§ 7, odst. 1., zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 299 Sb. z. a n., o drahotních přídavcích k důchodům podle zákona o pensijním pojištění, zní:
Nositel pojištění uhradí přídavky vyplacené během správních let 1923 a 1924 rozvrhem na své členy zaměstnavatele v poměru prémií v těchto správních letech předepsaných, při čemž jest prémie předepsané u zemské úřadovny Všeobecného pensijního ústavu v Bratislavě, jak při stanovení rozvrhového procenta, tak při rozvrhu na jednotlivé zaměstnavatele, k této úřadovně příslušné, čítati pro rok 1923 pouze jednou pětinou, pro rok 1924 dvěma pětinami․ Procento úhrady jest zaokrouhliti na nejblíže vyšší čtvrtinu a případného přebytku použíti ve prospěch úhrady v příštím roce. Příspěvek podle těchto pravidel předepsaný jest splatný prvního dne měsíce následujícího po doručení výměru. Právo sraziti si poměrnou částkou tohoto příspěvku (§ 36 zákona o pensijním pojištění) zaměstnavateli nepřísluší.
§ 8, odst. 1., zní:
Zaměstnancům, kteří byli nebo jsou z pojistné povinnosti podle zákona o pensijním pojištění vyňati, majíce normální nároky pensijní, a jejich pozůstalým, dále důchodcům ústavů a zařízení podle §§ 4, 7 a 8 vládního nařízení ze dne 29. prosince 1921, č. 506 Sb. z. a n., kterým se upravuje pensijní pojištění železničních zaměstnanců, jsou nositelé jejich pensijního pojištění nebo zaopatření povinni poskytnouti k pensijním (zaopatřovacím) požitkům přídavky, pokud jinými předpisy nejsou stanoveny v míře vyšší, obdobně podle předchozích ustanovení, avšak s tou změnou, že přídavek jest vyměřiti podle § 2 100% důchodu a že nejvyšší částky podle § 3 jsou o polovinu vyšší. Náklad těchto přídavků uhradí příslušní zaměstnavatelé; u společenstevního pensijního ústavu podle § 4 vládního nařízení č. 506/1921 Sb. z. a n. platí obdobně všeobecná zásada § 7 zák. č. 299/1921 Sb. z. a n. ve znění tohoto nařízení.
