„j)

ve sporech z finančního zajištění a sporech týkajících se investičních nástrojů a cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů, i když se nejedná o investiční nástroje,“.

„m)

ve sporech z přeměn právnických osob,

n)

ve sporech z nakládání s obchodním závodem nebo jeho částí,“․

„p)

ve věcech zákonného ručení při porušení péče řádného hospodáře,

q)

ve sporech vyplývajících z úpravy podnikatelských seskupení,

r)

ve sporech o zajištění pohledávek věřitelů při snížení základního kapitálu obchodních společností nebo při snížení základního členského vkladu družstev.“.

„(6)

Byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co rozhodnutí odvolacího soudu, případně též soudu prvního stupně, o věci bylo dovolacím soudem zrušeno, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné, jestliže důvodem pro zpětvzetí návrhu byla skutečnost, která nastala v době, kdy trvaly účinky zrušeného rozhodnutí.“.

(1)

Na návrh účastníka nebo je-li to účelné, může soud provést úkon s využitím videokonferenčního zařízení, zejména zprostředkovat přítomnost účastníka nebo tlumočníka na jednání nebo provést výslech svědka, znalce nebo účastníka.

(2)

Zaměstnanec soudu pověřený k tomu předsedou senátu ověří totožnost osoby, jíž se úkon týká. Osobou ověřující totožnost v místě, kde se nachází osoba, jíž se úkon týká, může být se souhlasem předsedy senátu i zaměstnanec soudu nebo věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, pokud k tomu byl pověřen předsedou tohoto soudu nebo ředitelem věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence. Tato osoba je po celou dobu úkonu přítomna na místě, kde se osoba, které se úkon týká, nachází.

(3)

Před zahájením úkonu prováděného s využitím videokonferenčního zařízení poučí předseda senátu osobu, které se úkon týká, o způsobu provedení úkonu.

(4)

Kdykoli v průběhu úkonu prováděného s využitím videokonferenčního zařízení může účastník nebo osoba, jíž se úkon týká, vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu.

(5)

Je-li při provádění úkonu využito videokonferenčního zařízení, pořizuje se zvukový a obrazový záznam vždy. Je-li současně se záznamem pořízen protokol, osoba, jíž se úkon týká, protokol nepodepisuje.“.

(1)

Odmítne-li odvolací soud odvolání z důvodu, že napadené usnesení o předběžném opatření pozbylo účinků, zaniklo nebo bylo zrušeno podle § 77 odst. 2, současně určí, že bylo nezákonné, byl-li by jinak dán důvod pro jeho zrušení.

(2)

Při určení toho, zda napadené usnesení o předběžném opatření bylo nezákonné, vychází odvolací soud ze skutkového a právního stavu v době vydání napadeného usnesení.“.

„h)

proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení,

i)

proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek,

j)

proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce,

k)

proti rozhodnutím, kterými odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.“.

„(3)

Za rozhodnutí podle odstavce 1 písm. c) se považuje i rozhodnutí vydané v řízení o určení pravosti nebo výše pohledávky nepřevyšující 50 000 Kč.“.

„(2)

Změní-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu, zruší rozhodnutí vydaná v řízení v prvním stupni nebo v odvolacím řízení, která jsou na změněném rozhodnutí odvolacího soudu závislá. Dozví-li se dovolací soud až dodatečně o tom, že na změněném rozhodnutí odvolacího soudu jsou závislá rozhodnutí vydaná v řízení v prvním stupni nebo v odvolacím řízení, rozhodne o jejich zrušení samostatným usnesením.“.

(1)

Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil dům nebo byt, za které je nutno zajistit určený způsob náhrady za ztrátu práva, soud nařídí výkon rozhodnutí jen tehdy, jestliže je prokázáno, že povinnému je zajištěn takový způsob náhrady, jaký byl určen ve vykonávaném rozhodnutí. Soud provede výkon rozhodnutí po právní moci rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí.

(2)

Zajištění určeného způsobu náhrady pro povinného je povinen prokázat oprávněný.

(3)

Není-li veřejnou listinou prokázáno, že náhrada je pro povinného zajištěna a že odpovídá vykonávanému rozhodnutí, nařídí soud před rozhodnutím o nařízení výkonu rozhodnutí jednání. Při zjišťování, zda náhrada je pro povinného zajištěna a zda odpovídá vykonávanému rozhodnutí, soud provede i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než jsou účastníky navrhovány.

(1)

Soud doručí vyrozumění povinnému nejméně 15 dnů přede dnem, kdy má být vyklizení provedeno. Vyrozumí o tom rovněž oprávněného a příslušný orgán obce. Jestliže to je potřebné, zejména není-li povinný přítomen, přibere vykonavatel provádějící vyklizení k tomuto úkonu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obce.

(2)

Bylo-li soudem přiznáno povinnému náhradní bydlení, provede se výkon rozhodnutí způsobem uvedeným v § 341 odst. 1 s tím, že odstraněné věci se přestěhují do zajištěného náhradního obydlí. Byl-li soudem určen jiný způsob náhrady za ztrátu práva, než je náhradní obydlí, postupuje se obdobně podle § 341 odst. 2 a 3 a § 342.

(3)

Zjistí-li soud po nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě až při jeho provádění, že pro povinného ve skutečnosti nebylo náhradní obydlí zajištěno, výkon rozhodnutí zastaví.

(4)

Po přestěhování vykonavatel předá náhradní obydlí povinnému nebo zletilému příslušníkovi jeho domácnosti, je-li takový; odmítnou-li náhradní obydlí převzít, uloží klíče u soudu nebo orgánu obce a povinného o tom vyrozumí. Nezačne-li povinný náhradní obydlí bez vážného důvodu do 6 měsíců od uložení užívat, práva povinného k náhradnímu obydlí uplynutím této lhůty zanikají.

(5)

Není-li možné věci nebo některé z nich přestěhovat do určeného náhradního obydlí, postupuje se obdobně podle § 341 odst. 2 a 3 a § 342.“.

„(2)

Obecná část tohoto zákona se použije také na řízení podle části první hlavy třetí zákona o soudnictví ve věcech mládeže a řízení podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob, nestanoví-li tyto zákony jinak.“.

„b)

o vyloučení z výkonu funkce podle zákona o obchodních korporacích,

c)

o jmenování znalce v řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob pro

1.

přezkum zprávy o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou,

2.

určení přiměřené ceny podílu při povinném odkupu podílu společníka ovládané osoby ovládající osobou,

3.

účely přeměn podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev a pro účely ocenění jmění rozdělovaného spolku,“.

„b)

řízení o vyloučení z výkonu funkce podle zákona o obchodních korporacích,“.

(1)

Žalobu na obnovu řízení o určení nebo popření otcovství lze podat i po 3 letech od právní moci napadeného rozhodnutí, jestliže

a)

otcovství bylo určeno soudem přede dnem 31. prosince 1995 a

b)

jsou tu nové důkazy, které souvisí s novými vědeckými metodami, které v původním řízení nebylo možné použít.

(2)

Rozhodnutím o určení nebo popření otcovství není dotčena platnost právních jednání učiněných v souvislosti s výkonem práv a povinností rodiče před nabytím právní moci rozhodnutí.“.

„(2)

Opatrovníkem nelze jmenovat orgán sociálně-právní ochrany dětí, který podal návrh na zahájení řízení.“.

„(2)

Opatrovníkem nelze jmenovat orgán sociálně-právní ochrany dětí, který podal návrh na předběžné opatření.“.

„k)

souhlasu s nakládáním se jměním nezletilého dítěte,“.

(1)

Nebylo-li zastaveno řízení o svéprávnosti rodiče nezletilého dítěte podle § 35 odst. 2, soud zahájí řízení ve věcech rodičovské odpovědnosti a řízení spojí.

(2)

Pro řízení je příslušný soud, který vede řízení o svéprávnosti.

(3)

V rozsudku, jímž se omezuje svéprávnost v oblasti rodičovské odpovědnosti, vymezí soud rozsah, v jakém způsobilost posuzovaného omezil, nepostačují-li vzhledem k zájmu dítěte mírnější a méně omezující opatření.“.

„(2)

Opatrovníkem nelze jmenovat orgán sociálně-právní ochrany dětí, který podal návrh na zahájení řízení.“.

(1)

Rozhoduje-li soud o výživném pro nezletilé dítě, může v rozhodnutí uložit i povinnost zaplatit úrok z prodlení. O úroku z prodlení soud rozhodne jen na návrh.

(2)

Povinnost zaplatit úrok z prodlení lze uložit i pro dávky výživného splatné v budoucnu, dostane-li se osoba výživou povinná s jejich placením do prodlení.“.

„i)

uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle § 238 občanského soudního řádu,“.

„(2)

Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem.“.

„g)

navrhovatel v řízení o určení rodičovství, s výjimkou navrhovatele v řízení o určení otcovství po rozvodu nebo prohlášení manželství za neplatné a navrhovatele v řízení o popření rodičovství,“.

„(10)

Osvobození podle odstavce 2 se vztahuje, s výjimkou pozůstalostního řízení, i na řízení před dovolacím soudem.“.

„(1)

V rozvrhu práce soudu se zejména

a)

jmenovitě určují soudci tvořící senát, samosoudci, přísedící, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci a soudní vykonavatelé, kteří budou působit v jednotlivých soudních odděleních,

b)

stanovuje okruh věcí, které se projednávají a rozhodují na pobočce soudu (§ 13),

c)

určuje specializace soudním oddělením podle jiného právního předpisu,

d)

stanovují pravidla přidělování věcí soudním oddělením; pravidla přidělování věcí se současně stanoví tak, aby

1.

byla zajištěna specializace soudních oddělení podle jiných právních předpisů,

2.

věci, které se projednávají a rozhodují na pobočce soudu, připadly soudnímu oddělení působícímu na této pobočce, a

3.

pracovní vytížení jednotlivých soudních oddělení bylo, pokud je to možné, stejné,

e)

určují soudci, kteří budou zastupovat v jednotlivých odděleních soudce, kteří nemohou věc projednat a rozhodnout z důvodu své nepřítomnosti nepřesahující 6 týdnů, z důvodu vyloučení, nebo z jiných důvodů stanovených zákonem,

f)

určuje zastupování asistentů soudců, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků a soudních vykonavatelů působících v jednotlivých soudních odděleních pro případ, že nemohou provést úkony ve věci z důvodu nepřítomnosti nebo vyloučení anebo z jiných vážných důvodů.“.

(1)

Rozvrh práce sestaví předseda soudu tak, aby k přidělování insolvenčních věcí mohly být použity programové prostředky (dále jen „generátor přidělování“).

(2)

Rozvrh práce určí způsob přidělování insolvenčních věcí pro případ, že není možné použít generátor přidělování v důsledku jeho poruchy znemožňující přístup k datům potřebným k přidělování věcí v trvání nejméně 2 pracovních dnů (dále jen „technická porucha“).

(3)

Rozvrh práce určí způsob přidělování insolvenčních věcí pro případ, že není možné použít generátor přidělování z jiného důvodu než v důsledku technické poruchy, zejména při nařízení pracovní pohotovosti soudcům.

(4)

Pravidla přidělování insolvenčních věcí podle předchozích odstavců se stanoví v souladu s § 42 odst. 1 písm. d) a současně tak, aby insolvenční věci dlužníků, kteří tvoří koncern, projednávalo stejné soudní oddělení.

(1)

Insolvenční věci se přidělují podle pravidel stanovených v rozvrhu práce jednotlivým soudním oddělením náhodným výběrem pomocí generátoru přidělování tak, aby byla vyloučena možnost ovlivňování přidělení věcí. Přidělování náhodným výběrem pomocí generátoru přidělování se použije, jsou-li na soudu nebo jeho pobočce pro určitou specializaci zřízena alespoň dvě soudní oddělení. Podmínka náhodného výběru se považuje za splněnou i tehdy, nelze-li soudnímu oddělení dočasně přidělovat věci.

(2)

Je-li věc vrácena soudu k dalšímu řízení, přidělí se soudci, kterému byla původně přidělena.

(3)

Náhodným výběrem pomocí generátoru přidělování se podle rozvrhu práce přerozdělují již přidělené věci i v případě

a)

nepřítomnosti soudce, kterému byla věc přidělena, přesahující 6 týdnů, nebo lze-li takovou nepřítomnost důvodně očekávat,

b)

změny v personálním složení soudu,

c)

vyloučení samosoudce nebo všech členů senátu, nebo

d)

vrácení věci soudu k dalšímu řízení, nemůže-li soudce z důvodů stanovených zákonem opětovně projednat věc, jež mu byla původně přidělena.

(1)

Věci, které se nepřidělují generátorem přidělování, se přidělují v souladu s rozvrhem práce tak, aby byla vyloučena možnost ovlivňování přidělování věcí.

(2)

Počty věcí přidělených podle § 42a odst. 2 a 3 zaznamená předseda soudu do elektronické evidence počtu přidělených věcí bez zbytečného odkladu.

(1)

Ministerstvo spravuje a provozuje informační systém sloužící k automatickému přidělování věcí, jehož součástí je zejména generátor přidělování a elektronická evidence rozvrhu práce a počtu přidělených věcí.

(2)

Ministerstvo zaznamenává údaje o přidělování jednotlivých věcí prostřednictvím generátoru přidělování tak, aby byla zabezpečena možnost ověření, že věc byla přidělena v souladu se zákonem.

„(3)

Náležitosti generátoru přidělování zajišťující přidělování insolvenčních věcí náhodným výběrem, způsob provozování generátoru přidělování a obsah rozvrhu práce a způsob jeho sestavení za účelem použití generátoru přidělování stanoví ministerstvo vyhláškou.“.

„(3)

Předseda vrchního soudu kontroluje postup vrchního soudu při rozdělování věcí podle rozvrhu práce.“.

„(3)

Předseda krajského soudu kontroluje postup krajského soudu při rozdělování věcí podle rozvrhu práce.“.

„(3)

Předseda okresního soudu kontroluje postup okresního soudu při rozdělování věcí podle rozvrhu práce.“.

a)

státních občanech České republiky v rozsahu

1.

jméno, popřípadě jména, a příjmení,

2.

rodné číslo,

3.

číslo smlouvy,

4.

identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) stavební spořitelny,

b)

cizincích v rozsahu

1.

jméno, popřípadě jména, a příjmení,

2.

rodné číslo,

3.

číslo smlouvy,

4.

identifikační číslo stavební spořitelny.“.

a)

jméno, popřípadě jména, a příjmení,

b)

rodné číslo, a pokud nebylo přiděleno, číslo pojištěnce vedené v registru pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny,

c)

číslo smlouvy o penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření,

d)

identifikační číslo penzijní společnosti.