Žádost o doručení soudem (úřadem) druhého státu je řídit:

v republice Československé britským konzulem na ministerstvo spravedlnosti republiky Československé v Praze, v Anglii československým konzulem

v Londýně na předsedu Nejvyššího soudu v Anglii.

Žádost, jež má obsahovat označení soudu (úřadu), jemuž je žádost určena, pokud je znám, jakož i soudu (úřadu), od něhož doručovaný spis pochází, jména a postavení stran, adresu příjemcovu a povahu doručovaného spisu, je sepsat v řeči státní (oficielní) dožádaného státu․ Dožádaný soud (úřad) zašle konzulárnímu úřadu výkaz o provedeném doručení nebo mu oznámí důvody, které doručení byly na překážku.

Není-li soud (úřad), jemuž spis byl předán, příslušným, postoupí jej z úřední povinnosti příslušnému soudu (úřadu) vlastního státu.

Doručení provede příslušný soud (úřad) dožádaného státu. Tento soud (úřad) může se mimo případy uvedené v odst. (4) tohoto článku omezit na to, že předá doručovaný spis osobě, které je určen, je-li ochotna jej přijmout.

Je-li spis, jenž má být doručen, sepsán v řeči státní (oficielní) dožádaného státu, nebo opatřen překladem v této řeči, doručí jej dožádaný soud (úřad), bylo-li o to výslovně žádáno, způsobem, který je předepsán zákony platnými v jeho sídle pro doručování spisů stejného druhu, nebo ve formě zvláštní, nepříčí-li se ta těmže zákonným předpisům. Kde o to výslovně žádáno nebylo, pokusí se dožádaný soud (úřad) doručit spis způsobem zmíněným v odst. (3).

Správnost překladu zmíněného v předchozím odstavci je ověřit diplomatickým nebo konzulárním zástupcem dožadujícího státu nebo úředním či přísežným tlumočníkem jednoho z obou států.

Doručení lze odepřít jen tehdy, pokládá-li stát, na jehož území má být provedeno, že by bylo s to ohrozit jeho svrchovanost nebo bezpečí.

Průkaz o doručení bude podán vysvědčením soudu (úřadu) dožádaného státu, kterým bude zjištěno, že spis byl doručen a kdy a jakým způsobem se tak stalo.

Doručovaný spis třeba dodat dvojmo a průkaz o provedeném doručení je napsat na jedno z obou vyhotovení anebo jej k němu připojit.

diplomatickými nebo konzulárními zástupci dožadujícího státu, nebo

pokud se to nepříčí zákonodárství dožadujícího státu, advokátem (solicitorem) nebo notářem druhého státu, který bude k tomu ustanoven soudy (úřady) státu dožadujícího nebo stranou, k jejíž žádosti byl spis vydán, ať již všeobecně, ať pro jednotlivý případ.

Soud (úřad) jedné strany smluvní může, podle zákonných předpisů pro něj platných, obrátit se na příslušný soud (úřad) druhé strany smluvní se žádostí, aby v oboru vlastní příslušnosti důkaz provedl.

Dožádání je sepsat v řeči státní (oficielní) dožádaného státu nebo opatřit je překladem v této řeči, jehož správnost bude ověřena diplom, atickým nebo konzulárním zástupcem dožadujícího státu, nebo úředním či přísežným tlumočníkem jednoho z obou států. Není-li opatřeno takovým překladem, může tento, bylo-li o to požádáno, být pořízen státem dožádaným.

Dožádání o právní pomoc bude předáváno:

v republice Československé britským konzulem ministerstvu spravedlnosti republiky Československé v Praze,

v Anglii československým konzulem v Londýně předsedovi Nejvyššího soudu v Anglii.

Soud (úřad), na který bude řízeno dožádání o provedení důkazu, je povinen vyhovět mu a použít při tom, bude-li třeba, týchž donucovacích prostředků, jako kdyby vykonal dožádání soudů (úřadů) vlastního státu.

Konzulární úřad dožadujícího státu budiž, přeje-li si toho, zpraven o době a místě, kdy a kde bude žádaný výkon proveden tak, aby zúčastněné strany mohly být při tom přítomny.

Výkon žádané právní pomoci lze odmítnout pouze:

svrchovanost nebo bezpečí.

Není-li dožádaný soud (úřad) příslušným, postoupí z úřední povinnosti dožádání o právní pomoc příslušnému soudu (úřadu) vlastního státu.

Kdykoli nebude dožádaným soudem (úřadem) vyhověno žádosti o právní pomoc, oznámí to tento ihned konzulárnímu úřadu dožadujícího státu a uvede důvody, pro které výkon dožádání byl odmítnut, nebo pro které nebylo lze jej provést, nebo označí soud (úřad), jemuž bylo dožádání postoupeno.

Soud (úřad), prováděje žádanou právní pomoc, zachová, pokud jde o formu řízení, zákony vlastního státu.

Nicméně bude vyhovět žádosti dožadujícího soudu (úřadu), aby byla zachována zvláštní forma řízení, ačli takováto zvláštní forma neodporuje zákonům státu dožádaného.

Je dále přípustno, aby bez účasti soudů (úřadů) státu, v němž důkaz má být proveden, stalo se tak konzulárním zástupcem státu dožadujícího.

Zástupce státu uvedený v odstavci (1) je oprávněn obeslat strany nebo jiné osoby k svědeckému či znaleckému výslechu a vyzvat je k předložení listiny nebo k podání dokladů, a vzít strany, svědky nebo znalce do přísahy, nemůže však použít nijakých donucovacích prostředků.

Obsílky vydané podle odst. (2) je sepsat v řeči státní (oficielní) státu, kde důkaz má být proveden, nebo opatřit je překladem v této řeči, leč by obeslaný byl příslušníkem státu dožadujícího.

Důkaz může být proveden ve formě předepsané zákony státu, kde ho má být užito, a stranám přísluší právo dát se přitom zastupovat advokáty (barristry, solicitory) z tohoto státu.

Je rovněž přípustno požádat příslušný soud (úřad) dožádaného státu, aby sám dal provést důkaz konzulárním zástupcem dožadujícího státu.

V takovém případě učiní dožádaný soud (úřad) nutná opatření, aby zajistil, aby strany, svědkové nebo znalci se dostavili a aby byly předloženy listiny či doklady, a použije, bude-li toho třeba, též donucovacích prostředků, k nimž je oprávněn.

Konzulární zástupce uvedený v odstavci (1) může vzít strany, svědky či znalce do přísahy, jsou-li ochotni složit ji.

Ustanovení článku 10 odst. (4) platí rovněž pro případ, kdy důkazy budou prováděny dle tohoto článku.

Tato smlouva, jejíž československé a anglické znění jsou stejně autentická, nabude účinnosti tři měsíce po výměně ratifikačních listin a zůstane v platnosti po dobu tří let od doby, kdy se stala účinnou. Nebude-li účinnost smlouvy vypovězena jednou z Vysokých smluvních stran šest měsíců před uplynutím této lhůty, prodlouží se mlčky vždy o další pololetí, pokud nebude vypovězena jednou z Vysokých smluvních stran na 6 měsíců.

Tato smlouva se nevztahuje na Skotsko, ni na Severní Irsko, ani na dominie, kolonie, državy nebo chráněná území Jeho Britského Veličenstva; Jeho Britskému Veličenstvu přísluší však právo rozšířit kdykoli pouhým oznámením působnost této smlouvy na Skotsko, Severní Irsko, nebo některé z řečených dominií, kolonií, držav nebo chráněných území.

V oznámení tom budou označeny den, kdy toto rozšíření působnosti smlouvy stane se účinným, úřady, jimž bude předávat soudní a mimosoudní spisy a dožádání o právní pomoc, jakož i řeč, ve které je sepisovat sdělení, určená pro tato území, a překlady.

Obě Vysoké smluvní strany mohou po uplynutí tří let ode dne, kdy nabude působnosti rozšíření této smlouvy na Skotsko, Severní Irsko, nebo na některé z dominií, kolonií, držav nebo chráněných území Jeho Britského Veličenstva, vypovědět kdykoli působnost takového rozšíření smlouvy na šest měsíců.

Ustanovení právě uvedená o rozšíření účinnosti této smlouvy na Skotsko, Severní Irsko, nebo na některé dominie, kolonie, državy nebo chráněná území Jeho Britského Veličenstva platí také ohledně každého území, nad nímž byl Jeho Britským Veličenstvem přijat mandát od Společnosti Národů.

Čemuž na svědomí zplnomocněnci smlouvu podepsali a připojili svoje pečetě.

Dáno dvojmo v Londýně, dne jedenáctého listopadu 1924.