Úplata může býti dána pouze původnímu věřiteli, leč by změna v osobě věřitelově byla nastala dědickou posloupností mezi osobami vyhovujícími podmínkám odstavce druhého nebo před účinností zákona převodem pohledávky na peněžní ústav, který poskytl úvěr k provedení dodávky, z níž pohledávka vznikla.
Další podmínkou převzetí pohledávky jest, že věřitel jest od 28. října 1918 státním příslušníkem československým a že bydlí od té doby nepřetržitě v tuzemsku. Je-li věřitelem osoba právnická, může jí býti dána úplata, jestliže má své sídlo v tuzemsku nepřetržitě od 28. října 1918 nebo jestliže je sem přenesla před 1. červencem 1924 podle zákonů ze dne 11. prosince 1919, čís. 12 Sb. z. a n. z r. 1920, neb ze dne 15. července 1919, čís. 417 Sb. z. a n., anebo jestliže za přenesení sídla před 1. červencem 1924 zažádala.
Společnostem obchodním, na které se nevztahují ustanovení druhé věty předchozího odstavce, může býti dána úplata, mají-li v tuzemsku své sídlo nepřetržitě od 28. října 1918 a pokud jsou zúčastněni na společnosti společníci vyhovující podmínkám prvé věty předešlého odstavce.