129/2012 Sb. znění účinné od 1. 9. 2022 do 31. 8. 2029

změněno	s účinností od	poznámka
vyhláškou č. 505/2021 Sb.	1.9.2022
vyhláškou č. 505/2021 Sb.	1.2.2022
vyhláškou č. 313/2020 Sb.	15.7.2020
vyhláškou č. 299/2018 Sb.	1.1.2019
vyhláškou č. 334/2017 Sb.	1.1.2018
vyhláškou č. 334/2017 Sb.	1.11.2017
vyhláškou č. 368/2015 Sb.	1.7.2016
vyhláškou č. 368/2015 Sb.	1.1.2016
vyhláškou č. 409/2013 Sb.	31.3.2014
vyhláškou č. 409/2013 Sb.	31.12.2013
Více...

129

VYHLÁŠKA

ze dne 4. dubna 2012

o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 11, § 3a odst. 11, § 3b odst. 7, § 3c odst. 5, § 4 odst. 15, § 5 odst. 8, § 6 odst. 8, § 6a odst. 7, § 7 odst. 6, § 7a odst. 5, § 8 odst. 3, § 11 odst. 3, § 12 odst. 8, § 12a odst. 4, § 12b odst. 6, § 13 odst. 6, § 14 odst. 6, § 15 odst. 6, § 16 odst. 11, § 17 odst. 14, § 18 odst. 12, § 19 odst. 15, § 19a odst. 6 a § 22 odst. 10 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 299/2007 Sb., zákona č. 96/2009 Sb., zákona č. 300/2009 Sb., zákona č. 331/2010 Sb. a zákona č. 54/2012 Sb., (dále jen „zákon“):

§ 1

Úvodní ustanovení

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹ a upravuje podrobnosti o uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu.

§ 2

Požadavky na uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu

[K § 3 odst. 2, 5 až 8 a 11, § 7 odst. 6 a § 15 odst. 6 zákona]

(1)

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu podle § 3 odst. 2 zákona jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech V oddílech 2 a 3 přílohy č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(2)

Obsahuje-li rozmnožovací materiál uváděný do oběhu podle § 3 odst. 2 zákona příměs geneticky modifikovaného organismu povoleného k pěstování v Evropské unii, musí být takové osivo označeno jako „GMO“. Pro výsledek kontrolní zkoušky je přípustná statistická tolerance maximálně 0,1 %.

(3)

Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů jsou uvedeny v částech V oddílech 3 v přílohách 1, 3 až 6 a 8 k této vyhlášce.

(4)

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací, po který může být

a)	rozmnožovací materiál předstupňů vyráběn i z rozmnožovacího materiálu předstupňů,
b)	základní rozmnožovací materiál vyráběn i ze základního rozmnožovacího materiálu,
c)	certifikovaný rozmnožovací materiál vyráběn i z certifikovaného rozmnožovacího materiálu,

jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech II v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

§ 3

Uvádění do oběhu osiva úředně nezapsaných odrůd

[K § 3a odst. 4, 7 a 11 zákona]

(1)

Množství osiva úředně nezapsané odrůdy, které se povolí pro jednu odrůdu, nesmí překročit stanovený procentní podíl množství osiva daného zemědělského druhu využívaného každoročně k zásevu na zemědělskou půdu v České republice, který činí

a)	0,3 % pro pšenici setou, pšenici špaldu, ječmen, oves, hrách a bob polní,
b)	0,05 % pro pšenici tvrdou,
c)	0,1 % pro ostatní druhy s výjimkou zeleninových druhů.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „Ústav“) kontroluje množství a kvalitu osiva uvedeného do oběhu podle § 3a zákona a způsob jeho použití. Součástí kontroly je i kontrola označování předepsanými návěskami.

(2)

Pokud množství podle odstavce 1 nepostačují k výsevu na plochu 10 ha, povolí Ústav množství potřebné k osetí této plochy.

(3)

U osiva zeleninových druhů není množství stanoveno.

(4)

Osivo úředně nezapsaných odrůd uvedené do oběhu musí splňovat požadavky na vlastnosti certifikovaného rozmnožovacího materiálu uvedeného v částech V oddílech 2 v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce a v části V přílohy č. 7 k této vyhlášce.

(5)

Žádost o povolení nebo obnovení povolení uvádět do oběhu osivo úředně nezapsané odrůdy se podávají na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce. K žádosti o obnovení povolení musí být přiloženy tyto doklady:

a)	kopie původního povolení,
b)	další informace k popisu odrůdy, o udržovacím šlechtění, o pěstování nebo použití odrůdy, které nebyly součástí původního povolení,
c)	doklad o tom, že stále probíhají zkoušky k registraci odrůdy.

§ 4

Uvádění do oběhu osiva uchovávaných odrůd

[K § 3b odst. 7 zákona]

(1)

Množství osiva, které musí být uschováno pro zachování odrůdy v její oblasti původu podle § 3b odst. 2 zákona, je takové množství, které je potřebné k výrobě alespoň množství osiva podle odstavců 2 a 4.

(2)

Množství osiva každé uchovávané odrůdy zemědělských druhů uváděné do oběhu nesmí přesáhnout dále uvedené procentní podíly množství osiva téhož druhu, které je v České republice využíváno během jednoho vegetačního období, nebo nesmí přesáhnout množství potřebné k osetí plochy 100 hektarů, podle toho, které z těchto dvou množství je větší. Procentní podíly jsou stanoveny takto:

a)	0,3 % pro hrách polní, pšenici setou, pšenici tvrdou, pšenici špaldu, ječmen, kukuřici, brambor, řepku a slunečnici a
b)	0,5 % pro ostatní druhy.

(3)

Celkové množství osiva všech uchovávaných odrůd jednoho druhu u zemědělských druhů, které lze uvádět do oběhu v České republice, nesmí přesáhnout 10 % množství osiva téhož druhu, které je během jednoho roku využíváno v České republice, nebo nesmí přesáhnout množství potřebné k osetí plochy 100 hektarů, podle toho, které z uvedených množství je větší.

(4)

Množství osiva každé uchovávané odrůdy zeleninových druhů ročně uváděné do oběhu nesmí přesáhnout množství osiva potřebné k produkci zeleniny na výměře

a)	40 hektarů pro cibuli, echalion, brokolici, kadeřávek, kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, kedluben, květák, zelí hlávkové bílé, zelí hlávkové červené, vodnici, zelí pekingské, papriku, čekanku hlávkovou, čekanku pro puky, čekanku průmyslovou, meloun cukrový, tykev velkoplodou, kardu, mrkev, mrkev krmnou, salát, rajče, fazol obecný keříčkový, fazol obecný pnoucí, hrách dřeňový, hrách kulatosemenný, hrách cukrový, bob zahradní,
b)	20 hektarů pro šalotku, pór, česnek, řepu salátovou, mangold, meloun vodní, okurku salátovou, okurku nakládačku, tykev obecnou, fenykl, lilek vejcoplodý, špenát, nebo
c)	10 hektarů pro cibuli sečku, pažitku, kerblík, celer bulvový, celer řapíkatý, chřest, endivii kadeřavou, eskariol, petržel, fazol šarlatový, ředkvičku, ředkev, reveň, černý kořen, kozlíček polníček, kukuřici cukrovou a kukuřici pukancovou.

(5)

Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osiva uchovávané odrůdy uvedeného do oběhu vegetační zkouškou, a to v rozsahu nejméně 5 % z partií osiva uvedeného do oběhu.

§ 5

Uvádění do oběhu osiva odrůd

vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek

[K § 3c odst. 5 zákona]

(1)

Nejvyšší čistá hmotnost malého balení činí

a)	250 gramů pro fazol šarlatový, fazol obecný keříčkový, fazol obecný pnoucí, hrách dřeňový, hrách kulatosemenný, hrách cukrový, bob zahradní, špenát, kukuřici cukrovou, kukuřici pukancovou,
b)	25 gramů pro cibuli, echalion, šalotku, cibuli sečku, pór, česnek, kerblík, řepu salátovou, mangold, vodnici, zelí pekingské, okurku salátovou, okurku nakládačku, tykev velkoplodou, tykev obecnou, mrkev, mrkev krmnou, salát, petržel, ředkvičku, ředkev, černý kořen, kozlíček polníček, nebo
c)	5 gramů pro pažitku, celer bulvový, celer řapíkatý, chřest, brokolici, kadeřávek, kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, kedluben, květák, zelí hlávkové bílé, zelí hlávkové červené, papriku, endivii kadeřavou, eskariol, čekanku hlávkovou, čekanku pro puky, čekanku průmyslovou, meloun vodní, meloun cukrový, artyčok, kardu, rajče, fenykl, reveň a lilek vejcoplodý.

(2)

Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osiva odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek, které bylo uvedeno do oběhu, vegetační zkouškou, a to v rozsahu nejméně 5 %.

§ 6

Uznávací řízení

[K § 4 odst. 7, § 5 odst. 8 a § 7 odst. 6 zákona]

(1)

Žádosti o uznání množitelského porostu a osiva se podávají na formulářích, jejichž vzory jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu.

(2)

Žádost o uznání množitelského porostu se podává každoročně

do 31. března pro

1.	ozimé formy zemědělských druhů rodu Brassica (kromě řepky),
2.	obilniny ozimé – ječmen, pšenici, žito, tritikale,
3.	vikev ozimou,
4.	jeteloviny a trávy z první seče (kromě jílku jednoletého),
5.	salát a špenát setý na podzim,

do 30. dubna pro

1.	hrách polní a zahradní,
2.	jarní formy olejnin,
3.	pažitku, ředkvičku, ředkev, salát, špenát setý na jaře, semenice dvouletých zelenin, sazečku kapusty ozimé, pekingské zelí,
4.	zeleniny rychlené – semenice,

do 10. května pro

1.	obilniny jarní, svazenku,
2.	bob polní, vikev panonskou, vikev setou, vikev huňatou,
3.	semenice semenných okopanin,
4.	len,
5.	anýz, fenykl, kmín, koriandr,
6.	brokolici, cibuli sazečku, česnek, kopr, květák, okurky pařeništní a skleníkové, kozlíček polníček, řeřichu setou,

do 20. května pro

1.	brambory,
2.	jílek jednoletý,
3.	kukuřici, proso, pohanku,

do 10. června pro

1.	fazol polní i zahradní, lupinu, sóju, slunečnici,
2.	jetel nachový setý na jaře, trávy z druhé seče, jednoleté pícniny,
3.	lilek, majoránku, okurky polní, papriku, patizony, rajčata, štěrbák, tykev, meloun,

do 20. června pro jeteloviny z druhé seče,

do 20. srpna pro cibuli, sazečky ostatních zelenin a semenných okopanin,

do 30. září pro řepku ozimou,

do 30. listopadu pro porosty cukrovky z předpěstované sazečky.

(3)

Pokud technologie pěstování nebo klimatické podmínky stanoviště vyžadují provedení přehlídky v jiném termínu, než je obvyklé, dodavatel podá žádost o uznání množitelského porostu nejpozději 1 měsíc před předpokládaným termínem této přehlídky.

(4)

Vzory dokladů vydávaných v uznávacím řízení Ústavem nebo pověřenou osobou jsou uvedeny v příloze č. 10 k této vyhlášce.

§ 7

Uznávání osiva sklizeného v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh

[K § 4 odst. 10, 13 a 14 zákona]

(1)	Při uznávání osiva, které bylo sklizeno v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh, Ústav ověří, zda byla provedena přehlídka množitelského porostu vyhovující požadavkům stanoveným v předpisech Evropské unie, a to předložením úředního dokladu pro osivo s neukončenou certifikací, který bude obsahovat údaje srovnatelné s údaji podle § 9 odst. 1 této vyhlášky.
(2)	U osiva sklizeného v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh, se úředními zkouškami ověří, že splňuje požadavky na vlastnosti osiva uvedené v částech V v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce.
(3)	Osivo zemědělských druhů a zeleniny s výjimkou brambor se smí uznávat podle § 4 odst. 10 zákona v kategoriích základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál a podle § 4 odst. 13 zákona jen v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál.

§ 8

Uznávání množitelských porostů

[K § 5 odst. 1, 5 a 8 a § 7 odst. 6 zákona]

(1)

K ověření původu rozmnožovacího materiálu podle § 5 odst. 1 písm. i) zákona dodavatel při podání žádosti o uznání množitelského porostu předloží

doklad o uznání osiva, které bylo použito pro založení porostu, a to včetně osiva z jiného členského státu, nebo

u víceletých druhů ve druhém, popřípadě dalším množitelském roce

1.	doklad o uznání množitelského porostu z předchozího vegetačního období, nebo
2.	doklad o neuznání množitelského porostu z předchozího vegetačního období za předpokladu, že důvodem neuznání množitelského porostu nebyla nevyhovující pravost nebo čistota odrůdy,

mezinárodně platný doklad, popřípadě posudek Ústavu vystavený na základě kontroly provedené Ústavem u rozmnožovacího materiálu, který byl dovezen podle § 18 zákona, nebo

prohlášení šlechtitele nebo udržovatele odrůdy v případě, že je porost zakládán ze šlechtitelského materiálu.

(2)

Doklady podle odstavce 1 písm. a) a b) nebo posudek podle písmene c) mohou být nahrazeny uvedením jejich čísla v žádosti.

(3)

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech III a IV v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce. Porost musí být prakticky prostý veškerých škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu a kvalitu osiva. Porost musí rovněž splňovat požadavky týkající se karanténních škodlivých organismů (dále jen „KŠO“) pro Evropskou unii, regulovaných nekaranténních škodlivých organismů Evropské unie (dále jen „RNŠO“) a případně KŠO pro chráněné zóny stanovené v prováděcích aktech Evropské unie přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵, jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění. Vlastnostmi množitelských porostů hodnocenými při přehlídce množitelského porostu, které se zapisují do záznamů o přehlídce množitelského porostu, jejichž vzory jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu, se rozumí

a)	sled předplodin na pozemku v předcházejících letech,
b)	minimální vzdálenost od porostu stejného nebo příbuzného druhu, který by mohl cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost,
c)	minimální vzdálenost k zamezení mechanické příměsi jiných druhů a odrůd,
d)	celkový stav množitelského porostu, posouzení vyrovnanosti, zapojenosti, celkového vzhledu rostlin, popřípadě stupně polehnutí,
e)	nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jiných odrůd nebo zřetelně odchylných typů, rostlin plevelných druhů a jiných příměsí,
f)	nejvyšší povolený počet rostlin napadených škodlivými organismy.

(4)

Zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů, popřípadě limity těchto vlastností jsou uvedeny v části III oddíle 4 tabulce 3.4b přílohy č. 7 k této vyhlášce.

(5)

Požadavky na vlastnosti pozemku a na vlastnosti půdy, na kterém je množitelský porost a rozmnožovací materiál pěstován, jsou uvedeny v části III oddíle 1 přílohy č. 7 k této vyhlášce.

(6)

Způsob určení čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy rostlin jsou uvedeny v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(7)

Termíny a počty přehlídek množitelských porostů jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech III oddílech 1 v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

§ 9

Uznávání rozmnožovacího materiálu

[K § 3 odst. 11, § 6 odst. 4, 5 a 8 a § 7 odst. 6 zákona]

(1)

Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů je uveden v částech V, oddílech 1 v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce.

(2)

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech V v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce. Osivo musí být prosté veškerých škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu a kvalitu osiva. Osivo musí rovněž splňovat požadavky týkající se KŠO pro Evropskou unii, RNŠO a případně KŠO pro chráněné zóny stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵, jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění.

(3)

Osivo nesmí obsahovat živé skladištní škůdce, jejichž výčet je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce.

(4)

Záznamy podle § 7 odst. 1 zákona vede dodavatel

a)	v listinné podobě na formulářích výrobní evidence osiv a skladová karta, jejichž vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, nebo
b)	v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzorů v příloze č. 9 k této vyhlášce a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly. Elektronické záznamy musí být zajištěny zaručeným elektronickým podpisem.

§ 10

Osivo s neukončenou certifikací

[K § 7a odst. 5 zákona]

(1)

Úřední doklad pro osivo s neukončenou certifikací obsahuje

a)	označení certifikačního úřadu a státu,
b)	název druhu a název odrůdy, u řepy označení, zda jde o krmnou řepu nebo cukrovku; název druhu se uvede v případě osiva obilnin, olejnin, přadných rostlin, trav, luskovin, jetelovin a jiných krmných plodin alespoň botanickým názvem druhu, a to případně zkráceně a bez jmen autorů, v případě cukrovky, krmné řepy a zelenin postačuje uvést název druhu českým názvem,
c)	označení kategorie a generace,
d)	původ osiva použitého k založení množitelského porostu a označení země, která toto osivo uznala,
e)	číslo množitelského porostu nebo číslo partie,
f)	výměru množitelského porostu,
g)	množství osiva sklizeného z množitelského porostu a počet balení,
h)	potvrzení, že množitelský porost vyhověl požadavkům srovnatelným s požadavky uvedenými v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce,
i)	výsledek předběžné zkoušky osiva, pokud o ni dodavatel požádal,
j)	pořadové číslo prohlášení o osivu s neukončenou certifikací.

(2)

Vzor prohlášení o osivu s neukončenou certifikací je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(3)

O osivu s neukončenou certifikací vede dodavatel záznamy ve výrobní evidenci osiv a ve skladové kartě.

§ 11

Egalizace osiva

[K § 6a odst. 7 zákona]

(1)	Při odběru vzorků předloží dodavatel žádost o uznání osiva, egalizační protokol, výrobní evidenci osiva a skladovou kartu.
(2)	Vzor egalizačního protokolu je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.
(3)	Evidence o přípravě a uvádění do oběhu egalizovaných partií osiva se vede formou zvláštního označení u původních partií a následným zaznamenáním výsledné egalizované partie ve výrobní evidenci osiv a ve skladové kartě.

§ 12

Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti

[K § 8 odst. 3 zákona]

(1)	Provedení zkoušek u osiva uváděného do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti, jejichž výčet je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce, zajistí dodavatel.
(2)	Druhy, jejichž osivo se smí uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti, a požadavky na vlastnosti tohoto osiva jsou uvedeny v příloze č. 13 k této vyhlášce.
(3)	Evidence o osivu uvedeném do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti se vede současně se záznamy podle § 9 odst. 4.

§ 13

Standardní osivo

[K § 9 odst. 1 a 2 a § 7 odst. 6 zákona]

(1)

Požadavky na vlastnosti standardního osiva uváděného do oběhu jsou uvedeny v části V přílohy č. 8 k této vyhlášce.

(2)

Záznamy podle § 9 odst. 2 písm. b) bodu 2 zákona se vedou

a)	v listinné podobě na formulářích, jejichž vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, nebo
b)	v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzorů uvedených v příloze č. 9 k této vyhlášce, a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly.

(3)

Záznamy o stavu množitelského porostu k výrobě standardního osiva se vedou v záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu, jehož vzor je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu.

§ 14

Obchodní osivo

[K § 11 odst. 1 a 3 zákona]

(1)

Jako obchodní osivo lze uvádět do oběhu osivo těchto zemědělských druhů:

a)	hořčice černá,
b)	lesknice vodní,
c)	lipnice roční,
d)	pískavice řecké seno,
e)	vičenec,
f)	vikev panonská.

(2)

Obchodní osivo musí být druhově pravé a musí splňovat požadavky na vlastnosti obchodního osiva uvedené v částech V v přílohách č. 2, 3 a 5 k této vyhlášce.

(3)

Evidence o vyrobeném a do oběhu uvedeném obchodním osivu se vede současně se záznamy podle § 9 odst. 4.

(4)

Balení obchodního osiva se označuje návěskou hnědé barvy.

§ 15

Směs osiv

[K § 12 odst. 5 a 8 a § 19 odst. 15 zákona]

(1)

Směsi osiv odrůd jednoho nebo více druhů (dále jen „směs“), jejíž výrobu nebo uvádění do oběhu dodavatel Ústavu ohlásí, přidělí Ústav registrační číslo způsobem uvedeným v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(2)

Způsob míchání a zařízení, na kterém se směs připravuje, musí zaručit rovnoměrnost složení směsi v partii i v jednotlivých obalech podle hmotnostního procentního podílu jednotlivých složek oznámeného dodavatelem při registraci směsi.

(3)

Dodavatel směsi vede evidenci o

a)	míchání směsi formou míchacího protokolu, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, a zasílá ji pomocí dálkového přenosu Ústavu ke kontrole ihned po míchání a
b)	uvádění směsi do oběhu, obdobně, jako je vedena evidence podle § 9 odst. 4, kterou předkládá Ústavu ke kontrole na vyžádání.

(4)

Ústav v místě míchání směsí osiv provádí kontrolu vedení evidence vyrobených a do oběhu uvedených směsí a míchacích protokolů podle odstavce 3 a odebírá vzorek pro následnou kontrolu z těch partií směsí, které jsou v době kontroly na skladě. Četnost těchto kontrol a vzorkování se řídí objemem výroby v dané provozovně. Ústav provádí následnou kontrolu těchto vzorků, která činí minimálně 5 % z počtu partií vyrobených v kalendářním roce. Přesný rozsah kontroly Ústav stanoví podle výsledků předchozího roku. S výsledky kontroly jsou dodavatelé písemně seznámeni.

(5)

Směs se uvádí do oběhu pouze v uzavřených a označených obalech nebo v malém balení.

(6)

Balení směsi se označuje úřední návěskou zelené barvy; náležitosti návěsky pro směsi osiv jsou uvedeny v částech VI v přílohách 1 až 4 a v části VII v příloze č. 8 k této vyhlášce.

(7)

Pokud směs obsahuje druh, u kterého jsou stanoveny požadavky na RNŠO, musí být na úřední návěsce připojen rostlinolékařský pas.

§ 16

Povolování a uvádění do oběhu směsí osiv určených k ochraně přirozeného prostředí

[K § 12a odst. 4 a § 12b odst. 6, § 5 odst. 8 písm. d) a h) a § 7 odst. 6 písm. a) zákona]

(1)	Výčet plevelných rostlinných druhů, jejichž výskyt v přímo sklízených směsích je limitován, včetně nejvyšší přípustné úrovně výskytu těchto rostlinných druhů, je uveden v příloze č. 21 k této vyhlášce.
(2)	Požadavky na vlastnosti množitelského porostu a požadavky na vlastnosti osiva, které musí před smísením splňovat složky směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu, jsou uvedeny v příloze č. 21 k této vyhlášce.
(3)	Počty a termíny přehlídek porostů v lokalitě sběru přímo sklízených směsí jsou uvedeny v příloze č. 21 k této vyhlášce.
(4)	Vzor žádosti o povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí a vzor prohlášení o splnění požadavků pro udělení povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce.
(5)	Celkové množství osiva směsí určených k ochraně přirozeného prostředí ročně uváděné do oběhu nesmí přesáhnout 5 % celkové hmotnosti osiva směsí podle § 12 odst. 2 písm. a) a b) zákona uváděné v daném roce do oběhu v České republice.

§ 17

Rozmnožovací materiál v ekologickém zemědělství

[K § 13 odst. 6 zákona]

(1)

Dodavatel vede evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu pro ekologické zemědělství současně se záznamy podle § 9 odst. 4.

(2)

Dodavatel po uznání osiva poskytuje Ústavu informace pro aktualizaci elektronické databáze odrůd, jejichž rozmnožovací materiál získaný z ekologického zemědělství je dostupný na území České republiky, v listinné podobě na formuláři, který je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, nebo v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru v příloze č. 9 k této vyhlášce.

§ 18

Rozmnožovací materiál geneticky modifikovaných odrůd

[K § 14 odst. 6 zákona]

Dodavatel vede evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu geneticky modifikovaných odrůd současně se záznamy podle § 9 odst. 4.

Sazenice zeleniny

[K § 3 odst. 14 písm. f), § 15 odst. 6 a § 19 odst. 17 zákona]

§ 19

(1)

Požadované vlastnosti sazenic zeleniny jsou uvedeny v příloze č. 14 k této vyhlášce. Sazenice zeleniny musí splňovat požadavky týkající se KŠO pro Evropskou unii, RNŠO a případně KŠO pro chráněné zóny stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵, jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění. Požadavky a postupy pro výrobu, uznávání, balení, označování a uvádění sadby česneku do oběhu jsou uvedeny v příloze č. 22 k této vyhlášce.

(2)

Sazenice zeleniny určené k uvádění do oběhu se ukládají do obalů zabraňujících jejich poškození a záměně nebo smíchání jednotlivých partií. Sadbu česneku je možné uvádět do oběhu pouze v uzavřeném obalu zamezujícím účinně záměně obsahu.

(3)

Obaly se sazenicemi zeleniny určené k uvádění do oběhu se opatřují návěskou, štítkem nebo jiným obdobným dokladem; tyto doklady musí být vyrobeny z materiálu odolného vůči poškození a nesmí být použity opakovaně.

(4)

Doklad podle odstavce 3 obsahuje

a)	text „kvalita EU“,
b)	název členského státu nebo jeho kód,
c)	označení příslušného úřadu nebo jeho kód,
d)	registrační číslo dodavatele,
e)	identifikaci dodavatele,
f)	číslo partie sazenic zeleniny uváděné do oběhu,
g)	datum vystavení dokladu,
h)	číslo partie osiva u sazenic zeleniny pěstovaných z osiva, popřípadě se referenční číslo sdělí příslušnému úřednímu orgánu na jeho žádost,
i)	název druhu a odrůdy zeleniny, u podnoží i název odrůdy nebo její určení,
j)	množství,
k)	při dovozu ze třetích zemí údaj o zemi původu.

(5)

Rozmnožovací materiál sazenic zeleniny musí být podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵, opatřen rostlinolékařským pasem, který splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie⁶, s výjimkou sazenic zeleniny dodávaných přímo konečnému spotřebiteli. V případě prodeje prostřednictvím smluv uzavřených na dálku a prodeje do chráněných zón musí být rostlinolékařský pas připojen vždy.

(6)

Rostlinolékařský pas může nahrazovat údaje uvedené v odstavci 4 písm. b), d) a k). Prvky rostlinolékařského pasu musí být orámovány nebo jinak zřetelně odděleny od ostatních textových nebo obrazových prvků, aby byly snadno viditelné a jasně odlišitelné.

§ 20

(1)

Kritickými body sledovanými ve výrobním procesu sazenic zeleniny se rozumí

a)	použité osivo, původ a kvalita vegetativních částí rostlin,
b)	výsev, přepichování, řízkování, sázení a použitý substrát,
c)	dodržování podmínek stanovených pro sazenice zeleniny podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁵,
d)	plán a metoda pěstování,
e)	manipulace s rostlinami,
f)	rozmnožování,
g)	sklizeň,
h)	hygiena,
i)	ošetřování,
j)	balení,
k)	skladování,
l)	doprava, průvodní doklady sazenic zeleniny,
m)	další administrativní úkony.

(2)

Jednotlivé údaje na sebe musí navazovat tak, aby byly kontrolovatelné Ústavem nebo pověřenou osobou. Evidence může být vedena

a)	v listinné podobě na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, nebo
b)	v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru uvedeného v příloze č. 9 k této vyhlášce, a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly.

(3)

Na dodavatele sazenic zeleniny, který nepodléhá registraci podle § 16 odst. 9 zákona, se nevztahují tato ustanovení:

a)	určení kritických bodů pěstebního postupu,
b)	vypracování a zavedení metod sledování a kontroly kritických bodů,
c)	odběr vzorků za účelem kontroly,
d)	vedení evidence podle odstavce 2.

(4)

Sadba česneku, sazečky cibule a šalotky musí splňovat rovněž tyto požadavky:

a)	rozmnožovací materiál musí pocházet z množitelského porostu, který byl kontrolován,
b)	množitelský porost byl prost škodlivých organizmů uvedených v příloze č. 14 k této vyhlášce a příznaků a symptomů napadení těmito organizmy,
c)	vlastnosti rozmnožovacího materiálu musí odpovídat požadavkům stanoveným v příloze č. 14 k této vyhlášce.

§ 21

Registrace a ohlašovací povinnost dodavatele

[K § 16 odst. 6 a 11 zákona]

(1)	Dodavatel, který podléhá registraci podle § 16 odst. 1 zákona, podá žádost o registraci osoby na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.
(2)	Dodavatel, který nepodléhá registraci podle § 16 odst. 6 zákona, oznámí zahájení, popřípadě ukončení činnosti na formulářích, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce.

§ 22

Pověřování osob

[K § 17 odst. 2, 3, 6 a 14 zákona]

(1)

Osoby uvedené v § 17 odst. 1 zákona

a)	prokáží nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti předložením úředně ověřeného dokladu o získání potřebného vzdělání podle § 17 odst. 10 zákona a
b)	musí splnit technickou způsobilost pro dané pověření podle přílohy č. 15 k této vyhlášce, včetně zajištění komunikace s Ústavem způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2)

Pověření podle § 17 odst. 2, 3 a 6 zákona může být uděleno pro jednotlivé druhy nebo skupiny druhů uvedené ve vyhlášce o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin jako zemědělské nebo zeleninové druhy a pro kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál a obchodní osivo.

(3)

Při uplatňování § 17 odst. 1 až 3, 6 a 8 zákona se postupuje způsobem stanoveným v přílohách č. 16 až 19 k této vyhlášce.

(4)

Množitelské porosty, u kterých provádějí přehlídky pověřené osoby, podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. Úřednímu dozoru podléhá minimálně 5 % množitelských porostů. K následné kontrole odrůdové pravosti a čistoty se odebírají vzorky z partií osiva sklizeného z množitelských porostů. Tato kontrola činí minimálně 5 % množitelských porostů. Následná kontrola se provádí buď laboratorně, nebo vegetačními zkouškami.

(5)

Partie osiva vzorkované pověřenými osobami podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. K následné kontrole se odebírají vzorky z partií osiva určeného k uznávacímu řízení, které nebyly vzorkovány automatickým vzorkovadlem. Tato kontrola činí minimálně 5 % vzorkovaných partií, přičemž je zaměřena rovnoměrně na jednotlivé druhy. Následná kontrola se provádí laboratorně podle platné metodiky; část vzorků je podrobena kontrole vegetačními zkouškami. V případě automatického vzorkovadla se provádí úřední dozor na správnost přípravy laboratorních vzorků.

(6)

Partie osiva zkoušené v rámci uznávacího řízení pověřenými osobami podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. K následné kontrole se odebírají vzorky z partií osiva určeného k uznávacímu řízení, které jsou pro tyto účely uložené v pověřené laboratoři. Tato kontrola činí minimálně 5 % vzorkovaných partií, přičemž vzorky musí být odebrány rovnoměrně podle jednotlivých druhů plodin. Následná kontrola se provádí laboratorně podle platné metodiky. Přímo v pověřené laboratoři se provádí úřední dozor, při kterém se kontroluje správnost dodržování postupů a úkonů stanovených v přílohách č. 16 až 19 k této vyhlášce.

(7)

Laboratoř osoby, která se uchází o pověření laboratoře, musí splňovat podmínky stanovené v příloze č. 15 k této vyhlášce.

§ 23

Dovoz rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny ze třetích zemí

[K § 18 odst. 12 zákona]

Vzor formuláře oznámení dovozu a vzor žádosti o povolení dovozu ze třetích zemí jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce.

Označování a balení rozmnožovacího materiálu

[K § 19 odst. 12 a 15 zákona]

§ 24

(1)

Každý obal rozmnožovacího materiálu musí být viditelně, zřetelně a nezaměnitelně označen způsobem uvedeným v odstavci 3, který vylučuje záměnu nebo pochybnost o obsahu. K označování rozmnožovacího materiálu jsou používány v závislosti na kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu

a)	úřední návěsky minimálního rozměru podle odstavce 2 a barvy podle přílohy č. 20 k této vyhlášce,
b)	návěsky využívané pro mezinárodní obchod podle pravidel Mezinárodní asociace pro zkoušení semen a Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, jejichž vzor je uveden na internetových stránkách Ústavu,
c)	návěsky dodavatele minimálního rozměru podle odstavce 2 a barvy podle přílohy č. 20 k této vyhlášce pro kategorii standardní rozmnožovací materiál, nebo
d)	návěsky dodavatele a zvláštní návěsky vylučující záměnu s podmínkami uvedenými v písmenech a) až c) v ostatních případech.

(2)

Minimální rozměr úředních návěsek a návěsek pro zemědělské druhy a zeleniny je 110 x 67 mm; barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálu je uvedeno v příloze č. 20 k této vyhlášce. Vzory návěsek jsou uvedeny na internetových stránkách Ústavu.

(3)

Za úřední návěsku a návěsku dodavatele se považuje

a)	šitá nebo vázaná návěska,
b)	nalepovací etiketa,
c)	potisk obalů minimálně stejných rozměrů uvedených v odstavci 2 a barvy stanovené v příloze č. 20 k této vyhlášce pro balení osiva obilnin, krmných plodin, olejnin a přadných rostlin v kategoriích základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál, nebo
d)	všitý pruh neroztržitelné fólie minimálně stejných rozměrů uvedených v odstavci 2 a barvy stanovené v příloze č. 20 k této vyhlášce.

(4)

Úřední návěska nebo návěska musí být zhotovena z neroztržitelného nebo špatně odstranitelného materiálu a nesmí být použita opakovaně. Potisk obalů může být proveden jen formou tisku předepsaných údajů nesmazatelnou barvou a pod úředním dozorem.

(5)

Každý obal opatřený úřední návěskou nebo návěskou pro mezinárodní obchod podle odstavce 1 písm. b) musí být zajištěn úřední pojistkou tak, aby nebylo možné obal otevřít bez toho, že by bylo zřetelně patrné jeho otevření; návěsky, které jsou na obal přivazovány, musí být upevněny pod úřední pojistkou.

(6)

Za úřední pojistku se považuje

a)	plomba z nebarveného plechu nebo z umělé hmoty,
b)	nálepka nebo samolepicí páska neodstranitelná bez porušení,
c)	prošitá návěska u strojově zašívaných obalů,
d)	ventilový uzávěr obalu uzavíraný tlakem osiva,
e)	samolepicí nebo svařovací uzávěr papírových nebo plastikových obalů, které nemají jiný otvor a nemohou být otevřeny bez porušení,
f)	strojově prošitý obal zamezující záměně,
g)	plechový obal, který nelze otevřít bez poškození,
h)	vázací materiál, který nemůže být otevřen bez porušení.

(7)

Požadavky na označování obalů osiva informacemi o použitém přípravku na ochranu rostlin jsou stanoveny jiným právním předpisem³.

§ 25

(1)

Další požadavky na úřední návěsku jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce. Název a adresa dodavatele je údaj pro úřední návěsku nepovinný, a pokud je uveden, musí se nacházet v neúřední části návěsky.

(2)

Úřední návěskou a úřední pojistkou se označují i velkoobjemové kontejnery a návěsy určené k přepravě osiva uzavřené plachtou. Sadba brambor může být na žádost odběratele se souhlasem Ústavu a pod jeho dozorem přepravována i bez uzavření. Návěska je součástí doprovodných úředních dokladů partie.

(3)

U odrůd zeleniny obecně známých před 1. červencem 1970 může být na návěsce uveden odkaz na určité udržovací šlechtění, pokud to udržovatel odrůdy předem oznámí Ústavu nebo příslušnému úřadu jiného členského státu. Tento odkaz se uvede za názvem odrůdy, od něhož bude zřetelně oddělen pomlčkou, a nebude uveden výrazněji než samotný název odrůdy. V souvislosti s uvedeným udržovacím šlechtěním nebude poukazováno na žádné zvláštní vlastnosti odrůdy.

(4)

Návěsky pro mezinárodní obchod podle § 24 odst. 1 písm. b) obsahují údaje:

a)	označení Mezinárodní asociace pro zkoušení semen nebo Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,
b)	označení Ústavu a České republiky,
c)	název druhu,
d)	název odrůdy,
e)	kategorie osiva,
f)	číslo partie,
g)	datum vzorkování,
h)	hmotnost v jednom balení,
i)	země výroby,
j)	číslo návěsky.

(5)

Osivo s neukončenou certifikací se označuje úřední návěskou šedé barvy; hmotnost partie není přitom omezena. Úřední návěska, jejíž vzor je uveden na internetových stránkách Ústavu, obsahuje

a)	označení certifikačního úřadu, který je odpovědný za provedení přehlídky, a státu nebo jejich počáteční písmena,
b)	název druhu, u osiva řepy označení, zda se jedná o cukrovku nebo krmnou řepu,
c)	název odrůdy, v případě inbredních linií, hybridů odrůd obilnin, olejnin a přadných rostlin určených výhradně k použití jako komponenty hybridních odrůd slovo „komponent“, v případě hybridů odrůd obilnin, olejnin a přadných rostlin slovo „hybrid“,
d)	kategorie a generace,
e)	číslo množitelského porostu nebo číslo partie,
f)	hmotnost,
g)	označení „Osivo s neukončenou certifikací“,
h)	identifikaci dodavatele,
i)	pořadové číslo návěsky.

Vzor protokolu o provedené manipulaci s osivem je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(6)

Na úředních návěskách osiva obilnin, olejnin, přadných rostlin, trav, jetelovin, luskovin, jiných krmných plodin a sadby brambor, s výjimkou úředních návěsek směsí obilnin, trav, luskovin, jetelovin a jiných krmných plodin, se uvede název druhu alespoň botanickým názvem druhu, a to případně zkráceně a bez jmen autorů. Na návěskách cukrovky, krmné řepy a zelenin a na návěskách dodavatele plodin uvedených v první větě tohoto odstavce postačuje uvést název druhu českým názvem.

(7)

U druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵, stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s úřední návěskou nebo návěskou dodavatele spojen rostlinolékařský pas, který splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie⁶.

§ 26

(1)

Balení šlechtitelského rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou fialové barvy. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(2)

Balení rozmnožovacího materiálu předstupňů se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou bílé barvy s fialovým diagonálním pruhem. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(3)

Balení základního rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou bílé barvy. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(4)

Balení certifikovaného rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou

a)	modré barvy pro certifikovaný rozmnožovací materiál první generace, nebo
b)	červené barvy pro certifikovaný rozmnožovací materiál druhé generace s výjimkou sadby brambor, u kterých se pro obě generace používá návěska modrá.

Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(5)

Balení standardního osiva se označuje návěskou žluté barvy. Požadované údaje na návěskách jsou uvedeny v části VI v příloze č. 8 k této vyhlášce.

(6)

Balení osiva úředně nezapsaných odrůd se označuje návěskou oranžové barvy. Vzor návěsky je uveden na internetových stránkách Ústavu.

§ 27

Malé balení

[K § 12 odst. 2 a 8 a § 19a odst. 1 a 6 zákona]

(1)	Nejvyšší povolená hmotnost nebo nejvyšší povolený počet kusů, které se považují za malé balení, a způsob jejich označování, jsou uvedeny pro jednotlivé druhy v částech VII v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.
(2)	Podrobnosti o způsobu označování malého balení jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech VII v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.
(3)	V případě malého balení u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵, stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být připojen rostlinolékařský pas, který splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie⁶, pokud se nejedná o přímou dodávku konečnému spotřebiteli. V případě prodeje prostřednictvím smluv uzavřených na dálku a prodeje do chráněných zón musí být rostlinolékařský pas připojen vždy. Prvky rostlinolékařského pasu musí být orámovány nebo jinak zřetelně odděleny od ostatních textových nebo obrazových prvků, aby byly snadno viditelné a jasně odlišitelné.

§ 28

Kontrola kvality moření osiv

[K § 22 odst. 10 zákona]

Pro účely kontroly kvality moření osiva odebírá Ústav vzorky z namořených partií osiva obilnin. Tato kontrola činí maximálně 10 % partií v uznávacím řízení.

§ 29

Přechodná ustanovení

Množitelské porosty založené podle dosavadních právních předpisů a rozmnožovací materiál z nich vyrobený se uznávají podle dosavadních právních předpisů.

§ 30

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu.

2. Vyhláška č. 298/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu.

3. Vyhláška č. 168/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění vyhlášky č. 298/2010 Sb.

§ 31

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministr:

Ing. Bendl v. r.

Příloha č. 1

Požadavky na množitelské porosty a osivo obilnin

Čl. III body 7, 8 a 11 až 15 vyhlášky č. 505/2021 Sb. novelizují přílohu č. 1 s účinností k 1. 9. 2022 a dle čl. IV odst. 2 vyhlášky pozbývají platnosti uplynutím dne 31. 8. 2029. Ačkoli pozbytí platnosti již zanořené novely obecně nemůže mít vliv na znění novelizovaného předpisu, s ohledem na zjevný úmysl normotvůrce zohlednit omezenou časovou působnost transponované prováděcí směrnice Komise (EU) 2021/1927 vracíme přílohu k 1. 9. 2029 do předchozího znění.

Část I

Přehled druhů

Tabulka 1

Český název	Latinský název
Čirok	Sorghum bicolor (L․) Moench subsp. bicolor
Čirok súdánská tráva	Sorghum bicolor (L.) Moench subsp. drummondii (Steud.) de Wet ex Davidse
Čirok x čirok súdánská tráva hybridy vzniklé křížením poddruhů Sorghum bicolor subsp. bicolor a Sorghum bicolor subsp. drummondii	Sorghum bicolor (L.) Moench subsp. bicolor x Sorghum bicolor (L.) Moench subsp. drummondii (Steud.) de Wet ex Davidse
Ječmen	Hordeum vulgare L.
Kukuřice (mimo pukancové a cukrové)	Zea mays L. (partim)
Lesknice kanárská	Phalaris canariensis L.
Oves nahý	Avena nuda L.
Oves setý	Avena sativa L. (včetně A. byzantina K. Koch)
Oves hřebílkatý	Avena strigosa Schreb.
Pšenice setá	Triticum aestivum L. subsp. aestivum
Pšenice tvrdá	Triticum turgidum L. subsp. durum (Desf.) van Slageren
Pšenice špalda	Triticum aestivum L. subsp. spelta (L.) Thell.
Tritikale hybridy vzniklé křížením druhů rodu Triticum s druhy rodu Secale	x Triticosecale Wittm. ex A. Camus
Žito	Secale cereale L.
Pohanka obecná ¹	Fagopyrum esculentum Moench
Proso seté ¹	Panicum miliaceum L.

1 - Druhy neuvedené v druhovém seznamu; uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Část II

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1 Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

Druh	Rozmnožovací materiál předstupňů			Základní RM (včetně komponentů hybridních odrůd)	Certifíkovaný RM
Druh	SE 1	SE 2	SE 3	E	C²	C 1	C 2
Čirok - nehybridní	X	X	X	X	X
Čirok - hybridní				X	X
Čirok súdánská tráva - nehybridní	X	X	X	X	X
Čirok súdánská tráva - hybridní				X	X
Čirok x súdánská tráva				X	X
Ječmen - nehybridní	X	X	X	X		X	X
Ječmen - hybridní				X	X
Kukuřice - nehybridní	X	X	X	X	X
Kukuřice - hybridní				X	X
Lesknice kanárská - nehybridní	X	X	X	X	X
Lesknice kanárská - hybridní				X	X
Oves nahý, setý, hřebílkatý - nehybridní	X	X	X	X		X	X
Oves nahý, setý, hřebílkatý - hybridní				X	X
Pšenice setá, tvrdá a špalda - nehybridní	X	X	X	X		X	X
Pšenice setá, tvrdá a špalda - hybridní				X	X
Tritikale - nehybridní	X	X	X	X		X	X
Tritikale - hybridní				X	X
Žito - nehybridní	X	X	X	X	X
Žito - hybridní				X	X
Pohanka obecná	X	X	X	X		X	X
Proso seté	X	X	X	X		X	X

2 - označení C se používá u hybridních odrůd a u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál

Oddíl 2 Přehled základních typů linií a hybridů kukuřice a čiroků

Tabulka 2.2

Kategorie	Název	Popis
E (komponenty pro tvorbu hybridů)	L - inbrední linie	soubor rostlin stejného původu geneticky identických
E (komponenty pro tvorbu hybridů)	SLc - sesterský liniový hybrid	první generace vzniklá křížením mezi dvěma sesterskými inbredními liniemi dle metodiky šlechtitele
E (komponenty pro tvorbu hybridů) nebo C (konečný hybrid)	Sc- dvouliniový hybrid (jednoduchý hybrid)	první generace vzniklá křížením mezi dvěma inbredními liniemi dle metodiky šlechtitele
C (konečný hybrid)	Tc- tříliniový hybrid	první generace vzniklá křížením mezi inbrední linií a jednoduchým hybridem dle metodiky šlechtitele
	Dc- čtyřliniový hybrid (dvojitý hybrid)	první generace vzniklá křížením mezi dvěma jednoduchými hybridy dle metodiky šlechtitele
	top cross hybrid	první generace vzniklá křížením mezi inbrední linií nebo jednoduchým hybridem a nehybridní odrůdou dle metodiky šlechtitele
	meziodrůdový hybrid	první generace vzniklá křížením mezi rostlinami pocházejícími ze základního osiva dvou nehybridních odrůd dle metodiky šlechtitele

Část III

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek obilnin s výjimkou druhů uvedených v tabulce 3.1b

Tabulka 3.1a

Kategorie	První přehlídka ve fázi	Druhá přehlídka v době	Množení po stejném druhu nejdříve za (počet roků)⁶
SE, E	od vymetání do konce kvetení	dozrávání	2 ^3,4
C - nehybridní odrůdy	od vymetání do voskové zralosti⁵	-	1 ^3,4
C - hybridní odrůdy	od vymetání do konce kvetení	dozrávání	1 ¹

3 - Množení je možné jen na pozemcích, na kterých v předchozím roce nebyla pěstována obilnina, kromě kukuřice, čiroků, prosa a lesknice.

4 - V případě množení stejné odrůdy, a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

5 - U ječmene nejpozději 14 dnů po vymetání.

6 - Platí i pro luskovinoobilné směsky, za směsku je považován porost se 100 a více rostlinami příslušného druhu na 100 m².

Tabulka 3.1b

Kategorie	Název	Přehlídka porostů ve fázi				Množení po stejném druhu nejdříve za (počet roků)
		1	2	3	4
kukuřice
E	komponenty pro výrobu hybridů	před metáním	na začátku kvetení ⁷⁹	v plném kvetení	na konci kvetení ⁸	1
C	konečné hybridy					l ¹⁰
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská tráva
E	komponenty pro výrobu hybridů	-	na začátku kvetení	v plném kvetení	na konci kvetení	1
C	konečné hybridy					l ¹⁰
u nehybridních odrůd^l0 kukuřice a čiroků bude provedena jedna přehlídka na konci kvetení

7 - Období, kdy se objeví první blizny rostlin mateřského komponentu schopné přijímat pyl.

8 - Období, kdy ještě jsou blizny schopny přijímat pyl.

9 - K zamítnutí porostu může dojít, jsou-li vysunuty blizny u více jak 5% rostlin mateřského komponentu.

10 - V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. Bude provedena minimálně jedna další přehlídka porostu na zjištění výskytu příměsí z předplodiny.

Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Pododdíl 1

Tabulka 3.2a

Druh	Kategorie	Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech - obilniny navzájem	Prostorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení (od jiných odrůd, komponentů a hybridů stejného druhu a od jiných druhů)
			od jiné odrůdy téhož druhu	od jiných druhů
			od jiné odrůdy téhož druhu	druh	vzdálenost
ječmen	SE, E		50 ¹¹	-	-
	C		50 ¹¹	-	-
	E (komponenty hybridů CMS)		100 ¹¹	-	-
	C (hybrid CMS)		50 ¹¹	-	-
lesknice kanárská	SE,E	1,0	300	-	-
lesknice kanárská	C	1,0	250	-	-
oves nahý, setý, hřebílkatý	SE,E	1,0	-	-	-
oves nahý, setý, hřebílkatý	C	1,0	-	-	-
pšenice setá, tvrdá a špalda	SE, E	1,0	-	-	-
	C	1,0	-	-	-
	E (komponenty hybridů CMS)	1,0	300¹¹
	C (hybrid CMS)	1,0	25¹¹
tritikale	SE,E	1,0	50 ¹³	žita	300
tritikale	C	1,0	20 ¹³	žita	250
žito	SE,E	1,0	300 ¹³	tritikale	50
	C	1,0	250 ¹³	tritikale	20
	E (komponenty)	1,0	1000 ¹²	tritikale	50
	komponenty bez otcovské pylové sterility		600 ¹²	tritikale	50
	C (hybrid)	1,0	500 ¹²	tritikale	50
pohanka obecná	SE,E	1,0	200	od jiného druhu pohanky	200
pohanka obecná	C	1,0	200		200
proso seté	SE,E	1,0	-	-	-
proso seté	C	1,0	-	-	-

11 - Mezi odrůdami stejné formy (ozimá, jarní) s rozdílným počtem řad v klasu.

12 - Vztahuje se i na plochy běžného pěstování téže odrůdy.

13 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Poddodíl 2

V případě porostů hybridních odrůd pšenic, ječmene, s výjimkou hybridů pšenic a ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility (CMS), ovsa a samosprašného tritikale pro produkci osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál je minimální vzdálenost mateřského komponentu od jiné odrůdy téhož druhu 25 metrů ¹³ s výjimkou porostu otcovského komponentu.

Pododdíl 3

Tabulka 3.2b

Druh	Kategorie	Nejmenší vzdálenost od cizího prášícího zdroje stejného nebo příbuzného druhu v metrech
kukuřice	všechny kategorie a generace	200
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská tráva	SE, E	400
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská tráva	C	200

Minimální vzdálenosti uvedené v tabulce 3.2b nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

V oblastech, v nichž výskyt čiroku halepského (Sorghum halepense) nebo čiroku súdánská tráva (Sorghum bicolor subsp. drummondii) představuje zvláštní problém z důvodu cizosprášení, se použijí následující ustanovení:

množitelské porosty určené k produkci základního osiva čiroku (Sorghum bicolor subsp. bicolor) nebo jeho hybridů musí být ve vzdálenosti nejméně 800 m od veškerého zdroje takového kontaminujícího pylu (čiroku halepského nebo čiroku súdánská tráva);

množitelské porosty určené k produkci certifikovaného osiva čiroku (Sorghum bicolor subsp. bicolor) nebo jeho hybridů musí být ve vzdálenosti nejméně 400 m od veškerého zdroje takového kontaminujícího pylu (čiroku halepského nebo čiroku súdánská tráva).

Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy

Pododdíl 1

Tabulka 3.3a

Druh	Kategorie	Nejvyšší dovolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů ¹⁷ na 100 m ²
ječmen ¹⁸	SE,E	20
ječmen ¹⁸	C	40
lesknice kanárská	SE,E	3
lesknice kanárská	C	10
oves nahý, setý, hřebílkatý ¹⁸	SE,E	20
oves nahý, setý, hřebílkatý ¹⁸	C	40
pšenice setá, tvrdá a špalda ^16,18	SE,E	20
pšenice setá, tvrdá a špalda ^16,18	C	100
tritikale^16,18	SE,E	20
tritikale^16,18	C	100
žito^{16, 20}	SE, E,	20
	C	100
	E (komponenty)	3
	C (hybrid)	10 ¹⁹
pohanka obecná	SE,E	3
pohanka obecná	C	10
proso seté	SE,E	3
proso seté	C	10

16 - Vzájemných druhových příměsí tritikale - žito, žito - tritikale, tritikale - pšenice, pšenice -tritikale a jiných forem v rámci druhu u tritikale v SE, E 2 rostliny, v C 4 rostliny na 100 m².

17 - Včetně jarních a ozimých forem (kromě tritikale), u ječmenů též rostlin s rozdílným počtem řad.

18 - S výjimkou případů použití chemického hybridizačního prostředku platí též pro hybridní odrůdy, s výjimkou hybridních odrůd ječmene a pšenic vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility; hodnocení porostů bude pak prováděno na základě metodiky dodané šlechtitelem.

19 - Platí pouze v případě výsevu čistého mateřského komponentu.

20 - Sterilita pylově sterilního komponentu kategorie E je minimálně 98 %.

Pododdíl 2

1.	zjištěný výskyt jiných druhů obilovin a ovsa hluchého včetně ostatních plevelných ovsů a jejich hybridů a fatuoidů vkusech na 100 m² se uvede v záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu;
2.	množitelský porost nesmí být zaplevelen (včetně kulturních druhů) natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy;
3.	zrušen
4.	v případě výroby osiva hybridních odrůd pšenic, ječmene, s výjimkou hybridů pšenic a ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility, ovsů a samosprašného tritikale kategorie C za použití chemického hybridizačního prostředku je minimální čistota odrůdy každého komponentu pšenic, ječmene a ovsů 99,7 % a samosprašného tritikale 99,0 %, minimální úroveň hybridnosti osiva všech jmenovaných druhů je 95 % a stanovuje se v souladu s obvyklými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují. V případech, kdy je hybridita stanovována během zkoušení osiva před uznáním osiva, určování hybridity během polní přehlídky není nutné;
5.	pro osivo hybridních odrůd pšenic, ječmene, s výjimkou hybridních odrůd pšenic a ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility, ovsů a samosprašného tritikale vyráběné bez použití chemického hybridizačního prostředku je minimální odrůdová čistota (% hybridnosti) osiva kategorie C 90 %, pro osivo hybridních odrůd pšenic a ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility je minimální odrůdová čistota (% hybridnosti) osiva kategorie C 85 % a maximální množství příměsí jiných, než je obnovitel fertility, je 2 %, kontroluje se úřední následnou vegetační zkouškou;
6.	osivo hybridních odrůd žita a hybridních odrůd pšenic a ječmene pšenic a vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility se uzná za certifikovaný rozmnožovací materiál pouze tehdy, jestliže byly řádně zohledněny výsledky úřední vegetační zkoušky úředně odebraného vzorku základního rozmnožovacího materiálu, která byla provedena ve vegetačním období osiva přihlášeného k uznání v kategorii C, aby se zjistilo, zda osivo kategorie E splňuje požadavky na základní rozmnožovací materiál stanovené touto vyhláškou, které se týkají pravosti a čistoty, pokud jde o znaky komponentů, včetně pylové sterility;
7.	otcovský komponent se odstraňuje po odkvětu, nejpozději však před provedením druhé přehlídky porostu.
8.	v případě osiva hybridních odrůd ječmene využívající CMS je nejvyšší povolený počet rostlin odchylných typů v porostech pro výrobu osiva kategorie E u udržovatele a obnovitele fertility 0,1 %, u pylově sterilního mateřského komponentu 0,2 % a v porostech pro výrobu osiva kategorie C u obnovitele fertility a pylově sterilního mateřského komponentu 0,3 %, u pylově sterilního mateřského komponentu ve formě jednoduchého hybridu 0,5 %. Minimální úroveň pylové sterility mateřského komponentu je v porostech pro výrobu osiva kategorie E 99,7 % a v porostech pro výrobu osiva kategorie C 99,5 %. Splnění požadavků uvedených v tomto bodě se posuzuje úřední následnou vegetační zkouškou. Osivo kategorie C se může vyrábět při pěstování směsi pylově sterilního mateřského komponentu s komponentem obnovujícím pylovou fertilitu.
9.	v případě osiva hybridních odrůd pšenic využívající CMS je nejvyšší povolený počet rostlin odchylných typů v porostech pro výrobu osiva kategorie E u udržovatele a obnovitele fertility 0,1 %, u pylově sterilního mateřského komponentu 0,3 % a v porostech pro výrobu osiva kategorie C u obnovitele fertility 0,3 %, u pylově sterilního mateřského komponentu 0,6 % a u pylově sterilního mateřského komponentu ve formě jednoduchého hybridu 1 %. Minimální úroveň pylové sterility mateřského komponentu je v porostech pro výrobu osiva kategorie E 99,7 % a v porostech pro výrobu osiva kategorie C 99 %. Splnění požadavků uvedených v tomto bodě se posuzuje úřední následnou vegetační zkouškou. Osivo kategorie C se může vyrábět při pěstování směsi pylově sterilního mateřského komponentu s komponentem obnovujícím pylovou fertilitu.

Pododdíl 3

Tabulka 3.3b

Druh	Kategorie	Nejvyšší povolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů (%)	Nejvyšší dovolený výskyt prášících rostlin ve fertilní formě²³ (%)		Nejvyšší povolený výskyt prášících rostlin ve sterilní formě v každé přehlídce^21,22 (%)
Druh	Kategorie		v každé z 2.-4. přehlídky	maximální součet 2.-4. přehlídky
kukuřice	E (komponenty)	0,1	0,5	1,0	1,0
	C (hybrid)	0,2	1,0	2,0	2,0
	SE,E (nehybridní)	0,5
	C (nehybridní)	1,0

21 - Při množení sterilní formy není povolena kastrace již prášících rostlin.

22 - Při výrobě šlechtitelského materiálu linií - 0,2%.

23 - Za prášící rostlinu se považuje ta rostlina, u které se alespoň na 50 mm centrální osy laty nebo jejích postranních větvích vynořily prašníky a práší nebo prášily.

Pododdíl 4

Otcovský komponent se odstraňuje po odkvětu, nejpozději však do zahájení sklizně.

Pokud má 5 nebo více % rostlin mateřského komponentu blizny schopné opylení, nesmí výskyt rostlin mateřského komponentu, které prášily nebo práší, překročit 1 % v jakékoli jednotlivé přehlídce porostu a 2 % v souhrnu všech přehlídek daného porostu.

Rostliny otcovského komponentu musí v době, kdy kvetou rostliny mateřského komponentu, produkovat dostatečné množství pylu.

Pododdíl 5

Tabulka 3.3c

Druh	Kategorie	Počet rostlin jiného druhu čiroku nebo rostlin zřetelně neodpovídajících komponentu (%)
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská tráva	E	při kvetení 0,1
	E	ve zralosti 0,1
	C - rostliny otcovského komponentu, které prášily, v době, kdy má mateřský komponent blizny schopné opylení	0,1
	C - rostliny mateřského komponentu	při kvetení 0,3
	C - rostliny mateřského komponentu	ve zralosti 0,1

Pododdíl 6

Rostliny otcovského komponentu musí v době, kdy mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení, produkovat dostatečné množství pylu.

Pokud mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení, nesmí výskyt rostlin mateřského komponentu, které prášily nebo práší, překročit 0,1 %.

Čiroky - kontrola odstranění laty - za prášící laty se považují laty o délce 50 mm a více, postranní větvičky a kombinace obou, pokud prašníky přesahují pluchy a obsahují pyl.

U množitelských porostů volně se opylujících nebo syntetických odrůd čiroků nesmí počet rostlin zřetelně neodpovídajících odrůdě přesáhnout:

3 rostliny na 100 m² v kategorii E

10 rostlin na 100 m² v kategorii C

Pokud byl při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd kukuřice a čiroků použit mateřský pylově sterilní komponent a otcovský komponent, který neobnovuje pylovou fertilitu, musí být dodržen jeden z následujících postupů:

smíchání partií osiva, z nichž u jedné byl použit mateřský pylově sterilní komponent a u druhé byl použit mateřský pylově fertilní komponent, v poměru odpovídajícím dané odrůdě, nebo

pěstování mateřského pylově sterilního komponentu a mateřského pylově fertilního komponentu společně, v poměru odpovídajícím dané odrůdě. Poměr mezi těmito dvěma komponenty se ověřuje při přehlídce porostu.

Oddíl 4 Zdravotní stav porostu

Tabulka 3.4a

Druh	Kategorie	Nejvyšší dovolený počet (případně %) rostlin napadených chorobami na 100 m² porostu
Druh	Kategorie	fuzariozy v klasech (Fusarium spp.)	sněť prašná pšeničná (Ustilago tritici (Pers.) Rostrub)	sněť stébelná (Urocystis occulta (Wallr.) Rabenh.)	sněť prašná ječmenná (Ustilago nuda (Jens.) Rostr.)	prašná sněť ovesná (Ustilago avenae (Pers.) Rostrub)	sněť prosová (Sphacelo- theca destruens (Schlt.) Stev & A. G. Johnson)	sněti rodu Tilletia spp. s výjimkou T.controversa Kühn	sněť zakrslá (Tilletia controversa Kühn)	sněť tvrdá ječmenná (Ustilago hordei (Pers.) Lagerh.)	pruhovitost ječmene (Drechslera graminea (Rabenh.) Shoem., Pyrenophora graminea Ito et Kuribay)
ječmen	SE,E	3%	-	-	5	-	-	-	1	0	10
ječmen	C	5%	-	-	20	-	-	-	1	1	10
lesknice kanárská	SE,E	-	-	-	-	-	1	-	-	-	-
lesknice kanárská	C	-	-	-	-	-	3	-	-	-	-
oves nahý, setý, hřebílkatý	SE,E	-	-	-	-	1	-	-	1	-	-
oves nahý, setý, hřebílkatý	C	-	-	-	-	1	-	-	1	-	-
pšenice setá, tvrdá a špalda	SE,E	3%	5	-	-	-	-	0	nesmí se vyskytovat	-	-
pšenice setá, tvrdá a špalda	C	5%	20	-	-	-	-	1	nesmí se vyskytovat	-	-
tritikale ²⁴	SE,E	3%	-	5	-	-	-	-	nesmí se vyskytovat	-	-
tritikale ²⁴	C	5%	-	20	-	-	-	-	nesmí se vyskytovat	-	-
žito ²⁴	SE,E	3%	-	5	-	-	-	-	1	-	-
žito ²⁴	C	5%	-	20	-	-	-	-	1	-	-
proso seté	SE,E	-	-	-	-	-	1	-	-	-	-
proso seté	C	-	-	-	-	-	3	-	-	-	-

24 - Maximální počet rostlin, na nichž se vyskytují sklerocia paličkovice nachové (Claviceps purpurea (Fr.: Fr.) Tull.) je u základního rozmnožovacího materiálu 10 rostlin na 100 m² a u certifikovaného rozmnožovacího materiálu 20 rostlin na 100 m² - nesleduje se na souvratích a okrajích pozemku.

Tabulka 3.4b

Nejvyšší dovolený výskyt napadených rostlin [%] v porostech kukuřice a čiroků
čiroky:
Sorosporium holci-sorghi (Rivolta) Moesz	5
kukuřice:
Ustilago maydis (DC.) Corda	5

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

Oddíl 1

OBILNINY S VÝJIMKOU KUKUŘICE A ČIROKŮ:

Minimální časový interval mezi množením porostů obilnin stejného druhu na jednom pozemku je dva roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit, s výjimkou porostů na výrobu hybridního osiva, na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

Izolace:

kategorie	nejmenší vzdálenost v m
kategorie	cizosprašné druhy a převážně cizosprašné odrůdy tritikale od všech ostatních porostů žita a tritikale navzájem	samosprašné odrůdy tritikale od všech ostatních porostů tritikale
E	300	50
C	250	20

Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Množitelské porosty samosprašných druhů musí být izolovány od ostatních porostů obilnin pevnou zábranou nebo volným prostorem dostatečnými pro zabránění mechanickému smíšení během sklizně.

Množitelské porosty obilnin musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi po vymetání.

Počet přehlídek hybridních odrůd - je shodný s tabulkou 3.1a a 3.1b, u kategorie E se přehlídky provádí u všech komponentů podílejících se na výsledné odrůdě.

Množitelské porosty určené k výrobě certifikovaného rozmnožovacího materiálu hybridních odrůd pšenice, ječmene, ovsa musí být izolované od nežádoucích zdrojů pylu. Mateřský komponent musí být vzdálený minimálně 25 m od jakýchkoliv jiných odrůd stejného druhu, mimo porostů opylujícího rodičovského komponentu.

V případě produkce hybridních odrůd žita odpovídají minimální izolační vzdálenosti tabulce č. 3.2a., Ústav může tyto vzdálenosti pozměnit, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení, nebo je-li možnost cizosprášení vyloučena v důsledku jasného rozdílu v době kvetení.

Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

Minimální čistota odrůdy v %, nejvyšší povolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů v ks/100m

Druh	SE,E	C 1	C 2
pšenice, ječmen, oves	99,9 % 30 rostlin na 100 m²	99,7 % 90 rostlin na 100 m²	99,0 % 300 rostlinná 100 m²
převážně samosprašné odrůdy tritikale	99,7 % 90 rostlin na 100 m²	99,0 % 300 rostlinná 100 m²	98,0 % 600 rostlinná 100 m²

10.

U cizosprašných druhů - maximální počet rostlin stejného druhu neodpovídajících odrůdě:

druh	SE,E	C
cizosprašné odrůdy žita a tritikale	3 rostliny na 100m²	10 rostlin na 100 m²

11.

U hybridních odrůd:

druh	rodičovské linie	konečný hybrid
pšenice, ječmen, oves	99,9 % 30 rostlin na 100m²	99,7 % 90 rostlin na 100m²
žito	3 rostliny na 100m²	10 rostlin na 100m²

12.

pokud je při výrobě hybridní odrůdy použita pylová sterilita, úroveň sterility pylově sterilního komponentu je nejméně 98%,

13.

odrůdová čistota hybridních odrůd se stanoví schváleným postupem, vhodným pro daný systém udržovacího šlechtění.

14.

Musí se provést alespoň jedno z těchto posouzení:

a)	posklizňová kontrola provedená před certifikací osiva s použitím mezinárodně odsouhlasených testů na hybridnost osiva s výjimkou žita,
b)	stanovování hybridnosti v porostu, kde se vyrábí hybridní osivo (viz schéma výpočtu níže); tento úkon se musí kombinovat s dalšími posouzeními, včetně výsledků polní přehlídky a kontroly izolace. Je nutno poznamenat, že hybridnost se nesmí srovnávat s odrůdovou čistotou a mezi těmito jevy nemusí nezbytně existovat úzká korelace.

15.

Porosty, které vyhovují normě hybridnosti 95%, jsou způsobilé pro certifikaci osiva, které podléhá veškerým dalším zkouškám. Výjimečně může docházet k tomu, že Ústav, který vyžaduje izolační vzdálenosti přinejmenším 100m, může uznat úroveň hybridity stanovenou na poli jako úroveň odrůdové čistoty hybridu za předpokladu, že zjištěná úroveň není menší než 90%.

16.

Při druhé přehlídce porostu na výrobu osiva F1 hybridů za použití chemického hybridizačního prostředku prováděné v době dozrávání semen se zjišťuje procento sterility mateřského komponentu a/nebo procento hybridnosti osiva následujícím způsobem:

a)	Procento sterility se rovná: 100 (1 - a/b)
b)	kde a je počet oplodněných obilek ve specifikovaném počtu klasů, odebraných jako vzorek z rostlin samičího rodiče, které byly chráněny sáčky, nepropustnými pro pyl, anebo izolačními stany, rozmístěnými po aplikaci CHA, ale před kvetením kteréhokoli z rodičů;
c)	a b je počet oplodněných obilek ve vzorku se stejným specifikovaným počtem klasů neošetřených rostlin samičího rodiče, odebraných z plochy, která je chráněna před ošetřením CHA dalším stanem. Aby se zabránilo úniku pylu z těchto neošetřených samicích rostlin, musí tento stan zůstat na rostlinách, dokud neskončí jejich kvetení.
d)	Procento hybridnosti se rovná: 100 (1 - a/c)
e)	kde a je počet oplodněných obilek ve specifikovaném počtu klasů, odebraných jako vzorek z rostlin samičího rodiče, které byly chráněny sáčky, nepropustnými pro pyl, anebo izolačními stany, rozmístěnými po aplikaci CHA, ale před kvetením kteréhokoli z rodičů;
f)	a c je počet oplodněných obilek ve vzorku se stejným specifikovaným počtem klasů ošetřených rostlin samičího rodiče, které nejsou chráněny před ošetřením CHA sáčky nepropustnými pro pyl, ani dalším stanem.

17.

Porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.

Oddíl 2

KUKUŘICE A ČIROKY:

Požadavky na prostorovou izolaci

kategorie	nejmenší vzdálenost od cizího prášícího zdroje v m
kategorie	kukuřice	čiroky - nehybridní odrůdy	čiroky - hybridní odrůdy
E	200	400	300
C	200	200	200

Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Množitelské porosty nehybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi, kdy může být určena odrůdová čistota. Pokud množitelský porost kukuřice následuje po jiném porostu kukuřice z předchozího roku, musí být provedena alespoň jedna další přehlídka, aby se zjistila přítomnost příměsí z předplodiny.

Množitelské porosty k výrobě osiva kategorie E - rodičovských linií hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň dvakrát, první přehlídka před kvetením a druhá během kvetení.

Množitelské porosty k výrobě osiva kategorie E - hybridů musí být přehlédnuty alespoň třikrát. První přehlídka před kvetením, druhá na začátku kvetení a třetí na konci kvetení.

Množitelské porosty kukuřice k výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň třikrát. Pokud množitelský porost kukuřice následuje po jiném porostu kukuřice z předchozího roku, musí být provedena alespoň jedna další přehlídka, aby se zjistila přítomnost příměsí z předplodiny.

Množitelské porosty čiroků k výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň třikrát. První přehlídka před kvetením, druhá na začátku kvetení a třetí na konci kvetení.

Minimální čistota odrůd kukuřice v %

	E	C
nehybridní odrůdy	99,5 %	99,0 %
hybridní odrůdy	99,9 %	99,8 %

Minimální čistota odrůd čiroků v % a nejvyšší možný počet rostlin odchylných typů

	E	C
nehybridní odrůdy	3 rostliny na 100m²	10 rostlin na 100m²
hybridní odrůdy	99,9 %	99,7 % - mateřský komponent

Čistota druhu u čiroků: Počet rostlin jiného druhu čiroku, jehož semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterého snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem, nesmí u množitelského porostu k výrobě osiva kategorie E překročit 3 rostliny na 100 m² a u množitelského porostu k výrobě osiva kategorie C nesmí překročit 10 rostlin na 100m².

10.

V případě hybridních odrůd kukuřice neodpovídají požadavkům ty porosty, u kterých při přehlídce ve stadiu, kdy je 5 a více % rostlin mateřského komponentu schopno opylení, počet rostlin mateřského komponentu, které vytvářely nebo stále vytvářejí pyl, překročí 0,5 % u kategorie E a 1 % u kategorie C při kterékoliv přehlídce nebo jestliže překročí 1 % u kategorie E a 2 % u kategorie C při součtu pozorování ze 3 přehlídek. Za prášící laty se považují laty o délce 50 mm a více, postranní větvičky a kombinace obou, pokud prašníky přesahují pluchy a práší pyl.

11.

Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů:

a)	smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního komponentu s osivem získaným za použití pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1;
b)	použitím otcovského komponentu, který obsahuje alespoň jednu linii obnovující pylovou fertilitu, a to tak, že alespoň jedna třetina rostlin vzrostlých z výsledného hybridu produkuje pyl, který se zdá být ve všech ohledech v pořádku.

12.

Porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.

Část V

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

Druh

Zkoušky

čistota osiva v %

příměs jiných rostlinných druhů

sítové třídění

Vlhkost

HTS / HMKS

klíčivost

jednoklíčkovost

konduktivita

Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % ²⁵

Biochemická zkouška

životaschopnosti

Fluorescenční zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy

mikroreliéfová zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy

elektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu,odrůdy

stanovení % hybridnosti ²⁷ vegetační zkouškou

zkoušky zdravotního stavu

zjišťování přítomnosti živočišných škůdců

Čirok, čirok súdánská tráva

■

Čirok x súdánská tráva

■

Ječmen

■

Kukuřice

■

Lesknice kanárská

■

Oves nahý, setý, hřebílkatý

■

■²⁶

■

Pšenice setá, tvrdá, špalda

■

Tritikale

■

Žito

■

Pohanka obecná

■

Proso seté

■

Vysvětlivky:

■	zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení
x	zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv
□	zkouška se neprovádí
#	zkoušku lze provést na žádost dodavatele

25 - pouze u polyploidních odrůd

26 - neplatí pro oves nahý

27 - pouze u hybridních odrůd

Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva

Tabulka 5.2a

Druh	Kat. osiva	Vlhkost nejvýše ²⁸ %	Klíčivost nejméně %	Čistota nejméně ³⁹ %	Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů ve vzorku podle sloupce 11 - počet semen					Hmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 6-10 v gramech	Námel, sklerocia a jejich zlomky v množství dle sloupce 11 ks
					celkem jiných rostlinných druhů ks	z toho podle sloupce 6		z toho podle sloupce 8
					celkem jiných rostlinných druhů ks	jiných druhů obilnin ks	ostatní rostlinné druhy kromě obilnin ks	ředkev ohnice, koukol polní ks	oves hluchý, oves jalový, jílek márnivý ³⁸ ks
1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská tráva	SE,E	14,0	80	98,0	0	-	-	-	-	900	1
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská tráva	C	14,0	80	98,0	0	-	-	-	-	900	3
Ječmen ³¹³⁴	SE,E	15,0	85	99,0	8	2	6	2	0	1000	2
Ječmen ³¹³⁴	C	15,0	85 ³⁵	98,0	20	14	14	6	0	1000	6
kukuřice ³⁴	SE,E	14,0	90	98,0	0	-	-	-	-	1000	1
kukuřice ³⁴	C	14,0	90	98,0	0	-	-	-	-	1000	3
Lesknice kanárská	SE,E	14,0	75	98,0	4	1 ³⁶	-	-	0 ³⁷	200	1
Lesknice kanárská	C	14,0	75	98,0	10	5	-	-	0 ³⁷	200	3
oves setý ³³ , hřebílkatý oves nahý ³²	SE,E	15,0	85	99,0	8	2	6	2	0	1000	2
	C	15,0	85	98,0	20	14	14	6	0	1000	6
	SE,E	14,0	75	99,0	8	2	6	2	0	1000	2
	C	14,0	75	98,0	20	14	14	6	0	1000	6
pšenice setá, ^30,34 tvrdá ^30,34 a špalda ³⁴	SE,E	15,0	85	99,0	8	2	6	2	0	1000	2
pšenice setá, ^30,34 tvrdá ^30,34 a špalda ³⁴	C	15,0	85	98,0	20	14	14	6	0	1000	6
tritikale ³⁴	SE,E	15,0	80	98,0	8	2	6	2	0	1000	2
tritikale ³⁴	C	15,0	80	98,0	20	14	14	6	0	1000	6
žito ³⁴	SE,E	15,0	85	98,0	8	2	6	2	0	1000	2
žito ³⁴	C	15,0	85	98,0	20	14	14	6	0	1000	6 u nehybridů 9 u hybridů
pohanka obecná	SE,E	14,0	80	98,0	6	4	2	1	0	600	-
pohanka obecná	C	14,0	80	97,0	12	6	6	3	0	600	-
proso seté³³	SE,E	14,0	85	98,0	3	1	2	-	-	150	-
proso seté³³	C	14,0	85	97,0	6	2	4	-	-	150	-

28 - Osivo ozimých obilnin určené k výsevu v roce sklizně max. 17,0 %, osivo jarních obilnin určené k výsevu v nejbližším vegetačním období po roce sklizně maximálně 16 %.

30 - V 1000 g pšenice ozimé nejvýše 100 zrn v pluchách.

31 - U ječmene nejvýše 1% obilek s osinou delší než délka zrna.

32 - V osivu ovsa nahého nejvýše 5% obilek v pluchách.

33 - Obsah jiných odrůd s odlišnou barvou zrna v 1000 g: u ovsa setého v kategorii SE, E 20 ks, v kategorii Cl 60 ks, v kategorii C2 200, u prosa SE, E 10 ks, v kategorii Cl 50 ks.

34 - Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.

35 - U osiva nahého ječmene kategorie C je minimální klíčivost snížena na 75%, je-li při zkoušení osiva nahého ječmene zjištěna klíčivost nižší než 85 %, uvede se na úřední návěsce text „Klíčivost nejméně 75 %“

36 - Výskyt druhého semene jiného druhu obilnin ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena jiných druhů obilnin.

37 - Výskyt jednoho semene některého z druhů uvedených ve sloupci 10 ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.

38 - U příměsí limitovaných nulou se výskyt jednoho kusu považuje za náhodný a neposuzuje se, s výjimkou lesknice kanárské.

39 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

Podíl zadiny pod síty s otvory o rozměrech, které stanovuje tabulka 5.2b, smí činit nejvýše 3%

Tabulka 5.2b

Druh	Síta s otvory o rozměrech (mm)
ječmen jarní, pšenici setou ozimou, pšenici tvrdou a vyluštěné osivo pšenice špaldy	2,2
ječmen ozimý, ječmen nahý, pšenici jarní, tritikale	2,0
oves setý, oves hřebílkatý, žito	1,8
oves nahý	1,5

Vysvětlivky:

„ 0 “ nesmí se vyskytovat

„ - “ neposuzuje se (výskyt není limitován)

Oddíl 3 Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Pododdíl 1

Tabulka 5.3

Plodina	Škodlivý organismus	Kategorie	Normovaná hodnota³⁷	Hraniční hodnota³⁸
Bob obecný	Ascochyta fa bae Speg.	SE, E	3% 7%	10% 15%
		C
Hrách polní (včetně pelušky)	Ascochyta spp.	SE, E	3% 7%	10% 15%
		C
	Fusarium spp.	SE, E, C	7%	20%
Lupina	Colletotrichum spp.	SE, E	0% 2%	-
		C
	RNŠO nebo příznaky jím způsobené		Maximální povolený výskyt v osivu³⁹
Vojtěška setá	Clavibacter michiganensis ssp. insidiosus (McCulloch 1925) Davis et al.	SE, E, C	0%
	Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev	SE, E, C	0%

41 - Pracovní vzorek 300 semen.

Pododdíl 2

1.	U druhů a škodlivých organismů vytištěných tučně v pododdíle 1 se jedná o limitní výskyt vztahující se k povinnému moření.
2.	Při pěstování žita pro farmaceutické účely se výskyt Claviceps purpurea (Fr.: Fr.) Tull. nestanovuje.
3.	Výskyt pěti sklerocií nebo jejich úlomků ve vzorku s předepsanou hmotností se považuje za vyhovující normě, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují více než čtyři sklerocia nebo jejich úlomky.
4.	Vyskytuje-li se ve zkušebním vzorku hálka sněti Tilletia spp., partie se neuzná.

Část VI

Návěska

Oddíl 1

Úřední návěska osiva obilnin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2.	označení „Pravidla a normy ES“
3.	název druhu
4.	název odrůdy
5.	označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“
6.	generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu
7.	číslo partie
8.	hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
9.	měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno (měsíc a rok)“.
10.	označení země výroby
11.	číslo návěsky
12.	název a adresa dodavatele
13.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
14.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Oddíl 2

Úřední návěska osiva obilnin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

označení „Pravidla a normy ES“

název druhu

název odrůdy, u hybridních odrůd nebo inbredních linií:

a)	pro základní osivo, u něhož hybrid nebo inbrední linie, ke které základní osivo patří, jsou zapsány ve společném katalogu - název komponentu, pod kterým byl úředně povolen, s odkazem na výslednou odrůdu nebo bez něj, doplněný v případě hybridu nebo linie, které jsou určeny výhradně k použití jako komponenty pro výsledné odrůdy, slovem „komponent“,
b)	pro základní osivo v ostatních případech - název komponentu, ke kterému základní osivo patří a který může být vyznačen kódem, s odkazem na výslednou odrůdu, s uvedením jeho funkce (otcovský nebo mateřský komponent) nebo bez něj a doplněný slovem „komponent“,
c)	pro certifikované osivo - název odrůdy, ke které osivo patří, doplněný slovem „hybrid“

kategorie, generace

číslo partie

hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno… (měsíc a rok)“.

označení země výroby

10.

číslo návěsky

11.

název a adresa dodavatele

12.

v případě kategorií C, C1 a C2 u odrůd ovsa, které jsou úředně klasifikovány jako nahý oves, a byla-li při zkoušení osiva zjištěna klíčivost nižší než 85 %, uvede se označení „Klíčivost nejméně 75 %“

13.

případně druh chemického ošetření a použitý přípravek bylo-li chemické ošetření provedeno

14.

případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Oddíl 3

Úřední návěska směsi osiv obilnin obsahuje následující údaje:

1.	označení Ústavu a České republiky
2.	nápis „Směs ...“ (druhy nebo odrůdy)
3.	název druhu, název odrůdy, kategorie, generace, země výroby a hmotnostní procento každé jednotlivé složky směsi
4.	číslo partie
5.	hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
6.	měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“
7.	číslo návěsky
8.	název a adresa dodavatele
9.	označení „Uvádění do oběhu povoleno výhradně v České republice“
10.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek bylo-li chemické ošetření provedeno
11.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Část VII

Malé balení

Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva obilnin

Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu v jednom malém balení je 10 kg (bez aditiv).

Oddíl 2 Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva obilnin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1.	označení „Malé balení“
2.	název a adresa dodavatele
3.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
4.	číslo partie
5.	název druhu
6.	název odrůdy
7.	kategorie, generace
8.	hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
9.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek bylo-li chemické ošetření provedeno
10.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Příloha č. 2

Požadavky na množitelské porosty a osivo trav

Část I Přehled druhů

Tabulka 1

Český název		Latinský název
Bojínek hlíznatý		Phleum nodosum L.
Bojínek luční		Phleum pratense L.
Festulolium hybridy vzniklé křížením druhů rodu Festuca s druhy rodu Lolium		x Festulolium Asch. & Graebn. kříženci rodů Festuca x Lolium
Jílek hybridní		Lolium x hybridum Hausskn
Jílek mnohokvětý		Lolium multiflorum Lam.
Jílek vytrvalý		Lolium perenne L.
Kostřava červená		Festuca rubra L.
Kostřava drsnolistá		Festuca trachyphylla (Hack.) Hack.
Kostřava luční		Festuca pratensis Huds.
Kostřava ovčí		Festuca ovina L.
Kostřava rákosovitá		Festuca arundinacea Schreb.
Kostřava vláskovitá		Festuca filiformis Pourr.
Lesknice vodní		Phalaris aquatica L.
Lipnice bahenní		Poapalustris L.
Lipnice hajní		Poa nemoralis L.
Lipnice luční		Poa pratensis L.
Lipnice obecná		Poa trivialis L.
Lipnice roční		Poa annua L.
Ovsík vyvýšený		Arrhenatherum elatius (L.) P. Beauv. ex J. Presl & C. Presl
Psárka luční		Alopecuruspratensis L.
Psineček psí		Agrostis canina L.
Psineček tenký		Agrostis capillaris L.
Psineček veliký		Agrostis gigantea Roth
Psineček výběžkatý		Agrostis stolonifera L.
Srha laločnatá		Dactylis glomerata L.
Sveřep samužníkovitý		Bromus catharticus Vahl
Sveřep sitecký		Bromus sitchensis Trin.
Trojštět žlutavý		Trise tum flavescens (L.) P. Beauv.
Lesknice menší¹		Phalaris minor Retz.
Lesknice rákosovitá ¹		Phalaris arundinacea L.
Lipnice smáčknutá ¹		Poa compressa L.
Medyněk vlnatý¹		Holcus lanatus L.
Metlice trsnatá¹		Deschampsia cespitosa (L.) P.Beauv.
Poháňka hřebenitá¹		Cynosurus cristatus L.
Pýr hřebenitý¹		Agropyron cristatum (L.) Gaertn.
Srha hajní¹		Dactylis polygama Horv.
Sveřep bezbranný ¹		Bromus inermis Leyss.
Sveřep horský ¹		Bromus marginatus Nees ex Steud.
Tomka vonná¹		Anthoxanthum odoratum L.

1 - Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1 Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

Druh	Rozmnožovací materiál předstupňů			Základní RM	Certifikovaný RM	Obchodní osivo
Druh	SE 1	SE 2	SE 3	E	C	O
Bojínek hlíznatý	X	X	X	X	X
Bojínek luční	X	X	X	X	X
Festulolium
kříženci rodů	X	X	X	X	X
kostřava x jílek
Jílek hybridní	X	X	X	X	X
Jílek mnohokvětý	X	X	X	X	X
Jílek vytrvalý	X	X	X	X	X
Kostřava červená	X	X	X	X	X
Kostřava drsnolistá	X	X	X	X	X
Kostřava luční	X	X	X	X	X
Kostřava ovčí	X	X	X	X	X
Kostřava rákosovitá	X	X	X	X	X
Kostřava vláskovitá	X	X	X	X	X
Lesknice vodní	X	X	X	X	X	X
Lipnice bahenní	X	X	X	X	X
Lipnice hajní	X	X	X	X	X
Lipnice luční	X	X	X	X	X
Lipnice obecná	X	X	X	X	X
Lipnice roční	X	X	X	X	X	X
Ovsík vyvýšený	X	X	X	X	X
Psárka luční	X	X	X	X	X
Psineček psí	X	X	X	X	X
Psineček tenký	X	X	X	X	X
Psineček veliký	X	X	X	X	X
Psineček výběžkatý	X	X	X	X	X
Srha laločnatá	X	X	X	X	X
Sveřep samužníkovitý	X	X	X	X	X
Sveřep sitecký	X	X	X	X	X
Trojštět žlutavý	X	X	X	X	X
Lesknice menší	X	X	X	X	X
Lesknice rákosovitá	X	X	X	X	X
Lipnice smáčknutá	X	X	X	X	X
Medyněk vlnatý	X	X	X	X	X
Metlice trsnatá	X	X	X	X	X
Pohánka hřebenitá	X	X	X	X	X
Pýr hřebenitý	X	X	X	X	X
Srha hajní	X	X	X	X	X
Sveřep bezbranný	X	X	X	X	X
Sveřep horský	X	X	X	X	X
Tomka vonná	X	X	X	X	X

Oddíl 2 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu

Tabulka 2.2

Název	Popis
Základní rozmnožovací materiál šlechtěných odrůd	vyroben podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál
Základní rozmnožovací materiál krajových odrůd	vyroben pod úředním dozorem z materiálu úředně uznaného jako místní odrůda jedním nebo více dodavateli v rámci přesně ohraničené oblasti původu a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál

Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Tabulka 3.1

Kategorie	Přehlídka ve fázi	Porosty nemohou být zakládány (rok výsevu) na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány
		počet roků ³	Předplodina ²
SE, E, C	od vymetání do počátku zrání	2	trávy

- Jetelotrávy za předpokladu, že v porostu byl obsažen druh, jehož množitelský porost bude na tomto pozemku založen.

- V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Pododdíl 1

Porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být odděleny od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.

Pododdíl 2

Tabulka 3.2

Porosty, ze kterých bude vyrobeno osivo určené	Kategorie	Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech ⁴	Prostorová izolace cizosprašných druhů -nej menší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení^5 6
			Vzdálenost⁸
			pole do 2 ha	pole nad 2 ha
do dalšího množení	SE, E, C	1	200	100
pro výrobu pícnin nebo technické účely	SE, E, C	1	100⁷	50⁷

4	- Od sousedních porostů trav včetně fertilních volně rostoucích travních společenstev.
5	- Mezi odrůdami u druhů: bojínků, jílků, kostřav, ovsíku vyvýšeného, lipnic (vyjma luční) psinečků, srh, sveřepů, trojštětu žlutavého, psárky luční a mezirodových kříženců loloidního a festucoidního typu.
6	- Navzájem mezi druhy: jílků a kříženců s jílky loloidního typu a dále kříženců s jílky festucoidního typu a kostřavy rákosovité.
7	- Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely". Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno".
8	- Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Oddíl 3 Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu

Pododdíl 1

Tabulka 3.3a

Nejvyšší dovolený počet jiných rostlin na 100 m²	kategorie
Nejvyšší dovolený počet jiných rostlin na 100 m²	SE,E	c
jiné kulturní (plevelné) druhy obtížně rozlišitelné (tabulka 3.3b)	2	10
jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy stejného druhu u apomiktických jednoklonových odrůd lipnice luční	5	60
jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy stejného druhu u ostatních odrůd lipnice luční	5	40
jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy stejného druhu u ostatních trav	3	10
oves hluchý	3	5
šťovíky kadeřavý a tupolistý	10	20
kokotice a psárka polní	nesmí se vyskytovat	nesmí se vyskytovat
rostliny napadené snětí: Ustilago spp.	3	15

Tabulka 3.3b

Druh	Jiné kulturní (plevelné) druhy obtížně rozlišitelné
bojínek hlíznatý	bojínek luční
bojínek luční	bojínek hlíznatý
jílek hybridní	ostatní jílky a jejich kříženci s kostřavami loloidního typu
jílek mnohokvětý	ostatní jílky a jejich kříženci s kostřavami loloidního typu
jílek vytrvalý	ostatní jílky a jejich kříženci s kostřavami loloidního typu
kostřava červená	kostřavy červené navzájem, kostřavy ovčí, kostřava vláskovitá a kostřava drsnolistá
kostřava drsnolistá	kostřavy červené, kostřavy ovčí a kostřava vláskovitá
kostřava luční	-
kostřava ovčí	kostřavy ovčí navzájem, kostřavy červené, kostřava vláskovitá a kostřava drsnolistá a kostřava drsnolistá
kostřava rákosovitá	kříženci kostřav a jílků festucoidního typu
kostřava vláskovitá	kostřavy červené, kostřavy ovčí
lesknice menší	-
lesknice rákosovitá	jiné lesknice, proso, (ježatky, bér)
lesknice vodní	jiné lesknice, proso, (ježatky, bér)
lipnice bahenní	ostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou
lipnice hajní	ostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou
lipnice luční	ostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou
lipnice obecná	ostatní lipnice mimo lipnici roční
lipnice roční	ostatní lipnice mimo lipnici obecnou
lipnice smáčknutá	ostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou
medyněk vlnatý	metlice trsnatá (chundelka metlice)
metlice trsnatá	medyněk vlnatý (chundelka metlice)
ovsík vyvýšený	-
poháňka hřebenitá	-
psárka luční	(psárka kolénkatá)
psineček veliký	ostatní psinečky
psineček psí	ostatní psinečky
psineček tenký	ostatní psinečky
psineček výběžkatý	ostatní psinečky
pýr hřebenitý	(pýr plazivý)
srha hajní	srha laločnatá
srha laločnatá	srha hajní
sveřep bezbranný	ostatní sveřepy
sveřep horský	ostatní sveřepy
sveřep sitecký	ostatní sveřepy
sveřep samužníkovitý	ostatní sveřepy
tomka vonná	-
trojštět žlutavý	-
festulolium		loloidního typu	tetraploidní odrůdy jílku mnohokvětého a hybridního a kříženec jílku mnohokvětého x kostřav loloidního typu
		festucoidního typu	kostřava rákosovitá

Pododdíl 2

Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

V rámci schémat je bér vlašský zařazen do skupiny trav.

Minimální časový interval mezi množením porostů stejného druhu jsou 2 roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

Ústav rozhodne o počtu užitkových let povolených pro daný porost, zvláštní pozornost při tomto věnuje vlivu změněných podmínek prostředí na čistotu odrůdy při množení cizokrajných odrůd. Tento počet užitkových let nesmí být přerušen jedním nebo více roky, během nichž daný porost není pod kontrolou Ústavu.

Množitelské porosty musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi metání.

Množitelské porosty cizosprašných druhů musí být izolovány od jakéhokoli zdroje nežádoucího pylu. Izolační vzdálenosti nesmí být menší než:

	množitelský porost do 2 ha	množitelský porost nad 2 ha
Trávy - nehybridní odrůdy
porost pro výrobu osiva určeného do množení	200 m	100 m
porost pro výrobu osiva určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely	100 m ⁹	50 m ⁹
Trávy - hybridní odrůdy
porost pro výrobu osiva určeného do množení	400 m	200 m
porost pro výrobu osiva určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely	200 m ⁹	100 m ⁹

9	- Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely". Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno".

Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Množitelské porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být izolovány od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.

Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

Požadavky na odrůdovou čistotu - nejvyšší povolený počet rostlin téhož druhu jiných odrůd a zřetelně odchylných typů:

Druh	SE,E	C
lipnice luční (kromě apomiktických jednoklonových odrůd)	5 rostlin na 100 m	40 rostlinná 100 m²
lipnice luční (apomiktické jednoklonové odrůdy)	5 rostlinná 100 m²	60 rostlinná 100 m²
ostatní trávy	3 rostliny na 100 m	10 rostlin na 100 m²

10.

Požadavky na druhovou čistotu - nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jejichž semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterých snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem:

Druh	SE,E	C
Lolium spp. (počet rostlin jiných druhů rodu Lolium)	2 rostliny na 100 m²	10 rostlin na 100 m²
ostatní trávy	3 rostliny na 100 m	10 rostlin na 100 m²

11.

Porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům,

12.

Zdravotní stav musí být takový, aby zaručil přesné stanovení druhové a odrůdové čistoty.

Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

Druh

Zkoušky

čistota osiva v %

příměs jiných rostlinných druhů

sítové třídění

Vlhkost

HTS / HMKS

klíčivost

jednoklíčkovost

konduktivita

Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % ¹⁰

Biochemická zkouška

životaschopnosti

Fluorescenční zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy

mikroreliéfová zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy

elektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu,odrůdy

stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou

zkoušky

zdravotního stavu

zjišťování přítomnosti živočišných škůdců

Bojínek luční, hlíznatý

■

Jílek mnohokvětý, hybridní, vytrvalý

■

Kostřava červená, drsnolistá, luční, ovčí, rákosovitá, vláskovitá

■

Lesknice menší, rákosovitá, vodní

■

Lipnice luční, bahenní, hajní, obecná, roční, smáčknutá

■

Medyněk vlnatý

■

Metlice trsnatá

■

Ovsík vyvýšený

■

Pohánka hřebenitá

■

Psárka luční

■

Psineček veliký, psí, tenký, výběžkatý

■

Pýr hřebenitý

■

Srha laločnatá, hajní

■

Sveřep sitecký,

samužníkovitý, horský,

■

bezbranný

Tomka vonná

■

Trojštět žlutavý

■

Festulolium

■

10	- Jen u polyploidních odrůc

Vysvětlivky:

■

zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

□

zkouška se neprovádí

zkoušku lze provést na žádost dodavatele

Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva

Tabulka 5.2

Druh	Kategorie		Vlhkost nejvýše	Klíčivost nejméně 22	Čistota nejméně 21	Nejvyšší dovolený výskyt semen jiných druhů												Hmotnost vzorku pro zkoušku dle sloupce 10-15
						vztaženo na hmotnost základního vzorku					ve vzorku dle sloupce 16 počet semen
						celkem		v množství dle sloupce 6			jeden druh	odlišné od sloupce 7 nebo 10
								z toho				Pýr	kokotice ¹⁹		psárka polní	šťovíky ¹⁵	oves hluchý, oves jalový
								jeden druh	Pýr	psárka polní
			%	%	%	%		%	%	%	ks	ks	Ks		ks	ks	ks	g
1	2		3	4	5	6		7	8	9	10	11	12		13	14	15	16
bojínek luční	SE,E C		14,0	80	96,0	0,3 1,5		1,0	0,3	0,3	20	1	0		1	2 5	0	10
bojínek hlíznatý	SE,E C		14,0	80	96,0	0,3 1,5		1,0	0,3	0,3	20	1	0		1	2 5	0	10
jílek hybridní	SE,E C		14,0	75	96,0	0,3 1,5		1,0	0,5	0,3	20 ¹¹	5	0		5	2 5	0	60
jílek mnohokvětý	SE,E C		14,0	75	96,0	0,3 1,5		1,0	0,5	0,3	20 ¹¹	5	0		5	2 5	0	60
jílek vytrvalý	SE,E C		14,0	80	96,0	0,3 1,5		1,0	0,5	0,3	20 ¹¹	5	0		5	2 5	0	60
x Festulolium	SE,E C		14,0	75	96,0	0,3 1,5		1,0	0,5	0,3	20 ¹¹	5	0		5	2 5	0	60
kostřava luční	SE,E C		14,0	80	95,0	0,3 1,5		1,0	0,5	0,3	20 ¹¹	5	0		5	2 5	0	50
kostřava červená	SE,E C		14,0	75	90,0	0,3 1,5		1,0	0,5	0,3	20 ¹¹	5	0		5	2 5	0	30
kostřava drsnolistá, ovčí, vláskovitá	SE,E C		14,0	75	85,0	0,3 2,0		1,0	0,5	0,3	20 ¹¹	5	0		5	2 5	0	30
kostřava rákosovitá	SE,E C		14,0	80	95,0	0,3 1,5	1,0		0,5	0,3	20 ¹¹	5	0		5	2 5	0	50
lesknice vodní	SE,E C O		14,0	75	96,0	0,3 1,5 2,5	1,0 2,0		0,3 0,3	0,3 0,3	20	4	0		4	2 4 4	0	50
lesknice menší	SE,E C		14,0	75	96,0	0,3 1,5	1,0		0,3	0,3	20	4	0		4	2 4	0	200
lesknice rákosovitá	SE,E C		14,0	75	96,0	0,3 1,5	1,0		0,3	0,3	20	4	0		4	2 4	0	30
lipnice luční, hajní, smáčknutá, bahenní, obecná	SE,E C		14,0	75	85,0	0,3 2,0 ¹³	1,0 ¹³		0,3	0,3	20 ¹⁴	1	0		1	1 2	0	5
lipnice roční	SE,E C O		14,0	75	85,0	0,3 2,0 ¹³ 3,0 ²⁰	1,0 ¹³ 2,0 ²⁰		0,3 0,3	0,3 0,3	20 ¹⁴	1	0		1	1 5 5	0	10
medyněk vlnatý	SE,E C		14,0	75	85,0	0,4 2,0	1,0		0,3	0,3	20 ¹¹	1	0		1	1 3	0	10
metlice trsnatá	SE,E C		14,0	75	85,0	0,4 2,0	1,0		0,3	0,3	20	1	0		1	1 3	0	10
ovsík vyvýšený	SE,E C		14,0	75	90,0	0,3 3,0	1,0¹⁶		0,5	0,3	20 ¹¹	5	0		5	2 5	0¹⁷	80
poháňka hřebenitá	SE,E C		14,0	80	90,0	0,3 2,0		1,0	0,3	0,3	20 ¹¹	1	0	1		1 3	0	20
psárka luční	SE,E C		14,0	70	75,0	0,3 2,5		1,0 ¹⁶	0,3	0,3	20 ¹¹	5	0	5		2 5	0	30
psineček výběžkatý, tenký, psí	SE,E C		14,0	75	90,0	0,3 2,0		1,0	0,3	0,3	20	1	0	1		1	0	5
psineček veliký	SE,E C		14,0	80	90,0	0,3 2,0		1,0	0,3	0,3	20	1	0	1		1	0	5
pýr hřebenitý	SE,E C		14,0	80	90,0	0,3 1,5		1,0	0,3	0,3	20 ¹¹	5	0	1		2 5	0	40
srha laločnatá, hajní	SE,E C		14,0	80	90,0	0,3 1,5		1,0	0,3	0,3	20 ¹¹	5	0	5		2 5	0	30
sveřep bezbranný	SE,E C		14,0	75	97,0	0,4 1,5		1,0	0,5	0,3	20	5	0	5		5 10	0	90
sveřep horský	SE,E C		14,0	75	97,0	0,4 1,5		1,0	0,5	0,3	20	5	0	5		5 10	0	200
sveřep samužníkovitý, sitecký	SE,E C		14,0	75	97,0	0,4 1,5		1,0	0,5	0,3	20	5	0	5		5 10	0¹⁷	200
tonika vonná	SE,E C		14,0	75	85,0	0,3 2,0		1,0	0,3	0,3	20	1	0	1		1 2	0	20
trojštět žlutavý	SE,E C	14,0		70	75,0	0,3 3,0		1,0 ¹⁶	0,3	0,3	20 ¹²	1	0	1		1 2	0¹⁸	5

11	- Výskyt nejvýše 80 kusů semen lipnic celkem v kategoriích SE a E se nepovažuje za nečistotu.
12	- V osivu trojštětu žlutavého v kategoriích SE a E se výskyt nejvýše 20 kusů semen lipnic celkem nepovažuje za nečistotu.
13	- V osivu lipnic v kategorii C v základním vzorku se celkový výskyt semen jiných druhů lipnic do 0,8 % hmotnosti nepovažuje za nečistotu.
14	- V osivu lipnic v kategoriích SE a E se podmínka uvedená ve sloupci 10 nevztahuje na semena jiných druhů lipnic; nejvyšší celkový výskyt semen jiných druhů lipnic ve vzorku podle sloupce 16 může být v kategoriích SE a E 1 kus v 500 kusech semen.
15	- Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího a šťovíku přímořského.
16	- Stanovené nejvyšší procento příměsi semen jednoho druhu se nevztahuje na semena lipnic.
17	- Výskyt nejvýše dvou semen ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.
18	- Výskyt jednoho semene ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.
19	- U kategorie C se výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.
20	- V osivu lipnice roční v kategorii O se výskyt semen jiných druhů lipnic do 10 % hmotnosti nepovažuje za nečistotu.
21	- Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.
22	- Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklící po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila. Vysvětlivky: "0" nesmí se vyskytovat

Část VI Návěska

Oddíl 1

Úřední návěska osiva trav kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2.	označení „Pravidla a normy EU"
3.	název druhu
4.	název odrůdy
5.	číslo partie
6.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
7.	měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)"
8.	označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů" nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál"
9.	generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu
10.	označení země výroby
11.	číslo návěsky
12.	název a adresa dodavatele
13.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
14.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 2

Úřední návěska osiva trav kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2.	označení „Pravidla a normy EU"
3.	název druhu; v případě osiva odrůd x Festulolium se uvedou názvy druhů v rámci rodů Festuca a Lolium, z jejichž křížení daná odrůda pochází
4.	název odrůdy
5.	v případě odrůd trav, u nichž nebyla zkoušena užitná hodnota, nápis „není určeno k využití jako pícnina"
6.	kategorie
7.	číslo partie
8.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
9.	měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)"
10.	označení země výroby
11.	číslo návěsky
12.	název a adresa dodavatele
13.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
14.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 3

Úřední návěska osiva trav kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

1.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2.	označení „Pravidla a normy EU"
3.	název druhu
4.	nápis „Obchodní osivo (odrůdově neuznávané)"
5.	číslo partie
6.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
7.	měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)"
8.	označení oblasti výroby
9.	číslo návěsky
10.	název a adresa dodavatele
11.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
12.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 4

Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje:

1.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2.	nápis „Směs osiv pro ..." (zamýšlené použití)
3.	hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést název směsi, pokud byly hmotnostní podíly kupujícímu oznámeny písemně a úředně zaznamenány; v případě osiva odrůd x Festulolium se uvedou názvy druhů v rámci rodů Festuca a Lolium, z jejichž křížení daná odrůda pochází
4.	číslo partie
5.	měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)"
6.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
7.	číslo návěsky
8.	název a adresa dodavatele
9.	u směsi osiv k využití pro zemědělskou výrobu případně další informace o jejím využití
10.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
11.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Část VII Malé balení

Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva trav a směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a) a b) zákona

Tabulka 7.1

Typ malého balení

Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv)

v kg

- malé balení EU B

(základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo obchodní osivo nebo směs osiv k využití pro zemědělskou výrobu)

10,0

- malé balení EU A

(směs osiv k využití mimo zemědělskou výrobu)

2,0

Oddíl 2 Označování malého balení

Pododdíl 1

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva trav kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1.	nápis „Malé balení EU B"
2.	název a adresa dodavatele
3.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
4.	číslo partie
5.	název druhu
6.	název odrůdy
7.	kategorie
8.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
9.	v případě odrůd trav, u nichž nebyla zkoušena užitná hodnota, nápis „není určeno k využití jako pícnina"
10.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
11.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 2

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva trav kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

1.	nápis „Malé balení EU B"
2.	název a adresa dodavatele
3.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
4.	číslo partie
5.	název druhu
6.	nápis „Obchodní osivo"
7.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
8.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
9.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 3

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU A směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene b) zákona obsahuje následující údaje:

1.	nápis „Malé balení EU A"
2.	název a adresa dodavatele
3.	číslo partie umožňující identifikaci použitých partií osiva
4.	označení České republiky nebo její zkratka
5.	nápis „Směs osiv pro ..." (zamýšlené použití)
6.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
7.	hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány
8.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
9.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 4

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU B směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene a) zákona obsahuje následující údaje:

1.	nápis „Malé balení EU B"
2.	název a adresa dodavatele
3.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
4.	číslo partie
5.	nápis „Směs osiv pro ..." (zamýšlené použití)
6.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
7.	hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány
8.	případně další informace o využití směsi
9.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
10.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Příloha č. 3

Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin

Část I Přehled druhů

Tabulka 1

Český název	Latinský název
Bob polní	Vicia faba L. (partim)
Hrách polní (včetně pelušky)	Pisum sativum L. (partim)
Jestřabina východní	Galega orientalis Lam.
Jetel alexandrijský	Trifolium alexandrinum L.
Jetel luční	Trifolium pratense L.
Jetel nachový	Trifolium incarnatum L.
Jetel zvrácený (perský)	Trifolium resupinatum L.
Jetel plazivý	Trifolium repens L.
Jetel zvrhlý (švédský)	Trifolium hybridům L.
Lupina bílá	Lupinus albus L.
Lupina úzkolistá	Lupinus angustifolius L.
Lupina žlutá	Lupinus luteus L.
Pískavice řecké seno	Trigonella foenum-graecum L.
Štírovník růžkatý	Lotus corniculatus L.
Tolice dětelová	Medicago lupulina L.
Vičenec ligrus	Onobrychis viciifolia Scop.
Vikev huňatá	Vicia villosa Roth
Vikev panonská	Vicia pannonica Crantz
Vikev setá	Vicia sativa L.
Vojtěška proměnlivá	Medicago x varia T. Martyn
Vojtěška setá	Medicago sativa L.
Cizrna beraní¹	dcer arietinum L.
Čičorka pestrá ¹	Securigera varia (L.) Lassen
Čočka jedlá	Lens culinaris Medik.
Jetel prostřední¹	Trifolium medium L.
Komonice bílá¹	Melilotus albus Medik.
Štírovník jednoletý¹	Lotus ornithopodioides L.
Úročník bolhoj¹	Anthyllis vulneraria L.

1	- Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se provádí pouze u registrovaných odrůd.

Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1 Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

Druh	Rozmnožovací materiál předstupňů			Základní RM	Certifikovaný RM			Obchodní osivo
Druh	SE 1	SE 2	SE 3	E	C²	C 1	C 2	O
Bob polní	X	X	X	X		X	X
Hrách polní (včetně pelušky)	X	X	X	X		X	X
Jestřabina východní	X	X	X	X	X
Jetel alexandrijský	X	X	X	X	X
Jetel luční	X	X	X	X	X
Jetel nachový	X	X	X	X	X
Jetel zvrácený (perský)	X	X	X	X	X
Jetel plazivý	X	X	X	X	X
Jetel zvrhlý (švédský)	X	X	X	X	X
Lupina bílá	X	X	X	X		X	X
Lupina úzkolistá	X	X	X	X		X	X
Lupina žlutá	X	X	X	X		X	X
Pískavice řecké seno	X	X	X	X	X			X
Štírovník růžkatý	X	X	X	X	X
Tolice dětelová	X	X	X	X	X
Vičenec ligrus	X	X	X	X	X			X
Vikev huňatá	X	X	X	X		X	X
Vikev panonská	X	X	X	X		X	X	X
Vikev setá	X	X	X	X		X	X
Vojtěška proměnlivá	X	X	X	X	X
Vojtěška setá	X	X	X	X		X	X
Cizrna beraní	X	X	X	X		X	X
Čičorka pestrá	X	X	X	X	X
Čočka jedlá	X	X	X	X	X
Jetel prostřední	X	X	X	X	X
Komonice bílá	X	X	X	X	X
Štírovník jednoletý	X	X	X	X	X
Uročník bolhoj	X	X	X	X	X

2	- Označení C se používá u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál.

Oddíl 2 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu

Tabulka 2.2

Název	Popis
Základní rozmnožovací materiál šlechtěných odrůd	vyroben podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál
Základní rozmnožovací materiál krajových odrůd	vyroben pod úředním dozorem z materiálu úředně uznaného jako místní odrůda jedním nebo více dodavateli v rámci přesně ohraničené oblasti původu a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál

Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Luskoviny:

Tabulka 3.1a

Kategorie

První přehlídka ve fázi

Druhá přehlídka v době

Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předchozích letech pěstovány luskoviny stejného rodu

^3,4,5

SE,E

kvetení

dozrávání

3 roky

kvetení

dozrávání

3 roky

- Platí i pro luskovinoobilné směsky, za směsku je považován porost se 100 a více rostlinami příslušného druhu na 100 m².

- Týká se i zeleninových variet luskovin.

Jeteloviny:

Tabulka 3.1b

Kategorie	Přehlídka ve fázi	Porosty nemohou být zakládány (rok výsevu) na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány:
		Počet roků ⁶	Předplodina⁷
SE, E, C	od kvetení do počátku zrání	3	jeteloviny

- Jetelotrávy za předpokladu, že v porostu byl obsažen druh, jehož množitelský porost bude na tomto pozemku založen.

Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Pododdíl 1

Porosty samosprašných druhů musí být odděleny od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.

Pododdíl 2

Luskoviny:

Tabulka 3.2a

Druh	Kategorie	Izolace k zamezení mechanické příměsi - luskoviny navzájem v metrech	Prostorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů ⁹pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení
Druh	Kategorie		Porosty pro výrobu osiva	Vzdálenost¹⁰v m
bob	SE, E, C	1	určeného do množení o výměře do 2 ha nad 2 ha určené pro výrobu pícnin nebo technické účely o výměře do 2 ha nad 2 ha	200 100 100 ⁸ 50 ⁸
cizrna	SE, E, C	1
čočka	SE, E, C	1
lupina - žlutá	SE, E, C	1
vikev - huňatá - setá - panonská	SE, E, C	1
hrách (včetně pelušky)	SE, E, C	2	-	-
lupina - bílá - úzkolistá	SE, E, C	1	-	-

- Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely". Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno".

- Jiné odrůdy stejného druhu.

- Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Pododdíl 3

Jeteloviny:

Tabulka 3.2b

Kategorie	Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech	Prostorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu mezi odrůdami stejného druhu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení
		Vzdálenost¹²
		porost do 2 ha	porost nad 2 ha
SE, E, C	1	200	100
SE, E, C pro výrobu pícnin nebo technické účely	1	100¹¹	50¹¹

- Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Oddíl 3 Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu

Pododdíl 1

Luskoviny:

Tabulka 3.3a

Druh	Kategorie	Nejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m² porostu		Nejvyšší počet rostlin napadených Ascochyta spp. na 100 m² porostu
Druh	Kategorie	jiných druhů luskovin	jiných odrůd a zřetelně odchylných typů a jiných forem¹³⁾v rámci druhu
bob	SE,E	1	10 ¹⁴	5
	C	10	20 ¹⁴	15
cizrna beraní	SE,E	1	10	-
	C	10	20	-
čočka	SE,E	1	2	-
	C	8	10	-
hrách polní	SE,E	1	10 ¹⁶	5
(včetně	C	10	20 ¹⁶	15
pelušky)
lupina - bílá	SE,E	1	3	5 ¹⁵
- žlutá	C	10	10	15 ¹⁵
úzkolistá
vikev
- huňatá	SE,E	1	3	5
- setá	C	10	10	15
- panonská

13	- Jarní a ozimé formy, listový a úponkový hrách, bob s ukončeným a neukončeným kvetením.
14	- U typů s ukončeným kvetením v kategorii SE, E 4 rostliny a kategorii C 30 rostlin na 100 m².
15	- U lupin se jedná o výskyt Colletotrichum spp.
16	- Platí i pro příměs pelušky v hrachu a hrachu v pelušce.

Pododdíl 2

Jeteloviny:

Tabulka 3.3b

Druh	Nejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m² porostů	Kategorie
Druh	Nejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m² porostů	SE, E	C
jetel luční a vojtěška	jiné kulturní druhy obtížně čistitelné (tabulka 3.3c)	5	10
	jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy	3	10
	plevelné druhy - šťovík kadeřavý a tupolistý	5	10
	rostliny napadené virovými chorobami	10%	10%
ostatní jeteloviny	jiné kulturní druhy obtížně čistitelné (tabulka 3.3c)	5	30
	jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy	3	10
	plevelné druhy - šťovík kadeřavý a tupolistý	5	10
	rostliny napadené virovými chorobami	10%	10%
všechny jeteloviny	kokotice a záraza	nesmí se vyskytovat
	Nejvyšší dovolený výskyt RNŠO nebo příznaků jím způsobených v porostu
vojtěška setá	Rostliny s příznaky napadení RNŠO Clavibacter michiganensis ssp. insidiosus (McCulloch 1925) Davis et al.	0%	0%
vojtěška setá	Rostliny s příznaky napadení RNŠO Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev	0%	0%

Pododdíl 3

Tabulka 3.3c

DRUH	Jiné kulturní druhy obtížně čistitelné
čičorka pestrá	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová
jestřabina východní
jetel alexandrijský	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a vojtěška setá
jetel luční	štírovník růžkatý, komonice bílá a vojtěška setá
jetel nachový	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a vojtěška setá
jetel zvrácený (perský)	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a vojtěška setá
jetel plazivý	štírovniky, jetel zvrhlý
jetel prostřední	jetel luční, jetel zvrhlý a štírovniky
jetel zvrhlý (švédský)	jetel plazivý a štíro vniky
komonice bílá	jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, jetel luční, vojtěška setá
pískavice řecké seno	-
štírovník jednoletý	jetel luční, jetel zvrhlý a ostatní štírovníky
štírovník růžkatý	jetel luční, jetel zvrhlý a ostatní štírovníky
tolice dětelová	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, komonice bílá a jetel luční
úročník bolhoj	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová.
vičenec	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a jetel luční
vojtěška setá	jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, komonice bílá a jetel luční
vojtěška proměnlivá	jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, komonice bílá a jetel luční

Pododdíl 4

Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby u něho bylo možné hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

Pododdíl 5

Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO v osivu vojtěšky seté přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění:⁵⁾

Tabulka 3.3d

RNŠO	Před založením porostu vojtěšky seté musí platit vždy alespoň jedno z opatření pro každý RNŠO uvedený v této tabulce
RNŠO	Původ osiva	Stanoviště prosté RNŠO Způsob zjištění		Rezistentní odrůda	Předběžné ošetření a zkoušení osiva
Clavibacter michiganensis ssp. insidiosus (CMI)	Pochází z oblasti prosté CMI	Nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu v předchozím roce v okolí místa produkce, pokud byla na pozemku vojtěška		ANO a neškodné nečistoty v osivu nepřekročí 0,1 %	____
Ditylenchus dipsaci (DD)	____	Na předchozím porostu nebyly pozorovány příznaky výskytu DD, ve dvou předchozích letech nebyly pěstovány hostitelské plodiny pro DD a byla přijata vhodná hygienická opatření k zabránění výskytu DD	Na předchozím porostu nebyly pozorovány příznaky výskytu DD a DD nebyl zjištěn laboratorně z odebrané zeminy	____	Fyzikální nebo chemické proti DD a potvrzení nepřítomnosti DD laboratorní zkouškou osiva

Část IV Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

V rámci schémat je sója zařazena do skupiny leguminóz.

Minimální časový interval mezi množením porostů stejného druhu na jednom pozemku jsou tři roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

Množitelské porosty musí být přehlédnuty alespoň jednou a to ve fázi kvetení.

Množitelské porosty cizosprašných druhů musí být izolovány od jakéhokoli zdroje nežádoucího pylu. Izolační vzdálenosti nesmí být menší než:

	množitelský porost do 2 ha	množitelský porost nad 2 ha
Luskoviny a jeteloviny - nehybridní odrůdy
porost pro výrobu osiva určeného do množení	200 m	100 m
porost pro výrobu osiva určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely	100 m ¹⁷	50m¹⁷
Luskoviny a jeteloviny - hybridní odrůdy
porost pro výrobu osiva určeného do množení	400 m	200 m
porost pro výrobu osiva určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely	200 m ¹⁷	100 m ¹⁷

17	- Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely". Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno".

Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

Požadavky na odrůdovou čistotu - minimální čistota odrůdy v % a nejvyšší povolený počet rostlin téhož druhu jiných odrůd a zřetelně odchylných typů:

Druh	SE,E	Cl	C2
hrách polní (včetně pelušky), bob polní	99,7 % 20 rostlinná 100 m²	99,0 % 70 rostlinná 100 m²	98,0 % 140 rostlin na 100 m²
sója	99,5 % 35 rostlinná 100 m²	99,0 % 70 rostlinná 100 m²	99,0 % 70 rostlin na 100 m²
Druh	SE,E	C
jeteloviny a luskoviny vyjma hrachu, pelušky, bobu a sóji	3 rostliny na 100 m²	10 rostlin na 100 m²

10.

Druh	SE,E	C,C1,C2
luskoviny a jeteloviny	3 rostliny na 100 m^z	10 rostlin na 100 m²

11.

porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům,

12.

zdravotní stav musí být takový, aby zaručil přesné stanovení druhové a odrůdové čistoty.

Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

Druh

čistota osiva v %

příměs jiných rostlinných druhů

sítové třídění

Vlhkost

HTS/HMKS

klíčivost

jednoklíčkovost

konduktivita

Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v %

¹⁸

Biochemická zkouška životaschopnosti

Fluorescenční zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy

mikroreliéfová zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy

elektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy

stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou

zkoušky zdravotního stavu

zjišťování přítomnosti živočišných škůdců

Bob obecný

■

Hrách polní (včetně pelušky)

■

Jestřabina východní

■

Jetel luční, zvrhlý (švédský)

■

Jetel nachový, alexandrijský, plazivý, prostřední, zvrácený (perský)

■

Lupina bílá, úzkolistá, žlutá

■

Pískavice řecké seno

■

Štírovník jednoletý, růžkatý

■

Tolice dětelová

■

Vičenec ligrus

■

Vikev huňatá, panonská, setá

■

Vojtěška setá

■

Vojtěška proměnlivá

■

Cizrna beraní

■

Čičorka pestrá

■

Čočka jedlá

■

Komonice bílá

■

Úročník bolhoj

■

18	- Jen u polyploidních odrůd.

Vysvětlivky:

x	zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv
■	zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení
#	zkoušku lze provést na žádost dodavatele
□	zkouška se neprovádí

Zkouška je povinná pouze v případě, kdy to vyžaduje zvolená varianta opatření k zamezení výskytu daného RNŠO v porostu, uvedená v tabulce 3.3d v této příloze

Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva

Pododdíl 1 Požadavky na vlastnosti osiva luskovin

Tabulka 5.2a

19	- Tvrdá semena se připočítávají ke klí čivým v maximálním množství dle sloupce 5.
20	- Procentní podíl hořkých semen v jiných než hořkých odrůdách lupiny nesmí přesáhnout 1 % u kategorií SE, E a 2,5 % u kategorie C.
21	- Výskyt semen lupin jiné barvy nesmí přesáhnout u hořkých odrůd 2 %, u ostatních odrůd 1 %.
22	- Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.
23	- Celkový výskyt semen druhů lupina bílá, lupina úzkolistá, lupina žlutá, hrách polní (včetně pelušky), bob polní, vikev panonská, vikev setá a vikev huňatá (vždy s vyloučením zkoušeného druhu) nepřesahující 0,5 % hmotnostních se nepovažuje za nečistotu.
24	- Výskyt nejvýše 6 hmotnostních % semen vikve huňaté nebo jiných příbuzných pěstovaných druhů se nepovažuje za nečistotu.
25	- Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.
26	- Vlhkost nejvýše 18 % pro osivo určené k výsevu v roce sklizně, popřípadě v roce bezprostředně následujícím po roce sklizně.
27	- Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklící po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila.

Pododdíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva jetelovin

Tabulka 5.2b

Druh	Kategorie	Vlhkost nejvýše	Klíčivost		Čistota nejméně³⁵	Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů								Hmotnost vzorku pro zkoušku dle sloupce 10-14
						vztaženo na hmotnost základního vzorku			ve vzorku dle sloupce 15 počet semen
						celkem	v množství dle sloupce 7		jeden druh	odlišné od sloupce 8 nebo 10
							z toho			odlišné od sloupce 8 nebo 10
			Minimální klíčivost³⁶	Maximální podíl tvrdých semen²⁸			jeden druh	komonice		komonice	kokotice³⁰	oves hluchý, oves jalový	šťovíky kromě menšího a přímořského
		%	%	%	%	%	%	%	ks	ks	ks	ks	ks	g
1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12	13	14	15
jestřabina východní	SE, E C	12,0	60	40	97,0	0,3 2,0	- 1,5	- 0,3	20 -	0³⁴ -	0 ³² 0 ^{32, 33}	0	2 10	200
jetel alexandrijský	SE, E C	12,0	80	20	97,0	0,3 1,5	- 1,0	- 0,3	20 -	0³⁴ -	0 ³² 0 ^{32, 33}	0	3 10	60
jetel luční	SE, E C	12,0	80	20	97,0	0,3 1,5	- 1,0	- 0,3	20 -	0³⁴ -	0 ³² 0 ^{32, 33}	0	5 10	50
jetel nachový	SE, E C	12,0	75	20	97,0	0,3 1,5	- 1,0	- 0,3	20 -	0³⁴ -	0 ³² 0 ^{32, 33}	0	3 10	80
jetel zvrácený (perský)	SE, E C	12,0	80	20	97,0	0,3 1,5	- 1,0	- 0,3	20 -	0³⁴ -	0 ³² 0 ^{32, 33}	0	3 10	20
jetel plazivý	SE, E C	12,0	80	40	97,0	0,3 1,5	- 1,0	- 0,3	20 -	0³⁴ -	0 ³² 0 ^{32, 33}	0	5 10	20
jetel zvrhlý (švédský)	SE, E C	12,0	80	20	97,0	0,3 1,5	- 1,0	- 0,3	20 -	0³⁴ -	0 ³² 0 ^{32, 33}	0	3 10	20
pískavice řecké seno	SE, E C O	12,0	80	-	95,0	0,3 1,0 2,0	- 0,5 1,5	- 0,3 0,3	20 - -	0 - -	0	0	2 5 5	450

28	- Tvrdá semena se připočítávají ke klíčivým v maximálním množství podle sloupce 5.
29	- Osivo vyluštěné.
30	- Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.
31	- Výskyt semen jetele lučního nepřesahující 1 % hmotnostní se nepovažuje za nečistotu.
32	- Hmotnost vzorku pro zjišťování počtu semen kokotic je dvojnásobek hmotnosti uvedené ve sloupci 15.
33	- Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.
34	- Výskyt jednoho semene komonic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena komonic.
35	- Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.
36	- Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklící po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila.

Vysvětlivky:

„0“

nesmí se vyskytovat

„-“

neposuzuje se

čistota osiva jetelovin může klesnout až o 5% pod hodnotu uvedenou v normě, jsou-li příčinou čištěním neodstranitelné minerální příměsi.

v osivu vojtěšky se nesmí vyskytovat háďátko zhoubné Ditylenchus dipsaci (Kühn) Filipjev

Oddíl 3 Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Pododdíl 1

Tabulka 5.3

Plodina	Škodlivý organismus	Kategorie	Normovaná hodnota³⁷	Hraniční hodnota³⁸
Bob obecný	Ascochyta fa bae Speg.	SE, E	3% 7%	10% 15%
		C
Hrách polní (včetně pelušky)	Ascochyta spp.	SE, E	3% 7%	10% 15%
		C
	Fusarium spp.	SE, E, C	7%	20%
Lupina	Colletotrichum spp.	SE, E	0% 2%	-
		C
	RNŠO nebo příznaky jím způsobené		Maximální povolený výskyt v osivu³⁹
Vojtěška setá	Clavibacter michiganensis ssp. insidiosus (McCulloch 1925) Davis et al.	SE, E, C	0%
	Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev	SE, E, C	0%

37	- Je-li výskyt škodlivých organismů vyšší než normovaná hodnota, lze osivo uznat pouze pod podmínkou účinného namoření.
38	- Jestliže výskyt škodlivých organismů přesáhne hraniční hodnotu, nesmí být zkoušená partie použita jako osivo.
39	– Zkouška zdravotního stavu je povinná pouze v případě, kdy to vyžaduje zvolená varianta opatření k zamezení výskytu daného RNŠO v porostu, uvedená v tabulce 3.3d v této příloze.

Pododdíl 2

Luskoviny nesmějí být napadeny následujícími škůdci: Acanthoscelides obtectus Say

Bruchus affinis Frölich

Bruchus atomarius (Linnaerus)

Bruchus pisorum (Linnaerus)

Bruchus rufimanus Boheman

Část VI Návěska

Oddíl 1

Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2.	označení „Pravidla a normy EU“
3.	název druhu
4.	název odrůdy
5.	označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“
6.	generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu
7.	číslo partie
8.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
9.	měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“
10.	označení země výroby
11.	číslo návěsky
12.	název a adresa dodavatele
13.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
14.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu
15.	u druhů, u kterých je v prováděcích aktech při jatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵, stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Oddíl 2

Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2.	označení „Pravidla a normy EU“
3.	název druhu
4.	název odrůdy
5.	kategorie, generace
6.	u certifikovaného RM druhé generace a následných generací po základním RM počet generací po základním RM
7.	číslo partie
8.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
9.	měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“.
10.	označení země výroby
11.	číslo návěsky
12.	název a adresa dodavatele
13.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
14.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu
15.	u druhů, u kterých je v prováděcích aktech při jatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵, stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Oddíl 3

Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

1.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2.	označení „Pravidla a normy EU“
3.	název druhu
4.	u lupin údaj, zda se jedná o sladkou nebo hořkou lupinu
5.	označení kategorie „Obchodní osivo (odrůdově neuznávané)“
6.	měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“
7.	číslo partie
8.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
9.	označení oblasti výroby
10.	číslo návěsky
11.	název a adresa dodavatele
12.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
13.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu
14.	u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵, stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Oddíl 4

Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje:

1.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2.	nápis „Směs osiv ...“ (zamýšlené použití)
3.	hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést název směsi, pokud byly hmotnostní podíly kupujícímu oznámeny písemně a úředně zaznamenány
4.	číslo partie
5.	měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“
6.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
7.	číslo návěsky
8.	název a adresa dodavatele
9.	u směsi osiv k použití jako pícnina výrobu případně další informace o jejím využití
10.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
11.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu
12.	u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵, stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Část VII Malé balení

Oddíl 1

Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva luskovin nebo jetelovin nebo směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a) a b) zákona

Tabulka 7.1

Typ malého balení

Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg

- malé balení EU B

(základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo obchodní osivo nebo směs osiv k využití pro zemědělskou výrobu)

10,0

- malé balení EU A

(směs osiv k využití mimo zemědělskou výrobu)

2,0

Oddíl 2 Označování malého balení

Podoodíl 1

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva luskovin nebo jetelovin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1.	označení „Malé balení EU B"
2.	název a adresa dodavatele
3.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
4.	číslo partie
5.	název druhu
6.	název odrůdy
7.	kategorie, generace
8.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
9.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
10.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 2

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva luskovin nebo jetelovin kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

1.	označení „Malé balení EU B"
2.	název a adresa dodavatele
3.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
4.	číslo partie
5.	název druhu
6.	u lupin údaj, zda se jedná o sladkou nebo hořkou lupinu
7.	označení „Obchodní osivo"
8.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
9.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
10.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 3

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU A směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene b) zákona obsahuje následující údaje:

1.	označení „Malé balení EU A"
2.	název a adresa dodavatele
3.	číslo partie umožňující identifikaci použitých partií osiva
4.	označení České republiky nebo její zkratka
5.	označení „Směs osiv ..." (zamýšlené použití)
6.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
7.	hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány
8.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
9.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 4

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU B směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene a) zákona obsahuje následující údaje:

1.	označení „Malé balení EU B"
2.	název a adresa dodavatele
3.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
4.	číslo partie
5.	označení „Směs osiv ..." (zamýšlené použití)
6.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
7.	hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány
8.	případně další informace o využití směsi
9.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
10.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Příloha č. 4

Požadavky na množitelské porosty a osivo jiných krmných plodin

Část I Přehled druhů

Tabulka 1

Český název	Latinský název
Kapusta krmná	Brassica olerácea L. convar. acephala (DC.) Alef. var. medullosa Thell. + var. viridis L.
Ředkev olejná	Raphanus sativus L.var.oleiformis Pers.
Svazenka	Phacelia tanacetifolia Benth.
Tuřín	Brassica napus L. var. napobrassica (L.) Rchb.
Bér italský(čumíza, mohár)¹	Setaria itálica (L.) P. Beauv.
Sléz přeslenitý¹	Malva verticillata L.

1	- Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1 Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

Druh	Rozmnožovací materiál předstupňů			Základní RM	Certifíkovaný RM
Druh	SE 1	SE 2	SE 3	E	C
Kapusta krmná	X	X	X	X	X
Ředkev olejná	X	X	X	X	X
Svazenka	X	X	X	X	X
Tuřín	X	X	X	X	X
Bér italský (čumíza, mohár)	X	X	X	X	X
Sléz přeslenitý	X	X	X	X	X

Oddíl 2 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu

Tabulka 2.2

Název	Popis
Základní rozmnožovací materiál šlechtěných odrůd	vyroben podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál
Základní rozmnožovací materiál krajových odrůd	vyroben pod úředním dozorem z materiálu úředně uznaného jako místní odrůda jedním nebo více dodavateli v rámci přesně ohraničené oblasti původu a určen pro výrobu osiva kategorie certifíkovaný rozmnožovací materiál

Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Pododdíl 1

Tabulka 3.1

Kategorie	První rok pěstování	První přehlídka ve fázi	Druhá přehlídka ve fázi	Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány:
				počet roků²	předplodiny
kapusta krmná, tuřín sazečka semenice
SE E	v technologické zralosti	při třídění	kvetení	5	stejného druhu a jiného druhu rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis
C
ředkev olejná
SE E	-	kvetení	dozrávání	3	stejného druhu a jiného druhu rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis
C	-	kvetení	-
svazenka
SE E C	-	kvetení	-	2	stejný nebo příbuzný druh
sléz přeslenitý
SE E C	-	od kvetení do počátku zrání	-	3	stejný nebo příbuzný druh
bér italský
SE E C	-	od kvetení do počátku zrání	-	2	stejný nebo příbuzný druh

2	- V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

Pododdíl 2

Krmnou kapustu a tuřín lze množit i přímou metodou - ze sazeček ponechaných na stanovišti bez přesázení. Při přehlídce porostu sazeček s nedorostlými sazečkami (přímá metoda) se pravost a čistota odrůdy neposuzuje. Pro posouzení pravosti a čistoty odrůdy může být provedena vegetační nebo jiná zkouška. Osivo z takto množených porostů je určeno pouze na plochy běžného pěstování.

U hybridních odrůd musí být provedeny alespoň tři přehlídky množitelského porostu.

Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Tabulka 3.2

Druh	Kategorie	Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech	Prostorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů⁴ pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení
Druh	Kategorie	Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech	vzdálenost⁵	od druhů
kapusta³	SE,E	1	400	rodu Brassica,
krmná	C	1	200	Camelina a Sinapis
svazenka	SE,E	1	400	-
	C	1	200	-
tuřín ³	SE,E	1	400	rodu Brassica,
	C	1	200	Camelina a Sinapis
sléz přeslenitý	SE, E, C	1	500	od jiných odrůd téhož druhu
ředkev olejná,			vzdálenost⁵
bér italský			porost do 2 ha	porost nad 2 ha
do dalšího množení	SE,E	1	200	100
pro výrobu pícnin nebo technické účely	SE, E, C	1	100⁶	50⁶

3	- Týká se porostů semenic.
4	- Jiné odrůdy, komponenty a hybridy stejného druhu a jiné druhy.
5	- Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.
6	- Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely". Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno".

Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy

Pododdíl 1

Tabulka 3.3a

Druh	Kategorie	Nejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m² porostu nebo %
Druh	Kategorie	jiných kulturních druhů a forem s podobným semenem	jiných odrůd a zřetelně odchylných typů, komponentů a hybridů
kapusta krmná, tuřín	SE,E	3 ks	3 ks; 0,3 %
kapusta krmná, tuřín	C	10 ks	10 ks; 1,0%
ostatní jiné krmné plodiny	SE,E	3 ks	3 ks
ostatní jiné krmné plodiny	C	10 ks	10 ks

Pododdíl 2

Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

Pododdíl 3

Tabulka 3.3b

Nejvyšší dovolený výskyt rostlin při množení hybridních odrůd ⁷	Kategorie
	E	C (hybrid)
jiných odrůd a zřetelně odchylných typů - v odrůdách a liniích - v hybridních porostech	0,5 % 0,2 %	3,0% 1,0 %
jiných příbuzných druhů - v komponentech a v hybridních porostech ostatních druhů	0 % ^1}	1,0 %

7	- Linie sloužící při hybridizaci pouze jako opylovač se po opylení z porostu odstraní.

Pododdíl 4

1. V hybridizačních porostech se výskyt rostlin jiných příbuzných druhů, jiných odrůd a zřetelně odchylných typů posuzuje v obou komponentech samostatně, avšak pro uznání porostu je rozhodující celkový výskyt těchto rostlin v obou komponentech.

Oddíl 4 Zdravotní stav porostu

Tabulka 3.4

Nejvyšší dovolený počet rostlin napadených chorobami na 100 m² porostu
Druh	Kategorie	Leptosphaeria maculans (Desm.) Ces. et De Not. anamorfa: Phoma lingam (Tode: Fr.) Desm.	Sclerotinia slerotiorum (Lib.) de Bary	Ustilago spp.
kapusta krmná	SE,E	5	5	-
kapusta krmná	C	20	20	-
ředkev olejná	SE,E	-	5	-
ředkev olejná	C	-	20	-
tuřín	E	5	5	-
tuřín	C	20	20	-
bér italský	SE,E	-	-	5
bér italský	C	-	-	20

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

Skupina jiných krmných plodin není vytvořena. Bér vlašský patří do schématu pro trávy, sléz přeslenitý není zařazen v žádné skupině a ostatní druhy spadají do schématu brukvovitých a jiných olejných nebo přadných rostlin.

Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

Druh

Zkoušky

čistota osiva v %

příměs jiných rostlinných druhů

sítové třídění

Vlhkost

HTS / HMKS

klíčivost

jednoklíčkovost

konduktivita

Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % ⁸

Biochemická zkouška

životaschopnosti

Fluorescenční zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy

mikroreliéfová zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy

elektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy

stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou

zkoušky

zdravotního stavu

zjišťování přítomnosti živočišných škůdců

Bér italský (čumíza, mohár)

■

Kapusta krmná

■

Ředkev olejná

■

Sléz přeslenitý

■

Svazenka

■

Tuřín

■

8	- Jen u polyploidních odrůd.

Vysvětlivky:

■	zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení
x	zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv
□	zkouška se neprovádí
#	zkoušku lze provést na žádost dodavatele

Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva

Tabulka 5.2

Druh	Kategorie	Vlhkost nejvýše	Klíčivost nejméně	Čistota nejméně 10	Nejvyšší dovolený výskyt semen jiných druhů								Hmotnost vzorku pro zkoušku dle sloupce 10-13
					Vztaženo na hmotnost základního vzorku				Ve vzorku dle sloupce 14 počet semen
					celkem	z toho jeden druh	ředkev ohnice	hořčice polní	jeden druh	Odlišné od sloupce 6 nebo 10
					celkem	z toho jeden druh	ředkev ohnice	hořčice polní	jeden druh	oves hluchý, oves jalový	kokotice	šťovíky kromě menšího a přímořského
		%	%	%	%	%	%	%	ks	ks	ks	ks	g
1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12	13	14
bér italský	SE,E C	15,0	70	96,0	0,3 1,0					0	0⁹ 0⁹		90
kapusta krmná	SE,E C	12,0	75 ¹¹	99,7 98,0	0,3 1,0	0,5	0,3	0,3	20	0	0 0⁹	3 10	100
ředkev olejná	SE,E C	10,0	80 ¹¹	97,0	0,3 1,0	0,5	0,3	0,3	20	0	0 0	2 5	300
sléz přeslenitý	SE,E C	15,0	70	95,0	0,3 1,0	0,5			20	0	0⁹ 0⁹		50
svazenka	SE,E C	13,0	80 ¹¹	96,0	0,3 1,0	0,5			20	0	0⁹ 0⁹		50
tuřín	SE,E C	10,0	80 ¹¹	99,7 98,0	0,3 1,0	0,5	0,3	0,3	20	0	0 0⁹	2 5	100

- Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

- Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

- Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklící po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila.

Vysvětlivky:

„0“ - nesmí se vyskytovat

prázdné políčko - neposuzuje se (výskyt není limitován)

Oddíl 3 Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Tabulka 5.3

Plodina	Škodlivý organismus	Velikost vzorku	Kategorie	Nejvyšší povolený výskyt
Kapusta krmná, tuřín	Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary	100 g	SE, E, C	5 ks
	Leptosphaeria maculans (Desm.) Ces. et De Not		SE, E, C	0%

Část VI Návěska

Oddíl 1

Úřední návěska osiva jiných krmných plodin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2.	označení „Pravidla a normy EU“
3.	název druhu
4.	název odrůdy
5.	označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“
6.	generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu
7.	číslo partie
8.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
9.	měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“
10.	označení země výroby
11.	číslo návěsky
12.	název a adresa dodavatele
13.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
14.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 2

Úřední návěska osiva jiných krmných plodin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2.	označení „Pravidla a normy EU“
3.	název druhu
4.	název odrůdy
5.	kategorie
6.	číslo partie
7.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
8.	měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“
9.	označení země výroby
10.	číslo návěsky
11.	název a adresa dodavatele
12.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
13.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 3

Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje:

1.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2.	nápis „Směs osiv ..." (zamýšlené použití)
3.	hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést název směsi, pokud byly hmotnostní podíly kupujícímu oznámeny písemně a úředně zaznamenány
4.	číslo partie
5.	měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“
6.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
7.	číslo návěsky
8.	název a adresa dodavatele
9.	u směsi osiv k použití jako pícnina případně další informace o jejím využití
10.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
11.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Část VII Malé balení

Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva jiných krmných plodin a směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a) a b) zákona

Tabulka 7.1

Typ malého balení

Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg

- malé balení EU B

(základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo obchodní osivo nebo směs osiv k použití jako pícnina)

10,0

- malé balení EU A

2,0

Oddíl 2 Označování malého balení

Pododdíl 1

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva jiných krmných plodin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1.	nápis „Malé balení EU B“
2.	název a adresa dodavatele
3.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
4.	číslo partie
5.	název druhu
6.	název odrůdy
7.	kategorie
8.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
9.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
10.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 2

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU A směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene b) zákona obsahuje následující údaje:

1.	nápis „Malé balení EU A“
2.	název a adresa dodavatele
3.	číslo partie umožňující identifikaci použitých partií osiva
4.	označení České republiky nebo její zkratka
5.	nápis „Směs osiv ..." (zamýšlené použití)
6.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
7.	hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány
8.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
9.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 3

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU B směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene a) zákona obsahuje následující údaje:

1.	nápis „Malé balení EU B“
2.	název a adresa dodavatele
3.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
4.	číslo partie
5.	nápis „Směs osiv ..." (zamýšlené použití)
6.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
7.	hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány
8.	případně další informace o využití směsi
9.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
10.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Příloha č. 5

Požadavky na množitelské porosty a osivo olejnin a přadných rostlin

Část I Přehled druhů

Tabulka 1

Český název	Latinský název
Hořčice bílá	Sinapis alba L.
Hořčice černá	Brassica nigra (L.) W.D.J.Koch
Hořčice sareptská	Brassica juncea (L.) Czernj.
Kmín	Carum carvi L.
Konopí seté	Cannabis sativa L.
Len	Linum usitatissimum L.
Mák setý	Papaver somniferum L.
Řepice	Brassica rapa L. var. silvestris (Lam.) Briggs
Řepka	Brassica napus L. (partim)
Slunečnice	Helianthus annuus L.
Sója	Glycine max (L.) Merr.
Světlice barvířská	Carthamus tinctorius L.
Lnička setá¹	Camelina sativa (L.) Crantz

1	- Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1 Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

Druh	Rozmnožovací materiál předstupňů			Základní RM (včetně komponentů hybridů)	Certifíkovaný RM				Obchodní osivo
Druh	SE 1	SE 2	SE 3	E	C²	C 1	C 2	C 3	O
Hořčice bílá	X	X	X	X	X
Hořčice černá	X	X	X	X	X				X
Hořčice sareptská	X	X	X	X	X
Kmín	X	X	X	X	X
Konopí seté dvoudomé	X	X	X	X	X
Konopí seté jednodomé	X	X	X	X		X	X
Len setý olejný	X	X	X	X		X	X	X
Len setý přadný	X	X	X	X		X	X	X
Mák setý	X	X	X	X	X
Řepice	X	X	X	X	X
Řepka	X	X	X	X	X
Slunečnice	X	X	X	X	X
Sója	X	X	X	X		X	X
Světlice barvířská	X	X	X	X	X
Lnička setá	X	X	X	X		X	X

2	- Označení C se používá u hybridních odrůd a u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifíkovaný rozmnožovací materiál.

Oddíl 2 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu

Tabulka 2.2

Název	Popis
E - nehybridní odrůdy	určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný RM nebo kategorií certifikovaný RM první generace, certifikovaný RM druhé generace nebo certifikovaný RM třetí generace
E - hybridní odrůdy - inbrední linie	určen pro výrobu Sc - dvouliniových hybridů nebo Tc - tříliniových hybridů
E - hybridní odrůdy -jednoduché hybridy	určen pro výrobu Tc - tříliniových hybridů nebo Dc - čtyřliniových hybridů

Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Tabulka 3.1

Druh Kategorie	První přehlídka ve fázi	Druhá přehlídka ve fázi	Třetí přehlídka ve fázi	Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány:
Druh Kategorie	První přehlídka ve fázi	Druhá přehlídka ve fázi	Třetí přehlídka ve fázi	počet roků³	předplodiny
hořčice bílá, hořčice černá, hořčice sareptská, lnička setá, řepice
SE E	kvetení	dozrávání	-	3	stejného druhu a jiného druhu rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis
C, O	kvetení	-	-	3
řepka
SE, E, C	tvorby listové růžice	kvetení	dozrávání	3	stejného druhu a jiného druhu rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis
komponenty, hybridy	tvorby listové růžice	kvetení	dozrávání	5
kmín
SE, E, C	kvetení	-	-	2	čeleď Apiaceae
konopí seté
SE, E, C	kvetení	dozrávání	-	2	stejného druhu
len
SE, E, C	kvetení	dozrávání	-	2	stejného druhu
sója
SE, E, C	kvetení	před zralostí	ve zralosti po opadu listů	2	stejného druhu
mák, slunečnice, světlice barvířská
SE, E, C	kvetení	dozrávání	-	2	stejného druhu

3	- V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Pododdíl 1

Tabulka 3.2

Druh	Kategorie	Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech	Prostorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů⁴ pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení
Druh	Kategorie	Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech	od stejného druhu	od druhů
hořčice bílá	SE,E	1	400⁵	rodu Brassica, Camelina a Raphanus
hořčice bílá	C	1	200⁵	rodu Brassica, Camelina a Raphanus
hořčice černá, sareptská	SE,E	1	400⁵	rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis
hořčice černá, sareptská	C	1	200⁵	rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis
kmín	SE,E	1	400⁵	od jiné odrůdy
kmín	C	1	200⁵	od jiné odrůdy
konopí seté jednodomé	SE,E	2	5 000⁵
konopí seté jednodomé	C	2	1 000⁵
konopí seté dvoudomé	SE,E	2	400⁵
konopí seté dvoudomé	C	2	200⁵
len	SE,E	1	200
len	C	1	100
lnička setá	SE,E	1	400	rodu Brassica, Raphanus a Sinapis
lnička setá	C	1	200	rodu Brassica, Raphanus a Sinapis
mák	SE,E	1	400
mák	C	1	200
řepka	SE,E	1	200⁵	rodu Brassica, Raphanus, Sinapis a Camelina
	C	1	100⁵
	komponenty	1	500⁵
	hybridy	1	300⁵
řepice	SE,E	1	400⁵	rodu Brassica, Sinapis Raphanus, a Camelina
řepice	C	1	200⁵	rodu Brassica, Sinapis Raphanus, a Camelina
slunečnice	SE,E	1	750⁵
	C	1	500⁵
	komponenty	1	1 500⁵
	hybridy	1	500⁵
světlice barvířská	SE,E	1	400⁵
světlice barvířská	C	1	200⁵
sója	SE,E	1	-
sója	C	1	-

- Jiné odrůdy, komponenty a hybridy stejného druhu a jiné druhy.

- Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Pododdíl 2

Izolační vzdálenost platí i pro planě rostoucí společenstva daných druhů nebo z půdní zásoby, kde počet rostlin sledovaného druhuje 100 a více rostlin na 100 m².

Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy

Pododdíl 1

Tabulka 3.3a

Druh	Kategorie		Nejvyšší dovolený výskyt rostlin na 100 m² porostu - kusy, %
			jiných kulturních druhů a forem⁶s podobným semenem	jiných odrůd a zřetelně	hořčice rolní	ředkev ohnice	ostatní plevele
				odchylných typů, komponentů a hybridů	hořčice rolní	ředkev ohnice	ostatní plevele
			kusů	kusů / %	kusů	kusů	kusů
hořčice bílá	SE,E		3	3	0	2
	C		10	10	4	4
hořčice černá,	SE,E		3	3	0	2
sareptská	C		10	10	4	4
konopí seté	SE,E		3	3
	C		10	10
kmín	SE,E		3	3			0⁷
	C		10	10			4⁷
len	SE,E		3	3
	C		10	10
lnička setá	SE,E		3	3
	C		10	10
mák	SE,E		3	3			0⁸
	C		10	10			0⁸
řepka	SE,E		3	3	0	2
	C		10	10	4	4
	komponenty	3		viz tabulka 3.3b	0	2
	hybridy	10			4	4
řepice⁹	SE,E	3		3	0	2
	C	10		10	4	4
slunečnice	SE,E	3		3
	C	10		10
	komponenty	3		viz tabulka 3.3 c
	hybridy	10
světlice barvířská	SE,E	3		3
	C	10		10
sója	SE,E	3		0,5 %
	C	10		1,0 %

6	- Jarní a ozimá forma v rámci druhu, u lnu též len olejný a přadný navzájem
7	- Ostatní druhy čeledi Apiaceae (okoličnaté).
8	- Blín
9	- Pokud se bude u řepice vyrábět osivo hybridních odrůd, bude postupováno stejným způsobem jako u hybridních odrůd řepky, s přihlédnutím k typu hybridnosti a metodice šlechtitele.

Pododdíl 2

Množitelský porost nesmí být zaplevelen (včetně kulturních druhů) natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

Pododdíl 3 Požadavky na porosty hybridních odrůd řepky při použití pylové sterility

Tabulka 3.3b

Kategorie	Komponenty	Restaurované hybridy komponenty	Nejvyšší dovolený výskyt odlišných rostlin		Pylová sterilita
Kategorie	Komponenty	Restaurované hybridy komponenty	%	ks/100 m²	Pylová sterilita
E	inbrední linie		0,1	5	-
	jednoduchý hybrid otcovský komponent mateřský komponent		0,1	5	-
			0,1	5	-
			0,2	10	99%
C	otcovský komponent		0,3	15	-
C	mateřský komponent		1,0	20	98%
E		mateřský komponent¹¹	-	3	98%
		otcovský komponent¹⁰	-	3	-
		obsev	-	3	-
C		mateřský komponent¹¹	-	10	98%
		otcovský komponent¹⁰	-	15	-
		obsev	-	15	-

- Platí, pokud hustota porostu bude minimálně 30 rostlin / m , při hustotě porostu 20 rostlin / m² se smí vyskytovat nejvýše 2 odlišné rostliny /100 m².

- Selekce fertilních rostlin v mateřském komponentu bude provedena na začátku fáze kvetení, fertilní rostliny v porostu mateřského komponentu se počítají jako odchylné typy v tom případě, že se od porostu liší minimálně v jednom dalším odrůdovém znaku.

Pododdíl 4

1.	Opylovač musí být z porostu důsledně odstraněn, kontrola odstranění se provádí při třetí přehlídce, nesmí být nalezeny ani remontující rostliny.
2.	Pro osivo hybridních odrůd řepky kategorie E vyráběné za použití pylové sterility je stanovena minimální odrůdová čistota mateřského komponentu 99,0 % a otcovského komponentu 99,9 %.
3.	Minimální odrůdová čistota hybridních odrůd (% hybridnosti) osiva řepky kategorie C vyráběného za použití pylové sterility je u ozimých odrůd 90,0 % a u jarních odrůd 85,0 %. Kontroluje se na úředně odebraných vzorcích úřední následnou vegetační zkouškou nebo pomocí vhodných biochemických metod.
4.	Osivo hybridních odrůd řepky vyráběné za použití pylové sterility se uzná za certifikovaný rozmnožovací materiál pouze tehdy, jestliže byly řádně zohledněny výsledky úřední vegetační zkoušky úředně odebraného vzorku základního rozmnožovacího materiálu, která byla provedena ve vegetačním období osiva přihlášeného k uznání v kategorii C, aby se zjistilo, zda osivo kategorie E splňuje požadavky na základní rozmnožovací materiál stanovené touto vyhláškou, které se týkají pravosti, pokud jde o znaky komponentů, včetně pylové sterility a hodnoty minimální odrůdové čistoty. Odrůdová čistota základního rozmnožovacího materiálu hybridních odrůd může být stanovena pomocí vhodných biochemických metod.

Pododdíl 5 Další požadavky na porosty hybridních odrůd slunečnice

Tabulka 3.3c

Kategorie	Komponenty	Nejvyšší dovolený výskyt odlišných rostlin včetně fertilních rostlin v mateřském komponentu
Kategorie	Komponenty	%
E	inbrední linie	0,2
	jednoduchý hybrid otcovský komponent (2 % a více mateřského komponentu je schopno opylení)	0,2
	mateřský komponent	0,5
C	otcovský komponent (5 % a více mateřského komponentu je schopno opylení)	0,5
C	mateřský komponent	1,0

Pododdíl 6

ve fázi kvetení mateřského komponentu musí mít otcovský komponent dostatek pylu k jeho opylení,

kontrola fertility se provádí ve fázi, kdy rostliny mateřského komponentu mají blizny schopné opylení,

maximální počet rostlin mateřského komponentu, které produkovaly nebo produkují pyl, je 0,5 % ve fázi, kdy mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení,

Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů:

smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního komponentu s osivem získaným za použití pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1

použitím otcovského komponentu, který obsahuje alespoň jednu linii obnovující pylovou fertilitu, a to tak, že alespoň jedna třetina rostlin vzrostlých z výsledného hybridu produkuje pyl, který se zdá být ve všech ohledech normální.

Oddíl 4 Zdravotní stav porostu

Tabulka 3.4a

Druh	Choroba	Nejvyšší dovolený výskyt (%)
řepka, řepice, hořčice	Sclerotinia sclerotiorum (Libert) de Bary	2
slunečnice	Sclerotinia sclerotiorum (Libert) de Bary	3
slunečnice	Botrytis spp.	5
konopí seté	Botrytis spp.	5
len	Alternaria spp.	3
	Boeremia exigua var. Linicola (Naumov & Vassiljevsky) Aveskamp, Gruyter & Verkley	3
	Colletotrichum lini Westerdijk	3
	Fusarium spp.	10
	Botrytis spp.	5
sója	Pseudomonas syringae pv. Glycinea (Coerper) Young, Dye & Wilkie	0,2
	Phomopsis complex	0,2
	Phialophora gregata (Allington & D.W. Chamb.) W. Gams	0,2
	Phytophthora megasperma Drecks.	0,2
	RNŠO nebo příznaky, které způsobuje
slunečnice	Plasmopara halstedii (Farlow) Berlese & de Toni	0

B. Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO v osivu slunečnice přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵⁾:

Tabulka 3.4b

Druh	Slunečnice
RNŠO	Plasmopora halstedii
Kategorie a generace	SE, E, C
Opatření, z nichž alespoň jedno musí být splněno	osivo pochází z oblastí, o nichž je známo, že jsou prosté daného RNŠO
	na stanovišti produkce nebyly pozorovány příznaky výskytu daného RNŠO nejméně při dvou prohlídkách ve vhodných termínech během vegetačního období
	na stanovišti produkce byly provedeny nejméně dvě přehlídky porostu ve vhodných termínech pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období a příznaky výskytu daného RNŠO vykázalo během těchto prohlídek porostu nejvýše 5 % rostlin a všechny rostliny vykazující příznaky výskytu daného RNŠO byly bezprostředně po prohlídce odstraněny a při konečné prohlídce nevykázaly žádné rostliny příznaky výskytu daného RNŠO
	na stanovišti produkce byly provedeny nejméně dvě přehlídky porostu ve vhodných termínech během vegetačního období a všechny rostliny vykazující příznaky výskytu daného RNŠO byly bezprostředně po prohlídce odstraněny a zlikvidovány a při konečné prohlídce nevykázaly žádné rostliny příznaky výskytu daného RNŠO a reprezentativní vzorek každé partie byl testován a shledán prostým příznaků výskytu daného RNŠO nebo osivo bylo podrobeno vhodnému ošetření, které bylo prokázáno jako účinné proti všem známým kmenům daného RNŠO.

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

V rámci schémat jsou kapusta krmná, ředkev olejná, svazenka a tuřín zařazeny do skupiny brukvovitých a jiných olejných a přadných rostlin.

Sója je zařazena do skupiny leguminóz.

Požaduje se časový odstup pro množitelské porosty stejného druhu - u druhů čeledi Brassicaceae 5 let, u ostatních druhů 2 roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo s výjimkou hybridů množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

Musí být provedena alespoň jedna přehlídka. U hybridních odrůd musí být provedeny nejméně tři přehlídky v každé rodičovské linii, postačují dvě, pokud je před uznáním provedena posklizňová zkouška.

U porostů kategorie E hybridních odrůd řepky a řepice musí být, v případě použití cytoplazmatické pylové sterility nebo auto-inkompatibility, provedeny nejméně tři přehlídky.

U porostů kategorie C hybridních odrůd řepky a řepice, při použití cytoplazmatické pylové sterility nebo auto-inkompatibility postačuje provést dvě přehlídky, pokud je před uznáním provedena posklizňová zkouška.

U porostů kategorií E a C hybridních odrůd slunečnice musí být, v případě použití cytoplazmatické pylové sterility, provedeny nejméně tři přehlídky.

Požadavky na minimální izolační vzdálenosti odpovídají tabulce 3.2, nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Množitelské porosty samosprašných a apomiktických odrůd musí být odděleny uličkou.

10.

U hybridních odrůd se stejným opylovačem musí být mechanická izolace 3 m a známý původ osiva.

11.

Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

12.

Druhová čistota - pro druhy, jejichž semena jsou obtížně odlišitelná a druhy, které se snadno opylují s množenou odrůdou platí, že se může v množitelském porostu vyskytovat maximálně:

SE,E - 1 odlišná rostlina na 30 m

C - 1 odlišná rostlina na 10 m²

13.

Minimální odrůdová čistota:

nehybridní odrůdy

Druh	SE,E	Cl	C2
řepka a řepice mimo krmný typ	99,9 %	99,7 %	99,7%
řepka a řepice krmný typ hořčice, slunečnice	99,7 %	99,0 %	98,0 %
len	99,7 %	98,0 %	97,5 %
mák	99,0 %	98,0 %	98,0 %

Počet rostlin stejného druhu jako množitelský porost neodpovídající odrůdě:

všechny druhy: SE, E - 1 odlišná rostlina na 30 m²

1 odlišná rostlina na 10 m²

hybridní odrůdy

Základní osivo

v množitelském porostu v otcovském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,2 % odchylných rostlin s pylem, a to v době, kdy 2 % a více rostlin mateřského komponentu je schopno přijímat pyl,

ii.

v množitelském porostu - v mateřském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,5 % odchylných rostlin včetně pylově fertilních.

Certifikované osivo

v množitelském porostu v otcovském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,5 % odchylných rostlin s pylem, a to v době, kdy 5 % a více rostlin mateřského komponentu je schopno přijímat pyl,

ii.

v množitelském porostu v mateřském komponentu se nesmí vyskytovat více než 1,0 % rostlin odchylných nebo více než 0,5 % pylově fertilních rostlin

Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů:

smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního komponentu s osivem získaným za použití plně pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1

ii.

slunečnice:
Kategorie	Porost na výrobu	Odrůdová čistota	Pylová sterilita mateřského komponentu
E	linie - mateřský komponent	99,8 % (pylově fertilní rostliny zahrnuty mezi odchylné typy)	-
E	linie - otcovský komponent	99,8 %	-
E	rodičovský hybrid - mateřský komponent	99,5 % (pylově fertilní rostliny zahrnuty mezi odchylné typy)	-
E	rodičovský hybrid - otcovský komponent	99,8 %	-
C	konečný hybrid - mateřský komponent	99,0 %	99,5 %
C	konečný hybrid - otcovský komponent	99,5 %	-

ii.

odrůdová čistota mateřského komponentu se hodnotí včetně fertilních rostlin

iii.

hodnocení se provádí v době, kdy je schopno opylení mateřského komponentu

2 a více % u základního osiva

5 a více % u certifikovaného osiva

řepka a řepice:
Kategorie	Porost na výrobu	Odrůdová čistota	Pylová sterilita mateřského komponentu
s použitím cytoplazmatické pylové sterility
E	řepka - linie - mateřský komponent	99,9 %	ozimé odrůdy 99,0 % jarní odrůdy 98,0 %
E	řepice - linie - mateřský komponent	99,9 %	98,0 %
E	linie - otcovský komponent	99,9 %	-
C	konečný hybrid - mateřský komponent	99,0 %	98,0 %
C	konečný hybrid - otcovský komponent	99,7 %	-
s použitím auto-inkompatibility
E	auto-inkompatibilní linie	99,9 %	-
C	auto-inkompatibilní linie	99,5 %	-

ii.

porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.

Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

Druh

čistota osiva v %

příměs jiných rostlinných druhů

síťové třídění

Vlhkost

HTS/HMKS

klíčivost

jednoklíčkovost

konduktivita

Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v %

Biochemická zkouška životaschopnosti

Fluorescenční zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy

mikroreliéfová zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy

elektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy

stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou

zkoušky zdravotního stavu

zjišťování přítomnosti živočišných škůdců

Hořčice bílá

■

Hořčice černá, sareptská

■

Kmín

■

Konopí seté

■

Len

■

Lnička setá

■

Mák

■

Řepice

■

Řepka ¹³

■

#¹²

■

Slunečnice

■

#¹²

■

Sója

■

Světlice barvířská

■

- jen u hybridních odrůd

- stanovení obsahu glukosinolátů a kyseliny erukové (GSL + KE) je povinnou součástí uznávacího řízení, viz tabulka 5.2b

Vysvětlivky:

■	zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení
x	zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv
□	zkouška se neprovádí
#	zkoušku lze provést na žádost dodavatele

Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva

Pododdíl 1

Tabulka 5.2a

Druh	Kategorie osiva	Vlhkost nejvýše %	Klíčivost nejméně %	Čistota osiva		Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů ve vzorku								Hmotnost vzorku pro zkoušku dle sl.7-14 (g)
				Čistota nejméně 23 %	Nejvyšší výskyt jiných rostlinných druhů %	celkem semen ks	z toho (ks)
				Čistota nejméně 23 %	Nejvyšší výskyt jiných rostlinných druhů %	celkem semen ks	psárka polní	jílek oddálený	sklerocia nebo jejich zlomky	oves hluchý, oves jalový	ředkev ohnice	šťovíky¹⁴	kokotice²⁶
1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12	13	14	15
hořčice bílá¹⁵	SE,E	10,0	85	98,0	0,3	-			5	0	10	2	0 ¹⁶	200
hořčice bílá¹⁵	C	10,0	85	98,0	0,3	-			5	0	10	5	0 ¹⁶	200
hořčice černá ¹⁵	SE,E	10,0	85	98,0	0,3	-				0	10	2	0 ¹⁶	40
hořčice černá ¹⁵	c,o	10,0	85	98,0	0,3	-				0	10	5	0 ¹⁶	40
hořčice ¹⁵ sareptská	SE,E	10,0	85	98,0	0,3	-				0	10	2	0 ¹⁶	40
hořčice ¹⁵ sareptská	C	10,0	85	98,0	0,3	-				0	10	5	0 ¹⁶	40
kmín	SE,E	13,0	70	97,0	-	25 ²⁴	3			0	10		0 ¹⁶	80
kmín	C	13,0	70	97,0	-	25 ²⁴	3			0	10		0 ¹⁶	80
konopí seté^20,21	SE,E	10,0	75	98,0	-	30 ²⁴				0			0	600
konopí seté^20,21	C	10,0	75	98,0	-	30²⁴				0			0	600
len setý olejný ²¹	SE,E	13,0	85	99,0	-	15	4	2		0			0 ¹⁶	150
len setý olejný ²¹	C	13,0	85	99,0	-	15	4	2		0			0 ¹⁶	150
len setý přadný ²¹	SE,E	13,0	92	99,0	-	15	4	2		0			0 ¹⁶	150
len setý přadný ²¹	C	13,0	92	99,0	-	15	4	2		0			0 ¹⁶	150
lnička setá ¹⁹	SE,E	12,0	80	99,0						0			0 ¹⁶	40
lnička setá ¹⁹	C	12,0	80	98,0						0			0 ¹⁶	40
mák ²²	SE,E	10,0	80	98,0	-	25 ²⁴				0			0 ¹⁶	10
mák ²²	C	10,0	80	98,0	-	25 ²⁴				0			0 ¹⁶	10
řepice ¹⁵	SE,E	9,0	85	98,0	0,3	-			5	0	10	2	0 ¹⁶	70
řepice ¹⁵	C	9,0	85	98,0	0,3	-			5	0	10	5	0 ¹⁶	70
řepka ¹⁵	SE,E	9,0	85	98,0	0,3	-			10	0	10	2	0 ¹⁶	100
	C	9,0	85	98,0	0,3	-			10	0	10	5	0 ¹⁶	100
	komponent	9,0	85	98,0	0,3	-			10	0	10	2	0 ¹⁶	100
	hybrid	9,0	85	98,0	0,3	-			10	0	10	5	0 ¹⁶	100
slunečnice ²¹	SE,E	10,0	85	98,0	-	5			10	0			0	1000
slunečnice ²¹	C	10,0	85	98,0	-	5			10	0			0	1000
světlice barvířská ^20,21	SE,E	10,0	75	98,0	-	5				0			0	900
světlice barvířská ^20,21	C	10,0	75	98,0	-	5				0			0	900
sója²¹	SE,E	15,0	80 ¹⁸	98,0	-	5				0			0	1000
sója²¹	C	15,0	80 ¹⁸	98,0	-	5				0			0	1000

14	- Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího.
15	- Vlhkost nejvýše 12 % pro osivo určené k výsevu v roce sklizně, popřípadě v roce bezprostředně následujícím po roce sklizně.
16	- Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku předepsané hmotnosti se nepovažuje za nečistotu, neobsahuje-li druhý vzorek téže hmotnosti žádná semena kokotic.
17	zrušeno
18	- Tvrdá semena se započítávají ke klíčivým.
19	- Max výskyt semen lničky drobnoplodé v kategorii SE, E - 2 ks, v kategorii C - 5 ks.
20	- Osivo nesmí obsahovat zárazu, avšak výskyt jednoho semene zárazy ve vzorku o hmotnosti 100 g se nepovažuje za nečistotu, neobsahuj e-li druhý vzorek o hmotnosti 200 g žádné semeno zárazy.
21	- Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.
22	- Osivo máku se neuzná, pokud obsahuje blín.
23	- Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.
24	- Určování celkového počtu semen jiných rostlinných druhů je nutné pouze tehdy, nastanou-li pochybnosti o splnění požadavků uvedených ve sloupci 7.
25	zrušeno
26	- Určování počtu semen kokotic je nutné pouze tehdy, nastanou-li pochybnosti o splnění požadavků uvedených ve sloupci 14.

Vysvětlivky:

„0“ - nesmí se vyskytovat

prázdné políčko - neposuzuje se (výskyt není limitován)

Pododdíl 2 Požadavky na obsah kyseliny erukové a glukosinolátů:

Tabulka 5.2b

Druh:	Kategorie	Nejvyšší obsah kyseliny erukové v %
Řepka - odrůdy s deklarovaným nízkým obsahem kyseliny erukové	SE,E	0,3
	C	0,8
Druh:	Kategorie	Nejvyšší obsah glukosinolátů v mikromolech na gram osiva při 9 % vlhkosti
Řepka - odrůdy s deklarovaným nízkým obsahem glukosinolátů	SE,E	15
Řepka - odrůdy s deklarovaným nízkým obsahem glukosinolátů	C	20

Pododdíl 3 Požadavky na sdružené odrůdy:

Osivo mateřského komponentu musí být odlišitelné od osiva otcovského komponentu rozdílnou barvou použité obalovací látky.

Návěska osiva sdružené odrůdy kategorie C je modré barvy s šikmým zeleným pruhem.

Oddíl 3 Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Pododdíl 1

Tabulka 5.3.1

Druh	RNŠO nebo příznaky, které způsobuje	Prahové hodnoty pro osivo kategorií SE, E, C
Len	Alternaria linicola Groves & Skolko	5%	5% celkem
	Colletotrichum lini Westerdijk	5%
	Fusarium (anamorfní rod) Link jiné než Fusarium oxysporum f. sp. albedinis (Kill. & Maire) W.L. Gordon a Fusarium circinatum Nirenberg & O’Donnell	5%
	Boeremia exigua var. linicola (Naumov & Vassiljevsky) Aveskamp, Gruyter & Verkley	Len setý přadný: 1 % Len setý olejný: 5 %
	Botrytis cinerea de Bary	5%
Slunečnice	Botrytis cinerea de Bary	5%
	Plasmopara halstedii (Farlow) Berlese & de Toni	0%
	Sclerotinia sclerotiorum (Libert) de Bary	Limit uveden ve sloupci 10 v tabulce 5.2a v této příloze
Sója	Diaporthe caulivora (Athow & Caldwell) J.M. Santos, Vrandecic & A.J.L. Phillips Diaporthe phaseolorum var. sojae L ehman	15 % pro infekci Phomopsis complex
Řepice	Sclerotinia sclerotiorum (Libert) de Bary	Limit uveden ve sloupci 10 v tabulce 5.2a v této příloze
Řepka	Sclerotinia sclerotiorum (Libert) de Bary	Limit uveden ve sloupci 10 v tabulce 5.2a v této příloze
Hořčice bílá	Sclerotinia sclerotiorum (Libert) de Bary	Limit uveden ve sloupci 10 v tabulce 5.2a v této příloze
Druh	Škodlivý organismus	Nejvyšší povolený výskyt pro kategorie SE, E, C
Konopí seté	Botrytis spp.	5%
Světlice barvířská	Botrytis spp.	5%

Pododdíl 2

U druhů a škodlivých organismů vytištěných v pododdíle 1 tučně se jedná o limitní výskyt vztahující se k povinnému moření.

Pododdíl 3

Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO v osivu olejnín a přadných rostlin přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵⁾:

Tabulka 5.3.2

Druh	RNŠO	Opatření k RNŠO a tolerancím uvedeným v tab. 5.3.1, z nichž alespoň jedno musí být splněno
Slunečnice	Botrytis cinerea	bylo provedeno účinné ošetření osiva schválené proti příslušnému RNŠO	na základě laboratorního testu na reprezentativním vzorku není překročena nastavená tolerance pro osivo
Sója	Diaporthe caulivora (Diaporthe phaseolorum var. caulivora)
	Diaporthe var. sojae
Len	Alternaria linicola
	Boeremia exigua var. linicola
	Colletotrichum lini
	Fusarium (anamorfní rod), vyjma Fusarium oxysporum f. sp. albedinis (Kill. & Maire) W.L. Gordon a Fusarium circinatum Nirenberg & 0’Donnell
	Botrytis cinerea

Část VI Návěska

Oddíl 1

Úřední návěska osiva olejnin a přadných rostlin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2.	označení „Pravidla a normy EU"
3.	název druhu
4.	název odrůdy
5.	označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů" nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál"
6.	generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu
7.	číslo partie
8.	hmotnost v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
9.	měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)"
10.	označení země výroby
11.	číslo návěsky
12.	název a adresa dodavatele
13.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
14.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.
15.	u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵, stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Oddíl 2

Úřední návěska osiva olejnin a přadných rostlin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

označení „Pravidla a normy EU"

název druhu

název odrůdy

název odrůdy, u hybridních odrůd nebo inbredních linií:

a)	pro základní osivo, u něhož hybrid nebo inbrední linie, ke které základní osivo patří, jsou zapsány ve společném katalogu - název komponentu, pod kterým byl úředně povolen, s odkazem na výslednou odrůdu nebo bez něj, doplněný v případě hybridu nebo linie, které jsou určeny výhradně k použití jako komponenty pro výsledné odrůdy, slovem „komponent",
b)	pro základní osivo v ostatních případech - název komponentu, ke kterému základní osivo patří a který může být vyznačen kódem, s odkazem na výslednou odrůdu, s uvedením jeho funkce (otcovský nebo mateřský komponent) nebo bez něj a doplněný slovem „komponent",
c)	pro certifikované osivo - název odrůdy, ke které osivo patří, doplněný slovem „hybrid"
d)	pro osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál sdružených odrůd - namísto názvu odrůdy se uvede název sdružené odrůdy (údaj „sdružená odrůda" a její název) a hmotnostní procenta jednotlivých komponent v odrůdě; pokud bylo hmotnostní procento písemně sděleno kupujícímu na jeho žádost a úředně zaznamenáno, stačí uvést název sdružené odrůdy

kategorie, generace

číslo partie

hmotnost v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)"

10.

označení země výroby

11.

číslo návěsky

12.

název a adresa dodavatele

13.

případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

14.

případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

15.

u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵, stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Oddíl 3

Úřední návěska osiva olejnin a přadných rostlin kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

1.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2.	označení „Pravidla a normy EU"
3.	název druhu
4.	označení kategorie „Obchodní osivo (odrůdově neuznávané)"
5.	měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků vyjádřené slovy: „vzorkováno ... (měsíc a rok)"
6.	číslo partie
7.	hmotnost v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
8.	označení oblasti výroby
9.	číslo návěsky
10.	název a adresa dodavatele
11.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
12.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu
13.	u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵, stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Část VII Malé balení

Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva olejnin a přadných rostlin

Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu v jednom malém balení je 10 kg (bez aditiv).

Oddíl 2 Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva olejnin a přadných rostlin kategorie základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo obchodní osivo obsahuje následující údaje:

1.	označení „Malé balení"
2.	název a adresa dodavatele
3.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
4.	číslo partie
5.	název druhu
6.	název odrůdy
7.	kategorie, generace
8.	hmotnost v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
9.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
10.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Příloha č. 6

Požadavky na množitelské porosty a osivo řep

Část I Přehled druhů

Tabulka 1

Český název	Latinský název
Cukrovka	Beta vulgaris L.var. altissima Döll
Repa krmná	Beta vulgaris L. var. crassa Mansf.

Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1 Povolené kategorie a generace

Tabulka 2

Druh	Rozmnožovací materiál předstupňů	Základní RM (včetně komponentů hybridních odrůd)	Certifíkovaný RM
Druh	SE 1	E	C
Cukrovka	X	X	X
Řepa krmná	X	X	X

Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Tabulka 3.1

Kategorie	Přehlídka sazeček			Přehlídka semenic	Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány:
			z
	1.	2.	předpěstované sadby		počet roků	předplodiny
SE, E, osivo komponentů hybridních odrůd	technologická zralost	po třídění	-	ve fázi kvetení	5	rodu Beta
C, včetně osiva hybridů	technologická zralost	po třídění	před výsadbou	ve fázi kvetení	5	rodu Beta

Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Pododdíl 1

Tabulka 3.2

Kategorie	Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech	Množitelské porosty	Nejmenší vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení
SE,E	1	od jakéhokoliv zdroje pylu rodu Beta	1 000
C (včetně hybridů)	1	od jakéhokoliv zdroje pylu rodu Beta, který není uvedený níže	1 000
		opylovač nebo jeden z diploidních opylovačů od tetraploidního zdroje pylu	600
		tetraploidní opylovač od diploidního zdroje pylu	600
		pylové zdroje, u kterých je ploidita neznámá	600
		diploidní opylovač od diploidního zdroje pylu	300
		tetraploidní opylovač od tetraploidního zdroje pylu	300
		mezi dvěma porosty, kde není využita pylová sterilita	300
		mezi dvěma porosty se stejným opylovačem	0

Pododdíl 2

Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Ploidita semenonosných a prášících komponentů množitelského porostu pro produkci osiva se stanoví podle Společného katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin nebo podle národních katalogů odrůd. Pokud tyto údaje nejsou pro některou odrůdu uvedeny, pak se ploidita považuje za neznámou a je stanovena minimální izolační vzdálenost 600 m.

Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy'

Pododdíl 1

Tabulka 3.3

Druh	Kategorie	Nejvyšší dovolený výskyt jiných rostlin v porostu v %
		rostlin jiného příbuzného druhu		rostlin jiné odrůdy a odchylného typu
		v sazečkách¹	v semenicích	v sazečkách¹	v semenicích
cukrovka	SE,E	0	nesmí se vyskytovat	0,1	nesmí se vyskytovat
	C (včetně hybridů)	0,2		0,5
řepa krmná	SE,E	0	nesmí se vyskytovat	0,2	nesmí se vyskytovat
	C (včetně hybridů)	0,5		1,0

1	V porostech sazeček se mohou vyskytovat rostliny jiného příbuzného druhu nebo jiné odrůdy, případně rostliny odchylného typu v maximálním rozsahu, který stanoví tabulka 3.3, podmínkou uznání je však jejich úplné odstranění do druhé přehlídky.

Pododdíl 2

Krmnou řepu lze množit i přímou metodou - ze sazeček ponechaných na stanovišti bez přesázení. Při přehlídce těchto porostů se pravost a čistota odrůdy neposuzuje. Pro posouzení pravosti a čistoty odrůdy může být provedena vegetační nebo jiná zkouška. Osivo z takto množených porostů je určeno pouze na plochy běžného pěstování.

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

1.	musí být provedena alespoň jedna přehlídka sazeček a semenic pro kontrolu izolačních vzdáleností a předplodin v době květu a doporučuje se přehlídka v technické zralosti pro určení pravosti a čistoty odrůdy,
2.	na poli, kde bude umístěn množitelský porost, se nesmí vyskytovat žádná planě rostoucí rostlina druhu Beta,
3.	požadavky na izolační vzdálenosti jsou shodné s tabulkou 3.2, uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení,
4.	certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou,
5.	porost musí dostatečně splňovat podmínky pravosti a čistoty odrůdy,
6.	porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům,
7.	požadavky na jednoklíčkovost a na počet tříklíčkových a víceklíčkových klubíček jsou shodné s tabulkou 5.2, sloupci 7 a 8.

Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

Druh

Zkoušky

čistota osiva v %

příměs jiných rostlinných druhů

sítové třídění

Vlhkost

HTS / HMKS

klíčivost

jednoklíčkovost

konduktivita

Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v %²

Biochemická zkouška

životaschopnosti

Fluorescenční zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy

mikroreliéfová zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy

elektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu,odrůdy

stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou

zkoušky

zdravotního stavu

zjišťování přítomnosti živočišných škůdců

Cukrovka

■

Řepa krmná

■

2	- Jen u polyploidních odrůd.

Vysvětlivky:

■	zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení
x	zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv
□	zkouška se neprovádí
#	zkoušku lze provést na žádost dodavatele

Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva

Pododdíl 1

Tabulka 5.2

Druh Kategorie	Vlhkost nejvýše 3 (%)	ČISTOTA			KLÍČIVOST			Hmotnost vzorku pro zkoušku dle sloupce 4 a 5 (g)
Druh Kategorie	Vlhkost nejvýše 3 (%)	Čistota nejméně 3, 4, 5 (%)	Jiných rostlinných druhů celkem (%)	Úlomky stonků > lem v500g (ks)	Klíčivost nejméně (%)	Jednoklíčkovost nejméně (%)	Obsah tří a víceklíčkových klubíček nejvýše (%)
1	2	3	4	5	6	7	8	9
cukrovka SE, E, C
jednoklíčková	15	97	0,3	3	80	90	5	500
pro přesný výsev	15	97	0,3	3	75	70	5	500
víceklíčková s více než 85% diploidů	15	97	0,3	3	73	58	5	500
ostatní	15	97	0,3	3	68	63	5	500
řepa krmná SE, E, C
jednoklíčková				3	73	90	5	500
pro přesný výsev				3	73	70	5	500
víceklíčková s více než 85% diploidů	15	97	0,3	3	73	58	5	500
ostatní	15	97	0,3	3	68	63	5	500

- Případně kromě granulovacích látek, pesticidů a jiných tuhých aditiv.

- Podíl inertních látek nesmí přesáhnout v případě kategorie základní rozmnožovací materiál 1 %, v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál pak 0, 5 % hmotnosti.

- Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

Vysvětlivky: prázdné políčko...........neposuzuje se

Pododdíl 2

Příměs diploidních semen se stanoví u polyploidních odrůd

Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.

Oddíl 3 Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Tabulka 5.3

Plodina	Škodlivý organismus	Kategorie	Nejvyšší povolený výskyt
Cukrovka Řepa krmná	Pleospora betae (Berl.) Nesod. + Fusarium spp.	SE, E, C	20%

Část VI Návěska

Oddíl 1

Úřední návěska osiva řep kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2.	označení „Pravidla a normy EU"
3.	název druhu, včetně označení, zda jde o cukrovku nebo řepu krmnou
4.	název odrůdy
5.	označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů" nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál"
6.	generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu
7.	číslo partie
8.	hmotnost nebo počet klubíček nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
9.	měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)"
10.	označení země výroby
11.	u jednoklíčkového osiva označení „jednoklíčkové"
12.	u osiva pro přesný výsev označení „pro přesný výsev"
13.	číslo návěsky
14.	název a adresa dodavatele
15.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
16.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 2

Úřední návěska osiva řep kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2.	označení „Pravidla a normy EU"
3.	název druhu, včetně označení, zda jde o cukrovku nebo řepu krmnou
4.	název odrůdy
5.	kategorie
6.	číslo partie
7.	hmotnost nebo počet klubíček nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
8.	u jednoklíčkového osiva označení „jednoklíčkové"
9.	u osiva pro přesný výsev označení „pro přesný výsev"
10.	měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)"
11.	označení země výroby
12.	číslo návěsky
13.	název a adresa dodavatele
14.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
15.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Část VII Malé balení

Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost a nejvyšší povolený počet kusů v malém balení osiva řep

Tabulka 7.1

Typ osiva

Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg

Počet kusů

1. osivo řepy j ednoklíčkové nebo osivo řepy pro přímý výsev

2. osivo řepy s výjimkou osiva uvedeného v bodě 1

2,5

10,0

100 tis.

Oddíl 2 Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva řep kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1.	označení „Malé balení EU"
2.	název a adresa dodavatele
3.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
4.	číslo partie
5.	název druhu, včetně označení, zda jde o cukrovku nebo řepu krmnou
6.	název odrůdy
7.	kategorie
8.	hmotnost nebo počet klubíček nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
9.	u jednoklíčkového osiva označení „jednoklíčkové"
10.	u osiva pro přesný výsev označení „pro přesný výsev"
11.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
12.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Příloha č. 7

Požadavky na množitelské porosty a sadbu brambor

Část I Přehled druhů

Tabulka 1

Český název	Latinský název
Brambor	Solanum tuberosum L.

Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povoleny počet generací

Oddíl 1 Povolené kategorie a generace ⁵

Tabulka 2

Druh	Mateřské rostliny	Rozmnožovací materiál předstupňů²				Základní RM³			Certifikovaný RM⁴
Druh	PBTC¹	PB1	PB2	PB3	PB4	S	SE	E	A	B
Brambor	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X

1	Generace PBTC je určena pro materiál předcházející generaci PB, jehož rostliny a hlízy byly vypěstovány v chráněném zařízení a v pěstebním substrátu, který je prostý škodlivých organismů. Mateřské rostliny musí být prosté Pectobacterium spp., Dickeya spp., Candidatus Liberibacter solanacearum, Candidatus Phytoplasma solani, Potato spindle tuber viroid, viru svinutky bramboru a virů A, M, S, X a Y, ověřeno úředním testováním, nebo testováním pod úředním dohledem.
2	- Maximální počet generací RM předstupňů sázených na poli je 4 a celkový maximální počet kombinovaných generací sadby předcházející základní sadbě na poli a základní sadby brambor je maximálně 7.
3	- Maximální počet generací kategorie základní RM je 3 a celkový maximální počet generací základního RM a RM předstupňů dohromady je 7 (nelze množit z generace do stejné generace).
4	- Maximální počet generací certifikovaného RM je 2 (nelze množit z generace do stejné generace).
5	- Pokud není na úřední návěsce generace uvedena, považuje se daná sadba brambor za poslední generaci, která je v dané kategorii povolena.

Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1 Počet a termíny přehlídek

Pododdíl 1

Tabulka 3.1

Přehlídka
1	2	3
při průměrné výšce trsů 20 cm	v plné vegetaci	po ukončení vegetace

Pododdíl 2 Požadavky na vlastnosti pozemku a vlastnosti půdy

před výsadbou musí být na pozemku proveden průzkum na výskyt Globodera rostochiensis (Wollenweber) Behrens a Globodera pallida (Stone) Behrens s negativním výsledkem,

pozemek nesmí být dotčen mimořádnými rostlinolékařskými opatřeními nařízenými v důsledku výskytu Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus (Spieckermann et Kotthoff) Davis et al. a Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al., které se týkají zákazu množení sadby,

množení na jednom pozemku je přípustné nejdříve za 3 roky po předchozím porostu brambor.

Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Pododdíl 1

Tabulka 3.2

Nejmenší vzdálenost (m)

od jiných porostů

brambor s výskytem

virových chorob nad 10

Rozmnožovací

materiál

předstupňů

Základní rozmnožovací materiál

Certifikovaný

rozmnožovací

materiál

500

300

100

Pododdíl 2

každý množitelský porost je od sousedního porostu zřetelně oddělen nejméně jedním bramborami neosázeným řádkem nebo nejméně 10 m dlouhým neosázeným pruhem v šíři sazeče na počátku i na konci množitelského porostu,

za nedodržení minimální vzdálenosti množitelských porostů od jiných porostů brambor se považují i vyselektované rostliny neodstraněné v den následující po selekci,

výskyt virových chorob v porostech běžného pěstování brambor v uzavřených pěstebních oblastech musí být do 10,0 %.

Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy

Pododdíl 1

Tabulka 3.3

Stupeň množení	Nejvyšší povolené % výskytu odchylných typů a jiných odrůd	Nejvyšší povolené % chybějících rostlin ⁶	Nejvyšší povolené % výskytu obrostů ⁷	Předčasné ukončení vegetace ⁸
PBTC	0	10	2	povinné
PB	0,01	10	2	povinné
S	0,1	15	4	povinné
SE	0,1	15	4	povinné
E	0,1	20	4	povinné
A	0,2	25	6	povinné
B	0,5	25	6 ⁹	doporučené

6	- Při výpočtu procenta chybějících rostlin se v případě šířky řádku 70 - 75 cm vychází z počtu 50 000 jedinců na 1 ha a v případě šířky řádku 90 cm z počtu 45 000 jedinců na 1 ha.
7	- Za jeden obrost se považuje každý trs, na kterém jsou po předčasném ukončení vegetace vyrostlé nové výhony delší než 5 cm.
8	- O termínu předčasného ukončení vegetace rozhoduje na základě místních podmínek dodavatel a informuje nejpozději do 5 dnů od jeho stanovení příslušného semenářského inspektora.
9	- Procento výskytu obrostů, do kterého lze ještě odebírat vzorky na posklizňové zkoušky přímo z porostu, při vyšším výskytu lze provést odběr těchto vzorků až po sklizni.

Pododdíl 2

Souvratě nesmí být osázeny bramborami.

K založení porostu nesmí být použita krájená sadba.

Oddíl 4 Zdravotní stav porostu

Pododdíl 1

Tabulka 3.4a

RNŠO nebo příznaky, které způsobují, a jiné škodlivé organismy	Nejvyšší přípustné % rostlin s příznaky napadení
	Mateřské rostliny PBTC	PB	S	SE	E	A	B
Mozaikové příznaky viróz a příznaky, které způsobuje virus svinutky bramboru	0	0,1	0,2	0,5	0,8	2,0	6,0
Bakteriální černání stonků bramboru (Dickeya spp.; Pectobacterium spp.	0	0	0,1	0,5	1,0	2,0	4,0
Candidatus Liberibacter solanacearum	0	0	0	0	0	0	0
Stolbur bramboru Candidatus Phytoplasma solani	0	0	0	0	0	0	0
Viroidová vřetenovitost hlíz bramboru Potato spindle tuber viroid	0	0	0	0	0	0	0

škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie⁵⁾	nesmí se vyskytovat

Pododdíl 2

1.	Při přehlídce se neodstraněná matečná hlíza i neodstraněné nové hlízy sadbové velikosti hodnotí jako rostlina s příznaky napadení viry.
2.	V případě selekce odkládáním natě se při výskytu živých neokřídlených mšic každý selektovaný trs ponechaný v porostu hodnotí jako rostlina s příznaky napadení viry.
3.	Nejvyšší přípustné hodnoty výskytu příznaků napadení viry platí pouze tehdy, jedná-li se o virové choroby způsobené viry běžnými v Evropě.
4.	V případě výskytu Stolburu bramboru v porostu musí být veškeré rostliny na stanovišti produkce vykazující příznaky vytrhány a zlikvidovány včetně dceřiných hlíz a pro veškerou sadbu brambor, u níž byly v množitelském porostu pozorovány příznaky, musí být provedeny po sklizni testy hlíz pro každou partii, aby se potvrdila nepřítomnost organismu Candidatus Phytoplasma solani.

Pododdíl 3

Zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů

Zkoušení laboratorní metodou

Tabulka 3.4b

RNŠO nebo příznaky, které způsobují	Mateřské rostliny PBTC	PB	s	SE	E	A	B¹⁰	B^10,13
% hlíz napadených virózami	0	0,5	1,0	2,0	4,0	8,0 5,0¹⁰	10,0	-
Testované viry	Svinutka, Y, A, M, X, S	Svinutka Y, A, M¹¹, X¹¹, S¹²	Svinutka Y, A, M¹¹, X¹¹	Svinutka Y, A, M¹¹, X¹¹	Svinutka Y, A, M¹¹, X¹¹	Svinutka Y	Svinutka Y	žádné
škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie ⁵⁾	nesmí se vyskytovat

10 - Sadbu brambor lze vyrábět v generaci B pouze za předpokladu, že použitý výchozí rozmnožovací materiál obsahuje nejvýše 5,0 % hlíz napadených viry.

11 - zjištěná hodnota testovaných virů se násobí koeficientem 0,16.

12 - zjištěná hodnota testovaných virů se násobí koeficientem 0,025.

13 - sadba určená výhradně k použití v další generaci u stejného množitele k založení produkční plochy brambor; na návěskách takové sadby brambor, která nebyla laboratorně testována na virózy, musí být tato skutečnost uvedena spolu s informací, že tento materiál lze použít výhradně u stejného množitele k založení produkční plochy brambor.

Opatření s cílem zamezit výskytu viroidové vřetenovitosti hlíz bramboru na sadbě brambor podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵⁾:

V případě sadby brambor předcházející základní sadbě brambor a základní sadby brambor:

-	nebyly prokázány žádné příznaky organismu Potato spindle tuber viroid nebo
-	u každé partie byly provedeny úřední testy hlíz po sklizni a dané hlízy byly shledány prosté organismu Potato spindle tuber viroid;

V případě certifikované sadby brambor

-	úřední prohlídka prokázala, že je prostá škodlivého organismu, a testování se provádí, jsou-li pozorovány jakékoliv příznaky výskytu škodlivého organismu.

⁵⁾ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES.

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu podle normy pro sadbu brambor Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (United Nations Economic Commission for Europe - UNECE)

Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Velikost sadby

a)	hlízy nadsadbové nejvýše 3 %
b)	hlízy podsadbové nejvýše 3 %
c)	stanovuje se tříděním na čtvercových sítech o minimálním rozměru 25 x 25 mm a maximálním rozměru 60 x 60 mm; v případě použití sít větších než 35 mm je rozdíl mezi síty dělitelný číslem 5; maximální rozdíl velikosti sít v rámci jedné partie je 25 mm.
d)	v jedné partii sadby musí být zastoupeny hlízy všech velikostí ve vyrovnaném poměru.

Další sledované vady:

Tabulka 5

Číslo vady	Vada nebo RNŠO		Hmotnostní % zasažených hlíz
	PBTC	PB	S, SE, E		A, B
1	Měkká hniloba hlíz	Měkká a suchá hniloba celkem	0	0,2	0,2	0,5	0,2	0,5
	Suchá hniloba hlíz				0,5		0,5
2	Vločkovitost hlíz bramboru¹⁴		0	1,0		5,0		5,0
3	Strupovitost bramboru¹⁵		0	5,0		5,0		5,0
4	Prašná strupovitost bramboru¹⁴		0	1,0		3,0		3,0
5	Scvrklé hlízy¹⁶		0	0,5		1,0		1,0
6	Vnější vady způsobené mechanicky nebo škůdci, hlízy poškozené mrazem a zapařením		0	3,0		3,0		3,0
7	Candidatus Liberibacter solanacearum		0	0		0		0
8	Háďátko hlízové		0	0		0		0
1-8	Celkem vady č. 1 až 8		0	6,0		6,0		8,0
9	Příměs zeminy a jiných nečistot			1,0		1,0		2,0
10	Hlízy jiných odrůd a odchylných typů					0,25		0,5
11	škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie⁵⁾		Nesmí se vyskytovat

14 - Za napadené se považují hlízy, u kterých je postiženo více než 10,0 % povrchu hlízy - počítáno součtem plochy postižených míst.

15 - Za napadené se považují hlízy, u kterých je postiženo více než 1/3 povrchu hlízy - počítáno součtem plochy postižených míst.

16 - Hlízy, které jsou nadměrně dehydrované a zvrásnělé, včetně dehydratace způsobené stříbřitostí slupky bramboru.

Původci chorob uvedených v tabulce 5 a škůdci uvedení v tabulce 5:

a)	měkké hniloby hlíz bramboru - Pectobacterium spp., Dickeya chrysanthemi, Pythium spp., plíseň bramboru - Phytophtora infestans Phytophthora erythroseptica případně další původci,
b)	suché hniloby hlíz bramboru - Fusarium spp., Alternaria spp., Phoma foveata Phytophthora infestans, Sclerotinia sclerotiorum případně další původci hniloby,
c)	strupovitost bramboru - Streptomyces scabiei , Streptomyces reticuliscabiei, nebo další Streptomyces spp.,
d)	vločkovitost hlíz bramboru - Thanatephorus cucumeris (Rhizoctonia solani - anam.),
e)	prašná strupovitost bramboru - Spongospora subterranea,
f)	stříbřitost slupky bramboru - Helminthosporium solani,
g)	zebra chip - Candidatus Liberibacter solanacearum a
h)	háďátko hlízové - Ditylenchus destructor.

Sadbové brambory nesmějí být uváděny do oběhu, pokud byly ošetřeny prostředky, které zabraňují klíčení.

Část VI Návěska

Oddíl 1

Úřední návěska sadby brambor kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál s připojeným rostlinolékařským pasem obsahuje následující údaje:

1.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2.	označení „Pravidla a normy EU“
3.	triviální a botanický název druhu
4.	název odrůdy
5.	označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“
6.	generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu
7.	číslo partie
8.	hmotnost v jednom balení
9.	velikostní třídění
10.	měsíc a rok uzavření
11.	označení země výroby
12.	číslo návěsky
13.	název a adresa dodavatele
14.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
15.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 2

Úřední návěska sadby brambor kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál s připojeným rostlinolékařským pasem obsahuje následující údaje:

1.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2.	označení „Pravidla a normy EU“
3.	triviální a botanický název druhu
4.	název odrůdy
5.	kategorie, generace
6.	číslo partie
7.	hmotnost v jednom balení
8.	velikostní třídění
9.	měsíc a rok uzavření
10.	označení země výroby
11.	číslo návěsky
12.	název a adresa dodavatele
13.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
14.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Část VII Malé balení

Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení sadby brambor

Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu v jednom malém balení je 10 kg (bez aditiv).

Oddíl 2 Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení sadby brambor kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1.	označení „Malé balení“
2.	název a adresa dodavatele
3.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
4.	číslo partie
5.	triviální a botanický název druhu
6.	název odrůdy
7.	kategorie, generace
8.	hmotnost v jednom balení
9.	velikostní třídění
10.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
11.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu
12.	údaje požadované podle zvláštního právního předpisu⁶⁾ pro rostlinolékařský pas (je-li návěska zároveň rostlinolékařským pasem)

__________

3)	Přílohy č. 1 a 2 vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.

Příloha č. 8

Požadavky na množitelské porosty a osivo zelenin

Část I Přehled druhů

Tabulka 1

Český název	Latinský název
Artyčok	Cynara cardunculus L. - skupina Artyčok
Bob zahradní	Vicia faba L.
Brokolice	Brassica oleracea L. - skupina Brokolice (květáková a výhonková)
Celer bulvový Celer řapíkatý	Apium graveolens L. - skupina Celer bulvový - skupina Celer řapíkatý
Cibule, Echalion	Allium cepa L. - skupina Cepa
Cibule sečka	Allium fistulosum L.
Čekanka hlávková Čekanka pro puky Čekanka kořenová	Cichorium intybus L. - skupina Čekanka listová - skupina Čekanka pro puky - skupina Čekanka průmyslová
Černý kořen	Scorzonera hispanica L.
Česnek	Allium sativum L.
Endivie	Cichorium endivia L.
Fazol obecný keříčkový Fazol obecný pnoucí	Phaseolus vulgaris L. - skupina Fazol obecný keříčkový - skupina Fazol obecný pnoucí
Fazol šarlatový	Phaseolus coccineus L.
Fenykl	Foeniculum vulgare Míli. - skupina Azoricum
Hrách dřeňový Hrách kulatosemenný Hrách cukrový	Pisum sativum L. - skupina Hrách dřeňový - skupina Hrách kulatosemenný - skupina Hrách cukrový
Chilli	Capsicum annuum L.
Chřest	Asparágus officinalis L.
Kadeřávek	Brassica oleracea L. - skupina Kadeřávek
Kapusta hlávková	Brassica oleracea L. - skupina Kapusta hlávková
Kapusta listová	Brassica oleracea L. - skupina Kapusta listová
Kapusta růžičková	Brassica oleracea L. - skupina Kapusta růžičková
Karda	Cynara cardunculus L. - skupina Karda
Kedluben	Brassica oleracea L. - skupina Kedluben
Kerblík	Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm.
Kozlíček polníček	Valerianella locusta (L.) Laterr.
Kukuřice cukrová Kukuřice pukancová	Zea mays L. - skupina Kukuřice cukrová - skupina Kukuřice pukancová
Květák	Brassica oleracea L. - skupina Květák
Lilek vejcoplodý	Solárním melongena L.
Mangold	Beta vulgaris L. - skupina mangold
Meloun cukrový	Cucumis melo L.
Meloun vodní	Citrullus lanatus (Thunb.) Matsum. etNakai
Mrkev a Mrkev krmná	Daucus carota L.
Okurka salátová	Cucumis sativus L. - skupina Okurka salátová
Okurka nakládačka	- skupina Okurka nakládačka
Paprika	Capsicum annuum L.
Pažitka	Allium schoenoprasum L.
Petržel kořenová	Petroselinum crispum (Milí.) Nyman ex A.W. Hill - skupina Petržel kořenová
Petržel listová	- skupina Petržel listová
Portugalské zelí	Brassica oleracea L. - skupina Portugalské zelí
Pór	Allium porrum L.
Rajče	Solanum lycopersicum L.
Reveň	Rheum rhab ar barum L.
Ředkvička	Raphanus sativus L. - skupina Ředkvička
Ředkev	- skupina Ředkev
Řepa salátová včetně „Cheltenham beet“	Beta vulgaris L. - skupina Řepa zeleninová
Salát	Lactuca sativa L.
Šalotka	Allium cepa L. - skupina Aggregatum
Špenát	Spinacia oleracea L.
Tykev obecná vč. cukety a patizonu	Cucurbitapepo L.
Tykev velkoplodá	Cucurbita maxima Duchesne
Vodnice	Brassica rapa L. - skupina Vodnice
Zelí hlávkové bílé a Zelí hlávkové červené	Brassica oleracea L. - skupina Capitata
Zelí pekingské	Brassica rapa L. - skupina Zelí pekingské
Anýz vonný¹	Pimpinella anisum L.
Čtyřboč (špenát novozélandský)¹	Tetragonia tetragonoides (Pall.) Kuntze
Kopr vonný¹	Anethum graveolens L.
Koriandr setý¹	Coriandrum sativum L.
Majoránka zahradní1	Origanum major ana L.
Pastinák setý¹	Pastinaca sativa L.
Řeřicha setá¹	Lepidium sativum L.
Tykev fíkolistá¹	Cucurbita ficifolia Bouché
Zelí čínské¹	Brassica rapa L.
Všechny hybridy druhů a skupin uvedených v této tabulce

1 - Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1 Povolené kategorie a generace

Tabulka 2

Druh	Rozmnožovací materiál předstupňů		Základní RM	Certifikovaný RM	Standardní osivo
Druh	SE 1	SE 2	E	C	S
Všechny druhy zelenin uvedené v tabulce 1 této přílohy s výjimkou čekanky kořenové	X	X	X	X	X
Čekanka kořenová	X	X	X	X

Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Tabulka 3.1a

Skupina zelenin, rod, druh	Kategorie	Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány:
		počet roků	předplodiny
zeleniny rodu Brassica	SE, E, C včetně linií a hybridů	4	rod Brassica
zeleniny čeledi Apiaceae (okoličnaté)	SE, E, C	3	čeleď Apiaceae
čekanka, endivie	SE, E, C	3	tentýž nebo jiný druh rodu Cichorium
hrách a fazol	SE, E, C	4	čeleď Fabaceae
rajče	SE, E, C včetně linií a hybridů	3	rajče
řepa, mangold	SE, E, C	5	rod Beta
ředkvička, ředkev	SE, E, C	3	rod Raphanus
salát, špenát	SE, E, C	2	tentýž nebo příbuzný botanický druh
ostatní druhy zelenin	SE, E, C včetně linií a hybridů	1	tentýž nebo příbuzný botanický druh
kořeninové rostliny	SE, E, C	3	tentýž nebo příbuzný botanický druh

Tabulka 3.1b

Skupina zelenin, rod, druh	První přehlídka	Druhá přehlídka
Skupina zelenin, rod, druh	ve fázi
sazečky všech dvouletých druhů	technologické zralosti	po vytřídění sazeček u kořen, druhů a cibule, po selekci u brukvovitých
semenice všech dvouletých druhů	kvetení
chřest, lilek a rajče	technologické zralosti
kořeninové rostliny, kozlíček polníček, řeřicha setá a reveň	technologické zralosti	kvetení
hrách, fazol, meloun, okurky, paprika a tykev	kvetení	technologické zralosti
kukuřice cukrová a pukancová	před kvetením	kvetení
ostatní jednoleté druhy	technologické zralosti	kvetení

Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Pododdíl 1

Tabulka 3.2.1

Druh	SE,E	C
anýz, fenykl, koriandr	500 m300 m od porostu jiné odrůdy téhož druhu 300m 100m od planých rostlin téhož druhu
brokolice, kedluben, kadeřávek, kapusta, květák, zelí	1000 m 600 m od zdrojů pylu, které by zvláště nebezpečně mohly ovlivnit uniformitu odrůdy - od jiné variety nebo jiné odrůdy druhu Brassica oleracea L. 500 m 300 m od ostatních zdrojů pylu rodu Brassica náchylných k vzájemnému sprášení s pěstovaným druhem
celer a petržel cibule, echalion, pažitka, pór (semenice)	500 m 300 m od jiné odrůdy téhož druhu
čekanka, endivie, eskariol	1 000 m 1 000 m od jiných druhů nebo poddruhů téhož rodu 600 m 300 m od jiné odrůdy sledovaného druhu 300m 100m od plané čekanky
zelí pekingské, vodnice	1 000 m 600 m od zdrojů pylu, které by zvláště nebezpečně mohly ovlivnit uniformitu odrůdy - od sebe navzájem, od jiné odrůdy, od tuřínu, řepky a řepice
kukuřice cukrová a pukancová	500 m 300 m od jiného prášícího zdroje kukuřice
mrkev (včetně krmné)	500 m 300 m od kvetoucího porostu jiné odrůdy mrkve ² 300m 100m od mrkve lesní - mrkvouse³
okurka, meloun, tykev	1000 m 700m od jiné formy nebo odrůdy téhož druhu
pastinák	500 m 300 m od jiné odrůdy téhož druhu 300m 100m od kvetoucího planého pastináku
paprika, chilli	500 m 300 m mezi odrůdami pálivými a nepálivými a mezi zeleninovými a kořeninovými 300m 200m od jiné odrůdy
ředkev, ředkvička	500 m 300m od jiné odrůdy 300 m l00m od kvetoucí ohnice polní²⁾
řepa, mangold	1 000 m 600m od odrůdy stejného poddruhu patřící kjiné skupině odrůd⁴ 600 m 300 m od odrůdy stejného poddruhu patřící ke stejné skupině odrůd 1 000 m 1 000 m od jakéhokoli zdroje pylu rodu Beta neuvedeného výše
salát	500 m 300 m od jiné odrůdy 50 m 50 m od kvetoucí lociky kompasové
špenát	1000 m 600 m od jiné odrůdy
hrách	izolace k zamezení mechanické příměsi během sklizně: 2m
ostatní druhy zelenin	500 m 300 m od zdrojů pylu, které by zvláště nebezpečně mohly ovlivnit uniformitu odrůdy 300 m 100 m od ostatních zdrojů pylu náchylných k vzájemnému sprášení s pěstovaným druhem

- C - ve vzdálenosti od 250 m se mohou takové rostliny ojediněle vyskytovat.

- Do 50 m ojediněle, nad 50 m 10 rostlin na 10 m².

- Zařazení odrůd mangoldu a řepy salátové do skupin uvádí tabulky 3.2.2 a 3.2.3.

Pododdíl 2

1.	každý množitelský porost zelenin a kořeninových rostlin je po celou dobu vegetace oddělen od sousedních porostů mezerou nejméně 1 m širokou,
2.	od polovičních vzdáleností, jež jsou uvedeny v tabulce 3.2.1, se mohou ojediněle vyskytovat rostliny, od nichž je stanovena izolace,
3.	v porostech zelenin a kořeninových rostlin se nesmí vyskytovat plevelné rostliny, od nichž tabulka 3.2.1 stanoví izolační vzdálenost k zamezení nežádoucímu opylení,
4.	izolační vzdálenosti mohou být nahrazeny technickou izolací dostatečně zabraňující přenosu pylu.

Pododdíl 3

Zařazení odrůd mangoldu a řepy salátové do skupin podle morfologických znaků:

Beta vulgaris L. var, vulgaris, mangold:

Tabulka 3.2.2

Skupina	Znaky
1	Bílý řapík a světle zelená listová čepel, bez anthokyanového zbarvení
2	Bílý řapík a středně nebo tmavě zelená listová čepel, bez anthokyanového zbarvení
3	Zelený řapík a středně nebo tmavě zelená listová čepel, bez anthokyanového zbarvení
4	Růžový řapík a středně nebo tmavě zelená listová čepel
5	Červený řapík a listová čepel s anthokyanovým zbarvením

Beta vulgaris L. var, conditiva Alef., řepa salátová:

Tabulka 3.2.3

Skupina	Znaky
1	Příčně úzce elipsovitý nebo příčně elipsovitý tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy červená nebo nachová
2	Kruhovitý nebo široce elipsovitý tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy bílá
3	Kruhovitý nebo široce eliptický tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy žlutá
4	Kruhovitý nebo široce elipsovitý tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy červená nebo nachová
5	Úzce oválný tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy červená nebo nachová
6	Úzce trojúhelníkovitý tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy červená nebo nachová

Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy

Porost musí mít dostatečnou odrůdovou čistotu a pravost.

Výskyt škodlivých organizmů, snižujících následně hodnotu osivová musí být co nejnižší.

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

Pozemek pro množitelský porost musí být prost všech volně rostoucích rostlin, které by mohly zapříčinit cizosprášení nebo kontaminovat množené osivo chorobami, přenosnými osivem, nebo svými semeny, těžko odstranitelnými z množeného osiva.

Musí být zamezeno přenosu půdních patogenů na sklizené osivo.

Množitelský porost musí být přehlédnut ve vhodné fázi nebo fázích vývoje nejméně jednou.

Požadavky na izolační vzdálenosti - minimální vzdálenosti od všech zdrojů nežádoucího pylu a chorob přenosných osivem (včetně virových chorob přenosných osivem a divoce rostoucích rostlin, které mohou být zdrojem chorob):

Druh	Minimální vzdálenost^5,6
Druh	SE,E	C
druhy rodů Beta a Brassica - od zdrojů cizího pylu, který může způsobit značné zhoršení odrůdy	1 000 m	600 m
druhy rodů Beta a Brassica - od ostatních zdrojů cizího pylu ovlivňujícího odrůdu	500 m	300 m
všechny ostatní cizosprašné druhy - od zdrojů cizího pylu, který může způsobit značné zhoršení odrůdy	500 m	300 m
všechny ostatní cizosprašné druhy - od ostatních zdrojů cizího pylu ovlivňujícího odrůdu	300 m	100 m

- Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuj e-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení a proti přenosu chorob přenosných osivem.

- Uvedené vzdálenosti se vztahují na ostatní množitelské porosty a na běžné pěstební porosty kvetoucí ve stejné době jako sledovaný množitelský porost.

Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

Porost musí mít požadovanou odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu.

Osivo používané k množení musí být v rámci možností bez škůdců a chorob. Zdravotní stav osívaje kontrolován před setím a v případě potřeby je osivo namořeno.

Výskyt chorob přenosných osivem musí být v porostu na co nejnižší úrovni.

Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

Druh

Zkoušky

čistota osiva v %

příměs jiných rostlinných druhů

sítové třídění

Vlhkost

HTS / HMKS

klíčivost

jednoklíčkovost

konduktívita

Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % ⁷

Biochemická zkouška

životaschopnosti

Fluorescenční zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy

mikroreliéfová zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy

elektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu,odrůdy

stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou

zkoušky

zdravotního stavu

zjišťování přítomnosti živočišných škůdců

Zeleninové druhy

■

#⁹

x⁸

■

7	- jen u polyploidních odrůd
8	- zkouška zdravotního stavu se provádí u fazolu a salátu
9	- platí pro hybridní odrůdy

Vysvětlivky:

■	zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení
□	zkouška se neprovádí
x	zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv
#	zkoušku lze provést na žádost dodavatele

Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva

Pododdíl 1

Tabulka 5.2

Druh	Kategorie osiva	Vlhkost nejvýše % 10	Klíčivost nejméně %	Čistota nejméně % 12	Příměs semen jiných rostlinných druhů %	Hmotnost laboratorního vzorku v gramech
1	2	3	4	5	6	7
artyčok, karda	SE,E C,S	10,0	65	96,0	0,5	900
bob zahradní	SE,E C,S	16,0	80	98,0	0,1	1000
brokolice, kadeřávek	SE,E C,S	10,0	75	97,0	1,0	100
celer	SE,E C,S	13,0	70	97,0	1,0	25
cibule, šalotka, echalion	SE,E C,S	13,0	70	97,0	0,5	80
cibule sečka	SE,E C,S	13,0	65	97,0	0,5	50
čekanka kořenová	SE,E C	14,0	80	97,0	1,0	50
čekanka pro puky, čekanka hlávková	SE,E C,S	14,0	65	95,0	1,5	50
černý kořen	SE,E C,S	13,0	70	95,0	1,0	300
česnek	SE,E C,S	13,0	65	97,0	0,5	20
endivie	SE,E C,S	13,0	65	95,0	1,0	40
fazol obecný	SE,E C,S	16,0	75	98,0	0,1	1000
fazol šarlatový	SE,E C,S	16,0	80	98,0	0,1	1000
fenykl	SE,E C,S	12,0	70	96,0	1,0	180
hrách	SE,E C,S	16,0	80	98,0	0,1	1000
chřest	SE,E C,S	13,0	70	96,0	0,5	1000
kapusta, kedluben, zelí hlávkové, portugalské zelí	SE,E C,S	10,0	75	97,0	1,0	100
zelí pekingské	SE,E C,S	10,0	75	97,0	1,0	70
kerblík	SE,E C,S	13,0	70	96,0	1,0	60
kozlíček polníček	SE,E C,S	13,0	65	95,0	1,0	70
kukuřice cukrová a pukancová	SE,E C,S	14,0	85 ¹³	98,0	0,1	1000
květák	SE,E C,S	10,0	70	97,0	1,0	100
lilek vejcoplodý	SE,E C,S	12,0	65	96,0	0,5	150
mangold	SE,E C,S	15,0	70	97,0	0,5	500
meloun vodní	SE,E C,S	13,0	75	98,0	0,1	1000
meloun cukrový	SE,E C,S	13,0	75	98,0	0,1	150
mrkev a mrkev krmná	SE,E C,S	13,0	65	95,0	1,0	30
okurka	SE,E C,S	13,0	80	98,0	0,1	150
paprika, chilli	SE,E C,S	13,0	65	97,0	0,5	150
pažitka	SE,E C,S	13,0	65	97,0	0,5	30
petržel	SE,E C,S	13,0	65	97,0	1,0	40
pór	SE,E C,S	13,0	65	97,0	0,5	70
rajče	SE,E C,S	13,0	75	97,0	0,5	20
reveň	SE,E C,S	13,0	70	97,0	0,5	450
ředkev, ředkvička	SE,E C,S	10,0	70	97,0	1,0	300
řepa salátová včetně „Cheltenham beet"	SE,E C,S	15,0	70	97,0	0,5	500
salát	SE,E C,S	13,0	75	95,0	0,5	30
špenát	SE,E C,S	13,0	75	97,0	1,0	250
tykev obecná včetně cukety a patizonu	SE,E C,S	13,0	75	98,0	0,1	1000
tykev velkoplodá	SE,E C,S	13,0	80	98,0	0,1	1000
vodnice	SE,E C,S	10,0	80	97,0	1,0	70
anýz vonný	SE,E C,S	13,0	65	98,0 95,0	0,5 1,0	70
čtyřboč (špenát novozélandský)	SE,E C,S	13,0	80 ¹¹	99,0 97,0	0,5 1,0	1000
kopr vonný	SE,E C,S	13,0	55	97,0 95,0	0,5 1,0	40
koriandr setý	SE,E C,S	13,0	70	99,0 97,0	0,5 1,0	400
majoránka zahradní	SE,E C,S	13,0	60	96,0 93,0	0,5 1,0	25
pastinák setý	SE,E C,S	13,0	70	97,0 95,0	0,5 1,0	100
řeřicha setá	SE,E C,S	13,0	80	98,0 96,0	0,5 1,0	60
tykev fíkolistá	SE,E C,S	13,0	75	98,0	0,1	350
zelí čínské	SE,E C,S	13,0	75	98,0 97,0	0,5 1,0	70

10	- Vlhkost osiva zelenin se stanovuje pouze na vyžádání.
11	- Průměrný počet klíčenců na 100 plodů.
12	- Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.
13	- U super sladkých typů kukuřice cukrové je požadovaná minimální klíčivost snížena na 80 %. Úřední návěska nebo návěska dodavatele musí v takovém případě obsahovat text „Klíčivost nejméně 80 %".

Pododdíl 2

odrůdová čistota a pravost u kategorií certifikovaný rozmnožovací materiál a standardní osivo je následně kontrolována ve vegetačních zkouškách,

mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.

Oddíl 3 Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Pododdíl 1

Tabulka 5.3.1

Druh	RNŠO nebo příznaky, které způsobuje	Prahové hodnoty pro osivo kategorií SE, E, C
Rajče	Clavibacter michiganensis ssp. michiganensis (Smith) Davis et al.	0%
	Xanthomonas euvesicatoria Jones et al.	0%
	Xanthomonas gardneri (ex Šutič 1957) Jones et al.	0%
	Xanthomonas perforans Jones et al.	0%
	Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al.	0%
	Pepino mosaic virus	0%
	Potato spindle tuber viroid	0%
Fazol obecný	Xanthomonas axonopodis pv. phaseoli (Smith) Vauterin et al.	0%
	Xanthomonas fuscans subsp. fuscans Schaad et al.	0%
	Acanthoscelides obtectus (Say)	0%
Fazol šarlatový	Acanthoscelides obtectus (Say)	0%
Paprika, chilli	Xanthomonas euvesicatoria Jones et al.	0%
	Xanthomonas gardneri (ex Šutič 1957) Jones et al	0%
	Xanthomonas perforans Jones et al.	0%
	Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al.	0%
	Potato spindle tuber viroid	0%
Hrách	Bruchus pisorum (Linnaeus)	0%
Bob zahradní	Bruchus rufimanus Boheman	0%
Cibule, echalion, šalotka, pór	Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev	0%
Fazol obecný	Glomerella cingulata f. sp. phaseoli Kimati	1 %
Salát	Botrytis spp.	10%
Salát	Virus salátové mozaiky	1 %
Luskové zeleniny	Acanthoscelides obtectus Say Bruckus affinis Frolich Bruchus atomarius (Linnaerus) Bruckus pisorum (Linnaerus) Bruchus rufimanus Boheman	0%

Výskyt RNŠO na osivu zeleniny nesmí, alespoň na základě vizuálního posouzení, překračovat prahové hodnoty vymezené v tabulce 5.3.1.

Pododdíl 2

Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO na osivu zelenin přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵⁾:

Tabulka 5.3.2

Druh	RNŠO	Opatření k RNŠO a limitům uvedeným v tab. 5.3.1
Rajče	Xanthomonas euvesicatoria Jones et al. Xanthomonas gardneri (ex Šutič) Jones et al. Xanthomonas perforans Jones et al. Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al.	a) osivo je získáno vhodnou kyselou extrakcí a b) osivo pochází z oblastí, o nichž je známo, že jsou prosté daného RNŠO, nebo c) i) při vizuálních prohlídkách během ukončeného vegetačního období na stanovišti produkce ve vhodných termínech pro zjištění škodlivého organismu nebyly zjištěny příznaky choroby způsobované daným RNŠO. nebo ii) osivo bylo podrobeno úřednímu testování reprezentativního vzorku na daný RNŠO s použitím vhodných metod, bez ohledu na to, zda předcházelo vhodné ošetření, a na základě těchto testů bylo shledáno prostým daného RNŠO.
	Clavibacter michiganensis ssp. Michiganensis (Smith) Davis et al.	a) osivo bylo získáno vhodnou metodou kyselé extrakce či obdobnou metodou a b) i) osivo pochází z oblastí, o nichž je známo, že jsou prosté organismu Clavibacter michiganensis ssp. michiganensis (Smith) Davis et al., nebo ii) při vizuálních prohlídkách během ukončeného vegetačního období na stanovišti produkce ve vhodných termínech pro zjištění škodlivého organismu nebyly zjištěny příznaky choroby způsobované organismem Clavibacter michiganensis ssp. michiganensis (Smith) Davis et al. nebo iii) osivo bylo podrobeno úřednímu testování na organismus Clavibacter michiganensis ssp. michiganensis (Smith) Davis et al. na reprezentativním vzorku a s použitím vhodných metod a při těchto testech bylo shledáno prostým škodlivého organismu.
	Pepino mosaic virus	a) osivo bylo získáno vhodnou metodou kyselé extrakce či obdobnou metodou a: b) i) osivo pochází z oblastí, kde není znám výskyt organismu Pepino mosaic virus, nebo ii) na rostlinách na místě produkce nebyly během celého vegetačního období pozorovány žádné příznaky chorob způsobovaných organismem Pepino mosaic virus nebo iii) osivo bylo podrobeno úřednímu testování na organismus Pepino mosaic virus na reprezentativním vzorku a s použitím vhodných metod a při těchto testech bylo shledáno prostým škodlivého organismu
	Potato spindle tuber viroid	a) i) osivo pochází z oblastí, kde není znám výskyt organismu Potato spindle tuber viroid, nebo ii) na rostlinách na místě produkce nebyly během celého vegetačního období pozorovány žádné příznaky chorob způsobovaných organismem Potato spindle tuber viroid nebo iii) osivo bylo podrobeno úřednímu testování na organismus Potato spindle tuber viroid na reprezentativním vzorku a s použitím vhodných metod a při těchto testech bylo shledáno prostým škodlivého organismu.
Fazol obecný	Xanthomonas axonopodis pv. phaseoli (Smith) Vauterin et al. Xanthomonas fuscans subsp. fuscans Schaad et al.	a) osivo pochází z oblastí, o nichž je známo, že jsou prosté daného RNŠO, nebo b) porost, ze kterého bylo osivo získáno, byl vizuálně prohlédnut ve vhodných termínech během vegetačního období a shledán prostým daného RNŠO nebo c) byl otestován reprezentativní vzorek osiva a shledán při těchto testech prostým daného RNŠO.
Fazol obecný	Acanthoscelides obtectus (Say)	a) reprezentativní vzorek osiva byl podroben vizuální prohlídce v nejvhodnějším termínu pro zjištění škodlivého organismu, což může být po vhodném ošetření, a b) osivo bylo shledáno prostým organismu Acanthoscelides obtectus (Say).
Paprika, chilli	Xanthomonas euvesicatoria Jones euvesicatoria et al. Xanthomonas gardneri (ex Šutič) Jones et al. Xanthomonas perforans	a) osivo pochází z oblastí, o nichž je známo, že jsou prosté daného RNŠO, nebo b) při vizuálních prohlídkách během ukončeného vegetačního období na stanovišti produkce ve vhodných termínech pro zjištění škodlivého organismu nebyly zjištěny příznaky choroby způsobované daným RNŠO; nebo c) osivo bylo podrobeno úřednímu testování reprezentativního vzorku na daný RNŠO s použitím vhodných metod, bez ohledu na to, zda předcházelo vhodné ošetření, a na základě těchto testů bylo shledáno prostým daného RNŠO.
	Jones et al. Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al.
	Potato spindle tuber viroid	a) i) osivo pochází z oblastí, kde není znám výskyt organismu Potato spindle tuber viroid, nebo ii) na rostlinách na místě produkce nebyly během celého vegetačního období pozorovány žádné příznaky chorob způsobovaných organismem Potato spindle tuber viroid nebo iii) osivo bylo podrobeno úřednímu testování na organismus Potato spindle tuber viroid na reprezentativním vzorku a s použitím vhodných metod a při těchto testech bylo shledáno prostým škodlivého organismu.
Fazol šarlatový	Acanthoscelides obtectus (Say)	a) reprezentativní vzorek osiva byl podroben vizuální prohlídce v nejvhodnějším termínu pro zjištění škodlivého organismu, což může být po vhodném ošetření, a b) osivo bylo shledáno prostým daného RNŠO.
Hrách	Bruchuspisorum (L.)
Bob zahradní	Bruchus rufimanus L.
Cibule, echalion, šalotka, pór	Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev	a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev nebo b) sklizené osivo bylo po laboratorních testech na reprezentativním vzorku shledáno prostým organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev nebo c) rozmnožovací materiál byl podroben vhodnému chemickému nebo fyzikálnímu ošetrení proti organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku bylo osivo shledáno prostým tohoto škodlivého organismu.

Část VI Návěska

Oddíl 1

Úřední návěska osiva zelenin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2.	označení „Pravidla a normy EU"
3.	název druhu
4.	název odrůdy
5.	označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů" nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál"
6.	generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu
7.	číslo partie
8.	hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
9.	měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)"
10.	označení země výroby
11.	číslo návěsky
12.	název a adresa dodavatele
13.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
14.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu
15.	u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵, stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Oddíl 2

Úřední návěska osiva zelenin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

označení „Pravidla a normy EU"

název druhu

název odrůdy

u hybridních odrůd nebo inbredních linií:

a)	pro základní osivo, u něhož hybrid nebo inbrední linie, ke které základní osivo patří, jsou zapsány ve společném katalogu- název komponentu, pod kterým byl úředně povolen, s odkazem na výslednou odrůdu nebo bez něj, doplněný v případě hybridu nebo množitelské linie, které jsou určeny výhradně k použití jako komponenty pro výsledné odrůdy, slovem „komponent",
b)	pro základní osivo v ostatních případech- název komponentu, ke kterému základní osivo patří a který může být vyznačen kódem, s odkazem na výslednou odrůdu, s uvedením jeho funkce (otcovský nebo mateřský komponent) nebo bez něj a doplněný slovem „komponent",
c)	pro certifikované osivo - název odrůdy, ke které osivo patří, doplněný slovem „hybrid"

kategorie

číslo partie

měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)"

10.

označení země výroby

11.

číslo návěsky

12.

název a adresa dodavatele

13.

případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

14.

případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

15.

přezkoušeno (měsíc a rok) v případě, že byla přezkoušena alespoň klíčivost

16.

Oddíl 3

Návěska dodavatele nebo nápis na balení osiva zelenin kategorie standardní osivo obsahuje následující údaje:

1.	označení „Pravidla a normy EU"
2.	název a adresa dodavatele
3.	hospodářský rok uzavření nebo posledního zkoušení klíčivosti, lze uvést konec hospodářského roku
4.	název druhu
5.	název odrůdy
6.	kategorie
7.	číslo partie
8.	hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
9.	spotřebujte do (měsíc a rok), lze uvést konec hospodářského roku
10.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
11.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu
12.	u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵, stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Část VII Malé balení

Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva zelenin

Tabulka 7.1

Druhy	Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg
1. luskové zeleniny	5,0
2. cibule, echalion, kerblík, chřest, mangold, řepa salátová, vodnice, meloun vodní, tykev velkoplodá, tykev obecná, mrkev, ředkev, ředkvička, černý kořen, špenát, kozlíček polníček	0,5
3. ostatní druhy	0,1

Oddíl 2 Označování malého balení

Pododdíl 1

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva zelenin kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1.	označení „Malé balení"
2.	označení „Pravidla a normy EU"
3.	název a adresa dodavatele
4.	hospodářský rok uzavření nebo posledního zkoušení klíčivosti, lze uvést konec hospodářského roku
5.	název druhu
6.	název odrůdy
7.	kategorie
8.	číslo partie
9.	čistá nebo hrubá hmotnost nebo počet semen, v případě, že je uvedena hmotnost a byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva nebo klubíček a celkovou hmotností
10.	slova „spotřebujte do ... (měsíc a rok)", lze uvést konec hospodářského roku
11.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
12.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 2

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva zelenin kategorie standardní osivo obsahuje následující údaje:

1.	označení „Malé balení"
2.	označení „Pravidla a normy EU"
3.	název a adresa dodavatele
4.	hospodářský rok uzavření nebo posledního zkoušení klíčivosti, lze uvést konec hospodářského roku
5.	název druhu
6.	název odrůdy
7.	kategorie
8.	číslo partie
9.	čistá nebo hrubá hmotnost nebo počet semen, v případě, že je uvedena hmotnost a byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva nebo klubíček a celkovou hmotností
10.	slova „spotřebujte do ... (měsíc a rok)", lze uvést konec hospodářského roku
11.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
12.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Pododdíl 3

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva směsi standardních osiv odrůd jednoho druhu zeleniny obsahuje následující údaje:

1.	označení „Malé balení"
2.	označení „Pravidla a normy EU"
3.	název a adresa dodavatele
4.	rok uzavření vyjádřený slovy: „uzavřeno v roce ... (rok)" nebo rok posledního odběru vzorků pro účely poslední zkoušky klíčivosti vyjádřený slovy: „vzorkováno v roce ... (rok)"
5.	slova „směs odrůd ... (název druhu)"
6.	názvy odrůd a podíly jednotlivých odrůd vyjádřené čistou hmotností nebo počtem semen
7.	kategorie
8.	číslo partie
9.	čistou nebo hrubou hmotnost nebo počet semen, v případě, že je uvedena hmotnost a byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva nebo klubíček a celkovou hmotností
10.	případně slova „spotřebujte do ... (měsíc a rok)"
11.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
12.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Příloha č. 9

Vzory formulářů

Vzor formuláře

a)	žádosti o povolení uvádět do oběhu osivo úředně nezapsané odrůdy
b)	výrobní evidence osiva (nebo sadby) - (dvojlist)
c)	skladové karty (oboustranná)
d)	pro vedení evidence o výrobě standardního osiva
e)	pro vedení evidence o vyrobené směsi - Míchací protokol směsi
f)	pro vedení evidence osiva pro ekologické zemědělství
g)	pro vedení evidence pro sazenice zeleniny
h)	žádosti o registraci osob
i)	oznámení o zahájení činnosti
j)	oznámení o ukončení činnosti
k)	žádosti o povolení dovozu rozmnožovacího materiálu a sazenic zelenin ze třetích zemí
l)	oznámení dovozu
m)	protokolu o přebalení, přenávěskování, úpravě osiva
n)	egalizační protokol
o)	žádosti o povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí
p)	prohlášení o splnění požadavků pro udělení povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí

Příloha č. 10

Vzory dokladů vydávaných pověřenou osobou

Uznávací list na množitelský porost

Uznávací list na osivo

Vzor dokladu vydávaného Ústavem

c)	Prohlášení o osivu s neukončenou certifikací

Příloha č. 11

Náležitosti čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy a způsob přidělení registračního čísla směsi

Náležitosti čísla množitelského porostu

Číslo množitelského porostu se tvoří následujícím způsobem:

ze čtyřmístného registračního nebo evidenčního čísla dodavatele,

ii.

z pětimístného pořadového čísla porostu, jehož první číslo je označení regionálního oddělení Ústavu, ve kterém bude podána žádost.

tabulka číselných řad pořadových čísel porostů

Tabulka 1

Registrační nebo evidenční číslo dodavatele	Pořadové číslo porostu		Porost
Registrační nebo evidenční číslo dodavatele	od	do	Porost
RRRR	X0001	X0100	porosty založené z rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd
RRRR	X0101	X0200	porosty uchovávaných odrůd
RRRR	X0201	X0500	porosty založené pro ekologické zemědělství
RRRR	X0501	X0600	porosty založené na základě prohlášení šlechtitele o původu rozmnožovacího materiálu
RRRR	X0601	X8000	porosty rozmnožovacího materiálu předstupňů, základního a certifikovaného osiva
RRRR	90001	a dále	porosty standardního osiva (k uznávacímu řízení se nepřihlašují)

RRRR

- čtyřmístné registrační nebo evidenční číslo dodavatele.

- číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bude porost přihlášen. Seznam je každoročně zveřejňován ve Věstníku Ústavu.

Použití číselných řad v daném rozmezí je pro žadatele libovolné, popřípadě může být odvislé od dohody s regionálním oddělením Ústavu, kde je žádost podávána. Je nepřípustné použít v kalendářním roce jedno číslo vícekrát.

Množitelské porosty se označují tabulkou s číslem množitelského porostu umístěnou na viditelném místě okraje pozemku po celou dobu vegetace.

Náležitosti čísla partie rozmnožovacího materiálu

Číslo partie má pevnou strukturu. Základem je rok sklizně a číslo množitelského porostu (tj. registrační nebo evidenční číslo dodavatele a pořadové číslo porostu). Za lomítkem je pak pořadové číslo vyrobené partie z daného porostu.

Číslování partií směsí osiv, osiv z dovozu, obchodního osiva, egalizovaných partií, standardního osiva a sazenic zeleniny:

Tabulka 2

Registrační nebo evidenční číslo dodavatele	číselné rozmezí		typ osiva
Registrační nebo evidenční číslo dodavatele	od	do	typ osiva
RRRR	X8001	X8400	registrační čísla směsí k použití jako pícnina
RRRR	X8401	X8800	registrační čísla směsí osiv, které nejsou určeny k použití jako pícnina
RRRR	X8801	X8900	registrační čísla směsí obilnin, standardních osiv zelenin, směsí osiv k ochraně přirozeného prostředí, případně směsí osiv pro ekologické zemědělství
RRRR	X8901	X9000	čísla partií obchodního osiva, případně partií osiv jinde neuvedených
RRRR	X9001	X9800	čísla partií osiva z dovozu v kalendářním roce
RRRR	X9801	X9999	čísla egalizovaných partií osiv, které prošly uznávacím řízením
RRRR	90001	95000	čísla partií standardních osiv
RRRR	95001	a dále	čísla partií sazenic zelenin

X	- číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bylo osivo vzorkováno nebo kde je sídlo dovozce, v případě směsí číslo regionálního oddělení Ústavu, kde je směs registrována. Seznam je každoročně zveřejňován ve věstníku Ústavu.

Uskladněné partie a jejich části se označují partiovými štítky; obdobným způsobem musí být označené i jiné obaly umístěné v prostorách, kde je skladován rozmnožovací materiál.

Používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy

Tabulka 3

Skupina druhů	Výměra (počet)	Hmotnost (počet)	Počet desetinných míst
zemědělské druhy (kromě brambor) sazečky brambory	ha	kg	ha-0,00 kg - 0,000 t-0,000
	ha	kg/ks ¹
	ha	t
zeleninové druhy sazečky	a	kg	a-0,00 kg - 0,000
	a	kg/ks ¹
	a	ks
	ks	g

1	- počet bude používán k odhadu výnosu

Způsob přidělení registračního čísla směsi osiv

Registrační číslo směsi se skládá z

označení roku přidělení registračního čísla

ii.

čtyřmístného registračního nebo evidenčního čísla dodavatele,

iii.

pětimístného pořadového čísla porostu, jehož první číslo je označení regionálního oddělení Ústavu, ve kterém bude podána žádost.

Ústav přidělí každé ohlášené směsi osiv registrační číslo v rozmezí uvedeném v tabulce 4. Registrační číslo směsi je základem čísla partie směsi osiv následně vyrobené. Způsob vytvoření čísla partie je popsán v bodě 2.

Tabulka 4

Registrační nebo evidenční číslo dodavatele	číselné rozmezí		typ směsi
Registrační nebo evidenční číslo dodavatele	od	do	typ směsi
RRRR	X8001	X8400	registrační čísla směsí k použití jako pícnina
RRRR	X8401	X8800	registrační čísla směsí, které nejsou určeny k použití jako pícnina
RRRR	X8801	X8900	registrační čísla směsí obilnin, standardních osiv zeleniny, směsí osiv k ochraně přirozeného prostředí

X	- číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bylo osivo vzorkováno nebo kde je sídlo dovozce, v případě směsí - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde je směs registrována. Seznam je každoročně zveřejňován ve věstníku Ústavu.

Příloha č. 12

Výčet skladištních škůdců

Český název	Vědecký název
Červotoč spížní	Stegobium paniceum (Linnaeus)
Červotoč tabákový	Lasioderma serricorne (Fabriscius)
Čtverorožec obilní	Gnathocerus cornutus (Fabriscius)
Kornatec nejmenší	Lophocateres pusillus (Klug)
Kornatec skladištní	Tenebroides mauritanicus Linnaeus
Korovník	Prostephanus truncatus (Horn)
Korovník obilní	Rhizopertha dominica (Fabriscius)
Kožojed	Dermestes peruvianas Castelnau
Kožojed obecný	Dermestes lardarius (Linnaeus)
Kožojed skvrnitý	Attagenuspellio (Linnaeus)
Kožojed šedý	Dermestes maculatus DeGeer
Kožojed temný	Attagenus unicolor (Brahm)
Lesák rýžový	Cryptolestes pusillus (Schónherr)
Lesák	Oryzaephilus mercator (Fauvel)
Lesák bludný	Ahasverus advena (Waltl)
Lesák moučný	Cryptolestes ferrugineus (Stephens)
Lesák skladištní	Oryzaephilus surinamensis (Linnaeus)
Lesknáček fíkový	Carpophilus hemipterus (Linnaeus)
Lesknáček obilní	Carpophilus dimidiatus (Fabriscius)
Pilous černý	Sitophilus granarius Linnaeus
Pilous kukuřičný	Sitophilus zeamais (Motschulsky)
Pilous rýžový	Sitophilus oryzae (Linnaeus)
Potemník evropský	Tribolium madens (Charpentier)
Potemník hnědý	Tribolium casteneum (Herbst)
Potemník moučný	Tenebrio molitor (Linnaeus)
Potemník ničivý	Tribolium destructor (Uyttenboogaart)
Potemník rýžový	Latheticus oryzae Waterhouse
Potemník skladištní	Tribolium confosum (Jaqudin Du Duval)
Potemník stájový	Alphitobius diaperinus (Panzer)
Rušník obilní	Trogoderma granarium (Everts)
Rušník semenový	Reesa vespulae (Milliron)
Rušník skladištní	Trogoderma variabille Ballion
Vrtavec australský	Ptinus tectus Boieldieu
Vrtavec plstnatý	Niptus hololeucus (Faldermann)
Vrtavec průsvitný	Gibbumpsylloides (Czenpinski)
Vrtavec zhoubný	Ptinus fur (Linnaeus)
Zrnokaz bobový	Bruchus rufimanus (Gyllenhal)
Zrnokaz fazolový	Acanthoscelides obtectus (Say)
Zrnokaz hrachový	Bruchus pisorum (Linnaeus)
	Palorus ratzeburgi (Wissmann)
	Typhaea stercorea (Linnaeus)
Makadlovka obilná	Sitotroga cereallela (Olivier)
Makadlovka semenová	Hofmannophilapeudospretella (Stainton)
Makadlovka škrobová	Endrosis sarcitrella (Linnaeus)
Mol obilní	Nemapogon granellus (Linnaeus)
Zaviječ datlový	Cadra cautella (Walher)
Zaviječ domácí	Pyralis farinalis (Linnaeus)
Zaviječ moučný	Ephestia kuehniella (Zeller)
Zaviječ paprikový	Plodia interpunctella (Hübner)
Zaviječ rýžový	Corcyra cephalonica (Stainton)
Zaviječ skladištní	Ephestia elutella (Hübner)
Skladokaz moučný ¹	Acarus sir o (Linnaeus)
Peříčkovec zhoubný¹	Lepidoglyphus destructor (Schrank)
Roztoč zhoubný ¹	Tyrophagus putrescentiae (Linnaeus)

1	- Osivo smí obsahovat živé roztoče za předpokladu, že je v osivu zjištěn rovněž roztoč dravý (například Cheyletus eruditus Schrank), a to v poměru ne větším než 100 škodlivých roztočů na jednoho roztoče dravého.

Příloha č. 13

Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti

1. Druhy, jejichž osivo je možné uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti a zkoušky, které musí být před uvedením do oběhu provedeny

Druhy, jejichž osivo je možné uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti a zkoušky, které musí být před uvedením do oběhu provedeny, jsou uvedeny v tabulce 1. V případě použití nemořeného osiva musí být provedeny i zkoušky zdravotního stavu rozmnožovacího materiálu.

2. Požadavky na vlastnosti osiva

Osivo druhů uvedených v tabulce 1 musí, s výjimkou klíčivosti, splňovat požadavky na vlastnosti stanovené pro tyto druhy v přílohách číslo 1, 2, 3 a 5.

Tabulka 1

Druh

Zkoušky

čistota osiva v %

příměs jiných rostlinných druhů

sítové třídění

Vlhkost

HTS / HMKS

klíčivost

jednoklíčkovost

konduktivita

Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v %

Biochemická zkouška

životaschopnosti

Fluorescenční zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy

mikroreliéfová zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy

elektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu,odrůdy

stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou

zkoušky

zdravotního stavu

zjišťování přítomnosti živočišných škůdců

Zemědělské druhy

Ječmen

■

▲

■

Pšenice

■

▲

■

Žito

■

▲

■

Tritikale

■

▲

■

Oves

■

▲

■

Řepka ozimá

■

▲

■

Druhy jetelovin a trav vysévaných v roce sklizně

■

▲

■

1	- Neplatí pro oves nahý.

■	zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení
x	zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv
#	zkoušku lze provést na žádost dodavatele
▲	zkouška se provádí, ale při uvedení do oběhu není dokončena

Příloha č. 14

POŽADOVANÉ VLASTNOSTI SAZENIC ZELENINY

Část 1. Přehled druhů

Tabulka 1

Český název	Fatinský název
Artyčok	Cynara cardunculus L. - skupina Artyčok
Bob zahradní	Vicia faba L.
Brokolice	Brassica oleracea L. - skupina Brokolice (květáková a výhonková)
Celer bulvový Celer řapíkatý	Apium graveolens L. - skupina Celer bulvový - skupina Celer řapíkatý
Cibule, Echalion	Allium cepa L. - skupina Cepa
Cibule sečka	Allium fistúl ošum L.
Čekanka hlávková Čekanka pro puky Čekanka kořenová	Cichorium intybus L. - skupina Čekanka listová - skupina Čekanka pro puky - skupina Čekanka průmyslová
Černý kořen	Scorzonera hispanica L.
Česnek	Allium sativum L.
Endivie	Cichorium endivia L.
Fazol obecný keříčkový Fazol obecný pnoucí	Phaseolus vulgaris L. - skupina Fazol obecný keříčkový - skupina Fazol obecný pnoucí
Fazol šarlatový	Phaseolus coccineus L.
Fenykl	Foeniculum vulgare Milí. - skupina Azoricum
Hrách dřeňový Hrách kulatosemenný Hrách cukrový	Pisum sativum L. - skupina Hrách dřeňový - skupina Hrách kulatosemenný - skupina Hrách cukrový
Chilli	Capsicum annum L.
Chřest	Asparágus officinalis L.
Kadeřávek	Brassica oleracea L. - skupina Kadeřávek
Kapusta hlávková	Brassica oleracea L. - skupina Kapusta hlávková
Kapusta listová	Brassica oleracea L. - skupina Kapusta listová
Kapusta růžičková	Brassica oleracea L. - skupina Kapusta růžičková
Karda	Cynara cardunculus L. - skupina Karda
Kedluben	Brassica oleracea L. - skupina Kedluben
Kerblík	Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm.
Kozlíček polníček	Valerianella locusta (L.) Laterr.
Kukuřice cukrová Kukuřice pukancová	Zea mays L. - skupina Kukuřice cukrová - skupina Kukuřice pukancová
Květák	Brassica oleracea L. - skupina Květák
Lilek vejcoplodý	Solanum melongena L.
Mangold	Beta vulgaris L. - skupina mangold
Meloun cukrový	Cucumis melo L.
Meloun vodní	Citrullus lanatus (Thunb.) Matsum. etNakai
Mrkev a Mrkev krmná	Daucus carota L.
Okurka salátová Okurka nakládačka	Cucumis sativus L. - skupina Okurka salátová - skupina Okurka nakládačka
Paprika	Capsicum annuum L.
Pažítka	Allium schoenoprasum L.
Petržel kořenová Petržel listová	Petroselinum crispum (Mill.) Nyman ex A.W. Hill - skupina Petržel kořenová - skupina Petržel listová
Portugalské zelí	Brassica oleracea L. - skupina Portugalské zelí
Pór	Alliumporrum L.
Rajče	Solanum lycopersicum L.
Reveň	Rheum rhabarbarum L.
Ředkvička Ředkev	Raphanus sativus L. - skupina Ředkvička - skupina Ředkev
Řepa salátová včetně „Cheltenham beet“	Beta vulgaris L. - skupina Řepa zeleninová
Salát	Lactuca sativa L.
Šalotka	Allium cepa L. - skupina Aggregatum
Špenát	Spinacia oleracea L.
Tykev obecná vč. cukety a patizonu	Cucurbita pepo L.
Tykev velkoplodá	Cucurbita maxima Duchesne
Vodnice	Brassica rapa L. - skupina Vodnice
Zelí hlávkové bílé a zelí hlávkové červené	Brassica oleracea L. - skupina Capitata
Zelí pekingské	Brassica rapa L. - skupina Zelí pekingské

Část 2. Požadované vlastnosti sazenic zeleniny

Sazenice zeleniny musí svými vlastnostmi splňovat požadavky odběratele a být dostatečně narostlé, zdravé a prosté škůdců, vyrovnané, svěží, řádně zakořeněné a s vyváženým poměrem mezi kořeny, stonky a listy. Rovněž musí vykazovat rodovou, druhovou a odrůdovou pravost a čistotu.

Část 3. Kontrola dodržování kritických bodů

Ústav nebo pověřená osoba kontroluje:

a)	dodržování postupů u všech kritických bodů uvedených v § 15 vyhlášky,
b)	spolehlivost metod použitých při výrobě a distribuci,
c)	vhodnost těchto metod k věcnému ocenění způsobu výroby a obchodu včetně evidence dokladů,
d)	úroveň práce prováděné personálem dodavatele.

Část 4. Způsob vedení záznamů

Záznamy obsahují informace o

a)	vypracování a uplatnění metod dohledu a kontroly,
b)	odběru vzorků Ústavem pro laboratorní rozbory a na vegetační zkoušky,
c)	prodeji a expedici sadby zeleniny,
d)	výskytu všech škodlivých organizmů v areálu pěstírny a o všech opatřeních, která s jejich likvidací byla učiněna.

Část 5.1 Požadavky na množitelské porosty česneku a šalotky

Minimální časový interval mezi množitelským porostem a jakýmkoli jiným porostem téhož nebo příbuzného druhu je jeden rok.

U každého množitelského porostu je provedena alespoň jedna přehlídka, a to ve fázi technologické zralosti porostu.

Každý množitelský porost je po celou dobu vegetace oddělen od sousedních porostů mezerou nejméně 1 m širokou.

Část 5.2 Požadavky na vlastnosti sazečky cibule, echalionu a šalotky

Tabulka 5.2.1

	Nejvyšší povolený obsah (% hmotnosti)
cibulí naklíčených, poškozených a neškodných příměsí celkem z toho: - cibulí napadených suchou nebo mokrou hnilobou - cibule napadené škodlivými organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie⁵⁾ cibule jiných odrůd a zřetelně odchylných typů cibulí rozvitých a porostlých	10 3 nesmí se vyskytovat 2 5
	Nejvyšší povolená délka (cm)
délka suché natě délka kořínků	3 3

cibulová sadba (matky) a cibulová sazečka musí být suchá, vyzrálá a v krčku zatažená, zbavená přebytečných slupek a kořínků.

příměs jiných odrůd a zřetelně odchylných typů v sadbě určené pro výrobu základního rozmnožovacího materiálu může být maximálně 0 %, v sadbě pro výrobu certifikovaného rozmnožovacího materiálu maximálně 1 %.

Požadavky na velikostní třídění sazečky cibule a echalionu

Tabulka 5.2.2

Velikostní třídění

Třídění na sítech s podélnými otvory (nejvyšší přípustný podíl cibulí mimo stanovené rozpětí v % hmotnosti)

malé

velké

jednotné

7 až 15 mm

nejvýše 20% cibulí o velikosti od 15 do 20 mm a pod 7 mm

15 až 20 mm

nejvýše 20% cibulí o velikosti od 7 do 15 mm a od 20 do 25 mm

7 až 20 mm

nejvýše 20% cibulí o velikosti od 20 do 25 mm a pod 7 mm přičemž podíl cibulí o velikosti 7 až 15 mm minimálně 30%

hmotnosti

Část 5.3 Požadavky na vlastnosti sadby česneku

Tabulka 5.3.1

Druh	Cibule jiných odrůd a zřetelně odchylných typů maximálně v %	Cibulí rozvitých a porostlých maximálně v %	Délka suché natě maximálně v cm	Délka kořínků maximálně v cm
Česnek	2	5	5	3

Tabulka 5.3.2

	% z počtu cibulí
závadných cibulí celkem	10
z toho: - cibulí mechanicky poškozených	8
- cibulí poškozených houbovými chorobami	6

v sadbě česneku můžou být maximálně 3% cibulí podsadbových. Za podsadbové se považují cibule, které mají příčný průměr menší než 3,5 cm u paličáku a 3 cm u nepaličáku.

Část 6. Požadavky na zdravotní stav sazenic

Sazenice zeleniny musí být alespoň při vizuální prohlídce v místě produkce shledány prakticky prosté všech škodlivých organismů uvedených v tabulce 6.

Výskyt regulovaných nekaranténních škodlivých organismů pro Evropskou unii (RNŠO) na sazenicích zeleniny, které jsou uváděny na trh, nesmí alespoň při vizuální prohlídce překračovat příslušné prahové hodnoty stanovené v tabulce 6.

Sazenice zeleniny musí být při vizuální prohlídce shledány prakticky prostými jakýchkoli jiných škodlivých organismů, které snižují použitelnost a kvalitu sazenic zeleniny, než jsou škodlivé organismy uvedené v tabulce 6.

Škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie ⁵⁾ se nesmí vyskytovat.

Sazenice, které při sklizni vykazují viditelné příznaky napadení, musí být vhodným způsobem ošetřeny nebo zlikvidovány, chemický přípravek, kterým byly sazenice ošetřeny, se uvede na návěsce nebo na průvodním dokladu.

Druh	RNŠO nebo příznaky, které způsobuje	Prahové hodnoty pro výskyt na sazenicích zeleniny
Rajče	Clavibacter michiganensis ssp. michiganensis (Smith) Davis et al.	0%
	Xanthomonas euvesicatoria Jones et al.	0%
	Xanthomonas gardneri (ex Sutič 1957) Jones et al	0%
	Xanthomonas perforans Jones et al.	0%
	Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al.	0%
	Potato spindle tuber viroid	0%
	Tomato spotted wilt tospovirus	0%
	Tomato yellow leaf curi virus	0%
Paprika, chilli	Xanthomonas euvesicatoria Jones et al.	0%
	Xanthomonas gardneri (ex Sutič 1957) Jones et al	0%
	Xanthomonas perforans Jones et al.	0%
	Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al.	0%
	Potato spindle tuber viroid	0%
	Tomato spotted wilt tospovirus	0%
Chřest	Fusarium Link (anamorfní rod) vyjma Fusarium oxysporům f. sp. albedinis (Kill. & Maire) W.L. Gordon a Fusarium circinatum Nirenberg & 0’Donnell	0%
Chřest	Helicobasidium brebissonii (Desm.) Donk	0%
Artyčok, Karda	Verticillium dahliae Kleb.	0%
Cibule, Echalion, Šalotka	Ditylenckus dipsaci (Kuehn) Filipjev	0%
	Stromatinia cepivora Berk.	0%
	Onion yellow dwarf virus	1 %
Cibule sečka	Stromatinia cepivora Berk.	0%
Pór	Stromatinia cepivora Berk.	0%
Česnek	Stromatinia cepivora Berk.	0%
	Ditylenckus dipsaci (Kuehn) Filipjev	0%
	Leek yellow stripe virus	1 %
	Onion yellow dwarf virus	1 %
Salát	Tomato spotted wilt tospovirus	0%
Lilek vejcoplodý	Tomato spotted wilt tospovirus	0%

Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO na sazenicích zeleniny přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵⁾:

Druh

RNŠO

Opatření k RNŠO a limitům uvedeným v tab. 6

Rajče

Xanthomonas euvesicatoria Jones et al.

Xanthomonas gardneri (ex Šutič) Jones et al. Xanthomonas perforans Jones et al.

Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al.

a) sadba byla pěstována z osiva, které splňuje opatření k zamezení výskytu RNŠO na osivu zeleniny a

b) mladé rostliny byly udržovány ve vhodných hygienických podmínkách, aby se zamezilo infekci.

Clavibacter michiganensis ssp. Michiganensis (Smith) Davis et al.

Rostliny jsou pěstovány z osiva, které splňuje opatření k zamezení výskytu RNŠO na osivu zeleniny a byly udržovány prosté infekce s použitím vhodných hygienických opatření.

Potato spindle tuber viroid

a) na rostlinách na místě produkce nebyly během celého vegetačního období pozorovány žádné příznaky chorob způsobovaných organismem Potato spindle tuber viroid nebo

b) rostliny byly podrobeny úřednímu testování na organismus Potato spindle tuber viroid na reprezentativním vzorku a s použitím vhodných metod a při těchto testech byly shledány prostými daného škodlivého organismu.

Tomato spotted wilt tospovirus

a) rostliny byly pěstovány na stanovišti produkce, kde byl zaveden režim monitorování relevantních přenašečů třásněnky (Frankliniella occidentalis Pergande a Thrips tabaci Lindeman), a po zjištění bylo provedeno vhodné ošetření, aby se zajistilo účinné potlačení příslušných populací, a

b) i) na rostlinách na stanovišti produkce nebyly během aktuální doby vegetace pozorovány příznaky výskytu organismu Tomato spotted wilt tospovirus; nebo

ii) veškeré rostliny na stanovišti produkce vykazující během aktuální doby vegetace příznaky organismu Tomato spotted wilt tospovirus byly vytrhány a reprezentativní vzorek rostlin určených k přemístění byl otestován a shledán prostým škodlivého organismu.

Tomato yellow leaf curi virus

a) na rostlinách nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Tomato yellow leaf curi virus nebo

b) na místě produkce nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Tomato yellow leaf curi virus.

Paprika,

chilli

Xanthomonas euvesicatoria Jones et al.

Xanthomonas gardneri (ex Šutič) Jones et al. Xanthomonas perforans Jones et al.

Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al.

a) sadba byla pěstována z osiva, které splňuje opatření k zamezení výskytu RNŠO na osivu zeleniny a

b) mladé rostliny byly udržovány ve vhodných hygienických podmínkách, aby se zamezilo infekci.

Potato spindle tuber viroid

a) na rostlinách na místě produkce nebyly během celého vegetačního období pozorovány žádné příznaky chorob způsobovaných organismem Potato spindle tuber viroid nebo

Tomato spotted wilt tospovirus

a) rostliny byly pěstovány na stanovišti produkce, kde byl zaveden režim monitorování relevantních přenašečů třásněnky (Frankliniella occidentalis Pergande a Thrips tabaci Lindeman), a po zjištění bylo provedeno vhodné ošetření, aby se zajistilo účinné potlačení příslušných populací, a

b) i) na rostlinách na stanovišti produkce nebyly během aktuální doby vegetace pozorovány příznaky výskytu organismu Tomato spotted wilt tospovirus; nebo

Chřest

Fusarium Link (anamorfní rod), vyjma Fusarium oxysporům f. sp. albedinis (Kill. & Maire) W.L. Gordon a Fusarium circinatum Nirenberg & 0’Donnell

Helicobasidium brebissonii (Desm.) Donk

a) i) porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, byl vytrhán reprezentativní vzorek rostlin a nebyly pozorovány příznaky výskytu daného RNŠO nebo

ii) porost byl vizuálně prohlédnut alespoň dvakrát ve vhodných termínech pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, byly neprodleně vytrhány rostliny vykazující příznaky výskytu daného RNŠO a při konečné prohlídce nevykazuje rostoucí porost žádné příznaky a

b) koruny byly před přemístěním vizuálně prohlédnuty a nebyly pozorovány příznaky výskytu daného RNŠO.

Cibule,

Echalion,

Šalotka

Stromatinia cepivora

Berk.

a) rostliny jsou přesazené ve vyvýšených modulech a pěstované v substrátu prostém organismu Stromatinia cepivora Berk.

nebo

b) i) — porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk nebo

— porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk. byly neprodleně vytrhány a při doplňkové konečné prohlídce nevykazuje rostoucí porost žádné příznaky

ii) rostliny byly před přemístěním vizuálně prohlédnuty a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk.

Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev

V případě rostlin jiných než rostlin pro produkci komerčního porostu:

a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev

nebo

b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly pozorovány nejvýše u 2 % rostlin a

ii) rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem byly neprodleně vytrhány a

iii) rostliny byly poté shledány prostými daného škodlivého organismu při laboratorních testech na reprezentativním vzorku nebo

c) rostliny byly podrobeny vhodnému chemickému nebo fyzikálnímu ošetření proti organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledány prostým tohoto škodlivého organismu.

V případě rostlin pro produkci komerčního porostu:

nebo

b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu;

ii) rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly neprodleně vytrhány a

iii) rostliny byly shledány prostými daného škodlivého organismu po laboratorních testech na reprezentativním vzorku

nebo

c) rostliny byly podrobeny vhodnému fyzikálnímu nebo chemickému ošetření a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledány prostými organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev.

Onion yellow dwarf virus

a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus

nebo

b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus byly pozorovány nejvýše u 10 % rostlin a

ii) vytrhané rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem, byly neprodleně vytrhány

iii) příznaky výskytu daného škodlivého organismu nevykázalo více než 1 % rostlin zkontrolovaných při konečné prohlídce.

Cibule

sečka

Pór

Stromatinia cepivora

Berk.

a) rostliny jsou přesazené ve vyvýšených modulech a pěstované v substrátu prostém organismu Stromatinia cepivora Berk.

nebo

b) i) — porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk nebo — porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk. byly neprodleně vytrhány a při doplňkové konečné prohlídce nevykazuje rostoucí porost žádné příznaky

ii) rostliny byly před přemístěním vizuálně prohlédnuty a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk.

Česnek

Stromatinia cepivora

Berk.

a) i) porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk nebo ii) porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk. byly neprodleně vytrhány a při doplňkové konečné prohlídce nevykazuje rostoucí porost žádné příznaky

b) rostliny nebo sadba byly před přemístěním vizuálně prohlédnuty a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk.

Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev

V případě rostlin jiných než rostlin pro produkci komerčního porostu:

nebo

b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly pozorovány nejvýše u 2 % rostlin a

ii) rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem byly neprodleně vytrhány a

iii) rostliny byly poté shledány prostými daného škodlivého organismu při laboratorních testech na reprezentativním vzorku nebo

c) rostliny byly podrobeny vhodnému chemickému

nebo fyzikálnímu ošetření proti organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev a po laboratorních testech provedených na

reprezentativním vzorku byly shledány prostým tohoto škodlivého organismu.

V případě rostlin pro produkci komerčního porostu:

nebo

b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu;

ii) rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly neprodleně vytrhány a

iii) rostliny byly shledány prostými daného škodlivého organismu po laboratorních testech na reprezentativním vzorku

nebo

Leek yellow stripe virus

b) porost byl vizuálně prohlédnut alespoň jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu od začátku posledního ukončeného vegetačního období, přičemž příznaky organismu Leek yellow stripe virus nevykázalo více než 10 % rostlin, dané rostliny byly neprodleně vytrhány a při konečné prohlídce nevykazovalo příznaky více než

1 % rostlin.

Onion yellow dwarf virus

nebo

b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus byly pozorovány nejvýše u 10 % rostlin a

ii) vytrhané rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem, byly neprodleně vytrhány

iii) příznaky výskytu daného škodlivého organismu nevykázalo více než 1 % rostlin zkontrolovaných při konečné prohlídce.

Artyčok,

Karda

Verticillium dahliae Kleb.

a) matečné rostliny se získávají z materiálu testovaného na patogeny a

b) rostliny byly pěstovány na stanovišti produkce se známou historií rostlinné výroby beze známého výskytu organismu Verticillium dahliae Kleb. a

c) rostliny byly vizuálně prohlédnuty ve vhodných termínech od začátku posledního ukončeného vegetačního období a shledány prostými příznaků výskytu organismu Verticillium dahliae Kleb.

Salát,

Lilek

vejcoplodý

Tomato spotted wilt tospovirus

a) rostliny byly pěstovány na stanovišti produkce, kde byl zaveden režim monitorování relevantních přenašečů třásněnky {Frankliniella occidentalis Pergande a Thrips tabaci Lindeman), a po zjištění bylo provedeno vhodné ošetření, aby se zajistilo účinné potlačení příslušných populací, a

b) i) na rostlinách na stanovišti produkce nebyly během aktuální doby vegetace pozorovány příznaky výskytu organismu Tomato spotted wilt tospovirus; nebo

Příloha č. 15

Požadavky na prostory a zařízení laboratoří pověřených osob

Část I Požadavky na prostory laboratoří pověřených osob

Předpokladem zkušební činnosti jsou kromě odpovídajícího technického vybavení i vhodné prostory, které musí splňovat tyto minimální požadavky:

Analytická laboratoř musí být dostatečně prostorná, aby nedocházelo k nežádoucímu vzájemnému promíchání vzorků osiv. Rozhodujícím kritériem jsou optimální a konstantní světelné podmínky. V analytické laboratoři je možné přijímat laboratorní vzorky a připravovat vzorky zkušební, pokud pro tyto účely pracoviště nedisponuje samostatnými prostory. Rovněž je zde možné provádět stanovení velikostního třídění a hmotnosti tisíce semen, případně nasazování semen na zkoušku klíčivosti a posuzování klíčních rostlin.

Prostor pro klíčení semen musí být zvolen a vybaven tak, aby byly dodrženy požadavky na osvětlení, teplotu a vlhkost, jaké pro ně stanovuje metodika pro zkoušení osiva a sadby. Laboratoř musí být vybavena přístroji, pomocí nichž budou zajištěny jednotné a operativně řiditelné podmínky. Jsou to např. klimatizované místnosti, inkubátory, speciální klíčírenské skříně, Jacobsenova klíčidla.

Laboratoř vlhkosti - vzhledem ke specifickým tepelným podmínkám při stanovení vlhkosti osiva musí být tento prostor oddělen od zkušebních prostor určených pro klíčení semen, od ostatních zkušebních prostor je vhodné oddělit z důvodu zajištění hygieny práce při provádění dalších zkoušek.

Sklad vzorků osiv - samostatně uzamykatelný suchý prostor s teplotou neklesající pod +5°C v zimním období a nepřesahující +20°C v letním období, chráněný proti živočišným škůdcům.

Fytopatologická laboratoř musí být oddělena od prostor vymezených pro stanovení klíčivosti z důvodu nežádoucí kontaminace lůžek škodlivými organismy (plísně, bakterie). Vlastní fytopatologická laboratoř pak tvoří minimálně dva oddělené prostory:

a)	sterilní prostor pro sterilizaci Petriho misek, přípravu živných půd a nasazování semen na kultivační média.
b)	prostor s termostaty určený pro kultivaci a posuzování škodlivých organismů, pro likvidaci médií a mytí laboratorního skla.

Oba prostory musí být vybaveny zařízením ke sterilizaci vzduchu (germicidní lampa)

Část II Požadavky na zařízení laboratoří pověřených osob

skupina plodin:

zkouška:

přístrojové vybavení:

dělidlo

analytické váhy

Steineckerovo prosévadlo

sušárna

lupa 6x zvětšující

(případně

stereomikroskop)

prosvěcovací lupa

křemíková lampa

chladící box

Klíčivost³

odstředivka

laminární box

sterilizační sušárna

autokláv

germicidní lampa

termostat

mikroskop

obilniny

příprava zkušebního vzorku

•

velikostní třídění

•

vlhkost

•

čistota osiva v %

•

•¹

příměs jiných rostlinných druhů

•

•¹

klíčivost

•

výskyt chorob

•

identifikace živočišných škůdců

•

trávy

příprava zkušebního vzorku

•

vlhkost

•

čistota osiva v %

•

příměs jiných rostlinných druhů

•

klíčivost

•

identifikace živočišných škůdců

•

luskoviny

příprava zkušebního vzorku

•

vlhkost

•

čistota osiva v %

•

příměs jiných rostlinných druhů

•

klíčivost

•

výskyt chorob

•

identifikace živočišných škůdců

•

jeteloviny

příprava zkušebního vzorku

•

vlhkost

•

čistota osiva v %

•

příměs jiných rostlinných druhů

•

klíčivost

•

identifikace živočišných škůdců

•

jiné krmné plodiny

příprava zkušebního vzorku

•

vlhkost

•

čistota osiva v %

•

příměs jiných rostlinných druhů

•

klíčivost

•

identifikace živočišných škůdců

•

olejniny a přadné rostliny

příprava zkušebního vzorku

•

vlhkost

•

čistota osiva v %

•

příměs jiných rostlinných druhů

•

klíčivost

•

výskyt chorob

•

identifikace živočišných škůdců

•

jiné okopaniny (řepy)

příprava zkušebního vzorku

•

vlhkost

•

čistota osiva v %

•

příměs jiných rostlinných druhů

•

klíčivost

•

jednoklíčkovost

•

výskyt chorob

•

identifikace živočišných škůdců

•

stanovení stupně ploidie

•

zeleninové druhy

příprava zkušebního vzorku

•

vlhkost

•

čistota osiva v %

•

příměs jiných rostlinných druhů

•

klíčivost

•

výskyt chorob

•

identifikace živočišných škůdců

•

1	- Pro identifikaci jinobarevných semen u ovsa.
2	- Pro identifikaci hořkých semen u lupiny a pro rozlišení hrachu setého a pelušky.
3	- Klíčidlem se rozumí Jacobsenovo klíčidlo, růstová komora případně jiný klimatizovaný prostor umožňující stanovení klíčivosti za přesně definovaných podmínek, které jsou po celou dobu klíčení monitorovány.

Příloha č. 16

Podrobnosti provádění dílčích zkušebních úkonů na základě smlouvy uzavřené s Ústavem

1. Podání žádosti o uzavření smlouvy k provádění dílčích zkušebních úkonů

Uchazeč o uzavření smlouvy podá žádost na stanoveném formuláři a doloží doklady o splnění kvalifikačních předpokladů. V žádosti uchazeč uvede popis technické způsobilosti pro výkon požadované činnosti a musí kromě uvedených skutečností splnit i požadavky podle zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, ve znění pozdějších předpisů.

2. Zaškolení

Zaškolování probíhá podle plánu, který stanoví Ústav. Doba zaškolování je minimálně 1 měsíc a v jejím průběhu je možné ji prodloužit. Zaškolování se skládá zčásti teoretické a praktické. Zaškolování je ukončeno testem a pokud uchazeč uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je s ním uzavřena smlouva.

Plán zaškolení

Část teoretická: Dokonalé seznámení uchazeče splatnými právními předpisy relevantními pro danou oblast, plán stanoví výčet předpisů.

ii.

Část praktická: Vlastní provádění úkonů pod dozorem pracovníka Ústavu.

iii.

Složení zkoušky: teoretická a praktická

3. Uzavření smlouvy

Po zaškolení teoretickém i praktickém a úspěšném vykonání testů uzavře Ústav smlouvu k provádění dílčích úkonů při uznávacím řízení.

4. Další proškolování

Probíhá pravidelně nebo 1 x za dva roky a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všichni účastníci seznámeni.

5. Kontrola

Ustav provádí nad všemi úkony úřední dozor a následnou kontrolu ve výši 5 - 10 % z celkového množství provedených zkoušek v rámci uzavřené smlouvy v jednom sklizňovém roce.

6. Zrušení pověření

Zjistí-li Ústav nedostatky v prováděných úkonech, upozorní příslušnou osobu, se kterou je uzavřena smlouva, na odchylky, o zjištění vyhotoví zápis o kontrole a navrhne další opatření včetně zvýšení následné kontroly. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození odběratele osiva nebo dodavatele, Ústav od smlouvy odstoupí. Dojde-li k odstoupení od smlouvy, je pověřená osoba povinna vrátit razítko.

7. Opětovné uzavření smlouvy

Osoba, u které bylo odstoupeno od smlouvy k provádění dílčích zkušebních úkonů, musí absolvovat nové proškolení podle postupu při zaškolení uchazečů a úspěšně složit test. Dále Ústav provede 20 kontrolních zkoušek současně s pověřenou osobou. V případě nejméně 95% shodnosti může být smlouva opětovně uzavřena podle § 17 odst. 12 zákona.

Žádost o uzavření smlouvy

Příloha č. 17

Podrobnosti provádění přehlídek množitelských porostů pověřenými osobami a vydávání dokladů na tyto porosty, včetně způsobu provádění úředního dozoru a následné kontroly

I. Pověření

1. Osoby - přehlížitelé

Přehlídky množitelských porostů mohou provádět pouze přehlížitelé, obeznámení se správným technologickým postupem v souladu se zákonem, jeho prováděcími předpisy a dalšími platnými právními předpisy, souvisejícími s problematikou uznávání porostů. Tito přehlížitelé získají rovněž oprávnění k vydávání uznávacích listů na množitelské porosty.

2. Podání žádosti o pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů

Uchazeč o pověření k provádění přehlídek množitelských porostů, popřípadě včetně pověření k vydávání dokladů, podá žádost na stanoveném formuláři a předloží úředně ověřený doklad o splnění kvalifikačních předpokladů podle § 17 odst. 10 zákona. V žádosti uchazeč uvede i popis technické způsobilosti pro výkon požadované činnosti, včetně zajištění komunikace s Ústavem prostřednictvím dálkového přenosu dat.

3. Školení a pověření přehlížitelů

Zaškolení uchazečů o pověření

Zaškolování se skládá z části teoretické a praktické a je stanoveno plánem zaškolování, který vychází z počtu předpokládaných přehlídek. Je možné stanovit zaškolování časovým plánem, tj. 2 roky, nebo počtem, a to 50 souběžně provedenými přehlídkami se školitelem. Praktické zaškolování probíhá v období vegetace nejprve na pracovišti Ústavu a později přímo v množitelských porostech. Zaškolování je ukončeno testem, a pokud uchazeč uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je mu uděleno pověření.

Plán zaškolení

Část teoretická - dokonalé seznámení nového přehlížitele s platnými právními předpisy:

a.	se zákonem a prováděcími předpisy,
b.	s metodickými pokyny Ústavu, které řeší problematiku uznávání množitelských porostů.

Část praktická:

a.	kontrola záznamu o přehlídce množitelského porostu, a to úplnosti údajů,
b.	kontrola předplodin,
c.	vlastní provedení přehlídky množitelského porostu a provedení zápisu zjištěné skutečnosti do záznamu o přehlídce množitelského porostu,
d.	konečné hodnocení stavu množitelského porostu po poslední přehlídce,
e.	rozdělení záznamů o přehlídce - uznané a neuznané,
f.	postup u neuznaných porostů,
g.	předání výsledků z přehlídek elektronicky,
h.	kontrola podkladů pro vydání uznávacího listu,
i.	vlastní vyplnění a tisk uznávacího listu,
j.	kontrola správnosti uznávacího listu,
k.	podpis a příprava k odeslání uznávacího listu.

Složení zkoušky teoretické i praktické.

4. Plán zaškolení musí obsahovat informaci, kdo plán sestavil a kdo zaškolování vedl.

4. Udělení pověření:

Po zaškolení teoretickém i praktickém a úspěšném vykonání testů udělí Ústav pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů.

5. Další proškolování:

probíhá pravidelně lx ročně a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všichni pověření přehlížitelé seznámeni. V případě neúspěšného vykonání testuje přehlížitel Ústavem opětovně proškolen teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců. Po tuto dobu je pověření pozastaveno a odňat doklad a razítko. Po úspěšném vykonání testu je povolení obnoveno. Kromě výše uvedeného pravidelného školení se mohou jednotlivci zúčastnit krátkodobých stáží v Ústavu.

II. Úřední dozor a následná kontrola

1. Úřední dozor

Úředním dozorem se rozumí soubor všech kontrolních opatření prováděných Ústavem v celém procesu uznávání množitelských porostů, tj. kontrola dodržování správného postupu přehlížení. Úřednímu dozoru prováděnému Ústavem podléhá minimálně 5% množitelských porostů.

2. Následná kontrola

K následné kontrole odrůdové pravosti a čistoty se odebírají vzorky osiva současně se vzorkem kuznávacímu řízení. Vzorky se zkouší buď laboratorně nebo ve vegetačních zkouškách, pokud nelze odrůdovou pravost a čistotou laboratorně ověřit. V případě, že osivo nesplňuje požadavky na odrůdovou pravost a čistotu, Ústav zruší Uznávací list na osivo. Prokáže-li se tato skutečnost následnou vegetační zkouškou, není uznán množitelský porost, byl-li z tohoto osiva založen. Následné kontrole podléhá minimálně 5% množitelských porostů přehlížených pověřenými přehlížiteli.

3. Následná kontrola vydaných dokladů

Kontrolu správnosti vydaných uznávacích listů provádí Ústav. Každá osoba pověřená k vydávání dokladů je kontrolována průběžně, výše kontroly je minimálně 5 % vydaných dokladů.

III. Zrušení pověření

Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu provádění přehlídek množitelských porostů, upozorní příslušného přehlížitele na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví zápis. Přehlížitel je povinen podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození množitele nebo dodavatele, je mu zrušeno pověření a je vyškrtnut ze seznamu přehlížitelů.

Za chyby v technologickém postupu se považuje:

a)	neprovedená nebo neúplně či špatně provedená kontrola předplodin,
b)	neprovedená kontrola mechanické a prostorové izolace množitelského porostu,
c)	špatně provedené hodnocení množitelského porostu, nedodržení postupu přehlížení,
d)	nezaslání podkladů k vydání konečného dokladu, zejména rozhodnutí o neuznání množitelského porostu, nebo opoždění,
e)	nevydání dokladu o uznání množitelského porostu.

Přehlížitel, kterému bylo zrušeno pověření, musí vrátit průkaz a razítko. O nové pověření může požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku a musí absolvovat nové proškolení a úspěšně složit test. Dále je prvních 10 množitelských porostů hodnoceno současně přehlížitelem Ústavu.

IV. Přehlížení množitelských porostů - pracovní postup

1. Postup práce dodavatele

vyplnění žádosti s vyznačením osoby, která provede přehlídku množitelského porostu (pouze ze seznamu osob vedených Ústavem),

podání žádosti Ústavu.

2. Postup práce Ústavu

a)	Ústav zaeviduje přijaté žádosti, zkontroluje jejich věcnou správnost a provede kontrolu údajů, zejména kontrolu původu osiva použitého k založení množitelského porostu,
b)	pokud jsou shledány závady, Ústav vyzve dodavatele k doplnění žádosti a stanoví přiměřenou lhůtu,
c)	je-li žádost bez závad nebo po jejím doplnění, Ústav vytiskne záznam o provedení přehlídky množitelského porostu a předá jej pověřené osobě, která byla uvedena v žádosti nebo kterou Ústav určil, k dalšímu řízení,
d)	po provedení poslední přehlídky Ústav eviduje originál záznamu o provedení přehlídky a kopie zaslaných uznávacích listů, popřípadě vydá rozhodnutí o neuznání množitelského porostu.

3. Postup práce pověřené osoby k provádění přehlídek množitelských porostů

a)	přehlížitel převezme formuláře záznamů o přehlídce množitelského porostu, zkontroluje jejich úplnost a potvrdí seznam převzatých záznamů o přehlídce, který vrátí Ústavu poštou nebo elektronicky,
b)	oznámí dodavateli termín provedení přehlídky,
c)	přehlížitel provede přehlídku (popř. přehlídky) množitelského porostu, při které hodnotí všechny vlastnosti uvedené v § 7 odst. 3 této vyhlášky,
d)	přehlížitel provede závěrečné vyhodnocení, zda je porost uznán nebo neuznán,
e)	provede záznam o přehlídce a odešle pomocí dálkového přenosu dat,
f)	v případě neuznání odešle ihned vyplněný a podepsaný originál záznamu o provedení přehlídky neprodleně do Ústavu, který vydá rozhodnutí o neuznání.

4. Postup práce při vydávání uznávacího listu

Uznávací list

může vydat pověřená osoba pouze za předpokladu, že

1)	porost byl přehlížen v souladu se zákonem a prováděcím předpisem, a
2)	porost má vlastnosti stanovené zákonem a prováděcím předpisem,

musí být vydán na schváleném formuláři zveřejněném a schváleném Ústavem a pověřená osoba provedla před vydáním kontrolu všech podkladů,

musí být zpracován na počítači, opatřen razítkem a podpisem pověřené osoby.

musí být číslován stejným způsobem jako v Ústavu, tj. číslo regionu, kde má sídlo pověřená osoba - registrační/evidenční číslo dodavatele - číslo porostu / U / rok uznávacího řízení.

Originál uznávacího listu obdrží dodavatel, kopii založí pověřená osoba ve své evidenci a výsledky zašle pomocí dálkového přenosu dat ve formátu XML.

Doklady na množitelské porosty, které nemají vlastnosti stanovené zákonem a prováděcím předpisem, vydává pouze Ústav. V takovém případě předá pověřená osoba neprodleně veškeré podklady Ústavu, odboru osiv a sadby k vydání rozhodnutí o neuznání.

Žádost o pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů na množitelské porosty

Příloha č. 18

Podrobnosti provádění odběru vzorků pověřenými osobami, včetně způsobu provádění úředního dozoru a následné kontroly

I. Pověření

1. Osoby - vzorkovatelé

Odběr vzorků osiv mohou provádět pouze úřední vzorkovatelé, obeznámení se správným technologickým postupem vzorkování v souladu se zákonem a s prováděcím právním předpisem, kterým se stanoví požadavky na odběr vzorků a dalšími platnými právními předpisy souvisejícími s problematikou vzorkování osiva.

2. Podání žádosti o pověření ke vzorkování

Uchazeč o pověření ke vzorkování podá žádost vyplněnou na formuláři uvedeném v této příloze a předloží úředně ověřený doklad o splnění kvalifikačních předpokladů podle § 17 odst. 9 zákona. V žádosti uchazeč uvede i popis technické způsobilosti pro výkon požadované činnosti.

3. Proškolení a pověření vzorkovatelů

Zaškolení uchazečů o pověření

Zaškolování pro odběr vzorků probíhá podle plánu zaškolování, který stanoví Ústav. Doba zaškolování je stanovena plánem zaškolování, který vychází z počtu předpokládaných vzorků. Je možné stanovit zaškolování časovým plánem, tj. 2 roky, nebo počtem, a to 50 souběžně odebranými vzorky s úředním vzorkovatelem, které se prověří v laboratoři Ústavu. V průběhu zaškolování je možné ji prodloužit. Zaškolování je ukončeno teoretickým testem a vyhodnocením souběžných srovnávacích zkoušek odběrů novým vzorkovatelem a kontrolních odběrů vzorků Ústavem. Pokud nový vzorkovatel uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je mu uděleno pověření.

Plán zaškolení

Plán zaškolení musí obsahovat minimálně:

Část teoretická - dokonalé seznámení nového vzorkovatele s platnými právními předpisy:

a)	se zákonem a prováděcími předpisy,
b)	s metodickými pokyny Ústavu, které řeší problematiku vzorkování.

Část praktická - praktický postup při odběru vzorku:

a)	kontrola všech předepsaných dokladů,
b)	vlastní vzorkování - četnost odběru dílčích vzorků, způsob odběru, kontrola homogenity, kontrola adjustace atd.,
c)	použití dělidla, kalibrace dělení a dělidla,
d)	příprava laboratorního vzorku,
e)	uzavření a označení vzorkovnice, označení průvodního dokladu.

Složení zkoušky teoretické i praktické.

Plán zaškolení musí obsahovat informaci, kdo plán sestavil a kdo zaškolování vedl.

Udělení pověření

Po zaškolení teoretickém i praktickém a úspěšném vykonání testů udělí Ústav pověření k odběru vzorků pro účely zkoušení a uznávání osiva a současně stanoví i výši následné kontroly. S dokladem o pověření je rovněž v rámci uznávacího řízení přiděleno razítko a průkaz pověřené osoby.

4. Další proškolování a spolupráce s pověřenými osobami

Další proškolování probíhá obvykle lx ročně v trvání 1-3 dnů a jedenkrát za dva roky je vždy zakončeno praktickými nebo vědomostními testy. S jejich vyhodnocením jsou vzorkovatelé seznámeni. V případě neúspěšného vykonání testu je vzorkovatel Ústavem opětovně proškolen teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců. Po tuto dobu je pověření pozastaveno a odňat doklad a razítko. Po úspěšném vykonání testu je povolení obnoveno. Při opětovném špatném výsledku testu je vyškrtnut ze seznamu pověřených vzorkovatelů. Kromě výše uvedeného pravidelného školení pověřených vzorkovatelů se mohou jednotlivci zúčastnit krátkodobých stáží v Ústavu.

II. Kontrola pověřeného vzorkovatele

Kontrolou pověřeného vzorkovatele se rozumí soubor všech kontrolních opatření prováděných Ústavem v celém procesu vzorkování a skládá se z úředního dozoru a následné kontroly pověřeného vzorkovatele. Postup při kontrole pověřeného vzorkovatele se řídí metodickými pokyny vytvořenými Ústavem. Záznamy o výsledcích kontroly musí být uloženy minimálně 6 let.

1. Úřední dozor

Úřední dozor je kontrola dodržování správného postupu vzorkování během vlastního odběru vzorku - kontrola na místě. Každý vzorkovatel pověřený k odebírání vzorků osiva je kontrolován alespoň jedenkrát ročně při rozsahu odebíraných vzorků do 20 kusů, nebo alespoň dvakrát ročně při rozsahu větším.

2. Následná kontrola

Kontroluje se správnost výsledku ručního odběru vzorku. Tato kontrola se provádí laboratorně provedením zkoušek základních kvalitativních vlastností osiva. V případě pochybnosti o pravosti nebo čistotě odrůdy je možné provést kontrolu laboratorně nebo vegetační zkouškou. Následná kontrola vzorkovatele činí minimálně 5 % vzorkovaných partií a její konkrétní výši stanoví každoročně Ústav na základě hodnocení výsledků úředního dozoru a následné kontroly z předchozího sklizňového roku.

3. Kontrola pověřeného vzorkovatele v případě automatického vzorkovadla

Úřední dozor se v případě automatického vzorkovadla, kromě kontroly dokladů a partie osiva, zaměřuje na správnost jeho funkčnosti, dodržení technických požadavků na zabezpečení vzorků a na způsob přípravy laboratorního vzorku. K následné kontrole pověřeného vzorkovatele se vzorky z automatického vzorkovadla při jeho správném nastavení nezasílají. Lze tak učinit pouze v případě, že je při úředním dozoru zjištěna závada a je důvodné podezření, že mohlo dojít ke vzniku nežádoucí příměsi jiného druhu nebo odrůdy. Aby byla vyloučena kontaminace partie, provede Ústav kontrolní vzorkování z dané partie i ručně. Oba vzorky jsou pak podrobeny následné kontrole, přičemž je možné podle povahy příměsi použít i laboratorní stanovení.

III. Zrušení pověření

Zjistí-li Ústav úředním dozorem nedostatky v technologickém postupu odběru vzorků, upozorní příslušného vzorkovatele na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví Protokol o kontrole a stanoví potřebná opatření. Vzorkovatel je povinen podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození odběratele osiva nebo dodavatele, je mu zrušeno pověření.

Za chyby v technologickém postupu se považuje:

a)	nedodržení předepsané četnosti vzorkování,
b)	hmotnost laboratorního vzorku není v souladu s prováděcí právním předpisem,
c)	nedostatky zjištěné během úředního dozoru, které způsobují chyby podle písm. a) nebo b),
d)	chyba při kontrole dokladů o partii osiva,
e)	nedůsledná kontrola uzavření obalů a označení všech obalů v partii,
f)	nedostatečná kontrola automatického vzorkovadla, tj. zaplombování vzorkovadla a všech cest mezi vzorkovadlem a odběrnými nádobami,
g)	chyba při dělení vzorku, tj. při přípravě laboratorního vzorku,
h)	špatné uzavření (zaplombování) laboratorního vzorku, nebo
i)	jakákoliv jiná nepřípustná manipulace se vzorkem.

3. Vzorkovatel, kterému bylo zrušeno pověření ke vzorkování, musí vrátit průkaz, razítko a adjustační materiál. O nové pověření může požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku ode dne zrušení pověření, přičemž musí absolvovat nové proškolení podle postupu zaškolení nových vzorkovatelů a úspěšně složit test. Dále je provedeno 50 kontrolních odběrů současně vzorkovatelem Ústavu a vzorky jsou zkoušeny v laboratoři Ústavu.

IV. Vzorkování - pracovní postup

1. Zařízení a pomůcky

Dodavatel je povinen zajistit pomůcky ke vzorkování v souladu se zákonem a s prováděcím právním předpisem. Každý vzorkovatel musí disponovat vlastní sadou Nobeho bodcových vzorkovadel (štechrů).

Úřední vzorkovatel musí být dále vybaven:

plombami pověřeného vzorkovatele, samolepícími přelepkami s textem „Vzorkováno pověřenou osobou“,

samolepkami „Vzorkováno pověřenou osobou“ pro zacelení otvorů po odběru osiva, příp. pro podlepení dna papírové vzorkovnice.

Tyto adjustační pomůcky získá pověřený vzorkovatel prostřednictvím Ústavu za úplatu.

Povinnosti pověřeného vzorkovatele jsou:

zajistit účinnou ochranu převzatých plomb,

vést evidenci o přijatých a vydaných plombách.

2. Dodavatel je povinen ke vzorkování předložit

a)	uznávací list o uznání porostu,
b)	vzorkovnici s vypsanými veškerými požadovanými charakteristikami osiva,
c)	výrobní a skladovou evidenci,
d)	evidenci návěsek.

3. Technologický postup

kontrola žádosti a dalších dokladů,

kontrola označení partie partiovým štítkem,

kontrola všech obalů v partii

1.	návěsky - správnost, úplnost a čitelnost údajů,
2.	plomby - přítomnost plomby a správnost použití,
3.	stav obalů - uzavření, celistvost a nepoškozenost,

vlastní vzorkování,

příprava vzorků - laboratorního, kontrolního, rezervního a případně dalšího vzorku (VZ, dodávkový vzorek).

4. Pověřený vzorkovatel kontroluje shodnost údajů na žádosti o uznání osiva s údaji ve výrobní evidenci a na vzorkovnici. Identitu dat potvrdí na žádosti a na vzorkovnici svým podpisem, identifikačním razítkem vzorkovatele a datem vzorkování. Pokud byl vzorek odebrán automatickým vzorkovadlem, uvede tuto skutečnost rovněž v žádosti, a to zkratkou „AV“. Zároveň zaznamená odběr vzorků do knihy partií.

5. Pověřený vzorkovatel odebere vzorky

a)	laboratorní, určený pro semenářskou laboratoř, která provede potřebné zkoušky,
b)	rezervní,
c)	kontrolní, určený pro systém následné kontroly a
d)	další úřední vzorek - ke zjištění kyseliny erukové a glukosinolátů, apod., popř. tzv. společný (kompromisní) vzorek.

6. Při jakékoliv známce heterogenity při vzorkování (osivo v jednotlivých obalech se liší např. velikostí, barvou, obsahem nečistot, příměsí, apod.) se vzorek k uznávacímu řízení neodebere.

V takovém případě pověřený vzorkovatel kontaktuje inspektora Ústavu a ten odebere vzorky na zkoušku heterogenity.

7. Zasílání vzorků a uložení vzorků kontrolních

Vzorky zasílá nebo doručí do laboratoře pověřený vzorkovatel osobně. Kontrolní vzorky určené pro následnou kontrolu Ústavu se ukládají

ve smluvních laboratořích v prostorách k tomu určených s přístupem pouze pro vzorkovatele Ústavu nebo

v případě nezávislých vzorkovatelů v místě vzorkování nebo jiném Ústavem určeném místě.

Žádost o pověření k odběru vzorků

Příloha č. 19

Podrobnosti laboratorního zkoušení pověřenými osobami

I. Pověření

1. Osoby

Laboratorní zkoušení osiva mohou vykonávat pouze osoby, které mají dostatečnou praxi v oboru a zkoušky provádějí za účelem zajištění plynulého laboratorního provozu. Pro udělení pověření platí

Vedoucí laboratoře a zástupce prokáží odbornou způsobilost a délku nezbytné praxe, která činí u osob

1.	s vysokoškolským vzděláním v akreditovaném bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti zemědělství nebo se zaměřením na biologii nebo s úplným středním odborným, popřípadě vyšším odborným vzděláním v oborech zemědělství minimálně dva roky praxe v oboru, nebo
2.	s minimálně středoškolským vzděláním i jiného zaměření, minimálně tři roky praxe v oboru.

Dodržení zásady „nikdo nekontroluje sám sebe“, tj. musí být určen zástupce vedoucího pověřené laboratoře, který splňuje stejné požadavky jako vedoucí pověřené laboratoře.

V případě jakékoli změny ve vedení pověřené laboratoře je nutno požadavek stanovený v písmeni b) znovu splnit, a to nejdéle do 3 měsíců od změny ve vedení laboratoře.

Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce nesmí být nijak finančně zainteresováni na výrobě, zpracování a distribuci osiv, ani na výsledcích a počtu prováděných zkoušek. Tato skutečnost musí být doložena Čestným prohlášením.

2. Souběžné ověřovací laboratorní zkoušky

Laboratoř, která se uchází o pověření, má povinnost 2 roky úspěšně provádět souběžné ověřovací laboratorní zkoušky a účastnit se kruhových testů organizovaných Ústavem. Souběžné ověřovací laboratorní zkoušky laboratoř zahájí na základě žádosti o provádění těchto zkoušek u Ústavu, vzor žádosti je uveden v této příloze.

3. Podání žádosti o pověření

Žadatel o pověření k laboratornímu zkoušení a vydávání dokladů na osivo požádá Ústav, odbor osiv a sadby písemně. Žádost o pověření k laboratornímu zkoušení a vydávání dokladů na osivo obsahuje:

a)	seznam technického vybavení laboratoře nutného k zajištění zkoušek, které jsou předmětem uzavření smlouvy. U sít, teploměrů a vah budou předloženy kopie protokolů o ověření Českým metrologickým institutem, příp. kalibračních listů vydaných akreditovanou kalibrační laboratoří, originál bude předložen při auditu na místě; kopie dokladu o vzdělání, přičemž originál bude předložen při auditu na místě;
b)	prokázání odborné způsobilosti předložením úředně ověřené kopie dokladu o vzdělání;
c)	prohlášení o délce odborné praxe a prohlášení o finanční nezainteresovanosti na výrobě, zpracování a distribuci osiv;
d)	doklad o oprávnění k podnikání včetně výpisu z obchodního rejstříku, je-li v něm zapsán, ne starší než 6 měsíců.

4. Proces pověřování a proškolení

Ústav žádost přijme a ověří tyto náležitosti:

1.	úplnost podané žádosti a přiložených dokladů;
2.	do 1 měsíce od podání žádosti splnění všech předepsaných kritérií formou „Auditu na místě“;
3.	že probíhaly souběžné ověřovací laboratorní zkoušky minimálně 2 roky před podáním žádosti a že výsledky laboratoře žadatele dosahují alespoň 95% shodnosti s výsledky laboratoře osiv Ústavu;
4.	v případě, že je laboratoř již pověřená a žádá o rozšíření pověření, probíhají souběžné ověřovací zkoušky jen pro novou zkoušku, pověření se nepozastavuje;
5.	účast laboratoře žadatele v kruhových testech organizovaných Ústavem a jejich vyhodnocení.

Proškolení a stanovení Plánu zaškolení:

Úvodní proškolení všech osob uvedených v části I. zajistí Ústav a probíhá podle Plánu zaškolení. Zaškolování je ukončeno vyhodnocením souběžných ověřovacích laboratorních zkoušek za 2 roky, složením teoretického testu a praktické zkoušky. Termín testu je stanoven po ukončení zaškolování dle stanoveného plánu a vyhodnocení souběžných ověřovacích laboratorních zkoušek.

Plán zaškolení musí obsahovat minimálně:

1. Část teoretická - dokonalé seznámení s platnými právními předpisy:

se zákonem a prováděcími předpisy,

Metodikou zkoušení osiva a sadby,

Metodickými pokyny Ústavu, které souvisí s pověřováním nebo zkoušením osiva.

2. Část praktická - praktický postup při laboratorním zkoušení:

příjem a příprava laboratorního vzorku,

zkouška vlhkosti,

zkoušky čistoty, semen jiných rostlinných druhů, hmotnosti tisíce semen,

zkouška klíčivosti,

další zkoušky v závislosti na povaze pověření,

uložení vzorků,

kontrola podkladů pro vydání uznávacího listu,

vlastní vyplnění a tisk uznávacího listu,

kontrola správnosti uznávacího listu,

podpis a příprava k odeslání uznávacího listu.

3. Složení zkoušky teoretické i praktické.

4. Plán zaškolení musí obsahovat informaci, kdo plán sestavil a kdo zaškolení vedl.

5. Udělení pověření:

Po vyhodnocení a splnění všech podmínek rozhodne Ústav o udělení pověření. Výši následné kontroly stanoví Ústav v závislosti na shodnosti výsledků souběžných ověřovacích laboratorních zkoušek v pověřené laboratoři a v Národní referenční laboratoři pro osivo a sadbu v Praze a výsledků kruhových testů.

6. Další proškolování a spolupráce s pověřenými osobami

Personál laboratoře se povinně účastní školení pro pověřené laboratoře, které probíhá pravidelně lx za 2 roky a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všechny pověřené osoby písemně seznámeny. V případě neúspěšného vykonání testu je dotčená osoba Ústavem opětovně proškolena teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců. Pověření je pozastaveno, jedná-li se o vedoucího laboratoře. Po úspěšném vykonání testuje pověření obnoveno.

Kromě výše uvedeného pravidelného školení se mohou jednotlivci zúčastnit krátkodobých stáží v Ústavu po předběžné dohodě. K pravidelnému zvyšování kvalifikace laborantů pověřených laboratoří pořádá Ústav i speciální školení.

II. Úřední dozor a následná kontrola

1. Úřední dozor

Úředním dozorem se rozumí soubor všech opatření prováděných Ústavem v celém procesu uznávání osiva prováděného pověřenou laboratoří. Úřední dozor provádí Ústav a lze jej rozdělit do následujících oblastí:

a) Kontrola kvality prováděných rozborů

Zkoušky provádějí laboratoř pověřená i laboratoř NRLOS a vedoucí této laboratoře průběžně zaznamenává shodnost zkoušek obou vzorků a vyhodnocuje je. K porovnání výsledků se používají hodnoty uvedené v kapitole 15 Metodiky zkoušení osiv a sadby. Součástí kontroly je rovněž úplnost a správnost vyhodnocení rozborů a interpretace výsledků pověřenou laboratoří a správnost vyplňování rozborové karty. Podrobný postup hodnocení shodnosti laboratoře má Ústav stanovený metodickým postupem.

b) Kontrola vyhodnocení karet

Zkoušky provádí pouze pověřená laboratoř a vedoucí NRLOS kontroluje správnost vyhodnocení všech zkoušek, úplnost záznamů, výsledné hodnocení zkoušeného vzorku. V návaznosti na rozborové karty jsou odborem osiv a sadby kontrolovány vydané uznávací listy a výsledky se zaznamenávají. V případě zjištění chybného hodnocení Ústav rozhodne o novém provedení rozboru laboratoří Ústavu.

c) Kontrola pověřené laboratoře na místě

Pravidelnou kontrolu provádí Ústav alespoň jedenkrát ročně po dohodě s vedoucím pověřené laboratoře. K provádění kontroly pověřené laboratoře má Ústav zpracovaný Metodický pokyn, který je závazný pro pověřené laboratoře. Její základní části jsou:

•	kontrola vedení evidence,
•	kontrola dodržování metodických postupů u všech prováděných zkoušek,
•	kontrola metrologického vybavení,
•	kontrola uložení vzorků,
•	kontrola provozu čistící stanice.

Účelová kontrola se provede okamžitě tehdy, pokud jsou zjištěny opakované rozdíly ve výsledcích zkoušek nebo vyhodnocování rozborů, aby se zjistily a odstranily příčiny nedostatků.

Z kontrol laboratoře jsou vyhotoveny zápisy o kontrole pověřené laboratoře. Zápisem může Ústav stanovit doporučení pro laboratoř, ale i nápravná opatření se lhůtou kjejich odstranění. Zápisy se vyhotoví na místě, dokončí se bezprostředně po skončení kontroly a zasílají se pověřené laboratoři prostřednictvím datové schránky.

2. Následná kontrola

Následná kontrola pověřených laboratoří je prováděná ze vzorků označených „ÚKZÚZ“, odebraných jak úředním, tak i pověřeným vzorkovatelem. Úřední vzorkovatel pravidelně odebírá stanovené procento vzorků k následné kontrole a zasílá je do NRLOS.

Ústav zkouší a hodnotí ty vlastnosti osiva, které pro daný druh stanovuje prováděcí právní předpis a které jsou podmínkou uznání s výjimkou stanovení vlhkosti osiva.

Uložení vzorků v pověřené laboratoři

1.	Vzorky pro NRLOS označené „ÚKZÚZ“ a „R“ budou uloženy odděleně od ostatních vzorků v uzamčené místnosti v prostorách náležejících pověřené laboratoři. Klíč od této místnosti bude mít vzorkovatel, druhý vedoucí NRLOS a třetí bude zapečetěn vzorkovatelem Ústavu a bude uložen na místě u vedoucího pověřené laboratoře.
2.	V případě, že pověřená laboratoř nedisponuje samostatnou místností, kterou může pro účely vzorků použít, je možné vzorky ukládat v uzamykatelných skříních, bednách apod.
3.	Vzorky musí být uloženy tak, aby nedošlo k jejich znehodnocení vlivem špatných skladovacích podmínek (teplo, vlhko, škůdci). V případě jakéhokoliv poškození vzorků, je třeba informovat Ústav a požádat o protokolární likvidaci vzorků za přítomnosti úředního vzorkovatele. V případě, že budou vzorky zlikvidovány bez vědomí Ústavu, bude tato skutečnost hodnocena jako vážné pochybení v technologickém postupu.
4.	Vzorky označené „ÚKZÚZ“, určené pro následnou kontrolu, budou ukládány bez vzorku pro zkoušku vlhkosti.

Následná kontrola se provádí dle níže uvedených zásad:

1. Posouzení klíčivosti:

po provedení zkoušek klíčivosti a jejich vyhodnocení se zkoušky, které jsou mimo povolenou toleranci, provedou znovu jako souběžné zkoušky, a to v laboratoři Ústavu i v pověřené laboratoři takto:

vedoucí NRLOS oznámí v době provádění následné kontroly vedoucímu pověřené laboratoře, které partie je třeba zopakovat v obou laboratořích současně a také termín nasazení na zkoušku,

pověřená laboratoř nasadí ve stejnou dobu tentýž vzorek opakovaně na klíčivost a výsledek zašle do NRLOS,

následná kontrola bude vyhodnocována na základě opakované zkoušky prováděné v obou laboratořích ve stejném termínu, a to z důvodu zvýšení objektivity hodnocení.

2. Posouzení čistoty:

vyhodnocení tolerancí stanovených Metodikou zkoušení osiva a sadby pro čistotu a počet semen jiných rostlinných druhů se provede z původního výsledku zkoušky čistoty stanovené pověřenou laboratoří a výsledku stanovení Ústavu ze vzorku pro následnou kontrolu.

3. Posouzení vlhkosti:

v rámci následné kontroly se nehodnotí.

Vzorky se ukládají do ukončení následujícího vegetačního období. U víceletých druhů do ukončení nejbližšího vegetačního období, kdy lze posoudit pravost druhu a odrůdy.

3. Roční vyhodnocení práce pověřené laboratoře

Ročním vyhodnocením práce pověřené laboratoře je závěrečná zpráva, která se skládá z:

1.	vyhodnocení shodnosti vzorků následné kontroly,
2.	auditu v pověřené laboratoři,
3.	výsledků KT.

Součástí závěrečné zprávy je stanovení procenta kontrolovaných vzorků v následujícím období. Závěrečnou zprávu ročního vyhodnocení vypracuje vedoucí NRLOS ve spolupráci s referentem pro pověřování z odboru osiv a sadby. Zprávy odesílá odbor osiv a sadby pověřeným laboratořím do jejich DS.

III. Odejmutí pověření

Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu laboratorního zkoušení osiva a následného výsledku, upozorní příslušného vedoucího laboratoře na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví zápis. Laboratoř je povinna podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození dodavatele, je zrušeno pověření.

Za chyby v technologickém postupu se považuje:

1.	neprovedené nebo neúplně či špatně provedené laboratorní zkoušení,
2.	opakovaně špatně nebo neúplně provedené závěrečné hodnocení partie osiva,
3.	opakované nedodržení podmínek laboratorního zkoušení,
4.	neohlášená likvidace vzorků z důvodu poškození,
5.	nevydání uznávacího listu,
6.	nezaslání podkladů Ústavu k vydání rozhodnutí o neuznání.

Uvedení osiva do oběhu s kvalitativními parametry přesahujícími hodnoty povolené tolerance má za následek zrušení pověření s dalšími dopady.

IV. Práce v pověřené laboratoři

Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce podléhají na úseku laboratorní kontroly osiv metodickému řízení vedoucí NRLOS.

Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce musí absolvovat před udělením pověření a dále každý druhý rok odborné školení prováděné Ústavem. Podmínkou je úspěšné zakončení závěrečným testem (zkouškou).

Laboratoř se při zkoušení osiv v rámci pověření řídí platnou legislativou, metodikou zkoušení a metodickými pokyny Ústavu.

1. Vzorkování

Vzorky odebírá úřední vzorkovatel Ústavu nebo příp. i pověřený vzorkovatel, který z každé vzorkované partie připraví 3 vzorky:

1.	pro pověřenou laboratoř včetně vzorku na vlhkost. Ke vzorku bude přiložena vyplněná kopie žádosti o uznání osiva, podepsaná dodavatelem a vzorkovatelem. Originál žádosti musí být neprodleně zaslán Ústavu.
2.	pro Ústav s označením „ÚKZÚZ“,
3.	rezervní vzorek označený „R“.

Vzorek pro Ústav a rezervní budou uloženy v uzamčené místnosti v prostorách náležejících pověřené laboratoři.

Uložení vzorků v případě, že pověřená laboratoř je lokalizována mimo prostory, kde probíhá vzorkování.

Bude-li odebraný vzorek zkoušen jinou pověřenou laboratoří, pak:

1.	vzorek pro pověřenou laboratoř bude odeslán pod dohledem vzorkovatele,
2.	vzorky označené „ÚKZÚZ“ a „R“ budou uloženy v uzamčené místnosti v prostorách čistící stanice. Klíč od této místnosti bude mít vzorkovatel, druhý bude zapečetěn vzorkovatelem Ústavu a bude uložen u vedoucího čistící stanice.

Po vzorkování bude postup následující:

Pověřená laboratoř zahájí laboratorní zkoušky ze vzorku odebraného pověřeným vzorkovatelem (pokud není pověřený vzorkovatel, pak ze vzorku odebraného vzorkovatelem úředním).

Originály žádosti budou bezprostředně odeslány poštou nebo datovou schránkou na oddělení správní odboru osiv a sadby Ústavu. Kopie žádostí budou uloženy v laboratoři.

Do zkušební laboratoře osiv a sadby Ústavu budou odesílány vzorky pro následnou kontrolu dle pokynů stanovených každoročně pro jednotlivé laboratoře.

2. Vedení evidence v pověřené laboratoři

Pověřená laboratoř povede evidenci zkoušených vzorků na předepsaném tiskopise. Veškeré údaje v této evidenci a na rozborové kartě budou zaznamenány strojem, počítačem nebo propisovací tužkou. Chybné údaje se opraví jedním škrtnutím tak, aby byl původní údaj čitelný. Nový záznam se zapíše vedle původního a opravovatel se podepíše. Nepřípustné je

1.	přeškrtání více čarami,
2.	přelepení štítkem,
3.	zatření opravným lakem,
4.	gumování záznamu,
5.	zapsání výsledků zkoušek obyčejnou tužkou.

Vzorky budou číslovány pro každou novou sezónu od prvního čísla číselné řady přidělené pověřené laboratoři Ústavem.

3. Laboratorní zkoušení a vyhodnocení vzorku

U zkoušených vzorků budou provedeny všechny zkoušky, jejichž hodnoty jsou limitovány prováděcím právním předpisem. Zkoušky budou prováděny v souladu s Metodikou zkoušení osiva a sadby, navážky pro stanovení čistoty a semen jiných rostlinných druhů jsou uvedeny v kapitole 2 Metodiky zkoušení osiva a sadby.

Vedoucí laboratoře provede po ukončení všech zkoušek celkové vyhodnocení, výsledek zapíše na rozborovou kartu a opatří svým podpisem s uvedením data ukončení zkoušek. V případě pověřené laboratoře, která nebude vydávat rovněž uznávací listy, odešle neprodleně originál karty Ústavu a kopii založí. Pověřená laboratoř, která bude vydávat rovněž uznávací listy originál karty, který je podkladem pro vystavení uznávacího listu, založí následně s kopií uznávacího listu. Originály rozborové karty a kopie uznávacího listu se ukládají po dobu 10 let.

4. Přezkoušení vzorku ve zkušební laboratoři osiv a sadby Ústavu

V odůvodněných případech (např. porucha zkušebního zařízení) zašle vedoucí pověřené laboratoře vzorky k rozborům do laboratoře Ústavu.

Vedoucí NRLOS je oprávněna rozhodnout o přezkoušení vzorku (pokud nebyl rozbor prováděn souběžně). V případě, že výsledky mezi laboratořemi vykazují rozdíly mimo povolené tolerance dle kapitoly 15 Metodiky zkoušení osiva a sadby, provede se po dohodě s žadatelem rozbor rezervního vzorku.

5. Vydávání dokladů na osivo

Uznávací list může pověřená osoba vydat pouze za předpokladu, že

1.	osivo má vlastnosti stanovené zákonem a platnou vyhláškou,
2.	vzorek byl odebrán v souladu s vyhláškou o vzorkování,
3.	zkoušení proběhlo dle platných metod.

Uznávací list bude vydáván na formuláři zveřejněném a schváleném Ústavem.

Uznávací listy budou vyplněny na počítači, každý bude opatřen razítkem a podpisem pověřené osoby.

Uznávací listy budou číslovány stejným způsobem jako v Ústavu, tj. 0 - číslo rozboru dle přidělené číselné řady / U/ rok zpracování.

Doklady na osivo, které nemá vlastnosti stanovené zákonem a prováděcím předpisem, vydává vždy pouze Ústav. V takovém případě předá neprodleně pověřená osoba veškeré podklady Ústavu, odboru osiv a sadby k vydání rozhodnutí o neuznání.

6. Vlastní postup práce při zkoušení vzorků v pověřené laboratoři

Postup práce dodavatele

a)	vyplnění žádosti s vyznačením osoby, která provede úřední zkoušky,
b)	požadavek na vzorkování - dodavatel požádá úředního nebo pověřeného vzorkovatele o provedení vzorkování,
c)	spolupráce při vzorkování, předložení potřebných dokladů a evidence.

Postup práce vzorkovatele

vzorkovatel provede vzorkování v souladu s prováděcím právním předpisem,

zajistí odeslání nebo doručení vzorků a žádostí takto:

1.	originál žádosti vždy eviduje Ústav s ohledem ke správnímu řízení, dodavatel učiní podání v analogové nebo digitální formě a zašle data ze žádosti pomocí dálkového přenosu dle pokynů ústavu,
2.	kopii žádosti s laboratorním vzorkem zašle do pověřené laboratoře,
3.	vzorky pro následnou kontrolu se ukládají buď v pověřené laboratoři dodavatele, nebo na místně vzorkování.
3.	Postup práce Ústavu

Ústav zaeviduje přijaté žádosti, zkontroluje jejich věcnou správnost a provede počítačovou kontrolu údajů oproti uznávacímu listu na množitelský porost,

pokud jsou shledány závady, Ústav neprodleně informuje příslušnou laboratoř a do vyřešení nesrovnalostí pozastaví vydání uznávacího listu,

pokud nejsou závady shledány, žádost se založí a laboratoř, po kontrole ověření žádosti, může vydat uznávací list, Ústav eviduje a zakládá kopie uznávacích listů vydaných pověřenými osobami, které je nezasílají prostřednictvím dálkového přenosu dat v XML formátu.

Postup práce osoby pověřené k vydávání uznávacích listů

a)	pověřená osoba před vydáním uznávacího listu provede kontrolu všech podkladů, tj. žádosti, rozborové karty,
b)	pověřená osoba nemůže vydat uznávací list, dokud nemá informaci z Ústavu o ověření žádosti nebo pokyn k pozastavení vydání uznávacího listu,
c)	pokud jsou výsledky vyhovující, vydá pověřená osoba uznávací list, opatří ho podpisem a razítkem,
d)	originál uznávacího listu obdrží dodavatel, kopii založí ve své evidenci a výsledky zašle pomocí dálkového přenosu dat v XML formátu.

7. Vstup cizích osob do laboratoře a zachování obchodního tajemství

Do prostor pověřené laboratoře smí vstoupit cizí osoba pouze v doprovodu vedoucího laboratoře nebo jeho zástupce. Zkoušky a jejich vyhodnocení musí být prováděny tak, aby nemohlo dojít ke zneužití. Osoby pracující v laboratoři jsou povinny zachovávat mlčenlivost o výsledcích zkoušek před cizími osobami.

Žádost o pověření k laboratornímu zkoušení a vydávání dokladů na osivo

Žádost o zahájení souběžných ověřovacích laboratorních zkoušek

Příloha č. 20

Barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálu

Kategorie rozmnožovacího materiálu nebo typ osiva		Symbol	Barva návěsky
Rozmnožovací materiál předstupňů	1. generace	SE 1 (u sadby brambor PB 1)	bílá s fialovým příčným pruhem po diagonále šíře 5 mm
	2. generace	SE 2 (u sadby brambor PB 2)
	3. generace	SE 3 (u sadby brambor PB 3)
	4. generace	PB 4 (pouze u sadby brambor)
Základní rozmnožovací materiál (Elita)		E (u sadby brambor S, SE a E)	bílá
Certifikovaný rozmnožovací materiál	jediná generace	C	modrá
	1. generace	C 1 (u sadby brambor A)	modrá
	2. generace	C 2 (u sadby brambor B)	červená ¹
	3. generace	C 3	červená
Standardní osivo		S	tmavě žlutá
Obchodní osivo		O	hnědá
Směsi osiv (druhové a odrůdové)			zelená
Osivo s neukončenou certifikací			šedá
Osivo úředně nezapsaných odrůd			oranžová
Šlechtitelský rozmnožovací materiál		u sadby brambor PBTC	fialová
Certifikovaný rozmnožovací materiál sdružené odrůdy			modrá se zeleným příčným pruhem po diagonále

1 - Pro Sadbu brambor kategorie B jsou používány modré návěsky jako pro kategorii A.

2. zrušen

Příloha č. 21

Povolování a uvádění do oběhu směsí osiv určených k ochraně přirozeného prostředí

1. Požadavky na vlastnosti množitelských porostů přímo sklízených směsí

a) Kontrola zdrojové oblasti:

Podle prohlášení dodavatele daná lokalita sběru nebyla oseta po dobu posledních 40-ti let přede dnem podání žádosti o povolení dané směsi.

b) Počet a termíny přehlídek porostů v lokalitě sběru:

Pořadí přehlídky	Termín přehlídky
První přehlídka porostu	Kvete první třetina zastoupených druhů
Druhá přehlídka porostu	Kvete druhá třetina zastoupených druhů
Třetí přehlídka porostu	Kvete třetí třetina zastoupených druhů

c) Čistota druhového složení porostu, zaplevelení porostu:

Potvrzení přítomnosti jednotlivých druhů a poddruhů uvedených v žádosti o uznání množitelského porostu se hodnotí podle následujících kritérií:

1.	jsou typické pro dané stanoviště dané lokality,
2.	mají význam pro zachování genetických zdrojů a
3.	jsou vhodné pro obnovu daného typu stanoviště.

ii)

Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost jednotlivých druhů, které jsou uvedeny v žádosti. V porostu se nesmí vyskytovat kokotice. iii) Čistota druhového složení a zaplevelení se uvádí jedním společným hodnocením.

d) Zdravotní stav porostu:

Porost musí být prakticky prostý veškerých škodlivých organismů, které zásadně snižují užitnou hodnotu a kvalitu osiva.

Porost musí rovněž splňovat požadavky týkající se karanténních škodlivých organismů pro Evropskou unii, karanténních škodlivých organismů pro chráněné zóny a regulovaných nekaranténních škodlivých organismů (RNŠO) stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵⁾, jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení.

e) Konečné hodnocení porostu:

Porost bude uznán, pokud bude přehlídkou potvrzeno, že jsou splněny požadavky podle odstavců a) až d).

2. Požadavky na vlastnosti množitelských porostů odděleně pěstovaných složek

a) Počet a termíny přehlídek porostů:

Hodnotí se samostatně jednotlivé druhy, ze kterých bude směs osiv složena, a to jednou přehlídkou v době květu přehlíženého druhu.

b) Pravost druhu, čistota druhu, zaplevelení porostu:

Pravost druhu musí být na základě přehlídky porostu potvrzena. Do zaplevelení se počítají všechny druhy mimo hodnocený druh. Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost daného druhu. V porostu se nesmí vyskytovat kokotice.

c) Zdravotní stav porostu:

Porost musí být prakticky prostý veškerých škodlivých organismů, které zásadně snižují užitnou hodnotu a kvalitu osiva.

3. Plevelné rostlinné druhy, jejichž výskyt v přímo sklízených směsích je limitován, včetně nejvyšší přípustné úrovně výskytu těchto rostlinných druhů:

Tabulka 1

Plevelný rostlinný druh	Nejvyšší přípustná úroveň výskytu
Oves hluchý	0
Oves jalový	0
Kokotice	0
Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího a šťovíku přímořského	0,05 % hmotnostních

4. Požadavky na vlastnosti osiva, které musí před smísením splňovat složky směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu:

a) Trávy:

Tabulka 2

Druh

Čistota nejméně

⁸

Nejvyšší dovolený výskyt semen jiných druhů

Hmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 7-9

vztaženo na hmotnost základního vzorku

ve vzorku dle sloupce 10 počet semen

celkem

v množství dle sloupce 3

odlišné od sloupce 4

z toho

kokotice

⁶

šťovíky

oves hluchý, oves jalový

jeden druh

Pýr

psárka polní

bojínek luční

96,0

2,5

2,0

0,3

bojínek hlíznatý

96,0

2,5

2,0

0,3

jílek hybridní

96,0

2,5

2,0

0,5

0,3

jílek mnohokvětý

96,0

2,5

2,0

0,5

0,3

jílek vytrvalý

96,0

2,5

2,0

0,5

0,3

x Festulolium

96,0

2,5

2,0

0,5

0,3

kostřava luční

95,0

2,5

2,0

0,5

0,3

kostřava červená

90,0

2,5

2,0

0,5

0,3

kostřava drsnolistá, ovčí, vláskovitá

85,0

3,0

2,0

0,5

0,3

kostřava rákosovitá

95,0

2,5

2,0

0,5

0,3

lesknice vodní

96,0

2,5

2,0

0,3

lesknice menší

96,0

2,5

2,0

0,3

200

lesknice rákosovitá

96,0

2,5

2,0

0,3

lipnice luční, hajní, smáčknutá, bahenní, obecná

85,0

3,0 ¹

2,0 ¹

0,3

lipnice roční

85,0

3,0 ¹

2,0 ⁷

0,3

medyněk vlnatý

85,0

3,0

2,0

0,3

metlice trsnatá

85,0

3,0

2,0

0,3

ovsík vyvýšený

90,0

4,0

2,0³

0,5

0,3

0 ⁴

poháňka hřebenitá

90,0

3,0

2,0

0,3

psárka luční

75,0

3,5

2,0'

0,3

psineček výběžkatý, tenký, psí

90,0

3,0

2,0

0,3

psineček veliký

90,0

3,0

2,0

0,3

pýr hřebenitý

90,0

2,5

2,0

0,3

srha laločnatá, hajní

90,0

2,5

2,0

0,3

sveřep bezbranný

97,0

2,5

2,0

0,5

0,3

sveřep horský

97,0

2,5

2,0

0,5

0,3

200

sveřep samužníkovitý, sitecký

97,0

2,5

2,0

0,5

0,3

0⁴

200

tonika vonná

85,0

3,0

2,0

0,3

trojštět žlutavý

75,0

4,0

2,0 ³

0,3

0⁵

1 - Celkový výskyt semen jiných druhů lipnic do 3 % hmotnosti se nepovažuje za nečistotu.

2 - Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího a šťovíku přímořského.

3 - Stanovené nej vyšší procento příměsi semen jednoho druhu se nevztahuje na semena lipnic.

4 - Výskyt nejvýše dvou semen ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.

5 - Výskyt jednoho semene ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.

6 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

7 - Celkový výskyt semen jiných druhů lipnic do 10 % hmotnosti se nepovažuje za nečistotu.

8 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

b) Luskoviny:

Tabulka 3

Druh	Čistota nejméně ¹⁴	Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů						Hmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 6-8	Další požadavky
		vztaženo na hmotnost základního vzorku			ve vzorku podle sloupce 9			Hmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 6-8
		celkem	v množství podle sloupce 3		odlišné od sloupce 4
		celkem	jednoho druhu	komonice	oves hluchý, oves jalový	šťovíky kromě menšího a přímořského	kokotice
	%	%	%	%	ks	ks	ks		%
1	2	3	4	5	6	7	8	9	10
bob polní	98,0	1,5	1,3	0,3	0	5	0	1000	¹¹
hrách polní (včetně pelušky)	98,0	1,5	1,3	0,3	0	5	0	1000	¹¹
lupina bílá, úzkolistá, žlutá	97,0	1,5 ¹²	1,3 ¹²	0,3	0	5	0	1000	^9,10,11
vikev huňatá, panonská, setá	97,0	2,0 ¹³	1,5 ¹³	0,3	0	5	0	1000
cizrna beraní	98,0	-	-	-	0	-'	0	1000
čočka jedlá	99,0	-	-	-	0	-	0	600

9 - Procentní podíl hořkých semen v jiných než hořkých odrůdách lupiny nesmí přesáhnout 2,5 %.

10 - Výskyt semen lupin jiné barvy nesmí přesáhnout u hořkých odrůd 4 %, u ostatních odrůd 2 %.

11 - Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.

12 - Celkový výskyt semen druhů lupina bílá, lupina úzkolistá, lupina žlutá, hrách polní (včetně pelušky), bob polní, vikev panonská, vikev setá a vikev huňatá (vždy s vyloučením zkoušeného druhu) nepřesahující 0,5 % hmotnostních se nepovažuje za nečistotu.

13 - Celkový výskyt semen druhů vikev panonská, vikev huňatá a příbuzných pěstovaných druhů (vždy s vyloučením zkoušeného druhu) nepřesahující 6 % hmotnostních se nepovažuje za nečistotu.

14 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

c) Jeteloviny:

Tabulka 4

Druh	Čistota nejméně ¹⁸	Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů						Hmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 6-8
		vztaženo na hmotnost základního vzorku			ve vzorku podle sloupce 9 počet semen			Hmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 6-8
		celkem	v množství podle sloupce 3		odlišné od sloupce 4
			z toho		kokotice	oves hluchý, oves jalový	šťovíky, kromě menšího a přímořského
			jeden druh	komonice	kokotice	oves hluchý, oves jalový	šťovíky, kromě menšího a přímořského
	%	%	%	%	ks	ks	ks	g
1	2	3	4	5	6	7	8	9
jestřabina východní	97,0	3,0	2,5	0,3	0 ^16,17	0	10	200
jetel alexandrijský	97,0	2,5	2,0	0,3	0 ^16,17	0	10	60
jetel luční	97,0	2,5	2,0	0,3	0 ^16,17	0	10	50
jetel nachový	97,0	2,5	2,0	0,3	0 ^16,17	0	10	80
jetel zvrácený (perský)	97,0	2,5	2,0	0,3	0 ^16,17	0	10	20
jetel plazivý	97,0	2,5	2,0	0,3	0 ^16,17	0	10	20
jetel zvrhlý (švédský)	97,0	2,5	2,0	0,3	0 ^16,17	0	10	20
pískavice řecké seno	95,0	2,0	1,5	0,3	0	0	5	450
štírovník růžkatý	95,0	2,8	2,0	0,3	0 ^16,17	0	10	30
štírovník jednoletý	95,0	2,8	2,0	0,3	0 ^16,17	0	10	30
tolice dětelová	97,0	2,5	2,0	0,3	0 ^16,17	0	10	50
vičenec - nevyluštěný	95,0	3,5	2,0	0,3	0	0	5	600 400 ¹⁵
vojtěška setá, proměnlivá	97,0	2,5	2,0	0,3	0 ^16,17	0	10	50
čičorka pestrá	95,0	2,5	2,0	0,3	0 ^16,17	0	10	100
jetel prostřední	97,0	2,5	2,0	0,3	0 ^16,17	0	10	50
komonice bílá	97,0	2,5	2,0	-	0 ^16,17	0	5	50
úročník bolhoj	95,0	2,5	2,0	0,3	0 ^16,17	0	5	60

15 - Osivo vyluštěné.

16 - Hmotnost vzorku pro zjišťování počtu semen kokotic je dvojnásobek hmotnosti uvedené ve sloupci 15.

17 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

18 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

d) Jiné krmné plodiny:

Tabulka 5

Druh	Čistota nejméně ²⁰	Nejvyšší dovolený výskyt semen jiných druhů							Hmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 7-9
		Vztaženo na hmotnost základního vzorku				Ve vzorku podle sloupce 10 počet semen
		celkem	z toho jeden druh	ředkev ohnice	hořčice polní	odlišné od sloupce 3
		celkem	z toho jeden druh	ředkev ohnice	hořčice polní	oves hluchý, oves jalový	kokotice	šťovíky kromě menšího a přímořského
	%	%	%	%	%	ks	ks	ks	g
1	2	3	4	5	6	7	8	9	10
bér italský	96,0	2,0				0	0 ¹⁹		90
kapusta krmná	98,0	2,0	1,5	0,3	0,3	0	0 ¹⁹	10	100
ředkev olejná	97,0	2,0	1,5	0,3	0,3	0	0	5	300
sléz přeslenitý	95,0	2,0	1,5			0	0 ¹⁹		50
svazenka	96,0	2,0	1,5			0	0 ¹⁹		50
tuřín	98,0	2,0	1,5	0,3	0,3	0	0 ¹⁹	5	100

19 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

20 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

e) Výskyt škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu osiva, je na nejnižší možné úrovni.

Příloha č. 22

Požadavky na množitelské porosty sadby česneku a sadbu česneku

Část I Přehled druhů

Český název	Latinský název
Česnek	Allium sativum L.

Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Druh	Šlechtitelský RM	RM předstupňů			Základní RM	Certifikovaný RM	Standardní osivo
Druh		SE 1	SE 2	SE 3	E	C	S
Česnek	X	X	X	X	X	X	X

Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Kategorie	Počet přehlídek porostu	Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány
		Počet roků	Předplodina
Všechny kategorie	1	5	rostliny rodu Allium

Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Kategorie	Izolace k zamezení mechanické příměsi -vzdálenost od sousedních porostů česneku (m)	Vzdálenost od každého jiného porostu rodu Allium mimo množitelské porosty česneku stejné kategorie* (m)
Šlechtitelský RM, SE, E	1	300*
C,S	1	100*

* Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, pokud je u množitelského porostu použito účinné mechanické izolace zabraňující vniknutí hmyzu schopného přenést na rostliny česneku viry.

Oddíl 3 Čistota odrůdy

Kategorie

Rostliny neodpovídající odrůdě a odchylných typů

(%)

Šlechtitelský RM, SE, E

c, S

Oddíl 4 Zdravotní stav porostu

Škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropských společenství⁵⁾, se nesmí vyskytovat.

Materiál, který při sklizni vykazuje viditelné příznaky napadení, musí být vhodným způsobem ošetřen nebo zlikvidován.

Množitelský porost musí být vizuálně prostý škodlivých organismů uvedených v následující tabulce a nesmí vykazovat příznaky napadení těmito organismy.

RNŠO nebo příznaky, které způsobuje	Prahové hodnoty
Stromatinia cepivora Berk.	0%
Ditylenckus dipsaci (Kuehn) Filipjev	0%
Leek yellow stripe virus	1 %
Onion yellow dwarf virus	1 %

Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵⁾:

RNŠO	Opatření k RNŠO a jejich prahovým hodnotám
Stromatinia cepivora Berk.	a) i) porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk nebo ii) porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk. byly neprodleně vytrhány a při doplňkové konečné prohlídce nevykazuje rostoucí porost žádné příznaky a b) rostliny nebo sadba byly před přemístěním vizuálně prohlédnuty a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk.
Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev	V případě rostlin jiných než rostlin pro produkci komerčního porostu: a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev nebo b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly pozorovány nejvýše u 2 % rostlin a ii) rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem byly neprodleně vytrhány a iii) rostliny byly poté shledány prostými daného škodlivého organismu při laboratorních testech na reprezentativním vzorku nebo c) rostliny byly podrobeny vhodnému chemickému nebo fyzikálnímu ošetření proti organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledány prostým tohoto škodlivého organismu. V případě rostlin pro produkci komerčního porostu: a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev nebo b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu; ii) rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly neprodleně vytrhány a iii) rostliny byly shledány prostými daného škodlivého organismu po laboratorních testech na reprezentativním vzorku nebo c) rostliny byly podrobeny vhodnému fyzikálnímu nebo chemickému ošetření a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledány prostými organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev.
Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev	V případě rostlin jiných než rostlin pro produkci komerčního porostu: a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev nebo b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly pozorovány nejvýše u 2 % rostlin a ii) rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem byly neprodleně vytrhány a iii) rostliny byly poté shledány prostými daného škodlivého organismu při laboratorních testech na reprezentativním vzorku nebo c) rostliny byly podrobeny vhodnému chemickému nebo fyzikálnímu ošetření proti organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledány prostým tohoto škodlivého organismu. V případě rostlin pro produkci komerčního porostu: a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev nebo b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu; ii) rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly neprodleně vytrhány a iii) rostliny byly shledány prostými daného škodlivého organismu po laboratorních testech na reprezentativním vzorku nebo c) rostliny byly podrobeny vhodnému fyzikálnímu nebo chemickému ošetření a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledány prostými organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev.
Leek yellow stripe virus	a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Leek yellow stripe virus nebo b) porost byl vizuálně prohlédnut alespoň jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu od začátku posledního ukončeného vegetačního období, přičemž příznaky organismu Leek yellow stripe virus nevykázalo více než 10 % rostlin, dané rostliny byly neprodleně vytrhány a při konečné prohlídce nevykazovalo příznaky více než 1 % rostlin.
Onion yellow dwarf virus	a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus nebo b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus byly pozorovány nejvýše u 10 % rostlin a ii) vytrhané rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem, byly neprodleně vytrhány a iii) příznaky výskytu daného škodlivého organismu nevykázalo více než 1 % rostlin zkontrolovaných při konečné prohlídce.

Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Vlastnosti sadby česneku		Kategorie
Vlastnosti sadby česneku		SE, E	c, S
Nejvyšší povolený výskyt (% z počtu cibulí)	cibulí jiných odrůd a zřetelně odchylných typů	nesmí se vyskytovat	2
	cibulí rozvitých a porostlých	5	2
	cibulí mechanicky poškozených	8	8
	cibulí poškozených houbovými chorobami	6	6
	celkem závadných cibulí (včetně poškození mechanicky a houbovými chorobami)	10	10
	cibulí podsadbových*	3	3
Nejvyšší povolená délka (cm)	suché natě	5	5
Nejvyšší povolená délka (cm)	kořenů	3	3

* Za podsadbové se považují cibule, které mají příčný průměr menší než 3,5 cm u paličáku a 3 cm u nepaličáku.

Část VI Návěska

Oddíl 1 Úřední návěska sadby česneku kategorie šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál s připojeným rostlinolékařským pasem obsahuje následující údaje:

1.	označení „Kvalita EU“
2.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
3.	označení dodavatele a jeho registrační číslo
4.	číslo partie sadby česneku uváděné do oběhu
5.	kategorie a generace
6.	datum vystavení návěsky
7.	název druhu
8.	název odrůdy
9.	čistá hmotnost nebo počet kusů
10.	při dovozu ze třetích zemí údaj o zemi původu
11.	číslo návěsky
12.	údaje o případné dodatečné úpravě sadby

Oddíl 2 Návěska dodavatele sadby česneku kategorie standardní osivo s připojeným rostlinolékařským pasem obsahuje následující údaje:

1.	označení „Kvalita EU“
2.	označení dodavatele a jeho registrační číslo
3.	číslo partie sadby česneku uváděné do oběhu
4.	kategorie
5.	datum vystavení návěsky
6.	název druhu
7.	název odrůdy
8.	čistá hmotnost nebo počet kusů
9.	při dovozu ze třetích zemí údaj o zemi původu
10.	číslo návěsky
11.	údaje o případné dodatečné úpravě sadby

Část VII Malé balení

Oddíl 1 Nejvyšší povolená velikost malého balení sadby česneku

Nejvyšší povolená velikost malého balení sadby česneku je 1 kg nebo 35 cibulí česneku. Oddíl

Oddíl 2

Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo potisk obalu na malém balení sadby česneku obsahuje následující údaje:

a)	název druhu
b)	název odrůdy
c)	označení kategorie a generace
d)	číslo partie
e)	označení dodavatele a jeho registrační číslo
f)	čistá hmotnost nebo počet kusů
g)	údaje o případné dodatečné úpravě sadby

Přechodná ustanovení novel:

	účinné od
Čl. II vyhlášky č. 313/2020 Sb.	15.7.2020
Čl. II vyhlášky č. 409/2013 Sb.	31.12.2013

Poznámky pod čarou:

Směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh.

Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Rady 69/60/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Rady 69/63/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh.

Směrnice Rady 71/162/EHS ze dne 30. března 1971, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh.

Směrnice Rady 72/274/EHS ze dne 20. července 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.

Směrnice Rady 72/418/EHS ze dne 6. prosince 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. srpna 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin.

Směrnice Rady 73/438/EHS ze dne 11. prosince 1973, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.

Směrnice Komise 74/268/EHS ze dne 2. května 1974, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin.

Směrnice Rady 75/444/EHS ze dne 26. června 1975, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.

Směrnice Komise 75/502/EHS ze dne 25. července 1975, kterou se omezuje uvádění na trh osiva lipnice luční (Poa pratensis L.) na osivo, které bylo úředně certifikováno jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.

Směrnice Rady 78/55/EHS ze dne 19. prosince 1977, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.

První směrnice Komise 78/386/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.

První směrnice Komise 78/387/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 78/511/EHS ze dne 24. května 1978, kterou se mění směrnice 74/268/EHS, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin.

Směrnice Rady 78/692/EHS ze dne 25. července 1978, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.

Směrnice Rady 78/1020/EHS ze dne 5. prosince 1978, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.

Směrnice Komise 79/641/EHS ze dne 27. června 1979, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.

Směrnice Rady 79/692/EHS ze dne 24. července 1979, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.

Směrnice Komise 80/754/EHS ze dne 17. července 1980, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění na trh osiva pícnin.

Směrnice Komise 81/126/EHS ze dne 16. února 1981, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS.

Směrnice Komise 82/287/EHS ze dne 13. dubna 1982, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS.

Směrnice Komise 85/38/EHS ze dne 14. prosince 1984, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.

Směrnice Komise 86/109/EHS ze dne 27. února 1986 o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.

Směrnice Rady 86/155/EHS ze dne 22. dubna 1986, kterou se v důsledku přistoupení Španělska a Portugalska mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh.

Směrnice Komise 86/320/EHS ze dne 20. června 1986, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 87/120/EHS ze dne 14. ledna 1987, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh.

Směrnice Komise 87/480/EHS ze dne 9. září 1987, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.

Směrnice Rady 88/332/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh, pokud jde o přijímání prováděcích pravidel k ustanovením o osivu a sadbě vyhovující méně přísným požadavkům.

Směrnice Rady 88/380/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.

Směrnice Komise 88/506/EHS ze dne 13. září 1988, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 89/2/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 89/14/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se určují skupiny odrůd mangoldu a červené řepy, na které odkazují požadavky na nejmenší povolené vzdálenosti porostu v příloze I směrnice Rady 70/458/EHS o uvádění osiva zeleniny na trh.

Směrnice Komise 89/100/EHS ze dne 20. ledna 1989, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.

Směrnice Komise 89/424/EHS ze dne 30. června 1989, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.

Směrnice Komise 91/376/EHS ze dne 25. června 1991, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.

Směrnice Komise 92/19/EHS ze dne 23. března 1992, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.

Směrnice Komise 93/2/EHS ze dne 28. ledna 1993, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 93/61/EHS ze dne 2. července 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na sadbu a rozmnožovací materiál zeleniny mimo osivo podle směrnice Rady 92/33/EHS.

Směrnice Komise 93/62/EHS ze dne 5. července 1993 o prováděcích opatřeních týkajících se dohledu nad dodavateli a zařízeními a jejich kontroly v rámci směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění na trh sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo.

Směrnice Komise 95/6/ES ze dne 20. března 1995, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 96/18/ES ze dne 19. března 1996, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh.

Směrnice Rady 96/72/ES ze dne 18. listopadu 1996, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.

Směrnice Rady 98/95/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/ESH, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, pokud se týká konsolidace vnitřního trhu, geneticky modifikovaných rostlinných odrůd a genetických zdrojů rostlin.

Směrnice Rady 98/96/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění, mimo jiné ve věci neúředních inspekcí, směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.

Směrnice Komise 1999/8/ES ze dne 18. února 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 1999/54/ES ze dne 26. května 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 1999/66/ES ze dne 28. června 1999, kterou se stanoví požadavky na návěsku nebo jiný dokument vystavený dodavatelem na základě směrnice Rady 98/56/ES.

Směrnice Rady 2001/64/ES ze dne 31. srpna 2001, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh a směrnice 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.

Směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh.

Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh.

Směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh.

Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.

Směrnice Rady 2002/68/ES ze dne 19. července 2002, kterou se mění směrnice 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.

Směrnice Komise 2003/45/ES ze dne 28. května 2003, kterou se mění směrnice Rady 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.

Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnatých a přadných rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství.

Směrnice Komise 2004/55/ES ze dne 20. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.

Směrnice Rady 2004/117/ES ze dne 22. prosince 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o zkoušky pod úředním dohledem a rovnocennost osiva vyprodukovaného ve třetích zemích.

Rozhodnutí Komise 2004/842/ES ze dne 1. prosince 2004 o prováděcích pravidlech, podle nichž mohou členské státy povolit uvádění na trh osiva těch odrůd, pro které byly předloženy žádosti o zapsání do katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin nebo druhů zeleniny členského státu.

Směrnice Komise 2006/124/ES ze dne 5. prosince 2006, kterou se mění směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh a směrnice Rady 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh.

Směrnice Komise 2007/72/ES ze dne 13. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí druhu Galega orientalis Lam.

Směrnice Komise 2008/62/ES ze dne 20. června 2008, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování zemědělských krajových odrůd a odrůd, které jsou přirozeně adaptovány na místní a regionální podmínky a ohroženy genetickou erozí, a pro uvádění osiva a sadby brambor těchto odrůd na trh.

Směrnice Komise 2009/74/ES ze dne 26. června 2009, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o botanické názvy rostlin, vědecké názvy ostatních organismů a některé přílohy směrnic 66/401/EHS, 66/402/EHS a 2002/57/ES s přihlédnutím k vývoji vědeckých a technických poznatků.

Směrnice Komise 2009/145/ES, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování krajových odrůd zeleniny a odrůd zeleniny, které se tradičně pěstují v určitých místech a oblastech a jsou ohroženy genetickou erozí, a odrůd zeleniny, které samy o sobě nemají hodnotu pro obchodní pěstování zeleniny, ale jsou vyšlechtěny pro pěstování za zvláštních podmínek, a pro uvádění osiva těchto odrůd na trh.

Směrnice Komise 2010/60/EU ze dne 30. srpna 2010, kterou se stanovují některé odchylky pro uvádění směsí osiv pícnin určených k uchování přirozeného životního prostředí na trh.

Prováděcí směrnice Komise 2012/37/EU ze dne 22. listopadu 2012, kterou se mění některé přílohy směrnic Rady 66/401/EHS a 66/402/EHS, pokud jde o podmínky, které musí splňovat osivo Galega orientalis Lam., maximální hmotnost partií osiv některých druhů pícnin a velikost vzorku Sorghum spp.

Prováděcí směrnice Komise 2013/45/EU, kterou se mění směrnice Rady 2002/55/ES, směrnice 2008/72/ES a směrnice 2009/145/ES, pokud jde o botanický název pro rajče.

Prováděcí směrnice Komise 2013/63/EU ze dne 17. prosince 2013, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 2002/56/ES, pokud jde o minimální požadavky na sadbu brambor a partie sadby brambor.

Prováděcí směrnice Komise 2014/20/EU ze dne 6. února 2014 o vymezení tříd Unie pro základní a certifikovanou sadbu brambor a o podmínkách a označování těchto tříd.

Prováděcí směrnice Komise 2014/21/EU ze dne 6. února 2014 o minimálních podmínkách a třídách Unie pro sadbu brambor předcházející základní sadbě brambor.

Prováděcí směrnice Komise 2015/1955/EU ze dne 29. října 2015, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Prováděcí směrnice Komise (EU) 2016/11 ze dne 5. ledna 2016, kterou se mění příloha II směrnice Rady 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.

Prováděcí směrnice Komise (EU) 2016/317 ze dne 3. března 2016, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES, 2002/56/ES a 2002/57/ES, pokud jde o úřední návěsku balení osiva.

Prováděcí směrnice Komise (EU) 2016/2109 ze dne 1. prosince 2016, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí nových druhů a botanický název druhu Lolium x boucheanum Kunth.

Prováděcí směrnice Komise (EU) 2018/1027 ze dne 19. července 2018, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS, pokud jde o izolační vzdálenosti pro Sorghum.

Prováděcí směrnice Komise (EU) 2019/990 ze dne 17. června 2019, kterou se mění seznam rodů a druhů uvedený v čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2002/55/ES, v příloze II směrnice Rady 2008/72/ES a v příloze směrnice Komise 93/61/EHS.

Prováděcí směrnice Komise (EU) 2020/177 ze dne 11. února 2020, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 2002/55/ES, 2002/56/ES a 2002/57/ES, směrnice Komise 93/49/EHS a 93/61/EHS a prováděcí směrnice 2014/21/EU a 2014/98/EU, pokud jde o škodlivé organismy rostlin na osivu a dalším rozmnožovacím materiálu rostlin.

Prováděcí směrnice Komise (EU) 2020/432 ze dne 23. března 2020, kterou se mění směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o definici zeleniny a seznam rodů a druhů v čl. 2 odst. 1 písm. b). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019.

Prováděcí směrnice Komise (EU) 2021/415 ze dne 8. března 2021, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS a 66/402/EHS za účelem přizpůsobení taxonomických skupin a názvů některých druhů semen a plevelů vývoji vědeckých a technických poznatků.

Prováděcí směrnice Komise (EU) 2021/1927 ze dne 5. listopadu 2021, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/402/EHS, pokud jde o požadavky na osivo hybridů pšenice produkovaných technikou cytoplazmatické pylové sterility.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES, v platném znění.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2313 ze dne 13. prosince 2017, kterým se stanoví formální náležitosti rostlinolékařského pasu pro přemísťování na území Unie a rostlinolékařského pasu pro dovoz do chráněné zóny a přemísťování v rámci této zóny.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.