Prostředky povolené státním rozpočtem mohou býti požadovány jen podle skutečné potřeby. Každý poukazovací úřad jest povinen dbáti při tomto požadování největší úspornosti a pamatovati, že rozpočtové úvěry nejsou určeny k tomu, aby byly vždy vyčerpány, nýbrž že tvoří nejkrajnější hranici, až po kterou mohou býti učiněny výdaje v rozpočtovém roce na nezbytně nutné resortní potřeby.

Nezbytně nutné potřeby resortní jsou jednak potřeby, které jsou odůvodněny zákony, vládními nařízeními neb jinými právními tituly, jednak potřeby, kterých vyžaduje nerušený chod některého správního odvětví.

V případech odst. 2. čl. II finančního zákona budiž prokázáno v příslušném spise, že výdaj odpovídá skutečné potřebě a že nepřesahuje dvanáctiny povoleného celoročního úvěru.

V případech odst. 3. čl. II finančního zákona budiž rovněž prokázáno, že výdaj odpovídá skutečné potřebě. Převyšuje-li potřeba v jednotlivém případě pro správní rok 1926 peníz 50.000 Kč, budiž vždy vyžádán souhlas ministerstva financí již k činu, který by této potřebě mohl prejudikovat.

Byl-li již dán ministerstvem financí souhlas k celkové potřebě, není zapotřebí k výplatě případných částek schválené potřeby dalšího souhlasu ministerstva financí.

Bylo-li třeba vyžádati si souhlasu ministerstva financí, buďtež poznamenány den příslušného rozhodnutí tohoto ústředního úřadu a číslo jednací ve spisech a uvedeny v podrobných výkazech pro účetní závěrky, respektive v odůvodnění přílohy 6. závěrky.

Řádnými výdaji splatnými v delších než měsíčních lhůtách podle odst. 2. čl. II finančního zákona rozumějí se takové výdaje, které jsou splatny podle své povahy ve čtvrtletních, pololetních neb i ročních lhůtách, jako na př. nájemné neb pachtovné, úroky a splátky stavebních nákladů, státního dluhu a pod.

Tyto výdaje mohou se požadovati celou částkou, splatnou v určité lhůtě.

Nepoukáže-li se v některém měsíci celá dvanáctina řádného ročního úvěru, může býti použito zbytku v příštích měsících, je-li to nutno ke hrazení řádných výdajů.

Naopak bylo-li výjimečně v náročném měsíci poukázáno za souhlasu ministerstva financí více než dvanáctina, má býti vyrovnána v některém pozdějším měsíci ona částka, o kterou bylo poukázáno více; nejpozději musí se tak státi v posledním měsíci rozpočtového roku.

Opatření podle čl. III finančního zákona jest zcela výjimečné. Souhlas k němu může býti dán jen v mezích ustanovení tohoto článku, a jen je-li prokázána nutnost navrhovaného opatření (§ 1, odst. 2.).

Úhrada částek, o které nutno překročiti úvěr nejnižšího pododdělení státního rozpočtu, budiž zajištěna zpravidla především úsporami paragrafu, v jehož výdajích jest úvěr tohoto nejnižšího pododdělení obsažen, a není-li to možno, úsporami ve výdajích příslušného titulu nebo celé příslušné kapitoly. Nelze-li vůbec ani tímto způsobem krýti překročení, možno úhradu zajistiti teprve v rámci celkového státního rozpočtu.

Úvěrů, stanovených v nejnižších pododděleních státního rozpočtu připojeného k finančnímu zákonu, může býti především použito podle jejich určení a výše, jak jest uvedeno v dílčích rozpočtech příslušných kapitol. Bude-li toho nezbytně třeba, může býti k úhradě větší potřeby, přesahující rozpočtený úvěr některé položky dílčího rozpočtu, použito nevyčerpaných úvěrů jiné položky téhož pododdělení dílčího rozpočtu, a to v mezích připuštěných odst. 1. čl. II finančního zákona, t. j. v mezích příslušného pododdělení dílčího rozpočtu.

Řízení podle §u 7 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n., buď vždy zavedeno dříve, než se založí právní titul požadované potřeby.

Toto řízení budiž provedeno i tehdy, když má býti použito nevyčerpaných úvěrů mimořádných k úhradě výdajů řádných a naopak a nevyčerpaných zbytků v osobních úvěrech na úhradu věcných výdajů.

Důsledkem ustanovení čl. III jest, že úhrn úvěrů schválených ústavně finančním zákonem jest nejkrajnější mezí pro souhrn překročení jednotlivých rozpočtových položek, při čemž ovšem jest vždy nezbytným požadavkem, aby příslušné opatření bylo pro resortní účely nutným.

Není-li pro jakýkoliv požadavek rozpočtem povolených úvěrů a není-li také možná úhrada tohoto požadavku nevyčerpanými úvěry jiných položek schváleného rozpočtu, nelze povoliti prostředků ke hrazení takovýchto výdajů ani řízením podle § 7 zák. č. 175/1919 Sb. z. a n. V těchto případech musí býti vyžádáno svolení zákonodárných sborů, po případě Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny, při čemž též bude zajištěna úhrada těchto výdajů.

Úvěry na potřeby investiční hospodaří příslušné nejvyšší správní úřady, v jejichž kapitolách jsou tyto úvěry zařazeny, a to pokud jde o pozemní stavby, patřící do oboru působnosti ministerstva veřejných prací, v dohodě s tímto ministerstvem.

Nejvyšší správní úřady, jež poukazovaly dosud samy prostředky na potřeby investiční v oboru pozemních staveb z úvěrů jim ministerstvem veřejných prací přikázaných, budou nadále samy uvedenými úvěry hospodařiti a z nich poukazovati.

Ostatní nejvyšší správní úřady, jež samy tyto prostředky nepoukazovaly, přikáží, pokud by dohodou nebylo jinak stanoveno, po projednání a příslušném schválení stavby nebo akce potřebný úvěr na jednotlivou stavbu nebo akci ministerstvu veřejných prací. Toto bude pak v rámci přikázané částky přikazovati dále podle potřeby (postupu stavby) příslušné dílčí částky podřízeným poukazujícím úřadům. Jde-li o úvěry nejvyšších správních úřadů, z nichž dosud ministerstvo veřejných prací samo přímo poukazovalo, bude v rámci úvěru, který mu byl příslušným nejvyšším správním úřadem přikázán, i nadále samo poukazovati splatné částky.

Účetní závěrky budou sestavovati jen úřady poukazující.

Úřady poukazující budou měsíční zprávy o použití úvěrů ministerstvem veřejných prací jim přikázaných předkládati i nadále nejen ministerstvu veřejných prací, nýbrž i jednotlivým nejvyšším správním úřadům, jichž oboru se stavba nebo akce týká.

Poukazuje-li ministerstvo veřejných prací samo z úvěru, který mu byl přikázán jiným nejvyšším správním úřadem, bude měsíční zprávy uvedené v odst. 5. tohoto paragrafu zasílati též příslušnému nejvyššímu správnímu úřadu.

Ministerstvo veřejných prací zpraví o příkazech úvěrů v oboru pozemních staveb podřízených poukazujícím úřadům vždy i příslušný nejvyšší správní úřad.

Za použití povolených úvěrů výdajových podle odst. 1. čl. VIII finančního zákona se považuje zatížení úvěru rozpočtového roku výdajem včetně do 31. prosince 1926 poukázaným, bude-li platební rozkaz dodán k předpisu příslušné účtárně nejdéle do 5. ledna 1927, a provádí-li se výdaj pokladnou, této nejpozději do 10. ledna 1927.

Poukazy, v roce 1926 datované, došlé však účtárně neb pokladně po uplynutí těchto lhůt, jest vrátiti jako neplatné.

Potřebný souhlas ministerstva financí podle finančního zákona a souhlas nejvyššího účetního kontrolního úřadu podle čl. III finančního zákona dlužno si vyžádati před koncem roku 1926 a zavčas tak, aby předepsané řízení mohlo býti provedeno a úvěru použito ještě během roku 1926. Data souhlasu ministerstva financí a nejvyššího účetního kontrolního úřadu buďtež sdělována podřízeným poukazujícím úřadům a vykázána v odůvodnění k účetním dílčím závěrkám.

Aprobanti spisu jsou osobně zodpovědni za to, že bylo vyhověno ustanovením předcházejících paragrafů.

Správnost uvedených údajů přezkouší orgán obstarávající službu účetní neb finanční, dbaje při tom přísně platných účetních instrukcí pro zkoušení platebních poukazů, nebo referát rozpočtový; jsou-li údaje správné a možno-li tudíž podle finančního zákona rozpočtového úvěru, provede se poukaz.

Jinak uvede orgán obstarávající službu účetní nebo finanční ve spise příslušné námitky a vrátí jej poukazujícímu nebo rozpočtovému referentu k dalšímu jednání.

Nesouhlasí-li poukazující nebo rozpočtový referent s námitkami orgánu obstarávajícího službu účetní nebo finanční, jest přednosta podřízeného úřadu poukazovacího nebo poukazující referent (u ministerstva) povinen předložiti věc s odůvodněným vyjádřením svému nadřízenému ministerstvu nebo ministrovi k rozhodnutí.

Jednotlivým nejvyšším správním úřadům jest vyhrazeno, aby vydaly v dohodě s ministerstvem financí podrobnější předpisy v rámci tohoto nařízení, pokud toho vyžaduje jejich organisace.

Ministerstvo financí vydá, pokud toho bude třeba, v dohodě s nejvyšším účetním kontrolním úřadem a ostatními nejvyššími správními úřady podrobné předpisy o tom, aby byla zařízena řádné kontrola a evidence platebních poukazů jednotlivých poukazujících úřadů nebo evidence hospodaření rozpočtovými úvěry během správního roku.

Je-li potřebí sjednati podle finančního zákona předchozí souhlas ministerstva financí, budiž mu zaslána dvojmo stručná informace o každém jednotlivém případu; v této informaci buď prokázána nutnost a neodkladnost navrženého opatření.

Ministerstvo financí, vyžádajíc si, pokládá-li to za nutné, další objasnění, vyznačí na obou stejnopisech své rozhodnutí, podrží jeden stejnopis jako koncept, druhý vrátí.