§ 3, čís. 4, odst. 1., 2., 3. nařízení jsem dne 21. března 1919, čís. 60 Sb. z. a n., zní takto:
Ona ustanovení smluv (cukrovarských, svazových, agenčních, specielních a pod.), kterými přímo nebo nepřímo pěstitelé byli nuceni dodávati řepu výhradně jen do určitého cukrovaru, se ruší. Roztříděním obcí, resp. řepy, pověřena bude smíšená komise. Ministerstvo zemědělství se zmocňuje, aby po návrhu súčastněných korporací jmenovalo přiměřený počet členů této komise, a to polovici za průmysl cukrovarnický a polovici za pěstitele cukrovky. Komise tato bude přidělovati určitou plochu řepní jednotlivým cukrovarům nebo sdruženým skupinám cukrovarnickým s náležitým zřetelem k místním a dopravním poměrům. Při tom jest komise povinna bez ohledu na stávající državu řepní předsevzíti v jednotlivých případech takové rozdělení cukrovky mezi jednotlivé cukrovary neb skupiny cukrovarů, jímž může býti docíleno buď úspory sil potažních nebo dopravních prostředků železničních. Jinak má býti šetřeno té zásady, že dosavadní poměry řepní nesmějí býti ve prospěch cukrovaru jednoho na úkor cukrovaru druhého porušeny. Kdyby smíšená komise zamýšlela změniti dosavadní řepní državu některého cukrovaru, může k jednání o tom onen cukrovar a dotyčné pěstitele přibrati. Řepa vlastní a řepa vázaná stávajícími dlouholetými smlouvami před 1. zářím 1915 uzavřenými, jakož i stávající řepa akciová nepodléhá působnosti roztřiďovací komise.