Ustanovení čl. I. zákona ze dne 27. června 1919, čís. 372 Sb. z. a n., týká se soudních sluhů a podúředníků, kteří jsouce takovými zaměstnanci v den účinnosti zákona, t. j. dne 1. června 1919 vykonali do 31. prosince 1918 včetně alespoň s dobrých prospěchem buď

Ti, kteří vyhovujíce předpisům § 1 vykazují dne 1․ června 1919 ode dne výkonu poslední zkoušky, tedy zkoušky knihovní, zkoušky pro konceptní pomocníky, II. zkoušky kancelářské, nejméně 4, avšak méně než 10 let služby, jmenují se kancelisty XI. hodnostní třídy, nejméně 10 avšak méně než 17 let služby, jmenují se kancelářskými oficiály X. hodnostní třídy, nejméně 17 nebo více let služby, jmenují se vrchními kancelářskými oficiály IX. hodnostní třídy. Vykonal-li kdo více zkoušek v tomto paragrafu uvedených, počítati jest lhůtu od výkonu prvé zkoušky nárok dle § 1 zakládající. I bez ohledu na dobu, která uplynula od výkonu poslední zkoušky, jmenují se zaměstnanci v odstavci prvém uvedení, jichž celková služba činí dne 1. června 1919 nejméně 7 let - kancelisty XI. hodnostní třídy, nejméně 13 let - kancelářskými oficiály X. hodnostní třídy, více než 20 let - vrchními kancelářskými oficiály IX. hodnostní třídy, pokud tento způsob počítání jest pro ně výhodnějším než prvý, dle doby služební od poslední vykonané zkoušky. Zařadění do hodnostních tříd stane se dle § 47 služební pragmatiky dnem 1. června 1919 a to vždy do I. stupně platového jednotlivých hodnostních tříd. Týmž dnem počíná lhůta pro postup platový dle § 50 služební pragmatiky, i časový dle § 51 a násl. služební pragmatiky.

Službou ve smyslu § 2 rozuměti jest zpravidla jen onu službu do výslužby včítatelnou, kterou zaměstnanec v oboru ministerstva spravedlnosti ztrávil:

O včítání služby předchozí do výslužby rozhodují platné předpisy; ve smyslu jich jsou bezprostředně předcházejícími ony doby, které bez přerušení ztráveny byly v zaměstnáních v § 3 vytčených ve službě státní vůbec.

Výhody zákona z 27. června 1919, čís. 372 Sb. z. a n., vztahují se na soudní úředníky kancelářské, kteří vyhovujíce jinak podmínkám zákona tohoto byli od 28. října 1918 jmenováni kancelářskými úředníky XI. - IX. hodnostní třídy ze sluhů soudních a podúředníků.

Úředníci jmenovaní dle § 2 mohou žádati, aby byli ustanoveni na uprázdněná místa kancelářských úředníků, při prvém ustanovení náleží jim při stejné kvalifikaci přednost před žadateli o přeložení a dále přednost před žadateli legionáři. Nebudou-li tímto způsobem do 6 měsíců na místa kancelářských úředníků ustanoveni, stane se tak z moci úřední; v případě potřeby není lhůta tato závaznou.

O jmenování dle § 2 podati jest přihlášku, o přiznání výhod dle § 5 žádost, vesměs ve lhůtě 14denní; vyřízení náleží předsednictvům vrchních zemských soudů, pokud jde o osoby u nejvyššího soudu předsednictvu téhož. Ustanovení na služební místa úřednická řídí se platnými předpisy.

Nařízení nabývá platnosti dnem vyhlášení.