Nařízení ze dne 24. prosince 1893, č. 204 ř. z., o úpravě studia a státních zkoušek na fakultách věd právních a státních se mění takto:

§ 2 nařízení toho bude zníti:

Doba studijní trvá nejméně osm semestrů. Z toho připadají na první studijní oddíl před státní zkouškou historickoprávní tři semestry, na druhý oddíl studijní pět semestrů.

§ 3, odst. 1., nařízení bude zníti:

Semestr lze včítati do předepsané doby studijní jen, prokáže-li se v něm návštěva kolegií nejméně 20 hodin. V jednom semestru druhého oddílu studijního však stačí návštěva kolegií 12 hodin. Do předepsaného nejmenšího počtu hodin budou studujícím započítána také cvičení seminární.

§ 4 nařízení bude zníti:

V prvním studijním oddíle buďtež slyšeny přednášky o následujících předmětech (kolegiích obligátních) v uvedené zde nejmenší výměře týdenních hodin:

1. právo římské po 16 hodin rozdělených nejméně na dva semestry;

2. právo církevní po 6 hodin v jednom semestru nebo rozdělených na dva semestry;

3․ dějiny práva veřejného a soukromého ve střední Evropě po 8 hodin rozdělených na dva semestry. Přednáška tato budiž postupně vybudována a budiž v ní především přihlíženo k institucím, které mají obecný ráz evropský, a k osudům zemí českých;

4. dějiny práva v území republiky Československé po 6 hodin, z toho dějiny práva v zemích bývalé koruny české po 5 hodin, dějiny práva na Slovensku po 1 hodinu. Přednášku tuto lze poslouchati pouze na fakultě věd právních a státních;

5. jedna přednáška na fakultě filosofické z oboru filosofie po 4 hodiny v jednom semestru.

Určité pořadí pro návštěvu těchto přednášek není předepsáno.

§ 5 nařízení bude zníti:

V druhém studijním oddílu jsou obligátními přednášky o těchto předmětech v uvedené zde nejmenší výměře týdenních hodin a jsou podmínkou pro připuštění k judiciální a k státovědecké zkoušce státní:

1. československé právo soukromé po 18 hodin, rozdělených na dva semestry;

2. československé právo obchodní a směnečné, buď oddělené nebo v jednu přednášku spojené, po 7 hodin v jednom semestru nebo rozdělených na dva semestry,

3. československé civilní řízení soudní po 12 hodin, rozdělených má dva semestry;

4. československé právo trestní a řízení trestní po 10 hodin, rozdělených na dva semestry;

5. právo ústavní po 6 hodin v jednom semestru; při tom budiž v prvé řadě přihlíženo k československému právu ústavnímu;

6. nauka správní a československé práva správní po 6 hodin v jednom semestru;

7. nauka o národním hospodářství a národohospodářská politika buď rozdělené nebo v jednu přednášku spojené, po 10 hodin ve dvou semestrech;

8. finanční věda se zvláštním zřetelem k československému zákonodárství finančnímu, po 5 hodin v jednom semestru.

Určité pořadí pro návštěvu těchto přednášek není předepsáno.

Kolegia v tomto paragrafu vytčená nemohou před vykonáním státní zkoušky historickoprávní býti poslouchána způsobem včítatelným.

§ 6, odst. c) nařízení bude zníti:

c) o statistice po 4 hodiny.

§ 7, čís. 1, nařízení bude zníti:

1. úvod do věd právních a státních.

Poslední odstavec tohoto § 7 se zrušuje.

K § 8 nařízení budiž dodáno:

V případech zvláštního zřetele hodných (§ 4 posl. odstavec zákona ze dne 20. dubna 1873, č. 68 ř. z.) zůstavuje se profesorským sborům fakult věd právních a státních:

1. aby připouštěly studující k státní zkoušce historickoprávní, prominouce jim obligátních přednášek až do pěti hodin, předpokládajíc, že přednášky skutečně zapsané v prvním oddílu studijním dosahují zákonného minima 60 hodin týdenních a že není jiné závady;

2. aby povolovaly vydání absolutoria nebo připouštěly k státním zkouškám judiciální nebo státovědecké, konaným v 8. semestru, prominouce studujícím návštěvu obligátních přednášek až do 5 hodin, předpokládajíc, že přednášky skutečně zapsané v druhém oddílu studijním dosahují zákonného minima 92 hodin, a není jiné závady.

§ 9 nařízení bude zníti:

Profesorským sborům fakult věd právních a státních uděluje se právo včítati jeden nebo více semestrů, vykonaných v tuzemsku na některé jiné nežli na právnické a státovědecké fakultě, do zákonné doby studijní za jeden semestr pod tou podmínkou, že lze pokládati konané studium alespoň do jisté míry za přípravu k studiím právnickým. O večtení za více než jeden semestr rozhoduje ministerstvo školství a národní osvěty, vyslechnuvši o tom profesorský sbor fakulty věd právních a státních.

§ 10, odst. 3., nařízení bude zníti:

V každém případu musí nejméně jeden semestr před státní zkouškou historickoprávní a nejméně dva semestry po ní býti vykonány na některé tuzemské universitě.

11, odst. 1., nařízení bude zníti:

Státní zkouška historickoprávní koná se nejdříve v posledních čtyřech týdnech třetího semestru.

§ 12 nařízení bude zníti:

Předměty státní zkoušky historickoprávní jsou:

1. právo římské;

2. právo církevní;

3. dějiny práva veřejného a soukromého ve střední Evropě;

4. dějiny práva v území republiky Československé.

§ 13 nařízení bude zníti:

Předměty státní zkoušky judiciální jsou:

1. československé právo soukromé;

2. československé právo obchodní a směnečné;

3. československé civilní řízení soudní;

4. československé právo trestní a řízení trestní.

§ 14 nařízením bude zníti:

Předměty státní zkoušky státovědecké jsou:

1. právo ústavní;

2. nauka správní a československé právo správní;

3. nauka o národním hospodářství a národohospodářská politika;

4. finanční věda se zvláštním zřetelem k československému zákonodárství

finančnímu.

§ 18, odst. 2., nařízení bude zníti:

Jestliže by předseda byl zaneprázdněn, zastupuje jej místopředseda, a jestliže by pro komisi nebyl jmenován nižádný místopředseda nebo i kdyby on byl zaneprázdněn, zastupuje předsedu řádný profesor podle služebních let nejstarší, ke komisi jako člen náležející, předpokládajíc, že jest ještě v aktivitě.

§ 19 nařízení bude zníti:

Ke konání státní zkoušky historickoprávní budou stanoveny ročně tři lhůty, a to na počátku a na konci zimního semestru a na konci letního semestru. Státní zkoušky judiciální a státovědecké budou konány po celý rok.

§ 26, odst. 1. a 2., nařízení bude zníti:

Úspěch zkoušky buď usnesením zkušební komise označen známkou "dobře", "dostatečně" nebo "nedostatečně", při čemž známku "s vyznamenáním" z některého předmětu lze přiznati jen, když známka "dobře" jinak všemi hlasy byla schválena.

§ 27 nařízení bude zníti:

Co se týče opakování, platí toto ustanovení:

§ 31 nařízení bude zníti:

Podrobnější ustanovení o výkonu státních zkoušek a o úřadování komisí pro státní zkoušky jsou obsažená v instrukci ze dne 23. září 1896, č. 183 ř. z.

§ 32 nařízení bude zníti:

Nařízení toto působí od studijního roku 1919/20.

Studující, kteří počátkem tohoto studijního roku absolvovali nejméně dva semestry podle posavadních předpisů včítatelné, studující vojíni pak, kteří v době té absolvovali nejméně jeden víčtatelný semestr, mohou býti připuštěni k státní zkoušce historickoprávní i tenkráte, když vyhověli podmínkám podle posavadních ustanovení platných a budou moci konati tuto zkoušku z dosavadních předmětů zkušebních.

Vykonají-li tito studující před státní zkouškou historickoprávní čtyři nebo více semestrů, bude pro ně druhý oddíl studijní trvati pouze čtyři semestry.

Nesrovnalosti plynoucí z předchozího stavu při zkouškách státních budou řešeny sborem profesorským ve shodě s předsednictvem příslušné zkušební komise.

§ 33 nařízení bude zníti:

Nařízení toto provede ministr školství a národní osvěty.