Vyhláškou ze dne 11. března 1919 uveřejněnou v č. 69 Pražských Novin zmocnil ministr financí spořitelny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, aby přijímaly vklady na státní valutovou půjčku. Tato půjčka byla po čtyři léta vkladatelem nevypověditelna.
Pokud vklady na tuto půjčku nebyly dosud vypovězeny, vypovídá je státní správa na půl roku předem a budou vykladatelům splaceny 15. listopadu 1926 i s úroky do tohoto dne narostlými u spořitelen, resp. peněžních ústavů, kterými byla vystavena vkladní knížka. Od 15. listopadu 1926 přestává úročení těchto vkladů.
Aby bylo možno provésti výplatu kapitálu i s úroky včas, vybízejí se vkladatelé, o něž tu jde, aby do 15. července 1926 ve smyslu vyhlášky ze dne 11. března 1919 oznámili svému ústavu, který vystavil vkladní knížku, v jakých penězích výplatu požadují. Při tom lze žádati výplatu vkladů ve zlatě složených také v Kč.
Každý vkladatel, resp. majitel vkladu musí bezpodmínečně při výplatě předložiti buď originální vkladní knížku aneb soudní dekret o její amortisaci.