V roce 1972 se přesouvá pracovní volno ze soboty 6. května na pondělí 8. května a pracovní doba z pondělí 8. května na sobotu 6. května.

Přesun pracovního volna a pracovní doby se nevztahuje na pracovníky na pracovištích s nepřetržitým provozem. Pracovní dobu pracovníků obchodu a služeb se stykem se zákazníky, pracovníků zásobujících provozy obchodu, pracovníků spojů a pracovníků veřejné dopravy stanoví organizace v souladu s obecnými pokyny pro úpravu provozních režimů, které pro dny 6. až 9. května vydají s ohledem na potřeby obyvatelstva a socialistických organizací příslušné ústřední orgány.

Pracovní doba stanovená podle vyhlášky č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem, nebo podle dalších předpisů vydaných ústředními orgány ke zkrácení pracovní doby se v dubnu, květnu a listopadu roku 1972 upravuje tak, že pracovními dny jsou také soboty připadající na 8. duben, 13. květen a 11. listopad.

Délka další pracovní směny ve dnech uvedených v předchozím odstavci se rovná délce směny stanovené v organizaci na pátek předcházející této směně, a to i v těch případech, má-li pracovník týdenní pracovní dobu rozvrženu do šesti pracovních dnů nerovnoměrně.

Připadne-li podle rozvrhu pracovních směn pracovníkovi jeho pravidelná směna na některý ze dnů uvedených v odstavci 3, určí organizace po projednání se závodním výborem základní organizace Československého revolučního odborového hnutí (dále jen "závodní výbor") tomuto pracovníkovi další pracovní směnu na jiný vhodný den v témže měsíci.

Organizace může se souhlasem závodního výboru, ve státních orgánech po projednání s ním, přesunout na pracovištích s přetržitým provozem druhé a třetí směny připadající na dny uvedené v odstavci 3 na jiné vhodné dny v témže měsíci.

Úprava pracovní doby uvedená v odstavci 3 se vztahuje i na pracovníky, kteří mají s organizací sjednanou kratší pracovní dobu ( § 86 a § 156 odst. 2 zákoníku práce), pokud se při jejím sjednání vycházelo z pracovní doby platné pro ostatní pracovníky v organizaci, s výjimkou pracovníků, jimž je pracovní doba zkrácena na základě lékařského posudku, a prodloužení pracovní doby o další směnu by přesáhlo maximální počet hodin, po který může pracovník podle tohoto posudku pracovat.

Pracovní doba se neupravuje mladistvým pracovníkům mladším než 16 let, pracovníkům na pracovištích s nepřetržitým provozem, pracovníkům s pracovní dobou rovnoměrně rozvrženou na šest dnů v týdnu a pracovníkům v provozech, v nichž byla zkrácena pracovní doba ze zdravotních důvodů.

Pokud by pracovník neměl v důsledku úpravy pracovní doby podle odstavce 3 v týdnu ani jeden den nepřetržitého odpočinku, přesune mu organizace po projednání se závodním výborem jednu pracovní směnu z tohoto týdne na některý den jeho nepřetržitého odpočinku v jiném týdnu téhož měsíce.

Čerpá-li pracovník dovolenou na zotavenou po částech kratších než týden tak, že do ní připadá další směna, nemění se tím celkový počet pracovních dnů jeho dovolené vyplývající z pracovního režimu obvyklého v organizaci. Náhradu mzdy za dovolenou obdrží pracovník, jemuž by připadla do doby dovolené některá z dalších směn, za tolik pracovních dnů dovolené, kolik mu jich odpadlo podle harmonogramu směn rozšířeného o další směnu

Pracovníkovi, který v důsledku přesunu pracovní doby (odstavec 1) bude pracovat v sobotu 6. května 1972, nenáleží za práci konanou v tento den mzdové zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích.¹)

Za práci v dalších směnách náleží pracovníkovi mzda ve výši stanovené mzdovými předpisy. Pracovníkovi odměňovanému měsíční mzdou se v souvislosti s odpracováním dalších směn jeho základní mzda nezvyšuje.

Za práci konanou ve dnech 8.dubna, 13. května a 11. listopadu 1972 nenáleží pracovníkovi mzdové zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích,2) a to i když nejde o práci v dalších směnách. Pokud bude pracovníkovi určena další směna na jinou sobotu nebo neděli v souvislosti s ustanoveními odstavců 5 nebo 9, přísluší mu za práci v těchto dnech zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích.

Práce v dalších směnách není prací přesčas a proto za ni nenáleží pracovníkovi příplatek za práci přesčas ani náhradní volno podle § 116 zákoníku práce.

Organizace může pracovní dobu připadající na 24. a 31. prosinec 1971 upravit se souhlasem závodního výboru, ve státních orgánech po projednání s ním, takto:

Opatření, při nichž odpadá podle odstavce 15 písm. a) až c) celá směna nebo její část, může organizace provést u pracovníků odměňovaných hodinovou mzdou jen v dohodě s nimi. V těchto případech nepřísluší pracovníkům za odpadlou pracovní dobu mzda. Nedojde-li k dohodě, je organizace povinna umožnit pracovníkům odpracovat plnou pracovní dobu podle svých provozních možností 24. a 31. prosince nebo v jiných dnech.

Přesune-li se pracovní doba podle odstavce 15 písm. a) nebo d) na sobotu nebo neděli, nenáleží pracovníkům za práci konanou v těchto dnech mzdové zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích.¹)

Úprava podle odstavce 15 se nevztahuje na pracovníky na pracovištích s nepřetržitým provozem. Pracovní dobu pracovníků obchodu a služeb se stykem se zákazníky, pracovníků zásobujících provozovny obchodu, pracovníků spojů a pracovníků veřejné dopravy stanoví organizace v souladu s obecnými pokyny pro úpravu provozních režimů, které pro dny 24. a 31. prosince vydají s ohledem na potřeby obyvatelstva a socialistických organizací příslušné ústřední orgány.

Pracovníkům, kteří ve dnech 24. nebo 31. prosince čerpají dovolenou na zotavenou, přísluší za tento den náhrada mzdy a počet pracovních dnů dovolené na zotavenou se jim nemění.

Poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění nahrazujících mzdu pracovníkům za 24. nebo 31. prosinec se řídí obecnými předpisy.²)

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.