226/2015 Sb. znění účinné od 1. 10. 2015 do 31. 12. 2021

226

VYHLÁŠKA

ze dne 12. srpna 2015

o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení

a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře

Ministerstvo vnitra stanoví podle § 54 odst. 3 zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), (dále jen „zákon“):

§ 1

Úvodní ustanovení

Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie¹ a upravuje

a)	zásady pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a
b)	náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho strukturu.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)	parametrem L minimální vzdálenost výchozí hranice zóny havarijního plánování od zařízení,
b)	typovým scénářem zjednodušený průběh závažné havárie, při jehož realizaci může dojít k smrtelným nebo nevratným účinkům na zdraví nechráněných osob,
c)	modifikačním faktorem číselná hodnota, která charakterizuje nebezpečnost látky nebo skupiny látek shodné klasifikace a očekávané následky podle typového scénáře,
d)	efektivním množstvím hodnota získaná vynásobením množství látky v zařízení modifikačním faktorem, která se použije k odečtu na grafu příslušného typového scénáře.

§ 3

Zásady pro vymezení zóny havarijního plánování

(1)	Zóna havarijního plánování se vymezuje jako plocha ohraničená vnější hranicí zóny havarijního plánování (dále jen „vnější hranice“) s výjimkou území, pro které se zpracovává vnitřní havarijní plán.
(2)	Výchozí hranice zóny havarijního plánování (dále jen „výchozí hranice“) se vymezuje jako minimální oblast, ve které se v případě realizace typového scénáře uplatní opatření ochrany obyvatelstva.
(3)	Vnější hranice se stanovuje z výchozí hranice jako výsledná hranice zóny havarijního plánování stanovená v § 5.
(4)	Výchozí hranicí se rozumí hranice pro stanovení vnější hranice zóny havarijního plánování podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.

§ 4

Určení výchozí hranice

(1)

Výchozí hranice se určí

a)	jako kružnice soustředná s nejmenší kružnicí opsanou kolem půdorysného průmětu objektu nebo zařízení, přičemž podkladem pro určení jejího poloměru je parametr L stanovený podle přílohy č. 1 k této vyhlášce; vzor je uveden na obrázku č. 1 a č. 2 v příloze č. 1 k této vyhlášce,
b)	jako ohraničení plochy vymezené vzdáleností parametru L na obě strany od osy potrubí v případě, že je zařízením potrubí, přičemž podkladem pro určení vzdálenosti je parametr L stanovený podle přílohy č. 1 k této vyhlášce; vzor je uveden na obrázku č. 3 v příloze č. 1 k této vyhlášce,
c)	s použitím nejvyšší hodnoty parametru L, zahrnuje-li zařízení různé nebezpečné látky nebo umožňuje-li hodnotit různé typové scénáře; vzor je uveden na obrázku č. 4 v příloze č. 1 k této vyhlášce,
d)	zvětšením parametru L o poloměr nejmenší kružnice opsané kolem půdorysného průmětu zařízení, pokud je tento poloměr větší nebo roven 1/5 parametru L; vzor je uveden na obrázku č. 5 v příloze č. 1 k této vyhlášce,
e)	pro povrchové technologie podzemních zásobníků plynu a provozní sondy podzemních zásobníků plynu v přirozených vrstvách, vodonosných vrstvách a kavernách podle přílohy č. 1 k této vyhlášce a takto stanovené parametry L na území jednoho chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry jsou u jednoho provozovatele považovány za jednu zónu havarijního plánování; vzor je uveden na obrázku č. 6 v příloze č. 1 k této vyhlášce, nebo
f)	jako hranice sjednocení více půdorysných ploch určených podle písmen a) až e), nachází-li se ve společném vymezeném prostoru více zařízení jednoho nebo více provozovatelů; vzor je uveden na obrázku č. 7 v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(2)

Je-li výchozí hranice shodná nebo menší než plocha území objektu, pro které provozovatel zpracovává vnitřní havarijní plán, zóna havarijního plánování se nestanovuje.

§ 5

Postup při stanovení vnější hranice

(1)

Vnější hranice se stanoví z výchozí hranice úpravou podle urbanistických, terénních, demografických nebo klimatických poměrů, případně dalších faktorů hodných zřetele, s tím, že se přihlíží k možnosti domino efektu. Při úpravě se zohlední postupně tyto zásady

vnější hranice musí být stanovena tak, aby

1.	zohlednila podmínky, které mohou ovlivnit rozptyl nebezpečné látky, šíření tepla nebo tlakové vlny, a
2.	nedělila jednotlivé domy ani obytné celky, nebo obydlená území dělila s ohledem na charakter a intenzitu ohrožení a plánovaná opatření ochrany obyvatelstva a

vnější hranice sleduje části hranic správních území, případně hranic pozemků, pokud nelze použít hranici správního území či hranici pozemku, vnější hranice respektuje přirozené hranice, jako jsou vodní toky, silnice, dálnice nebo železniční tratě.

(2)

Zóna havarijního plánování se vyznačuje do mapového podkladu v měřítku přiměřeném účelu využití mapového podkladu nebo elektronicky v geografickém informačním systému a zpřístupňuje veřejnosti prostřednictvím krajského geoportálu.

§ 6

Náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktura

(1)

Náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktura jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(2)

Podkladem pro vypracování vnějšího havarijního plánu jsou

a)	vymezená zóna havarijního plánování,
b)	podklady vypracované provozovatelem objektu zařazeného do skupiny B, zejména bezpečnostní zpráva a další podklady od provozovatele,
c)	dílčí podklady poskytnuté dotčenými orgány veřejné moci a
d)	vyjádření veřejnosti a dotčených obcí k jeho návrhu.

(3)

Hasičský záchranný sbor kraje si může, je-li to nezbytné pro vypracování vnějšího havarijního plánu, vyžádat další podklady.

§ 7

Přechodná ustanovení

(1)	Zóny havarijního plánování vymezené podle vyhlášky č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu, se považují po dobu 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky za zóny havarijního plánování vymezené podle této vyhlášky.
(2)	Vnější havarijní plány zpracované podle vyhlášky č. 103/2006 Sb. se po dobu 30 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky považují za vnější havarijní plány podle této vyhlášky.

§ 8

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2015.

Ministr:

Chovanec v. r.

Příloha č. 1

I. Základní způsob stanovení výchozí hranice pomocí parametru L

a) Vytvoření soupisu zařízení

Shromáždí se informace o všech zařízeních a způsobech dopravy nebezpečných látek v objektu․ U jednotlivých zařízení se zjistí další informace potřebné pro posouzení maximálního množství nebezpečné látky, které se může podílet na předpokládaném havarijním účinku, a příslušná kategorie nebezpečných látek podle tabulky I a II přílohy č. 1 zákona. Při tom se vychází z dokumentace provozovatele - podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu, bezpečnostní zprávy (zejména posouzení rizik závažné havárie) a vnitřního havarijního plánu a dalších nezbytných údajů vyžádaných krajským úřadem a dále údajů vyžádaných hasičským záchranným sborem kraje podle zákona o integrovaném záchranném systému². V soupisu zařízení jsou uvedeny i objekty určené podle § 7 odst. 1 zákona. Soupis zařízení s uvedením nebezpečné látky a kategorie nebezpečnosti se uvede do tabulky č. A. 1.

Za zařízení se považuje také potrubí v případech, že spojuje dvě zařízení, u nichž je součet jejich předběžných parametrů l vypočtených podle písmene e) (stanovení předběžného parametru l), menší než jejich vzájemná vzdálenost. U vícenásobných propojení se zvažuje každá dvojice takto propojených zařízení. U potrubí mezi dvěma zařízeními, může být trasa rozdělena na jednotlivé úseky, čímž se rozumí samostatně uzavíratelné části potrubí instalací uzavíracích armatur (automatických a dálkově ovladatelných uzávěrů s nezávislým zdrojem energie, nebo armatur s výchozím stavem zavřeno, které se v případě ztráty ovládání samy uzavřou silou gravitace, pružiny nebo tlakem).

b) Určení množství nebezpečných látek

U jednotlivých zařízení uvedených v soupise zařízení v tabulce č. A. 1 (dále jen „soupis“) se uvede množství umístěné nebezpečné látky. Pokud jsou zařízení vzájemně propojená a nemají mezi sebou dostatečně účinnou separaci, je při stanovení množství sloužícího k určení typového scénáře (dále jen „scénáře“) použit součet množství nebezpečné látky v těchto zařízeních.

Za účinnou separaci se považuje existence samostatných jímek u jednotlivých nádrží s dostatečnou vzdáleností mezi okrajem jímky a další nádrží, používání automatických dálkově ovládaných uzavíracích armatur s nezávislým zdrojem energie, nebo které se v případě ztráty ovládání samy uzavřou, nebo dostatečně odolná mechanická překážka mezi jednotlivými zařízeními. Za účinnou separaci není považováno použití pouze ručně ovládaných armatur.

V případě potrubí s plynem, kde není možné určit maximální množství nebezpečné látky z dokumentace provozovatele, se maximální množství nebezpečné látky určí pomocí grafu č. 6. Množství látky musí být maximálně tak velké, jak velké je množství látky, která je skladována nebo vyráběna v zařízeních, které potrubí spojuje.

Pro povrchové technologie podzemních zásobníků plynů včetně těžebních sond se místo množství nebezpečných látek uvádí tlak.

c) Přiřazení typových scénářů havárií jednotlivým položkám soupisu

Ke každé položce soupisu je na základě nebezpečných látek přítomných v zařízení přiřazen jeden nebo více typových scénářů podle tabulky A. 2. V případě, kdy látka není uvedená v tabulce A. 2, postupuje se na základě kategorie nebezpečných látek podle tabulky A. 3.

Jestliže je látce přiřazeno více scénářů, uvedou se tyto scénáře pro stejné zařízení jako oddělené položky soupisu (samostatné řádky).

V případě potrubních rozvodů hořlavých plynů se typový scénář FireBall Z BLEVE nestanovuje, jako typový scénář se posuzuje jen výbuch mraku par (VCE) a předběžný parametr „l“ se odečítá z grafu č. 2 EXPL.

V případě těžebních sond podzemních zásobníků plynu se typový scénář nestanovuje.

d) Výpočet efektivního množství látky

Efektivní množství nebezpečné látky se vypočte vynásobením maximálního množství látky (sloupec 4 v tabulce A. 1) modifikačním faktorem příslušné nebezpečné látky jmenovitě uvedeným v tabulce A. 2, nebo podle příslušné kategorie nebezpečnosti v tabulce A. 3, a výsledná hodnota se zanese do sloupce 6. Efektivní množství tabulky A. 1.

V případě scénáře BLEVE se množství nebezpečné látky v propojených zařízeních nesčítá.

e) Stanovení předběžného parametru l

Stanovení předběžného parametru l je provedeno za pomoci grafu č. 1 až 5, který je vztažen k příslušnému scénáři, a to použitím příslušného typového scénáře závažné havárie. Výsledná hodnota se uvede ve sloupci 7 Předběžný parametr l tabulky A. 1. Předběžný parametr l se stanovuje zvlášť pro každou položku soupisu. V případě, kdy nelze vzdálenost z grafů odečíst pro malou hodnotu efektivního množství, nebo je tak uvedeno v tabulce A. 2, stanoví se pro předběžný parametr l vzdálenost 50 m.

f) Stanovení parametru L

Pro stanovení parametru L se použije předběžný parametr l, kdy parametr L je maximální dosaženou hodnotou všech předběžných parametrů l získaných postupem podle písmene e) (stanovení předběžného parametru l).

Parametr L se vyplní do sloupce 8 Parametr L tabulky A. 1.

II. Vzory způsobů stanovení výchozí hranice

Legenda:

půdorysný průmět zařízení

zóna havarijního plánování

hranice plochy, pro kterou se zpracovává vnitřní havarijní plán

výchozí hranice

nejmenší kružnice opsaná kolem půdorysného průmětu zařízení se středem S a poloměrem r

L parametr stanovený podle přílohy 1

S střed zařízení

Obrázek č. 1

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. a)

Popis: r < 1/5 L, H = kružnice se středem v S a poloměrem L.

Obrázek č. 2

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. a)

Popis: r < 1/5 L (parametr L je sice výrazně větší, než rozměry zařízení, ale rozměry území, pro které se zpracovává vnitřní havarijní plán, nejsou z hlediska velikosti zanedbatelné).

Obrázek č. 3

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. b)

Popis: vzdálenost L₃ stanovená jako vzdálenost na obě strany od osy potrubí (P)

Obrázek č. 4

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. c)

Popis: zařízení s různými typovými scénáři

Obrázek č. 5

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. d)

Popis: r > 1/5 L (vypočítaný parametr L je ve zřejmém nepoměru k rozměrům zařízení).

Obrázek č. 6

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. e)

Popis: vzdálenost L se stanoví pro všechny povrchové technologie podzemního zásobníku plynu a všech provozních (vtlačně - odběrových) sond podzemního zásobníku plynu ( PZP ) v rámci jednoho chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry PZP a provozované jedním provozovatelem

CH - chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry podzemního zásobníku plynu

PT - povrchová technologie centrálního areálu nebo střediska

PS - provozní sonda

Obrázek č. 7

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. f)

A. 1: Tabulka: Soupis zařízení

1. Zařízení	2. Nebezpečná látka	3. Kategorie nebezpečnosti tabulky I a II přílohy č. 1 zákona	4. Maximální množství m (t)	5. Typový scénář	6. Modifikační faktor	7. Efektivní množství m_e(t)	8. Předběžný parametr / (m)	9. Parametr l (m)

A. 2.: Typové scénáře a modifikační faktory pro jmenovitě uvedené látky

Nebezpečné látky	Číslo CAS³	Typový scénář	Graf	Modifikační faktor
Dusičnan amonný (dle řádku č. 1 Tabulky II, přílohy č. 2 zákona)	-	Exploze výbušnin a směsí	EXPL	0,0025
Dusičnan amonný (dle řádku č. 2 Tabulky II, přílohy č. 2 zákona)	-	Exploze výbušnin a směsí	EXPL	0,005
Dusičnan amonný (dle řádku č. 3 Tabulky II, přílohy č. 2 zákona)	-	Exploze výbušnin a směsí	EXPL	0,01
Dusičnan amonný (dle řádku č. 4 Tabulky II, přílohy č. 2 zákona)	-	Exploze výbušnin a směsí	EXPL	0,5
Dusičnan draselný (dle řádku č. 5 Tabulky II, přílohy č. 2 zákona)	-	Exploze výbušnin a směsí	EXPL	Modifikační faktor se neurčuje, předběžný parametr / je konstantně 50 m.
Dusičnan draselný (dle řádku č. 6 Tabulky II, přílohy č. 2 zákona)	-	Exploze výbušnin a směsí	EXPL	Modifikační faktor se neurčuje, předběžný parametr / je konstantně 50 m.
Oxid arseničný, kyselina arseničná nebo její soli	1303-28-2	Toxický únik	TOX	0,01
Oxid arsenitý, kyselina arsenitá nebo její soli	1327-53-3	Toxický únik	TOX	0,2
Brom	7726-95-6	Toxický únik	TOX	0,006
Chlor	7782-50-5	Toxický únik	TOX	0,35
Sloučeniny niklu v inhalovatelné práškové formě: oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sulfid nikelnatý, sulfid niklitý, oxid niklitý		Toxický únik	TOX	0,02
Ethylenimin	151-56-4	Toxický únik	TOX	0,043
Fluor	7782-41-4	Toxický únik	TOX	0,54
Formaldehyd (koncentrace rovno nebo větší 90%)	50-00-0	Toxický únik	TOX	0,1
Vodík	1333-74-0	Výbuch mraku par (VCE)	EXPL	0,2
Chlorovodík	7647-01-0	Toxický únik	TOX	0,03
Alkyly olova		Toxický únik	TOX	0,006
Zkapalněné hořlavé plyny, kategorie 1 nebo 2 (včetně LPG) a zemní plyn (dle řádku č. 18 Tabulky II, přílohy č. 2 zákona) mimo podzemní zásobníky plynu v přirozených vrstvách, vodonosných vrstvách a opuštěných dolech		Výbuch mraku par (VCE)	EXPL	0,1
		FireBall z BLEVE	FIRE	1
Zemní plyn v podzemních zásobnicích plynu v přirozených vrstvách, vodonosných vrstvách a kavernách		Modifikační faktor se neurčuje, předběžný parametr l je konstantně 250 m od oplocení areálu podzemních zásobníků plynu, 150 m od provozní sondy s tlakem na ústí nad 10 MPa a 80 m pro provozní sondy s tlakem na ústí do lOMPa
Acetylen	74-86-2	Výbuch mraku par (VCE)	EXPL	0,1
Ethylenoxid	75-21-8	Toxický únik	TOX	0,4
Propylenoxid	75-56-9	Toxický únik	TOX	0,04
Methanol	67-56-1	FireBall z BLEVE	FIRE	0,33
		Výbuch mraku par (VCE)	EXPL	0,007
4, 4'-Methylene bis (2-chloraniline) nebo jeho soli, v práškové formě	101-14-4	Toxický únik	TOX	2
Methylisokyanát	624-83-9	Toxický únik	TOX	13
Kyslík	7782-44-7	Podporování požáru	OXI	1
2,4 -Toluen diisokyanát 2,6 -Toluen diisokyanát	584-84-9 91-08-7	Toxický únik	TOX	0,036
Karbonyldichlorid (fosgen)	75-44-5	Toxický únik	TOX	7,4
Arsan (arsenovodík)	7784-42-1	Toxický únik	TOX	1,17
Fosfan (fosforo vodík)	7803-51-2	Toxický únik	TOX	4,55
Chlorid sirnatý	10545-99-0	Zóna havarijního plánování se nestanovuje dle této vyhlášky
Oxid sírový	7446-11-9	Toxický únik	TOX	0,067
Polychlordibenzofurany a polychlordibenzodioxiny (včetně TCDD), kalkulované jako ekvivalent TCDD		Toxický únik	TOX	58
Tyto KARCINOGENY nebo směsi obsahující tyto karcinogeny v koncentracích vyšších než 5 % hmotnostních: 4-aminobifenyl nebo jeho soli, benzotrichlorid, benzidin nebo jeho soli, bis(chlormethyl)ether, chlormethylmethylether, 1,2- dibrommethan, diethylsulfát, dimethylsulfát, dimethylkarbamoylchlorid, 1,2- dibrom-3-chlorpropan, 1,2-dimethylhydrazin, dimethylnitrosoamin, hexamethylfosfotriamid, hydrazin, 2-nafthylamin nebo jeho soli, 4-nitrodifenyl a 1,3 propansulton		Toxický únik	TOX	10
Ropné produkty a alternativní paliva
a) benzíny a primární benzíny,		FireBall z BLEVE	FIRE	0,85
a) benzíny a primární benzíny,		Výbuch mraku par (VCE)	EXPL	0,035
b) letecké petroleje (včetně paliva pro reaktivní motory),		FireBall z BLEVE	FIRE	0,75
		Požár kapalin	P-FIRE	0,59
c) plynové oleje (včetně motorové nafty, topných olejů pro domácnost a směsí plynových olejů),		FireBall z BLEVE	FIRE	0,76
		Požár kapalin	P-FIRE	0,6
d) těžké topné oleje,		FireBall z BLEVE	FIRE	0,76
d) těžké topné oleje,		Požár kapalin	P-FIRE	0,37
e) alternativní paliva sloužící ke stejným účelům a mající podobné, vlastnosti, pokud jde o hořlavost a nebezpečnost pro životní prostředí, jako produkty uvedené v písmenech a) až d).		Scénář se volí dle podobností s písmeny a) až d) ropných produktů a alternativních paliv, podle kterých došlo k zařazení
Bezvodý amoniak	7664-41-7	Toxický únik	TOX	0,025
Fluorid boritý	7637-07-2	Toxický únik	TOX	0,11
Sirovodík	7783-06-4	Toxický únik	TOX	1
Piperidin	110-89-4	Toxický únik	TOX	0,001
Piperidin	110-89-4	Výbuch mraku par (VCE)	EXPL	0,007
Bis(2-dimethylaminoethyl)(methyl)amin	3030-47-5	Toxický únik	TOX	0,001
3-(2-ethylhexyloxy)propylamin	5397-31-9	Toxický únik	TOX	0,001
Směsi (*) chlornanu sodného klasifikované ve třídě akutní toxicita pro vodní prostředí, kategorie 1 [H400] obsahující méně než 5 % aktivního chlóru a neklasifikované v žádné jiné kategorii nebezpečnosti Tabulky II, přílohy č. 2 zákona		Zóna havarijního plánování se nestanovuje dle této vyhlášky
(*) Za předpokladu, že směs při nepřítomnosti chlornanu sodného nebude klasifikována ve třídě akutní toxicita pro vodní prostředí 1 [H400]		Zóna havarijního plánování se nestanovuje dle této vyhlášky
Propylamin (dle řádky č. 42 Tabulky II, přílohy č. 2 zákona)	107-10-8	Toxický únik	TOX	0,001
		Výbuch mraku par (VCE)	EXP	0,007
Tert-butyl-akrylát (dle řádku č. 43 Tabulky II, přílohy č. 2 zákona)	1663-39-4	Výbuch mraku par (VCE)	EXPL	0,007
	1663-39-4	Toxický únik	TOX	0,00036
2-methyl-3-butennitril (dle řádku č. 44 Tabulky II, přílohy č. 2 zákona)	16529-56-9	Toxický únik	TOX	0,00017
	16529-56-9	Výbuch mraku par (VCE)	EXPL	0,007
Tetrahydro-3,5-dimethyl-l,3,5-thiadiazin-2-thion (Dazomet) (dle řádku č. 45 Tabulky II, přílohy č. 2 zákona)	533-74-4	Zóna havarijního plánování se nestanovuje dle této vyhlášky
Methylakrylát (dle řádku č. 46 Tabulky II, přílohy č. 2 zákona)	96-33-3	Toxický únik	TOX	0,0019
	96-33-3	Výbuch mraku par (VCE)	EXPL	0,007
3-methylpyridin (dle řádku č. 47 Tabulky II, přílohy č. 2 zákona)	108-99-6	Toxický únik	TOX	0,0001
l-brom-3-chlorpropan (dle řádku č. 48 Tabulky II, přílohy č. 2 zákona)	109-70-6	Toxický únik	TOX	0,00037

A. 3.: Typové scénáře a modifikační faktory pro látky zařazené dle kategorie nebezpečnosti

Kategorie nebezpečnosti v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008⁴	Typový scénář	Graf	Modifikační faktor
H1 Akutní toxicita kategorie 1, všechny cesty expozice	Toxický únik	TOX	1 nebo modifikační faktor dle tabulky A. 4 (použije se v případě, že látku lze považovat za extrémně toxickou)
H2 Akutní toxicita	Toxický únik	TOX	0,17
— kategorie 2, všechny cesty expozice
— kategorie 3, inhalační cesta expozice	Toxický únik	TOX	0,03
H3 Toxicita pro specifické cílové orgány - jednorázová expozice	Toxický únik	TOX	0,03
Pia Výbušniny — Nestabilní výbušniny, nebo — výbušniny, oddíl 1.1,1.2,1.3,1.5 nebo 1.6, nebo — látky nebo směsi, které mají výbušné vlastnosti podle metody A. 14 dle nařízení (ES) č. 440/2008	Exploze výbušnin a směsí	EXPL	1
Plb Výbušniny Výbušniny, oddíl 1.4	Exploze výbušnin a směsí	EXPL	Modifikační faktor se neurčuje, předběžný parametr / je konstantně 50 m.
P2 Hořlavé plyny Hořlavé plyny, kategorie 1 nebo 2	FireBall z BLEVE	FIRE	1
P2 Hořlavé plyny Hořlavé plyny, kategorie 1 nebo 2	Výbuch mraku par (VCE)	EXPL	0,1
P3a Hořlavé aerosoly („Hořlavé“ aerosoly kategorie 1 nebo 2 obsahující hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 nebo hořlavé kapaliny kategorie 1	Výbuch mraku par (VCE)	EXPL	0,01
P3b Hořlavé aerosoly „Hořlavé“ aerosoly kategorie 1 nebo 2 neobsahující hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 ani hořlavé kapaliny kategorie 1	Požár kapalin	P-FIRE	1
P4 Oxidující plyny Oxidující plyny, kategorie 1	Podporování požáru	OXI	1
P5a Hořlavé kapaliny — Hořlavé kapaliny, kategorie 1, nebo — hořlavé kapaliny kategorie 2 nebo 3 udržované za teplot nad jejich bodem varu nebo —jiné kapaliny s bodem vzplanutí < 60 °C, udržované za teplot nad jejich bodem varu	FireBall z BLEVE	FIRE	0,85
	Výbuch mraku par (VCE)	EXPL	0,035
P5b Hořlavé kapaliny — Hořlavé kapaliny kategorie 2 nebo 3, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie, nebo —jiné kapaliny s bodem vzplanutí < 60 °C, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie	Výbuch mraku par (VCE)	EXPL	0,007
P5c Hořlavé kapaliny Hořlavé kapaliny, kategorie 2 nebo 3, nespadající pod položky P5a a P5b	BoilOver	FIRE	0,01
P6a Samovolně reagující látky a směsi a organické peroxidy Samovolně reagující látky a směsi, typ A nebo B, nebo organické peroxidy, typ A nebo B	Exploze výbušnin a směsí	EXPL	0,25
P6b Samovolně reagující látky a směsi a organické peroxidy Samovolně reagující látky a směsi, typ C, D, E nebo F, nebo organické peroxidy, typ C, D, E nebo F	Požár kapalin	P-FIRE	Modifikační faktor se neurčuje, předběžný parametr / je konstantně 50 m.
P7 Samozápalné kapaliny a tuhé látky Samozápalné kapaliny, kategorie 1 Samozápalné tuhé látky, kategorie 1	Podporování požáru	OXI	0,5
P8 Oxidující kapaliny a tuhé látky Oxidující kapaliny, kategorie 1,2 nebo 3, nebo oxidující tuhé látky, kategorie 1,2 nebo 3	Podporování požáru	OXI	Modifikační faktor se neurčuje, předběžný parametr / je konstantně 50 m.
El Nebezpečnost pro vodní prostředí v kategorii akutní 1 nebo chronická 1	Zóna havarijního plánování se nestanovuje dle této vyhlášky
E2 Nebezpečnost pro vodní prostředí v kategorii chronická 2	Zóna havarijního plánování se nestanovuje dle této vyhlášky
Ol Látky nebo směsi se standardní větou o nebezpečnosti EUH014 - Prudce reaguje s vodou	Exploze výbušnin a směsí	EXPL	Modifikační faktor se neurčuje, předběžný parametr / je konstantně 50 m.
02 Látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny kategorie 1	Výbuch mraku par (VCE)	EXPL	Modifikační faktor se neurčuje, předběžný parametr / je konstantně 50 m.
03 Látky nebo směsi se standardní větou o nebezpečnosti EUH029 - Uvolňuje toxický plyn při styku s vodou	Toxický únik	TOX	Modifikační faktor se
			neurčuje, předběžný parametr / je konstantně 50 m.

A. 4.: Modifikační faktory pro extrémně toxické látky. Použije se největší nalezený modifikační faktor.

Odhad akutní toxicity (jedná se o hodnotu LC₅₀nebo LD₅₀, která je pro danou látku k dispozici)	Modifikační faktor
0,05 < LD₅₀ (mg/kg, oral) < 0,5	10
0,5 < LD₅₀ (mg/kg, dermal) < 5
1 < LC₅₀ (ppmV, inh., 4h) <10
0,005 < LC₅₀ (mg/1, inh., 4h) < 0,05
0,005 < LD₅₀ (mg/kg, oral) < 0,05	100
0,05 < LD₅₀ (mg/kg, dermal) < 0,5
0,1 < LC₅₀ (ppmV, inh., 4h) < 1
0,0005 < LC₅₀ (mg/1, inh., 4h) < 0,005
0,0005 < LD₅₀ (mg/kg, oral) < 0,005	1000
0,005 < LD₅₀ (mg/kg, dermal) < 0,05
0,01 < LC₅₀ (ppmV, inh., 4h) < 0,1
0,00005 < LC₅₀ (mg/1, inh., 4h) < 0,0005
0,00005 < LD₅₀ (mg/kg, oral) < 0,0005	10000
0,0005 < LD₅₀ (mg/kg, dermal) < 0,005
0,001 < LC₅₀ (ppmV, inh., 4h) < 0,01
0,000005 < LC₅₀ (mg/1, inh., 4h) < 0,00005
(pokračovat dále v násobcích 10)

Graf č. 1 Stanovení předběžného parametru / pro typový scénář toxický únik (TOX)

Graf č. 2 Stanovení předběžného parametru / pro typové scénáře exploze výbušnin a směsí a výbuch mraku par (VCE)

Graf č. 3: Stanovení předběžného parametru / pro typové scénáře FireBall z BLEVE a BoilOver (FireBall)

Graf č. 4: Stanovení předběžného parametru / pro typový scénář požár kapalin (P-FIRE)

Graf č. 5: Stanovení předběžného parametru / pro typový scénář podporování požáru (OXI)

Graf č. 6: Stanovení nmožství uniklého plynu z nadzemního potrubí

Příloha č. 2

Náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktura

Vnější havarijní plán obsahuje textovou a grafickou část. Textová část obsahuje údaje informačního a operativního charakteru a plány konkrétních činností. Grafická část slouží pro názorné zobrazení základních informací textové části a obsahuje mapy, grafy, schémata, rozmístění sil a prostředků, způsoby nasazení a podobně.

Pro potřeby řešení závažné havárie zařízení může být území zóny havarijního plánování členěno na dva nebo více sektorů a jejich úseky. V závislosti na směru nebo způsobu šíření unikající nebezpečné látky a výsledcích monitorování se v těchto sektorech (jejich úsecích) uplatní ochranná opatření stanovená vnějším havarijním plánem. Příslušná opatření se zpracují podle specifických vlastností nebezpečné látky a podle scénářů jejího působení mimo zařízení při havárii pro jednotlivé sektory. V bezprostředním okolí zařízení nebo v blízkosti průniku látky do prostředí (vody, půdy nebo ovzduší) budou zpravidla uplatňována příslušná a předem stanovená opatření bez ohledu na rozsah šíření nebezpečných látek při havárii a bez ohledu na výsledky monitorování situace (dále jen „neodkladná opatření“). Průběh hranic sektorů se přizpůsobí místním urbanistickým, terénním, demografickým a klimatickým poměrům, případně dalším faktorům hodných zřetele.

Ochranná opatření se formou plánů konkrétních činností plánují pro příslušné části zóny havarijního plánování, jejich výběr a způsob zpracování se volí přiměřeně k velikosti zóny a charakteru ohrožení.

V případě, že požadavky na obsah jednotlivých částí vnějšího havarijního plánu jsou pro zónu havarijního plánování obsaženy v minimálně stejném rozsahu v jiné plánovací dokumentaci řešící problematiku ochrany obyvatelstva, lze provést na tuto dokumentaci odkaz a ve vnějším havarijním plánu pouze uvést specifika pro zónu havarijního plánování.

Vnější havarijní plán se člení na:

A. Informační část

Informační část obsahuje

a)	identifikaci provozovatele, popis objektů a zařízení, určení zdroje rizika,
b)	charakteristiku území zóny havarijního plánování, zejména geografickou, demografickou, klimatickou, hydrogeologickou, a popis infrastruktury,
c)	přehled objektů, v nichž lze předpokládat výskyt většího počtu osob (například školská, zdravotnická a sociální zařízení, sportovní areály, nákupní centra),
d)	vymezení zóny havarijního plánování,
e)	přehled počtu osob v zóně havarijního plánování (včetně osob vyskytujících se v zóně havarijního plánování dočasně, například v zaměstnání, ve školských, zdravotnických a sociálních zařízeních),
f)	organizace havarijní připravenosti v zóně havarijního plánování,
g)	výčet a charakteristiky uvažovaných účinků závažné havárie podle zpracovaného posouzení rizik včetně popisu jejich očekávaných dopadů (včetně domino efektu) a
h)	základní informace o působení nebezpečné látky na lidský organismus a základy poskytování první pomoci při zasažení osob nebezpečnou látkou.

B. Operativní část

Operativní část udává přehled připravených opatření, která jsou prováděna po vyrozumění, varování a informování o podezření na vznik nebo o vzniku havárie provozovatelem. Rozpracovává řešení jednotlivých opatření v závislosti na předpokládané situaci a její očekávané časové posloupnosti, včetně dohodami zabezpečených úkolů jednotlivých správních úřadů nebo právnických a podnikajících fyzických osob při realizaci neodkladných opatření. Provedení jednotlivých opatření se zajišťuje podle plánů konkrétních činností v závislosti na charakteru havárie.

Operativní část obsahuje

a)	úkoly příslušných správních úřadů, složek integrovaného záchranného systému, případně i dalších dotčených správních úřadů, včetně úkolů, sil a prostředků jiných fyzických a právnických osob při havárii,
b)	způsob koordinace řešení závažné havárie,
c)	způsob zabezpečení informačních toků při řízení záchranných a likvidačních prací a
d)	zásady činnosti při rozšíření nebo možnosti rozšíření dopadů havárie mimo zónu havarijního plánování a systém napojení a spolupráce dotčených správních úřadů.

C. Plány konkrétních činností

Za účelem konkrétních činností pro provádění záchranných a likvidačních prací v zóně havarijního plánování se zpracuje zejména plán:

a)	vyrozumění,
b)	varování a informování obyvatelstva,
c)	ukrytí obyvatelstva s využitím ochranných vlastností staveb,
d)	evakuace obyvatelstva,
e)	individuální ochrany obyvatelstva,
f)	dekontaminace,
g)	monitorování,
h)	záchranných a likvidačních prací,
i)	preventivních opatření k zabránění nebo omezení domino efektu havárie,
j)	regulace pohybu osob a vozidel,
k)	traumatologický,
l)	veterinárních opatření,
m)	zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody kontaminovaných nebezpečnou látkou,
n)	opatření při hromadném úmrtí osob,
o)	opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí,
p)	zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti,
q)	komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky a
r)	nakládání s odpady vzniklými při závažné havárii.

Vyrozumění

Pro potřeby vyrozumění se zpracuje plán vyrozumění, který obsahuje:

jména a názvy dotčených subjektů, adresy a způsoby kontaktního spojení na:

1.	operační střediska působící na území kraje,
2.	příslušné pověřené zaměstnance krajského úřadu a dotčeného obecního úřadu, v jejichž správních obvodech se nachází objekt provozovatele nebo do jejichž území zasahuje zóna havarijního plánování,
3.	příslušné zaměstnance ostatních složek integrovaného záchranného systému,
4.	další krajské nebo obecní úřady s působností v zóně havarijního plánování a dotčená operační střediska na jejich území, případně další krajské nebo obecní úřady dotčené plánovanými opatřeními,
5.	další dotčené územní správní úřady,
6.	dotčené ústřední správní úřady a operační střediska s celostátní působností a
7.	právnické osoby a podnikající fyzické osoby v zóně havarijního plánování, včetně provozovatelů budov navštěvovaných veřejností (zejména školských, zdravotnických a sociálních zařízení) a

potřebný výpis ze systému vyrozumění zabezpečovaného provozovatelem nebo popis způsobu vyrozumění, který provozovatel zabezpečuje.

V plánu vyrozumění se u každé zasahující složky integrovaného záchranného systému a pověřených zaměstnanců krajských a jiných územních správních úřadů uvede základní činnost prováděná po vyrozumění (například vyhlášení poplachu, zabezpečení svozu).

Varování a informování obyvatelstva

Pro potřeby varování a informování obyvatelstva se zpracuje plán varování a informování obyvatelstva, který vychází z podkladů o varování a informování obyvatelstva zabezpečovaného provozovatelem a dále obsahuje:

zvolený způsob varování a informování obyvatelstva, včetně poskytnutí tísňové informace,

zabezpečení realizace zvoleného způsobu organizačními a technickými mechanismy a

náhradní způsob varování a informování obyvatelstva.

Ukrytí obyvatelstva s využitím ochranných vlastností staveb

Pro potřeby ukrytí se zpracují zásady pro ukrytí obyvatelstva s využitím ochranných vlastností staveb, které obsahují:

způsoby využití ochranných vlastností staveb v zóně havarijního plánování a

zásady pro chování obyvatelstva při ukrytí s využitím ochranných vlastností staveb.

Evakuace osob

Pro potřeby evakuace osob v případě závažné havárie se zpracuje evakuační plán. Evakuační plán obsahuje zejména:

a)	seznam sil a prostředků, které zabezpečí evakuaci,
b)	způsob jejich vyrozumění, vybavení, přípravy a povolání,
c)	počty osob k evakuaci a místa, odkud a kam budou evakuovány,
d)	počty osob vyžadujících zvláštní péči,
e)	systém řízení hromadné evakuace a samovolné evakuace,
f)	popis doporučeného evakuačního zavazadla,
g)	systém evidence evakuovaných osob,
h)	evakuační trasy a jejich zabezpečení a
i)	přehled nouzového ubytování evakuovaných a navazujících opatření k zajištění nouzového přežití.

Individuální ochrana obyvatelstva

Pro potřeby ochrany dýchacích cest, očí a povrchu těla se zpracují zásady, které obsahují možnosti a způsob použití prostředků improvizované ochrany.

Dekontaminace

Pro potřeby dekontaminace se zpracuje plán dekontaminace, který obsahuje:

a)	seznamy stanovišť a objektů pro provedení dekontaminace,
b)	možné způsoby provedení dekontaminace osob, objektů, dopravních a jiných prostředků a území v zóně havarijního plánování,
c)	způsoby likvidace dekontaminačních prostředků včetně zacházení s oplachovou vodou,
d)	síly a prostředky pro dekontaminaci, způsob jejich vyrozumění a nasazení,
e)	způsob zajištění zdravotnické pomoci dekontaminovaným osobám a
f)	způsob zajištění náhradního oblečení pro dekontaminované osoby.

Monitorování

Pro potřeby monitorování se zpracuje plán monitorování, který obsahuje:

rozsah a způsob zapojení subjektů zajišťujících monitorování,

způsob předávání zjištěných údajů a

sledované veličiny pro monitorování, stanovení limitů pro realizaci a odvolání opatření ve vztahu k ochraně obyvatelstva a ochraně složek životního prostředí.

Záchranné a likvidační práce

Pro potřebu povolání předurčených sil a prostředků se využívá poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje⁷.

Pro potřeby nasazení předurčených sil a prostředků se zpracuje plán jejich nasazení, obsahuje zejména:

a)	konkrétní možné nasazení,
b)	plněné úkoly,
c)	způsob řízení zásahu a
d)	materiální, technické a zdravotnické zabezpečení složek integrovaného záchranného systému.

Preventivní opatření k zabránění nebo omezení domino efektu havárie

Pro zabránění nebo omezení dopadů havárie se zpracuje plán preventivních opatření k zabránění nebo omezení domino efektů havárie, který obsahuje:

seznam a dislokace objektů nebo zařízení, které mohou způsobit domino efekt nebo mohou být při havárii ohroženy domino efektem a

organizační, technická nebo jiná opatření, která mohou zabránit nebo omezit možnost vzniku domino efektu havárie, včetně uvedení právnických osob a fyzických osob zodpovědných za realizaci těchto opatření.

Regulace pohybu osob a vozidel

Pro potřeby regulace pohybu osob a vozidel se zpracuje plán, který obsahuje:

a)	stanovení hranic uzavřeného prostoru,
b)	určení vstupních a výstupních míst,
c)	možné způsoby regulace pohybu osob a vozidel,
d)	síly a prostředky pro zabezpečení regulace pohybu osob a vozidel, jejich vyrozumění, nasazení a odpovědnost za provedení úkolů a
e)	úkoly při regulaci pohybu osob a vozidel.

Traumatologický plán

Pro potřeby zabezpečení přednemocniční neodkladné zdravotní péče se zpracuje traumatologický plán, který stanovuje způsob její organizace.

Traumatologický plán obsahuje:

a)	systém a organizaci zajištění přednemocniční neodkladné zdravotní péče a první pomoci obyvatelstvu, osobám provádějícím záchranné a likvidační práce a osobám, které zabezpečují opatření v souvislosti s řešením mimořádné události a byly v souvislosti s mimořádnou událostí vystaveny působení nebezpečné látky,
b)	systém zajištění vhodných profilaktik a způsob jejich podávání,
c)	zásady činnosti a postupy dotčených poskytovatelů zdravotních služeb a správních úřadů při zajištění neodkladné zdravotní péče a první pomoci obyvatelstvu nebo jednotlivým osobám postiženým mimořádnou událostí,
d)	způsob zajištění zdravotnické pomoci evakuovanému anebo ukrývanému obyvatelstvu,
e)	způsob zajištění zdravotnické pomoci dekontaminovaným osobám a
f)	zásady ochrany veřejného zdraví v prostorech i mimo prostory mimořádné události, režimy ochrany zdraví osob zasahujících složek integrovaného záchranného systému a pacientů a zdravotnických pracovníků dotčených poskytovatelů zdravotních služeb.

Veterinární opatření

Pro potřebu ochrany hospodářských zvířat při havárii se zpracuje v souladu s jiným právním předpisem⁸ plán veterinárních opatření.

Plán veterinárních opatření obsahuje:

a)	stavy a umístění hospodářských zvířat,
b)	opatření připravená pro jejich přežití a způsob jejich zabezpečení,
c)	hospodářská zvířata určená k evakuaci před intoxikací, jeho počty, trasy přesunu, způsoby ošetřování a místa jeho následného umístění a způsoby veterinárního třídění a
d)	opatření vůči intoxikovaným hospodářským zvířatům při havárii, včetně likvidace uhynulých zvířat.

Zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou

Pro zamezení distribuce a požívání se zpracuje plán zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou, který obsahuje:

a)	způsoby kontroly znečištění potravin, krmiv a vody,
b)	způsob vydání pokynu k zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody,
c)	varianty možných opatření,
d)	způsob likvidace potravin, krmiv a vody kontaminovaných nebezpečnou látkou,
e)	způsob zajištění a distribuce nezávadných potravin, vody a krmiv a
f)	stanovení zodpovědnosti za zamezení distribuce, kontroly a likvidace potravin, vody a krmiv.

Opatření při hromadném úmrtí osob v oblasti zasažené havárií

Pro potřeby realizace opatření vůči zemřelým osobám v zasažené oblasti se zpracuje, v souladu s jiným právním předpisem,⁹ plán zacházení se zemřelými osobami v zasažené oblasti. Tento plán obsahuje:

způsob vyhledání zemřelých osob a jejich identifikace

způsob zacházení s tělesnými pozůstatky a ostatky zemřelých osob a

stanovení způsobu pohřbení.

Opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí

Pro minimalizaci dopadů havárie na ovzduší, vodu, půdu, rozsáhlé ekosystémy a další složky tvořící životní prostředí v zóně havarijního plánování a pro minimalizaci šíření poškození životního prostředí mimo zónu havarijního plánování (vodní toky, podzemní prameny, ovzduší, migrace kontaminovaných živočichů apod.) se zpracuje plán opatření k zabránění nebo omezení dopadů havárie na složky životního prostředí, který obsahuje:

přehled dopadů působení nebezpečné látky na jednotlivé složky životního prostředí,

přehled organizačních, technických, likvidačních a jiných opatření k zamezení dopadů nebezpečné látky na životní prostředí (instalace norných stěn, čerpání podzemní vody, vytváření vodních clon, skrývka a kompostování kontaminované zeminy, likvidace uhynulých a kontaminovaných živočichů apod.) a

přehled orgánů vykonávajících státní správu na úseku prevence závažných havárií a právnických osob a podnikajících fyzických osob odpovědných ze zákona za provedení těchto opatření.

Zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti

Pro potřebu udržení veřejného pořádku a bezpečnosti se zpracuje plán zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti, který obsahuje:

způsoby zabezpečení,

opatření zaměřená na omezení rabování a projevů hyenismu v evakuováných nebo vylidněných oblastech a

činnost příslušných orgánů.

Komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky

Pro zabezpečení informovanosti a komunikace s veřejností se zpracuje plán komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky, který se týká jak poskytování informací o bezprostředním nebezpečí vzniku nebo již nastalé závažné havárii, tak informací poskytovaných v rámci preventivně výchovné činnosti. Tento plán obsahuje:

komunikaci v případě bezprostředního nebezpečí:

1.	formy, způsoby a postupy poskytování informací o skutečném ohrožení a následně přijímaných opatřeních k ochraně obyvatelstva,
2.	náhradní způsoby informování obyvatelstva a
3.	rozdělení odpovědnosti za komunikaci s veřejností a hromadnými informačními prostředky a

komunikaci v rámci preventivně výchovné činnosti/preventivní komunikace:

formy, způsoby a postupy poskytování informací právnickým a fyzickým osobám v zóně havarijního plánování o charakteru možného ohrožení, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva a

rozdělení odpovědnosti za komunikaci s veřejností a hromadnými informačními prostředky.

Nakládání s odpady vzniklými při závažné havárii

Pro účely nakládání s odpady se zpracuje, v souladu s jiným právním předpisem,¹⁰ plán nakládání s odpady vzniklými při závažné havárii. Tento plán obsahuje:

a)	způsob nakládání s odpady (shromažďování, odstraňování apod.),
b)	seznam osob oprávněných k nakládání s odpady,
c)	seznam zařízení, která mohou přijímat odpady vzniklé při závažné havárii (například skládky odpadů) a
d)	určení osoby odpovědné za provedení odstranění odpadů.

Poznámky pod čarou:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES.

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Číslo CAS je uváděno pouze pro informaci.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006.

§ 4 odst. 7 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Poznámky pod čarou:
1	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES.
2	Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3	Číslo CAS je uváděno pouze pro informaci.
4	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006.
7	§ 4 odst. 7 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
8	Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
9	Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10	Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů