Sbor obecních starších hlavního města Prahy se rozpouští, poněvadž resignacemi a úmrtím se stal nynější sbor obecních starších nezpůsobilým k usnášení.

Na jeho místo ustanovuje se správní sbor hlavního města Prahy, jehož pravomoc a působnost jest táž, jaká obecním řádem pražským ze dne 27. dubna 1850, č. 85 z. z. a v. v. a ostatními příslušnými zákony vyhražena jest sboru obecních starších hlavního města Prahy.

Správní sbor hlavního města Prahy má 49 členů jmenovaných státní mocí výkonnou.

Správní sbor hlavního města Prahy volí se svého středu 16člennou městskou správní radu, jejíž právomoc a působnost jest táž, jaká obecním řádem pražským ze dne 27. dubna 1850, č. 85 z. z. a v. v. a ostatními příslušnými zákony vyhražena jest radě městské.

Správní sbor hlavního města Prahy volí ze svého středu tři náměstky. Předsedu jmenuje Národní výbor.

Aby správní sbor hlavního města Prahy činiti mohl platná usnesení, musí nejméně 24 členů sboru schůze se súčastniti.

Má-li se obecní majetek nebo statek vyšší ceny 20.000K zciziti, pachtovní smlouva o roční činži vyšší 2000K nebo na více než 6 let uzavříti, má-li se půjčkou, zástavou nebo rukojemstvím uvaliti na obec nebo ústavy obecní závazek nový, k tomu všemu jest třeba, aby byly přítomny dvě třetiny členů správního sboru a aby pro to hlasovalo nejméně 25 členů sboru. (Zákon ze dne 22. března 1889, č. 20 z. z.)

Aby městská správní rada hlavního města Prahy činiti mohla platná usnesení, potřebí jest, aby bylo přítomno nejméně 8 členů a v případech § § 123 a 124, obecního řádu pražského ze dne 27. dubna 1850 nejméně 12 jejích členů.

Do správních a dozorčích rad obecních ústavů a podniků, jakož i do poradních komisí mohou být povoláni též obyvatelé pražští, kteří nejsou členy Správního sboru hlavního města Prahy, při čemž co do otázky, jak toto povolání státi se má, jest se říditi dosavadními předpisy.

Zákon tento vstupuje ihned v účinnost.