President nejvyššího vojenského soudu zastupuje tento úřad na venek a podpisuje spisy, nenařizuje-li zákon (§ 374 v. tr. ř.) anebo tento předpis [§ 9, odst. (1)] odchylek. Přihlíží k tomu, aby byl zachováván jednací řád, a nestanoví-li vojenský trestní řád výjimek, činí všechna rozhodnutí a vydává nařízení nutná mimo zasedání senátu. Předsedá v zasedáních plenárních senátů (§ 68, odst. 3, v. tr. ř.).

Vicepresident podporuje presidenta v jeho úřední činnosti a zastupuje ho v jeho úřadě, jestliže nemůže pro nemoc anebo z jiné příčiny vykonávati svůj úřad nebo je na dovolené.

President řídí také vnitřní službu u nejvyššího vojenského soudu. Jemu přísluší rozdělovati úřední věci mezi senáty podle zásad stanovených v § 3. Je-li senát přetížen anebo nemohou-li někteří členové senátu z jakékoli příčiny po delší čas vykonávati svůj úřad v senátě, může se president, uzná-li toho potřebu, aby množství úředních prací mezi senáty bylo vyrovnáno, odchýliti od těchto zásad.

President dbá toho, aby měl stále přehled o trestních věcech, které došly nejvyššího vojenského soudu, a přihlíží zvláště k tomu, aby nalézání práva u této stolice bylo jednotné, pak aby byla zachovávána také ustanovení § 68 v. tr. ř. sloužící k ochraně této jednotnosti.

Presidentu náleží, aby upravil kancelářskou službu u nejvyššího vojenského soudu a aby dozíral na její řádné vykonávání․

Nemůže-li president z jakékoli příčiny dočasně vykonávati svůj úřad a nemůže-li jej zastupovati vicepresident, poněvadž sám svého úřadu nevykonává, zastupuje presidenta v hodnosti nejvyšší (služebně nejstarší) rada nejvyššího vojenského soudu, který je způsobilý k úřadu předsedy senátu.

Při ústním líčení a v neveřejném zasedání předsedá senátu buď president anebo vicepresident, a nemohou-li, v hodnosti nejvyšší (služebně nejstarší) rada senátu. Tito předsedové senátu přidělují členům senátu (zpravodajům) úřední spisy k zpracování tak, aby práce byly rozděleny co možná stejnou měrou. Předsedové senátu schvalují dále koncepty, které zpravodajové jejich senátu sepsali.

Radové nejvyššího vojenského soudu pracují o úředních spisech jim přidělených, činí návrhy podle obsahu spisů vhodné, řídíce se ustanoveními vojenského trestního řádu, a účastní se v zasedáních senátu a v ústních líčeních nejvyššího vojenského soudu jakožto zpravodajové a přísedící.

Sekretář a zapisovatelé nejvyššího vojenského soudu podléhají v své činnosti (§ 72 v. tr. ř.) presidentovi a předsedovi senátu, kterému jsou přiděleni.

President vyslechnuv vicepresidenta zařaďuje rady nejvyššího vojenského soudu do senátu (§ 70, odst. 1, v. tr. ř.).

Ustanovuje předsedy pro senáty a zařaďuje rady do senátů má president náležitý zřetel k jejich znalostem řečí.

O složení senátů a o každé změně v jejich složení nutno zpraviti generálního vojenského prokurátora.

Předseda senátu zašle všechny návrhy zpravodajů i se spisy generálnímu vojenskému prokurátorovi, aby je vzal na vědomí a projevil své mínění, uzná-li toho potřebu. Vyjádří-li se generální vojenský prokurátor o takovém návrhu písemně, není povinen se účastniti v neveřejném zasedání senátu, ledaže zákon nařizuje výslovně jinak (§ 353, odst. 2, a § 363 v. tr. ř.).

Zmateční stížnosti a odvolání podané od vojenského prokurátora v neprospěch obžalovaného, jakož i stížnosti na zastavení vyhledávacího řízení soudem anebo na upuštění od trestního stíhání (§ 106 v. tr. ř.) nutno i se spisy zaslati generálnímu vojenskému prokurátorovi k nahlédnutí, prve než budou k zpracování odevzdány zpravodajům.

O ustanovených ústních líčeních a neveřejných zasedáních senátu dá senát generálnímu vojenskému prokurátoru zprávu tím, že mu zašle k nahlédnutí příslušné opatření.

O oznámeních předepsaných v odst. (1) a (2) třeba u každého senátu vésti vhodné záznamy, v nichž se poznamená též den, kdy generální vojenský prokurátor spisy vrátil.

Obhájci, kterého určí nejvyšší vojenský soud z osob zapsaných do seznamu obhájců, nutno vydati určovací listinu (vzor I), a bylo-li již nařízeno ústní líčení, obhájce zároveň k němu obeslati.

Určení obhájce z úřední moci staň se včas, aby obhájci ku přípravě pro ústní líčení zbylo dosti času.

Jde-li o trestní věc, v které podle § 88, odst. 1, v. tr. ř. obžalovaný při ústním líčení musí míti obhájce, vyzve nejvyšší vojenský soud obžalovaného, dávaje mu skrze soud první stolice vědomost o tom, kdy se bude konati ústní líčení, aby nejvyššímu vojenskému soudu oznámil obhájce, kterého si byl vybral, a oznámí mu, že jinak mu bude určen obhájce z úřední moci (§ 368, odst. 2, v. tr. ř.). Prohlásil-li obžalovaný, že si sám obhájce přibere, nutno mu přece určiti obhájce z úřední moci, jestliže přibraný obhájce neoznámí nejvyššímu vojenskému soudu nejméně tři dni před ústním líčením, že obhajování obžalovaného přijal (čís. 3 prováděcích nařízení k § 89, odst. 1, v. tr. ř.) [nařízení ministra zemské obrany, vnitra a spravedlnosti ze dne 23. května 1914, č. 122 ř. z. a nařízení uherského ministra zemské obrany, spravedlnosti a vnitra č. 7734/1914 H. M. (uh. zeměbr.)].

Den a hodinu, kdy v určité trestní věci bude konáno ústní líčení, ustanoví předseda senátu. To platí i pro neveřejné zasedání. President nejvyššího vojenského soudu vyslechnuv vicepresidenta, může určiti dni v týdnu, v kterých se konají ústní líčení a neveřejná zasedání senátů. Taková nařízení a každou jejich změnu třeba dáti na vědomí generálnímu vojenskému prokurátoru. Z podstatných důvodů lze však ústní líčení (zasedání senátu) konati také v jiné dni než v dni napřed určené.

Počet ústních líčení, která mají býti konána v jeden den, určí předseda senátu po bedlivém uvážení povahy a rozsahu trestních věcí, o nichž se bude jednati, aby nebylo třeba ústní líčení pro nedostatek času přerušiti neb odročiti.

Den pro ústní líčení třeba ustanoviti včas, aby zbylo dosti času k potřebným obesláním a oznámením.

Den a hodinu ústního líčení nutno zpravodaji a generálnímu vojenskému prokurátoru oznámiti včas, aby jim zbylo dosti času ku přípravě pro líčení. Také zapisovateli musí býti dána příležitost, aby nahlédl do spisů.

Pro neveřejná zasedání senátu a pro hlasování, která se nedějí přímo po ústním líčení, třeba sepsati náčrt navrženého rozsudku, usnesení atd. Jde-li o obtížné věci, zvláště pak o objemné spisy nebo spletitý děj, nutno v čele návrhů, které se nezakládají na výsledcích ústního líčení, podati stručný písemný posudek a zvláště vytknouti okolnosti důležité pro rozhodnutí (zpráva). Při poradách, které se konají hned po ukončení ústního líčení, může býti návrh učiněn a vylíčením stavu věci odůvodněn ústně nebo písemně.

Stalo-li se usnesení podle sepsaného návrhu s nepatrnými změnami, opraví zpravodaj v náčrtu, čeho bude potřebí. Bylo-li však v hlavní věci proti jeho návrhu rozhodnuto nebo má-li býti návrh na vyřízení jím předložený úplně přepracován, může předseda senátu [§ 1, B, odst. (7)] na žádost zpravodajovu uložiti tomu členu senátu, podle jehož návrhu bylo v senátě rozhodnuto, aby usnesení (rozhodnutí) sepsal, anebo se může předseda senátu podjati této práce sám.

O poradách a hlasováních senátu, které se konají za ústního líčení a přímo po jeho ukončení, třeba sepsati poradní protokol, v němž se zaznamenají učiněné návrhy a způsob, jak bylo hlasováno. Nebylo-li hlasování jednomyslné, nutno vytknouti stručně důvody, jež hlasující člen senátu pro své mínění podal. Na počátku poradního protokolu třeba uvésti soud, den porady, jméno předsedy, ostatních členů senátu a zapisovatele.

Souhlasí-li návrhy učiněné v poradě s některým návrhem zaznamenaným v protokole o ústním líčení, nutno v poradním protokole toliko odkázati na protokol o ústním líčení a uvésti výsledek hlasování. Předseda senátu může naříditi, aby člen senátu, který při poradě činí návrh anebo projevuje mínění odchylné od zpravodaje, ihned stručně sepsal svůj návrh anebo své mínění; v poradním protokole nutno pak odkázati na tento záznam, jenž se přiloží k protokolu, aniž se tam opakuje onen návrh aneb ono mínění.

Učiněné rozhodnutí se zaznamená tak, aby bylo též zřejmo, jak byla počítána většina a jaké rozhodovací důvody byly většinou hlasů přijaty. Při rozhodnutích, která byla po ústním líčení jednomyslně učiněna a potom při ústním líčení ihned obnoveném vyhlášena, třeba zpravidla přestati na tom, že se v poradním protokolu vytkne jednomyslnost hlasujících pro rozhodnutí, jež je zapsáno v protokolu o ústním líčení. Při tom nutno přesně uvésti místo, kde je v tomto protokolu dotčené rozhodnutí zaznamenáno.

O hlasování senátu, které se nekoná za ústního líčení ani přímo po jeho ukončení, nespisuje se zvláštní poradní protokol; bylo-li hlasování jednomyslné, zaznamená se to na náčrtu rozhodnutí [§ 7, odst. (1)] slovy: "jednomyslně" nebo "všemi hlasy". Záznam ten podpíše předseda senátu a zapisovatel. Vyskytnou-li se však různá mínění, třeba uvésti výsledek hlasování taktéž na náčrtu rozhodnutí a stručně poznamenati důvody, které byly předneseny pro odchylné návrhy; tento záznam potvrdí podpisem předseda senátu a zapisovatel. Kdyby však tento záznam o hlasování byl příliš obsáhlý tím, že do něho bylo pojato zvláštní mínění člena senátu, může předseda senátu naříditi, aby tento člen své mínění stručně sepsal. Tento spis se přiloží k náčrtu rozhodnutí, na němž je záznam o hlasování. V záznamu o hlasování nutno uvésti den porady, jména předsedy a ostatních členů senátu, jméno generálního vojenského prokurátora (náměstka) a zapisovatele a podstatný obsah vyjádření generálního vojenského prokurátora (náměstka), není-li jeho vyjádření písemně zaznamenáno na návrhu zpravodajově [§ 4, odst. (1)].

Každý člen senátu má na vůli, aby vyložil písemně důvody svého mínění, a může žádati, aby jeho písemné vyjádření bylo připojeno k záznamu o hlasování.

Protokol o poradě a hlasování (poradní protokol) nutno zapečetiti (zalepiti soudní zálepkou); otevříti jej a do něho nahlédnouti smí toliko president nejvyššího vojenského soudu, který může též dovoliti předsedovi senátu a radům, aby do něho nahlédli, potřebují-li toho k zpracování nějakého úředního spisu. President nejvyššího vojenského soudu pak protokol zase hned zapečetí (zalepí).

Usnesení a rozsudky, k nimž došlo v neveřejném zasedání a po ústním líčení, podpíše předseda senátu a zapisovatel.

Opravy v rozsudcích a usneseních provede předseda senátu, který předsedal při ústním líčení nebo neveřejném zasedání, vyžádav si rozhodnutí soudců, kteří byli členy senátu; k opravám očividně písařských chyb takového rozhodnutí není třeba a provede je předseda senátu sám.

O sepsáních rozsudků a usnesení nejvyššího vojenského soudu platí též ustanovení § 35, odst. (3) služební instrukce a jednacího řádu pro brigádní a divisní soudy (vládní nařízení ze dne 30. srpna 1928, č. 155 Sb. z. a n.).

Příkazy a výtky, které byly dány při rozhodnutí o nějakém opravném prostředku [§ 45, odst. (3), služební instrukce a jednacího řádu pro brigádní a divisní soudy] a jsou určeny jen pro soud aneb jednotlivé důstojníky (aspiranty) justiční služby neb jiné důstojníky soudu, udílejí se na zvláštním listu, který třeba připojiti k rozhodnutí.

V posudku o důvodech milosti (§§ 356, 375 a 383 v. tr. ř.) třeba uvésti také trest, který by po názoru nejvyššího vojenského soudu byl přiměřený, kdyby byla dána milost.

Byla-li dána odsouzenému milost, poznamená to nejvyšší vojenský soud, jakmile byl o tom zpraven, doložkou na rozsudku a zašle spisy neprodleně soudu první stolice. Doložku podpíše president a předseda toho senátu, který podal posudek [odst. (1)]. Bylo-li ponecháno nejvyššímu vojenskému soudu, aby určil za trest smrti trest náhradní, nastoupí za trest smrti trest, který byl uveden v návrhu na udělení milosti.

Nebyla-li dána odsouzenému milost, zašle nejvyšší vojenský soud trestní spisy bez doložky na rozsudku soudu první stolice a zpraví jej o tom, že milost nebyla udělena.

Je-li nutné, aby sporná právní otázka byla rozhodnuta v plenu (§ 68, odst. 1, v. tr. ř.), přeruší předseda senátu poradu, postará se o to, aby zpravodaj v poradním protokole nebo na zvláštním archu vytkl, v čem sporná právní otázka záleží, a odevzdá poradní protokol (arch) presidentovi nejvyššího vojenského soudu. Bylo-li před poradou konáno ústní líčení s ní souvisící, třeba líčení odročiti.

President nejvyššího vojenského soudu ustanoví den plenárního shromáždění tak, aby ode dne, kdy mu právní otázka byla dodána, do dne plenárního shromáždění zbylo asi 30 dní. Zároveň ustanoví president zpravodaje a zapisovatele. Zpravodajem nutno ustanoviti zpravidla člena senátu, který při poradě [odst. (1)] přednášel trestní věc. President může také ustanoviti ještě jednoho zpravodaje (spoluzpravodaje). Den plenárního shromáždění třeba oznámiti členům plena a generálnímu vojenskému prokurátorovi a zároveň jim dodati opis sporné právní otázky.

Generální vojenský prokurátor odevzdá presidentu nejvyššího vojenského soudu své písemné návrhy osm dní po tom, když přijal spornou právní otázku. President dá tyto návrhy neprodleně na vědomost zpravodajovi a spoluzpravodajovi. Zpravodaj a spoluzpravodaj napíší své návrhy a odevzdají je nejméně 8 dní před plenárním shromážděním presidentu nejvyššího vojenského soudu. Opisy těchto návrhů dostanou generální vojenský prokurátor a členové plena, jímž se dodá též opis návrhů generálního vojenského prokurátora.

V plenárním zasedání vylíčí zpravodaj, jak se věc zběhla, a učiní svůj návrh. Je-li ustanoven spoluzpravodaj, podá své mínění hned po zpravodajovi. Na konec přednese generální vojenský prokurátor své návrhy. Potom se koná porada a hlasování, v nichž generální vojenský prokurátor nemá účasti. Každému hlasujícímu jest volno, aby podal písemně důvody svého mínění. Nebyla-li pro žádné mínění absolutní většina hlasů, nutno vykonati nové hlasování, při němž se učiněné návrhy, je-li třeba, rozloží v několik otázek.

O plenárním zasedání se napíše protokol, v němž se zaznamenají den zasedání, jména přítomných a vylíčí se vše, co se důležitého v zasedání událo. Všechny návrhy a jich podstatné odůvodnění třeba v něm stručně zapsati a uvésti jména těch členů plena, kteří pro ně hlasovali. Byly-li podány písemné návrhy (odůvodnění), stačí, odkáže-li se na písemné vyjádření navrhovatelů, jež se přiloží k protokolu.

Všechna rozhodnutí nejvyššího vojenského soudu, která mají zásadní důležitost, všechna rozhodnutí plena a taková rozhodnutí, která i jinak při řešení různých otázek v soudcovské činnosti nejvyššího vojenského soudu mají význam, nutno zaznamenati v přehledu, který vede důstojník justiční služby, presidentem určený. O tom, která rozhodnutí kromě plenárních mají býti pojata do přehledu, rozhoduje president nejvyššího vojenského soudu. Přehled třeba poříditi na volných listech, a to podle paragrafů vojenského trestního zákona a jiných zákonů, o které bylo rozhodnutí opřeno. Z rozhodnutí se pojme do přehledu právní zásada nebo názor v stručných větách. Plenární rozhodnutí nutno zapsati červeným inkoustem.

Bylo-li některé rozhodnutí pojaté do přehledu změněno pozdějším rozhodnutím plena, třeba to poznamenati také u změněného rozhodnutí a zároveň uvésti datum a číslo plenárního rozhodnutí.

Všem důstojníkům justiční služby, vykonávajícím službu u nejvyššího vojenského soudu a u generálního vojenského prokurátora, je dovoleno nahlédati do přehledu rozhodnutí.

Rozhodnutí nejvyššího vojenského soudu, jež uveřejniti je účelné pro jejich zásadní důležitost, jakož i rozhodnutí plena uveřejňuje ministerstvo národní obrany jako služební pomůcky branné moci. K tomu účelu vybere president nejvyššího vojenského soudu v dohodě s generálním vojenským prokurátorem vhodná rozhodnutí a zašle je spolu s rozhodnutím plena pololetně ministerstvu národní obrany k dalšímu opatření.

Všeobecných ustanovení Jednacího řádu branné moci užívá se u nejvyššího vojenského soudu potud, pokud tento předpis neobsahuje odchylných nařízení.

Taktéž ustanovení služební instrukce a jednacího řádu pro brigádní a divisní soudy o podatelně (§ 48) a o presentační klausuli (§ 49) třeba užíti obdobně. Presidentu nejvyššího vojenského soudu přísluší, aby ustanovil orgány tohoto úřadu, kteří mají donášeti poštovní zásilky a otvírati úřední spisy důvěrného nebo tajného obsahu adresované nejvyššímu vojenskému soudu.

Nařízení, výnosy úřadů a p., osobní věci rotmistrů a osob mužstva, přidělených nejvyššímu vojenskému soudu, občasné výkazy a zprávy, jakož i všechny úřední spisy správní povahy, které nemají důvěrný nebo tajný obsah, pak všechny úřední spisy, které se svým obsahem týkají oboru soudcovské činnosti nejvyššího vojenského soudu nebo s ní souvisí, avšak nenáležejí do předepsaného rejstříku [§ 15, odst. (1)], nutno zapsati do jednacího protokolu, který vede orgán podatelny k tomu určený.

Osobní věci důstojníků, kteří konají službu u nejvyššího vojenského soudu, věci kázeňské nebo kárné pravomoci, o nichž přísluší rozhodnouti nejvyššímu vojenskému soudu, pokud se týkají důstojníků, a všechny správní věci, které podle všeobecných předpisů nebo podle zvláštních nařízení třeba pokládati za důvěrné nebo tajné, zapisují se do důvěrného jednacího protokolu vedeného podle nařízení presidenta nejvyššího vojenského soudu.

Pro jednací protokoly nejvyššího vojenského soudu platí kromě ustanovení odst. (1) a (2) obdobně též ustanovení § 50, odst. (3) a (4), služební instrukce a jednacího řádu pro brigádní a divisní soudy.

Opravné prostředky, pojímajíc v to žádosti o navrácení v předešlý stav, zmateční stížnosti k zachování zákona, návrhy generálního vojenského prokurátora, aby byly zkoumány spisy podle § 401, odst. 1, čís. 3, v. tr. ř., a spory o příslušnost se zapíší do rejstříku označeného značkou "P" (vzor II). Trestní věci, v kterých bylo rozhodnuto podle § 401, odst. 1, čís. 2, v. tr. ř., nutno převésti z jednacího protokolu do rejstříku "P". Vésti tento rejstřík přísluší orgánu podatelny k tomu ustanovenému.

Každý opravný prostředek dostane, nejsou-li dále stanoveny výjimky, jen jedno rejstříkové číslo; úřední spisy, které dojdou, když věc, na kterou se vztahují, byla již v rejstříku zapsána, nedostanou nové rejstříkové číslo, nýbrž naloží se s nimi podle § 16.

Bylo-li podáno v téže trestní věci několik opravných prostředků nebo byly-li proti rozsudku podány zmateční stížnost neb odvolání několika účastníky nebo byla-li navržena obnova trestního řízení několika účastníky, dostane věc jen jedno rejstříkové číslo. Bylo-li vyhověno žádosti o navrácení v předešlý stav, nutno zápisy o opravném prostředku spojeném se žádostí učiniti u téhož rejstříkového čísla.

V sloupci pro poznámky nutno zaznamenati zejména nařízení nejvyššího vojenského soudu v opravném řízení, aby spisy byly doplněny neb aby bylo dáno vysvětlení. Zapíše se též datum nařízení a datum, kdy došlo vyřízení.

Kromě toho platí o vedení rejstříku P obdobně ustanovení § 52, odst. (2) až (8), a § 53, odst. (7), a o seznamu jmen k témuž rejstříku ustanovení § 56, odst. (1) a (2), služební instrukce a jednacího řádu pro brigádní a divisní soudy.

Všechny úřední spisy, které se týkají téže trestní věci, nutno sloučiti v celek a dáti jim touž spisovou značku. Uspořádají se podle času, kdy došly nebo byly pořízeny, a číslují se [odst. (2)] arabskými číslicemi (pořadovými čísly). Úřední spis, kterým se nová věc počíná, třeba vždy označiti jedničkou (1). Pořadová čísla jdou dále, třebas nový úřední spis v téže věci přišel anebo vznikl v novém roce. Přílohy, k nimž nutno počítati také dodací lístky a jiné stvrzenky, nedostanou zvláštní pořadová čísla.

O spisové značce a o jednacím čísle platí obdobně ustanovení § 58 služební instrukce a jednacího řádu pro brigádní a divisní soudy. Spisovou značku doplní pořadovým číslem orgán, kterému je svěřena správa spisovny. Proto nutno tomuto orgánu dodati všechny úřední spisy, když byly zpracovány v podatelně, i koncepty, když je podepsal příslušný předseda senátu.

Úřední spisy, nepracuje-li se o nich nebo nejsou-li přiloženy k jiným spisům, uschovávají se ve spisovně v tuhých deskách, uspořádané podle ročníků a podle čísel rejstříku neb jednacího protokolu. Spisy důvěrného jednacího protokolu třeba uschovávati zvláště.

O vydávání a o odesílání spisů ze spisovny platí ustanovení § 59, odst. (8), služební instrukce a jednacího řádu pro brigádní a divisní soudy.

Referáty, nařízení, výnosy jiných úřadů a p., rejstříky, jednací protokoly a seznamy jmen není dovoleno zničiti. O zničení jiných uschovaných spisů vydá nařízení podle potřeby president nejvyššího vojenského soudu. Bylo-li shledáno vhodným, aby byly zničeny také spisy jmenované v první větě tohoto odstavce, nutno si vyžádati rozhodnutí ministerstva národní obrany.