264/2009 Sb. znění účinné od 1. 9. 2009
264
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 20. července 2009
o bezpečnostních požadavcích na tunely pozemních komunikací delší než 500 metrů
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb. , zákona č. 132/2000 Sb. , zákona č. 489/2001 Sb. , zákona č. 256/2002 Sb. , zákona č. 259/2002 Sb. , zákona č. 320/2002 Sb. , zákona č. 358/2003 Sb. , zákona č. 186/2004 Sb. , zákona č. 80/2006 Sb. , zákona č. 186/2006 Sb. , zákona č. 311/2006 Sb. , zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 97/2009 Sb. :
§ 1 Předmět úpravy Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje náležitosti bezpečnostní dokumentace tunelu nad 500 m (dále jen „tunel“), bezpečnostní požadavky na tunel, vzor zprávy o mimořádných událostech v tunelu, vymezení činnosti pověřené osoby při koordinaci opatření k zajištění bezpečnosti provozu tunelu a požadavky na její odbornou kvalifikaci a praxi.
§ 2 Bezpečnostní dokumentace (1) Bezpečnostní dokumentací se pro účely tohoto nařízení rozumí písemně formulovaný soubor preventivních a bezpečnostních opatření potřebných k zajištění bezpečnosti uživatelů tunelu s ohledem na povahu trasy tunelu, uspořádání stavby tunelu a jejího okolí, povahu provozu na pozemních komunikacích, jejichž součástí tunel je, na osoby se sníženou schopností pohybu a orientace a s ohledem na oblast působnosti zásahu složek integrovaného záchranného systému. V bezpečnostní dokumentaci je dále uveden a vyhodnocován rozsah a provedení stavebních úprav tunelu a jeho technického vybavení.
(2) Bezpečnostní dokumentace pro tunel ve fázi projektování, přikládaná navrhovatelem k žádosti o zahájení územního řízení a stavebního řízení pro stavbu tunelů, obsahuje zejména
a) popis plánované stavby a příjezdu k ní, včetně plánů nezbytných k pochopení projektu stavby a předpokládané organizace provozu,
b) prognózu intenzity dopravy, která stanoví a odůvodní očekávané podmínky dopravy nebezpečných nákladů, včetně analýzy rizik; analýza rizik pro tunel zahrnuje veškeré konstrukční faktory a podmínky provozu na pozemních komunikacích, které mají vliv na bezpečnost, zejména charakteristiky provozu na pozemních komunikacích, délku tunelu, prostorové uspořádání tunelu a prognózu počtu těžkých nákladních vozidel za den,
c) zvláštní hodnocení rizikových situací, zejména nejsložitější varianty takové situace, popisující možné mimořádné události, které jednoznačně ovlivňují bezpečnost uživatelů komunikací v tunelech, ke kterým může dojít během provozování tunelu, a povahu a rozsah jejich možných následků; zvláštní hodnocení určuje a odůvodňuje opatření ke snížení pravděpodobnosti vzniku mimořádných událostí a jejich následků,
d) stanovení intervalů pravidelných bezpečnostních prohlídek tunelu, které nejsou delší než 6 let, a
e) odborné stanovisko k celkové bezpečnosti tunelu zpracované autorizovaným inženýrem, kterému byla udělena autorizace pro obory dopravní stavby a požární bezpečnost staveb․
(3) Bezpečnostní dokumentace zpracovávaná příslušným silničním správním úřadem při uvedení tunelu do provozu a aktualizovaná v době provozu tunelu obsahuje, kromě dokumentace požadované ve fázi projektování,
a) popis organizačních opatření, personálního a materiálního zabezpečení a pravidla stanovená správcem tunelu pro zajištění provozování a údržby tunelu,
b) plán řešení mimořádných událostí, který je obsahem operativně taktické studie a je sestaven ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému a v kterém se zohlední i osoby s omezenou schopností pohybu a orientace,
c) popis systému nepřetržitého zaznamenávání získaných zkušeností, na základě kterého lze zaznamenávat a analyzovat závažné mimořádné události,
d) zprávy o mimořádných událostech, které se v tunelu vyskytly, a jejich analýzy a
e) seznam provedených taktických a prověřovacích cvičení integrovaného záchranného systému a analýzu poznatků z nich vyplývajících.
§ 3 Bezpečnostní požadavky na tunel Tunel musí splňovat bezpečnostní požadavky uvedené v příloze č. 1 a v technické normě upravující bezpečnostní požadavky na tunely. Pokud má být v případě konkrétního opatření použito odlišného postupu, než jaký vyplývá z požadavků technické normy podle věty první, musí být k bezpečnostní dokumentaci připojeno stanovisko autorizovaného inženýra, kterému byla udělena autorizace pro obory dopravní stavby a požární bezpečnost staveb, prokazující, že nesplněním požadavků technické normy u konkrétního opatření nedojde k ohrožení bezpečnosti provozu tunelu, zejména, že zvolené řešení umožňuje bezpečnou evakuaci osob a zvířat v případě ohrožení požárem nebo při požáru a účinný a bezpečný zásah jednotek požární ochrany.
§ 4 Vzor zprávy o mimořádných událostech v tunelu Vzor zprávy o mimořádných událostech v tunelu je uveden v příloze č. 2 k tomuto nařízení.
§ 5 Pověřená osoba (1) Pověřená osoba
a) zajišťuje koordinaci opatření k zajištění bezpečného provozu tunelu se složkami integrovaného záchranného systému a podílí se na přípravě provozních plánů,
b) účastní se plánovaní, provádění a vyhodnocování činností v případech mimořádných událostí,
c) podílí se na vypracování bezpečnostní dokumentace a určení stavebních opatření, technického vybavení a podmínek provozování tunelů,
d) spolupracuje se složkami integrovaného záchranného systému při přípravě a organizaci taktických a prověřovacích cvičení prováděných v pravidelných nejvýše čtyřletých intervalech,
e) účastní se hodnocení každé významné mimořádné události.
(2) Pověřená osoba musí splňovat tyto požadavky:
a) má 3 roky praxe v oboru dopravních staveb a má ukončené vysokoškolské vzdělání získané absolvováním bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu v oblasti technických věd a technologií, nebo
b) má 5 let praxe v oboru dopravních staveb a má ukončené vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání skupiny 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie nebo skupiny 23 Strojírenství a strojírenská výroba, nebo
c) má 7 let praxe v oboru dopravních staveb a získala střední vzdělání s maturitní zkouškou v odpovídajících skupinách oborů vzdělání.
(3) Splnění podmínek podle odstavce 2 se nevyžaduje u osoby, která na území České republiky hodlá dočasně nebo příležitostně vykonávat činnosti uvedené v odstavci 1 a splňuje kvalifikační požadavky stanovené jiným členským státem Evropské unie k výkonu činnosti podle odstavce 1.
§ 6 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2009.
Předseda vlády:
v z. PhDr. Kohout v. r.
místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí
Ministr dopravy:
Ing. Slamečka , MBA v. r.
Příloha č. 1 Minimální bezpečnostní požadavky na tunely pozemních komunikací delší než 500 metrů 1.
Počet tunelových trub a jízdních pruhů
1.1.
Hlavními kritérii pro rozhodování, zda postavit tunel s jednou nebo dvěma tunelovými troubami, je prognóza intenzity dopravy a bezpečnost, přičemž se bere v úvahu zejména podíl těžkých nákladních vozidel, sklon a délka tunelu.
1.2.
Jestliže u tunelů, které se nacházejí ve fázi projektování, prognóza na 15 let ukazuje, že intenzita dopravy přesáhne 10 000 vozidel za den v jednom jízdním pruhu, musí být v době, kdy je tato hodnota překročena, k dispozici tunel s dvěma tunelovými troubami pro jednosměrný provoz.
1.3.
S výjimkou nouzového pruhu je stejný počet jízdních pruhů zachován uvnitř tunelu a mimo tunel. Každá změna v počtu pruhů se musí provést v dostatečné vzdálenosti před portálem tunelu; tato vzdálenost je přinejmenším vzdáleností, kterou vozidlo nepřekračující nejvyšší dovolenou rychlost v místě ujede za 10 sekund. Jestliže to prostorové podmínky nedovolují, musí se přijmout dodatečná nebo zvýšená opatření ke zlepšení bezpečnosti.
2.
Prostorové uspořádání tunelu
2.1.
V nových tunelech nesmí být podélný sklon větší než 5%, kromě případů, kde prostorové podmínky neumožňují jiné řešení.
2.2.
V tunelech o sklonu větším než 3 % se na základě analýzy rizik musí přijmout dodatečná nebo zesílená opatření ke zvýšení bezpečnosti.
3.
Únikové cesty a nouzové východy
3.1.
V nových tunelech bez nouzového pruhu musí být pro uživatele tunelu pro případ havárie nebo nehody zřízeny nouzové chodníky. To neplatí, jestliže to konstrukční charakteristiky tunelu neumožňují nebo umožňují jen s vynaložením nepřiměřených nákladů a tunel je jednosměrný a je vybaven systémem nepřetržitého sledování a systémem uzavírání jízdních pruhů.
3.2.
V tunelech uvedených do provozu před nabytím účinnosti tohoto nařízení, kde není ani nouzový pruh ani nouzový chodník, musí být uskutečněna dodatečná nebo zvýšená opatření k zajištění bezpečnosti.
3.3.
Nouzové východy musí uživatelům tunelu v případě nehody nebo požáru umožnit opuštění tunelu bez vozidel a dosažení bezpečného místa a rovněž musí složkám integrovaného záchranného systému umožnit pěší přístup do tunelu. Příklady nouzových východů:
a)
přímé východy z tunelu ven,
b)
příčné propojení mezi tunelovými troubami,
c)
východy do záchranných cest,
d)
úkryty s únikovou cestou oddělenou od tunelové trouby.
3.4.
Nesmí se zřizovat úkryty bez východu do únikové cesty ven z tunelu.
3.5.
Nouzové východy musí být vybudovány, jestliže analýza rizik, včetně analýzy tvorby a rychlosti šíření kouře v místních podmínkách, prokazuje, že větrání a ostatní bezpečnostní opatření nepostačují k zajištění bezpečnosti uživatelů komunikace.
3.6.
Tunely uvedené do provozu po dni nabytí účinnosti tohoto nařízení musí mít nouzové východy v případě, kdy intenzita dopravy je vyšší než 2 000 vozidel za den v jednom jízdním pruhu.
3.7.
U tunelů uvedených do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení delších než 1 000 metrů s intenzitou dopravy vyšší než 2 000 vozidel za den v jednom jízdním pruhu se musí vyhodnotit proveditelnost a účinnost zřízení nových nouzových východů. V případě, že z tohoto vyhodnocení vyplyne, že zřízení nových nouzových východů povede k významně účinnějšímu zajištění bezpečnosti uživatelů tunelu oproti dosavadnímu stavu a že je s ohledem na stavebnětechnické a geologické podmínky proveditelné bez nepřiměřeně vysokých finančních nákladů ve vztahu k dosaženému zlepšení bezpečnosti tunelu, musí být zřízeny nouzové východy nejpozději do 5 let od vyhodnocení.
3.8.
Pokud jsou nouzové východy zřizovány, nesmí být vzdálenost mezi dvěma nouzovými východy větší než 500 metrů.
3.9.
Pro zabránění vnikání kouře a žáru do únikových cest za nouzovými východy se použijí vhodné prostředky, jako jsou dveře.
4.
Přístup pro složky integrovaného záchranného systému
4.1.
U dvoutrubních tunelů tam, kde jsou trouby na stejné nebo téměř na stejné úrovni, musí být zřízeno nejméně každých 1 500 metrů příčné propojení mezi tunelovými troubami vhodné pro složky integrovaného záchranného systému.
4.2.
Pokud to prostorové podmínky umožňují, musí být před každým portálem tunelu s dvěma nebo více troubami k dispozici střední dělicí pásy, které lze přejet.
5.1.
V nových obousměrných tunelech delších než 1 500 metrů s intenzitou dopravy nad 2 000 vozidel za den v jednom jízdním pruhu musí být zřízeny nouzové zálivy vzdálené maximálně 1 000 metrů, pokud nejsou zřízeny nouzové pruhy.
5.2.
U obousměrných tunelů uvedených do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení delších než 1 500 metrů s intenzitou dopravy nad 2 000 vozidel za dne v jednom jízdním pruhu, ale bez nouzových pruhů, musí být posouzena proveditelnost a účinnost jejich zřízení. V případě, že z tohoto posouzení vyplyne, že zřízení nouzových pruhů povede k významně účinnějšímu zajištění bezpečnosti uživatelů tunelu oproti dosavadnímu stavu a že je s ohledem na stavebnětechnické a geologické podmínky proveditelné bez nepřiměřeně vysokých finančních nákladů ve vztahu k dosaženému zlepšení bezpečnosti tunelu, musí být zřízeny nouzové pruhy nejpozději do 5 let od posouzení.
5.3.
Nouzové zálivy se nemusí zřizovat, jestliže to stavební charakteristiky tunelu neumožňují nebo to umožňují jen s vynaložením nepřiměřených nákladů a jestliže celková šířka tunelu využitelná vozidly, bez zvýšených částí a běžných jízdních pruhů, se přinejmenším rovná šířce jednoho běžného jízdního pruhu.
5.4.
V nouzových zálivech musí být umístěna hláska tísňového volání.
6.1.
V tunelech, ve kterých je povolena přeprava nebezpečných nákladů, musí být provedeno odvedení hořlavých a toxických kapalin pomocí řádně dimenzované kanalizace nebo jiných opatření umístěných v příčných profilech tunelu. Kanalizační systém musí být navržen a udržován tak, aby zabránil rozšiřování zápalných, hořlavých a toxických kapalin uvnitř tunelových trub nebo mezi nimi.
6.2.
Jestliže u tunelů uvedených do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení není možné uvedený požadavek splnit, nebo může být splněn jen za nepřiměřených nákladů, je to třeba vzít úvahu při rozhodování, zda na základě analýzy příslušných rizik povolit přepravu nebezpečných nákladů.
7.
Požární odolnost stavebních konstrukcí
Nosné
stavební konstrukce všech tunelů musí zajistit dostatečnou úroveň požární odolnosti tam, kde místní porušení stavby může mít katastrofické následky, například u tunelů procházejících pod vodou nebo u tunelů, které mohou způsobit zhroucení důležitých souvisejících staveb. Stavební konstrukce a požární uzávěry musí u těchto tunelů vykazovat požární odolnost odpovídající 7. stupni požární bezpečnosti.
8.1.
V tunelu musí být zabezpečeno běžné osvětlení, které zajišťuje pro řidiče ve vstupní zóně i uvnitř tunelu náležitou viditelnost v denní a noční době.
8.2.
Musí být instalováno nouzové osvětlení, které v případě výpadku dodávky proudu zajišťuje uživatelům tunelu minimální viditelnost při opouštění tunelu v jejich vozidlech.
8.3.
Musí být zřízeno nouzové únikové osvětlení, jako například světelné označení směru evakuace, které je umístěno maximálně ve výšce 1,0 metru.
9.1.
Návrh, konstrukce a provoz systému větrání musí zohledňovat
a)
omezení znečišťujících látek, které jsou emitovány silničními vozidly za běžného provozu a v dopravní špičce,
b)
omezení znečišťujících látek, které jsou emitovány silničními vozidly při zastavení provozu v důsledku mimořádné události nebo nehody,
c)
kontrolu tepla a kouře v případě požáru.
9.2.
Nucený větrací systém musí být zaveden ve všech tunelech delších než 1 000 metrů a s intenzitou dopravy vyšší než 2 000 vozidel za den v jednom jízdním pruhu.
9.3.
V tunelech s obousměrným provozem nebo jednosměrným provozem s dopravními kongescemi lze povolit podélné větrání jen za předpokladu, že analýza rizik prokazuje přípustnost tohoto větrání, nebo jsou přijata zvláštní opatření jako vhodné řízení dopravy, zkrácení vzdálenosti k nouzovým východům nebo pravidelné rozmístění zařízení k odsávání kouře.
9.4.
V tunelech, kde je nucený systém větrání nezbytný a podélné větrání podle odstavce 9.3. není povoleno, se musí užít příčné nebo polopříčné větrací systémy. V případě požáru musí být tyto systémy schopné odsávat kouř.
9.5.
Pro tunely s obousměrným provozem, s intenzitou dopravy nad 2 000 vozidel za den v jednom jízdním pruhu, o délce více než 3 000 metrů, které jsou vybavené řídicím centrem a podélným nebo příčným větráním, musí být ve vztahu k větrání přijata tato opatření:
a)
jsou instalovány vzduchové a kouřové klapky, které mohou působit samostatně nebo ve skupině,
b)
podélná rychlost vzduchu je trvale kontrolována a řízení větracího systému (klapky, ventilátory atd.) je odpovídajícím způsobem regulováno.
10.
Hlásky tísňového volání
10.1.
Hlásky tísňového volání jsou určeny k umístění různých částí bezpečnostního vybavení, zejména telefonů pro tísňové volání a hasicích přístrojů, avšak nejsou určeny k ochraně uživatelů komunikace před účinky požáru.
10.2.
Hlásky tísňového volání musí sestávat ze schránky na stěně tunelu nebo pokud možno ve výklenku stěny tunelu. Musí být vybaveny alespoň telefonem pro tísňové volání a dvěma hasicími přístroji.
10.3.
Hlásky tísňového volání musí být umístěny v blízkosti portálů a uvnitř tunelu v odstupech, které u nových tunelů nepřesahují 150 metrů a u tunelů uvedených do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení nepřesahují 250 metrů.
11.
Zásobování vodou
Zásobování vodou pro hašení musí být zajištěno pro všechny tunely. Hydranty musí být zřízeny v blízkosti portálů a uvnitř tunelu v odstupech, které nepřesahují 250 metrů. Není-li zajištěno zásobování vodou, musí se ověřit, že je zajištěno dostatečné množství vody na hašení jiným způsobem, a v případě, že zajištěno není, musí být zajištěno dodatečně.
12.
Dopravní značky, bezpečnostní značky, dopravní zařízení, světelné signály a zařízení pro provozní informace
Umístění všech bezpečnostních zařízení určených uživatelům tunelu musí být označeno zejména informativními dopravními značkami. Dopravní značky, bezpečnostní značky, dopravní zařízení, světelné signály a zařízení pro provozní informace užívané v tunelech jsou uvedeny ve zvláštních předpisech9) .
13.1.
Ve všech tunelech delších než 3 000 metrů s intenzitou dopravy nad 2 000 vozidel za den v jednom jízdním pruhu musí být zřízeno řídicí centrum.
13.2.
Dozor nad několika tunely může být soustředěn do jediného řídicího centra.
14.1.
Ve všech tunelech s řídicím centrem musí být instalovány videosystémy pro dohled a systémy pro automatické zjišťování mimořádných dopravních událostí (jako jsou stojící vozidla) nebo požárů.
14.2.
Ve všech tunelech bez řídicích center musí být instalovány automatické systémy zjišťování požáru, jestliže se provoz nuceného odvětrávání kouře liší od automatického provozu odvětrávání znečišťujících látek.
15.
Zařízení pro uzavírání tunelu
15.1.
Ve všech tunelech delších než 1 000 metrů musí být před vjezdy do tunelu instalována světelná signalizace tak, aby tunel mohl být v případě nouze uzavřen. Dále mohou být použity dodatečné prostředky jako proměnné dopravní značky a zábrany, aby bylo zajištěno dodržení zákazu vjezdu.
15.2.
Uvnitř všech tunelů delších než 3 000 metrů, které jsou vybaveny řídicím centrem a ve kterých je intenzita dopravy vyšší než 2 000 vozidel za den v jednom jízdním pruhu, musí být v odstupech nepřevyšujících 1 000 metrů instalováno zařízení na zastavení vozidel v případě nouze. Toto zařízení se skládá ze světelné signalizace a případně z dodatečných prostředků jako jsou evakuační rozhlas, proměnné dopravní značky a zábrany.
16.
Spojovací a dorozumívací systémy
16.1.
Ve všech tunelech delších než 1 000 metrů s intenzitou dopravy nad 2000 vozidel za den v jednom jízdním pruhu musí být instalována zařízení zabezpečující rádiové spojení složek integrovaného záchranného systému.
16.2.
V tunelech s řídícím centrem, ve kterých je pro uživatele tunelu zřízen přenos rozhlasového vysílání, musí být umožněno přerušení rozhlasového vysílání v zájmu předání bezpečnostních zpráv.
16.3.
Úkryty a ostatní zařízení, kde evakuovaní uživatelé tunelu musí čekat než opustí tunel, musí být vybaveny reproduktory pro předávání bezpečnostních zpráv uživatelům.
17.
Zásobování elektrickou energií a elektrické rozvody
17.1.
Všechny tunely musí mít nouzové zásobování elektrickou energií, které zajišťuje provoz bezpečnostního zařízení nutného pro evakuaci - po dobu, než všichni uživatelé opustí tunel.
17.2.
Elektrické měřicí a řídicí obvody musí být navrženy tak, aby jejich místní výpadek například z důvodu požáru nepostihl nepoškozené obvody.
18.
Funkčnost technického vybavení tunelu v případě požáru
Úroveň funkčnosti technického vybavení tunelu v případě požáru musí brát v úvahu technologické možnosti a musí být zaměřena na zachování všech nezbytných bezpečnostních funkcí.
Poznámky pod čarou:
9)
Vyhláška č. 30/2001 Sb. , kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 11/2002 Sb. , kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění pozdějších předpisů.
Příloha č. 2 Vzor - Zpráva o mimořádných událostech v tunelu 1.
popis události (datum, čas, místo, průběh, příčina, následek)
2.
popis činnosti zaměstnanců obsluhy správce tunelu, složek integrovaného záchranného systému a distributora elektrické energie
3.
úloha a účinnost bezpečnostních zařízení a opatření
7.
obnovení provozu (datum, čas)
8.
zpracovatel (datum, podpis)
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
