| 20. | § 396 až 398 včetně nadpisů znějí: „§ 396 Předběžná vazba (1) Jestliže zjištěné skutečnosti odůvodňují obavu z útěku osoby, o jejíž vydání jde, může předseda senátu krajského soudu, v jehož obvodu má tato osoba pobyt nebo byla zadržena, na návrh státního zástupce provádějícího předběžné šetření a po podání návrhu na rozhodnutí podle § 397 odst. 1 i bez takového návrhu rozhodnout o jejím vzetí do předběžné vazby. Proti rozhodnutí o vzetí do předběžné vazby je přípustná stížnost. Na rozhodování o zadržené osobě se přiměřeně užije ustanovení § 77 odst. 2. (2) Na rozhodování o propuštění z předběžné vazby a její nahrazení zárukou, dohledem, slibem nebo peněžitou zárukou se přiměřeně užijí ustanovení § 72 odst. 1 věta první, § 72 odst. 2 písm. a), § 72 odst. 3 a 4, § 73, 73a, § 73b odst. 3, § 74 s tím, že kde tato ustanovení hovoří o přípravném řízení, rozumí se tím předběžné šetření. (3) Osoba, o jejíž vydání jde, musí být ihned propuštěna z předběžné vazby, jestliže předběžné šetření bylo zahájeno bez žádosti cizího státu o vydání a tato žádost nebyla České republice doručena do 40 dnů ode dne vzetí do předběžné vazby. Propuštění z předběžné vazby v takovém případě nevylučuje nové vzetí do předběžné vazby, pokud je žádost o vydání doručena dodatečně. § 397 Rozhodnutí o přípustnosti vydání (1) Po skončení předběžného šetření rozhodne na návrh státního zástupce ve veřejném zasedání krajský soud, v jehož obvodu má osoba, o jejíž vydání jde, pobyt nebo byla zadržena, zda je vydání přípustné. Ustanovení § 188 odst. 1 písm. e) o vrácení věci státnímu zástupci k došetření se nepoužije. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Byla-li osoba vydána do České republiky z cizího státu, může soud rozhodnout o tom, že vydání je přípustné pouze v případě, že vydávající stát s vydáním do dalšího státu souhlasí. Byla-li tato osoba do České republiky předána na základě evropského zatýkacího rozkazu, může soud rozhodnout o tom, že vydání je přípustné pouze v případě, že předávající stát s vydáním do dalšího státu souhlasí. (2) Vysloví-li soud, že vydání není přípustné, a osoba, o jejíž vydání jde, je v předběžné vazbě, rozhodne zároveň o jejím propuštění z předběžné vazby. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, která má odkladný účinek; stížnost státního zástupce má odkladný účinek pouze tehdy, byla-li podána okamžitě po vyhlášení rozhodnutí. (3) Po právní moci rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 nebo 2 předseda senátu krajského soudu předloží věc Ministerstvu spravedlnosti. Má-li ministr spravedlnosti pochybnosti o správnosti rozhodnutí soudu, může věc předložit Nejvyššímu soudu k přezkoumání nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy byla věc Ministerstvu spravedlnosti předložena. (4) Nejvyšší soud po přezkoumání věci postupuje přiměřeně podle odstavců 1 až 3. § 398 Zjednodušené vydání (1) Jestliže osoba, o jejíž vydání jde, před předsedou senátu za přítomnosti obhájce prohlásí, že souhlasí se svým vydáním do cizího státu, ustanovení § 393 písm. c) až f) a n) až p), § 397 a 399 se nepoužijí a státní zástupce po skončení předběžného šetření podá návrh krajskému soudu uvedenému v § 397 odst. 1 na vzetí této osoby do vydávací vazby nebo na přeměnu předběžné vazby na vazbu vydávací, anebo podá návrh na odložení vydání. Shledá-li státní zástupce, že je dán některý z důvodů nepřípustnosti vydání podle § 393 písm. a), b) nebo g) až m), postupuje, jako by osoba souhlas se svým vydáním nevyslovila. (2) Pokud osoba, o jejíž vydání jde, vysloví souhlas se svým vydáním až v průběhu veřejného zasedání konaného o přípustnosti vydání, státní zástupce vezme svůj návrh podle § 397 odst. 1 zpět a postupuje podle odstavce 1. Návrh může vzít zpět nejpozději do doby, než se soud odebere k závěrečné poradě. (3) Osoba, o jejíž vydání jde, musí být před vyslovením souhlasu se svým vydáním poučena předsedou senátu za přítomnosti obhájce o významu takového souhlasu, zejména o tom, že vydání bude provedeno bez rozhodnutí o přípustnosti a povolení vydání, a rovněž o následcích, které jsou s ním spojeny, včetně vzdání se uplatnění zásady speciality. Souhlas s vydáním nelze vzít zpět. (4) Státní zástupce neprodleně prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti vyrozumí cizí stát, který by mohl žádat nebo který žádá o vydání, o souhlasu osoby, o jejíž vydání jde, s jejím vydáním.“. |
| 41. | V části čtvrté hlavě dvacáté páté se doplňuje oddíl desátý, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8a až 8c zní: „Oddíl desátý Uznání a výkon rozhodnutí ukládajících propadnutí nebo zabrání majetku, věcí nebo jiných majetkových hodnot s jinými členskými státy Evropské unie § 460z (1) Podle tohoto oddílu lze zaslat jinému členskému státu Evropské unie (dále jen „jiný členský stát“) k uznání a výkonu pravomocné rozhodnutí soudu, (2) Podle tohoto oddílu se postupuje při uznání a výkonu pravomocného rozhodnutí soudu jiného členského státu vydaného v trestním řízení, a) | kterým bylo uloženo propadnutí nebo zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty, jež byla získána trestným činem nebo jako odměna za něj, anebo byla, byť jen zčásti, nabyta za věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která byla získána trestným činem nebo za odměnu za něj, anebo je náhradní hodnotou za věc nebo jinou majetkovou hodnotu, kterou soud může prohlásit za propadlou nebo zabranou, nebo |
b) | kterým bylo uloženo propadnutí nebo zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty, která byla určena nebo užita ke spáchání trestného činu8a). |
(3) Podle tohoto oddílu se také postupuje při uznání a výkonu pravomocného rozhodnutí soudu jiného členského státu vydaného v trestním řízení, kterým bylo uloženo propadnutí majetku pachateli odsouzenému za jednání naplňující znaky trestného činu teroru (§ 93 trestního zákona) nebo teroristického útoku (§ 95 trestního zákona) anebo za jednání spáchaná v rámci zločinného spolčení spočívající v a) | padělání měny nebo platebních prostředků, |
b) | legalizaci výnosů z trestné činnosti a podílnictví, |
d) | napomáhání při nedovoleném překročení státní hranice, nedovolené přepravě přes území státu a při nedovoleném pobytu, |
e) | pohlavním zneužívání dětí a dětské pornografii, |
f) | nedovoleném obchodu s omamnými a psychotropními látkami, pokud těmito jednáními pachatel získal nebo se snažil získat majetkový prospěch a za tato jednání lze podle právního řádu členského státu, který žádá o uznání a výkon rozhodnutí, uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně pět let; u jednání uvedeného v písmenu b) postačí horní hranice trestní sazby nejméně čtyři roky8a). |
(4) Podle tohoto oddílu se postupuje také při uznání a výkonu pravomocného rozhodnutí soudu jiného členského státu ukládajícího propadnutí nebo zabrání majetku neuvedeného v odstavcích 2 a 3, pokud by bylo možné vyslovit propadnutí takového majetku v trestním řízení i podle právního řádu České republiky. (5) Není-li v tomto oddílu stanoveno jinak, použijí se na postup při předání rozhodnutí soudu uvedeného v odstavci 1 (dále jen „rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání“) k uznání a výkonu do jiného členského státu a na postup při uznání a výkonu rozhodnutí soudu jiného členského státu uvedeného v odstavcích 2 až 4 (dále jen „rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání“) přiměřeně ustanovení oddílu sedmého. Příslušnost k uznání a výkonu § 460za (1) K řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání je dána příslušnost soudů České republiky, pokud osoba, jejíž majetek podléhá propadnutí nebo zabrání, má na území České republiky požadovaný majetek, anebo má na území České republiky obvyklé bydliště, nebo, jde-li o právnickou osobu, sídlo. Při ověřování, zda je dána příslušnost soudů České republiky, se vychází ze skutečností uvedených v osvědčení8b) o vydání rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání a z vlastního provedeného šetření, případně též z dodatečných informací poskytnutých státem žádajícím o uznání a výkon takového rozhodnutí. (2) K řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání je příslušný krajský soud, v jehož obvodu se nachází majetek, kterého se toto rozhodnutí týká. Pokud se majetek nachází v obvodech více soudů, je z těchto soudů k řízení příslušný krajský soud, který jako první obdržel nebo mu bylo postoupeno rozhodnutí, o jehož uznání a výkon se žádá. Pokud není zřejmé, kde na území České republiky se nachází majetek odsouzeného nebo jiné osoby, který podléhá propadnutí nebo zabrání, je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu je místo, na kterém se má majetek nacházet podle osvědčení8b) o vydání rozhodnutí, a není-li takové místo v osvědčení dostatečně přesně uvedeno, je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má tato osoba obvyklé bydliště nebo sídlo. (3) Byla-li do České republiky souběžně zaslána dvě nebo více rozhodnutí jiných členských států o propadnutí nebo zabrání týkající se téže osoby nebo totožného majetku, je k řízení o všech takových rozhodnutích příslušný soud, který zahájil řízení o uznání a výkonu některého z takových rozhodnutí jiných členských států jako první. (4) Soud příslušný podle odstavců 2 a 3 rozhoduje a činí opatření i o všech souvisejících otázkách vykonávacího řízení. § 460zb (1) Bylo-li rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání zasláno soudu nebo jinému orgánu, který není k řízení o jeho uznání a výkonu příslušný, postoupí je neprodleně příslušnému soudu a současně o postoupení vyrozumí justiční orgán jiného členského státu, který mu rozhodnutí zaslal. (2) Pokud soud, kterému bylo zasláno nebo postoupeno rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání, zjistí, že soudy České republiky nejsou příslušné k řízení o uznání a výkonu takového rozhodnutí, neprodleně o této skutečnosti vyrozumí justiční orgán jiného členského státu, který mu takové rozhodnutí zaslal, a rozhodnutí mu vrátí. Zároveň mu oznámí, že z tohoto důvodu nelze zaslané rozhodnutí na území České republiky uznat a vykonat. (3) Nelze-li řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání zahájit nebo v něm nelze pokračovat z důvodu, který není důvodem pro odmítnutí uznání a výkonu zaslaného rozhodnutí, soud o této skutečnosti vyrozumí příslušný justiční orgán jiného členského státu a požádá jej o vyjádření, zda na uznání a výkonu zaslaného rozhodnutí trvá. § 460zc Výjimky ze zásady oboustranné trestnosti Pro účely řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání soud nezjišťuje, zda jde o čin trestný podle práva České republiky, bylo-li takové rozhodnutí vydáno pro jednání uvedené v § 412 odst. 2, za které lze ve státě, který takové rozhodnutí vydal, uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky. § 460zd Podmínky uznání a výkonu (1) Soud rozhodne bez zbytečného odkladu ve veřejném zasedání rozsudkem o tom, zda rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání uzná a vykoná, nebo zda jeho uznání a výkon odmítne. Nejde-li o případ uvedený v § 460zb, nebo není-li dán důvod pro odmítnutí nebo odložení uznání a výkonu takového rozhodnutí, soud rozhodne o jeho uznání a zároveň rozhodne, že se uznané rozhodnutí vykoná. O svém rozhodnutí soud bez zbytečného odkladu vyrozumí příslušný justiční orgán jiného členského státu; v případě odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí uvede důvody odmítnutí. Rozhodne-li soud o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání, spolu se zasláním svého rozhodnutí požádá příslušný justiční orgán jiného členského státu, aby jej bez odkladu informoval, který orgán je příslušný ke sdílení propadlého nebo zabraného majetku. (2) Rozsudek o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání soud doručí odsouzenému nebo jiné osobě, jejíž majetek na základě uznaného rozsudku podléhá propadnutí nebo zabrání, a státnímu zástupci. Odvoláním nelze napadnout důvody, pro které bylo rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání vydáno. O podání odvolání a o výsledku řízení o odvolání soud vyrozumí příslušný justiční orgán jiného členského státu. (3) Soud rozhodne o odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání, pokud a) | skutek vedoucí k vydání takového rozhodnutí není trestným činem podle právního řádu České republiky, pokud nejde o jednání uvedená v § 460zc; v případě trestných činů týkajících se daní, poplatků, cel nebo měny nelze uznání a výkon takového rozhodnutí odmítnout pouze z toho důvodu, že právní předpisy České republiky neukládají tentýž druh daní, poplatků a cel nebo neobsahují stejná ustanovení týkající se daní, poplatků, cel a měny jako právní předpisy státu, který o uznání a výkon rozhodnutí žádá, |
b) | trestní stíhání je nepřípustné z důvodů uvedených v § 11 odst. 1 písm. f), g), h) a odst. 4, |
c) | majetek, jehož propadnutí nebo zabrání je požadováno, nepodléhá podle jiných právních předpisů propadnutí nebo zabrání, |
d) | rozhodnutí bylo vydáno pro skutek, jehož pachatelem je osoba, která požívá výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, |
e) | výkonu takového rozhodnutí brání práva třetích osob, které dotčený majetek získaly v dobré víře, |
f) | z osvědčení vyplývá, že řízení vedoucí k vydání takového rozhodnutí se konalo v nepřítomnosti osoby, jejíž majetek podléhá propadnutí nebo zabrání, jakož i v nepřítomnosti jejího právního zástupce, a tato osoba buď nebyla osobně nebo prostřednictvím svého právního zástupce o řízení vyrozuměna, nebo se nevzdala opravného prostředku proti takovému rozhodnutí, nevzala jej zpět, nebo jiným způsobem nevyjádřila, že opravný prostředek nepodá, |
g) | propadnutí nebo zabrání majetku je požadováno na základě jiného rozhodnutí než rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání uvedeného v § 460z odst. 2 až 4, |
h) | majetek, jehož propadnutí nebo zabrání je požadováno, již propadl nebo byl zabrán, ztratil se, byl zničen nebo jej nelze nalézt na místě uvedeném v osvědčení8b) o vydání takového rozhodnutí nebo takové místo není v osvědčení uvedeno dostatečně přesně, |
i) | trest nebo ochranné opatření týkající se propadnutí nebo zabrání majetku, jež byly uloženy rozhodnutím jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání majetku, již byly zcela vykonány v jiném státě nebo osoba, vůči níž rozhodnutí směřuje, požadovanou částku v jiném státě dobrovolně uhradila, |
j) | osobě, jejíž majetek má propadnout nebo být zabrán, byla ve státě, který žádá o uznání a výkon rozhodnutí, udělena milost, amnestie, nebo v tomto jiném státu bylo vydáno jiné rozhodnutí nebo opatření či nastala skutečnost, v jejímž důsledku se rozhodnutí, o jehož uznání a výkon se žádá, stalo nevykonatelným, nebo |
k) | uznání a výkon takového rozhodnutí by byl v rozporu se zájmy České republiky chráněnými v § 377. |
(4) Soud může rozhodnout o odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí a zabrání, jde-li o rozhodnutí a) | vydané pro skutek spáchaný na území České republiky nebo mimo území České republiky na palubě lodi nebo letadla, které jsou registrovány v České republice, |
b) | vydané pro skutek spáchaný mimo území České republiky a státu, který o uznání a výkon rozhodnutí žádá, a podle právního řádu České republiky nelze takový skutek trestně stíhat, |
c) | uvedené v § 460z odst. 3, a to v rozsahu, v jakém nelze vyslovit propadnutí takového majetku v obdobném trestním řízení vedeném v České republice, nebo |
d) | uvedené v § 460z odst. 4. |
(5) Je-li dán důvod pro odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání uvedený v odstavci 3 písm. b), e), f), g), h) nebo i) nebo v odstavci 4 písm. a) nebo b), soud si před rozhodnutím o odmítnutí uznání a výkonu takového rozhodnutí vždy vyžádá stanovisko příslušného justičního orgánu jiného členského státu, zejména za účelem opatření si všech potřebných informací pro své rozhodnutí; v případě potřeby jej může požádat o neprodlené zaslání dodatečných podkladů a doplnění. Před vydáním rozhodnutí o odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání z jiného důvodu si soud může vyžádat stanovisko příslušného justičního orgánu jiného členského státu nebo jiné podklady, pokud je považuje za potřebné pro účely rozhodnutí. (6) V případě, že je soud před uznáním rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání informován o tom, že trest nebo ochranné opatření týkající se propadnutí nebo zabrání majetku uložené rozhodnutím, o jehož uznání a výkon se žádá, byly již částečně vykonány v jiném státě, nebo o jiné skutečnosti, v jejímž důsledku se rozhodnutí, o jehož uznání a výkon se žádá, stalo zčásti nevykonatelným, rozhodne soud o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání, pokud jde o zbylou výši trestu nebo ochranného opatření. Před rozhodnutím si soud vyžádá stanovisko příslušného justičního orgánu jiného členského státu; v případě potřeby může soud požádat o neprodlené zaslání potřebných dodatečných podkladů a doplnění. § 460ze Osvědčení Soud dále rozhodne o odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání, pokud k tomuto rozhodnutí není připojeno osvědčení8b) o vydání takového rozhodnutí, toto osvědčení je neúplné, zjevně neodpovídá obsahu rozhodnutí, k němuž je připojeno, nebo není přeložené do českého jazyka nebo jiného jazyka, ve kterém lze osvědčení podle prohlášení České republiky8c) přijmout. Před rozhodnutím o odmítnutí uznání a výkonu zaslaného rozhodnutí soud vždy vyzve příslušný justiční orgán jiného členského státu, aby mu ve lhůtě jím stanovené zaslal osvědčení8b), jeho opravené znění nebo překlad osvědčení do příslušného jazyka. Zároveň jej upozorní, že pokud osvědčení nezašle ve stanovené lhůtě, aniž by uvedl podstatné důvody, pro které tak nemohl učinit, rozhodne o odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání. § 460zf Měnový přepočet Je-li předmětem propadnutí nebo zabrání peněžitá částka, soud v rozsudku o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání její výši přepočte z cizí měny na českou měnu podle kursu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou ke dni, kdy bylo uznané rozhodnutí vydáno. § 460zg Souběh rozhodnutí jiných členských států (1) Vede-li soud souběžně řízení o uznání a výkonu dvou nebo více rozhodnutí jiných členských států požadujících propadnutí nebo zabrání téže věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo požadujících propadnutí nebo zabrání peněžité částky téže osoby, jejíž majetek není dostatečný k výkonu všech rozhodnutí jiných členských států, soud rozhodne, které rozhodnutí jiných členských států o propadnutí nebo zabrání uzná a vykoná a které odmítne. O svém rozhodnutí vyrozumí příslušné justiční orgány jiných členských států. (2) Před rozhodnutím podle odstavce 1 soud zváží všechny rozhodné okolnosti, jež jsou mu známy, zejména práva poškozených, závažnost a místo spáchání trestných činů a data vydání a doručení rozhodnutí jiných členských států o propadnutí nebo zabrání. Při rozhodování dále přihlédne zejména k tomu, zda dotčený majetek byl zajištěn v některém z trestních řízení, pro jejichž účely je žádáno o uznání a výkon rozhodnutí. § 460zh Odklad uznání a výkonu (1) Soud může odložit uznání a výkon rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání, pokud a) | získané informace nasvědčují tomu, že vzhledem k souběžnému výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání ve více státech by celková peněžitá částka získaná výkonem uznaného rozhodnutí ve více státech mohla převýšit částku uvedenou v takovém rozhodnutí, |
b) | jeho uznání a výkon by mohly narušit trestní řízení vedené v České republice, nebo |
c) | v České republice již je vedeno jiné řízení, o kterém lze předpokládat, že povede k propadnutí, zabrání, exekuci nebo k jinému trvalému odnětí majetku, jehož propadnutí nebo zabrání je jiným členským státem požadováno. |
(2) Jakmile pomine důvod odložení uznání, soud pokračuje v řízení o uznání rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání. (3) Soud neprodleně informuje příslušný justiční orgán jiného členského státu o odložení uznání a výkonu rozhodnutí podle odstavce 1, jakož i o důvodech a předpokládané délce trvání tohoto odložení, stejně jako o tom, že důvody k odložení výkonu pominuly a rozhodnutí bylo uznáno a vykonáno. § 460zi Výkon trestu a ochranného opatření (1) Při výkonu trestu nebo ochranného opatření uloženého v rozsudku o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání se postupuje obdobně podle ustanovení hlavy dvacáté první. Není-li to zřejmé z rozsudku, vyrozumí předseda senátu organizační složku státu, které podle jiného právního předpisu přísluší hospodaření s majetkem státu, o tom, že se jedná o majetek propadlý nebo zabraný na žádost jiného členského státu, a uvede, kdy rozsudek nabyl právní moci. Zároveň tuto organizační složku informuje o tom, kterému orgánu jiného členského státu má organizační složka příslušnou část sdíleného majetku podle § 460zj zaslat. (2) Soud bez zbytečného odkladu vyrozumí příslušný justiční orgán jiného členského státu o všech skutečnostech, které brání výkonu trestu nebo ochranného opatření uloženého v rozsudku o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání. (3) Soud dále neprodleně vyrozumí příslušný justiční orgán jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání požadovaného majetku a zároveň jej upozorní, že nebude-li ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnutí o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu informován o důvodu bránícímu propadnutí nebo zabrání takového majetku nebo jeho části, s takovým majetkem bude dále nakládáno jako s majetkem České republiky v souladu s jejím právním řádem a v případě, že by došlo k vyplacení náhrady škody vzniklé odsouzenému nebo jiné osobě propadnutím nebo zabráním požadovaného majetku, bude Česká republika požadovat úhradu částky, kterou vyplatila jako náhradu škody takové osobě. (4) Informuje-li příslušný justiční orgán jiného členského státu v tříměsíční lhůtě uvedené v odstavci 3 o důvodu bránícímu propadnutí nebo zabrání majetku nebo jeho části, zejména že trest nebo ochranné opatření, jež byly uloženy rozhodnutím jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání majetku, již byly zcela nebo zčásti vykonány v jiném státě nebo osoba, vůči níž rozhodnutí směřuje, požadovanou částku dobrovolně uhradila, soud o této skutečnosti neprodleně informuje organizační složku státu uvedenou v odstavci 1. Následně soud rozsudkem zruší svůj předchozí rozsudek o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání. V případě, že se uváděný důvod vztahuje jen na část propadlého nebo zabraného majetku, soud po zrušení svého předchozího rozhodnutí rozhodne o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání ve zbylém rozsahu. Zrušující rozsudek a případně též nový rozsudek o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání ve zbylém rozsahu soud doručí odsouzenému nebo jiné osobě, jejíž majetek na základě uznaného rozsudku propadl nebo byl zabrán, státnímu zástupci, organizační složce státu uvedené v odstavci 1 a příslušnému justičnímu orgánu jiného členského státu. (5) Vyrozumí-li příslušný justiční orgán jiného členského státu soud ještě před skončením tříměsíční lhůty uvedené v odstavci 3 o tom, že není dán důvod bránící propadnutí nebo zabraní takového majetku nebo jeho části, soud o této skutečnosti neprodleně informuje organizační složku státu uvedenou v odstavci 1. § 460zj Sdílení propadlého a zabraného majetku s jiným členským státem (1) Propadly-li nebo byly-li zabrány na základě uznaného rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání peněžní prostředky v částce do 10 000 EUR, tato částka zůstává České republice. (2) Propadly-li nebo byly-li zabrány na základě uznaného rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání peněžní prostředky v částce vyšší než 10 000 EUR, polovina této částky zůstává České republice a polovina připadá jinému členskému státu, který vydal rozhodnutí, jež bylo uznáno a vykonáno. (3) Věc nebo jiná majetková hodnota neuvedená v odstavcích 1 a 2, která propadla nebo byla zabrána na základě uznaného rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání, se prodá, pokud není součástí národního kulturního pokladu České republiky nebo jiného státu. Ohledně částky získané prodejem se postupuje obdobně podle odstavců 1 a 2. (4) Pokud věc nebo jinou majetkovou hodnotu nelze vzhledem k její povaze nebo z jiných důvodů prodat, zůstává České republice. S věcí, která je kulturním statkem jiného členského státu, se naloží podle jiného právního předpisu. (5) Náklady řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání hradí Česká republika. (6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se užijí, nedohodne-li se Česká republika s jiným členským státem ohledně sdílení majetku nebo úhrady nákladů řízení jinak. K uzavření dohody je za Českou republiku příslušné Ministerstvo financí. Návrh na uzavření takové dohody může Ministerstvu financí podat i soud, který uznal a vykonal rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání. (7) S propadlým nebo zabraným majetkem, který je předmětem sdílení, nakládá, zejména jej zasílá příslušnému orgánu jiného členského státu, organizační složka státu, které podle jiného právního předpisu přísluší hospodaření s majetkem státu. § 460zk Zaslání rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání do jiného členského státu (1) Je-li to zapotřebí pro zajištění řádného výkonu rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání, může soud, který takové rozhodnutí vydal, zaslat toto rozhodnutí příslušnému justičnímu orgánu jiného členského státu za účelem jeho uznání a výkonu, pokud lze důvodně předpokládat, že osoba, jejíž majetek podléhá propadnutí nebo zabrání, má v tomto státě požadovaný majetek. Není-li známo, ve kterém státě má dotčená osoba takový majetek, lze rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání zaslat do jiného členského státu, ve kterém má tato osoba obvyklé bydliště nebo sídlo. (2) Soud může rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání zaslat do více členských států, pokud takové rozhodnutí a) | ukládá propadnutí nebo zabrání věcí nebo majetkových hodnot, o nichž lze důvodně předpokládat, že se nacházejí ve více členských státech, |
b) | ukládá propadnutí nebo zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty, o které se vede soudní řízení ve více státech, |
c) | ukládá propadnutí nebo zabrání věci nebo majetkové hodnoty, o které lze důvodně předpokládat, že se nachází v jednom z více členských států, nebo |
d) | ukládá propadnutí nebo zabrání peněžních prostředků a peněžní prostředky v příslušné výši nebyly pro tyto účely v jiném členském státu zajištěny. |
(3) Rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání zašle soud příslušnému justičnímu orgánu jiného členského státu spolu s osvědčením8b) přeloženým do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků jiného členského státu, který je žádán o uznání a výkon takového rozhodnutí, nebo do jazyka, v němž tento stát osvědčení podle svého prohlášení8c) přijímá. Soud zároveň uvede, jaké organizační složce státu, které podle jiného právního předpisu přísluší hospodaření s majetkem státu, má být předána část sdíleného majetku, bude-li rozhodnutí v jiném členském státě uznáno a vykonáno. Zasílá-li soud rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání za účelem jeho uznání a výkonu do více členských států, vyrozumí o této skutečnosti všechny dotčené státy. (4) Zaslání rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání do jiného členského státu nebrání výkonu takového rozhodnutí v České republice. § 460zl Informační povinnost (1) Na žádost příslušného justičního orgánu jiného členského státu poskytne soud dodatečné informace a doplnění potřebné pro účely uznání a výkonu rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání. (2) Zaslal-li soud rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání do jednoho nebo více členských států a na základě zjištěných informací se důvodně domnívá, že takové rozhodnutí již bylo nebo v nejbližší době bude zcela nebo zčásti vykonáno v České republice nebo v jiném členském státě, neprodleně o této skutečnosti vyrozumí příslušné justiční orgány ostatních členských států, včetně předpokládaného rozsahu výkonu rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání. Tyto státy soud neprodleně informuje i o skutečnosti, že k předpokládanému výkonu rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání v České republice nebo uvedeném členském státě nedošlo nebo k němu došlo v jiném rozsahu. (3) Soud neprodleně informuje příslušný justiční orgán jiného členského státu, jemuž zaslal rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání za účelem uznání a výkonu, o tom, že odsouzenému byla v České republice udělena milost nebo amnestie, nebo o jiném rozhodnutí, opatření či skutečnosti, v jejichž důsledku se takové rozhodnutí stalo nevykonatelným nebo vykonatelným jen částečně. § 460zm Sdílení majetku propadlého nebo zabraného v jiném členském státě (1) Majetek, který propadl nebo byl zabrán v jiném členském státě na základě rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání, sdílí Česká republika s tímto státem způsobem stanoveným právním řádem tohoto jiného členského státu, pokud se nedohodnou jinak. (2) K uzavření dohody s jiným členským státem o sdílení majetku, který propadl nebo byl zabrán v tomto státě na základě rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání, je za Českou republiku příslušné Ministerstvo financí. Návrh na uzavření takové dohody může Ministerstvu financí podat i soud, který vydal rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání. (3) Jakmile příslušný justiční orgán jiného členského státu vyrozumí soud o tom, že jeho rozhodnutí uznal a vykonal, soud tuto skutečnost neprodleně sdělí organizační složce státu, které podle jiného právního předpisu přísluší hospodaření s majetkem státu. Tato organizační složka převezme majetek sdílený s jiným členským státem. Společná ustanovení § 460zn (1) Ministerstvo spravedlnosti uhradí na žádost členského státu, který uznal a vykonal rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání, jím požadovanou částku vyplacenou jako náhradu škody za podmínek, že a) | škoda, kterou členský stát uhradil podle svých vnitrostátních předpisů takové osobě, byla způsobena v důsledku vydaného rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání, |
b) | žádost členského státu o proplacení jím uhrazené škody nebo dokumenty k ní připojené obsahují výši vyplacené náhrady škody, jejíž uhrazení je požadováno, její odůvodnění a údaje o orgánu příslušném k přijetí úhrady, včetně bankovního spojení za účelem poukázání požadované částky nebo požadavku na jiný způsob provedení úhrady, |
c) | k žádosti členského státu je připojeno pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu tohoto členského státu o náhradě škody. |
(2) V případě, že žádost členského státu neobsahuje potřebné údaje, vyzve Ministerstvo spravedlnosti příslušný orgán členského státu k jejímu doplnění a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Přitom jej vždy upozorní, že nevyhoví-li příslušný orgán členského státu této výzvě ve stanovené lhůtě, aniž by uvedl podstatné důvody, pro které tak nemohl učinit, Ministerstvo spravedlnosti žádost odmítne. (3) Ministerstvo spravedlnosti neproplatí členskému státu náhradu škody, která nebyla ani zčásti způsobena nesprávným úředním postupem orgánů České republiky. § 460zo (1) Ministerstvo spravedlnosti může žádat po jiném členském státu, jehož rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání bylo v České republice uznáno, úhradu částky, kterou vyplatilo jako náhradu škody v případě, že a) | vzniklá škoda byla způsobena v důsledku vydaného rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání, |
b) | Ministerstvo spravedlnosti vyplatilo osobě, vůči níž směřovalo uznané rozhodnutí jiného členského státu o propadnutí nebo zabrání, náhradu škody podle jiného právního předpisu. |
(2) Nárok na proplacení vyplacené náhrady škody podle odstavce 1 se uplatňuje formou žádosti k příslušnému orgánu jiného členského státu v souladu s právními předpisy a požadavky tohoto státu. Nejsou-li požadavky jiného členského státu ohledně náležitostí žádosti známy, uvede se v žádosti nebo k ní připojených dokumentech výše vyplacené náhrady škody a její odůvodnění, údaje o orgánu příslušném k přijetí úhrady, včetně bankovního spojení za účelem poukázání požadované částky nebo požadavku na jiný způsob provedení úhrady, a případně další údaje potřebné k úhradě. (3) Po jiném členském státě nelze požadovat úhradu vyplacené náhrady škody, pokud byla způsobena výlučně nesprávným postupem orgánů České republiky. § 460zp Ministerstvo spravedlnosti poskytne na základě žádosti soudu součinnost při zjišťování potřebných informací, zejména při zjištění příslušného justičního orgánu jiného členského státu, kterému má být zasláno rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání, nebo při ověření podmínek stanovených právním řádem tohoto jiného členského státu pro uznání a výkon takového rozhodnutí. __________ 8a) | Články 2 a 3 rámcového rozhodnutí Rady 2005/212/SVV ze dne 24. února 2005 o konfiskaci výnosů a majetku z trestné činnosti a nástrojů trestné činnosti. |
8b) | Příloha rámcového rozhodnutí Rady 2006/783/SVV ze dne 6. října 2006 o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci. |
8c) | Článek 19 odst. 2 rámcového rozhodnutí Rady 2006/783/SVV ze dne 6. října 2006 o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci.“. |
|
