aroma – látka určená k aromatizaci potravin, která obsahuje aromatické látky, aromatické přípravky, reakční aromatické přípravky, kouřové aromatické přípravky, a to jednotlivě nebo v kombinaci,

aromatická látka – definovaná chemická látka, která působí na čichové nebo čichové a chuťové receptory člověka a vyvolává vjem vůně a chuti, a to jednotlivě nebo v kombinaci,

přírodní aromatická látka – látka získaná fyzikálními procesy (například destilací a extrakcí rozpouštědly), enzymovými nebo mikrobiálními postupy ze surovin rostlinného nebo živočišného původu jako takových nebo upravených pro lidskou spotřebu postupy určenými k přípravě potravin,

přírodně identická aromatická látka – látka získaná chemickými postupy (syntézou či izolačními kroky chemické povahy), která je chemicky identická s látkami přirozeně přítomnými ve zdrojích rostlinného či živočišného původu,

umělá aromatická látka – látka získaná chemickými postupy (syntézou), která není chemicky identická s látkami přítomnými ve zdrojích rostlinného či živočišného původu,

aromatický přípravek – přípravek získaný fyzikálními, enzymovými nebo mikrobiálními pochody ze surovin uvedených v písmenu c), který není definovanou chemickou látkou a který působí na čichové nebo čichové a chuťové receptory člověka a vyvolává vjem vůně nebo vůně a chuti,

reakční aromatický přípravek – přípravek získaný záhřevem směsi výchozích surovin (které nemusí být samy o sobě aromatické) při teplotě nepřekračující 180 °C po dobu nepřekračující 15 minut․ Alespoň jedna z výchozích látek musí být dusíkatou látkou s funkční aminoskupinou a další látkou, kterou je (jsou) redukující cukr (cukry),

kouřový aromatický přípravek – přípravek získaný extrakcí zplodin pyrolýzy (tepelného rozkladu) výchozích surovin užívaných při tradičním procesu uzení potravin,

nejvyšší přípustné množství se pro látky určené k aromatizaci stanoví číselnou hodnotou. Nad toto množství se potravina považuje za jinou než zdravotně nezávadnou,¹

nezbytné množství – množství nezbytně nutné pro dosažení zamýšleného technologického účinku a při zachování zásad správné výrobní praxe (dále jen „nezbytné množství“).

K výrobě aromat se smějí používat látky získané fyzikálními procesy (například destilací nebo extrakcí rozpouštědly), chemickými postupy (například syntézou či izolačními kroky chemické povahy), enzymovými nebo mikrobiálními postupy z potravinových surovin rostlinného nebo živočišného původu nebo surovin upravených pro lidskou spotřebu postupy určenými k přípravě potravin (včetně sušení, pražení a fermentace).

K aromatizaci potravin lze používat aromatické přípravky vzniklé působením enzymů na potraviny a potravinářské suroviny podle principu nezbytného množství.

Pokud je stanoveno množství aroma v potravině, používá se jako limitní hodnota nejvyšší přípustné množství. Nejvyšší přípustné množství se stanoví číselnou hodnotou anebo nezbytným množstvím pro dosažení zamýšleného technologického účinku při zachování správné výrobní praxe.

Látkami určenými k aromatizaci nejsou látky klasifikované v České republice jako potraviny (například byliny, koření, houby) a dále látky, které mají výlučně sladkou, kyselou, hořkou nebo slanou chuť, a dále látky rostlinného či živočišného původu, které se vyznačují vlastním aromatem, ale které se nepoužívají k aromatizaci potravin.

K výrobě aromat lze použít pouze látky, které svými vlastnostmi a použitými koncentracemi nepředstavují zdravotní nebezpečí pro spotřebitele a jejichž používání neuvede spotřebitele v omyl.

Látky uvedené v přílohách 1 až 6 mohou být v aromatech přítomny jen v množství, v čistotě a za podmínek stanovených v těchto přílohách, přičemž

Podmínky použití kofeinu a chininu při výrobě potravin uvádí příloha č. 7.

K zajištění stability aromat smějí být používány pouze antioxidanty a konzervanty, uvedené ve zvláštním právním předpise,² označené E 200, E 202, E 203, E 210 až E 228, E 300, E 301, E 302, E 304, E 306, E 307, E 312, E 320, E 321. Pro tento účel smějí být tyto látky používány pouze v nezbytném množství potřebném k zajištění údržnosti aromatu.

Jako nosiče a rozpouštědla aromat se používají maltodextrin, nativní a modifikované škroby, potraviny a potravinové suroviny. Dále smějí být pro tento účel používány nosiče a rozpouštědla aromat uvedené ve zvláštním právním předpise,³ a to za podmínek v něm uvedených. Jako rozpouštědlo smí být také použit benzylalkohol. Přitom obsah této látky v potravině určené ke spotřebě nesmí být vyšší než 100 mg.l^-1 u nealkoholických nápojů a 300 mg.kg^-1 u ostatních potravin.

U sypkých aromat lze použít jako protispékavé látky v nezbytném množství látky uvedené ve zvláštním právním předpise pro potraviny.⁴

Za účelem úpravy chuti aromatizované potraviny lze použít jako součást aromatu také tyto aminokyseliny nebo jejich sodné nebo draselné soli: L-alanin, L-arginin, kyselina L-asparágová, L-citrulin, L-cystein, L-cystin, L-histidin, L-isoleucin, L-leucin, L-lysin, L-methionin, L-fenylalanin, L-serin, taurin, L-threonin, L-tyrosin, L-valin.

V potravině určené ke spotřebě nesmí být obsah jednotlivých aminokyselin nebo jejich solí uvedených v odstavci 4 (počítáno jako aminokyselina) vyšší než 300 mg.kg^-1 potraviny a celkové množství těchto aminokyselin nesmí být vyšší než 500 mg.kg^-1. Tato množství jsou vztažena na potraviny upravené k požívání podle návodu výrobce, pokud úpravu vyžadují.

Přídatné látky neuvedené v odstavcích 1 a 2 smějí být používány k výrobě aromat určených pouze do potravin uvedených ve zvláštním právním předpise,² a to za podmínek tam stanovených.

K výrobě aromat získávaných mikrobiálními postupy smějí být použity potraviny a potravinové suroviny, látky užívané k výrobě potravin a mikrobiální kultury používané pro výrobu potravin.

K výrobě aromat získávaných pomocí enzymů smějí být použity potraviny, potravinové suroviny, látky povolené k výrobě potravin a enzymy užívané k výrobě potravin.

K výrobě kouřových aromatických přípravků lze použít jen tvrdé dřevo neošetřené přípravky na úpravu dřeva.

K výrobě reakčních aromatických přípravků smějí být použity pouze aminokyseliny a jejich směsi, hydrolyzáty vzniklé hydrolýzou bílkovin a monosacharidy, disacharidy a polysacharidy.

K výrobě rumového éteru lze použít jen dřevný ocet, katalyzátor oxid manganičitý a kyselinu sírovou.

Slovo „přírodní“ nebo jakékoliv jiné slovo s podobným významem může být použito pouze pro látky určené k aromatizaci, jejichž aromatická složka obsahuje výhradně látky určené k aromatizaci uvedené v § 2 písm. c) nebo aromatické přípravky uvedené v § 2 písm. f).

Pokud označení látky⁵ určené k aromatizaci obsahuje odkaz na potravinu nebo zdroj aromatu, nesmí být použito slovo „přírodní“ nebo jiné slovo s podobným významem, pokud nebyla aromatická složka izolovaná vhodnými postupy nebo tradičními způsoby přípravy potravin výhradně nebo téměř výhradně z dané potraviny nebo daného zdroje aromatu.

Aromata musí být na obalu čitelně, zřetelně a nesmazatelně označena těmito údaji:

Dále lze kromě údajů uvedených v odstavci 3 obal označit těmito údaji:

V případě směsí látek určených k aromatizaci nebo směsí těchto látek s jinými látkami podle § 2 musí být označeny v sestupném pořadí podle hmotnosti ve směsi:

Údaje uvedené v odstavci 3 písm. e), h) a i) je také možno uvést pouze v dokumentaci příslušející k dodávce aromatu, je-li dodána současně nebo před uskutečněním dodávky.