Výrobce, popřípadě zplnomocněný zástupce určí hladinu akustického výkonu zařízení postupem stanoveným některou ze základních norem pro měření vyzařovaného hluku a obecnými dodatky k základním normám za provozních podmínek stanovených v části B této přílohy. Základní normy pro měření vyzařovaného hluku a obecné dodatky k základním normám stanoví část A této přílohy. V případě, že by postup podle základních norem uvedených v části A této přílohy vedl k navzájem odlišným výsledkům, nebo v případě přetrvávajících nejasností použije výrobce, popřípadě zplnomocněný zástupce k určení hladiny akustického výkonu zařízení vždy doporučenou základní normu pro příslušné zařízení stanovenou v části B této přílohy za provozních podmínek uvedených v části B této přílohy. Hladinou akustického výkonu Lwa se rozumí hladina akustického výkonu frekvenčně vážená váhovou funkcí A, vztažená k referenčnímu akustickému výkonu 1 pW a definovaná v ČSN EN ISO 3744 a ČSN ISO 3746.
Hladinu akustického výkonu zařízení lze určit na základě hodnot naměřených u jednotlivého zařízení nebo na základě průměru z hodnot naměřených u určitého počtu zařízení tohoto typu. Zjištěná hladina akustického výkonu zařízení slouží ke stanovení garantované hladiny akustického výkonu zařízení (§ 2 odst. 59).
ČÁST A
Tato část přílohy pro každé zařízení stanoví:
základní normy pro měření vyzařovaného hluku,
b) obecné dodatky k těmto základním normám pro měření vyzařovaného hluku.
ZÁKLADNÍ NORMY PRO MĚŘENÍ VYZAŘOVANÉHO HLUKU
Pro určování hladiny akustického výkonu zařízení se obecně používají normy ČSN EN ISO 3744 a ČSN ISO 3746.
OBECNÉ DODATKY K ZÁKLADNÍM NORMÁM
K výše uvedeným normám se používají tyto dodatky:
1. Nejistota měření
Při posuzování shody se nejistoty měření neberou v úvahu ve stadiu návrhu (zařízení).
2. Provozní podmínky při zkoušce
Je-li motor zařízení nebo jeho hydraulický systém vybaven jedním nebo více ventilátory, musí být ventilátor (ventilátory) při zkoušce v provozu. Otáčky ventilátoru musí být zvoleny výrobcem zařízení jedním z následujících postupů a musí být uvedeny ve zkušebním protokolu; tyto otáčky se pak používají při dalších měřeních.
a) Ventilátor připojený přímo k motoru
Je-li ventilátor poháněn přímo motorem anebo hydraulickým zařízením (například pomocí řemenového převodu), musí být při zkoušce v provozu.
b) Ventilátor s více rychlostními stupni
Může-li být ventilátor provozován při různých otáčkách, zvolí se buď
maximální otáčky, nebo
se první zkouška provede s ventilátorem v klidu a druhá při maximálních otáčkách ventilátoru. Výsledná hladina akustického tlaku LpA se pak vypočte na základě výsledků obou zkoušek podle následující rovnice:
,
kde je
LpA,.0% - hladina akustického tlaku určená při nulových otáčkách ventilátoru,
LpA,.100% - hladina akustického tlaku určená při maximálních otáčkách ventilátoru.
c) Ventilátor s plynule proměnnými otáčkami
Může-li být ventilátor provozován při plynule se měnících otáčkách, provádí se zkouška buď postupem podle podbodu b), nebo při otáčkách nastavených výrobcem na nejméně 70 % maximálních otáček.
2.2 Zkoušky zařízení bez zatížení
Při těchto měřeních se musí motor a hydraulický systém zařízení nahřát na provozní teplotu podle provozních pokynů a musí být dodrženy bezpečnostní požadavky.
Zkouška se provede se zařízením bez pojíždění, aniž by bylo pracovní nebo pojezdové zařízení v chodu. Při této zkoušce běží motor naprázdno při jmenovitých nebo vyšších otáčkách odpovídajících čistému (užitečnému) výkonu. Čistým výkonem se rozumí výkon zjištěný na zkušební stolici (brzdě) na konci klikového hřídele nebo ekvivalentním místě metodou pro měření výkonu spalovacích motorů pro silniční vozidla a zmenšený o příkon ventilátoru chlazení motoru.
Je-li stroj poháněn generátorem nebo ze sítě, musí být kmitočet dodávaného proudu specifikovaný výrobcem u stroje vybaveného indukčním motorem stabilní v rozmezí ± 1 Hz a u stroje vybaveného komutátorovým motorem musí být stabilní dodávané napětí v rozmezí ± 1 % jmenovitého napětí. Napájecí napětí se měří na vidlici kabelu nebo šňůry pevně spojené se zařízením nebo na přívodce stroje, je-li kabel odpojitelný. Tvar vlny proudu dodávaného generátorem musí být podobný tvaru vlny proudu dodávaného ze sítě.
Baterie stroje poháněného z baterie musí být úplně nabita.
Použité otáčky a příslušný jmenovitý výkon určí výrobce zařízení a musí být uvedeny v protokolu o zkoušce.
Je-li zařízení vybaveno několika motory, musí během zkoušky pracovat všechny motory současně. Není-li to možné, zkouší se při všech kombinacích motorů, které v provozu přicházejí v úvahu.
2.3 | Zkouška zařízení s vlastním pohonem při zatížení |
Při těchto měřeních se musí motor (pohon) a hydraulický systém zařízení předehřát v souladu s pokyny uvedenými v návodu k obsluze a bezpečnostními požadavky. Signální zařízení, jako je například houkačka nebo výstražný signál při zpětném chodu, nesmí být během zkoušky v provozu.
Otáčky nebo rychlost pohybu zařízení při zkoušce musí být zaznamenány a uvedeny v protokolu.
Je-li zařízení vybaveno několika motory nebo připojenými soustrojími, musí během zkoušky pracovat všechny motory souběžně. Není-li to možné, zkouší se při všech kombinacích motorů a připojených soustrojí, které v provozu přicházejí v úvahu.
U každého typu zařízení zkoušeného při zatížení je třeba uvést specifické provozní podmínky při zatížení, které mají co nejvíce napodobit účinky a namáhání vyskytující se při skutečných provozních podmínkách.
2.4 | Zkouška ručního zařízení |
Pro každý typ ručního zařízení musí být stanoveny typické provozní podmínky, které mají podobný účinek a způsobují podobné namáhání, jaké se vyskytuje za skutečných provozních podmínek.
3. Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše
Hladina akustického tlaku na měřicí ploše se určuje nejméně třikrát. Jestliže se nejméně dvě z určených hodnot neliší o více než 1 dB, není třeba pokračovat v měření; v opačném případě je třeba v měřeních pokračovat, dokud nebudou získány dvě hodnoty, které se neliší o více než 1 dB. Hladina akustického tlaku A na měřicí ploše, která se použije pro výpočet hladiny akustického výkonu A, je aritmetickým průměrem dvou nejvyšších hodnot, které se vzájemně neliší o více než 1 dB.
4. Informace uváděné v protokolu o měření
Jako hladina akustického výkonu A zkoušeného zařízení se uvádí údaj zaokrouhlený na nejbližší celé číslo (liší-li se od nejbližšího menšího čísla o méně než 0,5 dB, uvede se toto nejbližší nižší celé číslo, liší-li se o 0,5 nebo více, uvede se nejbližší větší celé číslo).
Protokol musí obsahovat technické údaje nezbytné pro identifikaci zkoušeného zařízení, zkušebního předpisu pro měření hluku a akustické údaje.
5. Doplňkové měřicí body na polokulové měřicí ploše (ČSN EN ISO 3744)
Kromě měřicích bodů uvedených v bodech 7.2.1 a 7.2.2 normy ČSN EN ISO 3744 je na polokulové měřicí ploše možno používat dalších dvanáct měřicích bodů. V následující tabulce jsou uvedeny kartézské pravoúhlé souřadnice dvanácti měřicích bodů na polokulové měřicí ploše o poloměru r. Poloměr r musí být rovný nebo větší dvojnásobku největšího rozměru referenčního rovnoběžnostěnu. Referenčním rovnoběžnostěnem je nejmenší možný pravoúhlý rovnoběžnostěn, který obepíná zařízení (bez příslušenství) a končí na odrazivé rovině. Poloměr polokoule se zaokrouhluje na nejbližší vyšší číslo z hodnot 4, 10, 16 m.
Počet měřicích bodů (12) je možno snížit na 6, musí však být při tom podle bodu 7.4.2 normy ČSN EN ISO 3744 vždy použity měřicí body 2, 4, 6, 8, 10 a 12 podle následujícího obrázku.
Obecně se používá uspořádání se šesti měřicími body na polokulové měřicí ploše. Pokud jsou ve zkušebním postupu pro měření hluku podle této přílohy uvedeny pro určitá zařízení další požadavky, postupuje se podle těchto požadavků.
TABULKA
Souřadnice 12 měřicích bodů
Pořadové číslo měřicího bodu | x/r | y/r | z |
1 | 1 | 0 | 1,5 m |
2 | 0,7 | 0,7 | 1,5 m |
3 | 0 | 1 | 1,5 m |
4 | - 0,7 | 0,7 | 1,5 m |
5 | - 1 | 0 | 1,5 m |
6 | - 0,7 | - 0,7 | 1,5 m |
7 | 0 | - 1 | 1,5 m |
8 | 0,7 | - 0,7 | 1,5 m |
9 | 0,65 | 0,27 | 0,71 r |
10 | - 0,27 | 0,65 | 0,71 r |
11 | - 0,65 | - 0,27 | 0,71 r |
12 | 0,27 | - 0,65 | 0,71 r |
6. Korekce na vliv prostředí K2A
Zařízení se měří na odrazivé rovině z betonu nebo nepórovitého asfaltu a korekce na vliv prostředí K2A se pak volí K2A = 0. Jestliže jsou ve zkušebním postupu pro měření hluku podle této přílohy uvedeny pro určitá zařízení další požadavky, postupuje se podle těchto požadavků.
Obrázek
Umístění doplňkových měřicích bodů na polokulové měřicí ploše
ČÁST B/
ZKUŠEBNÍ POSTUPY PRO HLUK URČITÝCH ZAŘÍZENÍ
Tato část přílohy pro každé zařízení stanoví:
doporučenou základní normu pro měření vyzařovaného hluku včetně
odkazu na základní normu o vyzařování hluku zvolenou podle části A,
požadavků na zkušební prostor,
hodnoty konstanty K2A,
tvaru měřicí plochy,
předepsaného počtu a polohy mikrofonů;
provozní podmínky včetně
1. odkazu na normu (pokud existuje),
2. požadavků na instalaci zařízení,
3. postupu výpočtu výsledné hladiny akustického výkonu pro případ, že se má používat několik zkoušek za různých provozních podmínek;
další informace.
1. | ZAŘÍZENÍ, KTERÁ SE ZKOUŠEJÍ BEZ ZATÍŽENÍ |
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
Odrazivý povrch z betonu nebo nepórovitého asfaltu.
Korekce na vliv prostředí K2A
K2A = 0
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
Nepřesáhne-li největší rozměr referenčního rovnoběžnostěnu 8 m, je měřicí plochou polokoule, počet měřicích bodů podle části A bodu 5 je šest a měřicí vzdálenost se určuje podle části A bodu 5.
b) Přesáhne-li největší rozměr referenčního rovnoběžnostěnu 8 m, měřicí plochou je rovnoběžnostěn podle ČSN EN ISO 3744 s měřicí vzdáleností d = 1 m.
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška bez zatížení
Zkouška se provede podle části A bodu 2.2.
Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se měření provede za více než jedné provozní situace
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být větší než 15 sekund.
2. | ZDVIŽNÉ PRACOVNÍ PLOŠINY SE SPALOVACÍM MOTOREM |
Viz bod 1.
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ISO 10884:1995
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ISO 10884:1995
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
ISO 10884:1995, bod 5.3
Doba měření
ISO 10884:1995
4. | STAVEBNÍ VÝTAHY NA DOPRAVU MATERIÁLU |
Viz bod 1.
Geometrický střed motoru má být nad středem polokoule; výtah se pohybuje bez zatížení, popřípadě opouští polokouli ve směru bodu 1.
5. | PÁSOVÉ PILY PRO STAVENIŠTĚ |
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ISO 7960:1995, příloha J, měřicí vzdálenost d = 1 m.
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
ISO 7960:1995, příloha J (jen bod J2b)
Doba měření
ISO 7960:1995, příloha J
6. | KOTOUČOVÉ STOLOVÉ PILY PRO STAVENIŠTĚ |
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ISO 7960:1995, příloha A, měřicí vzdálenost d = 1 m
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
ISO 7960:1995, příloha A (jen bod A 2b)
Doba měření
ISO 7960:1995, příloha A
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ISO 9207:1995
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ISO 9207:1995
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení, zkouška bez zatížení
Plné zatížení při řezání dřeva a zkouška bez zatížení při maximálních otáčkách motoru:
u pil se spalovacím motorem podle ISO 9207:1995 bodů 6.3 a 6.4;
u pil s elektrickým motorem podle ISO 9207:1995 bodu 6.3 a zkouška bez zatížení s motorem při maximálních otáčkách.
Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se měření provede za více než jedné provozní situace
ISO 9207:1995, body 6.3 a 6.4
Příslušná hladina akustického výkonu se vypočte podle vzorce:
,
kde LW1 a LW2 jsou hladiny akustického výkonu při dvou výše uvedených různých provozních podmínkách.
8. | Kombinované pojízdné vysokotlaké myčky s vysavačem |
Pokud je možno provozovat obě části zařízení současně, postupuje se podle bodů 27 a 53. Pokud tomu tak není, měří se obě části samostatně a uvádí se větší z naměřených hodnot.
a) VÁLCE BEZ VIBRACÍ (STATICKÉ)
Viz bod 1.
b) ŘÍZENÉ VIBRAČNÍ VÁLCE S OBSLUHOU
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Přistavení stroje
Vibrační válec se umístí na jeden nebo více vhodných pružných materiálů, jako jsou vzduchové matrace. Tyto vzduchové matrace musí být vyrobeny z poddajného materiálu (elastomer apod.) a mají být nahuštěny na tlak zajišťující zdvižení stroje nejméně o 5 cm; rezonanční jevy musí být vyloučeny. Rozměry matrace (matrací) musí být dostatečné pro zajištění stability stroje při zkoušce.
Zkouška při zatížení
Stroj se zkouší bez pojezdu s motorem běžícím při jmenovitých otáčkách (podle údajů výrobce). Zhutňovací mechanismus má být v chodu s maximálním zhutňovacím výkonem, který odpovídá kombinaci nejvyššího kmitočtu a největší amplitudy výchylky při tomto kmitočtu podle údajů výrobce.
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund.
c) VIBRAČNÍ DESKY, VIBRAČNÍ PĚCHY, VZNĚTOVÉ PĚCHY A VEDENÉ VIBRAČNÍ VÁLCE
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
EN 500 – 4, revize 1:1998, příloha C
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
EN 500 – 4, revize 1:1998, příloha C
Doba měření
EN 500 – 4, revize 1:1998, příloha C
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
a) měřicí plochou je polokoule, počet měřicích bodů je podle části A bodu 5 šest, měřicí vzdálenost se určuje podle části A bodu 5
nebo
b) měřicí plochou je rovnoběžnostěn podle ČSN EN ISO 3744 s měřicí vzdáleností d = 1 m.
Provozní podmínky při zkoušce
Přistavení stroje
Kompresory se namontují na odrazivou plochu; kompresory na ližinách se umístí na podpěru o výšce 0,4 m, pokud není v podmínkách pro montáž dodaných výrobcem stanoveno jinak.
Zkouška při zatížení
Zkoušený kompresor se musí předehřát na provozní teplotu a musí být provozován za ustálených podmínek odpovídajících podmínkám trvalého provozu. Musí být seřízen a namazán v souladu s návodem výrobce.
Určení hladiny akustického výkonu se provádí při plném výkonu nebo za reprodukovatelných provozních podmínek typických pro nejhlučnější provoz zkoušeného stroje, podle toho, který ze dvou uvedených stavů je hlučnější.
Jestliže je celé zařízení uspořádáno tak, že některé jeho díly, jako je například mezistupňový chladič, jsou namontovány odděleně od kompresoru, je třeba hluk vyzařovaný těmito díly během zkoušky izolovat. Izolace různých zdrojů hluku může vyžadovat speciální vybavení pro snížení hluku zdroje při měření. Hlukové charakteristiky a popis provozních podmínek pro tyto části se musí v protokolu o zkoušce popsat samostatně.
Při zkoušce musí být plyn vypouštěný kompresorem odveden ze zkušebního prostoru. Musí být přitom zajištěno (například pomocí tlumiče), aby hluk vyzařovaný vypouštěným plynem byl ve všech měřicích bodech nejméně o 10 dB nižší něž měřený hluk.
Je třeba dbát na to, aby odvod vzduchu nevyvolal další přídavný hluk vlivem turbulence ve vypouštěcím ventilu.
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund.
11. | Ruční bourací a sbíjecí kladiva |
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
Měřicí plochou je polokoule, počet měřicích bodů je podle části A bodu 5 a podle následující tabulky šest, měřicí vzdálenost se určuje podle následující tabulky v závislosti na hmotnosti nářadí:
Hmotnost zařízení M v kg | Poloměr polokoule | z měřicích bodů 2, 4, 6 a 8 |
M < 10 | 2 m | 0,75 m |
M ≥ 10 | 4 m | 1,50 m |
Provozní podmínky při zkoušce
Montáž stroje
Všechna nářadí se zkoušejí ve vertikální poloze.
Jestliže je zkoušené nářadí vybaveno odvodem vzduchu, musí být jeho osa stejně vzdálená (ekvidistantní) od dvou měřicích bodů. Hluk zdroje energie nesmí ovlivňovat měření hluku vyzařovaného zkoušeným nářadím.
Připevnění nářadí
Nářadí musí být při zkoušce připojeno k podpěrnému nástroji tvořícímu jeden celek s betonovou kostkou tvaru krychle, který je zapuštěn do jámy vybetonované v zemi. Během zkoušky může být mezi nářadí a podpěrný nástroj vložen ocelový mezikus. Tento mezikus vytvoří pevné spojení mezi nářadím a podpěrným nástrojem. Uvedené uspořádání je zobrazeno na obrázku 11.1.
Popis betonové kostky
Kostka musí mít tvar krychle vyrobené co možná nejpřesněji, jejíž hrana má délku 0,60 m ± 2 mm a je zhotovena z vyztuženého betonu během výroby pečlivě zhutněného vibrátorem ve vrstvách menších než 0,20 m, aby se zabránilo velké sedimentaci.
Jakost betonu
Jakost betonu musí být v souladu s C 50/60 ENV 206.
Krychle musí být vyztužena nesvázanými ocelovými tyčemi o průměru 8 mm tak, aby každá tyč byla na druhých nezávislá; princip konstrukce je znázorněn na obrázku 11.2.
Podpěrný nástroj
Nástroj musí být pevně ukotven v kostce a musí sestávat z pěchovadla o průměru minimálně 178 mm a maximálně 220 mm a z upínací stopky. Tato stopka je identická se stopkou normálně používanou u příslušného nářadí, je v souladu ČSN ISO 1180 a má délku umožňující provedení praktické zkoušky.
Obě dvě části se spolu vhodným způsobem pevně spojí. Nástroj musí být upevněn v kostce tak, aby spodní strana pěchovadla byla vzdálena od horní plochy kostky 0,30 m (viz obrázek 11.2).
Kostka si musí zachovat všechny svoje mechanické vlastnosti, zejména v místě spojení podpěrného nástroje s betonem. Před každou zkouškou a po ní je třeba ukotvení nástroje v betonové kostce zkontrolovat.
Umístění kostky
Kostka musí být umístěna ve vybetonované jámě, která je zakryta krycí deskou o plošné hmotnosti nejméně 100 kg/m2 způsobem znázorněným v obrázku 11.3 tak, aby horní plocha krycí desky byla v jedné rovině se zemí. Za účelem vyloučení jakéhokoli parazitního hluku musí být kostka na dně a po stranách jámy izolována podpěrami z elastomerů, jejichž mezní kmitočet nesmí být větší, než je polovina frekvence úderů zkoušeného nářadí vyjádřené počtem úderů za sekundu.
Otvor v krycí desce, kterým prochází stopka nástroje, musí být co nejmenší a musí být utěsněn poddajným zvukotěsným materiálem.
Zkouška při zatížení
Zkoušené nářadí musí být připevněno k podpěrnému nástroji.
Zkoušené nářadí musí být provozováno za podmínek, které odpovídají podmínkám běžného provozu, pokud jde o stabilní chod.
Zkoušené nářadí musí být provozováno při maximálním výkonu podle dodaného návodu.
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund.
Obrázek 11.1
Schematické znázornění mezikusu
Obrázek 11.2
Zkušební kostka
Obrázek 11.3
Zkušební zařízení
Hodnota A musí být taková, aby krycí deska spočívající na pružném spojovacím těsnění J byla na úrovni země.
12. MÍCHAČKY NA BETONOVÉ SMĚSI NEBO MALTU
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Míchací zařízení (buben) musí být naplněno jmenovitým objemem písku o zrnitosti 0 až 3 mm a vlhkosti 4 až 10 %.
Míchačka musí být provozována při jmenovitých nebo větších otáčkách.
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund.
13. STAVEBNÍ VRÁTKY
Viz bod 1.
Geometrický střed motoru musí být nad středem polokoule, vrátek musí být zapnut, ale provozován bez zatížení.
14. DOPRAVNÍKY A ČERPADLA BETONOVÉ SMĚSI A MALTY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Je-li stroj vybaven výložníkem, uvede se výložník do svislé polohy a potrubí se zavede zpět do plnicího otvoru. Pokud stroj nemá výložník, musí být vybaven horizontálním potrubím o délce nejméně 30 m zavedeným zpět k plnicímu otvoru.
Zkouška při zatížení
a) U strojů dopravujících a čerpajících betonovou směs
Dopravní systém a potrubí musí být naplněny médiem podobným betonové směsi, u kterého je cement nahrazen příměsemi, například nejjemnějším popelem. Stroj musí být provozován při maximálním výkonu, doba jednoho pracovního cyklu nesmí být delší než 5 sekund (pokud se tato doba překročí, je třeba do směsi přidat vodu tak, aby mohla být dodržena uvedená hodnota).
b) U strojů dopravujících a nahazujících maltu
Dopravní systém a potrubí musí být naplněny médiem podobným jemné maltě, u které je cement nahrazen příměsemi, například methylcelulózou. Stroj musí být provozován při maximálním výkonu, doba jednoho pracovního cyklu nesmí být delší než 5 sekund (pokud se tato doba překročí, je třeba do směsi přidat vodu tak, aby mohla být dodržena uvedená hodnota).
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund.
Viz bod 1.
Geometrický střed motoru musí být nad středem polokoule, pásy se musí pohybovat bez zatížení, popřípadě opouštět polokouli ve směru bodu 1.
16. | CHLADICÍ ZAŘÍZENÍ NA VOZIDLA |
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Chladicí zařízení musí být vestavěno do nákladního prostoru skutečného vozidla nebo do jeho napodobeniny a zkoušeno za stacionárních podmínek, za kterých musí výška chladicího zařízení odpovídat požadavkům předepsaným pro případnou instalaci uvedeným v návodu dodaném odběrateli. Zdroj energie pro chladicí zařízení musí být provozován tak, aby chladicí kompresor a ventilátor běžely při maximálních otáčkách uvedených v návodu k obsluze. Pokud je chladicí zařízení konstruováno pro pohon motorem vozidla, nesmí být motor při zkoušce v provozu a chladicí zařízení musí být připojeno k vhodnému elektrickému zdroji energie. Odpojitelné vlečné jednotky musí být při zkoušce odpojeny.
Chladicí zařízení instalované jako součást chladicí jednotky nákladního prostoru, které může být poháněno různými zdroji energie, musí být pro každý možný zdroj energie zkoušeno samostatně. V protokolu o zkoušce musí být vždy obsaženy výsledky získané při provozu, za kterého byl naměřen největší akustický výkon hluku.
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund.
17. DOZERY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ČSN ISO 6395
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ČSN ISO 6395
Provozní podmínky při zkoušce
Instalace zařízení
Dozery na pásovém podvozku musí být zkoušeny na zkušebním stanovišti vyhovujícím ustanovením bodu 6.3.3 normy ČSN ISO 6395.
Zkouška při zatížení
ČSN ISO 6395, příloha B
Doba měření a případné uplatnění různých provozních podmínek
ČSN ISO 6395, příloha B
18. VRTNÉ SOUPRAVY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
ČSN EN 791, příloha A
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund.
19. DAMPRY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ČSN ISO 6395
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ČSN ISO 6395
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
ČSN ISO 6395, příloha C, s výjimkou druhého odstavce bodu C 4.3.
Namísto postupu podle druhého odstavce bodu C 4.3 se stanoví následující postup:
Motor běží při maximálních řízených otáčkách (chod bez zátěže při velkých otáčkách – vysoký volnoběh). Řazení převodů musí být nastaveno na neutrál. Korba se třikrát za sebou uvede do horní vyklopené polohy (vyprazdňování) až na asi 75 % jejího maximálního vyklopení a vrátí se zpět do přepravní polohy. Tento sled operací se považuje za jeden pracovní cyklus hydrauliky při provozu stroje bez pojezdu.
Není-li výklopné zařízení poháněno motorem, provozuje se motor při volnoběžných otáčkách a převody jsou nastaveny na neutrál. Měření se provede bez vyklápění korby a doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund.
Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se měření provede za více než jedné provozní situace
ČSN ISO 6395, příloha C
20. | Zařízení PRO plnění a vyprazdňování vozidel se zásobníky nebo cisternami |
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Zařízení se zkouší se stojícím nákladním vozidlem. Motor pohánějící zařízení musí být v chodu při otáčkách odpovídajících maximálnímu výkonu zařízení podle údajů uvedených v návodu k obsluze.
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund.
21. HYDRAULICKÁ RÝPADLA NEBO LANOVÁ LOPATOVÁ RÝPADLA
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ČSN ISO 6395
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ČSN ISO 6395
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
ČSN ISO 6395, příloha A
Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se měření provede za více než jedné provozní situace
ČSN ISO 6395, příloha A
22. RÝPADLA – NAKLADAČE
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ČSN ISO 6395
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ČSN ISO 6395
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
ČSN ISO 6395, příloha D
Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se měření provede za více než jedné provozní situace
ČSN ISO 6395, příloha D
23. KONTEJNERY NA RECYKLOVANÉ SKLO
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
V rámci této zkušební metody se pro měření hladiny akustického tlaku v měřicím bodě používá hladina akustického tlaku jednotlivé zvukové události podle ČSN EN ISO 3744 bodu 3.2.2.
Korekce na vliv prostředí K2A
Měření ve venkovním prostoru
K2A = 0
Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru
Hodnota konstanty K2A určené podle přílohy A normy ČSN EN ISO 3744 musí být ≤ 2,0 dB, a v takovém případě se K2A nebere v úvahu.
Provozní podmínky při zkoušce
Měření hluku se provede v průběhu jednoho ukončeného cyklu, v jehož rámci je do jednoho prázdného zásobníku vhozeno 120 lahví.
Používají se přitom skleněné lahve
o | obsahu 75 cl, |
o | hmotnosti (370 ± 30) g. |
Zkušební osoba drží přitom každou lahev za hrdlo dnem směrem k plnicímu otvoru a pak ji opatrně vhodí do plnicího otvoru ve směru do středu zásobníku tak, aby se pokud možno vyloučil náraz lahve na stěnu. Pro házení lahví se používá pouze jeden plnicí otvor, a to ten, který je nejblíže měřicímu bodu 12.
Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se měření provede za více než jedné provozní situace
Měří se pokud možno současně hladina akustického tlaku jednotlivé zvukové události v šesti měřicích bodech pro každé jednotlivé vhození lahve.
Vypočte se průměrná hladina akustického tlaku jednotlivé zvukové události pro celou měřicí plochu podle bodu 8.1 normy ČSN EN ISO 3744.
Průměrná hladina akustického tlaku jednotlivé zvukové události pro všech 120 vhození lahví se vypočte jako logaritmický průměr průměrných hladin akustického tlaku A jednotlivé zvukové události na měřicí ploše.
24. GREJDRY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ČSN ISO 6395
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ČSN ISO 6395
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
ČSN ISO 6395, příloha B
Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se měření provede za více než jedné provozní situace
ČSN ISO 6395, příloha B
25. | VYŽÍNAČE TRAVNÍCH POROSTŮ NEBO ZAČIŠŤOVAČE OKRAJŮ TRAVNÍCH POROSTŮ |
Viz bod 3.
Vyžínač travních porostů nebo začišťovač okrajů travních porostů se upevní pomocí přípravku tak, aby se žací ústrojí nacházelo nad středem polokoule. U vyžínačů travních porostů je střed žacího ústrojí přidržován ve výšce asi 50 mm nad měřicí plochou. V závislosti na uspořádání řezacích nožů se začišťovače okrajů travních porostů umístí co nejblíže ke zkušební ploše.
26. PŘENOSNÉ NŮŽKY NA ŽIVÉ PLOTY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ČSN ISO 11094
V případě rozporů se měření uskutečňují ve volném prostranství na umělém povrchu (bod 4.1.2 normy ČSN ISO 11094).
Korekce na vliv prostředí K2A
Měření ve venkovním prostoru
K2A = 0
Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru
Hodnota konstanty K2A určená bez umělého povrchu a podle přílohy A normy ČSN EN ISO 3744 musí být ≤ 2,0 dB, a v takovém případě se K2A nebere v úvahu.
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ČSN ISO 11094
Provozní podmínky při zkoušce
Přistavení zařízení
Přenosné nůžky na živé ploty jsou přidržovány osobou způsobem obvyklým při normálním použití nebo jsou připevněny k vhodnému přípravku tak, aby bylo řezací ústrojí nad středem polokoule.
Zkouška při zatížení
Přenosné nůžky na živé ploty se provozují při jmenovitých otáčkách s řezacím ústrojím v provozu.
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund.
27. VYSOKOTLAKÉ POJÍZDNÉ ČISTIČKY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Vysokotlaká pojízdná čistička se zkouší bez pojezdu. Motor a přídavné motory běží při otáčkách udávaných výrobcem pro provoz pracovního zařízení; vysokotlaké čerpadlo (čerpadla) běží při svých maximálních otáčkách a při provozním tlaku podle údajů výrobce. Za použití vhodné trysky se tlak udržuje těsně pod prahem spuštění redukčního ventilu. Hluk proudu v trysce nesmí mít vliv na výsledky měření.
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 30 sekund.
28. VYSOKOTLAKÉ VODNÍ PROUDOVÉ ČISTIČKY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
Měřicí plochou je rovnoběžnostěn podle ČSN EN ISO 3744 s měřicí vzdáleností d = 1 m.
Provozní podmínky při zkoušce
Přistavení zařízení
Vysokotlaká vodní proudová myčka se instaluje na odrazivou rovinu; stroje montované na ližinách se umisťují na podpěry o výšce 0,4 m, pokud není výrobcem požadováno v návodu pro instalaci stroje jinak.
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund.
29. HYDRAULICKÁ BOURACÍ KLADIVA
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
Měřicí plochou je polokoule, počet měřicích bodů podle části A bodu 5 je šest, měřicí vzdálenost je r = 10 m.
Provozní podmínky při zkoušce
Přistavení zařízení
Kladivo je při zkoušce připevněno k nosiči a musí být použita speciální zkušební kostka. Požadavky na tuto zkušební kostku jsou uvedeny v obrázku 29.2, v obrázku 29.1 je znázorněna poloha nosiče.
Nosič
Nosič kladiva musí vyhovovat technickým požadavkům uvedeným v technických podmínkách provozu kladiva, zejména pokud jde o hmotnostní třídu, výstupní výkon hydrauliky, přívod oleje a protitlak ve zpětném vedení.
Montáž
Mechanické upevnění a všechny přívody (hadice, potrubí atd.) musí být v souladu s požadavky uvedenými v technických podmínkách provozu kladiva. Všechny významné hluky způsobené potrubím a různými mechanickými díly potřebnými pro připevnění stroje musí být vyloučeny. Všechny spoje jednotlivých dílů musí být utěsněny.
Stabilita kladiva a statická přídržná síla
Kladivo musí být tlačeno nosičem směrem dolů tak, aby se docílila stabilita podobná jako při skutečných provozních podmínkách. Kladivo se provozuje ve svislé poloze.
Nástroj
Při měření se používá tupý nástroj. Délka nástroje musí být v souladu s požadavky uvedenými na obrázku 29.1 (zkušební kostka).
Zkouška při zatížení
Hydraulický příkon a průtok oleje
Podmínky pro provoz hydraulického bouracího kladiva musí být vhodným způsobem zajištěny, změřeny a zaznamenány do protokolu spolu s údaji podle technických podmínek provozu. Zkoušené kladivo musí být používáno takovým způsobem, aby bylo možno dosáhnout nejméně 90 % maximálního hydraulického příkonu a průtoku oleje.
Musí se dbát na to, aby celková nejistota měřicích řetězců pro měření ps a Q nepřesáhla ± 5 %. Tím se zajistí určení hydraulického výkonu s přesností ± 10 %. Za předpokladu lineární korelace mezi hydraulickým příkonem a vyzařovaným akustickým výkonem by pak byl rozptyl určení hladiny akustického výkonu menší než 0,4 dB.
Seřiditelné díly ovlivňující výkon kladiva
Předem provedené nastavení všech akumulátorů tlaku, centrálních (pojistných) ventilů tlaku a jiných seřiditelných dílů musí být uskutečněno v souladu s technickou dokumentací. Pokud je nastavení volitelné, musí se měřit při všech nastaveních. Pak se udávají maximální a minimální hodnoty.
Měřené veličiny
ps - střední hodnota tlaku v hydraulickém přívodu při provozu kladiva zahrnujícím nejméně 10 úderů,
Q - střední hodnota průtoku oleje na přívodu kladiva měřená současně s ps,
T - teplota oleje musí být při měření mezi + 40 až + 60 °C. Hlavní těleso kladiva musí mít od začátku měření teplotu ustálenou na normální provozní stav.
Pa - tlak ve všech akumulátorech tlaku před jejich plněním musí být měřen v klidovém stavu (kladivo není v provozu) při stabilní teplotě okolí mezi 15 a 25 °C. Teplota okolí se měří a zaznamená současně s hodnotou tlaku plynu v akumulátoru před jeho plněním.
Parametry vyhodnocované na základě naměřených provozních údajů
PIN - hydraulický příkon kladiva PIN = ps.Q
Měření tlaku v přívodním potrubí hydrauliky, ps
ps se měří co nejblíže kladiva, pokud možno na vstupu,
- | ps se měří manometrem (minimální průměr 100 mm; třída přesnosti ± 1 % ). |
Množství oleje přiváděné do kladiva, Q
- | Q se měří v přívodním potrubí co nejblíže kladiva, pokud možno na vstupu, |
- | Q se měří elektrickým průtokoměrem (třída přesnosti ± 2,5 % udávané hodnoty). |
Měřicí bod teploty oleje, T
- | T se měří v akumulátoru oleje nosiče nebo v přívodu oleje ke kladivu. Měřicí bod se uvede v protokolu. |
- | údaje o teplotě se od skutečné teploty nesmí lišit o více než ± 2°C. |
Doba měření, určení výsledné hladiny akustického výkonu
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund.
Měření se opakuje třikrát, popřípadě i vícekrát. Výsledek se vypočte jako aritmetický průměr ze dvou nejvyšších hodnot, které se vzájemně neliší o více než 1 dB.
Obrázek 29.1
Obrázek 29.2
Definice
d - průměr nástroje,
d1 - průměr kovadlinky (1 200 ± 100) mm,
d2 - vnitřní průměr držáku kovadlinky ≤ 1 800 mm,
d3 - průměr krycí desky zkušebního zařízení ≤ 1 800 mm,
d4 - průměr průchozího otvoru nástroje v krycí desce ≤ 350 mm,
d5 - průměr těsnění nástroje ≤ 1 100 mm,
h1 - viditelná výška nástroje, tj. vzdálenost mezi nejnižším bodem upínacího pouzdra a povrchem těsnění nástroje (mm) h1 = d + d/2,
h2 - výška (tloušťka) těsnění nástroje nad krycí deskou ≤ 20 mm (nachází-li se těsnění nástroje pod krycí deskou, není tloušťka těsnění omezena; může být vyrobeno z pěnové pryže),
h3 - vzdálenost mezi horním okrajem krycí desky a vrchním okrajem kovadlinky 250 ± 50 mm,
h4 - tloušťka těsnění desky z absorpční pěnové hmoty ≤ 30 mm,
h5 - tloušťka kovadlinky (350 ± 50) mm,
h6 - norná hloubka nástroje ≤ 50 mm.
Má-li zkušební zařízení tvar kvádru, pak je délkový maximální rozměr 0,89 - násobkem příslušného průměru.
Prázdný prostor mezi víkem (krycí deskou) a kovadlinkou může být vyplněn pružnou pěnovou pryží nebo jiným absorpčním materiálem o hustotě < 220 kg/m3.
30. ZDROJE TLAKOVÉ KAPALINY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Přistavení zařízení
Zdroj tlakové kapaliny se instaluje na odrazivou rovinu; stroje montované na ližinách se umísťují na podpěry o výšce 0,4 m, pokud není v návodu pro instalaci stroje výrobcem požadováno jinak.
Zkouška při zatížení
V průběhu zkoušky nesmí být ke zdroji tlakové kapaliny připojeno žádné nářadí.
Zdroj tlakové kapaliny se uvede do ustáleného provozního stavu podle údajů výrobce. Běží při jmenovitých otáčkách a jmenovitém tlaku. Hodnoty jmenovitých otáček a jmenovitého tlaku jsou hodnoty uváděné v návodu dodaném odběrateli.
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund.
31. ŘEZAČE SPÁR
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Řezač spár musí být vybaven největším možným řezným nástrojem podle údajů výrobce uvedených v návodu k obsluze dodaném odběrateli. Motor běží při maximálních otáčkách s nezatěžovaným řezným listem.
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund.
32. KOMPAKTORY ODPADU S NAKLÁDACÍM ZAŘÍZENÍM
Viz bod 38.
33. SEKAČKY NA TRÁVU (ŽACÍ STROJE NA TRÁVU)
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ČSN ISO 11094
V případě rozporů se měření uskutečňují ve volném prostranství na umělém povrchu (bod 4.1.2 normy ČSN ISO 11094).
Korekce na vliv prostředí K2A
Měření ve venkovním prostoru
K2A = 0
Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru
Hodnota konstanty K2A určená bez umělého povrchu a podle přílohy A normy ČSN EN ISO 3744 musí být ≤ 2,0 dB, a v takovém případě se K2A nebere v úvahu.
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ČSN ISO 11094
Provozní podmínky při zkoušce
Montáž zařízení
Pokud by kola motorové sekačky na trávu mohla způsobit stlačení umělého povrchu větší než 1 cm, musí být kola umístěna na podpěry tak, aby byla na úrovni nestlačeného umělého povrchu. Pokud nemůže být řezací ústrojí odděleno od hnacích kol motorové sekačky na trávu, musí se sekačka zkoušet na podpěrách s řezacím ústrojím běžícím při maximálních otáčkách podle údajů výrobce. Podpěry nesmějí ovlivňovat výsledky měření.
Zkouška bez zatížení
ČSN ISO 11094
Doba měření
ČSN ISO 11094
34. VYŽÍNAČE TRÁVNÍKŮ NEBO ZAČIŠŤOVAČE OKRAJŮ TRÁVNÍKŮ
Viz bod 33.
Vyžínač trávníků nebo začišťovač okrajů trávníků musí být přidržován vhodným přípravkem tak, aby se žací ústrojí nacházelo nad středem polokoule. U vyžínačů trávníků musí být žací ústrojí přidržováno ve vzdálenosti asi 50 mm nad povrchem. Aby se napodobily skutečné provozní podmínky, musí být řezací listy začišťovače okrajů trávníků umístěny co nejblíže ke zkušebnímu povrchu.
35. VYFOUKÁVAČE LISTÍ
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ČSN ISO 11094
V případě rozporů se měření uskutečňují ve volném prostranství na umělém povrchu (bod 4.1.2 normy ČSN ISO 11094).
Korekce na vliv prostředí K2A
Měření ve volném prostranství
K2A = 0
Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru
Hodnota konstanty K2A určená bez umělého povrchu a podle přílohy A normy ČSN EN ISO 3744 musí být ≤ 2,0 dB, a v takovémto případě se K2A nebere v úvahu.
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ČSN ISO 11094
Provozní podmínky při zkoušce
Přistavení zařízení
Vyfoukávač listí se umístí do polohy obvyklé při normálním použití tak, aby se výstupní otvor jeho ventilačního zařízení nacházel (50 ± 25 mm) nad středem polokoule. Ruční vyfoukávač je přidržován osobou nebo vhodným přípravkem.
Zkouška při zatížení
Vyfoukávač listí musí být provozován při jmenovitých otáčkách a jmenovitém průtoku vzduchu stanoveném výrobcem.
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund.
Poznámka: Může-li být vyfoukávač listí používán také jako sběrač listí, musí být zkoušen při obou provozních stavech a uvádí se vyšší hladina.
36. SBĚRAČE LISTÍ
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ČSN ISO 11094
V případě rozporů se měření uskutečňují ve volném prostranství na umělém povrchu (bod 4.1.2 normy ČSN ISO 11094).
Korekce na vliv prostředí K2A
Měření ve volném prostranství
K2A = 0
Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru
Hodnota konstanty K2A určená bez umělého povrchu a podle přílohy A normy ČSN EN ISO 3744 musí být ≤ 2,0 dB, a v takovémto případě se K2A nebere v úvahu.
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ČSN ISO 11094
Provozní podmínky při zkoušce
Přistavení zařízení
Sběrač listí se umístí do polohy obvyklé při normálním použití tak, aby se vstupní otvor jeho sběracího zařízení nacházel (50 ± 25 mm) nad středem polokoule; ruční sběrač je přidržován osobou nebo vhodným přípravkem.
Zkouška při zatížení
Sběrač listí musí být provozován při jmenovitých otáčkách a jmenovitém průtoku vzduchu ve sběracím zařízení stanoveném výrobcem.
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund.
Poznámka: Může-li být sběrač listí používán také jako vyfoukávač listí, musí být zkoušen při obou provozních stavech a uvádí se vyšší hladina.
37. | MANIPULAČNÍ VOZÍKY S PROTIZÁVAŽÍM POHÁNĚNÉ SPALOVACÍM MOTOREM |
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Musí být vzaty v úvahu bezpečnostní požadavky a údaje výrobce.
Podmínky při zdvihání
Se stojícím vozíkem je náklad (neabsorpční látky, například ocel nebo beton; nejméně 70 % užitečné nosnosti podle údajů uvedených v návodu k obsluze) zdvihán z nejspodnější polohy nejvyšší rychlostí na stanovenou výšku zdvihu, která je pro příslušný typ manipulátoru uvedena v příslušných platných evropských normách řady „Bezpečnost průmyslových vozíků“. V případě, že je skutečná výška zdvihu menší, může být v jednotlivých případech použita tato výška. Výška zdvihu se uvede ve zkušebním protokolu.
Podmínky při přepravě
Vozík se rozjede bez zatížení největším zrychlením na vzdálenost odpovídající trojnásobku jeho délky k čáře A-A (spojnice měřicích míst 4 a 6) a pak pokračuje s největším zrychlením až k čáře B-B (spojnice měřicích míst 2 a 8). Když zadní část vozíku přejede čáru B-B, může být zrychlování ukončeno.
Je-li vozík vybaven vícestupňovou převodovkou, zvolí se převodový stupeň, který zajišťuje nejvyšší rychlost dosažitelnou na měřicí vzdálenosti.
Doba měření, určení výsledné hladiny akustického výkonu, pokud se měření provede za více než jedné provozní situace
Doby měření jsou:
při zdvihání: celá doba jednoho pracovního cyklu;
při pojíždění: doba počínající tehdy, když střed vozíku projíždí čáru A-A, a končící, když pojízdný zvedák projíždí čáru B-B.
Výsledná hladina akustického výkonu pro všechny typy manipulačních vozíků se vypočte podle vztahu
,
kde index „a“ znamená zdvihání a index „c“ pojíždění.
38. NAKLADAČE
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ČSN ISO 6395
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ČSN ISO 6395
Provozní podmínky při zkoušce
Montáž zařízení
Nakladače na pásovém podvozku musí být zkoušeny na zkušební ploše podle bodu 6.3.3 normy ČSN ISO 6395
Zkouška při zatížení
ČSN ISO 6395, příloha C
Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se měření provede za více než jedné provozní situace
ČSN ISO 6395, příloha C
39. POJÍZDNÉ JEŘÁBY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Přistavení zařízení
Výložníky jeřábu, pokud je jimi vybaven, musí být plně vysunuty a jeřáb musí být podepřen na svých podpěrách ve střední poloze možné výšky podpěry.
Zkouška při zatížení
Zkoušené jeřáby musí být zastoupeny svou standardní verzí podle popisu výrobce. Výkon motoru jeřábu určeného pro určení vyzařovaného (limitu) hluku je jmenovitý výkon motoru používaného při pojezdu jeřábu. Jeřáb musí být vybaven maximálním přípustným protizávažím namontovaným na otočnou nástavbu.
Před měřením se musí hydraulický systém jeřábu předehřát na svou normální provozní teplotu v souladu s návodem výrobce a musí být zajištěny všechny patřičné operace týkající se bezpečnosti podle návodu použití.
Je-li jeřáb vybaven několika motory, motory používané pro provoz jeřábu musí být v provozu. Motory určené pro přepravu musí být vypnuty.
Je-li motor jeřábu vybaven ventilátorem, musí být ventilátor při zkoušce v provozu. Může-li být ventilátor provozován při několika různých otáčkách, provádí se zkouška při největších otáčkách jeho motoru.
Mobilní jeřáby se měří za následujících tří [(a) až c)] nebo čtyř [(a) až d)] provozních podmínek:
Při všech provozních podmínkách platí následující požadavky:
otáčky motoru odpovídají ¾ maximálních otáček motoru s tolerancí ± 2 %,
použijí | se maximální hodnoty zrychlení a zpomalení, aniž by přitom docházelo k nebezpečnému pohybu břemena nebo mechanismu háku, |
provede | se pohyb maximální možnou rychlostí uvedenou pro dané podmínky v návodu. |
a) Zdvihání
Mobilní jeřáby musí být zatíženy břemenem, které vyvolá 50 % maximálního zatížení lan. Zkouška sestává ze zdvihání břemene a jeho okamžitého následného spouštění do výchozí polohy. Délka výložníku se volí taková, aby zkoušky trvaly celkově 15 – 20 s.
b) Otáčení
S ramenem nastaveným v úhlu 40 až 50° od vodorovného směru a bez břemene se svršek jeřábu otáčí o 90° nalevo a okamžitě potom se otáčí nazpět do výchozí polohy. Výložník je přitom co nejvíce zatažen. Dobou měření je doba potřebná pro provedení pracovního cyklu.
c) Sklápění výložníku
Operace začíná zvednutím krátkého výložníku z jeho nejspodnější polohy, po kterém okamžitě následuje sklopení výložníku do jeho výchozí polohy. Pohyby se provádějí bez břemene. Zkouška musí trvat minimálně 20 s.
d) Teleskopické prodlužování (pokud přichází v úvahu)
S úplně zataženým výložníkem bez břemene seřízeným v úhlu 40 až 50° s vodorovným směrem se teleskopický válec první sekce spolu s touto sekcí vysune na svoji úplnou délku a následně se okamžitě i s první sekcí úplně zatáhne.
Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se měření provede za více než jedné provozní situace
Výsledná hladina akustického výkonu se vypočte z níže uvedených vztahů:
při používání teleskopické změny délky
,
b) pokud se teleskopická změna délky nepoužívá
,
kde je
LWAa – hladina akustického výkonu při zdvihání,
LWAb – hladina akustického výkonu při otáčení,
LWAc – hladina akustického výkonu při sklápění výložníku,
LWAd – hladina akustického výkonu při teleskopickém prodlužování.
40. POJÍZDNÉ KONTEJNERY NA ODPADKY (POJÍZDNÉ POPELNICE)
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
odrazivá plocha z betonu nebo nepórovitého asfaltu,
laboratorní prostor, ve kterém jsou zajištěny podmínky volného pole nad odrazivou rovinou.
Korekce na vliv prostředí K2A
Měření ve venkovním prostoru
K2A = 0
Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru
Hodnota konstanty K2A určená podle přílohy A normy ČSN EN ISO 3744 musí být ≤ 2,0 dB, v takovém případě se K2A nebere v úvahu.
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
Měřicí plochou je polokoule, počet měřicích bodů je podle části A bodu 5 šest, měřicí vzdálenost je r = 3 m.
Provozní podmínky při zkoušce
Všechna měření se provádějí s prázdným zásobníkem.
Zkouška č. 1: uvolnění a uzavření poklopu tělesa zásobníku.
Aby se minimalizoval vliv obsluhy na měření, stojí obsluha u zadní strany kontejneru (popelnice) (závěsná strana). Poklop se spouští příslušným mechanismem, aby se předešlo jeho deformaci při pádu.
Měří se v průběhu níže popsaného cyklu, který se dvacetkrát opakuje:
Nejprve se poklop zdvihne do svislé polohy.
Poklop se pokud možno bez impulsu uvolní směrem kupředu a obsluha přitom zůstane na svém místě na zádi kontejneru, dokud se poklop neuzavře.
Poklop se po úplném uzavření zvedne do své výchozí polohy.
Poznámka: Obsluha může v případě potřeby opustit svoje stanoviště, aby mohla poklop pozvednout.
Zkouška č. 2: úplné otevření poklopu.
Aby se minimalizoval vliv obsluhy na měření, musí stát obsluha na zádi čtyřkolového kontejneru (závěsná strana) u čtyřkolových kontejnerů, nebo na pravé straně vedle kontejneru (mezi měřicím místem 10 a měřicím místem 12) u dvoukolových kontejnerů. Poklop se uvolňuje ze střední polohy nebo z polohy, která je jí co nejblíže.
Aby se zabránilo jakémukoliv pohybu kontejneru, musí být kola během zkoušky zabrzděna. U dvoukolových kontejnerů může obsluha zabránit jakémukoliv zpětnému rázu (nadskočení) zásobníku tím, že kontejner přidržuje rukou za horní okraj.
Měří se v průběhu dále popsaného cyklu:
Nejprve se poklop zdvihne do vodorovné polohy.
Poklop se bez impulsu uvolní.
Poklop se po úplném otevření a ještě před případným přibouchnutím zvedne do své výchozí polohy.
Zkouška č. 3: pojezd kontejneru po umělé nepravidelné zkušební dráze.
Při této zkoušce se používá umělá zkušební dráha s nepravidelnými nerovnostmi povrchu. Dráha se skládá ze dvou rovnoběžných pásů pokrytých ocelovým drátěným pletivem (délka 6 m, šířka 400 m), které se umísťují zhruba ve vzdálenosti 20 cm od sebe na odrazivou rovinu. Vzdálenost (rozteč) obou pásů se upravuje s ohledem na typ kontejnerů tak, aby kola pojížděla po pásech po celé délce zkušební dráhy. Uspořádání se volí tak, aby vznikla rovinná zkušební dráha. V případě potřeby se zkušební dráha připevní k zemi pomocí pružného materiálu, aby se zabránilo vzniku parazitních hluků.
Poznámka: Připouští se sestavení zkušební dráhy z několika 400 mm širokých prvků.
Příklad vhodné zkušební dráhy je znázorněn na obrázcích 40.1 a 40.2.
Obsluha se nachází na závěsné straně.
Měří se, když obsluha potahuje kontejner po zkušební dráze konstantní rychlostí asi 1 m/s mezi body A a B (odstup 4,2 m – viz obrázek 40.3), a to od doby, kdy náprava dvoukolového zásobníku, popř. přední náprava čtyřkolového zásobníku, dosáhne bodu A, do doby, než tytéž nápravy dosáhnou bodu B. Zkouška se opakuje v každém směru třikrát.
U | dvoukolových kontejnerů je úhel, který kontejner svírá se zkušební dráhou, 45°. U čtyřkolových kontejnerů musí obsluha zajistit přiměřený kontakt kol s povrchem dráhy. |
Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se měření provede za více než jedné provozní situace
U zkoušek č. 1 a 2: uvolnění a uzavření poklopu zásobníku a úplné otevření poklopu.
Podle možnosti se měření provádí najednou v šesti měřicích bodech. Pokud tomu tak není, uspořádají se hladiny (zvuku) akustického tlaku naměřené v každém měřicím bodě vzestupně a hladina akustického výkonu se pak vypočte sdružením hodnot v každém měřicím bodě podle jejich pořadí.
Hladina akustického tlaku A jednotlivé zvukové události se měří pro každé z 20 zavření a 20 otevření poklopu v každém měřicím bodě. Hladiny akustického výkonu LWAshutting (pro uzavření) a LWAopening (pro otevření) se vypočtou ze střední kvadratické hodnoty pěti největších naměřených hodnot.
Zkouška č. 3: pojíždění zásobníku po nepravidelné umělé zkušební dráze.
Doba měření T je totožná s dobou potřebnou k projetí vzdálenosti mezi body dráhy A a B.
Hladina akustického výkonu LWArolling se rovná průměru hodnot, které se od sebe neliší o více než 2 dB. Jestliže se toto kritérium u šesti měření nepodaří splnit, měřicí cyklus se opakuje, dokud se to nepodaří.
Výsledná hladina akustického výkonu se vypočte ze vztahu:
Obrázek 40.1
Výkres pojezdové zkušební dráhy
1 - Dřevěná lišta vyztužující pletivo.
2 - Pojezdové části.
3 - Mění se v závislosti na typu zásobníku.
Obrázek 40.2
Detail konstrukce a ukotvení pojížděcí zkušební dráhy
1 - Nepoddajná ocel (4 mm).
Velikost ok pletiva: (50 x 50 mm).
2 - Dřevěná lišta vyztužující pletivo (20 mm x 25 mm).
3 - Odrazivá rovina.
Obrázek 40.3
Měřicí vzdálenost
41. MOTOROVÉ KULTIVÁTORY
Viz bod 33.
Nástroj musí být při měření odmontován.
42. FINIŠERY NA VOZOVKY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Motor stroje běží při jmenovitých otáčkách podle údajů výrobce. Všechny pracovní jednotky musí být uvedeny do provozu a provozovány při následujících otáčkách:
systém dopravníku | minimálně 10 % maximální hodnoty, |
systém rozdělovačů | minimálně 40 % maximální hodnoty, |
pěch (otáčky, údery) | minimálně 50 % maximální hodnoty, |
vibrátory (otáčky, moment nevývažku) | minimálně 50 % maximální hodnoty, |
tlačné tyče (kmitočet, tlak) | minimálně 50 % maximální hodnoty. |
Doba měření
Doba měření na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund.
43. SOUPRAVY NA PILOTOVACÍ PRÁCE
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ČSN ISO 6395
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Souprava na pilotovací práce se namontuje na vrchní část piloty, která přitom musí být ukotvena v zemi tak, aby mohlo zařízení pracovat ustálenou rychlostí.
U nárazových beranidel musí být čepec vybaven novou dřevěnou výplní. Čepec piloty musí převyšovat zkušební plochu o 0,5 m.
Doba měření
Doba měření na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund.
44. POKLADAČE POTRUBÍ
Viz bod 1.
45. ROLBY
Viz bod 1.
46. ELEKTRICKÁ ZDROJOVÁ SOUSTROJÍ
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Korekce na vliv prostředí K2A
Měření ve venkovním prostoru
K2A = 0
Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru
Hodnota konstanty K2A určená podle přílohy A normy ČSN EN ISO 3744 musí být ≤ 2,0 dB, a v takovém případě se K2A nebere v úvahu.
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
Měřicí plochou je polokoule, počet měřicích bodů podle části A bodu 5 je šest, měřicí vzdálenost se určuje podle části A bodu 5. Při l > 2 m je možno použít rovnoběžnostěn podle ČSN EN ISO 3744 s měřicí vzdáleností d = 1 m.
Provozní podmínky při zkoušce
Přistavení zařízení
Elektrická zdrojová soustrojí se instalují na odrazivou rovinu; elektrická zdrojová soustrojí namontovaná na ližinách se umísťují na podpěry o výšce 0,4 m, pokud v návodu pro instalaci stroje není výrobcem požadováno jinak.
Zkouška při zatížení
ISO 8528-10:1998, bod 9
Doba měření
Doba měření na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund.
47. SAMOSBĚRNÉ ZAMETAČE
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Samosběrný zametač se zkouší bez pojezdu. Motor a přídavná zařízení běží rychlostí udávanou výrobcem pro provoz pracovního zařízení; zametací zařízení je provozováno při nejvyšší možné rychlosti a není přitom v kontaktu se zemí; odsávací systém musí pracovat při maximálním odsávacím výkonu s tím, že vzdálenost mezi zemí a hubicí odsávacího systému nepřekročí 25 mm.
Doba měření
Doba měření na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund.
48. VOZY NA SBĚR ODPADKŮ
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Vůz na sběr odpadků se zkouší bez pojezdu za následujících provozních podmínek:
Motor běží při maximálních otáčkách podle údajů výrobce. Pracovní zařízení musí být mimo provoz. Tato zkouška se neprovádí u zařízení poháněných jen elektricky.
Zhutňovací zařízení je v provozu.
Vůz na sběr odpadků a kontejner na odpadky jsou prázdné.
Jestliže se otáčky motoru při běhu zhutňovacího systému automaticky zvětší, musí se jejich hodnota změřit. Jestliže jsou otáčky menší o více než 5 % než otáčky udávané výrobcem, provádí se zkouška s přišlápnutým pedálem akcelerátoru (plynu), aby se zajistily otáčky udávané výrobcem.
Pokud výrobce neudává otáčky pro zhutňovací systém nebo není-li vozidlo vybaveno automatickým akcelerátorem, musí být otáčky nastaveny pomocí akcelerátoru v kabině na 1 200 ot/min.
Zdvižné výsypné zařízení se pohybuje nahoru a dolů bez břemene a bez popelnice. Otáčky motoru se měří a nastavují jako při měření zhutňovacího zařízení (viz bod 2).
Vysypávání materiálu do vozidla na sběr odpadků.
Odpad se vysypává zdvižným zařízením do zásobníku (původně prázdného). Pro tuto operaci se používá dvoukolová popelnice o objemu 240 l v souladu s EN 840-1:1997. Jestliže zdvižné zařízení nemůže zdvihat takovouto popelnici, musí se použít popelnice o objemu blízkém 240 l. Materiál tvoří 30 trubek z PVC, každá z nich přibližně o hmotnosti 0,4 kg, následujících rozměrů:
délka (150 mm ± 0,5) mm,
jmenovitý vnější průměr (90 mm + 0,3 /- 0) mm,
jmenovitá tloušťka stěny (6,7 mm + 0,9/-0) mm.
Doba měření, určení výsledné hladiny akustického výkonu, pokud se měření provede za více než jedné provozní situace
Doba měření musí být:
Nejméně 15 sekund. Výsledná hladina akustického výkonu je pak LWA1.
Nejméně tři úplné pracovní cykly, pokud běží zhutňovací systém automaticky. Jestliže zhutňovací systém neběží automaticky, ale každý cyklus samostatně, měří se nejméně v průběhu 3 cyklů. Výsledná hladina akustického výkonu (LWA2) je střední kvadratická hodnota ze tří (nebo více) měření.
Nejméně tři úplné pracovní cykly, včetně úplného zdvižení zdvižného výsypného zařízení nahoru a dolů. Výsledná hladina akustického výkonu (LWA3) je střední kvadratická hodnota ze tří (nebo více) měření.
Nejméně tři úplné pracovní cykly, během každého z nich se do zásobníku nasype 30 trubic z PVC. Žádný cyklus nesmí přesáhnout 5 sekund. U těchto měření se nahrazuje LpAeq,T veličinou LpA,1s. Výsledná hladina akustického výkonu (LWA4) je střední kvadratická hodnota ze tří (nebo více) měření.
Výsledná hladina akustického výkonu se vypočte podle vztahu:
Poznámka: Pokud je pojízdný vůz na sběr odpadků poháněn elektricky, pak se za součinitel, kterým se násobí LWA1, dosazuje 0.
49. STROJE PRO FRÉZOVÁNÍ VOZOVEK
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Přistavení zařízení
Podélná osa frézovacího stroje musí být rovnoběžná s osou y.
Zkouška při zatížení
Stroj na frézování vozovek se uvede do klidového stavu v rozsahu uvedeném v návodu k obsluze dodávaném odběrateli. Motor a všechna příslušenství musí běžet při svých jmenovitých otáčkách a bez zatížení.
Doba měření
Doba měření musí být nejméně 15 sekund.
50. KYPŘIČE
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ČSN ISO 11094
V případě rozporů se měření uskutečňují ve volném prostranství na umělém povrchu (bod 4.1.2 normy ČSN ISO 11094).
Korekce na vliv prostředí K2A
Měření ve volném prostranství
K2A = 0
Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru
Hodnota konstanty K2A určená bez umělého povrchu a podle přílohy A normy ČSN EN ISO 3744 musí být ≤ 2,0 dB, a v takovém případě se K2A nebere v úvahu.
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ČSN ISO 11094
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Kypřič se zkouší s motorem běžícím při jmenovitých otáčkách s pracovním zařízením bez zatížení (běžícím, ale neryjícím).
Doba měření
Doba měření musí být nejméně 15 sekund.
51. DRTIČE NEBO ŠTĚPKOVACÍ STROJE
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ČSN ISO 11094
Korekce na vliv prostředí K2A
Měření ve venkovním prostoru
K2A = 0
Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru
Hodnota konstanty K2A určená bez umělého povrchu a podle přílohy A normy ČSN EN ISO 3744 musí být ≤ 2,0 dB, a v takovém případě se K2A nebere v úvahu.
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ČSN ISO 11094
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Drtič nebo štěpkovací stroj se zkouší při osekávání jednoho nebo více kusů dřeva.
Pracovní cyklus se skládá z osekávání dřevěné kulatiny (suchá borovice nebo překližky) dlouhé nejméně 1,5 m, která se při něm na jednom konci zašpičaťuje a která má průměr přibližně stejný, jako je maximální průměr, pro který je drtič nebo štěpkovací stroj navržen a který je uveden v návodu k obsluze dodávaném odběrateli.
Doba měření, určení výsledné hladiny akustického výkonu
Doba měření končí tehdy, když je již všechen materiál v místě sekání osekán, nesmí však přesáhnout 20 sekund. Jestliže jsou možné oboje provozní podmínky, uvádí se vyšší naměřená hladina akustického výkonu.
52. SNĚHOVÉ FRÉZY S ROTUJÍCÍM NÁSTROJEM
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Sněhová fréza (sněhomet) se zkouší bez pojezdu. Pracovní nástroj sněhové frézy musí být provozován při maximálních otáčkách doporučovaných výrobcem a otáčky motoru tomu musí odpovídat.
Doba měření
Doba měření musí být nejméně 15 sekund.
53. POJÍZDNÉ VYSAVAČE
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Pojízdný vysavač se zkouší bez pojezdu. Motor a příslušenství jsou provozovány při otáčkách udávaných výrobcem pro provoz pracovního příslušenství (náčiní); odsávací zařízení je (jsou) provozováno (provozována) při svých maximálních otáčkách podle údajů výrobce. Odsávací zařízení je provozováno tak, aby byl jeho vnitřní tlak roven atmosférickému tlaku (0 % vakua). Aerodynamický hluk proudu v sací hubici nesmí mít jakýkoliv vliv na výsledky měření.
Doba měření
Doba měření musí být nejméně 15 sekund.
54. VĚŽOVÉ JEŘÁBY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
Měření ve výšce země
Měřicí plochou je polokoule, počet měřicích bodů podle části A bodu 5 je šest, měřicí vzdálenost se určuje podle části A bodu 5.
Měření ve výšce ramene
Jestliže je zdvihací mechanismus umístěn ve výšce ramene, je měřicím povrchem koule o průměru 4 m, jejíž střed koinciduje s geometrickým středem zdvihacího zařízení (bubnu).
Uskutečňují-li se měření se zdvihacím mechanismem umístěným na protirameni, je měřicí plochou koule; S je přitom rovna 200 m2.
Měřicí body jsou popsány níže (viz obrázek 54.1):
Čtyři měřicí body ve vodorovné rovině procházející geometrickým středem mechanismu (H = h/2).
Přitom L = 2,80 m a d = 2,80 - l/2,
kde je:
L – poloviční vzdálenost mezi dvěma po sobě následujícími měřicími body,
l – délka zdvihacího mechanismu (ve směru osy výložníku),
b – šířka mechanismu,
h – výška mechanismu,
d – vzdálenost mezi držákem mikrofonu a mechanismem ve směru výložníku.
Zbývající dva měřicí body musí být umístěny v průsečících koule se svislicí procházející geometrickým středem zdvihacího mechanismu.
Provozní podmínky při zkoušce
Přistavení zařízení
Měření zdvihacího mechanismu
Při zkoušce musí být zdvihací mechanismus namontován jedním z níže uvedených způsobů. Jeho umístění se popíše v protokolu o zkoušce.
a) Zdvihací mechanismus ve výšce země
Smontovaný jeřáb se umístí na odrazivou plochu z betonu nebo nepórovitého asfaltu.
b) Zdvihací mechanismus na protirameni
Zdvihací mechanismus musí být nejméně 12 m nad zemí.
c) Zdvihací mechanismus připevněný k zemi
Zdvihací mechanismus musí být upevněn k odrazivé rovině z betonu nebo nepórovitého asfaltu.
Měření zdrojového soustrojí
Když je zdrojové soustrojí připevněno k jeřábu, ať již je spojeno se zdvihacím mechanismem, či nikoliv, musí být jeřáb umístěn na odrazivé rovině z betonu nebo nepórovitého asfaltu.
Když je zdvihací mechanismus umístěn na protirameni, pak se hluk měří s mechanismem připevněným buď k protirameni, nebo k zemi.
Když je zdroj pohánějící jeřáb na jeřábu nezávislý (elektrické zdrojové soustrojí nebo síť, popřípadě hydraulické nebo pneumatické zdrojové soustrojí), měří se pouze hladiny hluku zdvihacího mechanismu.
Když je zdrojové soustrojí připevněno k jeřábu, měří se energetický zdroj a zdvihací mechanismus samostatně, pokud ovšem nejsou sdruženy. Pokud jsou sdruženy, měří se celá sestava zařízení.
Při zkoušce se zdvihací mechanismus a zdrojové soustrojí instalují a provozují v souladu s návodem výrobce.
Zkouška bez zatížení
Zdrojové soustrojí integrované do konstrukce jeřábu běží při (plném) jmenovitém výkonu podle údajů výrobce.
Zdvihací mechanismus je provozován bez zatížení, s bubnem otáčejícím se při otáčkách odpovídajících maximální rychlosti pohybu háku při zdvihání i spouštění. Tyto otáčky musí být specifikovány výrobcem. Jako výsledek zkoušky se uvádí vyšší z hladin akustického výkonu (zdvihání nebo spouštění).
Zkouška při zatížení
Zdrojové soustrojí integrované do konstrukce jeřábu běží při (plném) jmenovitém výkonu podle údajů výrobce. Zdvihací mechanismus je provozován při napětí lana na bubnu odpovídajícímu maximální zátěži (pro minimální vyložení) a při maximální rychlosti pohybu háku. Hodnoty zatížení a rychlosti musí být uvedeny výrobcem. Rychlost se v průběhu zkoušky kontroluje.
Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se měření provede za více než jedné provozní situace.
Při měření hladiny akustického tlaku zdvihacího mechanismu musí být doba měření (tr + tf) sekund:
kde je
tr | – doba měření v sekundách před počátkem brzdění, jestliže zdvihací mechanismus pracuje výše popsaným způsobem. Pro potřeby zkoušky je tr = 3 sekundy, |
tf – je doba měření v sekundách od počátku brzdění až do úplného zastavení háku.
Při měření s integračním zvukoměrem je doba integrace (tr + tf) sekund.
Efektivní hodnota v měřicím bodě i se vypočte podle vztahu:
,
kde je
Lri – hladina akustického tlaku v měřicím bodě i v průběhu doby tr ,
Lfi – hladina akustického tlaku v měřicím bodě i v průběhu doby brzdění tf .
Obrázek 54.1
Uspořádání měřicích bodů při měření se zdvihacím mechanismem umístěným na protirameni
55. RÝHOVAČE
Viz bod 1.
56. AUTOMÍCHAČE BETONOVÉ SMĚSI
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Automíchač betonové směsi se zkouší bez pojezdu. Míchací buben je naplněn jmenovitým obsahem betonové směsi o střední hustotě (míra roztékání 42 až 47 cm). Pohon bubnu běží při otáčkách, při kterých podle údajů výrobce dodaných odběrateli dosáhne buben největší rychlosti otáčení.
Doba měření
Doba měření musí být nejméně 15 sekund.
57. ČERPACÍ STANICE NA VODU
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
Měřicí plochou je rovnoběžnostěn, počet měřicích bodů se určí podle ČSN ISO 3744 s měřicí vzdáleností d = 1 m.
Provozní podmínky při zkoušce
Montáž zařízení
Čerpací stanice na vodu se nainstaluje na odrazivou rovinu; čerpací stanice na vodu namontovaná na ližinách se umísťuje na podpěry o výšce 0,40 m, pokud v návodu pro instalaci stroje není výrobcem požadováno jinak.
Zkouška při zatížení
Motor se provozuje za podmínek největší účinnosti podle údajů výrobce.
Doba měření
Doba měření musí být nejméně 15 sekund.
58. SVAŘOVACÍ GENERÁTORY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Korekce na vliv prostředí K2A
Měření ve volném prostranství
K2A = 0
Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru
Hodnota konstanty K2A určená podle přílohy A normy ČSN EN ISO 3744 musí být ≤ 2,0 dB, a v takovém případě se K2A nebere v úvahu.
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
Měřicí plochou je polokoule, počet měřicích bodů podle části A bodu 5 je šest, měřicí vzdálenost se určí podle části A bodu 5.
Je-li l > 2 m, je přípustné použít rovnoběžnostěn podle ČSN ISO 3744 při měřicí vzdálenosti 1 m.
Provozní podmínky při zkoušce
Přistavení zařízení
Svařovací generátory se instalují na odrazivou rovinu; svařovací generátory namontované na ližinách se umisťují na podpěry o výšce 0,40 m, pokud v návodu pro instalaci stroje není výrobcem požadováno jinak.
Zkouška při zatížení
ISO 8528-10:1998, bod 9
Doba měření
Doba měření musí být nejméně 15 sekund.