81/1972 Sb. znění účinné od 31. 10. 1972 do 31. 12. 2023
81
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 25. října 1972
o úpravě pracovní doby a o přesunu pracovního volna v roce 1973
Vláda Československé socialistické republiky po projednání s Ústřední radou odborů stanovila usnesením ze dne 5. října 1972 podle § 83 odst. 3 a § 94 zákoníku práce :
(1) Pracovní doba stanovená podle vyhlášky č. 63/1968 Sb. , o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem, nebo podle vyhlášky č. 62/1966 Sb. , o zásadách pro zkracovnání pracovní doby a pro úpravu pracovních a provozních režimů, anebo podle dalších předpisů vydaných ústředními orgány ke zkrácení týdenní pracovní doby, se upravuje v roce 1973 tak, že pracovní dny jsou též soboty připadající na dny 14. dubna, 29. září a 17. listopadu.
(2) Délka dalších pracovních směn ve dnech uvedených v předchozím odstavci se rovná délce směny stanovené v organizaci na pátek předcházející této směně.
(3) Připadne-li podle rozvrhu pracovních směn pracovníkovi jeho pravidelná pracovní směna na některý z pracovních dnů uvedených v odstavci 1, určí organizace po projednání se závodním výborem Revolučního odborového hnutí (dále jen "závodní výbor") tomuto pracovníkovi další pracovní směnu na jiný vhodný den v témže měsíci.
(4) Organizace může se souhlasem závodního výboru, ve státních orgánech po projednání s ním, přesunout na pracovištích s přetržitým provozem druhé a třetí směny připadající na dny uvedené v odstavci 1 na jiné vhodné dny v témže měsíci.
(5) Úprava pracovní doby uvedená v odstavci 1 se vztahuje i na pracovníky, kteří mají s organizací sjednanou kratší pracovní dobu ( § 86 a § 156 odst. 2 zákoníku práce), s výjimkou pracovníků, jimž je pracovní doba zkrácena na základě lékařského posudku a prodloužení pracovní doby o další směnu by přesáhlo maximální počet hodin, po který může pracovník podle tohoto posudku v týdnu pracovat.
(6) Pracovní doba se neupravuje mladistvým pracovníkům mladším než 16 let, pracovníkům na pracovištích s nepřetržitým provozem, pracovníkům s pracovní dobou rovnoměrně rozvrženou na 6 dnů v týdnu a pracovníkům v provozech, v nichž byla zkrácena pracovní doba ze zdravotních důvodů.
(7) Pokud by pracovník neměl v důsledku úpravy pracovní doby podle odstavce 1 v týdnu ani jeden den nepřetržitého odpočinku, přesune mu organizace po projednání se závodním výborem jednu pracovní směnu z tohoto týdne na některý den jeho nepřetržitého odpočinku v jiném týdnu téhož měsíce.
(8) Čerpá-li pracovník dovolenou na zotavenou po částech kratších než týden, tak, že do ní připadá další směna, nemění se tím celkový počet dnů jeho dovolené vyplývající z pracovního režimu obvyklého v organizaci. Náhradu mzdy za dovolenou na zotavenou obdrží pracovník, jemuž by připadla do doby dovolené na zotavenou některá z dalších směn, za tolik pracovních dnů dovolené, kolik mu jich odpadlo podle harmonogramu směn rozšířeného o další směnu.
Přesun pracovního volna a pracovní doby
(9) V roce 1973 se přesouvá
a) pracovní volno ze soboty 22. prosince na pondělí 24. prosince a pracovní doba z pondělí 24. prosince na sobotu 22. prosince,
b) pracovní volno ze soboty 29. prosince na pondělí 31. prosince a pracovní doba z pondělí 31. prosince na sobotu 29. prosince.
(10) Přesun pracovního volna a pracovní doby se nevztahuje na pracovníky na pracovištích s nepřetržitým provozem.
(11) Pracovní dobu pracovníků obchodu a služeb se stykem se zákazníky, pracovníků zásobujících provozovny obchodu, pracovníků spojů a pracovníků veřejné dopravy stanoví organizace v souladu s obecnými pokyny pro úpravu provozních režimů, které v souvislosti s přesuny uvedenými v odstavci 9 vydají s ohledem na potřeby obyvatelstva a socialistických organizací příslušné ústřední orgány.
Odměňování práce v dalších směnách a při přesunu pracovní doby
(12) Pracovníkovi, který v důsledku přesunu pracovní doby (odstavec 9) bude pracovat v sobotu, nenáleží za práci konanou v tento den mzdové zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích / § 1 a 3 vyhl. č. 200/1968 Sb., o mzdovém zvýhodnění práce o sobotách a nedělích/, rovněž pro odměňování práce přesčas se tyto dny nepovažují za dny pracovního klidu.
(13) Za práci v dalších směnách náleží pracovníkovi mzda ve výši stanovené mzdovými předpisy. Pracovníkovi odměňovanému měsíčíní mzdou se v souvislosti s odpracováním dalších pracovních směn jeho základní mzda nezvyšuje.
(14) Za práci konanou ve dnech uvedených v odstavci 1 nenáleží pracovníkovi mzdové zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích a to i když nejde o práci v dalších směnách. Pokud bude pracovníkovi určena další směna na jinou sobotu nebo neděli v souvislosti s ustanovením bodů 3 a 7 této vyhlášky, přísluší mu za práci v těchto dnech zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích .
(15) Práce v dalších směnách není prací přesčas, a proto za ni nenáleží pracovníkovi příplatek za práci přesčas ani náhradní volno podle § 116 zákoníku práce .
(16) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Náměstek ministra:
Ing. Tomášek v.r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck