Započtení služebních let dle § 6, odst. 2. zákona o platech může býti přiznáno i těm, kdož v době působnosti zákona jsou již řádnými profesory.

Započtení to lze přiznati zejména v těch případech, kde profesor činný podle svého učebního příkazu jako mimořádný profesor po více než čtyři roky splnil všechny podmínky, aby mohl býti jmenován profesorem řádným, jmenování však z důvodů mimo jeho osobu ležících nenastalo. K časovému rozdílu kratšímu jednoho roku nebudiž zpravidla přihlíženo.

Návrh sboru profesorského na započtení těchto let uvede a bedlivě uváží všechny okolnosti, pro něž jmenovací návrh nebyl vyřízen anebo nebyl vůbec ani učiněn.

Místní přídavek odstupňovaný ve smyslu § 9 zákona dle drahotních poměrů sídla vysoké školy a dle počtu posluchačů stanoví se takto:

Sídla vysokých škol se zařazují dle drahotních poměrů do 4 tříd․

Ve I. třídě je Praha.

Ve II. třídě jsou místa s více než 80.000 obyvateli.

Ve III. třídě jsou místa s více než 40.000 obyvateli.

Ve IV. třídě jsou místa s méně než 40.000 obyvateli.

Místní přídavek na vysokých školách s méně než 600 posluchači činí v I. třídě 2400 K, ve II. tř. 2100 K, ve III. tř. 1800 a ve IV. tř. 1500 K.

Tento přídavek zvyšuje se při 600, 1200, 1800, 2400 a 3000 posluchačích vždy o 120 K, takže činí nejvýše v I. třídě 3000 K, ve II. třídě 2700 K, ve III. třídě 2400 K a ve IV. třídě 2100 K.

Výše jednotlivých přídavků je patrna z tabulky připojené k tomuto nařízení.

O počtu obyvatelstva rozhoduje poslední úřední sčítání.

O počtu posluchačů rozhoduje stav z 31. prosince běžícího školního roku. Počítati sluší posluchače řádné i mimořádné.

Změní-li se počet posluchačů způsobem rozhodujícím pro výši místního přídavku, podá o tom vysoká škola z úřední povinnosti zprávu ministerstvu školství a národní osvěty.

Místní přídavek se vyplácí současně s přídavkem aktivitním (§ 4 zákona).

Remunerace dle § 10 zákona přísluší profesorovi jako přednostovi ústavu, kliniky nebo polikliniky, jako řediteli semináře nebo prosemináře nebo za konání cvičení praktických v § 10 blíže označených. Koná-li týž profesor ve školním roce více cvičení praktických, nebudiž remunerace vyměřována za každé cvičení zvláště, leč by šlo o cvičení paralelní vedené bez pomoci zvláštního cvičitele (§ 10, odst. 2).

Remunerace tato se poskytuje za značné práce s funkcemi zmíněnými spojené. Při ústavech nezáleží na označení, nýbrž na skutečné povaze zařízení, jehož vedení vyžaduje zvláštní námahy. Není tedy ústavem zařízení, jež slouží v podstatě pouze účelům seminárním.

Remunerace se určí v každém jednotlivém případě dle ocenění výkonu. Za tím účelem podají sbory profesorské nejdéle do konce ledna, po případě do konce května běžícího semestru příslušné návrhy. Remunerace bude vyplacena v zákonných lhůtách na průkaz, že remunerovaný výkon se skutečně stal.

Koná-li profesor cvičení praktické v obou semestrech, bude ve lhůtách zákonných vyplacena vždy polovice remunerace.

Byl-li k vedení ústavu, kliniky nebo polikliniky, k řízení semináře nebo prosemináře nebo ke konání cvičení praktických na místě profesora ustanoven zástupce, nemá nároků na remuneraci dle § 10 zákona, lze mu však k návrhu profesorského sboru povoliti přiměřenou odměnu.

Za asistenty a konstruktéry ve smyslu § 12 zákona jest pokládati i ty, kdož byli ustanoveni dle § 2 nařízení ze dne 1. ledna 1897, z. ř. č. 9.

Návrhy sborů profesorských na započtení let ve smyslu § 12 buďte podrobně odůvodněny.

Místní přídavky na rok 1919 určí se dle počtu posluchačů koncem zimního semestru 1918/19. Za tento rok příslušejí částkou vypadající na dobu od 1. dubna

Remunerace za řízení seminářů a proseminářů a konání cvičení praktických ve smyslu § 10 zákona budou ve školním roce 1918/19 poskytnuty pouze za letní semestr 1919. Remunerace za vedení ústavů, klinik a poliklinik a funkční přídavky rektorů a děkanů příslušející za školní rok 1918/19 částkou vypadající na dobu od 1. dubna 1919.

Provedením tohoto nařízení pověřuje se ministr školství a národní osvěty a ministr financí.

Přehledná tabulka místních přídavků.