Vnitřní celní hranice jde od vtoku čunínského potoka do Moravy, styčného to bodu s vnitřní celní hranicí na Moravě, po levém břehu řeky Moravy až k železničnímu mostu přes řeku Moravu, protíná železniční trať Břeclava-Kúty a jde směrem jihovýchodním podél této tratě - vylučujíc ji z pohraničního pásma - k odbočce železniční tratě Kúty-Holič; pak jde směrem jižním podél železniční tratě, vylučujíc ji i nádraží Kúty z pohraničního pásma, až po severní konec stanice Burský Sv. Jur. Zde protíná trať a jde směrem jihovýchodním k bodu 195 (Březová Hora); odtud jde týmž směrem přes bod 158 (U Posvátné) kolem Huškova mlýna a dvorce Příčné, jež zabírá do pohraničního pásma, k mlýnu Šišolák, jejž zabírá do pohraničního pásma; zde obrací se směrem jihozápadním kolem dvorce Nivky (bod 173) a mlýna Pily (bod 161), jež zůstávají pohraničním pásmu, k železničnímu můstku přes Rudavku, protíná zde železniční trať, jde středem jižního ramene Rudavky k silničnímu mostu (bod 153); odtud jde směrem jižním po silnici Velké Leváry-Malacky až ke kapličce Sv. Antonína, kdež odbočuje na polní cestu do obce Kiripolce, jde po této cestě, zabírá obec Kiripolce do pohraničního pásma a jde k můstku přes kanál Malinu, odtud směrem východním podél kanálu až na silnici Malacky-Stupava; pak jde stále směrem jižním po východním okraji silnice až k bodu 176 (asi 4 km severně od Stupavy); od tohoto bodu jde směrem jihovýchodním kolem dvoru Karlova, zabírajíc jej do pohraničního pásma, k rozcestí silnice (asi 2 km východně od Stupavy), pak po silnici až ke kapličce asi 1 km před obcí Pajštún, pak směrem jižním kolem Mariánského údolí, jež zůstane v pohraničním pásmu, na vrch Sekilé (bod 383); zde obrací se směrem západním a jde přes Holý Vrch (bod 261) k bodu 181 na silnici z Bystrice; odtud jde po východním okraji silnice až k podjezdu pod železniční tratí a podél této ke stanici Lamač, kterou zabírá do pohraničního pásma, protíná na jižním konci stanice železniční trať a jde směrem jižním ke Karlovesskému potoku a tímto potokem k obci Karlova Ves, zabírá tuto do pohraničního pásma a jde přímo k Dunaji, po jehož levém břehu jde vylučujíc město Bratislavu z pohraničního pásma až k bodu naproti budově veslařského klubu, přechází v pravém úhlu na pravý břeh Dunaje, protíná silnici bratislavsko-vídeňskou kolem bratislavského parku k podjezdu železničnímu kolem hříště klubu Bratislava k lázním Ostende, překročuje Dunaj u ústí zimního přístavu a běží po levém břehu Dunaje až k bodu protilehlému na pravém břehu, kde Dunaj svým pravým břehem opouští území Československé republiky.

a) Politický okres skalický:

Brocké, Kúty;

b) politický okres malacký:

Dimburg, Gajáry, Jakubov, Kiripolce, Láb, Malé Leváry, Velké Leváry, Sekule, Svätý Ján Moravský, Štvrtok Plavecký (s vyloučením samot Tančibok a Kopča), Uherská Ves, Závody;

c) politický okres bratislavský:

Bystrica (s vyloučením dvora Františkova), Děvín, Děvínská Nová Ves, Dúbravka, Hochštetno, Karlova Ves, Mást, Mariánské Údolí, Petržalka, Stupava, Zohor.

Vyhláška tato nabývá účinnosti dnem 1. července 1924.