Další podmínkou odškodnění jest, že čisté jmění vlastníka válečných půjček nepřevyšuje 25 000 Kč.
Při určení této hranice rozhoduje u osob, které podle zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku, jsou zásadně povinny dávkou z majetku, stav jmění, který byl vzat za základ pro vyměření dávky z majetku; osoby, které nejsou podrobeny dávce z majetku celým jměním nebo kterým přísluší nárok na osvobození od dávky z majetku, mají nárok na odškodnění pouze tenkráte, prokáží-li, že veškeré jejich jmění dávce podrobené počítajíc v to i jmění cizozemské, dávce v tuzemsku nepodléhající, nepřevyšuje 25.000 Kč. Válečné půjčky započítají se do jmění pro tento účel 30 % jmenovité hodnoty.
Osoby, které vůbec nejsou povinny dávkou z majetku, mají nárok na odškodnění, prokáží-li (§ 9, odstavec druhý), že veškeré jejich jmění v době složení válečných půjček k výměně za odškodňovací dluhopisy nepřevyšuje 25.000 Kč. Při vyšetření jmění takových osob jest obdobně použíti zásad zákona o dávce z majetku dotčených v odstavci druhém nehledíc k jiné rozhodné době.
Osoby osvobozené od dávky z majetku podle § 43 zákona o dávce z majetku mají nárok na odškodnění bez ohledu na výši jmění, z nich pak země, župy, okresy a obce se všemi fondy, ústavy a podniky, i když jsou tyto provozovány soukromohospodářsky.