§ 2 včetně nadpisu zní:

„§ 2

Základní ustanovení

(1) Podnik je státní organizací a právnickou osobou, jejímž prostřednictvím vykonává stát svá vlastnická práva. Podnik provozuje svým jménem a na vlastní odpovědnost podnikatelskou činnost za účelem plnění významných strategických, hospodářských, společenských, bezpečnostních nebo dalších zájmů státu.

(2) Podnik má právo hospodařit s majetkem státu a nemá vlastní majetek.

(3) Kmenovým jměním podniku je souhrn peněžitého vyjádření hodnoty nemovitých a movitých věcí stanovený v zakládací listině, k nimž má podnik právo hospodařit při svém vzniku. Kmenové jmění a jeho minimální výše se zapisují do obchodního rejstříku.

(4) Zakladatel může zvýšit kmenové jmění podniku o majetek, který podnik v průběhu provozování své podnikatelské činnosti nabyl.

(5) V průběhu činnosti podniku může zakladatel snížit kmenové jmění podniku za účelem krytí ztrát podniku, vyplývá-li potřeba snížení kmenového jmění podniku ze zvláštního zákona nebo z rozhodnutí příslušného orgánu veřejné moci. Snížením kmenového jmění podniku nesmí být dotčena minimální výše kmenového jmění podniku stanovená v zakládací listině při založení podniku.

(6) Zakladatel zveřejní rozhodnutí o snížení kmenového jmění podniku do 15 dnů ode dne jeho přijetí dvakrát po sobě s časovým odstupem 30 dnů. Zakladatel zároveň písemně vyzve známé věřitele podniku, jejichž pohledávky vůči podniku vznikly před okamžikem přijetí rozhodnutí o snížení kmenového jmění, aby přihlásili své pohledávky vůči podniku ve lhůtě do 90 dnů po zveřejnění posledního oznámení, ledaže jde o snížení kmenového jmění za účelem úhrady ztráty.

(7) Podnik poskytne věřiteli, který včas přihlásí svou pohledávku vůči podniku, přiměřené zajištění této pohledávky nebo ji uspokojí, ledaže se s věřitelem dohodne jinak. To neplatí, nezhorší-li se snížením kmenového jmění dobytnost pohledávek za podnikem.

(8) Majetkem podniku se rozumí majetek státu, s nímž má podnik právo hospodařit. Jměním podniku se rozumí majetek podniku a dluhy podniku.

(9) Určeným majetkem se rozumí majetek státu, který je vymezen jako určený majetek podniku v zakládací listině. Určený majetek podniku se zapisuje do obchodního rejstříku.“.

Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje.

V § 3 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.

V § 3 odst. 2 se slovo „závazky“ nahrazuje slovem „dluhy“.

V § 3 se odstavec 5 zrušuje.

V nadpisu části druhé se za slovo „ZRUŠENÍ“ vkládá slovo „, PŘEMĚNA“.

V § 4 odstavec 2 zní:

„(2) Pravost podpisu osoby jednající za zakladatele musí být na zakládací listině úředně ověřena․“.

V § 4 odst. 3 písmeno b) zní:

V § 4 odst. 3 písmeno c) zní:

V § 4 odst. 3 se na konci písmene d) doplňují slova „určený majetek a jeho položkovou specifikaci,“.

V § 4 odst. 3 písm. e) se slova „státu,²) s nímž má podnik právo hospodařit“ nahrazují slovy „podniku; ocenění majetku navazuje na výši ocenění v účetnictví účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala²),“.

Poznámka pod čarou č. 2 zní:

__________

V § 4 odst. 3 písmena f) a g) znějí:

V § 4 odst. 3 písm. i) se slova „a její úředně ověřený podpis“ zrušují.

V § 4 odst. 4 se slovo „státu“ nahrazuje slovem „podniku“.

Poznámka pod čarou č. 3 zní:

_________

V § 5 odst. 2 se písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušuje.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).

V § 6 odstavce 1 a 2 znějí:

„(1) Podnik se zrušuje rozhodnutím zakladatele o zrušení podniku s právním nástupcem nebo bez právního nástupce.

(2) Zakladatel rozhodne o zrušení podniku podle odstavce 1 pouze po předchozím souhlasu vlády.“.

Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje.

V § 6 odst. 3 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“ a v písmenu b) se za slovo „vyžadované“ vkládají slova „pro činnost podniku“.

V § 6 odst. 3 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).

V § 6 odst. 3 písm. c) se slova „[§ 4 odst. 3 písm. g)]“ zrušují a slovo „, nebo“ se nahrazuje tečkou.

V § 6 odst. 3 se písmeno c) zrušuje.

V § 6 odst. 3 se písmeno d) zrušuje.

V § 6 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Zakladatel podnik může zrušit zejména, jestliže

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

V § 6 odst. 5 se za číslo „3“ vkládají slova „a 4“, za slovo „rozhodnout“ se vkládá slovo „také“ a slova „důvodu, pro který“ se nahrazují slovy „důvodů, pro které“.

V § 6 se odstavec 6 zrušuje.

Skupinový nadpis nad označením § 7 zní: „Přeměna podniku“.

§ 7 zní:

„§ 7

(1) K fúzi nebo rozdělení podniku dochází na základě rozhodnutí zakladatele.

(2) V případech rozdělení podniku rozhodne zakladatel podniku, kteří zaměstnanci zanikajícího podniku se stanou zaměstnanci jednotlivých nástupnických podniků.

(3) Ve věcech neupravených tímto zákonem se při fúzi a rozdělení podniku postupuje obdobně podle ustanovení občanského zákoníku, která upravují přeměnu právnické osoby.“.

Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně poznámky pod čarou č. 24 zní:

„§ 7a

(1) Určený majetek zúčastněných podniků musí být vymezen a zapsán jako určený majetek nástupnických podniků. O případném rozdělení určeného majetku mezi nástupnické podniky rozhodne zakladatel.

(2) Rozhodnutím zakladatele o fúzi podniků není dotčena povinnost podniků požádat o udělení povolení ke spojení podle zákona upravujícího ochranu hospodářské soutěže²⁴). Rozhodnutí o povolení spojení nebo zamítnutí žádosti o vydání takového rozhodnutí je pro podniky a jejich zakladatele závazné.

(3) O fúzi nebo rozdělení podniku zakladatel informuje příslušný odborový orgán nejpozději tři měsíce před fúzí nebo rozdělením podniku. V případě, že v podniku nepůsobí odborová organizace, jsou zaměstnanci o těchto organizačních změnách informováni vhodným a prokazatelným způsobem.

(4) V souvislosti s rozdělením podniku zakladatel vydá zakládací listiny pro nově vzniklé podniky a upraví zakládací listiny podniků, které byly rozdělením dotčeny.

__________

§ 8 zní:

„§ 8

(1) Jmění zaniklého podniku přechází na nástupnické podniky v rozsahu stanoveném v rozhodnutí zakladatele o rozdělení.

(2) Není-li z rozhodnutí zakladatele o rozdělení podniku zřejmé, který podnik má právo hospodařit s některou částí jmění zúčastněného podniku, má k této části právo hospodařit společně a nerozdílně každý nástupnický podnik; to neplatí, jde-li o nemovitou věc evidovanou v katastru nemovitostí.“.

§ 9 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 25 zní:

„§ 9

Likvidace podniku

(1) Při likvidaci podniku zpeněží likvidátor majetek podniku veřejnou dražbou. Jiným způsobem může likvidátor s majetkem podniku naložit pouze po předchozím souhlasu zakladatele.

(2) Likvidátor může uzavřít smlouvu o převodu nemovité věci do práva hospodařit jiného podniku, nebo do příslušnosti hospodařit organizační složky státu nebo jiné státní organizace pouze po předchozím souhlasu zakladatele. Likvidátor může po předchozím souhlasu zakladatele uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu nemovité věci do práva hospodařit jiného podniku, nebo do příslušnosti hospodařit organizační složky státu nebo jiné státní organizace jen v případech, kdy takový převod nemovité věci přispěje k urychlenému dokončení likvidace převádějícího podniku a nebude tím ohroženo plnění jeho dluhů, je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s nemovitou věcí nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

(3) Likvidátor může bezúplatně převést nemovitou věc po předchozím souhlasu zakladatele do vlastnictví územního samosprávného celku nebo sdružení územních samosprávných celků²⁵) pouze v případech, kdy je takový převod nemovité věci ve veřejném zájmu nebo kdy přispěje k urychlenému dokončení likvidace převádějícího podniku, aniž by tím bylo ohroženo plnění jeho dluhů.

(4) Likvidátor nesmí nemovitou věc zatížit zástavním právem nebo předkupním právem a nesmí ohledně nemovité věci uzavřít smlouvu o budoucí kupní smlouvě; výjimku z tohoto zákazu může v odůvodněných případech povolit zakladatel.

(5) Likvidátor nabídne zbylý majetek podniku, se kterým se nepodařilo naložit jinak, k bezúplatnému převodu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Likvidátor může takovou nabídku učinit pouze v případě, že jsou vypořádány odvody do státního rozpočtu, daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění a dluhy podniku v likvidaci. Přijme-li Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nabídku likvidátora, uzavře s ním likvidátor po předchozím souhlasu zakladatele smlouvu o bezúplatném převodu zbylého majetku do jeho příslušnosti hospodařit.

(6) Zakladatel je při svém jednání, jímž ovlivňuje činnost likvidátora, povinen sledovat účel likvidace.

__________

Nad označení § 12 se vkládá skupinový nadpis, který zní: „Ředitel“ a nadpis § 12 se zrušuje.

Poznámka pod čarou č. 8 zní:

__________

V § 12 se na konci textu odstavce 3 doplňuje odkaz na poznámku pod čarou č. 26.

Poznámka pod čarou č. 26 zní:

__________

Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

V § 12 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a organizaci vnitřního řízení“ a na konci odstavce 4 se doplňuje věta „Ředitel může po předchozím souhlasu zakladatele stanovit, které vnitřní organizační jednotky se zapíší do obchodního rejstříku jako odštěpné závody.“.

V § 12 odst. 5 se slova „§ 13 odst. 1“ nahrazují slovy „tohoto zákona“.

Za § 12 se vkládá nový § 12a, který včetně poznámky pod čarou č. 27 zní:

„§ 12a

(1) Ředitel je povinen počínat si s péčí řádného hospodáře a zajistit, aby plnění významných strategických, hospodářských, společenských, bezpečnostních a dalších zájmů státu bylo realizováno účelně, hospodárně a efektivně. Poruší-li povinnost péče řádného hospodáře a v důsledku toho získá prospěch, je povinen takto získaný prospěch podniku vydat. Není-li vydání prospěchu možné, nahradí ho ředitel podniku v penězích. Při posouzení, zda ředitel jednal s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v obdobném postavení nebo funkci. Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu podniku; to neplatí, pokud takové rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.

(2) Vznikne-li v souvislosti s jednáním ředitele podniku újma, nahradí ředitel újmu způsobenou podniku v rozsahu podle zákoníku práce²⁷).

(3) Je-li v řízení před soudem posuzováno, zda ředitel podniku jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno ředitel, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí obdobně i pro zástupce ředitele.

__________

Nad označení § 13 se vkládá skupinový nadpis, který zní: „Dozorčí rada“ a nadpis § 13 se zrušuje.

V § 13 odst. 1 písm. a) se slova „státu svěřeným podniku k podnikatelské činnosti“ nahrazují slovem „podniku“.

V § 13 odst. 1 písm. e) se slova „, sloučení, splynutí či rozdělení“ nahrazují slovy „nebo přeměnu“.

V § 13 odst. 1 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:

V § 13 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Dozorčí rada volí ze svých členů předsedu, který svolává jednání dozorčí rady a řídí její činnost. Při volbě předsedy má každý člen dozorčí rady jeden hlas a ke zvolení předsedy je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů dozorčí rady.“.

V § 13 odstavec 3 zní:

„(3) Členové dozorčí rady jsou jmenováni a voleni z řad odborníků a zástupců zaměstnanců podniku. Výkon funkce člena dozorčí rady je nezastupitelný.“.

Poznámka pod čarou č. 10 zní:

__________

V § 13 odst. 7 se slovo „náležitou“ zrušuje, za slovo „péčí“ se vkládají slova „řádného hospodáře“ a slovo „škoda“ se nahrazuje slovem „újma“.

Za § 13 se vkládá nový § 13a, který zní:

„§ 13a

(1) Vyplývá-li ze zákona nebo statutu, že jednání ředitele vyžaduje souhlas dozorčí rady a dozorčí rada takový souhlas řediteli nedá, nahradí újmu způsobenou podniku ti členové dozorčí rady, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře.

(2) Je-li členem dozorčí rady zaměstnanec podniku nebo zaměstnanec zakladatele podniku, nahradí újmu způsobenou podniku v rozsahu podle § 12a odst. 2. Pro účely určení výše náhrady újmy u členů dozorčí rady, kteří jsou zaměstnanci podniku, se vychází z výše jejich výdělku pobíraného v podniku, u členů dozorčí rady, kteří jsou zaměstnanci zakladatele, se vychází z výše jejich výdělku pobíraného u zakladatele; obdobně se určí výše náhrady újmy, kterou nahradí ostatní členové dozorčí rady, a to v závislosti na výši odměny, která jim byla stanovena v souvislosti s výkonem dané funkce.

(3) Jestliže dozorčí rada dá souhlas k jednání podle odstavce 1, avšak podnik v důsledku takového jednání utrpí újmu, nahradí újmu způsobenou podniku ředitel a členové dozorčí rady, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře, společně a nerozdílně, a to v rozsahu podle odstavce 2.

(4) Při posuzování, zda členové dozorčí rady jednají s péčí řádného hospodáře, se obdobně použijí ustanovení § 12a odst. 1 a 3.“.

§ 14 zní:

„§ 14

(1) Ředitel podniku, jeho zástupci a členové dozorčí rady nesmějí

(2) Se souhlasem zakladatele mohou ředitel podniku, jeho zástupci a členové dozorčí rady být členem statutárního nebo kontrolního orgánu

(3) Zjistí-li zakladatel nebo dozví-li se o porušení zákazu konkurence podle odstavce 1 nebo 2, odvolá ředitele nebo člena dozorčí rady z funkce; zjistí-li zakladatel nebo dozví-li se, že zákaz konkurence podle odstavce 1 nebo 2 porušil zástupce ředitele, uloží řediteli, aby zástupce ředitele odvolal z funkce. Získají-li v důsledku nedodržení zákazu konkurence uvedené osoby prospěch, vydají takto získaný prospěch podniku; není-li vydání získaného prospěchu možné, nahradí jej v penězích. Tím není dotčeno právo na náhradu újmy.“.

V § 15 písm. a) se slova „včetně sloučení, splynutí či rozdělení“ nahrazují slovy „a vydává rozhodnutí o přeměně podniku“.

V § 15 se na konci textu písmene d) doplňují slova „včetně jeho položkové specifikace“.

V § 15 písmeno f) zní:

Poznámka pod čarou č. 11 zní:

__________

V § 15 písm. j) se za slova „je povinen“ vkládají slova „bez zbytečného odkladu“.

Na konci § 15 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) až m), která znějí:

V § 15 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Zakladatel při výkonu činností uvedených v odstavci 1, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat hospodaření podniku, jedná s péčí řádného hospodáře.“.

V § 16 odstavec 1 zní:

„(1) Majetek podniku může zakladatel podniku odejmout pouze v případech a za podmínek stanovených zákonem.“.

V § 16 odst. 2 se slovo „státu“ za slovem „majetkem“ a za slovem „majetku“ nahrazuje slovem „podniku“, slova „podle zvláštních právních předpisů“ se zrušují a slova „vlastnické nebo jiné obdobné právo státu je, či není“ se nahrazují slovy „je nebo není vlastnické právo státu k majetku podniku“.

V § 16 odstavec 3 zní:

„(3) Právní jednání vztahující se k majetku podniku učiněná podnikem bez předchozího schválení zakladatele předepsaného tímto zákonem nebo statutem jsou neplatná; této neplatnosti se lze dovolat do šesti měsíců ode dne, kdy se o neplatnosti oprávněná osoba dozvěděla nebo dozvědět měla a mohla, nejdéle však do deseti let od dne, kdy k takovému jednání došlo.“.

V § 16 odstavec 5 zní:

„(5) Za dluhy odpovídá podnik majetkem podniku.“.

V § 16 odst. 6 se slovo „obchodního“ zrušuje a za slovo „majetku“ se vkládá slovo „podniku“.

V § 16 odst. 7 se slovo „se“ nahrazuje slovy „s předchozím“.

V § 16 se odstavec 8 zrušuje.

Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8.

V § 16 odstavec 8 zní:

„(8) Pozemek, s nímž má podnik právo hospodařit, na kterém se nachází pozemní komunikace II. nebo III. třídy či místní komunikace ve vlastnictví územního samosprávného celku²⁵), převede podnik na žádost územního samosprávného celku bezúplatně v nezbytně nutném rozsahu po předchozím souhlasu zakladatele do vlastnictví tohoto územního samosprávného celku. Jinou nemovitou věc, s níž má podnik právo hospodařit, lze bezúplatně darovací smlouvou převést do vlastnictví územního samosprávného celku nebo sdružení územních samosprávných celků²⁵) na návrh zakladatele po předchozím souhlasu vlády. Tento majetek, o jehož převodu vláda rozhodla, se považuje za majetek pro stát trvale nepotřebný.“.

Poznámky pod čarou č. 12a až 12c se zrušují.

Nad označení § 17 se vkládá skupinový nadpis, který zní: „Nabývání majetku a nakládání s majetkem podniku“.

§ 17 zní:

„§ 17

(1) Zakladatel může v průběhu podnikatelské činnosti podniku rozhodnout o zvýšení nebo snížení rozsahu určeného majetku, vyžadují-li to naléhavé strategické, hospodářské, společenské, bezpečnostní nebo jiné zájmy státu.

(2) S určeným majetkem může podnik nakládat pouze s předchozím schválením zakladatele.

(3) Určený majetek se v účetnictví podniku sleduje odděleně na samostatných analytických účtech.

(4) Podnik je povinen nakládat s majetkem podniku v souladu s pravidly veřejné podpory.“.

Za § 17 se vkládají nové § 17a až 17e, které včetně poznámek pod čarou č. 28 a 29 znějí:

„§ 17a

(1) Podnik může nabývat od právnických nebo fyzických osob, od jiných podniků, organizačních složek státu nebo jiných státních organizací pouze věci, které potřebuje k provozování činnosti v předmětu jeho podnikání.

(2) Zakladatel ve statutu podniku stanoví, ve kterých případech vyžaduje smlouva, kterou podnik nabývá nemovitou věc, jeho předchozí schválení. Při úplatném nabývání nemovité věci lze cenu sjednat podle zákona upravujícího ceny²⁸) pouze do výše rovnající se ocenění této nemovité věci podle zákona upravujícího oceňování majetku²⁹). Zakladatel ve statutu podniku určí cenové limity a další podmínky pro nabývání movitých věcí, a to s přihlédnutím k jejich významu a hodnotě. Vyšší cenu nemovité nebo movité věci může podnik sjednat jen po předchozím schválení zakladatele. Podnik je povinen doložit zakladateli před schválením důvody pro sjednání vyšší ceny spolu s doložením zajištění souladu ceny s pravidly veřejné podpory.

(3) Podnik může nabýt majetkovou účast v jiných právnických osobách pouze po předchozím schválení zakladatele.

§ 17b

(1) Podnik je povinen využívat majetek podniku účelně, hospodárně a efektivně k jeho podnikání. Podnik s majetkem hospodaří a nakládá tak, aby svým jednáním majetek nepoškozoval a neodůvodněně nesnižoval jeho rozsah a hodnotu anebo výnos z tohoto majetku.

(2) Podnik pečuje o zachování majetku a jeho údržbu, a pokud to připouští jeho povaha, i o jeho zlepšení nebo rozmnožení. Chrání jej před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím.

(3) Podnik důsledně využívá všechny právní prostředky při uplatňování a hájení svých práv a práv státu jako vlastníka a při ochraně majetku podniku před neoprávněnými zásahy a včas uplatňuje zejména právo na náhradu škody, právo na vydání bezdůvodného obohacení a další práva k zajištění, zachování a ochraně majetku.

(4) Podnik průběžně sleduje, zda dlužníci včas a řádně plní své dluhy, a zejména včasným uplatněním a vymáháním svých práv zajišťuje, aby nedošlo k promlčení nebo zániku těchto práv. Podnik od dlužníků požaduje úroky z prodlení a sjednané smluvní pokuty. Podnik není povinen takto postupovat, pokud by byl takový postup v rozporu s péčí řádného hospodáře.

(5) Účetní závěrka podniku musí být ověřena auditorem. Ředitel podniku sdělí písemně zakladateli a dozorčí radě do 1 měsíce od doručení zprávy auditora o ověření účetní závěrky, jaká byla přijata opatření k odstranění nedostatků v této zprávě auditora uvedených.

§ 17c

(1) Má-li podnik ve svém majetku nepotřebnou nemovitou věc, zveřejní tuto skutečnost na internetovém „Portálu veřejné správy“ za účelem informovanosti organizačních složek státu a jiných státních organizací o možnosti převzít takovou nemovitou věc do jejich příslušnosti hospodařit. Projeví-li organizační složka státu nebo jiná státní organizace o převzetí nemovité věci zájem, uskuteční podnik převod nemovité věci do příslušnosti hospodařit této organizační složky státu nebo jiné státní organizace za cenu obvyklou. Bezúplatně převede podnik nemovitou věc do příslušnosti hospodařit organizační složky státu nebo jiné státní organizace po předchozím souhlasu vlády vydaném na návrh zakladatele nebo jiného ministerstva.

(2) Neprojeví-li žádná organizační složka státu nebo jiná státní organizace ve lhůtě 1 měsíce od zveřejnění informace podniku podle odstavce 1 o převzetí nemovité věci zájem, naloží s ní podnik podle dalších ustanovení tohoto zákona.

§ 17d

(1) Při úplatném převodu nemovité věci přímým prodejem předem určenému nabyvateli sjedná podnik cenu nejméně ve výši ceny obvyklé. Nižší cenu může podnik sjednat jen po předchozím schválení zakladatele. Podnik je povinen doložit zakladateli před schválením důvody pro sjednání nižší ceny spolu s doložením zajištění souladu s pravidly veřejné podpory.

(2) V případě určeného nemovitého majetku, s nímž má podnik právo hospodařit, a který slouží k zajištění důležitých bezpečnostních nebo obranných zájmů státu, je zakladatel před udělením souhlasu podle ustanovení § 17 odst. 2 v případě zamýšleného převodu povinen prokazatelně zjistit, zda o takový majetek nemají z důvodu zajištění důležitých bezpečnostních nebo obranných zájmů státu v rámci své působnosti nebo předmětu činnosti zájem jiné organizační složky státu, státní organizace nebo státní podniky.

(3) Zakladatel ve statutu podniku stanoví, ve kterých případech vyžaduje jeho předchozí schválení nakládání s nemovitými věcmi, které nejsou součástí určeného majetku.

§ 17e

(1) Podnik může převést právo hospodařit s věcí z majetku podniku na jiný podnik, potřebuje-li přejímající podnik takovou věc k provozování podnikatelské činnosti. Do příslušnosti hospodařit organizační složky státu nebo jiné státní organizace může podnik převést věc z majetku podniku, pokud organizační složka státu nebo jiná státní organizace potřebují takovou věc k plnění svých úkolů.

(2) Je-li předmětem převodu podle odstavce 1 nemovitá věc, která se převádí do práva hospodařit jiného podniku nebo do příslušnosti hospodařit organizační složky státu či jiné státní organizace bezúplatně, je třeba k takovému převodu předchozí schválení zakladatele převádějícího podniku.

(3) Vláda může ve veřejném zájmu na návrh zakladatele nebo jiného ministerstva rozhodnout, že zakladatel odejme z majetku podniku nemovitou věc podle § 16 odst. 1 a převede ji bezúplatně do příslušnosti hospodařit organizační složky státu nebo jiné státní organizace, která takovou věc nezbytně potřebuje k plnění svých úkolů.

(4) Podnik je povinen nakládat s majetkem podniku podle odstavců 1 a 2 v souladu s pravidly veřejné podpory. V případě nakládání s majetkem podniku podle odstavce 2 je podnik povinen doložit soulad s pravidly veřejné podpory zakladateli.

__________

§ 18 se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 12d a 13 zrušuje.

V § 19 odst. 4 se za slova „potřeb podniku;“ vkládají slova „zakladatel při nakládání s prostředky v tomto fondu zohledňuje dokumenty schválené vládou nebo zakladatelem podniku, které se vztahují k činnosti podniku;“.

V § 24 odst. 1 se slova „§ 45,“ zrušují.

Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

Zakladatelé ve spolupráci se státními podniky jsou povinni do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přizpůsobit tomuto zákonu zakládací listiny a statuty státních podniků a podat návrh na zápis provedených změn do obchodního rejstříku.

Pokud je v katastru nemovitostí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zapsáno právo hospodařit s nemovitou věcí ve vlastnictví České republiky pro státní podnik nebo státní podnik v likvidaci, na které se vztahuje zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, z důvodu převzetí této nemovité věci po dříve zaniklém státním podniku, pak platí, že uvedený státní podnik nebo státní podnik v likvidaci má právo hospodařit k této nemovité věci. To se nevztahuje na nemovité věci, u kterých je existence práva hospodařit ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona předmětem soudního řízení anebo které byly dotčeny přechodem vlastnického práva na Českou republiku podle § 8 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona č. 173/2012 Sb.

Pokud je u nemovité věci ve vlastnictví České republiky ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v katastru nemovitostí zapsáno právo hospodaření pro dříve zaniklý státní podnik, postupuje se podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.