1. | Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh navrhovatele na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti A. s.r.o., IČO xxxxx, sídlem xxxxx (dále jen „společnost“ či „účastnice“) konané dne 25. listopadu 2014 v notářské kanceláři notářky Mgr. Gajany Rejskové, sídlem Havlíčkova 1682/15, Praha 1, jež rozhodla o odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti (výrok I.). Navrhovateli uložil povinnost zaplatit účastnici náklady řízení ve výši 20 570 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci usnesení k rukám jejího zástupce (výrok II.). |
2. | Soud prvního stupně vyšel z toho, že: a. | Účastnice je obchodní společnost mající základní kapitál ve výši 150 000 Kč, jenž je tvořen vklady dvou společníků a to navrhovatele s podílem 50% a A. S. rovněž s podílem o velikosti 50 %; v obchodním rejstříku jedinou zapsanou jednatelkou je A. S., navrhovatel byl jako jednatel z obchodního rejstříku vymazán dne 17. prosince 2014, s datem zániku funkce 25. listopadu 2014, | b. | Valná hromada společnosti konaná dne 25. listopadu 2014 za 100 % přítomnosti všech hlasů (mimo jiné) rozhodla o odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti nejen z důvodu, že tento v rozporu s § 199 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/ je jediným jednatelem a společníkem společnosti E. s.r.o. podnikající v obdobném oboru, ale i z důvodu, že společnosti svou činností způsobil škodu ve výši 150 000 Kč tím, že jako jednatel převedl uvedenou částku z bankovního účtu společnosti na účet svého právního zástupce (JUDr. Tomáše Pelikána), použil ji tak pro jiné účely, než pro krytí (účelných) výdajů společnosti. | c. | Způsobilost valné hromady k hlasování byla dána, neboť bylo přítomno 100 % hlasů oprávněných na valné hromadě hlasovat; pro přijetí usnesení se vyslovilo 75 hlasů a to hlasů společnice A. S., tedy 100 % všech hlasů oprávněných hlasovat, což odpovídá čl. X. odst. 10. 7. společenské smlouvy. | d. | Navrhovatel s počtem 75 hlasů nebyl s odkazem na § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. k hlasování připuštěn. | e. | Zástupce navrhovatele podal protest odůvodněný tím, že „společnost E. s.r.o. fakticky nepodniká, nejsou tak naplněny podmínky pro odvolání a pro překážku výkonu hlasovacího práva. Namítl neurčitost a neprojednatelnost tohoto bodu, neboť je neurčitý v odkazech na zákonná ustanovení a neobsahuje úplné odůvodnění, které je zmatečné. Jednatelka není schopna prokázat, že by společnosti E. s.r.o. provozovala předmětnou činnost. Společnost má i jiné předměty podnikání, které nevykonává. Dle komentářů musí být jednoznačně prokázáno, že jsou splněny podmínky pro sistaci hlasovacího práva. Tvrzení obsažené v neúplném odůvodnění bodu programu č. 4 jsou zcela účelová a vzhledem k nemožnosti prokázat skutečnosti v tomto budu tvrzené, nemůže být případné omezení hlasovacího práva společníka vykládáno v jeho neprospěch“. | f. | Pozvánka na valnou hromadu společnosti obsahovala pořad jednání valné hromady mající (mimo jiné) rozhodovat o odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti toliko z důvodu hrubého porušování povinnosti při výkonu funkce jednatele, když v rozporu s § 199 odst. 1 písm. a), b) a c) z. o. k. je jediným společníkem ve společnosti E. s.r.o. podnikající v obdobném oboru; jiný důvod pro odvolání jednatele v pozvánce uveden nebyl. |
|
3. | Na takto ustaveném základu soud prvního stupně uzavřel, že navrhovatel je jakožto společník společnosti věcně aktivně legitimován, jím podaný návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady je včasný, podaný v tříměsíční lhůtě. Zabýval se tedy meritem sporu a dospěl k závěru, že důvody pro vyhovění návrhu dány nejsou. |
4. | V řízení bylo prokázáno, že první důvod pro odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti – tedy porušení zákazu konkurence - naplněn nebyl, druhý důvod – porušení povinnosti jednatele konat s péčí řádného hospodáře – naplněn byl, navrhovatel však tento důvod svého nesouhlasu v protestu neuplatnil, soud tak již nemá možnost tento důvod přezkoumávat. |
5. | Zabývaje se podrobně prvním vymezeným důvodem pro odvolání z funkce jednatele spočívající v porušení zákazu konkurence dospěl soud prvního stupně k závěru, že tento bod byl obsahem protestu navrhovatele proti usnesení valné hromady, tudíž se jím blíže zabýval. S odkazem na komentářovou literaturu měl za to, že formální znaky naplnění takového konkurenčního jednání naplněny byly, neboť navrhovatel je jednatelem společnosti (E. s.r.o.) mající formálně obdobný předmět činnosti jako je činnost společnosti, nedošlo však k naplnění materiální znaku konkurenčního jednání, neboť společnost E. s.r.o. ke dni konání předmětné valné hromady fakticky žádnou činnost nevykonávala, natož tak činnost konkurenční. Tento důvod pro odvolání navrhovatele z funkce jednatele tak naplněn nebyl. |
6. | Odlišný závěr soud prvního stupně učinil ve vztahu k druhému důvodu, pro nějž valná hromada navrhovatele z funkce jednatele odvolala. S odkazem na rozsudek Krajského soudu v Praze, č. j. 56 Cm 249/2014 – 69, a rozsudek Vrchního soudu v Praze, č. j. 6 Cmo 321/2015 – 96, uzavřel, že bylo prokázáno, že navrhovatel svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře porušil, když z prostředků společnosti uhradil JUDr. Tomáši Pelikánovi částku ve výši 150 000 Kč, jež nebyla určena ke krytí účelných výdajů společnosti. Rozvedený důvod pro odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti tak dán byl. Takové zjištění však s ohledem na provedené dokazování a obsah protestu nebylo podstatným, neboť navrhovatel tento důvod v protestu neuplatnil a soud jej tak již dle komentářové literatury přezkoumávat nemůže. Tvrzení navrhovatele o tzv. generálním protestu prokázáno nebylo, neboť jeho protest odůvodněn byl a to právě jen nesouhlasem s prvním důvodem jeho odvolání z funkce jednatele. Neodůvodněný generální protest dle § 192 odst. 2 z. o. k. nelze za protest považovat. |
7. | Důvodnou neshledal námitku navrhovatele, že tento druhý důvod pro odvolání z funkce jednatele nebyl uveden v pozvánce na valnou hromadu, neboť přestože pozvánka tento druhý důvod neobsahovala, obsahové náležitosti pozvánky dle § 184 odst. 1 z. o. k. – uvedení termínu valné hromady, pořad jednání a text návrhu usnesení, jež mají být přijaty - naplněny byly. Jednání valné hromady oproti pořadu uvedeného v pozvánce rozšířeno nebylo. Za podstatnou nepovažoval otázku angažovanosti druhé společnice a jednatelky, proto se hodnocením skutkových zjištění blíže nezabýval, shodně tak hodnotil předestřenou problematiku vyhrocených vztahů mezi společníky. |
8. | O nákladech řízení rozhodl dle úspěchu ve sporu, procesně neúspěšnému navrhovateli uložil povinnost zaplatit společnosti účelně vynaložené náklady řízení ve výši 20 570 Kč, sestávající z odměny zástupce společnosti dle § 7, § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) /dále jen „AT“/ za 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání vyjádření ze dne 15. července 2015, vyjádření ze dne 22. ledna 2016, vyjádření ze dne 9. listopadu 2016, účast při jednání dne 16. listopadu 2016) po částce 3 100 Kč za jeden úkon, pěti režijních paušálů po částce 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, částky navýšeny o 21 %DPH, tj. o částku 3 570 Kč. |
9. | Proti rozsudku podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že návrhu navrhovatele v plném rozsahu vyhoví a vysloví neplatnost usnesení valné hromady společnosti konané dne 25. listopadu 2014. |
10. | Odvolatel nesouhlasil s postupem soudu prvního stupně, jenž nepřihlédl k protestu navrhovatele proti přijatému usnesení valné hromady. Využil-li navrhovatel svého práva podat proti přijatému usnesení o jeho odvolání z funkce protest, mínil tím protest generální, tudíž jej blíže explicitně neodůvodňoval. Důvod jeho odvolání z funkce jednatele z důvodu porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře navíc nebyl uveden v pozvánce na valnou hromadu, nelze mu tudíž dávat k tíži, že svůj protest nevyjádřil tak, aby nevzbuzoval pochyb. Navíc měl za to, že statutární orgán, jenž je současně společníkem společnosti, nemusí svůj návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o protest vůbec opírat. Případné vady protestu nelze klást k jeho tíži, když důvod pro jeho odvolání byl zmatečný a druhý důvod pro jeho odvolání z funkce v pozvánce uveden nebyl. Nezákonné odvolání jednatele z funkce je podstatným zásahem se závažnými právními následky, které nemohou být zhojeny společností tvrzenou skutečností, že se navrhovatel dopustil konkurenčního jednání a tento důvod pro odvolání v průběhu konání valné hromady změnil. Svolání valné hromady bylo vyústěním snah jednatelky A.S. znemožnit navrhovateli faktický výkon činnosti jednatele, projevující se tím, že jmenovaná odmítla navrhovateli umožnit vstup do kanceláře, znemožnila mu přístup k účetnictví, navíc v rozporu se společenskou smlouvou zaměstnává ve společnosti své příbuzné. |
11. | Odvolatel má za to, že s péčí řádného hospodáře jednal, neboť z důvodu nesoučinnosti druhé jednatelky byl nucen objasnit nesrovnalosti v obchodním vedení společnosti a přistoupit k zadání vypracování forenzního auditu společnosti, jehož jediným cílem bylo ochránit majetková práva společnosti. Bylo-li důvodem odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti způsobení škody, pak takový důvod již dán není, neboť částku za vypracování auditu – byť se jednalo o náklady vynaložený ve prospěch společnosti – již společnosti uhradil. |
12. | Společnost s odvoláním navrhovatele nesouhlasila, navrhovala, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil. |
13. | K otázce obsahu protestu má společnost za to, že lze vycházet toliko z faktického obsahu na valné hromadě zaznamenaného protestu, nelze připustit spekulace o tom, co navrhovatel, či jeho zástupce učinit chtěl, ale fakticky neučinil. Uvedené však není pro posouzení věci podstatné, neboť i pokud by byla připuštěna situace, že navrhovatel vskutku podal protest řádně, či i kdyby nebylo vůbec potřebné takový protest podávat, přesto lze platnost napadeného usnesení valné hromady na základě zjištěného skutkového stavu spolehlivě posoudit. Byla-li pravomocně navrhovateli uložena povinnost zaplatit společnosti částku ve výši 150 000 Kč z titulu společnosti způsobené škody tím, že navrhovatel porušil svou povinnost jednat za společnost řádně tím, že tuto částku převedl na účet svého právního zástupce JUDr. Tomáše Pelikána, je zřejmé, že svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře porušil. Důvod pro jeho odvolání z funkce jednatele společnosti tak byl dán. Za irelevantní pro toto řízení považoval ostatní námitky dovolatele směřující proti činnosti současné jednatelky společnosti, nebylo tak důvodu, aby se jimi soud prvního stupně jakkoli zabýval. |
14. | Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatele není důvodné. |
15. | Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, s nimiž se ztotožňuje, správné je i jeho právní posouzení. Odvolací soud tak na skutkové i právní závěry soudu prvního stupně odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či usnesení téhož soudu ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, rozhodnutí jsou veřejnosti přístupny na www.nsoud.cz). Konstrukce odvolatele, kterou argumentuje v podaném odvolání, není případná. |
16. | Soud prvního stupně správně uzavřel, že návrh byl podán osobou oprávněnou (společníkem společnosti) a byl podán ve lhůtě, ostatně o těchto skutečnostech nebylo mezi účastníky sporu. |
17. | Odvoláním předestřenou otázkou je, zda navrhovatel jakožto společník společnosti, jenž byl současně jednatelem této společnosti, byl povinen podat na valné hromadě společnosti ve smyslu § 192 odst. 2 z. o. k. protest, či nikoli. |
18. | Podle § 191 z. o. k. (1) | Každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník. | (2) | Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy. |
|
19. | Podle § 192 z. o. k. (1) | Nebylo-li právo podle § 191 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak. | (2) | Neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit. | (3) | Je-li sporné, zda byl protest podán, má se za to, že podán byl. |
|
20. | Z citované právní úpravy plyne, že dovolání se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady kapitálové společnosti společníkem je podmíněno podáním protestu proti usnesení valné hromady, které je napadáno. Podmíněnost oprávnění domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady protestem se vztahuje pouze na společníky, pro ostatní oprávněné osoby (tj. jednatele, člena dozorčí rady a likvidátora) neplatí (§ 192 odst. 2 z. o. k.). |
21. | Protest, jakožto nově zakotvený institut, jasně klade na společníky vyšší míru odpovědnosti v souvislosti s výkonem jejich práv a povinností společníka společnosti; nutí je k tomu, aby se důsledněji věnovali otázkám jednání valné hromady, opatřovali si potřebné informace a podklady, aby mohli vyhodnotit případné důsledky související s jejich ne/přijetím. |
22. | Odvolací soud má za to, že svěřuje-li oprávnění domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady kapitálové společnosti osobám výslovně uvedeným v § 191 odst. 1 z. o. k., tj. společníkovi, jednateli, členovi dozorčí rady a likvidátorovi, je třeba v kontextu s § 192 odst. 2 z. o. k. podmínku podat protest proti usnesení valné hromady pro dovolání se vyslovení jejich neplatnosti vztáhnout na každého společníka, bez ohledu na to, zda je zároveň jednatelem (nebo členem dozorčí rady společnosti). Opačná konstrukce by znamenala nikoli důvodné zvýhodnění těchto společníků. Zakotvením institutu protestu v současné právní úpravě měl zákonodárce v úmyslu zpřísnit podmínky pro napadání usnesení valných hromad kapitálových společností, došlo tak právě k zakotvení institutu protestu jako jedné z podmínek podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady kapitálové společnosti (srov. důvodovou zprávu k § 192 odst. 2 z. o. k.), od jejíhož splnění se odvíjí aktivní legitimace navrhovatele k podání předmětného návrhu. Pokud by se povinnost podat protest nevztahovala na společníka, který je zároveň v postavení jednatele, došlo by ke zvýhodnění jeho osoby na úkor ostatních „prostých“ společníků. |
23. | Odvolací soud tak dospěl k závěru, že společník společnosti, jenž je zároveň jednatelem této společnosti, aby se mohl úspěšně dovolat neplatnosti usnesení valné hromady, musí jako ostatní společníci proti napadeným rozhodnutím valné hromady protestovat. Oprávnění nepodat protest dle odvolacího soudu dopadá toliko na osoby, jež jsou výlučně v postavení jednatele, člena dozorčí rady, či likvidátora. Opačný výklad by vedl k nedůvodné diskriminaci ostatních společníků, jimž postavení uvedených osob nesvědčí (shodný závěr vyjádřen již v usnesení Vrchního soud v Praze ze dne 24. září 2018, č. j. 14 Cmo 198/2017 - 236). |
24. | Podání protestu je tedy neopominutelnou podmínkou pro úspěšné dovolání se neplatnosti rozhodnutí valné hromady, v případě, že společník účastnící se valné hromady protest nepodá, a (nebo) nebude-li tento protest zaznamenán do zápisu z jednání valné hromady, neboť společník o to nepožádal, nemůže být takový společník s žalobou o určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady u soudu úspěšný. Další odvolatelem nastolenou otázkou je otázka obsahu takového protestu, tedy zda je možno podat tzv. generální protest. |
25. | Má-li protest plnit svůj shora popsaný účel, musí protestující určitě a srozumitelně popsat okolnosti, v nichž spatřuje důvody neplatnosti usnesení valné hromady, neboť k důvodům, které nebyly uplatněny formou protestu na valné hromadě, soud v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady není oprávněn přihlédnout, a to ani tehdy, jsou-li tyto důvody dány a zakládají-li neplatnost usnesení valné hromady. Z § 192 odst. 2 z. o. k. plyne, že navrhovatel zásadně nemůže namítat jiné důvody neplatnosti, než které byly uplatněny formou protestu. Jestliže by neplatnost usnesení mohla být vyslovena i z důvodů, které nebyly uplatněny formou protestu, byla by úprava protestu a omezení důvodů, jichž se společník může v návrhu podle § 191 dovolávat, zbytečná. Ke stejnému závěru ostatně dospěla i judikatura při výkladu § 242 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění do 31. prosince 2013, jenž podmiňoval právo člena družstva dovolat se vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze včasným podáním námitky (srov. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 426 s.). |
26. | Byl-li v daném případě jménem navrhovatele na předmětné valné hromadě podán protest proti odvolání z funkce jednatele společnosti z důvodu porušení zákazu konkurence, jež byl blíže odůvodněn - stručně vyjádřeno - tím, že společnost E. s.r.o. fakticky nepodniká, nelze než uzavřít, že neodůvodněný (generální) protest podán nebyl. Je vhodné dodat, že i pokud by bylo tvrzení o generálním blíže neodůvodněném protestu prokázáno, jednalo by se o neurčité, tudíž zdánlivé právní jednání, nevyvolávající žádné právní účinky (srov. § 553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Pouze určitý a srozumitelný protest totiž společníku otevírá možnost podat (z protestovaného důvodu) návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (srov. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 426 s.). Protest proti odvolání jednatele z funkce pro porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodaření podán navrhovatelem nebyl. Jestliže jej navrhovatel nepodal, tj. nevznesl-li proti odvolání z funkce z druhého uváděného důvodu protest, nemůže se z důvodu, který mohl uplatnit v protestu, dovolávat neplatnosti dotčeného usnesení valné hromady. |
27. | Usnesení soudu prvního stupně je tak správné. S ohledem na uvedené právní závěry již bylo bezpředmětné zabývat se další námitkou odvolatele, že druhý důvod pro odvolání z funkce jednatele nebyl uveden v pozvánce na valnou hromadu. |
28. | Odvolací soud tedy odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně dle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil, včetně závislého výroku o náhradě nákladů řízení. |
29. | O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., procesně úspěšné společnosti tak náleží částka 8 228 Kč sestávající z odměny za právní zastoupení dle § 9 odst. 4 písm. c), § 11 odst. 1 písm. d), g) a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za dva úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání) po částce 3 100 Kč, dva režijní paušály po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu a náhrada daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 1 428 Kč. |
30. | O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř. |