Poslanecká sněmovna dne 10. 4. 2024 ve 3. čtení schválila vládní návrh zákona o hromadném občanském řízení soudním a návrh doprovodné novely.
Návrhy představují v zásadě minimalistickou transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES, jejíž transpoziční lhůta uplynula již dne 25. 12. 2022.
Cílem návrhu je zajištění přístupu k soudu i osobám, kterým by se jinak nevyplatilo svůj nárok uplatňovat samostatně, hospodárnosti soudních řízení a jednotné rozhodovací praxe.
Hromadným řízením se rozumí jedno občanské soudní řízení, ve kterém se projednají a rozhodnou spory týkající se práv nebo oprávněných zájmů více osob (spotřebitelů) založených na podobném skutkovém základu․ K hromadnému řízení má být příslušný Městský soud v Praze (§ 6).
K podání žaloby bude oprávněna jen etablovaná nezisková organizace (§ 8), která je zapsaná na evropský nebo český seznam oprávněných osob. K zápisu na český seznam, vedený Ministerstvem průmyslu a obchodu, musí právnická osoba splňovat 7 podmínek, jako je předchozí aktivita v oblasti ochrany spotřebitele, nezávislost a neziskovost, transparentní informování o financování a organizační struktuře, či solventnost (nový § 25a OchSpotř).
Návrh zákona je vystavěn na modelu opt-in. V řízení se tedy projednávají pouze nároky spotřebitelů, kteří se do něj aktivně přihlásili. K přípustnosti žaloby je třeba přihláška alespoň 10 spotřebitelů. Žaloba nesmí být podána ve zneužívajícím úmyslu (§ 15).
Hromadné řízení nebrání zahájení nebo vedení individuálních řízení v obdobné věci (§ 28), nárok jedné osoby však nemůže být uplatněn v obou řízeních (§ 37 odst. 2).
Ministerstvo spravedlnosti bude spravovat rejstřík hromadných řízení jakožto informační systém veřejné správy (§ 86).
Pokud bude hromadná žaloba úspěšná, náleží neziskové organizaci za práci, kterou během řízení odvedla, odměna (§ 64). V souladu s přijatým pozměňovacím návrhem ústavně-právního výboru se odměna stanoví v maximální výši 16 % z přisouzeného plnění nebo 2 500 000 Kč, byla-li stanovena paušálně (§ 65).
V souladu s přijatým pozměňovacím návrhem ústavně-právního výboru bude v hromadném řízení možné projednat spory o práva nebo oprávněné zájmy, které vznikly po dni 24. 11. 2020; individuální řízení zahájená přede dnem 25. 6. 2023 se dokončí podle dosavadních právních předpisů (§ 92).
Podle přijatého pozměňovacího návrhu poslance Josefa Cogana se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která vystupuje mimo rámec svého podnikání nebo povolání, a za spotřebitele se má dále považovat i podnikatel, který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahují 50 000 000 Kč (§ 2).
Doprovodná novela ruší zmocnění Ministerstva spravedlnosti k vydání přísudkové vyhlášky [§ 374a písm. c) OSŘ], kterou ministerstvo po zrušení předchozí vyhlášky č. 484/2000 Sb. nálezem Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, dosud nevydalo. Namísto toho se odměna bude vypočítávat výhradně podle advokátního tarifu (§ 151 odst. 2 OSŘ).
Do nových § 181 až 194 OSŘ se doplňují pravidla pro žalobu na zdržení se protiprávního jednání, jakožto druhý typ hromadné žaloby.
Přijaté pozměňovací návrhy ústavně-právního výboru zavádí režim doručování na ohlašovnu (nový § 50m OSŘ) a ruší maximální limit 1 mil. Kč pro vydání elektronického platebního rozkazu (§ 174a odst. 1 OSŘ).
Oba návrhy byly postoupeny Senátu. Účinnosti mají zákony nabýt prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Ministerstvo spravedlnosti předložilo návrh vyhlášky, kterou se provádí zákon o hromadném občanském řízení soudním. Vyhláška má upravit náležitosti a datový formát formulářů, podrobnosti o způsobu vedení seznamu zúčastněných členů skupiny a způsob určení účelně vynaložených nákladů souvisejících s příjmem přihlášek a vedením seznamu zúčastněných členů skupiny. Navrhuje se, že za každou přihlášku se přizná paušální částka ve výši 650 Kč. Termín pro uplatnění připomínek uplynul dnem 26. 4. 2024.