203/2005 Sb. znění účinné od 31. 12. 2009
změněno s účinností od poznámka zákonem č. 491/2009 Sb.
31.12.2009
203
ZÁKON
ze dne 3. května 2005
o odškodnění některých obětí okupace Československa vojsky Svazu sovětských
socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky,
Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1 Účel zákona Účelem zákona je odškodnit občany České republiky, kteří jako občané Československé socialistické republiky nebo občané Československé federativní republiky nebo občané České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen „českoslovenští občané“) byli usmrceni, znásilněni či zraněni v souvislosti s pobytem okupačních armád Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky na území tehdejšího Československa.
§ 2 [Osoby oprávněné] (1) Osobou oprávněnou podle tohoto zákona je fyzická osoba, která:
a) byla v období od 20. srpna 1968 do 27. června 1991 zraněna nebo znásilněna příslušníkem některé z okupačních armád nebo civilní osobou zdržující se na území Československa v souvislosti s pobytem okupačních armád,
b) byla zraněna nebo znásilněna na území Československa,
c) v době zranění nebo znásilnění byla československým občanem,
d) za zranění nebo znásilnění příslušníkem některé z okupačních armád nebo civilní osobou zdržující se na území Československa v souvislosti s pobytem okupačních armád nebyla odškodněna podle jiného právního předpisu nebo na základě usnesení vlády peněžní částkou stejnou, jako je částka uvedená v § 4 odst․ 2, anebo vyšší.
(2) Zemřela-li osoba splňující podmínky podle odstavce 1, stávají se osobami oprávněnými podle tohoto zákona děti a manžel; nejsou-li osobami oprávněnými děti a manžel, stávají se oprávněnými osobami rodiče osoby splňující podmínky podle odstavce 1.
(3) Osobami oprávněnými podle tohoto zákona jsou děti a manžel fyzické osoby, která:
a) byla v období od 20. srpna 1968 do 27. června 1991 usmrcena příslušníkem některé z okupačních armád nebo civilní osobou zdržující se na území Československa v souvislosti s pobytem okupačních armád nebo podlehla zranění způsobeném příslušníkem některé z okupačních armád nebo civilní osobou zdržující se na území Československa v souvislosti s pobytem okupačních armád,
b) byla usmrcena nebo zraněna s následkem smrti na území Československa a
c) v době usmrcení nebo zranění s následkem smrti byla československým občanem.
(4) Nejsou-li osobami oprávněnými podle tohoto zákona děti a manžel osoby, která splnila podmínky podle odstavce 3, stávají se oprávněnými osobami rodiče osoby splňující podmínky podle odstavce 3.
(5) Byla-li některá z osob splňujících podmínky podle odstavce 3 nebo odstavce 4 odškodněna za smrt nebo zranění s následkem smrti manžela, rodiče či dítěte podle jiného právního předpisu nebo na základě usnesení vlády peněžní částkou stejnou, jako je částka uvedená v § 4 odst. 1, anebo vyšší , oprávnění dle tohoto zákona nevzniká.
(6) Manžel je oprávněnou osobou (odstavce 2 a 3), trvalo-li manželství s postiženým v době jeho postižení.
§ 3 (1) Oprávněné osoby mají nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky (dále jen „nárok“), jestliže jsou občany České republiky; podmínka občanství České republiky se považuje za splněnou, pokud občanství trvá ke dni podání žádosti o poskytnutí jednorázové peněžní částky.
(2) Nárok je nutné uplatnit ve formě písemné žádosti u orgánu příslušného k rozhodnutí nejpozději do 31. prosince 2006, jinak nárok zaniká.
§ 4 (1) Celkový nárok osob oprávněných podle § 2 odst. 3 a 4 tohoto zákona činí 150 000 Kč.
(2) Celkový nárok osob oprávněných podle § 2 odst. 1 a 2 tohoto zákona činí:
a) 70 000 Kč, zanechalo-li zranění nebo znásilnění trvalé následky,
b) 30 000 Kč v ostatních případech.
(3) Výše nároku stanovená v odstavcích 1 a 2 se sníží o částku, která byla oprávněné osobě v souladu s účelem uvedeným v § 1 před vyplacením nároku poskytnuta jako odškodnění na základě jiných právních předpisů nebo na základě usnesení vlády .
§ 5 (1) Nárok uplatní oprávněná osoba písemně u Ministerstva vnitra.
(2) Nárok lze prokázat lékařskou zprávou, úmrtním listem, svědeckou výpovědí nejméně dvou svědků nebo jiným způsobem.
(3) O poskytnutí jednorázové peněžní částky rozhoduje a jednorázovou částku vyplácí Ministerstvo vnitra.
§ 6 (1) Řízení podle tohoto zákona se zahajuje na návrh oprávněné osoby. Včas uplatněný nárok, pokud o něm nebylo rozhodnuto nebo pokud jednorázová peněžní částka nebyla vyplacena, přechází v případě úmrtí oprávněné osoby na její dědice.
(2) Na toto řízení se použije, pokud tento zákon nestanoví jinak, správní řád .
(3) Proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o poskytnutí jednorázové peněžní částky se řádné opravné prostředky v řízení správním nepřipouštějí.
(4) K řízení o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zvláštního zákona je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
§ 7 (1) Řízení podle tohoto zákona je osvobozeno od správních poplatků.
(2) Jednorázová peněžní částka poskytnutá podle tohoto zákona nepodléhá dani z příjmu fyzických osob a nezahrnuje se do příjmů rozhodných pro účely dávek státní sociální podpory a sociální péče.
(3) Náklady na jednorázovou finanční částku hradí stát.
(4) Odškodněním podle tohoto zákona nejsou dotčena práva poškozených domáhat se odškodnění vůči jiným státům.
(5) Státní orgány, právnické i fyzické osoby jsou povinny na žádost Ministerstva vnitra poskytnout bezplatně podklady nezbytné k prokázání nároku a vyvinout potřebnou součinnost.
§ 8 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Paroubek v. r.
Přechodná ustanovení novel:
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
