Zákon o volebním soudě ze dne 29. února 1920, č. 125 Sb. z. a n., doplní a změní se takto:
V § 1 v odst. 1. za slova „přísedících,“ vsune se „stejného počtu náhradníků“.
V § 2 odst. 1. bude zníti:
Přísedící a náhradníky volebního soudu volí poslanecká sněmovna na své volební období. Uplynulo-li volební období poslanecké sněmovny nebo byla-li rozpuštěna, zůstávají přísedící (náhradníci) v úřadě do té doby, až nová sněmovna zvolí nové přísedící (náhradníky).
Odst. 3. tamže bude zníti:
Nejméně čtyři přísedící a všichni náhradníci musí býti ze sídla soudu.
Za § 2 vsune se nový § 2 a) tohoto znění:
Náhradník volí se vždy za určitého přísedícího a nastupuje na jeho místo ve schůzi plenární nebo v senátě volebního soudu, jestliže onen přísedící přechodně nebo trvale nemůže vykonávati své funkce.
Jinak platí o náhradnících volených poslaneckou sněmovnou vše, co zákon tento stanoví o přísedících.
§ 3, posl. odst., bude zníti:
Ubude-li některý přísedící, povolá president na jeho místo náhradníka za něj zvoleného a požádá poslaneckou sněmovnu, aby zvolila nového náhradníka. V § 5, odst. 3., ve větě 1. odpadá v závorce citace § 13.
Do § 5, odst. 3., za větu prvou vsune se tato nová věta druhá:
Má-li se učiniti usnesení, které se odchyluje od právního názoru vysloveného v dřívějším usnesení volebního soudu, jest třeba, aby bylo přítomno alespoň o jednoho přísedícího (náhradníka) více, než bylo přítomno při tomto usnesení dřívějším - leč že bylo přítomno všech dvanáct přísedících (náhradníků) - a aby pro nové usnesení odevzdáno bylo alespoň o jeden hlas více, nežli pro usnesení dřívější, vždy však alespoň tři pětiny hlasů všech přítomných.
V § 6, odst. 1., za slova „stálí referenti“ vsune se „i votanti (§ 9, odst. 2.)“.
§ 8, odst. 1., doplní se takto:
5. | rozhoduje podle zákona ze dne 18. června 1924, č. 144 Sb. z. a n., o tom, zdali u určitého člena Národního shromáždění nastal případ neslučitelnosti. |
V § 9 v odst. 1. za slova „podle § 13,“ vsune se „o neslučitelnosti podle zákona ze dne 18. června 1924, č. 144 Sb. z. a n.“
Za odst. 1. tamže vsune se nový odst. 2. tohoto znění:
Má-li se rozhodnouti o ztrátě mandátu podle § 13, písm. b), nebo o neslučitelnosti podle zákona ze dne 18. června 1924, č. 144 Sb. z. a n., rozšíří se plenum přibráním čtyř votantů počítajíc v to stálého referenta. Votanty tyto i pořadí, ve kterém nastupují, určí vždy počátkem kalendářního roku president.
§ 13, v odst. 1. písm. b) místo „z důvodů nízkých a nečestných“ bude státi „z důvodů nízkých nebo nečestných“.
V odst. 2. tamže vynechá se konec od slov „a jest k němu vždy třeba“ a místo toho připojí se nový odst. 3. tohoto znění:
K platnosti rozhodnutí podle odst. 1., písm. b), jest třeba, aby byla přítomna nadpoloviční většina všech přísedících (náhradníků) a všichni votanti (§ 9, odst. 2.).
Za § 21 vsunou se tato nová ustanovení:
§ 21 a.
Dojde-li návrh předsednictva některé sněmovny podle §u 14 zákona ze dne 18. června 1924, č. 144 Sb. z. a n., provede volební soud z úřední moci potřebná šetření; zejména může si vyžádati prostřednictvím předsedy vlády podrobnější vysvětlení od vlády nebo od příslušného ministerstva nebo opatřiti si vyjádření zájmových nebo stavovských korporací neb organisací a pod.
Členovi Národního shromáždění, o kterého jde, budiž dána příležitost, aby se vyjádřil do lhůty soudem stanovené.
§ 21 b.
K rozhodnutí podle § 15 zákona ze dne 18. června 1924, č. 144 Sb. z. a n., vyžaduje se náležitostí uvedených v § 13, odst. 3.
Jednání podle §§ 14 a 15 uvedeného zákona má právo zúčastniti se předseda příslušné sněmovny a přibrati si nebo za sebe vyslati plnomocníka.
§ 21 c.
Volební soud může v nálezu podle § 15 zákona ze dne 18. června 1924, č. 144 Sb. z. a n., vysloviti, že částka, o kterou se člen Národního shromáždění obohatil, připadá ve prospěch chudinského fondu jeho domovské obce.
§ 21 d.
Náklady řízení podle §§ 21 a) a 21 b) nese stát.
Nález podle § 21 c) vykoná se exekucí soudní.
§ 21 e.
Pokud se týče projednávání tiskem, vztahuje se zákaz platný pro řízení trestní též na řízení volebního soudu o neslučitelnosti.