadržení těchto prostředků určených k vrácení při vyúčtování se použijí rozpočtová pravidla a zákon o správě daní a poplatků. Správa odvodu za porušení rozpočtové kázně, který je povinen provést příjemce dotace úplně nebo částečně kryté prostředky obdrženými z Národního fondu, který tuto dotaci nebo její část neoprávněně použil, a penále za prodlení s ním se řídí zákonem o správě daní a poplatků a vykonávají ji územní finanční orgány. Povinnost provádět tento odvod a platit toto penále a její plnění se řídí rozpočtovými pravidly^9a) a obdobně se řídí jejich ustanoveními platnými pro neoprávněně použité peněžní prostředky kryté úplně nebo částečně prostředky z Národního fondu, které poskytuje státní rozpočet.^9b) Příjmy podle odstavců 1 a 2 plynou Fondu, který však poměrnou část vrácených dotací odpovídající jejich části kryté prostředky obdrženými z Národního fondu odvádí bez zbytečného odkladu do tohoto fondu. Postupuje při tom obdobně podle ustanovení rozpočtových pravidel platných pro neoprávněně použité peněžní prostředky kryté úplně nebo částečně prostředky z Národního fondu, které poskytuje státní rozpočet.^9b)

__________

V § 6 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní:

„(2) Návrh rozpočtu Fondu předkládá Ministerstvo financí vládě vždy do 31. srpna a ta jej po případných změnách, které v něm provede, předkládá spolu s návrhem státního rozpočtu ke schválení Poslanecké sněmovně. Správce Fondu stanoví v návrhu rozpočtu Fondu jeho celkové výdaje jako částku podle zvláštního zákona.^1a)

__________

V § 6 se na začátek odstavce 3 vkládá věta „Závěrečný účet Fondu tvoří přílohu státního závěrečného účtu.“.

V § 3 se doplňují odstavce 4, 5 a 6, které znějí:

„(4) Úplatně nabývat nová aktiva může Agentura do 31. prosince 2005. S výjimkou úplatného nabývání aktiv vyplývajícího z již učiněných právních úkonů přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 482/2004 Sb. a s výjimkou nabývání aktiv v souvislosti s řízením rizik a likvidity a se získáváním zdrojů na finančním trhu tak může Agentura činit pouze na základě rozhodnutí vlády nebo na základě souhlasu Poslanecké sněmovny podle odstavce 5.

(5) V případě, že by úplata za nabytí aktiv Agenturou v součtu s předchozími úplatami uskutečněnými podle rozhodnutí vlády podle odstavce 4 překročila v jednom kalendářním roce 1 mld. Kč, vyžaduje se k provedení takové obchodní operace souhlas Poslanecké sněmovny.

(6) Při nabytí aktiv Agenturou podle odstavců 4 a 5 se § 7 odst. 3 písm. a) a b) a § 12 odst. 2 písm. b) část věty za středníkem nepoužijí.“.

V § 12 odst. 2 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

Za § 12 se vkládá nový § 12a, který zní:

„§ 12a

Vztah k Poslanecké sněmovně

Vláda předkládá Poslanecké sněmovně ke schválení úplatné nabytí aktiv podle § 3 odst. 5.“.

V § 20 se číslovka „2011“ nahrazuje číslovkou „2007“.

V § 29 se číslovka „2011“ nahrazuje číslovkou „2007“.