Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

383/2000 Sb. znění účinné od 7. 11. 2000 do 31. 5. 2006

383

 

VYHLÁŠKA

Ministerstva vnitra

ze dne 24. října 2000,

kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování

vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými nebezpečenými chemickými látkami

a chemickými přípravky

 

Ministerstvo vnitra stanoví podle § 12 odst. 10 zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií):

§ 1

Zásady pro stanovení zóny havarijního plánování

(1)

Okresní úřad, v jehož územním obvodu se nachází objekt nebo zařízení,1 v němž se vyrábějí, zpracovávají, používají, přepravují nebo skladují nebezpečné látky,2 (dále jen "zdroj rizika"), který se zavázal dohodou nebo který byl Ministerstvem vnitra určen, stanoví zónu havarijního plánování a vypracuje pro ni vnější havarijní plán.3

(2)

Zóna havarijního plánování4 nezahrnuje území, pro které provozovatel5 zpracovává vnitřní havarijní plán.6 Půdorysný obvod území, pro které provozovatel zpracovává vnitřní havarijní plán, tvoří vnitřní hranici zóny havarijního plánování. Je-li plocha ohraničená vnější hranicí zóny havarijního plánování shodná nebo menší než plocha ohraničená vnitřní hranicí zóny havarijního plánování, zóna havarijního plánování se nestanovuje.

(3)

Vnější hranici zóny havarijního plánování tvoří

a)

kružnice, jejíž poloměr měřený vzdušnou čarou je dvojnásobkem parametru R, která je soustředná s nejmenší kružnicí opsanou kolem půdorysného průmětu zdroje rizika; podklady pro parametr R a způsob jeho stanovení jsou uvedeny v příloze č. 1,

b)

křivka odvozená jako hranice sjednocení více půdorysných ploch dalších zdrojů rizika podle odstavce 6, nebo

c)

křivka stanovená jiným způsobem podle odstavce 4.

(4)

Okresní úřad zvolí vnější hranici zóny havarijního plánování podle odstavce 3 písm. c), jestliže

a)

vnitřní hranice zóny havarijního plánování protíná vnější geometrickou hranici zóny havarijního plánování stanovenou podle odstavce 3 písm. a),

b)

poloměr nejmenší kružnice opsané kolem půdorysného průmětu zdroje nebezpečí je větší než jedna pětina parametru R [odstavec 3 písm. a)],

c)

postup stanovení parametru R podle přílohy č. 1 není pro daný zdroj rizika vhodný, nebo

d)

existují jiné odborně podložené a s vrchním státním dozorem na úseku prevence závažných havárií7 projednané specifické důvody pro jiný způsob volby vnější hranice zóny havarijního plánování.

(5)

Jestliže zdroj rizika zahrnuje různé nebezpečné látky,2 rozhoduje pro volbu vnější hranice zóny havarijního plánování nejvyšší parametr R.

(6)

Nachází-li se mezi vnitřní hranicí zóny havarijního plánování a vnější hranicí zóny havarijního plánování další zdroje rizika, které mohou zvýšit ohrožení obyvatelstva kumulativními nebo synergickými účinky další havárie vyvolané havárií posuzovaného zdroje rizika (dále jen "místo řetězového účinku havárie"), okresní úřad u zóny havarijního plánování stanoví dalšímu místu řetězového účinku havárie vnější hranici zóny havarijního plánování podle některého z postupů uvedených v odstavcích 3 až 5 a upraví vnější hranici zóny havarijního plánování všech zdrojů rizika podle odstavce 3 písm. b).

(7)

Vnější hranici zóny havarijního plánování určenou některým z postupů podle odstavců 3, 4, 5 a 6 upraví okresní úřad podle místních urbanistických, katastrálních, terénních, demografických a jiných obdobných poměrů.

(8)

Okresní úřad vyznačí vnitřní a vnější hranice zóny havarijního plánování do mapového podkladu.

Rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu

§ 2

(1)

Zasahuje-li zóna havarijního plánování na území dvou nebo více okresů, zpracují příslušné okresní úřady dílčí části vnějšího havarijního plánu pro příslušnou část území svého okresu a předají je okresnímu úřadu, v jehož územním obvodu se zdroj rizika nachází, který se k vypracování vnějšího havarijního plánu zavázal dohodou nebo který byl k vypracování vnějšího havarijního plánu určen,8 (dále jen "koordinující okresní úřad"). Koordinující okresní úřad sestaví vnější havarijní plán pro celou zónu havarijního plánování.

(2)

Příslušné okresní úřady zjišťují nebo určují poloměry vnějších hranic zóny havarijního plánování u těch míst řetězového účinku havárie, která se nacházejí na jejich území, a předávají je koordinujícímu okresnímu úřadu.

(3)

Zpracování vnějšího havarijního plánu vychází z písemných podkladů od provozovatele9 a ve spolupráci s ním,10 bezpečnostního programu prevence závažné havárie,11 bezpečnostní zprávy12 a dílčích podkladů zpracovaných jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému. Při zpracování se využijí též vyjádření dotčených orgánů státní správy a oprávněné připomínky veřejnosti a obcí v zóně havarijního plánování.13 Pro identifikaci míst řetězového účinku havárie se využívají zejména písemná ohlášení právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání podle zvláštního zákona.14

(4)

Přednosta koordinujícího okresního úřadu zabezpečuje koordinaci přípravy vnějšího havarijního plánu,15 sjednocuje postup příslušných okresních úřadů při zpracování dílčích částí vnějšího havarijního plánu, navrhuje a projednává jejich případné změny. Vnější havarijní plán projedná s provozovatelem a zabezpečí jeho veřejné projednání.16

(5)

Vnější havarijní plán se zpracovává vždy v listinné a elektronické podobě (soubory, digitální mapy).

(6)

Rozsah a způsob zpracování vnějšího havarijního plánu je uveden v příloze č. 2.

§ 3

(1)

Schválený vnější havarijní plán předá přednosta okresního úřadu k uložení hasičskému záchrannému sboru kraje17 a provozovateli.

(2)

Územní nebo okresní středisko zdravotnické záchranné služby,18 okresní (městská, obvodní) ředitelství Policie České republiky, ostatní složky integrovaného záchranného systému, dotčené orgány státní správy a obce v zóně havarijního plánování obdrží příslušné výpisy z vnějšího havarijního plánu spolu s informací o stanovení zóny. Při předávání výpisů z vnějšího havarijního plánu se postupuje podle § 2 odst. 5.

§ 4

(1)

Dojde-li ke změně nesouvisející s činností provozovatele, která má dopad na zajištění havarijní připravenosti, provádí se změna vnějšího havarijního plánu bezodkladně po zjištění této skutečnosti okresním úřadem.

(2)

Prověření vnějšího havarijního plánu z hlediska jeho aktuálnosti19 lze provést administrativně, cvičením nebo kombinací obou metod.

§ 5

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Mgr. Gross v. r.

Příloha č. 1

Podklady pro parametr R a způsob jeho stanovení ( § 1 odst. 3 písm. a))

I.

Postup okresního úřadu

a)

Stanovení oblasti.

Při stanovení oblasti zvolí velikost posuzovaného území v okolí posuzovaného zdroje rizika a zpracuje všeobecnou charakteristiku posuzovaného území. Posuzované území je zpravidla oblast o velikosti 10 - 200 km2, zahrnující území jedné nebo více obcí nebo správní obvod příslušného okresního úřadu nebo oblast se soustředěnou průmyslovou činností anebo se soustředěnou bytovou zástavbou.

b)

Soupis činností a přehled o druzích nebezpečných chemických látek, jejich množství a umístění.

Shromáždí informace o stacionárních zařízeních s výskytem nebezpečných látek14 (i s menším množstvím, než platí pro zdroje rizika), o trasách a způsobech dopravy nebezpečných látek. O nebezpečných činnostech představujících zvýšení rizika pro obyvatelstvo (příklady v tabulce č. 2) zjistí další informace potřebné pro jejich klasifikaci podle fyzikálních, chemických, technických a technologických vlastností a podmínek; po jejich klasifikaci zpracuje seznam nebezpečných látek a nebezpečných činností (dále jen “seznam”).

c)

Posouzení množství látek.

U jednotlivých zařízení provede odhad maximálního množství nebezpečné látky nebo nebezpečných látek, které se může v reálných podmínkách zúčastnit havárie. Vychází z projektovaných rozměrů jednotlivých částí technologických uzlů a největší nosnosti nebo objemu obslužných nákladních automobilů, cisteren, železničních vozů apod. Pokud má zařízení dostatečnou fyzickou nebo účinnou separaci mezi skladovacími nádržemi nebezpečných látek, je při odhadu množství uvažován jen obsah největší nádrže. Za fyzickou separaci se považuje vzdálenost mezi nádržemi zamezující kumulativním účinkům způsobených požárem, výbuchem nebo zhroucením kterékoliv části z posuzovaných zařízení. Za účinnou separaci se považuje existence separovaných jímek u jednotlivých nádrží s dostatečnou vzdáleností mezi okrajem jímky a další nádrží nebo používání automatických bezpečnostních armatur u potrubím spojených nádrží nebo mechanická překážka mezi nádržemi. Za dostatečnou fyzickou nebo účinnou separaci není považováno použití otevřeného propojení mezi nádržemi nebo použití ručně ovládaných armatur. Odhadnutá maximální množství přiřadí do seznamu k jednotlivým příslušným nebezpečným látkám.

d)

Přiřazení referenčních čísel nebezpečným látkám, resp. zdrojům rizika.

V seznamu podle písmene c) všem nebezpečným látkám s přihlédnutím k jejich typu a známým fyzikálním podmínkám přiřadí referenční číslo podle tabulky č. 1 a ověří, zda souhlasí s referenčním číslem stejné látky posuzované současně s druhem činnosti nebo nebezpečné činnosti a charakterem technologie podle tabulky č. 2 a případně i s referenčním číslem získaným s přihlédnutím k typu a popisu látky v souvislosti s druhem činnosti podle tabulky č. 4. V případě, že z tabulek č. 1, č. 2 a č. 4 nelze jednoznačně přiřadit posuzovanému zdroji rizika nebo posuzované nebezpečné činnosti nebo nebezpečné látce jediné referenční číslo, zapíše se do seznamu dvě nebo více možných referenčních čísel a další postup se provádí podle všech těchto čísel.

e)

Náhradní stanovení třídy toxicity.

Posuzuje-li se toxicita nebezpečné látky, která není uvedena v tabulce č. 1, lze její třídu toxicity pro potřeby tohoto postupu určit podle následujících pomocných pravidel a s využitím tabulek č. 1a, 1b, 1c:

1.

Pokud je tlak nasycených par menší než 0,1 MPa při 20 °C, je látka považována za kapalinu.

2.

Pokud je tlak nasycených par větší než 0,1 MPa při 20 °C, je látka považována za plyn.

3.

Ze součtu kalkulačního čísla (a) odvozeného od LC50 podle tabulky č. 1 a kalkulačního čísla (b) odvozeného z fyzikálních vlastností podle tabulky č. 1b se získá pomocí tabulky č. 1c hledaná třída toxicity.

f)

Redukce seznamu.

Ze seznamu lze vyloučit:

1.

nebezpečné činnosti, které nepředstavují přímou hrozbu poškození obyvatel z důvodu vzdálenosti obydlených oblastí․ Redukce seznamu podle kriteria tohoto výběru pro stabilní zařízení a dopravu je patrná z tabulky č. 3;

2.

silnice a dopravní cesty s řídkým provozem nebezpečných látek. Redukce seznamu podle kritéria pro hustotu přepravy se provede podle tabulky č. 3a;

3.

transport ve vodě rozpustných kapalin jejichž tlak par je menší než 0,1 MPa při 20 °C a transport kapalin se specifickou hmotností větší, než je specifická hmotnost vody, v případě vnitrozemských vodních cest. Výjimkou jsou kapaliny, které mohou nebezpečně reagovat s vodou nebo vzduchem za vzniku produktů toxičtějších než látka sama. V takových případech se množství nebezpečných reakčních produktů určí odborným odhadem;

4.

části vybraných silnic, železničních tras, vodních cest nebo potrubí, které nenaplňují kritéria vzdálenosti k obydleným oblastem podle tabulky č. 3. Části se volí po délce 1 km a pro posouzení se v rámci každé části vybere místo nejblíže přiléhající k obydlené oblasti. V případě transportu po železnici se věnuje zvláštní pozornost vlečkám. U vodních cest se věnuje zvláštní pozornost přístavům.

g)

Opakování nebo zastavení postupu.

Je-li po redukci seznamu zřejmé, že v posuzované oblasti je zdroj rizika s jediným izolovaným zařízením bez návaznosti na další nebezpečné činnosti, zvětší přibližně dvojnásobně plochu posuzovaného území a vytvoří se nový seznam; není-li to účelné, protože v takto zvětšeném posuzovaném území se nenachází žádný další zdroj rizika, zastaví se další postup. Dále postupuje podle § 1 odst. 3 vyhlášky.

h)

Přiřazení parametrů R položkám seznamu.

K jednotlivým referenčním číslům obsaženým v seznamu, se za použití tabulek č. 4 a č. 4a nebo tabulky č. 4b a známých množství látky v tunách odhadnutých podle písm. c), přiřadí odpovídající parametry R. Pokud tabulka č. 4a obsahuje místo číselné hodnoty parametru velké písmeno X, míní se taková kombinace látky a jejího množství, která se v praxi obvykle nevyskytuje nebo nemůže prakticky existovat. Dojde-li přesto k dosažení takové hodnoty, použije se parametr R odpovídající dvojnásobku nejbližší vyčíslené hodnoty parametru R téže látky nebo odborný odhad. Obsahuje-li tabulka symbol (-), jsou účinky daného množství látky zanedbatelné.

i)

Stanovení parametru R.

Pokud položce v seznamu byla přiřazena jediná hodnota R, považuje se za stanovenou hodnotu parametru R podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky. V případě, že jedné látce nebo nebezpečné činnosti bylo podle písmena d) tohoto postupu přiřazeno více referenčních čísel a tím bylo získáno pro jednu položku seznamu více hodnot R, stanoví se pro účely § 1 odst. 3 písm. a) této vyhlášky největší z těchto hodnot jako parametr R.

II.

Vzory možných způsobů stanovení vnější hranice zóny havarijního plánování jsou uvedeny na obrázcích 1 až 5.

 

Tabulka č. 1 SEZNAM VYBRANÝCH LÁTEK PRO ÚČELY TÉTO VYHLÁŠKY

 

Referenční číslo

Typ látky

Látky (příklady)

1-3

Hořlavá kapalina

Tlak nasycených par < 0,03 MPa při 20 °C

(teplota vzplanutí > 20 °C)

Allylalkohol (2-propen-1-ol)

Anilin

Benzaldehyd

Benzylchlorid (alfa-chlortoluen)

Butanol (1-butanol, 2-butanol)

Butyldiglykol

Dichlorbenzen

Dichlorpropen

Motorová nafta

Diethylkarbonát (uhličitan ethylnatý)

Dimethylformamid

Ethanolamin (2-aminoethanol)

Ethylformiát (mravenčan ethylnatý)

Ethylglykolacetát

Ethylsilikát

Ethylenchlorhydrin (2-chlorethanol)

Ethylenglykol (1,2-ethandiol)

Topný olej

Furfural

Furfurylalkohol (2-furylmethanol)

Isoamylalkohol (3-methyl-1-butanol)

Isobutanol (2-ethyl-1-propanol)

Isopropanol (2-propanol)

Methylbutylketon

Methylglykol

Methylglykolacetát

Naftalen

Nitrobenzen

Ropa

Fenol

Styren (vinylbenzen)

Trioxan (1,3,5-trioxan)

Xylen (o-, m-, p-)

 

Referenční číslo

Typ látky

Látky (příklady)

1-3

Hořlavá kapalina

tlak nasycených par < 0,03 MPa při 20 °C

(teplota vzplanutí < 20 °C)

Acetaly (1,1-diethoxyethan; 1,1-dimethoxyethan; 1,1dibutooxyethan)

Aceton (2-propanon)

Acetonitril (methylkyanid)

Benzen

Butandion

Butanol (1-butanol, 2-butanol)

Butanon

Butylchlorid

Butylformiát (mravenčan butylnatý)

Cyklohexen

Dichlorethan

Dichlorpropan

Diethylamin

Diethylketon (3-pentanon)

Dimethylkarbonát (uhličitan methylnatý)

Dimethylcyklohexan

Dioxan

Ethanol

Ethylacetát (octan ethylnatý)

Ethylakrylát

Ethylbenzen

Ethylformiát (mravenčan ethylnatý)

Heptan

Hexan

Isobutylacetát

Isopropylalkohol (2-propanol)

Isopropylether

Methanol (methylalkohol)

Methylacetát (octan methylnatý)

Methylcyklohexan

Methylisobutylketon

Methylmetakrylát (metakrylan methylnatý)

Methylpropionát (propionan methylnatý)

Methylvinylketon (3-buten-2-on)

Oktan

Piperidin

Propylacetát

Propylalkohol (1-propanol)

Pyridin

Toluen

Triethylamin

Vinylacetát

 

Referenční číslo

Typ látky

Látky (příklady)

4-6

Hořlavá kapalina

tlak nasycených par > 0,03 MPa při 20 °C

Sirouhlík

Kolodium, roztok

Cyklopentan

Diethylether

Ethylbromid (Bromethan)

Isopropen

 

 

 

 

 

Methylformiát (mravenčan methylnatý)

Solventní nafta (lakový benzín)

Kondenzát ze zemního plynu

Pentan

Benzín

Acetaldehyd (ethanal)

Propylenoxid (1,2-propylenoxid)

 

 

 

7-9

Zkapalněný hořlavý plyn (tlakem)

1,3-butadien

Butan

Buten (1-buten, 2-buten)

Cyklobutan

Cyklopropan

Difluorethan

Dimethylether

Ethan

Ethylchlorid (chlorethan)

Ethylenoxid (oxiran)

Ethylfluorid (fluorethan)

Isobutan (2-methylpropan)

Isobuten (2-methylpropen)

zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG)

Methylether

Methylfluorid (fluormethan)

Propadien

Propan

Propen (propylen)

Vinylchlorid (chlorethylen)

Vinylmethylether

Vinylfluorid (fluorethylen)

 

 

 

10,11

Zkapalněný hořlavý plyn - chlazením

(viz také seznam zkapalněných hořlavých

plynů referenční čísla 7-9)

Ethen (ethylen)

Methan

Methylacetylen

Zemní plyn (LNG)

 

 

 

12

Stlačené hořlavé plyny

Ethen (ethylen)

Vodík

Methan

Methylacetylen (propin)

Zemní plyn (LNG)

 

 

 

13

Hořlavé plyny v lahvích

Acetylen (ethin)

Butan

Vodík

LPG

Propan

 

 

 

14,15

Látky a výrobky s nebezpečím výbuchu

Dusičnan amonný (hnojivo typu A1)

Munice (Střelivo)

Nitroglycerin

Organické peroxidy (typ B)

TNT

 

 

 

16,17

Nízko toxické kapaliny

Acetylchlorid

Allylamin

Allylbromid (3-brom-1-propen)

Allylchlorid (3-chlor-1-propen)

Chlorpikrin (trichlornitromethan)

Dichlordiethylether

Dimethylhydrazin

Dimethylsulfát

Dimethylsulfid

Epichlorhydrin(1-chlor-2,3-epoxypropan)

Ethanthiol

Ethylisokyanát

Ethyltrichlorsilan

Pentakarbonyl železa

Isopropylamin (2-propanamin)

Methakrolein

Methylhydrazin

Oxid osmičelý

Perchlormethylthiol

Perchlormethylmerkaptan

Fenylkarbylaminchlorid

Oxychlorid fosforečný

Chlorid fosforitý

Sulfurylchlorid

Tetraethylolovo

Tetramethylolovo

Trichlorsilan

Vinylidenchlorid (1,1-dichlorethylen)

 

Referenční číslo

Typ látky

Látky (příklady)

18-21

Středně toxické kapaliny

Akrolein

Akrylonitril

Brom

Sirouhlík

Chloracetaldehyd

Chlormethylether

Bromkyan

Dimethyldichlorsilan

Ethylchloroformiát (chloromravenčan ethylnatý)

Ethylenimin (aziran)

Formaldehyd (roztoky)

Kyselina fluorovodíková (roztoky)

Isobutylamin

Methylchlorformiát (chloromravenčan methylnatý)

Methyldichlorsilan

Methyljodid (jodmethan)

Methyltrichlorsilan

Kyselina dusičná (dýmavá)

Oleum (dýmavá kyselina sírová)

Propylenimin

Propylenoxid

Chlorid cíničitý

 

 

 

22,25

Vysoce toxické kapaliny

Kyanovodík

Oxid dusičitý

Oxid sírový

Tetrabutylamin

 

 

 

26,29

Velmi vysoce toxické kapaliny

Methylisokyanát

Karbonyl niklu (tetrakarbonyl niklu)

Pentaboran

Pentafluorid síry

 

 

 

30,35

Nízko toxické plyny

Ethylamin

Vinylchlorid (chlorethylen)

 

 

 

31,36,40

Středně toxické plyny

Amoniak (čpavek)

Fluorid boritý

Oxid uhelnatý

Fluorid chloritý

Dimethylamin

Fluorovodík

Methylbromid (brommethan)

Fluorodusík (fluorid dusitý)

Perchlorylfluorid (fluorid kysel. chloristé)

Silan

Fluorid křemičitý

Oxid siřičitý

Trimethylamin

Vinylbromid (bromethylen)

 

Referenční číslo

Typ látky

Látky (příklady)

32,37,41,42

Vysoce toxické plyny

Chlorid boritý

Karbonylsulfid

Chlor

Dioxid chloru (oxid chloričitý)

Dichloracetylen

Oxid dusičitý (dimer)

Formaldehyd

German (germanovodík)

Hexafluoraceton

Bromovodík

Chlorovodík

Sulfan (sirovodík)

Methylchlorid (Chlormethan)

Oxid dusnatý

Sulfurylfluorid

Stannan

 

 

 

33,38

Velmi vysoce toxické plyny

Borethan

Fosgen (karbonylchlorid)

Karbonylfluorid

Dikyan

Fluor

Keten

Selan

Nitrosylchlorid

Difluorid kyslíku

Fosfan (fosfin, fosforovodík)

Stiban (antimonovodík)

Tetrafluorid síry (fluorid siřičitý)

Hexafluorid telluru (fluorid tellurový)

 

 

 

34,39

Extrémně toxické plyny

Arsan (arsin, arsenovodík)

Selan (selenovodík)

Ozon

Hexafluorid selenu (fluorid selenový)

 

Tabulka 1a

 

LC50 , krysa, 4 hod. v ppm

Kalkulační číslo (a)

0,01 - 0,1

0,1 - 1

1 - 10

10 - 100

100 - 1000

1000 - 10 000

10 000 - 100 000

8

7

6

5

4

3

2

 

Tabulka 1b

 

Fyzikální vlastnosti

Kalkulační číslo (b)

Kapaliny < 0,005 MPa

(tlak při 20°C) 0,005 - 0,03 Mpa

0,03 - 0,1 MPa

tlakem zkapalněný plyn, bod varu > 265K

bod varu < 265 K

chladem zkapalněný plyn, bod varu> 245K

bod varu < 245 K

1

2

3

3

4

3

4

 

Tabulka 1c

 

Suma a+b

Třída toxicity

6

7

8

9

10

Nízká

Střední

Vysoká

Velmi vysoká

Extrémní

 

Tabulka č. 2 - KONTROLNÍ SEZNAM PRO ÚČELY TÉTO VYHLÁŠKY

 

Činnost

 

Nejdůležitější nebezpečné látky

Referenční čísla pro tabulky č. 4 a č. 4a

Skladování paliv

Čerpací stanice

Benzín a motorová nafta

6

 

Mezisklady

Benzín a LPG

7

 

 

Benzín

6

 

 

LPG

7,9

 

Hlavní sklady

Ropa a topné oleje

1,3

 

 

Benzín

4,6

 

 

LPG

7,9,10,11

 

 

Zemní plyn

10,11

 

Skladování plynu v tlakových lahvích

Různé plyny

13

 

 

 

 

Zpracování a skladování paliv

Rafinerie

LPG, propan, benzin,

6,7,9;

 

Alkylační procesy

Fluorovodík

31

 

 

 

 

 

Krakování (hluboké zpracování) ropy

Buten (butylen)

7,9

 

 

Ethen (ethylen)

12

 

 

Ethylenoxid (oxiran)

30

 

 

Propen (propylen)

7,9

 

 

Benzin, C4 frakce

6,7,9,10,11

 

 

Benzen, aromatické uhlovodíky

3

Doprava paliv

Potrubí - produktovody

LPG, propan

8

v zóně havarijního

 

Zemní plyn

12

plánování

 

Benzín

5

 

 

Ropa

2

 

Voda (vnitrozemské vodní cesty)

LPG (stlačený)

9

 

 

LPG (zkapalněný chlazením)

11

 

 

Benzín

6

 

 

Ropa

3

 

Po železnici/silnici

LPG

7

 

 

Benzín

6

 

 

Ropa

4

 

 

 

 

Rozsáhlá chladicí zařízení

Jatka, mlékárny, pivovary, tukové závody, výrobny zmrzliny, čokoládový průmysl, sklady masa, ryb, ovoce, květin, kluziště (zimní stadiony)

Čpavek

31

 

 

 

 

Potraviny a pochutiny

Cukrovarnický průmysl

Oxid siřičitý

31

 

Průmysl mouky - mlýny

Methylbromid

32

 

Extrakce olejů/tuků

Hexan

1,3

 

Drožďárny

 

 

 

Lihovary, destilace alkoholu

Hořlavé kapaliny

4,6

 

Průmysl kakaa

Hexan

1,3

Specifické výrobky

Kožedělný průmysl

Kyseliny akroleinové

18,21

 

Dřevařský průmysl

Formaldehyd

32

 

Papírenský průmysl

Ethylenoxid

30

 

 

Epichlorhydrin

16,17

 

 

 

 

 

 

Gumárenský průmysl

Styren

4,6

 

 

Akrylonitril

18,21

 

Pomocné textilní provozy

Ethylenoxid

30

 

 

Formaldehyd

32

 

 

Alkylfenoly

 

Metalurgický, elektronický průmysl

Vysoké pece

Oxid uhelnatý

31

 

 

Amoniak

31

 

Povrchové úpravy

Arsan

34

Specifické chemikálie

Hnojiva

Amoniak

31,36

 

 

Spaliny

43

 

Kyselina sírová

Oxidy síry

45

 

Syntetické pryskyřice

Ethylenoxid

30

 

 

Chlor

32

 

 

Akrylonitril

18,21

 

 

Fosgen

33

 

 

Formaldehyd

32

 

Plasty/syntetika

Vinylchlorid

7,9

 

 

Akrylonitril

18,21

 

 

Chlor

32

 

 

Spaliny

46

 

Barvy/barviva

Fosgen

33

 

 

Rozpouštědla

4,6

 

 

Spaliny

46

 

Chloro-fluorouhlovodíky (CFC)

Chlorovodík

40,42

 

 

Chlor

32

 

 

Fluorovodík

31

 

Chlor

Chlor

32,37

 

Vinylchlorid

Chlor

32

 

 

Vinylchlorid

7,9

 

 

Chlorovodík

40,42

 

Amoniak

Amoniak

31,36

 

Chlorovodík

Chlorovodík

40,42

 

 

Chlor

32

 

 

 

 

 

Vlákna

Sirouhlík

18

 

 

Sulfan (Sirovodík)

32

 

 

 

 

 

Léky/léčiva

Chlor

32

 

 

Rozpouštědla

4,6

 

Polymerace

Buten

7,9

 

 

Ethen

12

 

 

Propan

7,9

 

 

Vinylacetát

1,3

 

 

 

 

 

Syntetická vlákna

Methanol

1,3

 

 

 

 

 

Chlornany

Chlor

32

 

 

Vodík

12

Pesticidy

Výroba surovin

Fosgen

33

 

 

Isokyanáty

26,29

 

 

Chlor

32

 

 

Hořlavé produkty-spaliny

43

 

Stáčení a skladování

Hořlavé produkty-spaliny

43

 

 

Maloobchod a skladování

Hořlavé produkty - spaliny

43

 

 

Methylbromid

32

 

 

 

 

Výbušniny

Výroba a skladování

Různé

14

 

Skladování munice

Různé

14,15

 

 

 

 

Veřejná a užitná místa

Vodárny (úpravny vody)

Chlor

32

 

Skladování pesticidů

Hořlavé produkty - spaliny

43

 

 

 

 

Přístavní zařízení

Kontejnery

Různé

a

v zóně havarijního

Nádrže (skladovací

Různé

a

plánování

zařízení)

 

 

Doprava v zóně

Potrubí - produktovody

Chlor

41

havarijního

 

Amoniak

40

plánování

 

Ethylenoxid

40

 

 

Chlorovodík

41,42

 

Silnice a železnice (včetně vleček a seřadišť)

Hořlavé plyny b: 23,236,239

7

 

 

Hořlavé kapaliny b: 33,336,338, 339,333,x338,x323,x423,446,539

6

 

 

Vysoce toxické plyny b: 26,265,266

32

 

 

Středně toxické plyny b: 236,268,286

31

 

 

Toxické kapaliny b: 336,66,663

19

 

 

Výbušniny b: 1.1,1.5

14

 

Po vodě

Hořlavé plyny b: 23,236,239

9c,11d

 

 

Hořlavé kapaliny b: 33,336,338, 339,333,x338,x323,x423,446,539

6

 

 

Vysoce toxické plyny b: 26,265,266

32c,37d

 

 

Středně toxické plyny b: 236,268,286

31c,36d

 

 

Toxické kapaliny b,e: 336,66,663

20

 

a viz tabulka č. 1

b číslo Kemler kódu pro transport

c stlačeno

d chlazeno

e nerozpustný, hmotnost < 1 kg dm -3

 

Tabulka č. 3 - KRITÉRIUM VZDÁLENOSTI OD OBYDLENÝCH OBLASTÍ

(hranice nejbližšího osídlení)

 

Průmyslová činnost

 

Vzdálenost od obydlených oblastí [m]

Stabilní zařízení včetně různých druhů skladů ropných paliv

Hořlavé látky a/nebo výbušniny

zvláštní zřetel na:

benzínové stanice (čerpací stanice)

čerpací stanice LPG

potrubí s hořlavými kapalinami

skladování v tlakových lahvích (25 - 100 kg)

< 1000

 

< 50

< 100

< 50

< 100

 

 

 

 

Toxické látky

zvláštní zřetel na:

chladicí zařízení

skladování pesticidů pro maloobchod

< 10 000

 

< 100

< 50

 

 

 

Transport v zóně havarijního plánování

LPG:

železnice/silnice

po vodě

< 200

< 500

 

Benzín:

železnice/silnice

po vodě

< 50

< 200

 

Nafta:

železnice/silnice

po vodě

< 25

< 100

 

Toxické látky:

železnice/silnice

po vodě

< 3000

< 3000

 

Pozn.: Ze seznamu jsou vynechány položky, u nichž je vzdálenost od obytných oblastí větší než hodnota vzdálenosti v metrech ve třetím sloupci tabulky.

 

Tabulka 3a) - KRITÉRIUM HUSTOTY DOPRAVY V ZÓNĚ HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ

 

 

Průmyslová činnost

Hustota dopravy

počet dopravních jednotek/rok

Transport v zóně havarijního plánování

Plyn:

silnice

železnice

na vlečkách a seřaďovacích nádražích

po vodě

> 50

> 500

> 50

> 500

 

 

 

 

Kapaliny:

silnice

železnice

na vlečkách a seřaďovacích nádražích

po vodě

> 50

> 5000

> 50

> 50

 

 

 

 

Explozivní látky:

silnice

železnice

na vlečkách a seřaďovacích nádražích

po vodě

> 20

> 200

> 20

> 20

 

Pozn.: Ze seznamu jsou vynechány ty dopravní položky, u kterých hustota dopravy nedosahuje roční hodnoty uvedené ve třetím sloupci této tabulky.

 

Tabulka č. 4 - PŘEDPOKLÁDANÝ DOSAH HAVÁRIE OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ

S NEBEZPEČNOU LÁTKOU PRO ÚČELY TÉTO VYHLÁŠKY

 

Ref. čís.

Typ látky

Popis látky

Činnost

1

2a

3

Hořlavá kapalina

Tlak nasycených par < 0,03 MPa při 20°C

Skladování v zásobníku s jímkou

Potrubí

Ostatní

4

5a

6

 

Tlak nasycených par > 0,03 MPa při 20°C

Skladování v zásobníku s jímkou

Potrubí

Ostatní

7

8a

9

Hořlavý plyn

Zkapalněný tlakem

Železnice,silnice, nadzemní zásobníky

Potrubí

Ostatní

10

11

 

Zkapalněný chlazením

Skladování v zásobníku s jímkou

Ostatní

12 a

13

 

Stlačený

Potrubí

Sklad tlakových láhví (25 - 100kg)

14

15

Výbušné

V celku (jedna exploze)

V obalech (munice)

 

16

17

Toxická kapalina

Nízká toxicita

Skladování v zásobníku s jímkou

Ostatní

18

19

20

21

 

Střední toxicita

Skladování v zásobníku s jímkou

Silnice/železnice

Voda

Ostatní

22

23

24

25

 

Vysoká toxicita

Skladování v zásobníku s jímkou

Silnice/železnice

Voda

Ostatní

26

27

28

29

 

Velmi vysoká toxicita

Skladování v zásobníku s jímkou

Silnice/železnice

Voda

Ostatní

 

Toxický plyn

Zkapalněný tlakem:

 

30

31

32

33

34

 

Nízká toxicita

Střední toxicita

Vysoká toxicita

Velmi vysoká toxicita

Extrémní toxicita

V případě činností na vodě užij

 

 

Zkapalněný chlazením:

30-34 místo 35-39

35

36

37

38

39

 

Nízká toxicita

Střední toxicita

Vysoká toxicita

Velmi vysoká toxicita

Extrémní toxicita

 

 

 

V potrubí:

 

40a

41a

 

Střední toxicita

Vysoká toxicita

 

 

 

Pod tlakem > 2,5 MPa:

 

42a

43

44

45

46

 

Vysoká toxicita

Toxické spaliny při hoření

Z pesticidů

Z hnojiv

Z kyseliny sírové

Z plastů (s chlorem)

 

a Kategorie pro potrubí jsou v tabulce 4b).

 

Tabulka č. 4a - HODNOTY PARAMETRU R

 

Referen.

Množství (v tunách)

číslo

0,2 - 1

1 - 5

5 - 10

10 - 50

50 - 200

200 - 1000

1000 - 5000

5000 - 10000

> 10000

1

-

-

-

-

-

25

50

50

100

2a

-

-

-

-

-

-

-

-

-

3

-

-

-

25

50

100

200

X

X

4

-

-

-

-

-

50

100

100

200

5a

-

-

-

-

-

-

-

-

-

6

-

-

-

50

100

200

500

X

X

7

-

25

50

100

200

500

X

X

X

8a

-

-

-

-

-

-

-

-

-

9

-

50

100

100

200

500

X

X

X

10

-

-

-

-

-

50

100

100

200

11

-

-

-

50

100

200

500

X

X

12a

-

-

-

-

-

-

-

-

-

13

-

-

100

100

100

100

X

X

X

14

25

50

50

100

100

200

X

X

X

15

50

50

100

100

100

200

X

X

X

16

-

-

-

-

-

25

25

50

100

17

-

-

-

25

25

50

100

100

100

18

-

-

-

25

50

200

500

1000

1000

19

-

25

100

200

X

X

X

X

X

20

-

50

200

500

1000

3000

X

X

X

21

-

50

100

200

500

1000

1000

X

X

22

-

-

25

50

100

500

1000

3000

3000

23

50

100

200

500

X

X

X

 

 

24

100

200

500

1000

3000

3000

X

X

X

25

50

100

200

500

1000

1000

3000

X

X

26

25

50

100

500

1000

3000

3000

10000

10000

27

100

200

500

1000

X

X

X

X

X

28

200

500

1000

3000

10000

10000

X

X

X

29

100

200

500

1000

3000

10000

10000

X

X

30

25

50

50

100

100

200

200

200

500

31

50

100

100

200

500

1000

1000

3000

10000

32

100

200

500

500

1000

3000

3000

X

X

33

200

500

1000

3000

3000

10000

X

X

X

34

500

1000

3000

10000

10000

X

X

X

X

35

-

-

-

25

25

50

50

100

200

36

-

25

50

100

200

200

500

1000

3000

37

50

100

200

500

500

1000

1000

3000

10000

38

200

500

1000

1000

3000

3000

X

X

X

39

500

1000

3000

10000

10000

X

X

X

X

40a

-

-

-

-

-

-

-

-

-

41a

-

-

-

-

-

-

-

-

-

42a

-

-

-

-

-

-

-

-

-

43

-

-

-

50

200

500

500

X

X

44

-

25

25

100

500

1000

1000

X

X

45

-

-

25

50

100

200

200

X

X

46

-

-

-

25

100

200

200

X

X

 

Hodnoty parametru R jsou uváděny v metrech; symbol: X znamená kombinace těch látek a těch množství, které prakticky neexistují; symbol: (-) míní se zanedbatelné následky.

a Kategorie pro potrubí jsou v tabulce č. 4b.

 

Tabulka č. 4b) - PŘEDPOKLÁDANÝ DOSAH SMRTELNÝCH NÁSLEDKŮ HAVÁRIE DOPRAVY NEBEZPEČNÝCH LÁTEK PROTÉKAJÍCÍCH PODZEMNÍMI POTRUBÍMI

 

Ref. Číslo

Typ látky

Údaje k látce

Průměr a (m)

Parametr R (m)

2

5

Hořlavá

Kapalina

Tlak nasycených par (20 °C) < 0,03 MPa

> 0,2

25

25

50

5

 

Tlak nasycených par (20 °C) > 0,03 MPa

0,2-0,4

> 0,4

25

50

8

Hořlavý

Plyn

Zkapalněný (tlakem)

< 0,1

0,1-0,2

> 0,2

100

200

500

 

 

Stlačený

0,2-1

> 1

25

50

12

 

 

 

 

40

Toxický plyn

Nízká toxicita

< 0,1

0,1-0,2

500

1000

41

 

Vysoká toxicita

< 0,1

0,1-0,2

1000

3000

42

 

Tlak > 2,5 MPa, vysoká toxicita

< 0,02

0,02-0,04

0,04-0,1

200

500

1000

 

a Průměr největšího potrubí

Příloha č. 2

Rozsah a způsob zpracování vnějšího havarijního plánu

Vnější havarijní plán obsahuje textovou a grafickou část. Textová část obsahuje údaje informačního a operativního charakteru a plány konkrétních činností. Grafická část slouží pro názorné zobrazení základních informací textové části a obsahuje mapy,20 grafy, schémata, rozmístění sil a prostředků, způsoby nasazení apod.

Pro potřeby řešení závažné havárie zdroje rizika může být území zóny havarijního plánování21 členěno na dva nebo více sektorů. V závislosti na směru nebo způsobu šíření následků havárie a výsledcích monitorování budou v sektorech (jejich skupinách) uplatňována opatření stanovená vnějším havarijním plánem. Příslušná opatření zpracuje okresní úřad podle specifických vlastností nebezpečné látky a podle scénářů22 jejího působení mimo zdroj rizika při havárii pro jednotlivé sektory. V bezprostředním okolí zdroje rizika nebo v blízkosti místa průniku látky do vodního toku apod. budou zpravidla uplatňována příslušná a předem stanovená opatření bez ohledu na rozsah šíření nebezpečných látek při havárii a bez ohledu na výsledky monitorování situace (dále jen “neodkladná opatření”). Přesný průběh hranic sektorů se přizpůsobí místním urbanistickým, katastrálním, terénním a demografickým poměrům.

Ochranná opatření se formou plánů konkrétních činností plánují pro příslušné části zóny havarijního plánování, jejich výběr a způsob zpracování se volí přiměřeně k velikosti zóny a charakteru ohrožení.

Vnější havarijní plán se člení na:

A.

Informativní část

(1) Informativní část obsahuje

a)

charakteristiku území, zejména geografickou, demografickou, klimatickou, hydrogeologickou a popis infrastruktury,

b)

sídelní celky včetně přehledu počtu obyvatel,

c)

popis struktury organizace havarijní připravenosti v zóně havarijního plánování včetně uvedení kompetencí jejích složek,

d)

podklady předané okresnímu úřadu provozovatelem zpracované stanoveným způsobem,23

e)

výčet a charakteristiky uvažovaných účinků závažné havárie podle zpracované analýzy rizik včetně popisu jejich očekávaných následků (např.řetězový účinek),

f)

seznam všech vnitřních havarijních plánů provozovatelů zdrojů rizik.

(2) Ke zpracování částí uvedených pod písmeny a) a b) se využije havarijní plán okresu.24

B.

Operativní část

(1) Operativní část obsahuje přehled připravených opatření, která jsou prováděna po vyrozumění o podezření na vznik nebo o vzniku havárie provozovatelem. Okresní úřad rozpracovává řešení jednotlivých opatření v závislosti na předpokládané situaci a její očekávané časové posloupnosti, včetně dohodami zabezpečených úkolů jednotlivých správních úřadů při realizaci neodkladných opatření. Provedení jednotlivých opatření se zajišťuje podle plánů konkrétních činností v závislosti na charakteru havárie.

(2) Operativní část obsahuje

a)

úkoly příslušných správních úřadů, složek integrovaného záchranného systému, případně i dalších dotčených správních úřadů, včetně úkolů, sil a prostředků jiných fyzických a právnických osob při havárii,

b)

způsob koordinace řešení závažné havárie,

c)

kritéria pro vyhlášení stavu ohrožení,

d)

způsob zabezpečení informačních toků při řízení likvidace následků havárie,

e)

zásady činnosti při rozšíření nebo možnosti rozšíření následků havárie mimo zónu havarijního plánování a systém napojení a spolupráce dotčených správních úřadů.

(3) Operativní část obsahuje způsoby, postupy a formy poskytování informací obyvatelstvu v zóně havarijního plánování,25 včetně jejich předem připraveného obsahu.

C.

Plány konkrétních činností

Plány konkrétních činností se zpracovávají zejména pro problematiky:

a)

vyrozumění dotčených orgánů a fyzických a právnických osob, zejména fyzických a právnických osob ohrožených řetězovým účinkem závažné havárie,

b)

varování obyvatelstva,

c)

ukrytí obyvatelstva,

d)

profylaxe antidoty,

e)

zásahu složek integrovaného záchranného systému,

f)

evakuace osob,

g)

individuální ochrany osob,

h)

dekontaminace,

i)

monitorování,

j)

regulace pohybu osob, regulace dopravy,

k)

zdravotnické pomoci,

l)

opatření k ochraně hospodářských zvířat,

m)

zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody zasažených intoxikací nebezpečnou látkou,

n)

opatření při úmrtí osob v zamořené oblasti,

o)

opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí,

p)

zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti.

Vyrozumění

(1) Vyrozuměním se rozumí neprodlené předání informace o podezření na vznik nebo o vzniku havárie.

(2) Pro potřeby vyrozumění se zpracovává plán vyrozumění, který obsahuje:

a)

jména a názvy dotčených složek, adresy a způsoby kontaktního spojení na

1.

operační střediska působící na území okresu,

2.

příslušné pověřené zaměstnance okresního úřadu,

3.

příslušné zaměstnance ostatních složek integrovaného záchranného systému,

4.

další okresní úřady v zóně havarijního plánování a operační střediska na jejich území, případně další okresní úřady dotčené plánovanými opatřeními,

5.

další dotčené územní správní úřady,

6.

dotčené ústřední správní úřady a operační střediska s celostátní působností,

7.

fyzické a právnické osoby ohrožené řetězovým účinkem závažné havárie včetně jmen odpovědných osob.

b)

potřebný výpis ze systému vyrozumění zabezpečovaného provozovatelem nebo popis způsobu vyrozumění, který je schopen provozovatel zabezpečit (např. spuštění sirény).

(3) V plánu vyrozumění se u každé zasahující složky integrovaného záchranného systému a pověřených zaměstnanců okresních a jiných územních správních úřadů uvede základní činnost prováděná po vyrozumění (např. vyhlášení poplachu, zabezpečení svozu).

Varování obyvatelstva

Pro potřeby varování obyvatelstva se zpracuje plán varování obyvatelstva, který vychází z podkladů o varování zabezpečovaného provozovatelem a dále obsahuje

a)

zvolený způsob varování obyvatelstva, včetně popisu činnosti, kterou má obyvatelstvo po varování vykonat,

b)

zabezpečení realizace zvoleného způsobu organizačními a technickými mechanismy,

c)

náhradní způsob varování obyvatelstva jinými prostředky při selhání zvoleného způsobu varování.

Ukrytí obyvatelstva

(1) Ukrytím obyvatelstva se rozumí neodkladné ochranné opatření, které se podle charakteru nebezpečné látky připravuje jako bezprostřední reakce obyvatelstva na varování.

(2) Pro potřeby ukrytí se zpracuje plán ukrytí, který obsahuje

a)

způsoby a místa vhodného ukrytí osob v zóně havarijního plánování,

b)

zásady pro chování obyvatelstva při ukrytí.

Profylaxe antidoty

(1) Profylaxí antidoty se rozumí neodkladné ochranné opatření spočívající v požití protilátek, které se podle charakteru nebezpečné látky v některých případech může připravovat jako bezprostřední reakce obyvatelstva na varování nebo je požití protilátek prováděno na výzvu.

(2) Pro potřeby profylaxe antidoty se zpracuje plán profylaxe, který obsahuje

a)

zásady pro uložení a zacházení s profylaktiky uloženými u obyvatelstva,

b)

způsoby distribuce, obměny a použití profylaktik.

Zásah složek integrovaného záchranného systému

(1) Pro potřebu povolání předurčených sil a prostředků se zpracovává poplachový plán integrovaného záchranného systému, který obsahuje:

a)

seznam složek integrovaného záchranného systému určených k plnění úkolů při havárii,

b)

způsob vyrozumění a povolání těchto složek,

c)

vybavenost ochrannými a technickými prostředky,

d)

předurčenost k plnění konkrétních úkolů,

e)

pravděpodobnou lokalitu jejich nasazení,

f)

trasy příjezdu a odjezdu.

(2) Pro potřeby nasazení předurčených sil a prostředků se zpracuje plán jejich nasazení, který obsahuje

a)

konkrétní možné nasazení,

b)

plněné úkoly,

c)

způsob řízení zásahu,

d)

materiální, technické a zdravotnické zabezpečení složek integrovaného záchranného systému.

Evakuace osob

(1) Evakuací osob se rozumí neodkladné ochranné opatření, které se provádí při naplnění podmínek uvedených v operativní části vnějšího havarijního plánu.

(2) Pro potřeby evakuace osob se zpracuje evakuační plán. Evakuační plán obsahuje zejména

a)

seznam sil a prostředků, které zabezpečí evakuaci,

b)

způsob jejich vyrozumění, vybavení, přípravy a povolání,

c)

počty osob k evakuaci a místa odkud a kam budou evakuovány,

d)

počty osob vyžadujících zvláštní péči a ochranu (invalidní apod.),

e)

systém řízení hromadné evakuace a samovolné evakuace,

f)

popis doporučeného evakuačního zavazadla,

g)

systém evidence evakuovaných osob,

h)

evakuační trasy a jejich zabezpečení,

i)

přehled nouzového ubytování evakuovaných a způsoby jejich zásobování.

Individuální ochrana osob

Pro potřeby individuální ochrany osob se zpracuje plán individuální ochrany, který obsahuje

a)

možnosti a způsob použití improvizovaných prostředků individuální ochrany,

b)

přehled prostředků ochrany (pokud se jejich použití předpokládá) a hodnoty jejich odolnosti proti nebezpečné látce,

c)

místa uložení prostředků ochrany a způsob jejich distribuce,

d)

způsoby použití a likvidace použitého materiálu.

Dekontaminace

Pro potřeby dekontaminace se zpracuje plán dekontaminace, který obsahuje

a)

seznamy stanovišť a objektů pro provedení dekontaminace,

b)

možné způsoby provedení dekontaminace osob, objektů, dopravních a jiných prostředků a území v zóně havarijního plánování,

c)

způsoby likvidace dekontaminačních prostředků včetně zacházení s oplachovou vodou,

d)

síly a prostředky pro dekontaminaci, způsob jejich vyrozumění a nasazení,

e)

způsob zajištění náhradního oblečení pro dekontaminované osoby.

Monitorování

V této části se uvedou způsoby předávání zpráv o výsledcích monitorování situace odpovědnými odbornými orgány a zásady pro odvolání mimořádných opatření při dosažení přípustných hodnot nebezpečných látek v životním prostředí v oblasti zóny havarijního plánování.

Regulace pohybu osob

Pro potřeby regulace pohybu osob se zpracuje plán regulace pohybu osob, který obsahuje

a)

stanovení hranic uzavřeného prostoru,

b)

určení vstupních a výstupních míst,

c)

možné způsoby regulace pohybu osob,

d)

síly a prostředky pro zabezpečení regulace pohybu osob a vozidel, jejich vyrozumění, nasazení a odpovědnost za provedení úkolů,

e)

úkoly při regulaci pohybu osob a vozidel.

Zdravotnická pomoc

Pro potřeby zabezpečení odborného lékařského vyšetření a odborné lékařské péče se zpracuje traumatologický plán havárie, který obsahuje

a)

základní informace o působení nebezpečné látky na lidský organismus a prvotní jednoduchou diagnostickou metodu zjištění zasažení,

b)

možné léčebné postupy a vhodné rychle dostupné léky,

c)

zásady a postupy při realizaci zdravotnické pomoci obyvatelstvu a osobám zabezpečujícím záchranné práce,

d)

způsob zabezpečení zdravotnické pomoci evakuovanému, případně ukrytému obyvatelstvu.

Opatření k ochraně hospodářských zvířat

(1) Pro potřebu ochrany hospodářských zvířat při havárii se zpracovává havarijní veterinární plán.

(2) Havarijní veterinární plán obsahuje

a)

stavy a umístění hospodářských zvířat,

b)

opatření připravená pro jejich přežití a způsob jejich zabezpečení,

c)

hospodářské zvířectvo určené k evakuaci před intoxikací, jeho počty, trasy přesunu, způsoby ošetřování a místa jeho následného umístění a způsoby veterinárního třídění,

d)

opatření vůči intoxikovanému hospodářskému zvířectvu při havárii, včetně likvidace uhynulých zvířat.

Zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou

Pro zamezení distribuce a požívání se zpracuje plán zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou, který obsahuje

a)

způsoby kontroly znečištění potravin, krmiv a vody,

b)

způsob vydání pokynu k zamezení distribuce a požívání,

c)

varianty možných opatření,

d)

způsob likvidace potravin a krmiv kontaminovaných nebezpečnou látkou,

e)

způsob zajištění a distribuce nezávadných potravin, vody a krmiv.

Preventivní opatření k zabránění nebo omezení řetězového účinku havárie

Pro zabránění nebo omezení negativních účinků havárie se zpracuje plán preventivních opatření k zabránění nebo omezení řetězových účinků havárie, který obsahuje

a)

seznam a dislokace objektů nebo zařízení, které mohou být při havárii ohroženy řetězovým účinkem,

b)

organizační, technická nebo jiná opatření, která mohou zabránit nebo omezit možnost vzniku řetězového účinku havárie, včetně uvedení právnických a fyzických osob zodpovědných za realizaci těchto opatření.

Opatření při úmrtí osob v oblasti zasažené havárií

Pro potřeby realizace opatření vůči zemřelým osobám v zasažené oblasti se zpracuje plán zacházení se zemřelými osobami v zasažené oblasti, který obsahuje

a)

způsob vyhledání zemřelých osob a jejich identifikace,

b)

způsob zacházení s tělesnými ostatky zemřelých osob,

c)

stanovení způsobu pohřbení.

Opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí

Pro minimalizaci následků havárie na vodu, půdu, rozsáhlé ekosystémy a další složky tvořící životní prostředí v zóně havarijního plánování a pro minimalizaci šíření poškození životního prostředí mimo zónu havarijního plánování (vodní toky, podzemní prameny, ovzduší, migrace kontaminovaných živočichů apod.) se zpracuje plán opatření k zabránění nebo omezení dopadů havárie na složky životního prostředí, který obsahuje

a)

přehled vlivů a následků působení nebezpečné látky na jednotlivé složky životního prostředí,

b)

přehled organizačních, technických, likvidačních a jiných opatření k zamezení dopadů nebezpečné látky na životní prostředí (instalace norných stěn, čerpání podzemní vody, vytváření vodních clon, skrývka a kompostování kontaminované zeminy, likvidace uhynulých a kontaminovaných živočichů apod.),

c)

přehled orgánů státní správy26 a právnických osob odpovědných ze zákona za provedení těchto opatření.

Zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti

V souvislosti se vznikem havárie může dojít k narušování veřejného pořádku a bezpečnosti. Pro potřebu udržení veřejného pořádku a bezpečnosti se zpracuje plán zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti, který obsahuje

a)

způsoby zabezpečení,

b)

opatření zaměřená na omezení rabování a projevů hyenismu v evakuovaných nebo vylidněných oblastech,

c)

činnost příslušných orgánů.

Vzory nejčastějších způsobů stanovení vnější hranice zóny havarijního plánování.

 

Legenda:

 

půdorysný průmět zdroje nebezpečí

zóna havarijního plánování

hranice plochy, pro kterou provozovatel zpracovává vnitřní havarijní plán, a současně vnitřní hranice zóny havarijního plánování ("plot podniku")

vnější hranice zóny havarijního plánování

nemenší kružnice opsaná kolem půdorysného průmětu zdroje nebezpečí se středem S a poloměrem r

R

parametr stanovený podle přílohy 1

 

Obrázek č. 1

Znázornění základního případu podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 383/2000 Sb.

r < 1/5 R, H = kružnice se středem v S a poloměrem 2R

 

 

Obrázek č. 2

 

Situace podle § 1 odst. 1 písm. b) a podle § 1 odst. 6 vyhlášky č. 383/2000 Sb.

 

Popis: v posuzovaném území se nachází více zdrojů rizika, přičemž havárie látky v zařízení (bez indexu) může vyvolat řetězovým účinkem další havárie nebezpečných látek

 

 

Legenda

 

Z1 - Z3 zdroje ohrožení obyvatelstva dominovým efektem po havárii zdroje rizika

 

R1 - R3 přiřazené parametry ohrožení řetězovými účinky havárií látek skupiny A nebo B

 

Obrázek č. 3

 

Situace dle § 1 odst. 4 písm a) vyhlášky č. 383/2000 Sb.

 

Popis: r < 1/5 R (parametr R je sice výrazně větší, než rozměry zařízení, ale rozměry vnitřní hranice zóny havarijního plánování nejsou zanedbatelné)

 

 

Obrázek č. 4

 

Schematický případ podle § 1 odst. 4 písm. b) a jedno z jejích možných řešení podle § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 383/2000 Sb.

 

Popis: r > 1/5 R (vypočítaný parametr R je ve zřejmém nepoměru k rozměrům zařízení, ale umístění zařízení odpovídá případu podle § 1 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 383/2000 Sb.)

 

 

Obrázek č. 5

 

Schematické znázornění možných úprav podle § 1 odst. 8 vyhlášky č. 383/2000 Sb.

 

Popis: je zapotřebí zvažovat, zda do zóny včlenit blízké obytné domy, zda zohlednit směr proudu vodního toku a jeho vlastní začlenění do zóny, jak velkou část procházejících komunikací začlenit do zóny apod.



Poznámky pod čarou:

§ 1 odst. 2 a § 2 písm. d) a e) zákona č. 353/1999 Sb.

§ 2 písm. b) zákona č. 353/1999 Sb.

§ 12 odst. 4 zákona č. 353/1999 Sb.

§ 2 písm. l) zákona č. 353/1999 Sb.

§ 2 písm. g) zákona č. 353/1999 Sb.

§ 10 písm. a) a § 11 odst. 1 zákona č. 353/1999 Sb.

§ 17 zákona č. 353/1999 Sb.

§ 2 písm. b) zákona č. 353/1999 Sb.

§ 12 odst. 8 a § 18 písm. b) zákona č. 353/1999 Sb.

§ 12 odst. 1 písm. a) a odst. 3 zákona č. 353/1999 Sb.

§ 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 353/1999 Sb.

§ 7 zákona č. 353/1999 Sb.

§ 8 zákona č. 353/1999 Sb.

§ 12 odst. 4 zákona č. 353/1999 Sb.

§ 10 odst. 3 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.

§ 5 odst. 2 zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 18/1997 Sb.

§ 13 odst. 1 zákona č. 353/1999 Sb.

§ 12 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

§ 3 odst. 1 vyhlášky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění vyhlášky č. 175/1995 Sb.

§ 12 odst. 6 zákona č. 353/1999 Sb.

§ 10 odst. 3 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.

Nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání.

§ 12 odst. 4 zákona č. 353/1999 Sb.

Bod 2.3 písm. c) přílohy č. 5 vyhlášky č. 8/2000 Sb., kterou se stanoví zásady hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu, zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu a rozsah a způsob informací určených veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování.

§ 11 vyhlášky č. 8/2000 Sb.

Vyhláška č. 25/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti ke zpracování havarijního plánu okresu a vnějšího havarijního plánu.

§ 12 vyhlášky č. 8/2000 Sb.

Například § 16 zákona č. 353/1999 Sb.

Poznámky pod čarou:
1

§ 1 odst. 2 a § 2 písm. d) a e) zákona č. 353/1999 Sb.

2

§ 2 písm. b) zákona č. 353/1999 Sb.

3

§ 12 odst. 4 zákona č. 353/1999 Sb.

4

§ 2 písm. l) zákona č. 353/1999 Sb.

5

§ 2 písm. g) zákona č. 353/1999 Sb.

6

§ 10 písm. a) a § 11 odst. 1 zákona č. 353/1999 Sb.

7

§ 17 zákona č. 353/1999 Sb.

8

§ 12 odst. 8 a § 18 písm. b) zákona č. 353/1999 Sb.

9

§ 12 odst. 1 písm. a) a odst. 3 zákona č. 353/1999 Sb.

10

§ 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 353/1999 Sb.

11

§ 7 zákona č. 353/1999 Sb.

12

§ 8 zákona č. 353/1999 Sb.

13

§ 12 odst. 4 zákona č. 353/1999 Sb.

14

§ 10 odst. 3 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.

15

§ 5 odst. 2 zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 18/1997 Sb.

16

§ 13 odst. 1 zákona č. 353/1999 Sb.

17

§ 12 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

18

§ 3 odst. 1 vyhlášky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění vyhlášky č. 175/1995 Sb.

19

§ 12 odst. 6 zákona č. 353/1999 Sb.

20

Nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání.

21

§ 12 odst. 4 zákona č. 353/1999 Sb.

22

Bod 2.3 písm. c) přílohy č. 5 vyhlášky č. 8/2000 Sb., kterou se stanoví zásady hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu, zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu a rozsah a způsob informací určených veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování.

23

§ 11 vyhlášky č. 8/2000 Sb.

24

Vyhláška č. 25/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti ke zpracování havarijního plánu okresu a vnějšího havarijního plánu.

25

§ 12 vyhlášky č. 8/2000 Sb.

26

Například § 16 zákona č. 353/1999 Sb.