Rozhodovati spory o zaplacení náhrady za to, že někdo za války až do 28. října 1918 zaplatil hotově aneb směnou za předměty potřeby cenu přílišnou, přísluší, pokud vymáhaná náhrada nepřevyšuje 10.000 korun, výlučně lidovým soudům cenovým, jako soudům rozhodčím, které buďtež zřízeny při každém okresním soudu pro jeho obvod. Spory takové, před řádnými soudy zahájené, pokud řízení v I. stolici rozsudkem není skončeno, buďtež po vyhlášení tohoto zákona přerušeny a postoupeny lidovým soudům cenovým, jakmile zahájí činnost.

Ten, kdo získal předměty potřeby k dalšímu zcizení, jakož i ten, kdo proti svému původnímu úmyslu jich dále nezciziti, je dále zcizil, a při tom neměl buď vůbec ztráty anebo ztrátu z jiného důvodu než z toho, že zboží získal za přílišnou cenu, nemá nároku na náhradu přeplatku a nesmí se domáhati takovéto náhrady ani před těmito, ani před řádnými soudy.

Rozhodčí soud cenový skládá se z předsedy a jeho náhradníkův a ze 12 přísedících. Předsedou jest přednosta okresního soudu, náhradníky jeho jím ustanovení náměstkové ze samosoudců, při tom kterém soudu působících.

Přísedící jmenuje přednosta okresního soudu, a to tři z obchodníků a živnostníků, tři ze zemědělců, tři z dělníků a tři z osob s pevným platem; v obou posledních skupinách po jedné ženě, ve všech skupinách z osob, navržených odbornými neb, není-li jich, politickými organisacemi dotčené skupiny, jestliže tyto organisace kandidáty své navrhnou do týdne po vyzvání. Jestliže tak neučiní, jmenuje je přednosta okresního soudu podle vlastní znalosti okresu za svědomitého výběru vhodných osob.

Za přísedící buďtež vybrány osoby vynikající svou čestností a poctivostí, svým rozhledem a znalostí poměrů místních i osob, od nichž lze očekávati, že budou rozhodovati nestranně. Buďtež vybrány tak, aby byly rozděleny pokud možno po celém okresu, aby byly zastoupeny hospodářsky význačné a od sebe odlišné jeho části. Z jednoho závodu nesmí býti jmenováno přísedících více nežli jeden člen.

Přísedící lidového soudu cenového mohou býti odmítnuti a jsou vyloučeni z těchže důvodů, pro které lze odmítnouti nebo vyloučiti soudce (§ 19 a 20 i. n.).

Přednosta okresního soudu béře všechny přísedící do slibu, upozorniv je, že jsou veřejnými úředníky podle § 101, odst. 2. tr. z.

Žaloby, kterými jsou uplatňovány nároky, v § 1 uvedené, buďtež podány písemně ve dvojím vyhotovení aneb ústně do protokolu u lidového soudu cenového (soudu okresního), v jehož obvodu zdržuje se žalovaný. Nebydlí-li žalobce v témže okresu, může žádati, aby sepsána byla žaloba u okresního soudu jeho bydliště, který ji zašle příslušnému lidovému soudu cenovému.

Lidový soud cenový, v jehož obvodu jest ten, od něhož přeplatek se žádá, jest místně příslušný.

Žaloby o přeplatky, v § 1 uvedené, buďtež jak před lidovými soudy cenovými, tak před řádnými soudy podány do 6 neděl ode dne působnosti tohoto zákona, jinak nároky na náhradu propadají. Doba poštovní dopravy se do této lhůty nevčítá a stačí, když žaloba byla ve čtrnáctidenní lhůta sepsána do protokolu u soudu bydliště žalobcova.

O podaných žalobách nařídí předseda soudu rok k smírnému jednání na dobu, až uplyne lhůta k podání žalob (§ 4, odst. 1), a to podle jejich počtu, buď najednou nebo po větších skupinách. K smírnému jednání se přizvou všichni přísedící a předseda soudu rozdělí mezi ně jednání o smír. Pravidelně tvoří skupiny po dvou přísedících, jednoho ze spotřebitelů, druhého z výrobců neb obchodníků.

Bylo-li dosaženo smíru, ohlásí to přísedící, který smírné jednání vedl, předsedovi (aneb jeho náměstku) a sepíše se o smíru protokol pod dozorem předsedovým. Podepíší jej strany, přísedící, předseda a zapisovatel.

O žalobách, kde nebylo dosaženo smíru, nařídí předseda rok k ústnímu jednání.

Rozhodčí soud cenový rozhoduje o nárocích do 5000 K v senátech tříčlenných, složených z předsedy nebo jeho náměstka a dvou přísedících, z nichž jeden jest ze spotřebitelů, druhý z výrobců nebo obchodníků. Běží-li o nároky v hodnotě přes 5000 K, budiž složen soud z předsedy a čtyř přísedících, z nichž po dvou jsou z každé skupiny. Senáty složí předseda trvale na celou dobu, jednotlivé věci buďtež přiděleny senátům tak, aby v senáte zasedal z obchodníků nebo výrobců vždy člen (členové) ze skupiny žalovaného.

Řízení před lidovým soudem cenovým budiž provedeno podle obdoby civilního řízení sporného ve věcech nepatrných, jsou-li vyloučeny proti nálezu opravné prostředky, jinak podle obdoby řádného řízení civilního. O výši náhrady rozhodne soud podle volného uvážení všech okolností, rozhodných pro přiměřenost nároku (§ 273 civ. ř. s.). Lidový soud cenový rozhoduje prostou většinou hlasů rozhodčím nálezem. Nález budiž vyhotoven a stručně odůvodněn. Podepíší jej předseda a zapisovatel.

Proti nálezu rozhodčímu jest možno odvolati se ke sborovému soudu I. stolice jen tehdy, když vymáhaná náhrada převyšuje 1000 K.

Smír (§ 9) i nález rozhodčí jsou soudem vykonatelny (§ 1 ex. ř.).

Tvrdí-li ten, na němž se žádá, aby vrátil přeplatky, že sám draho koupil předmět potřeby a jej jen s přiměřeným ziskem dál zcizil, smí soud hleděti k této námitce jen tehdy, není-li tu důvodné podezření, že byla nákupem porušena ustanovení § 21 cís. nař. ze dne 24. března 1917, z. ř. č. 131, anebo že zcizení se stalo v řetězovém obchodě anebo s pletichami, zapověděnými v § 23 uvedeného nařízení. Uzná-li soud tuto námitku za přípustnou a byl-li předmět koupen nebo směněn od osob v tuzemsku bydlících, odročí k návrhu žalobcovu nebo žalovaného jednání k tomu konci, aby dodal opis žaloby s opisem protokolu o tvrzení žalovaného tomu, jejž žalovaný označil jako svého dodavatele. Když soud dodá tomuto dodavateli opis žaloby, tu ho zároveň uvědomí o příštím roku jednání, které také proti němu bylo ustanoveno, a poučí ho, že nárok žaloby směřuje také proti němu jako předchůdci žalovaného a že může býti proti němu při příštím roku vydán nález rozhodčí pro zmeškání, nedostaví-li se. Příští ústní jednání vede se proti žalovanému i jeho předchůdci a po skončeném jednání rozhodne soud o nároku žalobním, při čemž může podle stavu věci odsouditi buď žalovaného nebo jeho předchůdce nebo oba, každého k části nebo rukou společnou a nerozdílnou k celku. Nedostaví-li se přizvaný předchůdce, může proti němu býti vydán rozsudek pro zmeškání.

V protokole budiž pojmenování předchůdce žalovaným poznamenáno.

Řízení před lidovými soudy cenovými podléhá kolkovým poplatkům, odstupňovaným podle ceny předmětu sporného, podle zásad všeobecně platných pro soudní řízení.

O právu chudých platí ustanovení § 63 c. ř. s. a násl.

Přisouzená neb smírem smluvená náhrada budiž složena do 14 dnů u cenového soudu lidového.

Z ní připadá 10 % do úřední zálohy okresního soudu, 40 % odvede soud ministerstvu pro sociální péči na prospěch nemajetných dětí takových osob, jež ve válečné službě padly neb staly se nezpůsobilými k výdělku pro zranění neb onemocněné souvislé s jejich službou válečnou, nebo na prospěch jiné všeobecné péče sociální. Zbytek vydá soud žalobci. Ustanovení toto platí i pro ten případ, byl-li spor projednán sborovým soudem, protože šlo o sumu větší 10.000 K.

Přísedící lidového soudu cenového, nebydlí-li v místě soudu, mají nárok na náhradu cesty, za nocleh a stravu. Přísedící, kteří se živí mzdou denní nebo týdenní, obdrží náhradu ušlého výdělku z úřední zálohy okresního soudu, jakož i zemědělci, kteří se svými poměry výdělkovými těmto přísedícím rovnají. O výši její rozhodne předseda.

Kdo dopustil se do 28. října 1918 včetně činu proti §§ 19 a 20 císařského nařízení ze dne 24. března 1917, z. ř. č. 131, jakož i proti obdobným ustanovením císařského nařízení ze dne 21. srpna 1918, z. ř. č. 261, 7. srpna 1915, z. ř. č. 228, a 1. srpna 1914, z. ř. č. 194, stane se beztrestným, nebyl-li trest již vykonán, nejde-li o zločin a nebyl-li mu uložen ani trest na svobodě delší sedmi dnů, ani pokuta vyšší 1000 K, a to za těchto podmínek:

Splnění podmínek beztrestnosti zjistí soud z moci úřední; trestní řízení pro přestupek nebuď po dobu tohoto zjišťování prováděno dále, než nezbytně třeba ku zjištění důkazů.

Rozsudky vynesené pro přečin nebuďtež vykonány na tak dlouho, až splnění nebo zmaření podmínek beztrestnosti bude zjištěno.

Stal-li se kdo účastným amnestie dle těchto předpisů, nesmí býti trestán ani pro trestní čin proti předpisům, kterými zakázáno neb obmezeno zcizení předmětů potřeby, o jejichž předražení šlo, a nesmí býti trestán ani ten, kdo od něho předmětů těch nabyl.

Zákon tento nabývá účinnosti uplynutím sedmého dne po vyhlášení.

Ministrům spravedlnosti, vnitra, obchodu, zemědělství, financí, zásobování a sociální péče se ukládá, aby tento zákon provedli.