V dopravní službě poštovního a telegrafního ústavu jsou zaměstnáni jako přednostové poštovních úřadů III. třídy poštovní expedienti podléhající bezprostředně nadřízenému ředitelství pošt a telegrafů. Název "poštovní expedienti" jest služebním označením pro tyto zaměstnance.

Pro poštovní expedienti platí ustanovení části prvé a třetí tohoto nařízení; pokud se z něho jinak nepodává, platí ustanovení ta pro všechny poštovní expedienty bez rozdílu pohlaví.

Poštovní expedienti mohou býti ustanovení pouze na uprázdněná systemisovaná služební místa.

Služební místa se systemisují zřízením poštovních úřadů III. třídy a počet systemisovaných služebních míst jest dán počtem poštovních úřadů této třídy; u každého z těchto úřadů jest zřízeno jedno služební místo poštovního expedienta.

Ke zřízení poštovního úřadu III. třídy jest potřebí předchozího souhlasu ministerstva financí.

kdo má československé státní občanství,

kdo dovršil nejméně 20. rok věku,

kdo je ke službám, které má obstarávati, tělesně i duševně způsobilým, upotřebitelný a důvěryhodným,

kdo jest znalý státního jazyka tak, že jest s to, aby samostatně a i ve věci správně službu konal a se stranami jednal,

kdo má předběžné vzdělání, prokázané vysvědčením alespoň ze třetí, pokud jde o legionáře, ze druhé třídy občanské školy; výkon zkoušky z učiva označených tříd má stejný význam jako absolvování těchto tříd,

kdo se s úspěchem podrobil praksi a zkoušce expedientské.

Jen se svolením ministerstva pošt a telegrafů může býti za okolností hodných zvláštního zřetele ustanoven:

Nastane-li u poštovního expedienta již ustanoveného okolnost uvedená v prvém odstavci pod číslem 3, buď ředitelstvím pošt a telegrafů neprodleně zřízeno, čeho by snad bylo třeba v zájmu služby.

Služební poměr poštovních expedientů spočívá na služební smlouvě, kterou s nimi písemně sjednává ředitelství pošt a telegrafů jménem poštovní a telegrafní správy. Smlouva musí vyhovovati ustanovením obsaženým v části prvé a třetí tohoto nařízení a nesmí obsahovati ujednání, která by se jim příčila. Podpisem smlouvy se podrobuje poštovní expedient všem těmto ustanovením a stává se také propůjčení služebního místa účinným.

Ve služební smlouvě sluší výslovně uvésti služební místo, které se propůjčuje, služební označení s ním spojené, den, kterého má poštovní expedient na tomto místě nastoupiti službu, dále den, kterým mu podle § 19 přísluší služební plat, pak poukaz na invalidní a starobní pojištění (§ 38) a konečně pro případ sporů ze služební smlouvy vzniklých dohodu o příslušnosti soudu v sídle finanční prokuratury, která je povolána v tom kterém případě poštovní správu zastupovati. Co do ostatního obsahu služebního poměru postačí ve smlouvě dovolati se ustanovení části prvé a třetí tohoto nařízení; pouze mají-li poštovnímu expedientu ze služebního poměru vzniknouti nějaké zvláštní povinnosti tomuto nařízení se nepříčící, jest nutno je ve služební smlouvě výslovně uvésti.

Nenastoupí-li poštovní expedient ve stanovený den službu, pozbývá ustanovení účinnosti, leč by mu ředitelství pošt a telegrafů průtah do 15 dnů dostatečně ospravedlněný prominulo.

Služební smlouva se vyhotoví ve dvou stejnopisech, z nichž jeden se odevzdá poštovnímu expedientu, druhý se uschová u ředitelství pošt a telegrafů.

Poštovní expedient vykoná před nastoupením služby do rukou přednosty ředitelství pošt a telegrafů neb úředníka jím k tomu ustanoveného služební přísahu tohoto znění:

"Přísahám a slibuji na svou čest a svědomí, že Československé republice budu vždy věren a její vlády poslušen, že budu veškery zákony zachovávati, všechny své služební povinnosti podle platných zákonů a nařízení vykonávati pilně, svědomitě a nestranně, úředního tajemství neprozradím, příkazů svých přestavených budu poslušen a ve všem svém jednání jen prospěchu státu a zájmu služby budu dbáti."

Tato služební přísaha se vykonává tím způsobem, že přísahající bez ohledu na to, jakého je náboženského vyznání, znění přísahy mu předčítané opakuje a poté podá ruku tomu, kdo ho bere do přísahy.

Po vykonání přísahy podepíše přísahající zápis o přísaze datem opatřený. Výkon přísahy s uvedením dne se úředně ověří ve služební smlouvě.

Přísahy nekonají poštovní expedienti, kteří již vykonali stejnou přísahu orgánům Československé republiky a do té doby nepřetržitě státu slouží.

Ředitelství pošt a telegrafů povede o každém poštovním expedientu služební výkaz, do něhož se zapisují veškerá osobní data důležitá pro služební a platové poměry.

Poštovní expedient jest povinen ohlásiti tato data ihned po nastoupení služby a oznamovati všechny změny, pokud nespočívají na úředních opatřeních.

Poštovní expedienti jsou povinni práce, kterých služba jim přikázaná vyžaduje, konati věrně, pilně, poctivě a nestranně podle nejlepšího vědomí a svědomí a při tom dbáti platných předpisů, jakož i zvláštních pokynů daných ředitelstvím pošt a telegrafů pro úřad, u kterého jsou ustanoveni.

Poštovní expedienti jsou zavázání zachovati mlčelivost o služebních věcech vůči každému, jemuž nejsou povinni je služebně sděliti, pokud nebyli pro určitý případ této povinnosti zproštěni; povinnost mlčelivosti o věcech úředních trvá nezměněně i ve výslužbě (provisi) nebo po zrušení služebního poměru․

Poštovní expedienti jsou povinni svým nadřízeným poslušností a úctou a chovati se jak ve služebním styku, tak i ve styku se stranami zdvořile; přísně jest zakázáno, aby přijímali od stran vzhledem ke svým služebním výkonům dary nebo jiné výhody nebo si je dali slíbiti.

Poštovním expedientům jest se ve službě i mimo službu vystříhati všeho, co by mohlo býti na újmu jejich důvěryhodnosti a stavovské vážnosti, musí se také mimo službu chovati slušně a čestně a zdražovati se každého zaměstnání, kterým by jejich služba, jejich důvěryhodnost nebo vážnost úřadu mohla trpěti; každé zaměstnání musí ohlásiti ředitelství pošt a telegrafů.

Poštovním expedientům jest zapověděna účast ve spolku, příčila-li by se pro snahy nebo pro způsob činnosti spolku jejich služebním povinnostem. Rovněž jest jim zakázáno zúčastniti se sdružení, jejichž účelem jest rušiti, zdržovati nebo zastaviti úřadování nebo službu. Nesmějí také náležeti k cizozemské společnosti sledující politické účely.

Poštovní expedienti jsou povinni veškerá svá podání ve služebních nebo služebního poměru se týkajících osobních věcech činiti služební cestou. Stížnosti do služebních nařízení nadřízených nemají odkladného účinku.

Poštovní expedient v dočasné výslužbě (provisi) jest povinen, stane-li se zase ke službě způsobilým, nastoupiti k úřednímu vyzvání v určené lhůtě opět službu, při čemž se mu vyměří služební plat podle ustanovení §§ 17 a 18; nevyhoví-li tomuto vyzvání, zanikají veškeré nároky jeho i jeho příslušníků plynoucí z invalidního a starobního pojištění (§ 38).

Poštovní expedient jest povinen zastávati službu osobně a nesmí se, vyjímajíc případy uvedené v tomto nařízení, beze zvláštního povolení ředitelství pošt a telegrafů vzdáliti z úřadu.

Je-li poštovnímu expedientu nějakou okolností zabráněno konati službu osobně, smí její výkon svěřiti na svoje útraty a za svého ručení jen takovým osobám, jejichž poctivost a způsobilost k vedení úřadu je náležitě osvědčena.

Potrvá-li překážka zabraňující poštovnímu expedientu obstarávati službu osobně déle tří dnů, musí ustanovení zástupce schváliti ředitelství pošt a telegrafů, které může, byvší o věci včas zpraveno, vzhledem k potřebě služby naříditi, aby poštovní expedient pověřil na svoje útraty a nebezpečí obstaráváním služby zástupce odborně zkoušeného.

K žádosti zaneprázdněného poštovního expedienta může opatřiti zástupce ředitelství pošt a telegrafů samo, projeví-li poštovní expedient souhlas s tím, že se tak děje na jeho útraty a nebezpečí.

Výlohy vzniklé zastoupením ve smyslu odstavců 2 až 4 hradí v plném rozsahu zaneprázdněný poštovní expedient, jemuž přísluší jeho služební plat nezměněně dále. Jde-li však o služební nepřítomnost způsobenou okolnostmi poštovním expedientem nezaviněnými (na př. pro závažné události rodinné), může ředitelství pošt a telegrafů, nepřesahuje-li nepřítomnost ve službě 7 dní, poštovnímu expedientu k jeho žádosti, zaslouží-li zvláštního zřetele, náhradu výloh vzniklých zastoupením zcela nebo z části prominouti, pokud se týče ji převzíti. Pro přiznání vyšší úlevy jest třeba schválení ministerstva pošt a telegrafů.

Poštovní expedienti ručí za statek mu svěřený a za každou škodu jeho zaviněním poštovní správě způsobenou.

Stejně ručí i za zástupce, jejž si opatřil sám nebo jejž mu k jeho žádosti opatřilo ředitelství pošt a telegrafů. Rozsah tohoto ručení jest dán všeobecnými normami občanského práva.

Náhrady stanoveny budou pořadem služebním.

Poštovním expedientům přísluší, pokud to služba připustí, v každém roce dovolená, a to poštovním expedientům s celkovou služební dobou kratší 15 roků ve výměře osmi dnů, poštovním expedientům s delší než 15letou služební dobou ve výměře čtrnácti dnů.

Po dobu dovolené náleží poštovním expedientům služební plat.

Dovolenou povoluje k žádosti ředitelství pošt a telegrafů, jež také přiznává, pokud neustanoví na náklad poštovní správy zástupce samo, náhradu prokázaného nákladu vzniklého zastoupením, nejvýše však částkou rovnající se služebnímu platu poštovního expedienta bez výchovného.

Úřadovné a výchovné poštovních expedientů se řídí podle posledního zařadění poštovního úřadu a vyměřuje se podle této stupnice:

Poštovním expedientům u poštovních úřadů s telegrafní (telefonní) službou přísluší na místo služebního platu stanoveného pro stupeň, do něhož jest úřad zařaděn, služební plat podle stupně nejblíže vyššího. U poštovního úřadu III. třídy zařaděného do stupně 1a s telegrafní (telefonní) službou se zvyšuje úřadovné o 900 Kč ročně.

Výchovné přísluší s obmezeními níže uvedenými na vlastní, nevlastní neb adoptované děti, které jsou nezaopatřeny a mají československé státní občanství. O tom, které děti se pokládají za nezaopatřené, platí obdobná ustanovení platná pro státní pragmatikální zaměstnance.

Na děti starší osmnácti roků přísluší výchovné jen:

Na děti, které se zdržují v cizině nebo tam navštěvují školu, výchovné nepřísluší. Výjimky může povoliti v odůvodněných případech ministerstvo pošt a telegrafů v dohodě s ministerstvem financí.

Na děti, které nežijí ve společné domácnosti s otcem, přísluší otci výchovné v plné výměře jen tehdy, přispívá-li na jejich výživu alespoň částkou, rovnající se částce stanoveného výchovného, jinak pouze částkou, kterou skutečně přispívá na jejich výživu. Na nemanželské dítě přísluší výchovné otci teprve od doby, kdy mu bylo dítě s jeho svolením v matrice připsáno. Na děti nevlastní neb adoptované přísluší výchovné jen, není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

Za podmínek předchozích odstavců přísluší výchovné též na schovance, pokud schovanecký poměr byl založen smlouvou uzavřenou před poručenským soudem (úřadem), není-li za výživu (výchovu) smluvena nebo placena žádná náhrada a není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

Nárok na výchovné, jakož i každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo na výši výchovného, musí oprávněný včas ohlásiti a případně podmínky nároku prokázati. Nesprávná udání jsou trestna podle všeobecných předpisů trestních a předpisů tohoto nařízení bez újmy následků podle posledního odstavce § 40.

Poštovním expedientkám nárok na výchovné nepřísluší. Ministerstvo pošt a telegrafů může v dohodě s ministerstvem financí v případech hodných zvláštního zřetele povoliti přiměřený příspěvek až do výše výchovného poštovní expedientce na její nezaopatřené vlastní děti, které jsou prokazatelně zcela na ni ve výživě odkázány, není-li jiné osoby k výživě povinné a schopné.

Služební plat přísluší při ustanovení ode dne nastoupení služby, pokud není smlouvou jinak stanoveno.

Při zavedení telegrafní (telefonní) služby přísluší nový služební plat ode dne, kterým tato služba byla zavedena.

Při přeřadění poštovního úřadu do jiného stupně III. třídy přísluší služební plat podle nového zařazení úřadu ode dne účinnosti tohoto opatření.

Při změně výchovného obdrží poštovní expedient nový plat prvním dnem měsíce, který bezprostředně následuje po okolnosti změnu přivodivší. Při zvýšení výchovného přísluší nové výchovné, nastala-li okolnost zakládající nárok na jeho zvýšení prvního dne v měsíci, již tímto dnem.

Při úmrtí se zastaví služební plat dnem úmrtí, při jiném rozvázání služebního poměru dnem, kterým poštovní expedient z tohoto poměru skutečně vystoupil nebo kterým byl služební poměr rozvázán.

Služební plat poštovních expedientů se vyplácí v měsíčních lhůtách pozadu splatných posledního dne každého měsíce; přísluší-li jen za část měsíce, vyplatí se za každý den jednou třicetinou měsíční částky.

Pojistné podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb. z. a n., se vyměří ze služebního platu, přídavků na děti a doplňovacího přídavku ženatých (§§ 93 a 94). Měsíční částka příspěvku připadající na poštovního expedienta se zaokrouhlí, pokud není vyjádřena v korunách bez haléřů, na nejblíže nižší částku v korunách, přesahuje-li tuto částku nejvýše o 50 haléřů, jinak na nejblíže vyšší částku v korunách. Poštovní správa hradí stejnou částku pojistného.

Není-li roční částka daně z příjmu připadající na služební příjem vyjádřena v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelna dvanácti, sníží se na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

Poštovní expedienti jsou osvobozeni od povinnosti platiti taxy a poplatky z propůjčeného služebního místa a kolkové poplatky z kvitancí na předem stanovené stálé služební příjmy.

Poštovní expedienti jsou povinni platiti ze svého daň z příjmu, připadající na jejich služební příjmy.

náhrady ze služebního poměru (§ 13),

na poštovního expedienta připadající částky příspěvků na invalidní a starobní zaopatření (§ 38),

pojistné podle § 20, odst. 2,

peněžité pokuty (§ 37, odst. 2, číslo 3),

přeplatky na služebních příjmech,

splátky na zálohy na úřadovné (§ 25) v povolených měsíčních částkách.

Poštovní expedient jest povinen opatřiti pro poštovní úřad a jím spravovaný vhodnou místnost a zaříditi ji podle platných předpisů. O vhodnosti místnosti rozhoduje ředitelství pošt a telegrafů, jehož souhlasu je třeba i k případné změně.

Všechny úřední potřeby, kterých neposkytne poštovní správa, opatří poštovní expedient sám. Poštovní správou poskytnuté předměty zůstávají jejím majetkem, řádně se sepíší a při skončení služebního poměru poštovního expedienta vrátí.

Poštovnímu expedientu přísluší k úhradě nákladu vznikajícího mu podle odstavce 1 a 2 úřední paušál.

Výměru úředního paušálu stanoví zvláštní předpisy.

Poštovnímu expedientu, který skutečně ztrávil ve vlastnosti poštovního expedienta dobu alespoň pěti roků, může býti, ocitl-li se neštěstím nebo nemocí bez své viny v tísni, povolena bezúročná, nejdéle do dvou roků splatná záloha na úřadovné až do výše dvouměsíční jeho částky pod podmínkou, že při výpovědi nebo zrušení služebního poměru může býti nesplacená částka zálohy odečtena také od příspěvků k Provisnímu fondu poštovního a telegrafního ústavu, které případně mají býti vráceny.

Větší výhody při povolování záloh mohou býti poskytnuty jen se souhlasem ministerstva financí, kterému jest v těchto případech též zůstaveno stanoviti způsob a podmínky splácení jakož i potřebná zajišťovací opatření. Totéž platí, má-li býti záloha povolena též poštovnímu expedientu, který se ocitl bez své viny v tísni z jiného než v předchozím odstavci uvedeného důvodu nebo který ještě neztrávil ve vlastnosti poštovního expedienta alespoň pět roků.

Po dobu cvičení ve zbrani zůstává služební poměr poštovního expedienta zachován a vyplácí se mu služební plat nezměněně. Opatří-li si po dobu této nepřítomnosti ve službě zástupce sám, nahradí mu poštovní správa prokázaný náklad vzniklý zastoupením v rozsahu stanoveném v § 15, odst. 3. Vyšle-li však k žádosti poštovního expedienta zástupce ředitelství pošt a telegrafů, nese náklad zastoupení poštovní správa sama.

V případech naznačených v předcházejícím odstavci hradí poštovní správa výlohy zastoupení pouze do doby, kdy mohl poštovní expedient po skončeném vojenském cvičení nejdříve nastoupiti poštovní službu. Po této lhůtě nese případný náklad spojený se zastoupením poštovní expedient v plném rozsahu.

Nastala-li u poštovního expedienta služební překážka nemocí, úrazem nebo policejními zdravotními předpisy odůvodněná a řádně prokázaná, vyplácí se služební plat po dobu jejího trvání, nejdéle však po dobu jednoho roku. Opatří-li si poštovní expedient po dobu této své služební nepřítomnosti zástupce sám, hradí mu poštovní správa prokázané výlohy tímto zastoupením vzniklé v rozsahu stanoveném v § 15, odst. 3. Opatří-li mu k jeho žádosti zástupce ředitelství pošt a telegrafů, nese náklad zastoupení poštovní správa sama. V obou případech zastoupení hradí se však náklad zastoupení nejvýše po dobu jednoho roku.

Doba jednoho roku se počítá podle zásad platných pro nemocenské pojištění; onemocněl-li poštovní expedient, kterému byl poskytován služební plat podle předchozího odstavce, nejpozději do osmi týdnů poté, kdy uzdraviv se nastoupil službu, poznovu touže nemoci, jest toto onemocnění, pokud jest spojeno s neschopností k práci, považovati za pokračování onemocnění dřívějšího.

Nepřítomnost ve službě pro těhotenství nebo mateřství platí za odůvodněnou, a to až do tří měsíců obmykajících den porodu. Důvod takové nepřítomnosti musí poštovní expedientka bez vyzvání neprodleně ředitelství pošt a telegrafů; jest povinna, aby se na úřední vyzvání podrobila prohlídce úředním lékařem.

Za dny nepřítomnosti ve službě pro těhotenství nebo mateřství, pokud tato nepřítomnost nepřesahuje tří měsíců, přísluší poštovní expedientce 80 % úřadovného a případně příspěvku povoleného podle § 18, odst. 7.

O hrazení nákladu spojeného se zastoupením poštovní expedientky po dobu odůvodněné služební nepřítomnosti ve smyslu odstavce 1 platí obdobně ustanovení § 27, odst. 1. Přesahuje-li nepřítomnost poštovní expedientky ve službě z důvodu těhotenství nebo mateřství období naznačené v odstavci 1, nese náklady zastoupení za dobu přes toto období v plném rozsahu poštovní expedientka.

ztrátou československého státního občanství,

vzdáním se služby (§ 31),

výpovědí (§ 32),

nastoupením vojenské presenční služby, leč by si poštovní expedient se svolením ředitelství pošt a telegrafů na vlastní náklad a ručení po dobu tím způsobené nepřítomnosti ve službě vydržoval způsobilého zástupce,

zrušením pro neschopnost ke službě nebo jiné služební překážky (§ 33),

přestupem do jiného státního služebního poměru,

propuštěním (§ 34),

úmrtím.

Prohlášení, že poštovní expedient se vzdává služby, buď podáno písemně a jest k jeho účinnosti třeba, aby bylo úřadem přijato.

Prohlášení smí býti odmítnuto, je-li poštovní expedient ve vyšetřování podle § 34, odst. 5, nebo má-li peněžité závazky ze služebního poměru.

Vzdáním se služby zříká se poštovní expedient služebního označení, platů a všech jiných ze služebního poměru vznikajících práv pro sebe a své příslušníky.

Služební poměr poštovního expedienta může býti kteroukoli ze smluvních stran bez udání důvodů kdykoli vypověděn. Výpovědní lhůta činí půl roku.

Výpověď zaměstnavatelem buď omezena na případy, ve kterých podle jeho názoru důležitý služební zájem vyžaduje, aby byl služební poměr zrušen.

Poštovní expedienti, kteří byli uznáni vinnými zločinem nebo trestným činem spáchaným ze ziskuchtivosti nebo proti veřejné mravnosti nebo kteří byli pro jiný trestný čin soudem odsouzeni k trestu na svobodě alespoň šestiměsíčnímu, jsou dnem, kterým rozsudek nabyl moci práva, propuštěni.

Objeví-li se dodatečně, že poštovní expedient byl ustanoven na základě neplatných dokladů nebo nesprávných údajů nebo že podařilo se mu jinak dosíci služebního místa, ač nesplnil některou z předepsaných podmínek, aniž byl dispensován, může býti bez dalšího propuštěn, jakmile tato okolnost vyjde na jevo.

Propuštění může býti dále vysloveno pro hrubá porušení služebních povinností, jakož i pro takové skutky, pro něž se stane nehodným důvěry nebo pro něž jeho ponechání ve službě se nesrovnává se zájmy služebními nebo se zájmy úřadu.

Za těžké porušení služebních povinností pokládá se zejména, když se poštovní expedient protiví nebo je neposlušen ve službě, odepře konati službu, opomene povinnou úctu k představeným, přijme nebo vyžaduje dary nebo jiné výhody vzhledem ke svým služebním výkonům, je ve službě opilým, lehkovážně se zadlužuje, hrubě porušuje povinnosti úřední mlčelivosti.

Vznikne-li podezření takového činu, který by odůvodňoval propuštění poštovního expedienta podle ustanovení odstavců 2, 3 a 4, a je-li k přesnému zjištění činu třeba dalšího šetření, bezpečnost nebo vážnost úřadu nebo služební zájem však vyžadují, aby do výsledku šetření poštovní expedient služby nevykonával, budiž poštovní expedient dočasně zproštěn služby. Po dobu tohoto zatímního opatření zařídí ředitelství pošt a telegrafů na jeho nebezpečí administraci úřadu, jejíž náklad do poloviny svého služebního platu ponese poštovní expedient, nad to poštovní správa. Nebude-li podle výsledku šetření závady, aby poštovní expedient dále službu zastával, převezme poštovní správa celý náklad administrace na sebe zpětnou účinností ke dni zproštění služby.

Proti propuštění může poštovní expedient podati do 15 dnů stížnost k ministerstvu pošt a telegrafů; stížnost má, vyjímajíc případ propuštění podle odstavce 1, odkladný účinek. Po dobu jejího projednávání zavede ředitelství u úřadu, nestalo-li se tak již podle odstavce 5, administraci, jejíž náklad až do výše celého svého služebního platu nese poštovní expedient. Uzná-li ministerstvo pošt a telegrafů propuštění za bezdůvodné, pozbývá toto opatření účinnosti a poštovnímu expedientovi se vyplatí dodatečně služební plat, pokud se týče převezme poštovní správa celý náklad spojený s administrací úřadu. Podle okolností může ministerstvo pošt a telegrafů propuštění přiznati účinek výpovědi ze služebního poměru.

Poštovním expedientům, kteří svým jednáním ve službě nebo svým osobním chováním ve službě nebo mimo ni poruší povinnosti vyplývající ze služebního poměru, aniž by bylo porušení to takové, že by bylo třeba užíti ustanovení § 34, budou uloženy pořádkové tresty.

Pořádkové tresty jsou:

Pořádkové tresty ukládá přednosta ředitelství pošt a telegrafů, po případě orgán jím k tomu zmocněný. Před trestním opatřením budiž poštovnímu expedientu dána příležitost, aby se ospravedlnil z nesprávnosti jemu za vinu kladené.

Proti uloženému pořádkovému trestu může si postižený stěžovati do 8 dnů u nadřízeného ředitelství pošt a telegrafů k ministerstvu pošt a telegrafů.

Pojištění poštovních expedientů pro případ invalidity a stáří provádí "Provisní fond poštovního a telegrafního ústavu".

Provisní základna činí 75 % posléze pobíraného úřadovného.

Byly-li opatřením úřadu upraveny služební příjmy poštovního expedienta z moci úřední, může poštovní expedient, když byl o tom výměrem vyrozuměn, do 15 dnů podati námitky, o kterých rozhodne úřad, který opatření učinil.

Z tohoto rozhodnutí, jakož i z rozhodnutí, které nabylo vydáno z moci úřední, nýbrž na žádost nebo přihlášku poštovního expedienta, může se poštovní expedient odvolati do 15 dnů k ministerstvu pošt a telegrafů.

Učinilo-li opatření z moci úřední ministerstvo pošt a telegrafů v prvé stolici, může poštovní expedient rovněž do 15 dnů podati námitky, o nichž rozhodne ministerstvo pošt a telegrafů.

Námitky a odvolání podle předchozích odstavců sluší podati ve stanovené lhůtě u úřadu, který rozhodl v prvé stolici. Lhůta počíná dnem následujícím po doručení výměru. Počátek a běh lhůty se nezdržuje nedělemi nebo státem uznanými svátky a památnými dny. Připadne-li na ně konec lhůty, pokládá se nejbližší den pracovní za poslední den lhůty. Lhůta jest dodržena, byly-li námitky nebo odvolání podány před jejím uplynutím u úřadu, jehož přednosta jest podle platných předpisů povolán, aby bezprostředně vykonával na poštovního expedienta služební dozor (služební úřad); rovněž jest lhůta zachována, byly-li námitky neb odvolání během lhůty dány na poštu k dopravě úřadu, který rozhodl v prvé stolici, nebo služebnímu úřadu.

Byly-li poštovnímu expedientu vypláceny služební příjmy nižší, než mu podle vydaných výměrů příslušely, nebo nebylo-li včas učiněno z moci úřední opatření o zvýšení služebních příjmů, na něž poštovní expedient měl podle platných předpisů nárok, může poštovní expedient uplatňovati nárok na doplatek scházejících částek pouze do tří roků od splatnosti té které nesprávně vyplacené částky. Totéž platí, pokud zvláštní předpisy jinak nestanoví, o nedoplatcích na služební příjmy, jestliže poštovní expedient svůj příslušný nárok, ač byl k tomu podle platných předpisů povinen, neuplatnil do tří roků od vzniku nároku.

Byly-li poštovnímu expedientovi vyměřeny úřadem služební příjmy vyšší, než mu podle platných předpisů příslušely, může býti výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen, byly-li příjmy chybně vyměřeny následkem nesprávného použití platných předpisů, do jednoho roku, byly-li příjmy chybně vyměřeny na podkladě nesprávné skutkové podstaty, do tří roků po doručení výměru. Uvedené lhůty jsou zachovány jen, byl-li nový výměr doručen poštovnímu expedientu před jejich uplynutím.

Byl-li výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen proto, že úřad vycházel z nesprávné skutkové podstaty, lze požadovati vrácení neprávem vyplacené částky nejvýše za uplynulou dobu tří roků. Totéž platí, byly-li poštovnímu expedientu omylem vyplaceny služební příjmy vyšší, než mu příslušely.

Zavinil-li poštovní expedient, že úřad, vyměřuje neb vypláceje mu příjmy, vycházel z nesprávné skutkové podstaty, může býti výměr změněn nebo zrušen kdykoliv a vrácení přeplatků požadováno bez jakéhokoli časového omezení.

Ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců a jich pozůstalých, platí podle § 150 platového zákona pro poštovní expedienty a jich pozůstalé s těmito změnami:

Předpisy o exekuci na služební platy poštovních expedientů neplatí pro administrativní srážky z jejich služebních platů, jde-li o pohledávky poštovní správy vzniklé ze služebního poměru nebo se zřetelem na něj.

Do nových platů podle části prvé tohoto nařízení se převedou poštovní expedienti, jejichž služební poměr se stává služebním poměrem ve smyslu příslušných ustanovení tohoto nařízení.

Nové platy podle části druhé tohoto nařízení stanovené pro plně zaměstnané poštovní pomocníky obdrží volné úřednické síly výpomocné a nové platy stanovené pro plně zaměstnané poštovní posly dočasní výpomocní poštovní zřízenci, na které se nevztahuje vládní nařízení ze dne 7. července 1926, č. 114 Sb. z. a n. Na místo dosavadního služebního poměru nastupuje u volných úřednicích sil výpomocných služební poměr plně zaměstnaných poštovních pomocníků a u dočasných výpomocných poštovních zřízenců služební poměr plně zaměstnaných poštovních poslů ve smyslu příslušných ustanovení tohoto nařízení.

Dosavadní poštovní pomocníci a poštovní poslové se ustanoví neplně zaměstnanými poštovními pomocníky nebo neplně zaměstnanými poštovními posly ve smyslu příslušných ustanovení tohoto nařízení. Vstoupí tím v přímým služební poměr k poštovní správě a obdrží platy stanovené v části druhé tohoto nařízení pro neplně zaměstnané poštovní pomocníky a neplně zaměstnané poštovní posly na místě svých dosavadních služebních požitků, vyplácených jim jednak přednostou služebního úřadu z příspěvku na poštovního pomocníka nebo výměrku na poštovního posla, jednak poštovní správou.

Pro stanovení nových platů dosavadních poštovních pomocníků a poštovních poslů jest rozhodným stupeň jejich průměrné týdenní zaměstnanosti (§§ 54 a 83).

Kde při stanovení dosavadních služebních požitků neplně zaměstnaných poštovních pomocníků a neplně zaměstnaných poštovních poslů nebyl tento stupeň zaměstnanosti zjištěn, budiž stanoven dodatečně.

Poštovním expedientům, poštovním pomocníkům a poštovním poslům přísluší na třetí až šesté nezaopatřené dítě přídavek po 900 Kč ročně.

Tento přídavek náleží za podmínky stanovených pro přiznání výchovného v §§ 18 a 56 (85) na děti narozené do dne účinnosti tohoto nařízení.

Poštovní expedienti, poštovní pomocníci a poštovní poslové, kteří měli v den před účinností tohoto nařízení nárok na jednotný drahotní přídavek podle II. nebo vyšší rodinné třídy nebo kterým by tento nárok příslušel v den před účinností tohoto nařízení, kdyby nebylo ustanovení § 6, II a § 7 zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n., obdrží při převodu do nových platů doplňovací přídavek ročních 1200 Kč.

Doplňovací přídavek odpadne, ovdoví-li poštovní expedient, poštovní pomocník nebo poštovní posel nebo nastanou-li u manželky (družky) okolnosti, které podle §§ 18 a 56, odst. 1 a 3, (85) vylučují nárok na výchovné, nebo je-li manželka (družka) ustanovena ve veřejné nebo této na roveň postavené službě nebo má-li z takovéto služby výslužné.

Bylo-li manželství soudně rozvedeno, přísluší poštovnímu expedientu, poštovnímu pomocníku nebo poštovnímu poslu doplňovací přídavek jen, je-li povinen pečovati o výživu rozvedené manželky. Přispívá-li však na výživu manželky částkou nižší než činí doplňovací přídavek, obdrží pouze částku, kterou skutečně přispívá; totéž platí, nebylo-li manželství sice soudně rozvedeno, nežije-li však poštovní expedient, poštovní pomocník nebo poštovní posel s manželkou ve společné domácnosti.

Ovdovělý poštovní expedient, poštovní pomocník nebo poštovní posel podrží doplňovací přídavek, dokud udržuje domácnost pro své děti a dokud je zde aspoň jedno nezaopatřené dítě mladší dvanácti roků.

Služební příjmy v části prvé a druhé tohoto nařízení nově stanovené nastupují na místo všech dosavadních stálých služebních požitků poskytovaných poštovní správou nebo přednostou služebního úřadu z příspěvků na poštovního pomocníka nebo výměrku na poštovního posla (úřadovné, telegrafní přídavek, denní plat, odměna z příspěvku přednosty služebního úřadu na poštovního pomocníka, mzda z výměrku přednosty služebního úřadu na poštovního posla, jednotný drahotní přídavek, přídavek na děti, odměny podle předpisů vydaných v důsledku zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 289 Sb. z. a n.) a případných jiných přídavků povolených zaměstnancům uvedeným v § 91.

Přídavky, které se poskytují za výkony mimo okruh vlastní pravidelné služby, a zvláštní drahotní přídavky povolené vládou na Slovensku a v Podkarpatské Rusi se nepokládají za požitky (přídavky) podle předchozího odstavce. Které přídavky sluší pokládati za přídavky poskytované za výkony mimo okruh vlastní pravidelné služby, určí ministerstvo pošt a telegrafů v dohodě s ministerstvy vnitra a financí.

Pokud by služební plat příslušející poštovním expedientům, poštovním pomocníkům a poštovním poslům podle tohoto nařízení spolu s přídavky na děti, případně s doplňovacími přídavky (§§ 93 a 94) a s přídavky, které se podle tohoto nařízení ponechávají, byl menší nežli úhrn dosavadních služebních požitků uvedených v odstavci 1 v den účinnosti tohoto nařízení, obdrží poštovní expedient, poštovní pomocník nebo poštovní posel vyrovnávací přídavek ve výši rozdílu mezi obojími požitky. U neplně zaměstnaných poštovních pomocníků a neplně zaměstnaných poštovních poslů se počítá při stanovení úhrnu dosavadních služebních požitků odměna poštovního pomocníka z příspěvků přednosty služebního úřadu na poštovního pomocníka 90ti % tohoto příspěvku a mzda poštovního posla z výměrku přednosty služebního úřadu na poštovního posla 90ti % tohoto výměrku.

Zvýší-li se služební plat poštovních expedientů při změně zařadění poštovního úřadu, zavedení telegrafní (telefonní) služby nebo při přeložení k jinému poštovnímu úřadu, nebo zvýší-li se služební plat neplně zaměstnaných poštovních pomocníků a neplně zaměstnaných poštovních poslů při změně dosavadního stupně zaměstnanosti, sníží se vyrovnávací přídavek o rozdíl mezi novým a dosavadním služebním platem. Sníží-li se naproti tomu z uvedeného důvodu služební plat poštovních expedientů, neplně zaměstnaných poštovních pomocníků a neplně zaměstnaných poštovních poslů, zůstává vyrovnávací přídavek posléze pobíraný nezměněn.

Vyrovnávací přídavek se zaokrouhlí, není-li vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelný dvanácti, na nejblíže vyšší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

Není-li podle tohoto nařízení nebo podle všeobecných správních předpisů vyhražena příslušnost ministerstvu pošt a telegrafů, náleží, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává, učiniti opatření ředitelství pošt a telegrafů.

V otázkách, kde jest to zvláště předepsáno, jest si vyžádati předchozího souhlasu příslušného finančního úřadu.

Dnem účinnosti tohoto nařízení pozbývají platnosti všechna v jiných předpisech obsažená ustanovení o předmětech, které jsou upraveny v tomto nařízení.

Zejména pozbývají účinnosti:

ustanovení nařízení bývalého ministerstva obchodu ze dne 27. června 1900, č. 33.543, a ze dne 12. října 1908, č. 30.642/P, s výjimkou předpisů o úředním paušálu (§ 23, odst. 4),

ustanovení nařízení bývalého ministerstva obchodu ze dne 18. ledna 1909, č. 9 ř. z., o poštovních pomocnících,

ustanovení nařízení bývalého ministerstva obchodu ze dne 21. června 1910, č. 119 r. ř., o výměrkových zřízeneckých silách (poštovních poslech),

výnos bývalého ministerstva obchodu ze dne 18. října 1917, č. 35.075/P, o volných úřednických silách výpomocných,

vládní nařízení ze dne 28. března 1923, č. 63 Sb. z. a n.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1926, vyjímajíc ustanovení o služebních překážkách a o nemocenském pojištění neplně zaměstnaných poštovních pomocníků (§§ 64 a 66) a plně i neplně zaměstnaných poštovní poslů (§ 85), kterážto ustanovení nabývají účinnosti od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto nařízení.

Ustanovení tohoto nařízení neplatí pro poštovní expedienty, volné úřednické síly výpomocné, poštovní pomocníky, dočasné výpomocné poštovní zřízence a poštovní posly, kteří v den jeho vyhlášení nejsou již v činné službě, vyjímajíc ony z těchto zaměstnanců, kteří po účinnosti tohoto nařízení odešli do výslužby (provise). Na zaměstnance však, kteří byli přeloženi do trvalé výslužby (provise) podle § 16 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n., se ustanovení tohoto nařízení nevztahují, jestliže byli nejdéle do vyhlášení platového zákona písemně vyrozuměni podle obdoby ustanovení 3. odstavce § 13 zákona č. 286/1924 Sb. z. a n. Služební a platové poměry i těchto zaměstnanců se řídí předpisy platnými do dne účinnosti tohoto nařízení.

Nařízení toto provede ministr pošt a telegrafů v dohodě se zúčastněnými ministry.