§ 1, odst. 2., zní nyní:

Vojenská služba válečná a čas zameškaný zaměstnancem pro nemoc nebo jinou důležitou překážku, pokud ji zaměstnanec sám nezpůsobil nebo nezavinil, nepřerušuje běh započitatelné doby pracovní nebo služební (jako na př. dočasné vysazení z práce nebo služby pro přechodný nedostatek zaměstnání, zejména po doručení výpovědi osobě hospodařící). Vojenská služba presenční, pokud spadá do posledních dvou let před poznámkou nebo dnem vyhlášky zamýšleného převzetí, nepřerušuje pracovního a služebního poměru podle předpisů tohoto nařízení, jestliže zaměstnanec znovu vykonával na velkém majetku pozemkovém zabraném státem práci nebo službu v době, kdy končí lhůta výpovědi dané osobě hospodařící na majetku tom, nebo kdy majetek ten státem skutečně byl převzat, nezapočítává se však do doby služební, rozhodné pro vyměření odbytného dle § 17.

§ 2, odst. 4., zní nyní:

Nárok zaměstnancův na zaopatření podle předpisů tohoto nařízení počíná dnem, kterým končí lhůta výpovědi daná pozemkovým úřadem osobě hospodařící podle náhradového zákona, a nebyla-li dána výpověď, dnem skutečného převzetí. V případech hodných zvláštního zřetele může pozemkový úřad přiznati zaopatření podle odst. 1., č. 1. a 3., dědicům zaměstnance, zemřelého po dni rozhodném pro počátek nároku zaměstnancova. Zaměstnanec, jenž byl již jednou zaopatřen podle předpisů tohoto nařízení, nemůže více uplatňovati nárok na zaopatření, leč že byl zaopatřen zaměstnáním na zabrané půdě nebo na nemovitostech ze záběru propuštěných (§ 16).

§ 5 doplňuje se tímto ustanovením:

Manželé žijící ve společné domácnosti jsou zaopatřeni jednotným přídělem půdy vždy společně.

§ 7 zní nyní:

Zaměstnancům, jimž se dostalo jednotlivě přídělu nemovitostí dle způsobů označených v § 4, č. 1. až 3., poskytne pozemkový úřad z kolonisačního fondu zároveň příspěvek až do poloviny odbytného, jež by jim příslušelo, kdyby na místě přídělu nemovitostí rozhodl pozemkový úřad pro odškodnění odbytným, dosahuje-li příděl zemědělské půdy aspoň výměry: a) v oblasti řepařské dělníkům 3 ha, zřízencům 5 ha, b) v oblasti obilnářské a obilnářsko-bramborářské dělníkům 4 ha, zřízencům 6 ha, c) v oblasti bramborářské a bramborářsko-pícninářské dělníkům 5 ha, zřízencům 7 ha. V ostatních případech poskytne pozemkový úřad zaměstnancům zároveň s přídělem nemovitostí dvě třetiny odbytného. Běží-li o příděl nepatrné výměry, může pozemkový úřad poskytnouti zaměstnancům odbytné celé. Ve výjimečných případech může pozemkový úřad, přiděluje zaměstnanci zbytkový statek nebo větší zemědělský podnik (§ 4, č. 4.), poskytnouti mu zároveň až dvě třetiny odbytného, přihlížeje k vlastnostem zbytkového statku nebo většího zemědělského podniku. Pozemkový úřad jest oprávněn použíti příspěvku (odbytného) k zaplacení přídělové ceny.

Dostane-li se zaměstnanci zaopatřenému odškodněním na penězích do jednoho roku poté přídělu zbytkového statku nebo většího zemědělského podniku (§ 4, č. 4.), jest povinen vrátiti fondu kolonisačnímu polovinu přijatého odškodnění bez úroků.

Sdružení zaměstnanců, jemuž se dostalo přídělu nemovitostí, poskytne pozemkový úřad příspěvek ve výši souhrnu příspěvků, jichž by se dostalo zaměstnancům (členům sdružení) podle odst. 1., věty druhé. Příspěvek sdružení poskytnutý jest nevypověditelným, avšak zúročitelným vkladem členů sdružení, majících nárok na příspěvek podle odst. 1. Pozemkový úřad jest oprávněn použíti příspěvku poskytnutého sdružení k zaplacení pachtovného, přídělové ceny nebo ke složení pachtovní kauce.

Sdružení zaměstnanců, jemuž dostalo se přídělu nemovitostí, poskytne pozemkový úřad k odůvodněné žádosti provozovací úvěr v hotovosti z kolonisačního fondu až do 75 % skutečné potřeby provozovacího úvěru, pokud stačí prostředky kolonisačního fondu. Z úvěru takto poskytnutého platí sdružení úroky podle stanov fondu kolonisačního.

§ 15 pozměňuje se tak, že na místě slov „do šesti měsíců“ a „před uplynutím šestiměsíční lhůty“ vkládají se slova: „do tří měsíců“ a „před uplynutím tříměsíční lhůty“.

§ 16, odst. 1., doplňuje se ustanovením (větou druhou): Stejně odškodní pozemkový úřad zaměstnance, jimž zprostředkoval, přikázal nebo opatřil zaměstnání na zabrané půdě nebo na nemovitostech ze záboru propuštěných, jestliže zaměstnanec bez své viny pozbude práce nebo služby, skutečnost tuto pozemkovému úřadu řádně osvědčí, nejpozději do 30 dnů po rozvázání pracovního nebo služebního poměru svůj nárok na zaopatření pozemkovému úřadu ohlásí, a příslušel-li mu nárok na odbytné vůči zaměstnavateli z důvodu rozvázání pracovního nebo služebního poměru, tento nárok pozemkovému úřadu řádně postoupí.

§ 17 mění se a doplňuje:

Odst. 2. doplňuje se ustanovením:

Za nezaopatřené považují se i děti do 18 roků, jsou-li bez viny výživou odvislé na zaměstnanci. Pokud běží o rodinné poměry zaměstnancovy, rozhoduje pro výpočet odbytného stav v době, kdy počíná nárok (§ 2, odst. 4.).

Odst. 3. na konci doplňuje se slovy: „...... nebo jen praktického odborného vzdělání“,

Odst. 4., č. 1., věta druhá, zní nyní:

Odbytné úředníka, jenž jest hlavou rodiny nebo jediným živitelem výdělku neschopných příbuzných v linii přímé, v linii pobočné do druhého stupně, zvyšuje se o 20 %, a připadá-li naň péče o nezaopatřené děti, o dalších 5 % na každé nezaopatřené dítě.

Odst. 4., č. 2., zní nyní:

Odst. 4., č. 3., lit. b), doplňuje se tímto ustanovením:

Je-li manželka také výdělečně činna na zabraném majetku, avšak méně než 150 dní v roce, zvyšuje se odbytné dělníka rovněž o 20 %;

V § 18, věta první, vsunují se za slovo „odbytným“ slova „nebo byli zaopatřeni podle § 2, odst. 1., č. 4.“ a na místě slov „nejdéle do šesti měsíců“ vkládají se slova „nejdéle do tří měsíců“.

V § 21, odst. 1., věta první, vypouštějí se slova „a zřízenci“ a odst. 1. doplňuje se tímto ustanovením: Do služební doby lze započítati pouze ta léta, ve kterých byl dělník zaměstnán na zabraném majetku nejméně 150 dní v roce.

Na místě odst. 2. vkládají se tyto předpisy:

Zaměstnancům invalidním nebo starším 60 roků, kteří v posledních dvou letech rozhodných pro přiznání nároku na odškodné nepracovali ani 150 dní v roce, ačkoliv v letech předchozích pracovali aspoň 150 dní v roce, může býti přiznán nárok na peněžité odškodnění, běží-li o případy hodné zvláštního zřetele.

Dostane-li se dělníku přídělu půdy ve výměře aspoň 50 % výměry jmenované v § 7, odst. 1., věta první, poskytne mu pozemkový úřad zároveň příspěvek z kolonisačního fondu až do poloviny odškodnění příslušejícího zaměstnanci podle odst. 1. Byl-li zaměstnán průměrně více jak 200 dní, poskytne mu pozemkový úřad dvě třetiny odškodnění. Dostane-li se dělníku, majícímu nárok na odškodnění dle odst. 1., přídělu půdy ve výměře nedosahující 50 % výměry jmenované v § 7, odst. 1., věta první, poskytne mu pozemkový úřad zároveň příspěvek z kolonisačního fondu až do výše odškodnění dle odst. 1. Pozemkový úřad jest oprávněn použíti příspěvku (odškodnění) k zaplacení přídělové ceny.

Předpisy § 7, odst. 2. a 3., platí obdobně pro sdružení dělníků majících nárok na odškodnění podle odst. 1.

Do § 23 jako odstavec první vsunuje se toto ustanovení:

Pokud toto nařízení jinak neustanovuje, jest povinen zaměstnanec, žádající za zaopatření podle § 75 zákona náhradového a předpisů tohoto nařízení, ohlásiti svůj nárok pozemkovému úřadu nejpozději do dne skutečného převzetí zabraného majetku, na němž vykonával nebo ještě vykonává službu nebo práci. Nemohl-li zaměstnanec pro nepřekonatelnou překážku včasně nárok ohlásiti, jest povinen tak ihned učiniti a překážku osvědčiti, jakmile pominula. Pozemkový úřad nepřihlíží k nárokům, byly-li ohlášeny po uplynutí tří měsíců po dni skutečného převzetí zabraného majetku nebo po uplynutí 30 dnů po rozvázání poměru služebního nebo pracovního, nastalo-li teprve po skutečném převzetí zabraného majetku, a ohlášky nároku jako opožděné zamítne.

§ 24, odst. 2., zní nyní: Do rozhodnutí pozemkového úřadu přípustna jest stížnost k rozhodčí komisi (§ 25). Stížnost podati jest u rozhodčí komise ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení rozhodnutí.