Pro povinnost srážeti daň jest lhostejno, jde-li o peníze přijaté k zúrokování v běžném účtě nebo o denní peníze, a zda se přijímají na určité lhůty nebo na výpověď; rovněž jest lhostejno, z jakého důvodu byly přijaty k zúrokování.

Daň z úroků splatných během kalendářního pololetí jest odvésti do 14 dnů po sestavení případné pololetní účetní závěrky, nejdéle však do 1. října běžného, pokud se týče do 1. dubna příštího roku.

Při těchto úrocích netřeba vyplňovati sloupec 2․ (procento zúročení) výkazů dle vzorce C vykonávacího nařízení III. k zákonu o osobních daních.

Podniky daň srážející a jich odbočky jsou povinny počínajíc 1. červencem 1919 vésti zvláštní zápisník dle přiloženého vzorce "O". Podnikům těm je volno, aby dle potřeby pojali do něho i jiné sloupce, způsobu jich účtování vyhovující. Z

ápisníkem musí býti vyúčtovány veškeré úroky z peněz k zúrokování přijatých, vyjímajíc úroky z cenných papírů podnikem vydaných a z pokladničních poukázek, dále ze vkladních kníže, ze zciz

ených směnek a úroky, uvedené v § 94. lit. c) zákona o osobních daních.

Nedovoluje se však, aby ve případech, kdy se komitent - byť i na jednom a témž účtě - jeví střídavě dlužníkem a věřitelem, odpočítávány (kompensovány) byly od úroky komitentovi k dobru připsaných úroky, jež má týž platiti za dobu, po kterou byl dlužníkem podniku daň srážejícího.

Zápisník lze vésti na volných listech; v případě tom jest třeba, aby listy ty (řádně kolkované) byly označeny běžnými čísly a po měsících svázány, při čemž listy týkající se téhož obchodního oddělení musí býti označeny určitou písmenou (A, B atd.).

Ku konci každého listu budiž uveden součet. Ze součtů vytvoří se na zvláštním listě měsíční přehled pro každé obchodní oddělení zvláště. Při uzávěře shrnou se pak měsíční výkazy ve výkaz celoroční, podávající tak souhrnný obraz o celém hospodaření.

Bez újmy ustanovení vyplývajícího z § 5, odst. 1. a 2. je ponecháno na vůli podniku daň srážejícího, aby zápisy do knih v cizí měně provedl ve zvláštním zápisníku.

Úroky v cizí měně buďtež však při každé uzávěrce konta přepočítány na tuzemskou měnu dle pevného kursu, který je v té době rozhodným dle ustanovení následujícího odstavce.

Ministerstvo financí ustanoví přepočítací kursy čtvrtletně, a to vždy za dobu od 1. ledna včetně do 31. března, od 1. dubna včetně do 30. června, od 1. července včetně do 30. září a od 1. října včetně do 31. prosince. Poprvé budou stanoveny přepočítací kursy za dobu od 6. června do 30. září 1919. Vodítkem pro stanovení čtvrtletních kursů jsou kursy platné prvního dne uvedených čtvrtletí.

Cizí měny, pro které ministerstvem financí kurs přepočítací nebyl sdělen, dlužno přepočítati v poměru (relaci) ku hospodářsky nejbližšímu kursu ministerstvem financí stanovenému.

Konečný součet sloupců 8 a 11 celoročního výkazu (§ 3, odst. 5.) musí odpovídati obnosu uvedenému ve sloupci 3. výkazu dle vzorce C vykonávacího nařízení III. k zákonu o osobních daních za celé obchodní období (§ 2 tohoto nařízení).

Konečné součty sloupců 7, 8 a 11 celoroční výkazu musí se rovnati debetní stránce konta úrokového z peněz přijatých k zúrokování (§ 3, odst. 2.) po srážce případného na této stránce jevícího se salda.

Dohlédací berní správa jest oprávněna se přesvědčiti ze zápisníku, zda příslušné zanášky ve výkazu dle vzorce C vykonávacího nařízení III. k zákonu o osobních daních, jsou správnými a odpovídají zákonu. Vyžaduje-li toho účel revise, lze nahlédnouti též i do ostatních pomůcek (hlavní kniha, salda kont). Potřebné nahlédnutí do uvedených zápisů provede se v obchodních místnostech podniku daň srážejícího.

Úroky, které byly přiznány na rok 1919 k daní důchodové, které však dle povahy jich podléhají nyní srážce dle § 133, odst. 2., č. 3 zákona o osobních daních, nebuďtež pojaty při uložení daně důchodové do základu daňového.

Pokud toto vykonávací nařízení neobsahuje odchylných ustanovení, platí předpisy vykonávacího nařízení III. k zákonu o osobních daních.