Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

113/1919 Sb. znění účinné od 11. 6. 1919 do 31. 12. 2023
změněnos účinností odpoznámka

nařízením č. 311/1919 Sb.

11.6.1919

nařízením č. 236/1919 Sb.

8.5.1919

nařízením č. 130/1919 Sb.

15.3.1919

113

 

Nařízení

vlády republiky Československé

ze dne 6. března 1919

o obmezení výplat a zákazu vývozu.

 

Na základě zmocňovacího zákona ze dne 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n., nařizuje se toto:

Článek 1.

Výplaty a převody kuponů a úroků z cenných papírů, které se nalézají na území Československé republiky, anebo papírů tuzemských, které se nalézají v cizině, ale jsou majetkem občanů, kteří se v Československé republice déle než jeden rok zdržují, až na další se zakazují.

Výplaty kuponů a úroků se připouštějí, byly-li příslušné cenné papíry řádně označeny na plášti, talonu i kuponech.

Ústavy a společnosti, které vydaly cenné papíry, jsou povinny zadržeti celý obnos na kupony a úroky připadající až do doby, kdy výplata bude upravena a povolena.

Článek 2.

Cenné papíry, valuty, zlato a stříbro nesmějí býti z území Československé republiky beze svolení ministerstva financí vyváženy. Osoby cestující do ciziny smějí s sebou vzíti pouze obnos 500 K, cestují-li s rodinou nejvýše 1000 K v okolkovaných bankovkách. Za stejných omezení zakazuje se vývoz šeků, směnek, poukázek a vkladních knížek, jež jsou splatny na území Československého státu.

Při cestách do ciziny nesmějí cestující vzíti s sebou více než 1000 franků nebo 1200 lir nebo 2000 marek nebo rumunských nebo bulharských lvů.

Pro vývoz i těchto obnosů jest zapotřebí povolení Československé devisové ústředny; při obnosech vyšších musí býti na tomto povolení vyznačen též souhlas ministerstva financí.

Článek 3.

Dovoz a zasílání neokolkovaných bankovek Rakousko-uherské banky do území československého státu jest zakázán; v uvážení hodných případech může ministr financí učiniti z ustanovení tohoto výjimky.

Cestujícím do tohoto území dovoluje se vézti s sebou v jedno a dvoukorunových bankovkách Rakousko-uherské banky množství obnos 20 K nepřesahující.

Článek 4.

Peněžní ústavy smějí vydávati akreditivy do ciziny na cizí měnu jenom se svolením Československé devisové ústředny, pokud jde o obnosy do 1000 franků.

Článek 5.

Každý obyvatel Československé republiky jest povinen do 28 dnů po účinnosti tohoto nařízení nabídnouti cizí valuty a cenné papíry znějící na franky, libry šterlinků, dolary, liry, holandské zlaté, bulharské, rumunské lvy, dináry, nordické koruny a marky Československé devisové ústředně ku koupi za kurs, který ústředna tato určí. Prokáže-li, že valuty tyto zapůjčil Československé republice ve smyslu zákona ze dne 25. února 1919, č. 88 Sb. z. a n., jest od této nabídky osvobozen.

Ti, kdož mají pohledávky v cizině z doby válečné i předválečné, jsou povinni je ohlásiti Československé devisové ústředně do 22 dnů ode dne účinnosti tohoto nařízení aneb do 22 dnů po vzniku pohledávky.

Článek 6.

Kdo překročí ustanovení čl. 1., 2., 3. a 4., dopouští se přečinu a bude potrestán pokutou do 30.000 K aneb vězením do 6 měsíců senáty zřízenými dle čl. III., § 5 cís. nařízení ze dne 16. března 1917, z. ř. č. 124. Trest vězení nelze přeměniti na pokutu; obnosy nad dovolenou míru nalezené propadají ve prospěch státu. Peněžní ústavy ručí za pokuty uložené jich úředníkům.

Článek 7.

Kdo nesplní povinnosti v čl. 5. uložené, bude trestán pokutou do 5000 K nebo vězením do 1 roku senáty z řízenými dle čl. III., § 5 cís. nařízení ze dne 16. března 1917, z. ř. č. 124. Valuty a pohledávky v cizině mohou býti prohlášeny za propadlé ve prospěch státu.

Článek 8.

Výkon tohoto nařízení ukládá se ministru financí.

Článek 9.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Švehla v. r.,

v zastoupení min. předsedy.

Dr. Rašín v. r.

Habrman v. r.

Staněk v. r.

Dr. Winter v. r.

Dr. Vrbenský v. r.

Dr. Soukup v. r.

Stříbrný v. r.

Dr. Stránský v. r.

Dr. Zahradník v. r.

Klofáč v. r.