Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

366/2011 Sb. znění účinné od 1. 7. 2017

Dnem 6. prosince 2011 nabývá účinnosti pouze ustanovení čl. VIII bodů 1 až 3. Ustanovení čl. III bodu 47 nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014. Všechna ostatní ustanovení nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2012.

změněnos účinností odpoznámka

zákonem č. 250/2016 Sb.

1.7.2017

zákonem č. 306/2013 Sb.

1.11.2013

366

 

ZÁKON

ze dne 6. listopadu 2011,

kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb.,

o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,

a další související zákony

 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Část první

Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi (čl. 1-2)

Čl. I

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 141/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 329/201, se mění takto:

1.

V § 2 odst. 5 písmeno b) zní:

b)

na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby, nebo“.

 

2.

V § 2 odst. 5 se doplňuje písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 59 zní:

c)

na úhradu odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí59).

__________

59)

§ 1 zákona č. 359/1999 Sb.“.

 

3.

V § 3 odst. 1 písmeno a) zní:

a)

není v pracovním nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, s výjimkou osoby, která je

1.

starší 68 let,

2.

poživatelem starobního důchodu,

3.

invalidní ve třetím stupni,

4.

osobou pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství nebo rodičem celodenně, osobně a řádně pečujícím alespoň o 1 dítě a z důvodu této péče pobírajícím rodičovský příspěvek, a to po dobu trvání nároku na rodičovský příspěvek a po této době takto pečujícím o dítě, které z vážných důvodů nemůže být umístěno v jeslích nebo v mateřské škole nebo obdobném zařízení,

5.

osobou osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I nebo osobou osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), a to za předpokladu, že v žádosti o příspěvek na péči pro osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby byla uvedena nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba poskytující pomoc17a); je-li pečujících osob více, lze toto ustanovení použít pouze u jedné z nich, a to té, která byla určena jejich písemnou dohodou, a nedohodnou-li se, nelze toto ustanovení použít vůbec,

6.

poživatelem příspěvku na péči ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost),

7.

nezaopatřeným dítětem,

8.

uznána dočasně práce neschopnou,

9.

práce neschopná z důvodu, který by byl u pojištěnce pojištěného podle zákona o nemocenském pojištění důvodem pro rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti,“.

 

4.

V § 3 odst. 1 písm. d) se slova „nebo spolupracující osobou“ zrušují a na konci se doplňují slova „; za osobu samostatně výdělečně činnou se považuje osoba, která se za osobu samostatně výdělečně činnou považuje podle zákona o důchodovém pojištění60)“.

Poznámka pod čarou č. 60 zní:

_________

60) § 9 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

 

5.

V § 3 odst. 1 písm. f) se slova „a tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc“ nahrazují slovy „ , a to počínaje prvním dnem kalendářního měsíce, následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala, za předpokladu že uvedená skutečnost k tomuto dni nadále trvá“.

 

6.

V § 3 odst. 1 se písmeno g) zrušuje.

Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g).

 

7.

V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

h)

je osobou, které byla dávka odejmuta podle § 45 odst. 2 nebo § 49 odst. 5, nebo s ní společně posuzovanou osobou, a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, ve kterém byla dávka odejmuta.“.

 

8.

V § 3 odstavce 2 a 3 znějí:

(2) Je-li osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) až e), g) nebo h) osobou společně posuzovanou podle § 2 odst. 1, posuzuje se pro účely zjištění nároku na dávku společně; k této osobě se přihlíží též při stanovení výše dávky, s výjimkou stanovení výše příspěvku na živobytí podle § 23 písm. b). Za společně posuzovanou osobu podle věty první se pro účely zjištění nároku na dávku považuje též osoba, která není oprávněnou osobou.

(3) Orgán pomoci v hmotné nouzi může v odůvodněných případech určit, že osobu uvedenou v odstavci 1 písm. a) až e), g) a h), a dále nezaopatřené dítě umístěné na základě rozhodnutí příslušného orgánu v plném přímém zaopatření v pobytovém zařízení sociálních služeb podle ustanovení § 48 zákona o sociálních službách, bude považovat za osobu v hmotné nouzi.“.

 

9.

V § 3 odst. 4 se slova „a toto zajištění lze na ní spravedlivě žádat“ zrušují.

 

10.

V § 4 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

(2) Příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení jsou dávky měsíčně se opakující. Mimořádná okamžitá pomoc je dávkou jednorázovou.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

 

11.

V § 4 odst. 3 se slova „ , a to z finančních prostředků získaných příslušným orgánem pomoci v hmotné nouzi formou dotace poskytované podle zvláštního právního předpisu6)“ včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušují.

 

12.

V § 5 odst. 1 na konci textu písmen a) až e) a v § 5 odst. 2 na konci textu písmene b) se doplňují slova „ , a to pokud má bydliště na území České republiky“.

 

13.

V § 5 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „V případech poskytování mimořádné okamžité pomoci podle § 2 odst. 5 písm. a) se podmínka bydliště na území České republiky nezjišťuje.“.

 

14.

V § 5 se doplňuje odstavec 6, který zní:

(6) Osoba má bydliště na území České republiky, zejména pokud se zde dlouhodobě zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání, popřípadě existují jiné významné důvody, zájmy či aktivity, jejichž vzájemná souvislost dokládá sepětí této osoby s Českou republikou.“.

 

15.

§ 6 včetně nadpisu zní:

§ 6

Orgány pomoci v hmotné nouzi

 

Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou

a)

Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“),

b)

Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“).“.

 

16.

§ 7 včetně nadpisu zní:

§ 7

Pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí

s rozšířenou působností a újezdní úřady

 

V oblasti pomoci v hmotné nouzi plní některé úkoly rovněž pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady. Výkon působnosti stanovené pověřeným obecním úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností je výkonem přenesené působnosti.“.

 

17.

V § 8 se odstavec 1 zrušuje.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.

 

18.

V § 8 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „K prokázání skutečnosti uvedené ve větě první přitom nestačí jen písemné prohlášení žadatele o dávku.“.

 

19.

V § 9 odst. 1 písm. a) se slova „Úřadem práce České republiky – krajskou pobočkou, popřípadě pobočkou pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“)“ nahrazují slovy „krajskou pobočkou Úřadu práce“.

 

20.

V § 9 odst. 3 písm. a) se slova „sociálního příplatku a“ zrušují.

 

21.

Poznámka pod čarou č. 17 zní:

_________

17)

§ 36 a násl. zákona č. 117/1995 Sb.“.

 

22.

§ 10 včetně nadpisu zní:

§ 10

Aktuální kalendářní měsíc a rozhodné období

 

(1) Aktuálním kalendářním měsícem se rozumí v případě podání žádosti o dávku kalendářní měsíc, ve kterém byla podána žádost o dávku, a v průběhu poskytování dávky kalendářní měsíc, pro který je posuzováno splnění podmínek nároku na dávku a stanovuje se výše dávky.

(2) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem v případě podání žádosti o dávku, je

a)

u opakujících se dávek období 3 kalendářních měsíců předcházejících aktuálnímu kalendářnímu měsíci; pokud však došlo u osoby nebo alespoň u jedné ze společně posuzovaných osob k podstatnému poklesu příjmu, a podstatný pokles příjmu v aktuálním kalendářním měsíci nadále trvá, rozhodné období počíná kalendářním měsícem, ve kterém k podstatnému poklesu příjmu došlo, nejdříve však kalendářním měsícem, který o 2 kalendářní měsíce předchází aktuálnímu kalendářnímu měsíci a končí aktuálním kalendářním měsícem; za podstatný pokles příjmu se považuje zejména ztráta příjmu z výdělečné činnosti, ukončení výplaty podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci a ukončení výplaty rodičovského příspěvku,

b)

u jednorázové dávky období kalendářního měsíce předcházejícího aktuálnímu kalendářnímu měsíci.

(3) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem v průběhu poskytování opakující se dávky, je období kalendářního měsíce předcházejícího aktuálnímu kalendářnímu měsíci.

(4) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje, zda občan členského státu Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník není neodůvodnitelnou zátěží systému pomoci v hmotné nouzi, je aktuální kalendářní měsíc.

(5) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje plnění ostatních podmínek v případě podání žádosti o opakující se dávku a v průběhu poskytování opakující se dávky, je kalendářní měsíc předcházející aktuálnímu kalendářnímu měsíci. Věta první neplatí v případech, kdy se při podání žádosti o dávku posuzuje, zda

a)

osoba není v pracovním nebo obdobném vztahu, popřípadě není osobou samostatně výdělečně činnou,

b)

osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání,

c)

osoba se jako osoba samostatně výdělečně činná nepřihlásila k nemocenskému pojištění,

d)

osobě nevznikl nárok na nemocenské podle jiného právního předpisu5c) jejím vlastním zaviněním,

e)

osoba nevyužívá majetek, který jí umožňuje uspokojování jejích základních životních potřeb,

f)

osoba neuplatnila nároky a pohledávky,

g)

osoba nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci,

h)

zdravotní stav osoby nevyžaduje dietní stravování;

v těchto případech je rozhodným obdobím aktuální kalendářní měsíc.

(6) Pokud v případě podání žádosti o dávku dochází k podstatnému poklesu příjmů alespoň u jedné ze společně posuzovaných osob, má se za to, že se jedná o podstatný pokles příjmů všech společně posuzovaných osob.“.

 

23.

V § 11 odst. 1 se slova „3 až 7“ nahrazují slovy „4 až 6“.

 

24.

V § 11 odst. 2 se písmeno a) zrušuje.

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).

 

25.

V § 11 se odstavec 3 zrušuje.

 

26.

V § 11 odst. 6 větě první se za slova „jiného využití“ vkládají slova „movitého nebo“ a věta druhá se zrušuje.

 

27.

V § 11 se odstavec 7 zrušuje.

 

28.

V § 11 odst. 8 se za slova „částky životního minima“ vkládají slova „osoby nebo“.

 

29.

§ 12 a 17 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 21a zrušují.

 

30.

V § 16 odst. 2 písm. f) až h) se slova „nebo b)“ zrušují.

 

31.

§ 18a včetně nadpisu zní:

§ 18a

Veřejná služba

 

(1) Veřejnou službou se rozumí pomoc obcím nebo dalším subjektům zejména v oblastech zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního a sportovního rozvoje a sociální péče. Veřejná služba je vykonávána osobami v hmotné nouzi a osobami vedenými v evidenci uchazečů o zaměstnání54) na základě písemné smlouvy, která obsahuje základní údaje o těchto osobách (jméno, popřípadě jména, příjmení, den, měsíc a rok narození a trvalý pobyt), místo, předmět a dobu výkonu veřejné služby, uzavřené s krajskou pobočkou Úřadu práce po dohodě s obcí nebo dalším subjektem. Za výkon veřejné služby nenáleží odměna.

(2) Při sjednání rozsahu pracovní doby, doby odpočinku, podmínek pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se pro výkon veřejné služby použijí pracovněprávní předpisy. Pro výkon veřejné služby osobou mladší 18 let se použijí pracovněprávní předpisy upravující pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců. V případě uzavření smlouvy o výkonu veřejné služby je krajská pobočka Úřadu práce povinna uzavřít pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo která jí bude způsobena, pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne jinak.

(3) Krajská pobočka Úřadu práce se může dohodnout s obcemi nebo dalšími subjekty na organizování veřejné služby. Písemná smlouva uzavřená podle věty první obsahuje podmínky vedení evidence osob vykonávajících veřejnou službu (evidence obsahuje základní údaje o těchto osobách, včetně informací o zahájení výkonu veřejné služby, o jejím ukončení a její hodnocení), udělování závazných pokynů při výkonu veřejné služby a zabezpečování kontroly výkonu veřejné služby. Krajská pobočka Úřadu práce poskytne osobám vykonávajícím veřejnou službu ochranné pomůcky a pracovní prostředky, pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne jinak.“.

 

32.

V § 21 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

 

33.

V § 22 odst. 1 větě druhé se slovo „příjem“ nahrazuje slovem „důchod“ a slova „a v rozsahu přesahujícím v měsíčním vyjádření výši poskytnutého příspěvku“ se zrušují.

 

34.

V § 22 odstavec 3 zní:

(3) Příjemce příspěvku na živobytí uvedený v odstavci 1, který obdrží očekávaný důchod, je povinen vrátit příspěvek na živobytí nebo jeho část na základě rozhodnutí orgánu pomoci v hmotné nouzi, který mu dávku vyplatil, tomuto orgánu. Tato povinnost se vztahuje rovněž na osobu, která byla s příjemcem osobou společně posuzovanou. Pokud skutečný získaný důchod bude nižší než příspěvek na živobytí nebo jeho část, povinnost vracet příspěvek na živobytí nebo jeho část zaniká.“.

 

35.

V § 23 písm. b) se slova „§ 24 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 24 odst. 2“ a na konci textu se doplňují slova „; pokud však v rámci společně posuzovaných osob, které jsou posuzovány pro účely pomoci v hmotné nouzi, není některá z osob považována za osobu v hmotné nouzi nebo není oprávněnou osobou, stanoví se výše příspěvku na živobytí bez poměrné části příspěvku na živobytí připadající na osobu, která není považována za osobu v hmotné nouzi nebo není oprávněnou osobou“.

 

36.

§ 24 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 61 zní:

§ 24

Částka živobytí osoby a částka živobytí společně posuzovaných osob

 

(1) Částka živobytí osoby činí

a)

u nezaopatřeného dítěte částku životního minima, popřípadě zvýšenou podle § 29,

b)

u osoby, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi jí byl skončen základní pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem61) nebo s ní byl skončen jiný pracovní vztah z obdobného důvodu, částku existenčního minima; zvýšení částky živobytí podle § 26 až 28 této osobě nenáleží,

c)

u osoby, která není uvedena v písmenech a), b), d) nebo e) částku existenčního minima, popřípadě zvýšenou o částky uvedené v § 26 až 29,

d)

u osoby, která není uvedena v písmenu a) nebo v § 3 odst. 1 písm. a) bodech 1 až 9 a dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek měsíční splátky stanovené rozhodnutím soudu, nebo vyšší než částku, která by připadala na 3 měsíce, je-li plnění vyživovací povinnosti stanoveno jiným způsobem, částku existenčního minima, nejde-li o osobu, které vznikl dluh na výživném až po podání žádosti o příspěvek na živobytí a která z důvodu nedostatečného příjmu podala soudu návrh na zrušení nebo snížení výživného; zvýšení částky živobytí podle § 26 až 28 této osobě nenáleží,

e)

u osoby, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc, částku existenčního minima; zvýšení částky živobytí podle § 26 až 28 této osobě nenáleží.

(2) Částka živobytí společně posuzovaných osob činí součet částek živobytí osob, které jsou osobami společně posuzovanými.

__________

61)

§ 55 odst. 1 písm. b) a § 52 písm. g) zákoníku práce.“.

Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje.

 

37.

§ 25 se včetně nadpisu zrušuje.

 

38.

V § 26 odstavec 1 zní:

(1) Nárok na zvýšení částky živobytí o polovinu částky rozdílu mezi životním minimem osoby31) a existenčním minimem má osoba, která majetek

a)

nemá,

b)

má, ale nelze jej využít ke zvýšení příjmu,

c)

má a využívá jej ke zvýšení příjmu.“.

 

39.

V § 26 odst. 2 se slovo „nemovitého“ zrušuje, číslo „6“ se nahrazuje číslem „3“ a slova „ , nejde-li o osobu uvedenou v odstavci 1 písm. b)“ se zrušují.

 

40.

V § 26 odstavec 3 zní:

(3) Pokud je osoba vyloučena z okruhu osob v hmotné nouzi z důvodu nevyužití majetku ke zvýšení příjmu a pokud znovu o dávku požádá do 3 kalendářních měsíců ode dne odejmutí dávky, považuje se za osobu uvedenou v § 3 odst. 4. Pokud osoba má majetek, který nevyužívá ke zvýšení příjmu, a dojde u ní k přerušení pobírání dávky pomoci v hmotné nouzi před uplynutím 3 kalendářních měsíců ode dne přiznání dávky a tato osoba znovu požádá o dávku do 3 kalendářních měsíců ode dne odejmutí dávky, započítají se do doby potřebné pro hodnocení majetku podle odstavce 2 i doby, které proběhly u předchozího pobírání dávky.“.

 

41.

V § 27 odstavec 1 zní:

(1) Nárok na zvýšení částky živobytí o polovinu částky rozdílu mezi životním minimem osoby31) a existenčním minimem má osoba, která

a)

nemá nároky ani pohledávky,

b)

prokazatelně všechny své nároky a pohledávky uplatnila.“.

 

42.

V § 27 odst. 2 se číslo „6“ nahrazuje číslem „3“.

 

43.

V § 28 se slova „nezaopatřeného dítěte“ nahrazují slovy „nezletilého dítěte“ a slova včetně slov v nadpisu „nezaopatřených dětí“ se nahrazují slovy „nezletilých dětí“.

 

44.

Na konci § 28 se doplňuje věta „Pokud nedojde k využití majetku nezletilého dítěte, přestože by mohl být ve prospěch ostatních společně posuzovaných osob využíván, a to na základě vyjádření příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí, popřípadě nejsou-li řádně uplatněny nároky a pohledávky tohoto dítěte po uplynutí 3 kalendářních měsíců, za které je pobírán příspěvek na živobytí, má se za to, že jde v případě rodiče (zákonného zástupce) tohoto dítěte o osobu uvedenou v § 3 odst. 1 písm. c).“.

 

45.

§ 30 se včetně nadpisu zrušuje.

 

46.

§ 32 se zrušuje.

 

47.

V § 33 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „nákladů na bydlení“ vkládají slova „snížených o příspěvek na bydlení podle jiného právního předpisu12)“.

 

48.

V § 33 odstavec 3 zní:

(3) Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí. Doplatek na bydlení lze přiznat s přihlédnutím k jejím celkovým sociálním a majetkovým poměrům také osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán z důvodu, že příjem osoby a společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby a společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek částky živobytí osoby a společně posuzovaných osob.“.

 

49.

V § 33 odst. 5 větě první se slovo „dlouhodobě“ zrušuje.

 

50.

V § 33 odst. 5 se za větu první vkládá věta „Za případ hodný zvláštního zřetele se považuje též ubytování osob v domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech se zvláštním režimem a v chráněném bydlení podle zákona o sociálních službách62).“.

Poznámka pod čarou č. 62 zní:

__________

62)

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.“.

 

51.

V § 33 odst. 5 větě třetí se slova „a třetí“ zrušují a slova „v tomto případě“ se nahrazují slovy „v těchto případech“.

 

52.

V § 33 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „V případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné nouzi určit, že doplatek na bydlení se poskytne i v případě, že podmínka hlášení k pobytu podle věty první není splněna.“.

 

53.

§ 34 včetně poznámek pod čarou č. 34, 63 a 64 zní:

§ 34

 

(1) Do odůvodněných nákladů na bydlení se započítává

a)

nájemné, popřípadě obdobné náklady spojené s družstevní a vlastnickou formou bydlení, a pravidelné úhrady za služby spojené s užíváním bytu; nájemným se rozumí nájemné hrazené v nájemních bytech, a to až do výše, která je v místě obvyklá, popřípadě nájemné až do výše cílového nájemného podle zákona o jednostranném zvyšování nájemného z bytu34); obdobnými náklady spojenými s družstevní formou bydlení se rozumí výše prokazatelných nákladů, maximálně však do výše nákladů uvedených pro tuto formu bydlení v zákoně o státní sociální podpoře63); úhradou služeb bezprostředně spojených s užíváním bytu, případně obdobnou vlastnickou formou bydlení, se rozumí úhrada za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody, za úklid společných prostor v domě, za užívání výtahu, za dodávku vody z vodovodů a vodáren, za odvádění odpadních vod kanalizacemi, za osvětlení společných prostor v domě, za odvoz tuhého komunálního odpadu, za vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, popřípadě další prokazatelné a nezbytné služby související s bydlením,

b)

úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií; úhradou prokazatelné nezbytné spotřeby energií se rozumí úhrada dodávky a spotřeby elektrické energie, plynu, případně výdaje na další druhy paliv, a to ve výši, která je v místě obvyklá, a

c)

v případech hodných zvláštního zřetele při užívání jiné než nájemní nebo vlastnické formy bydlení úhrada nákladů uvedená v písmenech a) a b), maximálně však do výše normativních nákladů podle zákona o státní sociální podpoře64).

(2) Výše úhrady za prokazatelnou nezbytnou spotřebu energií se stanoví jako průměrná cena za dodávku energií pro bytovou jednotku určité velikosti podle sdělení příslušných dodavatelů těchto energií, nejvýše však ve výši skutečných úhrad.

(3) V odůvodněných případech lze navýšit částky zjištěné podle odstavce 2 až o 10 %. Za odůvodněný případ se považuje zejména dlouhodobá nemoc osoby a vyšší spotřeba energií z důvodu těžkého zdravotního postižení.

__________

34)

Zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

63)

§ 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

64)

§ 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

 

54.

§ 35 včetně nadpisu zní:

§ 35

Výše doplatku na bydlení

 

Výše doplatku na bydlení za kalendářní měsíc činí rozdíl mezi částkou odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na aktuální kalendářní měsíc, sníženou o příspěvek na bydlení12) vyplacený v měsíci bezprostředně předcházejícím aktuálnímu kalendářnímu měsíci, a částkou, o kterou příjem

a)

osoby (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí osoby, nebo

b)

osoby a společně posuzovaných osob (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí společně posuzovaných osob; pokud však v rámci společně posuzovaných osob, které jsou posuzovány pro účely pomoci v hmotné nouzi, není některá z osob považována za osobu v hmotné nouzi nebo není oprávněnou osobou, stanoví se výše doplatku na bydlení s poměrnou částí příspěvku na živobytí připadající na osobu, která není považována za osobu v hmotné nouzi nebo není oprávněnou osobou.“.

 

55.

Za § 35 se vkládá nový § 35a, který včetně nadpisu zní:

§ 35a

Doba poskytování doplatku na bydlení

 

(1) Doplatek na bydlení náleží nejdéle po dobu 84 kalendářních měsíců v období 10 kalendářních let. Sčítají se všechny doby pobírání doplatku na bydlení v posledních 10 letech před kalendářním měsícem, na který oprávněná osoba žádá o tento doplatek, a to i při změně bytu u téže oprávněné osoby.

(2) Nejvýše přípustná doba pobírání doplatku na bydlení 84 kalendářních měsíců podle odstavce 1 neplatí, jde-li o byt,

a)

který užívá osoba, které byl poskytnut příspěvek na úpravu tohoto bytu podle zvláštního právního předpisu19),

b)

zvláštního určení podle občanského zákoníku, pokud je užívaný osobou, jejíž zdravotní stav zvláštní úpravu vyžaduje,

c)

kde žijí výlučně osoba nebo společně posuzované osoby starší 70 let.“.

 

56.

V § 37 písm. d) se za slova „v § 2 odst. 5 písm. b)“ vkládají slova „nebo c)“ a slovo „tohoto“ se nahrazuje slovy „každého z těchto“.

 

57.

V § 38 odst. 3 se slova „ode dne, kdy splnila všechny podmínky nároku na dávku, nejdříve však“ zrušují, za slova „prvního dne“ se vkládá slovo „kalendářního“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , pokud v něm osoba zároveň splnila všechny podmínky pro přiznání nároku na dávku, jinak od prvního dne kalendářního měsíce, kdy výše uvedené podmínky splnila“.

 

58.

§ 41 se včetně nadpisu zrušuje.

 

59.

V § 43 odst. 1 větě první se slovo „pravidelných“ zrušuje.

 

60.

V § 43 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Doplatek na bydlení se vyplácí v kalendářním měsíci, za který náleží, v měsíčních lhůtách určených plátcem doplatku.“.

 

61.

V § 43 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 65 zní:

(4) Dávka se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů65) (dále jen „karta“), a to převodem na platební účet určený žadatelem, v hotovosti, využitím platební funkce karty, prostřednictvím poukázky na hmotnou pomoc v zařízení poskytujícím sociální služby, prostřednictvím poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě nebo poukázky na přímý odběr zboží ve stanovené hodnotě nebo přímou úhradou částek, k jejichž úhradě je příjemce nebo osoba společně posuzovaná v hmotné nouzi zavázána.

__________

65)

§ 4b zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb.“.

 

62.

V § 43 odstavec 5 zní:

(5) Způsob výplaty určuje plátce dávky tak, že bere v úvahu schopnosti a možnosti osoby v hmotné nouzi s dávkou v hmotné nouzi hospodařit a využít dávku k účelu, ke kterému je určena. Způsob výplaty

a)

příspěvku na živobytí může určit plátce dávky tak, že nejméně 35 % a nejvýše 65 % přiznané dávky bude poskytnuto využitím platební funkce karty nebo poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě,

b)

mimořádné okamžité pomoci přiznané z důvodu uvedeného v § 2 odst. 3 může určit plátce dávky tak, že nejméně 35 % a nejvýše 65 % přiznané dávky bude poskytnuto využitím platební funkce karty nebo využitím poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě,

c)

mimořádné okamžité pomoci přiznané z důvodu uvedeného v § 2 odst. 5 určí plátce dávky jako způsob výplaty využitím platební funkce karty, využitím přímé úhrady výdaje nebo nákladu, který je důvodem pro přiznání mimořádné okamžité pomoci, nebo využitím poukázky na přímý odběr zboží ve stanovené hodnotě; hotovostní způsob výplaty prostřednictvím karty může u mimořádné okamžité pomoci přiznané z důvodu uvedeného v § 2 odst. 5 určit plátce dávky pouze v případě, nelze-li využít těchto způsobů výplaty, nebo pokud plátce dávky dospěje v odůvodněném případě k závěru, že je důvodné poskytnutí dávky tímto způsobem.“.

 

63.

V § 43 odst. 6 se slova „nebo mimořádná okamžitá pomoc, která není jednorázová“ zrušují.

 

64.

V § 44 odstavce 1 až 5 znějí:

(1) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výplatu tak, že nárok na dávku nebo na její výplatu zanikne, dávka se odejme nebo její výplata zastaví od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tato změna nastala.

(2) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši dávky tak, že dávka má být zvýšena, provede se zvýšení dávky od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tato změna nastala.

(3) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši dávky tak, že dávka má být snížena, provede se snížení dávky od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tato změna nastala.

(4) Pokud má dojít ke zvýšení nebo snížení opakující se dávky o částku nižší než 50 Kč, nemění se výše dosud vyplácené dávky. Jestliže suma částek, o které se měla zvýšit nebo snížit výše opakující se dávky za aktuální kalendářní měsíc a kalendářní měsíce předchozího období, v němž nedošlo k úpravě výše dávky z důvodu uvedeného ve větě první, dosáhne 50 Kč, výše opakující se dávky se stanoví nově.

(5) Změní-li se v období, na něž byla dávka přiznána, okruh společně posuzovaných osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výši, posoudí se nově nárok na dávku a její výši od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tato změna nastala.“.

 

65.

V § 47 se odstavec 3 zrušuje.

 

66.

V § 49 odst. 1 písm. a) se slova „ , dát písemně souhlas k ověření těchto skutečností“ zrušují.

 

67.

V § 49 odst. 1 písm. b) se slova „nebo posouzení, zda si nemůže zvýšit příjem vlastní prací vzhledem ke svému zdravotnímu stavu“ zrušují.

 

68.

V § 49 odst. 3 se na konci textu písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje a v § 49 odst. 4 se slova „a c)“ zrušují.

 

69.

V § 49 odst. 6 větě první se slova „nebo krajský úřad“ zrušují, slova „jsou příslušní“ se nahrazují slovy „je příslušný“ a slovo „mohou“ se nahrazuje slovem „může“ a ve větě třetí se slova „a 6“ zrušují.

 

70.

V § 50 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

 

71.

V § 51 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

(3) Jestliže osoba nevyužije mimořádnou okamžitou pomoc k účelu, pro který byla určena, popřípadě využije pouze její část, jedná se o přeplatek a osoba je povinna mimořádnou okamžitou pomoc, popřípadě její část, vrátit orgánu pomoci v hmotné nouzi.“.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.

 

72.

V § 51 odst. 4 se slova „1 a 2“ nahrazují slovy „1 až 3“.

 

73.

V § 51 odst. 6 větě první se slova „1 až 3“ nahrazují slovy „1 až 4“ a věta druhá se nahrazuje větou „Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané opakující se dávky; po provedení srážky musí povinné osobě zůstat nejméně částka ve výši existenčního minima, a v případě dalších povinných společně posuzovaných osob, nejméně částka ve výši existenčního minima, a jsou-li mezi společně posuzovanými osobami též nezaopatřené děti, nejméně částka ve výši jejich životního minima, a to každé z těchto osob.“.

 

74.

V § 52 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 66 zní:

(5) Veškeré údaje, které jsou vedeny v informačním systému pomoci v hmotné nouzi, jsou součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí66).

________

66)

§ 4a zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb.“.

 

75.

V § 53 odst. 3 až 5 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a jeho změny“.

 

76.

§ 54 zní:

§ 54

 

(1) Krajské pobočky Úřadu práce vybírají neprávem poskytnuté dávky a dávky poskytnuté v nesprávné výši a v individuálních případech rozhodují o prominutí povinnosti vrátit tyto dávky. Rozhodnout o prominutí povinnosti vrátit částky vyšší než 10 000 Kč však mohou jen s předchozím souhlasem ministerstva.

(2) Vrácené prostředky podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu v případě jejich vrácení v jiném roce, než v roce poskytnutí. Tyto prostředky je povinen orgán, který je vybral, bezodkladně odvést do státního rozpočtu. Vrácené prostředky, k jejichž vrácení došlo v roce jejich poskytnutí ze státního rozpočtu, se použijí ke stejnému účelu v tomtéž roce, popřípadě se stávají předmětem finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem.

(3) Vymáhání neoprávněně vyplacených dávek provádí příslušný celní úřad. Částky vymožené podle věty první jsou příjmem státního rozpočtu.“.

 

77.

V § 55 odst. 3 písmena a) a b) včetně poznámek pod čarou č. 41, 42, 67 a 68 znějí:

a)

orgánům sociálního zabezpečení41) údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění, orgánům nemocenského pojištění67) údaje potřebné pro provádění nemocenského pojištění a orgánům úrazového pojištění68) údaje potřebné pro provádění úrazového pojištění; těmto orgánům sdělují rovněž údaje potřebné pro plnění úkolů vyplývajících z práva Evropských společenství a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v oblasti důchodového pojištění, nemocenského pojištění či úrazového pojištění,

b)

ministerstvu, krajským pobočkám Úřadu práce, obecním úřadům, krajským úřadům a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí údaje potřebné pro účely sociálně-právní ochrany dětí42),

_________

41)

§ 3 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

42)

Zákon č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

67)

§ 81 odst. 2 a 3 zákona č. 187/2006 Sb.

68)

Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.“.

 

78.

V § 55 odst. 3 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena c) až i).

 

79.

V § 55 odst. 4 se slova „Pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady“ nahrazují slovy „Krajské pobočky Úřadu práce“.

 

80.

V § 55 odst. 4 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.

 

81.

V § 55 odstavec 5 zní:

(5) Povinnost mlčenlivosti stanovená v odstavcích 1 a 2 platí obdobně pro zaměstnance obcí zařazené do pověřených obecních úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a pro zaměstnance státu zařazené k výkonu práce v újezdních úřadech, jde-li o skutečnosti, s kterými se seznámili při výkonu činností sociální práce podle § 64 odst. 3. Pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady jsou povinny na žádost poskytovat orgánům pomoci v hmotné nouzi potřebné údaje pro účely rozhodování o dávkách a pro účely odvolacího řízení.“.

 

82.

V § 57 odst. 1 se za slova „§ 55 odst. 1“ vkládají slova „nebo § 55 odst. 5“.

 

83.

V § 57 odst. 2 a v § 58 odst. 1 se slova „odst. 1“ zrušují.

 

84.

V § 59 odstavec 5 zní:

(5) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“.

 

85.

V § 59 se odstavec 6 zrušuje.

 

86.

V § 60 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje.

 

87.

§ 61 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 49a, 57 a 58 zní:

§ 61

Krajská pobočka Úřadu práce

 

(1) Krajská pobočka Úřadu práce

a)

rozhoduje o přiznání příspěvku na živobytí, mimořádné okamžité pomoci a doplatku na bydlení a o jejich výši a provádí jejich výplatu,

b)

poskytuje osobám informace vedoucí k řešení hmotné nouze nebo k jejímu předcházení; tyto informace cizinci s povoleným dlouhodobým pobytem na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle jiného právního předpisu57) sdělí písemně,

c)

posuzuje, zda se osoba uvedená v § 16 odst. 1 nestala neodůvodnitelnou zátěží systému,

d)

písemně sděluje Ministerstvu vnitra28) zjištění, že osoba uvedená v § 16 odst. 1 se stala neodůvodnitelnou zátěží systému,

e)

písemně sděluje Ministerstvu vnitra49a), že úhrnný měsíční příjem osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. f), a společně s ní posuzovaných osob, zjištěný při rozhodování o příspěvku na živobytí, nedosahuje částky živobytí společně posuzovaných osob,

f)

spolupracuje zejména s orgány sociálně-právní ochrany dětí, povinnými osobami, orgány činnými v trestním řízení a soudy při uplatňování nároku dítěte na výživné a při vymáhání plnění vyživovací povinnosti,

g)

písemně sděluje Ministerstvu vnitra58), že cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle jiného právního předpisu57), podal žádost o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc.

(2) Krajská pobočka Úřadu práce je oprávněna provést posouzení a oznámení podle odstavce 1 písm. c) a d) v odůvodněných případech též opětovně.

(3) Krajská pobočka řadu práce dále

a)

vede evidenci osob vykonávajících veřejnou službu, která obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, den, měsíc a rok narození a trvalý pobyt těchto osob, včetně informací o zahájení výkonu veřejné služby, o jejím ukončení a hodnocení,

b)

uděluje závazné pokyny při výkonu veřejné služby a zabezpečuje kontrolu výkonu veřejné služby,

c)

uzavírá smlouvu o výkonu veřejné služby,

d)

uzavírá pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo která jí bude způsobena, pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne jinak,

e)

uzavírá dohodu s obcí, že na jejím území může být veřejná služba vykonávána.

(4) Krajská pobočka Úřadu práce může s obcí nebo dalšími subjekty uzavřít písemnou smlouvu o organizaci a výkonu veřejné služby obcí nebo dalšími subjekty.

__________

49a)

§ 106 odst. 4 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007 Sb.

57)

§ 42i zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 427/2010 Sb.

58)

§ 106 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

 

88.

§ 62, 62a a 62b se zrušují.

 

89.

V nadpisu hlavy II v části páté se za slova „HMOTNÉ NOUZI“ vkládají slova „ , POVĚŘENÝCH OBECNÍCH ÚŘADŮ, OBECNÍCH ÚŘADŮ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ A ÚJEZDNÍCH ÚŘADŮ“.

 

90.

V § 63 odst. 1 se věty druhá a třetí nahrazují větami „Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat služebním průkazem společně se zvláštním oprávněním vydaným příslušným orgánem pomoci v hmotné nouzi jako doložkou služebního průkazu. Toto zvláštní oprávnění obsahuje označení účelu vydání, číslo služebního průkazu, jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance a identifikační údaje vydávajícího orgánu pomoci v hmotné nouzi.“.

 

91.

V § 63 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 69 zní:

(3) Zaměstnanci obcí zařazení do pověřených obecních úřadů nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností jako sociální pracovníci69) a zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v újezdních úřadech jako sociální pracovníci69) jsou na základě souhlasu osoby v hmotné nouzi a osob společně posuzovaných oprávněni v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona vstupovat do obydlí, v němž tyto osoby žijí, a to s cílem vykonávat činnosti sociální práce. Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat průkazem vydaným příslušným úřadem; náležitosti průkazu stanoví prováděcí právní předpis.

_________

69)

§ 109 a násl. zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

 

92.

V § 64 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:

(2) Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi, kteří jsou zařazeni jako sociální pracovníci69), jsou dále povinni v souvislosti s posuzováním stavu hmotné nouze příjemců příspěvku na živobytí a společně posuzovaných osob, které se nacházejí ve stavu hmotné nouze déle než tři kalendářní měsíce, s výjimkou nezaopatřených dětí,

a)

shromažďovat a analyzovat údaje o osobách v hmotné nouzi, potřebné pro posouzení jejich situace,

b)

dohodnout ve spolupráci s osobami v hmotné nouzi postup řešení jejich situace hmotné nouze,

c)

používat při řešení situace hmotné nouze osoby metody a postupy, které jsou vhodné pro tyto osoby,

d)

vést nezbytnou dokumentaci o metodách a postupech řešení situace hmotné nouze osob včetně zhodnocení při ukončení spolupráce s osobami v hmotné nouzi,

e)

spolupracovat s dalšími zaměstnanci orgánu pomoci v hmotné nouzi při řešení situace osob v hmotné nouzi a umožňovat kontrolu použitých metod a postupů,

f)

spolupracovat při řešení situace hmotné nouze osob s provozovateli sociálních služeb, s poradenskými zařízeními a organizacemi, které osobám v hmotné nouzi v obci pomáhají.

(3) Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 platí obdobně pro zaměstnance obcí, kteří jsou zařazeni do pověřených obecních úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností jako sociální pracovníci69), a zaměstnance státu, kteří jsou zařazeni k výkonu práce v újezdních úřadech jako sociální pracovníci69), při řešení situace osob v hmotné nouzi, a to bez ohledu na dobu, po kterou se tyto osoby ve stavu hmotné nouze nacházejí; přitom tito zaměstnanci spolupracují s příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce. Tito zaměstnanci jsou dále povinni v souvislosti s výkonem činností sociální práce vést Standardizovaný záznam sociálního pracovníka, který je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí.“.

 

93.

V § 65 úvodní části ustanovení se za slova „hmotné nouzi“ vkládají slova „ , pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady“.

 

94.

§ 66 se zrušuje.

 

95.

V § 67 odst. 1 a v § 67 odst. 2 se slova „pověřeného obecního úřadu“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“.

 

96.

V § 67 odst. 3 větě první se slova „pověřeného obecního úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“ a ve větě druhé se slova „pověřeného obecního úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“ a slova „místně příslušným ten pověřený obecní úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož“ se nahrazují slovy „místně příslušnou ta krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž“.

 

97.

V § 70 odst. 2 se slova „pověřeného obecního úřadu“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“.

 

98.

V § 72 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „obsahuje“ vkládají slova „kromě náležitostí stanovených správním řádem“.

 

99.

§ 72 odst. 1 se písmeno a) zrušuje.

Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).

 

100.

V § 72 odst. 1 písmeno b) zní:

b) prohlášení žadatele, že jeho celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že mu neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami,“.

 

101.

V § 72 odst. 2 písmeno c) zní:

c) prohlášení společně s ním posuzovaných osob, že jejich celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jim neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami.“.

 

102.

V § 72 odst. 3 písm. b) se za slova „doklad o výši“ vkládají slova „a úhradě“.

 

103.

V § 72 odst. 4 písm. b) se slova „ , popřípadě sdělení, že na příspěvek na bydlení nevzniká žadateli nárok (§ 33 odst. 2)“ zrušují.

 

104.

V § 72 odst. 4 písm. c) se za slova „doklad o výši“ vkládají slova „a úhradě“.

 

105.

V § 72 odst. 4 písm. e) se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 3“.

 

106.

V § 72 odst. 4 písm. f) se slova „; ustanovení odstavce 1 písm. c) v tomto případě neplatí“ zrušují.

 

107.

V § 72 odst. 5 se slova „ , jde-li o žádost osoby uvedené v § 2 odst. 4“ a slova „ , jde-li o žádost osoby uvedené v § 2 odst. 6“ zrušují.

 

108.

V § 74 se slova „ , nebo o údaje, k jejichž sdělení dal písemný souhlas (§ 41)“ zrušují.

 

109.

V § 76 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „K námitkám, které byly podány opožděně, se nepřihlíží.“.

 

110.

V § 77 odstavec 1 zní:

(1) O odvolání proti rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce rozhoduje ministerstvo.“.

 

111.

V § 79 odst. 2 se za slova „Orgány pomoci v hmotné nouzi“ vkládají slova „ , účastníci řízení a osoby společně posuzované,“.

 

112.

V § 80 se slova „§ 63 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 63 odst. 3“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1.

Podmínka bydliště na území České republiky podle § 5 odst. 1 písm. a) až e), § 5 odst. 2 písm. b) a § 5 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi se vztahuje na nároky, které vzniknou po 31. prosinci 2011.

2.

Rozhodné období, za které se zjišťuje příjem pro účely vzniku nároku na dávku, se pro účely řízení, které bylo zahájeno a nebylo pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzuje podle § 10 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3.

Výkon veřejné služby, který byl organizován obcí do 31. prosince 2011, pokračuje po dohodě s krajskou pobočkou Úřadu práce i po 31. prosinci 2011. Práva a povinnosti vyplývající z pojistné smlouvy kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo která jí bude způsobena, která byla uzavřena do 31. prosince 2011 na období po 31. prosinci 2011, převezme po dohodě s obcí krajská pobočka Úřadu práce. Náklady na pojistné z této smlouvy na období po 31. prosinci 2011 nese krajská pobočka Úřadu práce. Spisy týkající se výkonu veřejné služby jsou obce povinny bezúplatně předat příslušné krajské pobočce Úřadu práce bezodkladně po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Krajská pobočka Úřadu práce od 1. ledna 2012 zajistí ochranné pomůcky a pracovní předměty, pokud se s obcí nedohodne jinak.

4.

Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se nevymožené částky nahrazující neplacené výživné, o němž se nevede řízení o výkonu rozhodnutí, přestávají vymáhat a tyto pohledávky zanikají. V případě, kdy příjemce dávky ještě nepřijal dlužné výživné a pobíral příspěvek na živobytí s částkami nahrazující neplacené výživné podle § 32, zaniká ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povinnost vrátit tyto částky.

5.

Řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Část druhá

Změna zákona o sociálních službách (čl. 3-4)

Čl. III

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto:

1.

V § 3 písmeno c) zní:

c)

dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok, a který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb,“.

 

2.

V § 5 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

e)

Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“).“.

 

3.

V § 7 odstavec 1 zní:

(1) Příspěvek na péči (dále jen „příspěvek“) se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle tohoto zákona při zvládání základních životních potřeb osob. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu.“.

 

4.

V § 7 odst. 2 se slova „při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti“ nahrazují slovy „při zvládání základních životních potřeb“, slova „jiná fyzická osoba uvedená“ se nahrazují slovy „asistent sociální péče uvedený“ a za slova „podle § 85 odst. 1,“ se vkládají slova „nebo dětský domov52),“.

Poznámka pod čarou č. 52 zní:

__________

52)

Zákon č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

 

5.

V § 7 odst. 4, § 14a odst. 2, § 23 odst. 3 a 5, § 26a odst. 1 větě první, § 29 odst. 4, 5 a 6 a v § 108 odst. 4 se slova „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce“.

 

6.

§ 8 až 10 znějí:

§ 8

 

(1) Osoba do 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve

a)

stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři základní životní potřeby,

b)

stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb,

c)

stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat šest nebo sedm základních životních potřeb,

d)

stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat osm nebo devět základních životních potřeb,

a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby.

(2) Osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve

a)

stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby,

b)

stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb,

c)

stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb,

d)

stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb,

a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby.

 

§ 9

(1) Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby:

a)

mobilita,

b)

orientace,

c)

komunikace,

d)

stravování,

e)

oblékání a obouvání,

f)

tělesná hygiena,

g)

výkon fyziologické potřeby,

h)

péče o zdraví,

i)

osobní aktivity,

j)

péče o domácnost.

(2) Schopnost zvládat základní životní potřebu uvedenou v odstavci 1 písm. h) se hodnotí ve vztahu ke konkrétnímu zdravotnímu postižení a režimu stanovenému ošetřujícím lékařem.

(3) Schopnost zvládat základní životní potřebu uvedenou v odstavci 1 písm. j) se nehodnotí u osob do 18 let věku.

(4) Při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat základní životní potřeby; přitom se nepřihlíží k pomoci, dohledu nebo péči, která nevyplývá z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

(5) Pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu. Funkční schopnosti se hodnotí s využíváním zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využíváním běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení v domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku.

(6) Bližší vymezení schopností zvládat základní životní potřeby a způsob jejich hodnocení stanoví prováděcí právní předpis.

 

§ 10

 

U osoby do 18 let věku se při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby podle § 9 odst. 1 a při hodnocení potřeby mimořádné péče porovnává rozsah, intenzita a náročnost péče, kterou je třeba věnovat posuzované osobě se zdravotním postižením, s péčí, kterou je třeba věnovat zdravé fyzické osobě téhož věku. Při stanovení stupně závislosti u osoby do 18 let věku se nepřihlíží k potřebě péče, která vyplývá z věku osoby a tomu odpovídajícímu stupni biopsychosociálního vývoje. Mimořádnou péčí se rozumí péče, která svým rozsahem, intenzitou nebo náročností podstatně přesahuje péči poskytovanou osobě téhož věku.“.

 

7.

V § 11 odstavec 1 zní:

(1) Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc

a)

3 000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),

b)

6 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),

c)

9 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),

d)

12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).“.

 

8.

V § 11 se doplňuje odstavec 3, který zní:

(3) Částky příspěvku uvedené v odstavcích 1 a 2 se podle § 12 zvyšují o 2 000 Kč za kalendářní měsíc.“.

 

9.

V části druhé hlava III včetně nadpisu zní:

Hlava III

 

Zvýšení příspěvku

 

§ 12

 

(1) Zvýšení příspěvku podle § 11 odst. 3 náleží

a)

nezaopatřenému dítěti22) do 18 let věku, kterému náleží příspěvek, s výjimkou

1.

dítěte, kterému náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče podle zákona o státní sociální podpoře,

2.

dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než tento příspěvek,

3.

dítěte, které je v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež, a

b)

rodiči, kterému náleží příspěvek, a který pečuje o nezaopatřené dítě do 18 let věku,

jestliže rozhodný příjem oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných je nižší než dvojnásobek částky životního minima oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu27).

(2) Zvýšení příspěvku náleží v kalendářním měsíci, v němž se vyplácí příspěvek.

(3) Plné přímé zaopatření v zařízení pro péči o děti nebo mládež se posuzuje podle § 7 odst. 4 zákona o státní sociální podpoře. Pro účely nároku na zvýšení příspěvku se příjmem oprávněné osoby nebo společně posuzovaných osob rozumí příjmy podle § 5 zákona o státní sociální podpoře. Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem, je období kalendářního čtvrtletí, předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu zvýšení příspěvku prokazuje, popřípadě nárok na zvýšení příspěvku uplatňuje. Okruh společně posuzovaných osob se posuzuje podle § 7 zákona o státní sociální podpoře.

(4) Neprokáže-li oprávněná osoba rozhodný příjem, zastaví se výplata zvýšení příspěvku od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu zvýšení příspěvku na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se mělo uvedené zvýšení příspěvku vyplácet, nárok na zvýšení příspěvku zaniká.“.

 

10.

V § 16 odst. 1 větě první se slova „jiná fyzická osoba uvedená“ nahrazují slovy „asistent sociální péče uvedený“ a za slova „zdravotnické zařízení poskytující sociální služby podle § 52“ se vkládají slova „ , dětský domov“.

 

11.

V § 16 odst. 1 a 2 se slova „příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „příslušné krajské pobočce Úřadu práce“.

 

12.

§ 18 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 53 zní:

§ 18

Způsob výplaty příspěvku

 

(1) Příspěvek se vyplácí měsíčně, a to v kalendářním měsíci, za který náleží.

(2) Příspěvek vyplácí krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodnutí o příspěvku.

(3) Příspěvek se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů53), a to využitím platební funkce karty nebo převodem na platební účet určený příjemcem příspěvku anebo v hotovosti. Požádá-li příjemce příspěvku o změnu způsobu výplaty příspěvku, je krajská pobočka Úřadu práce povinna provést změnu způsobu výplaty od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla taková žádost doručena.

(4) Výši úhrady potřebné pomoci poskytnuté v kalendářním měsíci je poskytovatel sociálních služeb, který poskytuje sociální služby na základě oprávnění k jejich poskytování podle § 78 odst. 1, povinen příjemci příspěvku písemně vyúčtovat nejpozději do 15 kalendářních dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž byla pomoc poskytnuta.

(5) Podle odstavců 3 a 4 se nepostupuje, jde-li o výplatu příspěvku z důvodu přechodu nároku na jeho výplatu podle § 16, a je-li příspěvek vyplácen do ciziny; v těchto případech způsob výplaty určí plátce příspěvku, a to buď v hotovosti, nebo poukazem na platební účet.

(6) Dojde-li v době, ve které je příspěvek vyplácen, ke změně místa trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby, zastaví krajská pobočka Úřadu práce, která byla před touto změnou k výplatě příspěvku příslušná, výplatu příspěvku, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž se o změně trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby dozvěděla. Krajská pobočka Úřadu práce uvedená ve větě první předá krajské pobočce Úřadu práce příslušné podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby podklady, na jejichž základě byl příspěvek přiznán. Příslušná krajská pobočka Úřadu práce vyplácí příspěvek od měsíční splátky následující po kalendářním měsíci, v němž byla výplata příspěvku zastavena.

_________

53)

§ 4b zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb.“.

 

13.

V § 20 odst. 1, 3 a 5, § 22 odst. 5, § 23 odst. 5, § 25 odst. 1, 2 a 5, § 26 větě první a druhé a v § 29 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „Krajská pobočka Úřadu práce“.

 

14.

V § 20 odst. 4 se slova „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“.

 

15.

V § 21 odst. 1 písm. c) se slova „a dát písemný souhlas k ověření těchto skutečností“ zrušují.

 

16.

V § 21 odst. 1 písm. d) a odst. 2 písm. a) a c) se slova „příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „příslušné krajské pobočce Úřadu práce“.

 

17.

V § 21 odst. 2 písm. b) se slova „příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „příslušné krajské pobočky Úřadu práce“ a slova „neurčil-li obecní úřad obce s rozšířenou působností“ se nahrazují slovy „neurčila-li krajská pobočka Úřadu práce“.

 

18.

V § 21 odst. 2 písm. d) se slova „jinou fyzickou osobou uvedenou“ nahrazují slovy „asistentem sociální péče uvedeným“ a za slova „podle § 85 odst. 1,“ se vkládají slova „nebo dětským domovem“.

 

19.

V § 21 na konci textu odstavce 2 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

e)

písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí výši příjmu rozhodnou pro zvýšení příspěvku podle § 12.“.

 

20.

V § 21 odst. 4 větě první se slova „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“ a věta třetí se zrušuje.

 

21.

V § 21 se doplňuje odstavec 5, který zní:

(5) Jestliže byla výplata příspěvku zastavena z důvodu nesplnění některé z povinností uvedených v odstavcích 1 a 2, výplata příspěvku se obnoví od třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla povinnost opět splněna.“.

 

22.

V § 21a odst. 1 se slova „jiná fyzická osoba uvedená v § 83, která poskytuje oprávněné osobě pomoc, je povinna“ nahrazují slovy „asistent sociální péče uvedený v § 83, který poskytuje oprávněné osobě pomoc, jsou povinni“, slova „příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“ se nahrazují slovy „příslušné krajské pobočce Úřadu práce“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , a dětský domov“.

 

23.

V § 21a odst. 2 se slova „jiná fyzická osoba uvedená“ nahrazují slovy „asistent sociální péče uvedený“, za slova „hospicového typu“ se vkládají slova „a dětský domov“ a slova „příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“ se nahrazují slovy „příslušné krajské pobočce Úřadu práce“.

 

24.

V § 22 odst. 3 se slova „obecní úřad obce s rozšířenou působností, který příspěvek vyplácí nebo naposledy vyplácel“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce, která příspěvek vyplácí nebo naposledy vyplácela“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Přeplatky vybírá krajská pobočka Úřadu práce, která o povinnosti vrátit přeplatek rozhodla.“.

 

25.

V § 22 odst. 6 větě první se slova „a vymožené“ a slova „nebo vymožení“ zrušují a slovo „vymohl“ se nahrazuje slovem „vybral“ a ve větě druhé se slova „nebo vymožené“ a slova „nebo vymožení“ zrušují.

 

26.

§ 24 zní:

§ 24

 

Žádost o příspěvek musí kromě náležitostí stanovených správním řádem dále obsahovat

a)

označení fyzické nebo právnické osoby, která osobě poskytuje nebo bude poskytovat pomoc, rozsah pomoci a písemný souhlas fyzické nebo právnické osoby s jejím poskytováním,

b)

určení, jakým způsobem má být příspěvek vyplácen,

c)

doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně posuzovaných osob v rozhodném období v případech, kdy má být podle § 12 příspěvek zvýšen.“.

 

27.

V § 25 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Okresní správa sociálního zabezpečení zašle příslušné krajské pobočce Úřadu práce stejnopis posudku vydaného podle zvláštního právního předpisu51) s uvedením základních životních potřeb, které osoba není schopna zvládat, a dále s uvedením, zda jde o osobu s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo hluchoslepou, jestliže tato osoba nezvládá základní životní potřeby v oblasti orientace.“.

 

28.

V § 26 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

(2) Krajská pobočka Úřadu práce zastaví řízení o příspěvku, jestliže žadatel o příspěvek zemřel před provedením sociálního šetření podle § 25 odst. 1.“.

 

29.

V § 26a odst. 1 větě první se slova „§ 18 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 18 odst. 6“ a ve větě druhé se slova „obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce povinna“.

 

30.

V § 26a odst. 3 větě první se slova „příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „příslušné krajské pobočky Úřadu práce“ a ve větě druhé se slova „Tento obecní úřad“ nahrazují slovy „Tato krajská pobočka Úřadu práce“ a slovo „mu“ se nahrazuje slovem „“.

 

31.

§ 27 se zrušuje.

 

32.

V § 28 odstavec 1 zní:

(1) O odvolání proti rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce rozhoduje ministerstvo.“.

 

33.

V § 28 odst. 2 se slova „na žádost krajského úřadu“ zrušují.

 

34.

V § 29 odst. 1 písm. b) se slova „jinou fyzickou osobou uvedenou“ nahrazují slovy „asistentem sociální péče uvedeným“ a za slova „podle § 85 odst. 1,“ se vkládají slova „nebo dětským domovem“.

 

35.

V § 29 odst. 1 písm. d) se slovo „úkony“ nahrazuje slovy „základní životní potřeby“.

 

36.

V § 29 odst. 1 písm. e) se slova „jinou fyzickou osobou uvedenou“ nahrazují slovy „asistentem sociální péče uvedeným“.

 

37.

V § 29 odstavec 2 zní:

(2) Zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v krajské pobočce Úřadu práce a zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v ministerstvu jsou na základě souhlasu osoby oprávněni vstupovat do obydlí, v němž osoba žije, za účelem provedení sociálního šetření a kontroly využívání příspěvku. Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat služebním průkazem společně se zvláštním oprávněním vydaným příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce nebo ministerstvem jako doložkou služebního průkazu. Toto zvláštní oprávnění obsahuje označení účelu vydání, číslo služebního průkazu, jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance a identifikační údaje vydávající krajské pobočky Úřadu práce nebo ministerstva.“.

 

38.

V § 29 odst. 5 se slova „je povinen“ nahrazují slovy „je povinna“.

 

39.

V § 29 odst. 6 se slova „jiná fyzická osoba“ nahrazují slovy „asistent sociální péče“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Pro účely důchodového pojištění se v potvrzení uvede též údaj o výši příspěvku, která oprávněné osobě v době poskytování pomoci náležela.“.

 

40.

V § 29 odstavec 7 zní:

(7) Příjemce příspěvku je povinen na vyžádání správního orgánu, který provádí kontrolu využívání příspěvku prokázat, že byl příspěvek využit k zajištění pomoci, a to způsobem, který osvědčí využití příspěvku, nebo dokladem o vyplacení příspěvku fyzickým nebo právnickým osobám, které poskytují pomoc při zvládání základních životních potřeb, uvedeným v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášeným podle § 21 odst. 1 písm. d) nebo § 21 odst. 2 písm. c), a to nejvýše 1 rok zpětně, anebo využitím platební funkce karty sociálních systémů.“.

 

41.

V § 30 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Údaje o žadatelích o příspěvek, o příjemcích příspěvku, výši příspěvku a o fyzických a právnických osobách, které poskytují pomoc, jsou vedeny v informačním systému o příspěvku na péči, který je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, jehož správcem je ministerstvo.“ a ve větě druhé se slova „Obecní úřady obcí s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „Krajské pobočky Úřadu práce“.

 

42.

V § 30 odst. 2 větě první se slova „obecním úřadům obcí s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „krajským pobočkám Úřadu práce“ a věty druhá a třetí se zrušují.

 

43.

V § 30 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „ , obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a krajským úřadům“ nahrazují slovy „a krajským pobočkám Úřadu práce“.

 

44.

V § 30 odst. 5 až 7 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a jeho změny“.

 

45.

V § 30 odst. 10 se slova „Obecní úřady obcí s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „Krajské pobočky Úřadu práce“ a číslo „10“ se nahrazuje číslem „15“.

 

46.

Na konci § 38 se doplňuje věta „Každý má právo na poskytování služeb sociální péče v nejméně omezujícím prostředí.“.

 

47.

V § 75 odst. 2 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.

 

48.

V § 79 odst. 5 písm. a) se za slova „(dále jen identifikační číslo“)“ vkládají slova „ , číslo platebního účtu“.

 

49.

V § 79 odst. 5 písm. b) se za slova „hlášeného pobytu“ vkládají slova „ , číslo platebního účtu“.

 

50.

V § 79 odst. 5 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a číslo platebního účtu“.

 

51.

§ 83 včetně poznámky pod čarou č. 32 zní:

§ 83

 

(1) Registrace podle § 79 se nevyžaduje, poskytuje-li osobě pomoc osoba blízká nebo asistent sociální péče, který tuto činnost nevykonává jako podnikatel32).

(2) Asistentem sociální péče podle odstavce 2 může být pouze fyzická osoba, která je starší 18 let věku a zdravotně způsobilá. Zdravotní způsobilost se posuzuje podle § 29 odst. 1 písm. e).

(3) Asistent sociální péče je povinen s osobou, které poskytuje pomoc, uzavřít písemnou smlouvu o poskytnutí pomoci. Náležitostmi smlouvy je označení smluvních stran, rozsah pomoci, místo a čas poskytování pomoci a výše úhrady za pomoc.

_______

32)

§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.“.

 

52.

V § 85 odst. 1 větě první se slova „uvedené v § 84“ nahrazují slovy „uvedené v § 84 odst. 1“ a za větu první se vkládá věta „Do registru jsou povinni se na žádost zapsat také poskytovatelé sociálních služeb ve zdravotnickém zařízení ústavní péče podle § 52, speciální lůžková zdravotnická zařízení hospicového typu a dětský domov.“.

 

53.

V § 85 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „ , včetně hodnocení plnění standardů kvality sociálních služeb, a informaci o výsledku kontroly plnění podmínek stanovených pro registraci“.

 

54.

V § 85 odst. 5 se věta první nahrazuje větou „Registr v elektronické podobě dále obsahuje údaje o kapacitě, materiálním, technickém a personálním zabezpečení, poskytování základních a fakultativních činností a financování jednotlivých sociálních služeb, a zobecněné údaje o žadatelích, osobách, kterým je sociální služba poskytována, a o osobách, se kterými nemohla být uzavřena smlouva o poskytnutí sociální služby z důvodů uvedených v § 91 odst. 3, a to pro účely analytické a koncepční činnosti ministerstva.“.

 

55.

V § 85 odst. 5 se ve větě druhé za slova „v odstavci 1“ vkládají slova „prostřednictvím elektronického systému“.

 

56.

V § 92 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

d)

na území svého správního obvodu koordinuje poskytování sociálních služeb a realizuje činnosti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování osob; přitom spolupracuje s krajskou pobočkou Úřadu práce a krajským úřadem.“.

 

57.

V § 93 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

c)

na území svého správního obvodu koordinuje poskytování sociálních služeb a realizuje a koordinuje činnosti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování osob.“.

 

58.

Za § 93 se vkládá nový § 93a, který zní:

§ 93a

 

(1) Zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu obce s rozšířenou působností jako sociální pracovníci a zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu jako sociální pracovníci jsou na základě souhlasu osoby, která se nachází v nepříznivé sociální situaci nebo je ohrožena sociálním vyloučením anebo se v tomto stavu nachází, oprávněni v souvislosti s plněním úkolů podle § 92 písm. d) a § 93 písm. c) vstupovat do obydlí, v němž tato osoba žije, a to s cílem vykonávat činnosti sociální práce. Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat průkazem vydaným příslušným úřadem; náležitosti průkazu stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Zaměstnanci uvedení v odstavci 1 jsou v souvislosti s výkonem činností sociální práce povinni vést Standardizovaný záznam sociálního pracovníka, který je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí.“.

 

59.

V § 97 odstavec 1 zní:

(1) Inspekci poskytování sociálních služeb (dále jen „inspekce“) provádí u poskytovatelů, kterým bylo vydáno rozhodnutí o registraci, a u poskytovatelů sociálních služeb uvedených v § 84 krajská pobočka Úřadu práce; místní příslušnost se řídí podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby, popřípadě podle umístění organizační složky zahraniční právnické osoby na území České republiky.“.

 

60.

V § 97 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

(3) Při plnění povinnosti poskytovatelů sociálních služeb podle § 88 písm. i) je předmětem inspekce také posouzení, zda smlouva o poskytnutí sociální služby obsahuje náležitosti smlouvy podle § 91 odst. 2, a zda je výše úhrady sjednána v rámci výše úhrady stanovené v § 73 až 77.

(4) Členové inspekčního týmu jsou povinni v případě zjištěných nedostatků informovat o výsledku inspekce podle odstavce 3 osobu, která uzavřela smlouvu o poskytnutí sociální služby, nebo zákonného zástupce, popřípadě zástupce podle § 91 odst. 6, pokud uzavřeli smlouvu o poskytnutí sociální služby za osobu, která není schopna sama jednat.“.

 

61.

V § 98 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větami „Alespoň 1 člen inspekčního týmu musí být zaměstnancem státu zařazeným k výkonu práce v krajské pobočce Úřadu práce. Kraj může do inspekčního týmu vyslat svého zaměstnance; krajská pobočka Úřadu práce zařadí tohoto zaměstnance do inspekčního týmu.“.

 

62.

V § 98 odst. 8 se slova „Krajský úřad a ministerstvo jsou oprávněny“ nahrazují slovy „Krajská pobočka Úřadu práce je oprávněna“, slova „krajským úřadem nebo ministerstvem“ se nahrazují slovy „krajskou pobočkou Úřadu práce“ a slova „krajský úřad nebo ministerstvo“ se nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce“.

 

63.

V § 101 odst. 8 se slova „31. prosince 2011“ nahrazují slovy „31. prosince 2013“.

 

64.

V § 106 odst. 3 se slova „jiná fyzická osoba uvedená v § 83, která poskytovala“ nahrazují slovy „asistent sociální péče uvedený v § 83, kteří poskytovali“.

 

65.

V § 107 odst. 2 písm. m) se slova „krajským úřadem nebo ministerstvem“ nahrazují slovy „krajskou pobočkou Úřadu práce“.

 

66.

V § 107 odst. 2 se na konci písmene n) zrušuje slovo „nebo“ a na konci písmene o) se tečka nahrazuje čárkou.

 

67.

V § 107 se na konci odstavce 2 doplňuje písmeno p), které zní:

p)

uzavře smlouvu, která neobsahuje náležitosti smlouvy podle § 91 odst. 2.“.

 

68.

V § 107 odst. 4 se za slova „podle § 52,“ vkládají slova „dětský domov“.

 

69.

V § 107 odst. 5 písm. b) se slova „a h) a odstavce 4“ nahrazují slovy „ , h), p) a odstavce 4“.

 

70.

V § 108 se doplňuje odstavec 6, který zní:

(6) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“.

 

71.

Na konci textu § 109 se doplňují slova „ , zjišťuje potřeby obyvatel obce a kraje a koordinuje poskytování sociálních služeb“.

 

72.

§ 111 včetně poznámky pod čarou č. 43 zní:

§ 111

 

(1) Zaměstnavatel je povinen zabezpečit sociálnímu pracovníku další vzdělávání v rozsahu nejméně 24 hodin za kalendářní rok, kterým si obnovuje, upevňuje a doplňuje kvalifikaci. Pokud pracovní poměr sociálního pracovníka u téhož zaměstnavatele netrvá celý kalendářní rok, činí rozsah dalšího vzdělávání jednu dvanáctinu částky rozsahu uvedeného ve větě první za každý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru. V případě nepřítomnosti v práci v rozsahu delším než jeden kalendářní měsíc se rozsah dalšího vzdělávání krátí o jednu dvanáctinu celkové částky rozsahu. Povinnost zabezpečení dalšího vzdělávání se nevztahuje na zaměstnance ve zkušební době.

(2) Formy dalšího vzdělávání jsou

a)

specializační vzdělávání zajišťované vysokými školami a vyššími odbornými školami navazující na získanou odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka,

b)

účast v kurzech s akreditovaným programem,

c)

odborné stáže,

d)

účast na školicích akcích.

(3) Další vzdělávání podle odstavce 2 písm. b) se uskutečňuje na základě akreditace vzdělávacích zařízení a vzdělávacích programů udělené ministerstvem na vysokých školách, vyšších odborných školách a ve vzdělávacích zařízeních právnických a fyzických osob (dále jen „vzdělávací zařízení“).

(4) Dalším vzděláváním podle odstavce 2 písm. c) se rozumí výkon odborné činnosti na základě písemné smlouvy mezi zaměstnavatelem a zařízením zajišťujícím odbornou stáž.

(5) Dalším vzděláváním podle odstavce 2 písm. d) se rozumí vzdělávací akce v maximálním rozsahu 8 hodin organizovaná zaměstnavatelem nebo odbornou organizací, jejíž je zaměstnavatel členem, a která je vzdělávacím zařízením akreditovaným ministerstvem.

(6) Účast na dalším vzdělávání podle odstavce 2 se považuje za prohlubování kvalifikace podle zvláštního právního předpisu43).

(7) Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání podle odstavce 2 písm. a) a b) je osvědčení vydané vzdělávacím zařízením, které další vzdělávání pořádalo. Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání podle odstavce 2 písm. c) a d) je potvrzení vydané zařízením, ve kterém byla zajišťována odborná stáž, nebo zaměstnavatelem jako organizátorem odborné stáže nebo školicí akce.

__________

43)

§ 230 zákoníku práce.“.

 

73.

V § 116 odst. 9 větě třetí se slova „§ 111 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 111 odst. 2“ a na konci odstavce se doplňují věty „Ustanovení § 111 odst. 1 věta druhá až čtvrtá a odst. 3 až 5 a 7 platí obdobně. Povinnost účasti na dalším vzdělávání podle věty první se nevyžaduje za kalendářní rok, v němž pracovník v sociálních službách absolvoval akreditovaný kvalifikační kurz.“.

 

74.

§ 118 se zrušuje.

 

75.

V § 119 odst. 2 se slova „§ 9 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 9 odst. 6“, slova „§ 29 odst. 7“ se zrušují a za slova „§ 91 odst. 3 písm. c)“ se vkládají slova „§ 93a odst. 1“.

Čl. IV

Přechodná ustanovení

1.

Řízení o příspěvku na péči zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V řízení o příspěvku na péči zahájeném a pravomocně neskončeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se provede posouzení stupně závislosti za období do 31. prosince 2011 podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a za období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2.

Příspěvek na péči náležející ke dni účinnosti tohoto zákona osobám do 18 let věku ve výši podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží naposledy za měsíc prosinec 2011. Příslušná krajská pobočka Úřadu práce doručí nejpozději do dne výplaty příspěvku na péči za měsíc leden 2012 těmto osobám písemné sdělení o změně výše tohoto příspěvku podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3.

Děti starší 1 roku věku, které podle § 30 odst. 1 písm. e) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zakládaly ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nárok na rodičovský příspěvek z důvodu zdravotního postižení, a kterým nenáležel k tomuto dni příspěvek na péči, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby

a)

ve stupni I (lehká závislost), jde-li o děti dlouhodobě zdravotně postižené,

b)

ve stupni II (středně těžká závislost), jde-li o děti dlouhodobě těžce zdravotně postižené.

Těmto osobám náleží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona příspěvek na péči ve výši podle § 11 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud si nezvolí rodičovský příspěvek nejpozději do 31. ledna 2012, a to po dobu, než je na základě nového posouzení zdravotního stavu vydáno rozhodnutí o příspěvku na péči, nejdéle však do 31. prosince 2012.

4.

Příslušný orgán, který vydal rozhodnutí o registraci podle § 78 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vyzve nejpozději do 31. ledna 2012 písemným sdělením poskytovatele sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aby ve lhůtě do 1 měsíce od doručení výzvy na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí sdělili číslo platebního účtu, na který bude vyplácena úhrada za potřebnou pomoc z příspěvku na péči podle § 18 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5.

Poskytovatelé pomoci osobám závislým na pomoci jiné osoby ve zdravotnických zařízeních ústavní péče podle § 52, speciálních lůžkových zdravotnických zařízeních hospicového typu a v dětských domovech, kteří poskytují pomoc podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a tuto pomoc poskytují i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinni podat žádost o zapsání do registru poskytovatelů podle § 85 ve lhůtě nejpozději do 31. března 2012.

Část třetí

Změna zákona o státní sociální podpoře (čl. 5-6)

Čl. V

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto:

1.

§ 2a zní:

§ 2a

 

Orgány státní sociální podpory, které vykonávají státní správu podle tohoto zákona, jsou

a)

Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“),

b)

Ministerstvo práce a sociálních věcí.“.

 

2.

V § 3 se na konci odstavců 1 a 2 doplňuje závěrečná část ustanovení „ , podmínkou je, že mají na území České republiky bydliště“.

 

3.

V § 3 odst. 2 se na konci textu písmen d) a e) slova „pokud mají na území České republiky bydliště,“ zrušují.

 

4.

V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 57 zní:

(3) Co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi57).“.

__________

57)

§ 5 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

 

5.

V § 3 odst. 4 se slova „Krajský úřad příslušný podle místa pobytu osoby“ nahrazují slovy „Ministerstvo práce a sociálních věcí“.

 

6.

V § 5 odst. 1 písm. b) bodě 4 se slova „měsíční přídavek na bydlení a“ zrušují.

 

7.

§ 9 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 9 zrušuje.

 

8.

V § 11 odst. 1 se na konci písmene c) doplňuje věta „Posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona upravuje zákon upravující organizaci a provádění sociálního zabezpečení58).“.

Poznámka pod čarou č. 58 zní:

_________

58)

§ 8 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

 

9.

V § 19 odst. 2 se věta třetí zrušuje.

 

10.

Za § 27 se vkládá nový § 27a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 59 zní:

§ 27a

Doba poskytování příspěvku na bydlení

 

(1) Příspěvek na bydlení náleží nejdéle po dobu 84 kalendářních měsíců v období 10 kalendářních let. Sčítají se všechny doby pobírání příspěvku na bydlení v posledních 10 letech před kalendářním měsícem, na který oprávněná osoba žádá o tento příspěvek, a to i při změně bytu u téže oprávněné osoby.

(2) Nejvýše přípustná doba pobírání příspěvku na bydlení 84 kalendářních měsíců podle odstavce 1 neplatí, jde-li o byt,

a)

který užívá osoba, které byl poskytnut příspěvek na úpravu tohoto bytu podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením59),

b)

zvláštního určení podle občanského zákoníku, pokud je užívaný osobou, jejíž zdravotní stav zvláštní úpravu vyžaduje,

c)

kde rodinu tvoří výlučně osoby starší 70 let.

_________

59)

Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících předpisů.“.

 

11.

Nadpis nad § 30 se zrušuje.

 

12.

§ 30 včetně nadpisu zní:

§ 30

Podmínky nároku na rodičovský příspěvek

a jeho výše

 

(1) Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte, a to nejdéle do doby, kdy byla na rodičovském příspěvku vyplacena z důvodu péče o totéž nejmladší dítě v rodině celková částka 220 000 Kč, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku podle odstavců 3 a 4 je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění.

(3) Rodič může volit výši rodičovského příspěvku, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600 Kč až do částky 11 500 Kč měsíčně, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu. V případě, že u každého z rodičů lze stanovit ke dni narození dítěte uvedený vyměřovací základ podle věty první, vychází se při stanovení výše rodičovského příspěvku z toho vyměřovacího základu, který je vyšší.

(4) Rodič může volit výši rodičovského příspěvku až do částky 7 600 Kč měsíčně, jestliže

a)

lze alespoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce nepřevyšující 7 600 Kč,

b)

ke dni narození nejmladšího dítěte, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, nelze stanovit denní vyměřovací základ jen proto, že v průběhu pobírání rodičovského příspěvku poskytovaného z důvodu péče o dříve narozené dítě v rodině uplynula podpůrčí doba pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství a nárok na rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině vzniká bezprostředně po nároku na rodičovský příspěvek náležející na starší dítě;

odstavec 3 věta druhá platí i zde.

(5) Nelze-li stanovit žádnému z rodičů v rodině k datu narození nejmladšího dítěte v rodině denní vyměřovací základ podle odstavců 3 a 4, náleží rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně do konce devátého měsíce věku nejmladšího dítěte a od desátého měsíce věku ve výši 3 800 Kč měsíčně do 4 let věku dítěte.

(6) Dojde-li v rodině ke změně osob, které jsou pro stanovení výše rodičovského příspěvku posuzovány jako rodiče, a v souvislosti s tím

a)

dojde ke změně výše vyměřovacího základu podle odstavce 3 nebo 4, nebo

b)

dojde k takové změně, že lze rodičovský příspěvek stanovený podle odstavce 4 stanovit podle odstavce 3,

stanoví se rodičovský příspěvek podle nově splněných podmínek, a to od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž ke změně podmínek došlo.

(7) Volbu výše rodičovského příspěvku je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek. Volbu výše rodičovského příspěvku lze měnit, nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích, po které byl rodičovský příspěvek vyplácen, a to i v případě, že došlo u rodičovského příspěvku ke změně oprávněné osoby nebo ke změně podle odstavce 5. Volbu výše rodičovského příspěvku nelze provést zpětně. Volba výše rodičovského příspěvku se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby, která se podává u krajské pobočky Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje.

(8) Jestliže po odpočtu všech vyplacených částek rodičovského příspěvku od celkové částky 220 000 Kč zbývá částka, která je nižší než částka, která byla naposledy na rodičovském příspěvku vyplacena, vyplatí se tento rozdíl ve splátce rodičovského příspěvku náležejícího za poslední kalendářní měsíc.“.

 

13.

V § 30a se odstavce 1 až 3 zrušují.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 1 a 2.

 

14.

V § 30a odst. 1 se slova „nejde-li o nárok na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 4“ nahrazují slovy „a to i v případě, že nebyla vyplacena celková částka rodičovského příspěvku“.

 

15.

V § 30a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Zanikl-li nárok na rodičovský příspěvek proto, že se nejmladším dítětem v rodině stalo jiné dítě, náleží rodičovský příspěvek v kalendářním měsíci, v němž vznikl nárok, ve výši, která náleží z důvodu péče o dítě, které se stalo nejmladším dítětem v rodině.“.

 

16.

Pod § 30b se vkládá nadpis „Podmínka osobní celodenní péče o dítě“.

 

17.

V § 30b odst. 1 písm. b) se slova „ , peněžitou pomoc“ zrušují.

 

18.

V § 30b odst. 1 písm. d) se slova „2, 3, 4, 7, 10 nebo 15“ nahrazují slovy „4 let“ a v § 30b odst. 1 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje.

 

19.

V § 30b se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

 

20.

V § 30b odst. 2 se slova „odst. 1“ nahrazují slovy „odst. 3 nebo 4“.

 

21.

V § 30b se doplňuje odstavec 4, který zní:

(4) Rodičovský příspěvek nenáleží, jestliže nejmladšímu dítěti v rodině, které zakládá nebo by zakládalo nárok na rodičovský příspěvek, náleží příspěvek na péči.“.

 

22.

V § 31 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Pro nárok na rodičovský příspěvek musí podmínka bydliště na území České republiky být splněna u oprávněné osoby i u dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek.“.

 

23.

V § 31 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Je-li rodičem dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek nezletilá osoba, lze ji přiznat rodičovský příspěvek, jen jestliže soud této osobě, která dosáhla věku 16 let, přiznal rodičovskou zodpovědnost podle zákona o rodině.“.

 

24.

V § 31 odstavec 3 zní:

(3) Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží, jestliže

a)

dítě, které nedosáhlo 2 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci,

b)

dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zařízenou pro zdravotně postižené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně,

c)

dítě zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně,

d)

dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně a jestliže oba rodiče nebo osamělý rodič je osobou závislou na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách,

e)

rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy uvedené v písmenu a), v době, kdy je výdělečně činný nebo je žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (§ 12 až 15), s výjimkou studia za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil;

docházka do uvedených zařízení se nesleduje u dětí starších 2 let.“.

25.

§ 32 se zrušuje.

 

26.

V § 37 odstavec 3 zní:

(3) Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle odstavce 2 se částka životního minima dítěte násobí, jde-li o dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby

a)

ve stupni I (lehká závislost), koeficientem 2,35,

b)

ve stupni II (středně těžká závislost), koeficientem 2,90,

c)

ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), koeficientem 3,10.“.

 

27.

V § 47 se doplňuje odstavec 3, který zní:

(3) Podmínka trvalého pobytu a bydliště podle § 3 se nezjišťuje pro nárok na pohřebné, jestliže jde o dítě mrtvě narozené.“.

 

28.

V § 50 se slova „a Ministerstvu práce a sociálních věcí“ zrušují.

 

29.

Za § 54 se vkládá nový § 54a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 62 zní:

§ 54a

Zvláštní ustanovení o důsledcích neplnění povinné školní docházky dítěte

 

(1) Jestliže byla alespoň jednomu z rodičů pravomocně uložena sankce podle zvláštního právního předpisu62) za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky staršího dítěte v rodině, tak se z celkové částky 220 000 Kč rodičovského příspěvku, který náleží rodiči z titulu péče o nejmladší dítě v rodině, odečítá částka 22 800 Kč. Jestliže počínaje kalendářním měsícem následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí o uložení sankce uvedené ve větě první, již je nárok na částku rodičovského příspěvku nižší než 22 800 Kč, odečte se tato zbývající částka od celkové částky rodičovského příspěvku. Rozdíl mezi částkou 22 800 Kč a zbývající částkou rodičovského příspěvku podle věty druhé je přeplatkem na rodičovském příspěvku, který je rodič povinen vrátit.

(2) Odstavec 1 neplatí v případech, kdy rodiči náleží rodičovský příspěvek podle ustanovení § 30 odst. 5. V případech uvedených ve větě první platí, že nárok na výplatu rodičovského příspěvku nemá rodič, kterému byla uložena sankce podle zvláštního právního předpisu62) za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky dítěte v rodině, a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, ve kterém rozhodnutí o uložení sankce nabylo právní moci. Nárok na rodičovský příspěvek za toto období nemůže uplatnit ani druhý z rodičů.

(3) Nárok na výplatu odměny pěstouna nebo odměny pěstouna ve zvláštních případech vůči dítěti, které řádně neplní povinnou školní docházku, nemá pěstoun, kterému byla pravomocně uložena sankce podle zvláštního právního předpisu62) za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky dítěte svěřeného do pěstounské péče, a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, ve kterém rozhodnutí o uložení sankce nabylo právní moci.

(4) Rodič pobírající rodičovský příspěvek v případech, kdy jemu nebo druhému z rodičů byla pravomocným rozhodnutím uložena sankce podle zvláštního právního předpisu62), je povinen písemně oznámit orgánu státní sociální podpory, který mu vyplácí rodičovský příspěvek, že jemu nebo druhému z rodičů byla pravomocným rozhodnutím uložena sankce za neplnění povinností souvisejících s plněním povinné školní docházky dítěte v rodině, a to do 8 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(5) Orgán, který pravomocně rozhodl o uložení sankce rodiči nebo pěstounovi za neplnění povinností souvisejících s plněním povinné školní docházky dítěte podle zvláštního právního předpisu62), je povinen písemně oznámit orgánu státní sociální podpory, který uvedeným osobám vyplácí rodičovský příspěvek nebo odměnu pěstouna (odměnu pěstouna ve zvláštních případech), že tuto sankci uložil, a to do 8 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

__________

62)

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.“.

 

30.

V § 58 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Dávka se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů63), a to převodem na platební účet příjemce, v hotovosti, nebo využitím platební funkce karty sociálních systémů63).“.

 

Poznámka pod čarou č. 63 zní:

__________

63)

§ 4b zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb.“.

 

31.

V § 59 odst. 3 se slova „podle sdělení orgánu pomoci v hmotné nouzi48e)“ včetně poznámky pod čarou č. 48e zrušují.

 

32.

V § 59 se doplňuje odstavec 7, který zní:

(7) Příspěvek na bydlení lze použít bez souhlasu příjemce k přímé úhradě nájemného nebo služeb spojených s bydlením, a to tak, že plátce příspěvku jej poukazuje pronajímateli nebo poskytovateli služeb.“.

 

33.

V § 61 odst. 3 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje a v § 61 odst. 4 se slova „písm. a) a c)“ nahrazují slovy „písm. a)“.

 

34.

V § 62 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

(5) Přeplatek na rodičovském příspěvku nevzniká za dobu, po kterou byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek z důvodu péče o dítě, které přestalo být nejmladším dítětem v rodině, pokud na tuto dobu rodiči náležel rodičovský příspěvek z důvodu péče o později narozené dítě, které se stalo nejmladším dítětem v rodině. Částka rodičovského příspěvku, která nenáležela proto, že dítě přestalo být nejmladším dítětem v rodině, a částka rodičovského příspěvku, která náležela z důvodu péče o dítě, které se později stalo nejmladším dítětem v rodině, se zúčtují; uvedená zúčtovaná částka se započte do celkové částky náležející z důvodu péče o dítě v rodině, které se stalo později nejmladším dítětem v rodině.“.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.

 

35.

V § 62 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Přeplatky vybírá krajská pobočka Úřadu práce, která o povinnosti vrátit přeplatek rozhodla.“.

 

36.

V § 63 odst. 1 se slova „uvedené v § 9“ nahrazují slovy „posouzení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení58)“.

 

37.

V § 63 odst. 3 se slova „ostatním orgánům státní sociální podpory“ nahrazují slovy „krajským pobočkám Úřadu práce“.

 

38.

V § 63 odst. 3 se na konci textu věty třetí doplňují slova „a orgánům zeměměřickým a katastrálním60) údaje nezbytné pro ověření totožnosti osoby, která činí podání v elektronické podobě ve věcech patřících do působnosti těchto orgánů“.

Poznámka pod čarou č. 60 zní:

__________

60)

Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.“.

 

39.

V § 63 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Veškeré údaje, které jsou vedeny v informačním systému o dávkách státní sociální podpory, jsou součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí61).“.

Poznámka pod čarou č. 61 zní:

__________

61)

§ 4a zákona č. 73/2011 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb.“.

 

40.

V § 63 odst. 7 písm. e), odst. 8 písm. e) a odst. 9 písm. d) se za slova „rodné číslo“ doplňují slova „a jeho změny“.

 

41.

V § 63 odst. 12 se slova „Ministerstvo práce a sociálních věcí a orgány“ nahrazují slovem „Orgány“.

 

42.

V § 63a odst. 1 se slova „§ 62 odst. 4 a 5 a odst. 6“ nahrazují slovy „§ 62 odst. 4 a 6 a odst. 7“ a v odstavci 2 se slova „odst. 4 a 5“ nahrazují slovy „odst. 4 a 6“.

 

43.

V § 64 odst. 1 se slova „a zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu“ zrušují.

 

44.

V § 64 odst. 3 písm. a) se slova „§ 9 odst. 2 písm. a) a b)“ nahrazují slovy „podle zvláštního právního předpisu58)“ a slova „orgánům pomoci v hmotné nouzi údaje potřebné pro rozhodování o pomoci v hmotné nouzi49a), obecním úřadům a krajským úřadům údaje potřebné při rozhodování o dávkách sociální péče“, včetně poznámky pod čarou č. 49a se zrušují.

 

45.

V § 64 odst. 3 se písmeno d) zrušuje.

Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g).

 

46.

V § 64 odst. 4 se písmeno a) zrušuje.

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).

 

47.

V § 64 se odstavec 5 zrušuje.

Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7.

 

48.

V § 64 odst. 5 se slova „Ministerstvo práce a sociálních věcí a“ zrušují.

 

49.

V § 64a odst. 1 větě první se slova „Ministerstvo práce a sociálních věcí a orgány“ nahrazují slovem „Orgány“ a věta druhá se zrušuje.

 

50.

V § 64a odst. 1 se za slova „o dávkách státní sociální podpory“ vkládají slova „a obdobných dávkách v cizině“.

 

51.

V § 64a odst. 2 se za slova „sdělovat Ministerstvu práce a sociálních věcí“ vkládají slova „a příslušným institucím v cizině“ a za slova „vyplývajících pro Ministerstvo práce a sociálních věcí“ vkládají slova „a pro tyto instituce“.

 

52.

V § 64a odst. 3 se za slovo „získané“ vkládají slova „orgány státní sociální podpory“ a slova „Ministerstvem práce a sociálních věcí“ se zrušují.

 

53.

V § 65 odst. 4 větě první se slova „a vymáhá“ zrušují a věta druhá se nahrazuje větou „Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“.

 

54.

V § 65c odst. 6 se věta druhá nahrazuje větou „Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“.

 

55.

V § 68 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „obsahovat“ vkládají slova „kromě náležitostí stanovených správním řádem“.

 

56.

V § 68 odst. 1 se písmena a) a b) zrušují.

Dosavadní písmena c) až k) se označují jako písmena a) až i).

 

57.

V § 68 odst. 1 písm. c) bodu 1 se slova „jejich výši“ nahrazují slovy „výši jejich vyměřovacího základu“.

 

58.

V § 68 odst. 1 písm. c) bod 2 zní:

2. jméno, příjmení, rodné číslo, místo pobytu nejmladšího dítěte v rodině, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, a dalších dětí v rodině mladších 4 let, které by s ohledem na věk mohly zakládat nárok na rodičovský příspěvek,“.

 

59.

V § 68 odst. 1 písm. c) bod 4 zní:

4. potvrzení o pobytu dítěte uvedeného v bodě 2 v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku, nebo v léčebně rehabilitačním zařízení,“.

 

60.

V § 68 odst. 1 písm. c) bodu 5 se za slova „na rodičovský příspěvek“ vkládají slova „a jeho výši“.

 

61.

V § 68 odst. 1 písm. e) se za slovo „bydlení“ doplňují slova „; žádost o příspěvek na bydlení musí obsahovat také doklady o skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení podle § 27a odst. 2 a prohlášení oprávněné osoby, že jeho celkové sociální a majetkové poměry mu neumožňují řešit problém bydlení jinak, než podáním žádosti o příspěvek na bydlení,“.

 

62.

V § 68 se odstavec 6 zrušuje.

Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.

 

63.

V § 69 odst. 1 písm. b) se na konci doplňují slova „nejde-li o případ uvedený v § 51 odst. 1 a 2,“.

 

64.

V § 69 odst. 1 písm. d) se slova „odst. 5“ nahrazují slovy „odst. 6“ a v písmenu f) se slova

odst.

3“ nahrazují slovy „odst. 4“.

 

65.

V § 69 odst. 2 se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 4“.

 

66.

V § 69 se odstavec 3 zrušuje.

 

67.

V § 70 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „K námitkám, které byly podány opožděně, se nepřihlíží.“.

 

68.

V § 71 odst. 1 se slova „krajský úřad“ nahrazují slovy „Ministerstvo práce a sociálních věcí“.

 

69.

§ 73 a 73b se zrušují.

 

70.

V § 73a se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 4“.

Čl. VI

Přechodná ustanovení

1.

Podmínka bydliště na území České republiky podle § 3 odst. 2 až 4 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění tohoto zákona, pro nárok na dávky státní sociální podpory se vztahuje na nároky, které vzniknou po 31. prosinci 2011; jde-li o nároky na dávky státní sociální podpory, které vznikly před 1. lednem 2012 podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ke dni účinnosti tohoto zákona, uvedená podmínka bydliště na území České republiky se vztahuje na nároky na dávky státní sociální podpory od 1. října 2012.

2.

Nárok na rodičovský příspěvek, který ke dni 31. prosince 2011 náležel podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ke dni účinnosti tohoto zákona, z důvodu péče o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, jde-li o dítě, které je ke dni účinnosti tohoto zákona mladší 3 let, bude náležet i po 31. prosinci 2011, nejdéle však do 3 let věku tohoto dítěte, ve výši 7 600 Kč měsíčně s tím, že úprava výše rodičovského příspěvku při jeho souběhu s peněžitou pomocí v mateřství nebo nemocenským poskytovaným v souvislosti s porodem platí i zde. Rodičovský příspěvek bude po 31. prosinci 2011 vyplácet příslušný orgán státní sociální podpory bez žádosti v případě, že dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek nemá zároveň nárok na příspěvek na péči. Má-li toto dítě nárok na příspěvek na péči, musí rodič nejpozději do 31. ledna 2012 písemně provést volbu pouze jedné dávky, protože § 30b odst. 4 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro tyto případy. Po provedené volbě krajská pobočka Úřadu práce odejme druhou dávku.

3.

Nejde-li o nárok na rodičovský příspěvek podle bodu 2, nárok na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. e) a odst. 4 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném do dne 31. prosince 2011, náleží naposledy za měsíc prosinec 2011. Rodičovský příspěvek, který náleží podle věty první do dne účinnosti tohoto zákona, se vyplatí naposledy za prosinec 2011. O zániku nároku na rodičovský příspěvek zašle orgán státní sociální podpory jeho poživateli sdělení, v němž současně informuje o nárocích dítěte po 31. prosinci 2011.

4.

Jde-li o nárok na rodičovský příspěvek, na který vznikl nárok přede dnem účinnosti tohoto zákona a který bude náležet i po 31. prosinci 2011, může rodič

a)

čerpat rodičovský příspěvek po 31. prosinci 2011 podle právní úpravy platné přede dnem účinnosti tohoto zákona, nebo

b)

nejdříve 1. ledna 2012 požádat o změnu rodičovského příspěvku podle právní úpravy platné ode dne 1. ledna 2012, přičemž částky rodičovského příspěvku vyplacené před 1. lednem 2012 se započtou do celkové částky rodičovského příspěvku podle § 30a odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Změna rodičovského příspěvku se provede na základě písemné žádosti podané rodičem.

5.

Dítě, kterému ke dni účinnosti tohoto zákona náleží z dávek pěstounské péče příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ke dni účinnosti tohoto zákona, se považuje pro účely tohoto příspěvku nejdéle do 31. prosince 2012

a)

za dítě, které je osobou závislou na péči jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost), bylo-li před 1. lednem 2012 dlouhodobě nemocné,

b)

za dítě, které je osobou závislou na péči jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), bylo-li před 1. lednem 2012 dlouhodobě zdravotně postižené,

c)

za dítě, které je osobou závislou na péči jiné fyzické osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), bylo-li před 1. lednem 2012 dlouhodobě těžce zdravotně postižené, pokud dítě nebylo posouzeno podle zákona o sociálních službách pro účely příspěvku na péči.

6.

Nárok na sociální příplatek podle čl. VIII bodu 2 zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, zaniká dnem 31. prosince 2011. O zániku nároku na sociální příplatek zašle orgán státní sociální podpory jeho poživateli sdělení, které se nedoručuje do vlastních rukou.

7.

Řízení o dávkách státní sociální podpory zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

8.

Ustanovení § 54a zákona o státní sociální podpoře, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije vůči rodičům nebo pěstounovi, kterým byla uložena sankce podle zvláštního právního předpisu za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky dítěte v rodině nebo v pěstounské péči, pokud tato sankce nabyla právní moci nejdříve počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

9.

V případech, kdy rodiči vznikl nárok na rodičovský příspěvek přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se na základě uložení pravomocné sankce podle zvláštního právního předpisu za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky dítěte v rodině postupuje ohledně nároku na výplatu rodičovského příspěvku podle ustanovení § 54a odst. 2 zákona o státní sociální podpoře, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Část čtvrtá

Změna zákona o úřadu práce české republiky a o změně souvisejících zákonů (čl. 7-8)

Čl. VII

Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, se mění takto:

1.

V § 2 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

 

2.

§ 4 včetně poznámek pod čarou č. 3 až 5 a č. 8 až 10 zní:

§ 4

 

(1) Úřad práce plní úkoly v oblastech

a)

zaměstnanosti,

b)

ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele,

c)

státní sociální podpory,

d)

dávek pro osoby se zdravotním postižením,

e)

příspěvku na péči a inspekce poskytování sociálních služeb a

f)

pomoci v hmotné nouzi,

v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti3), zákonem o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů4), zákonem o státní sociální podpoře5), zákonem o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů8), zákonem o sociálních službách9) a zákonem o pomoci v hmotné nouzi10).

(2) Úřad práce je přístupovým místem pro zajištění elektronické komunikace v oblasti sociálního zabezpečení a zaměstnanosti mezi členskými státy Evropské unie.

__________

3)

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

4)

Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5)

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

8)

Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.

9)

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

10)

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.“.

 

3.

Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje.

 

4.

Za § 4 se vkládají nové § 4a a 4b, které včetně nadpisu znějí:

Jednotný informační systém práce a sociálních věcí

 

§ 4a

 

(1) Ministerstvo je správcem Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, jehož součástí jsou veškeré údaje z informačních systémů o dávkách státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, o příspěvku na péči, o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a v oblasti státní politiky zaměstnanosti. Správou evidence údajů o výplatách dávek uvedených v předchozí větě může správce Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí pověřit Českou správu sociálního zabezpečení. Součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí je rovněž Standardizovaný záznam sociálního pracovníka vedený podle zákona o pomoci v hmotné nouzizákona o sociálních službách; vzor Standardizovaného záznamu sociálního pracovníka stanoví ministerstvo vyhláškou.

(2) Ministerstvo zřídí na žádost pověřeného obecního úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo újezdního úřadu zaměstnancům těchto úřadů oprávnění k přístupu k údajům Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí a tento přístup eviduje. Zpřístupněnými údaji jsou údaje o podaných žádostech o dávku, nároku na dávku a na její výplatu, výši dávky a formě její výplaty a údaje o stanovených sankcích spojených s porušením podmínek nároku na dávku a na její výplatu. Přístup zaměstnance k údajům o osobách hlášených k trvalému nebo hlášenému místu pobytu v obvodu územní působnosti pověřeného obecního úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo újezdního úřadu se zřizuje za účelem výkonu povinností podle § 92 písm. d) zákona o sociálních službách a podle § 64 odst. 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi.

(3) Ministerstvo zřídí na žádost krajského úřadu zaměstnanci krajského úřadu oprávnění k přístupu k údajům Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí a tento přístup eviduje. Zpřístupněnými údaji jsou údaje uvedené v odstavci 2 větě druhé. Přístup zaměstnance k údajům o osobách hlášených k trvalému nebo hlášenému místu pobytu v územním obvodu kraje se zřizuje za účelem výkonu povinností podle § 93 písm. c) zákona o sociálních službách.

(4) Ministerstvo zřídí na žádost krajské pobočky Úřadu práce zaměstnanci krajské pobočky Úřadu práce oprávnění k přístupu k údajům vedeným ve Standardizovaném záznamu sociálního pracovníka a tento přístup eviduje.

 

§ 4b

 

(1) V rámci Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí náleží oprávněným osobám a příjemcům dávek vedeným v tomto systému karta sociálních systémů. Krajská pobočka místně příslušná podle místa bydliště osoby zabezpečí vydání karty sociálních systémů. V odůvodněných případech může krajská pobočka vydat kartu sociálních systémů i jiným osobám.

(2) Karta sociálních systémů je veřejnou listinou.

(3) Karta sociálních systémů slouží k identifikaci osob uvedených v odstavci 1 pro účely informačních systémů o dávkách státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, o příspěvku na péči, o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a v oblasti státní politiky zaměstnanosti. Karta sociálních systémů může mít dále následující funkce:

a)

elektronicky čitelného identifikačního dokladu ve vztahu k Jednotnému informačnímu systému práce a sociálních věcí,

b)

průkazu osoby se zdravotním postižením podle zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů,

c)

platební.

(4) Ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení karty sociálních systémů je držitel povinen bez zbytečného odkladu ohlásit příslušné krajské pobočce a uhradit náklady spojené s vydáním nové karty sociálních systémů. Příslušná krajská pobočka vydá novou kartu, a to do 30 dnů ode dne zaplacení úhrady nákladů spojených s vydáním nové karty sociálních systémů, popřípadě do 15 dnů, požádá-li osoba o zkrácení lhůty. Příslušná krajská pobočka bez zbytečného odkladu po ohlášení vydá osobě potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení karty sociálních systémů. Toto potvrzení nahrazuje kartu sociálních systémů pro účely identifikace osob pro účely sociálního systému a pro účely uvedené v odstavci 3 písm. b) a jeho platnost je omezena na dobu 60 dnů ode dne jeho vydání.

(5) Změnu údajů uvedených v kartě sociálních systémů je držitel karty povinen bez zbytečného odkladu ohlásit příslušné krajské pobočce. Na základě ohlášení zabezpečí příslušná krajská pobočka vydání nové karty sociálních systémů.

(6) Při převzetí nové karty sociálních systémů podle odstavců 4 a 5 je její držitel povinen odevzdat příslušné krajské pobočce dosavadní kartu sociálních systémů nebo potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení.

(7) Vzor, náležitosti a provedení karty sociálních systémů a vzor, náležitosti a provedení potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení karty sociálních systémů a podrobnosti související s vydáváním karty sociálních systémů stanoví ministerstvo vyhláškou.“.

 

5.

V § 5 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „prostřednictvím krajských poboček a generálního ředitelství“.

 

6.

V § 5 odst. 2 se slova „ , nestanoví-li jiný zákon jinak5)“ zrušují.

Čl. VIII

Přechodná ustanovení

Dnem 6. prosince 2011 nabývají účinnosti pouze ustanovení bodů 1 až 3. Body 4 až 19 nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2012.

1.

Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“) a Česká republika – Úřad práce České republiky (dále jen „Úřad práce“) dohodnou s územními samosprávnými celky jmenný seznam úředníků a dalších zaměstnanců územních samosprávných celků zařazených k výkonu práce do pověřených obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, úřadů městských částí hlavního města Prahy určených Statutem hlavního města Prahy, krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy, u nichž dojde dnem 1. ledna 2012 k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů podle bodů 4 až 6 na Úřad práce nebo ministerstvo.

2.

Nedojde-li k dohodě podle bodu 1, stanoví jmenný seznam úředníků a dalších zaměstnanců dotčených přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů v případech podle bodů 4 až 6 ministerstvo. Takto provedená delimitace je závazná.

3.

Územní samosprávné celky dohodnou s úředníky a dalšími zaměstnanci uvedenými ve jmenném seznamu podle bodů 1 a 2, v součinnosti s Úřadem práce, popřípadě s ministerstvem, podmínky, za nichž dochází k přechodu práv a povinností z jejich pracovněprávních vztahů. Nedojde-li k dohodě se zaměstnancem podle předchozí věty v případě, kdy v důsledku přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů by měla u něho nastat změna pracovních podmínek sjednaných v dosavadní pracovní smlouvě, je v takovém případě přechod práv a povinností z jeho pracovněprávního vztahu vyloučen.

4.

Na Úřad práce přecházejí dnem 1. ledna 2012 práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů úředníků územních samosprávných celků a zaměstnanců územních samosprávných celků určených postupem podle bodů 1 až 3 a zařazených k výkonu práce

a)

do pověřených obecních úřadů, kteří ke dni 31. prosince 2011 plnili úkoly v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi a dávek sociální péče pro těžce zdravotně postižené občany,

b)

do obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a do úřadů městských částí hlavního města Prahy určených Statutem hlavního města Prahy, kteří ke dni 31. prosince 2011 plnili úkoly v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek sociální péče pro těžce zdravotně postižené občany a příspěvku na péči.

5.

Na Úřad práce přecházejí dnem 1. ledna 2012 práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů úředníků územních samosprávných celků a zaměstnanců územních samosprávných celků určených postupem podle bodů 1 až 3 a zařazených k výkonu práce do krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy, kteří ke dni 31. prosince 2011 plní úkoly v oblasti inspekce poskytování sociálních služeb.

6.

Na ministerstvo přecházejí dnem 1. ledna 2012 práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů úředníků územních samosprávných celků a zaměstnanců územních samosprávných celků určených postupem podle bodů 1 až 3 a zařazených k výkonu práce do krajských úřadů, Magistrátu hlavního města Prahy, Magistrátu města Brna, Magistrátu města Ostravy a Magistrátu města Plzně, kteří ke dni 31. prosince 2011 plní úkoly v oblasti dávek státní sociální podpory, dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek sociální péče pro těžce zdravotně postižené občany a příspěvku na péči.

7.

Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zařazených k výkonu práce v ministerstvu, kteří ke dni 31. prosince 2011 plní úkoly v oblasti inspekce poskytování sociálních služeb, přechází dnem 1. ledna 2012 na Úřad práce.

8.

Územní samosprávné celky, které do dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona vykonávají působnost v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek sociální péče pro osoby těžce zdravotně postižené a příspěvku na péči, jsou povinny strpět umístění zaměstnanců převedených podle bodů 4 až 6 v dosavadních prostorách, včetně obslužných prostor, a umožnit využívání zařízení a vybavení těchto prostor, a to za úplatu nejvýše ve výši v místě obvyklé a za úhradu prokázaných provozních nákladů po dobu nejdéle 24 měsíců ode dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona.

9.

Řízení zahájená pověřenými obecními úřady, obecními úřady obcí s rozšířenou působností nebo úřady městských částí hlavního města Prahy do dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona a pravomocně neskončená nebo přerušená v oblastech dávek pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na péči dokončí Úřad práce.

10.

Řízení o odvolání v oblastech dávek státní sociální podpory, dávek pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na péči, o kterých nebylo do dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona pravomocně rozhodnuto, dokončí ministerstvo.

11.

O nároku na dávky pomoci v hmotné nouzi a příspěvek na péči za dobu přede dnem nabytí úplné účinnosti tohoto zákona uplatněném ode dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona rozhoduje Úřad práce.

12.

Dávky pomoci v hmotné nouzi a příspěvek na péči náležející za období přede dnem nabytí úplné účinnosti tohoto zákona, u nichž vznikl nárok na výplatu, a do dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona nebyly vyplaceny, vyplatí Úřad práce.

13.

Lhůty pro vydání rozhodnutí podle bodů 9 a 10 se prodlužují o 30 dnů; to však neplatí, jde-li o dávky mimořádné okamžité pomoci.

14.

Výkon rozhodnutí v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na péči zahájený pověřenými obecními úřady, obecními úřady obcí s rozšířenou působností nebo úřady městských částí hlavního města Prahy přede dnem nabytí úplné účinnosti tohoto zákona nebo výkon rozhodnutí, který nebyl přede dnem nabytí úplné účinnosti tohoto zákona zahájen, dokončí nebo provede příslušný pověřený obecní úřad, obecní úřad obcí s rozšířenou působností nebo úřad městské části hlavního města Prahy; výnosy z výkonu těchto rozhodnutí jsou jejich příjmem.

15.

Výkon rozhodnutí v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi, a příspěvku na péči, který nebude možné zahájit přede dnem nabytí úplné účinnosti tohoto zákona, provede Úřad práce.

16.

Příslušné pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, úřady městských částí hlavního města Prahy, krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy provedou skartační řízení u všech spisů a dokumentů, jimž do 31. prosince 2011 projde skartační lhůta; tyto orgány předají bezodkladně ode dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona spisy a dokumenty

a)

v řízeních podle bodu 9 Úřadu práce a podle bodu 10 ministerstvu,

b)

na základě kterých je plněno Úřadu práce.

Ostatní spisy a dokumenty předají pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, úřady městských částí hlavního města Prahy, krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy do 12 měsíců ode dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona; jestliže o to budou Úřadem práce nebo ministerstvem požádány, jsou povinny jednotlivé spisy a dokumenty předat bez zbytečného odkladu.

17.

Inspekce poskytování sociálních služeb podle zákona o sociálních službách započaté přede dnem úplné účinnosti tohoto zákona dokončí Úřad práce.

18.

Příslušné krajské úřady, Magistrát hlavního města Prahy a ministerstvo, které do dne nabytí účinnosti tohoto zákona plnily úkoly v oblasti inspekce poskytování sociálních služeb, předají bezodkladně ode dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona Úřadu práce spisy a dokumenty související s výkonem inspekce poskytování sociálních služeb.

19.

Pohledávky, které vznikly pověřeným obecním úřadům, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností nebo úřadům městských částí hlavního města Prahy přede dnem nabytí úplné účinnosti tohoto zákona v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na péči přecházejí na Úřad práce dnem nabytí úplné účinnosti tohoto zákona. Pohledávky vůči právnickým osobám nebo fyzickým osobám, které přede dnem nabytí úplné účinnosti tohoto zákona zanikly bez právního nástupce, se dále neevidují.

Čl. IX

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb. a zákona č. 329/2011 Sb., se mění takto:

1.

V § 8 odst. 1 se písmena d) a f) zrušují.

 

2.

V § 37 odst. 5 větě druhé se slova „Úřadu práce České republiky – generálního ředitelství“ nahrazují slovem „ministerstva“.

Část šestá

Změna zákona o rozpočtových pravidlech (čl. 10)

Čl. X

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto:

1.

V § 7 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmena d) až z) se označují jako písmena c) až y).

 

2.

V § 7 odst. 2 se slova „písm. m) až o)“ nahrazují slovy „písm. l) až n)“.

Část sedmá

Změna zákona o životním a existenčním minimu (čl. 11)

Čl. XI

Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 85/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 329/2011 Sb., se mění takto:

1.

V § 4 odst. 8 se slova „v kalendářním měsíci“ zrušují a slova „pokud tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc“ se nahrazují slovy „a to počínaje prvním dnem kalendářního měsíce, následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala, za předpokladu že uvedená skutečnost k tomuto dni nadále trvá“.

 

2.

Poznámka pod čarou č. 17 zní:

_________

17) § 10 odst. 1 a § 10 odst. 9 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

 

3.

V § 7 odst. 5 se slova „část sociálního příplatku a příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející ze zdravotních důvodů26)“ nahrazují slovy „část příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející z důvodu závislosti na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I až IV26)“.

Poznámka pod čarou č. 26 zní:

__________

26)

§ 37 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

Část osmá

Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů (čl. 12)

Čl. XII

V čl. LXXXI bodě 1 písm. d) zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění zákona č. 206/2009 Sb., se slova „1. ledna 2012“ nahrazují slovy „1. ledna 2014“.

Část devátá

Změna zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 sb. (čl. 13)

Čl. XIII

V čl. VI písm. b) zákona č. 206/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 347/2010 Sb., se slova „1. ledna 2012“ nahrazují slovy „1. ledna 2014“.

Část desátá

zrušena (čl. 14)

Čl. XIV

zrušen

Část jedenáctá

Zrušovací ustanovení (čl. 15)

Čl. XV

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory.

2. Vyhláška č. 156/1997 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory.

3. Vyhláška č. 62/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory, ve znění vyhlášky č. 156/1997 Sb.

Část dvanáctá

Účinnost (čl. 16)

Čl. XVI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012, s výjimkou čl. VIII bodů 1 až 3, které nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, a s výjimkou čl. III bodu 47, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

Němcová v. r.

Klaus v. r.

Nečas v. r