Zatímními profesory podle tohoto zákona jest rozuměti bez rozdílu pohlaví dosavadní suplenty (asistenty) státních škol středních (gymnasií, reálných gymnasií, reálek, lyceí a paedagogií) a obchodních, kteří dosáhli ustanovené způsobilosti učitelské a vykonali zkušební rok, ať jsou ustanoveni pro kterýkoli předmět.

Suplujícími profesory podle tohoto zákona jest rozuměti bez rozdílu pohlaví ony kandidáty učitelství středoškolského, kteří nemají ustanovené úplné způsobilosti učitelské a jimž bylo výjimečně na dobu přechodnou svěřeno vyučování na školách středních neb obchodních.

Remunerace zatímních profesorů mají povahu adjut a činí pro ty, kteří jsou zaměstnáni vyučováním předmětům naukovým nejméně v 10, předmětům ostatním nejméně ve 12, nebo asistováním nejméně ve 12 hodinách týdenních, ročních 2200 K; pro ty, kteří jsou zaměstnáni menším počtem týdenních hodin, činí ročních 1200 K.

Jestliže vyučoval zatímní profesor, ustanovený na státní škole střední nebo obchodní, po dvě za sebou jdoucí léta na těchto školách státních nebo nestátních s právem veřejnosti nejméně 10 hodin týdenních předmětům naukovým nebo nejméně 12 hodin týdenních předmětům ostatním, nebo asistoval-li nejméně ve 12 hodinách týdenních, obdrží adjutum, rovnající se nejnižšímu platovému stupni státních úředníků X․ hodnostní třídy s aktivitním přídavkem, kteréž se vždy po dvou letech zvyšuje o 200 K. Celkem po 7leté služební době obdrží adjutum rovnající se nejnižšímu platovému se povinni státních úředníků IX. hodnostní třídy s aktivitním přídavkem.

Suplujícím profesorům přísluší remunerace podle počtu vyučovacích hodin týdenních, a to zástupcům oborů naukových ročních 120 K, zástupcům oborů ostatních a asistujícím ročních 100 K za každou hodinu týdenní.

Zkušebním kandidátům přiznává se adjutum 1000 K ročně.

Zvláštní kategorie skutečných učitelů tělocviku a hudby a učitelek lycejních, jakož i provisorních učitelů se odstraňuje a platí pro ně táž ustanovení jako pro ostatní učitele.

Pro postup do vyšších stupňů platových započítává se profesorům (zatímním profesorům) služební doba, odsloužená s určenou aprobací, plným rozsahem, vyučoval-li učitel aspoň 10 hodin týdenních předmětům naukovým nebo 12 hodin týdenních předmětům ostatním aneb asistoval-li aspoň ve 12 hodinách týdenních. Vyučoval-li neb asistoval-li méně hodin týdenních, započítává se doba ta jen polovicí svého trvání.

Táž doba služby, bez určené aprobace odsloužená, započítává se do postupu polovicí doby stanovené předešlým odstavcem.

Pro výměr výslužného započítávají se všechna léta ve školské službě ztrávená.

Ze služební doby dosavadních skutečných učitelů tělocviku a hudby a učitelek lycejních nepočítá se do výměry pětiletních přídavků tolik let, o kolik let byla jejich studia kratší než studia profesorů vědních oborů.

Ze služby na školách nižší kategorie, státních nebo nestátních s právem veřejnosti jest započítati profesorům pro postup do vyšších stupňů platových služební dobu po úplné aprobaci pro školy střední neb obchodní, a to dvěma třetinami.

Služební doba, za kterou byla udělena kvalifikace méně uspokojivá nebo neuspokojivá, není započítatelná pro postup do vyšších stupňů platových.

Neměl-li zatímní profesor (suplující profesor) po dvě léta za sebou jdoucí kvalifikace aspoň dobré, propustí se ze služby.

Při přechodu z nestátních středních a obchodních škol s právem veřejnosti, jakož i ze škol státních nebo nestátních s právem veřejnosti, jež jsou na roveň postaveny školám středním, počítá se služební doba tak, jako by byla odsloužena na státních školách středních (obchodních).

Mimořádné přídavky, diety, cestovní poplatky, náhrada stěhovacích výloh a jiné výhody, jichž se poskytuje všem státním úředníkům podle hodnostních tříd nebo podle výše jejich služného, přiznávají se zatímním profesorům (suplujícím profesorům) stejnou částkou jako ostatním státním úředníkům, požívajícím téhož platu, dvouleté přídavky v to počítajíc, avšak ne nižší než podle XI. hodnostní třídy.

Stal-li se zatímní profesor (suplující profesor) neschopným ke službě úrazem nebo těžkým a nezhojitelným onemocněním při vykonávání služby bez své vlastní viny, má nárok na výslužné ve výši posledního adjuta nebo remunerace. Po smrti zatímního profesora (suplujícího profesora) mají pozůstalí ve zvláště pozoruhodných případech nárok na zaopatřovací požitky podle ustanovení platných pro IX. hodnostní třídu.

Všichni zatímní profesoři (suplující profesoři) státních škol středních i obchodních, čítajíc k nim také ty, kteří od 1. července 1918 byli jmenováni skutečnými učiteli, obdrží výpomoc jednou pro vždy, a to ti, kteří slouží méně než dvě léta, 600 K, více než dvě léta a méně než čtyři léta, 800 K, více než čtyři léta, 1000 K; kromě toho dostanou na manželku a každé nezaopatřené dítko po 200 K.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1919.

Provésti tento zákon se ukládá ministru školství a národní osvěty a ministru financí.