Rozhodčí soud nemocenské pojišťovny zřízen jest při každé nemocenské pojišťovně.

Rozhodčí soud nemocenské pojišťovny jest výlučně příslušný rozhodovati o žalobách pojištěnců a jiných oprávněných osob proti výměrům nemocenské pojišťovny, pro niž jest rozhodčí soud zřízen, pokud jimi byl nárok na dávku nemocenského pojištění zcela nebo z části zamítnut nebo dávka byla nesprávně vyměřena, snížena neb odňata.

Rozhodčí soud skládá se z předsedy, potřebného počtu jeho náměstků, dvanácti přísedících a stejného počtu jejich náhradníků. Pro každý rozhodčí soud jmenován buď vedle předsedy aspoň jeden jeho náměstek.

Předsedu rozhodčího soudu a jeho náměstky jmenuje president sborového soudu první stolice, v jehož obvodu jest sídlo pojišťovny. Mohou jimi býti jmenováni toliko soudci z povolání v činné službě, a to především ti, kteří jsou ustanoveni v sídle pojišťovny, nebo soudci na odpočinku; tito musí míti bydliště buď v sídle rozhodčího soudu nebo aspoň v jeho blízkosti tak, aby mohli úřad předsedy rozhodčího soudu (náměstka) bez překážek vykonávati.

Šest přísedících a šest náhradníků volí sbor delegátů z pojištěnců podle zásad ustanovených v § 60 zák. č. 221/1924 Sb. z. a n. ve znění zákona č. 184/1928 Sb. z. a n., který se v následujících ustanoveních uvádí prostě jako "zákon".

Šest přísedících a šest náhradníků volí zaměstnavatelé, jejichž zaměstnanci jsou u nemocenské pojišťovny pojištěni, podle zásad ustanovených v §u 64, odst. 3. a 4., zákona. Přísedící a náhradníky rozhodčího soudu závodní nemocenské pojišťovny jmenuje za skupinu zaměstnavatelů podnikatel.

Podrobná ustanovení o volbě přísedících a jejich náhradníků obsahuje vládní nařízení vydané k provedení §u 55 zákona.

O volbě (jmenování) budiž vydán přísedícímu (náhradníku) úřadem, který prováděl volby, dekret, na kterém předseda rozhodčího soudu potvrdí, že přísedící (náhradník) vykonal rukou dáním slib, že bude vykonávati své povinnosti svědomitě a nestranně.

Rozhodčí soud nemocenské pojišťovny rozhoduje v senátech tříčlenných, složených z předsedy nebo jeho náměstka a ze dvou přísedících, z nichž jeden jest ze skupiny pojištěnců a druhý ze skupiny zaměstnavatelů.

Senáty sestavuje a povolává k zasedání předseda rozhodčího soudu nebo jeho náměstek, přihlížeje podle možnosti k tomu, aby přísedící byli téhož výdělečného odboru, jako žalobce.

Předseda rozhodčího soudu řídí práce rozhodčího soudu a pečuje o to, aby úřadování dálo se podle zákona a co nejrychleji. Náleží mu, aby šetře zásad v tomto nařízení ustanovených, rozděloval práci mezi jednotlivé jeho členy a jiné osoby u rozhodčího soudu zaměstnané, po případě mezi jednotlivé senáty, pokud možno stejnoměrně, dozíral na práce jednotlivých zaměstnanců a shledané vady hleděl přiměřenými opatřeními odstraniti.

Je-li předseda rozhodčího soudu zaneprázdněn, zastupuje ho jeho náměstek, po případě onen z náměstků, který jest služebně, a jde-li o soudce na odpočinku, věkem nejstarší. Totéž platí, je-li místo předsedy rozhodčího soudu uprázdněno.

Vyžaduje-li toho rozsah agendy rozhodčího soudu, budiž u rozhodčího soudu zřízeno několik samostatných oddělení; mezi jednotlivá oddělení budiž pak agenda rozdělena podle výdělečných odborů nebo podle místních obvodů.

Samostatná oddělení rozhodčího soudu označují se římskými číslicemi; řídí je předseda a jeho náměstkové․ Jejich jména buďte uvedena v rozvrhu práce, který sdělá předseda vždy na rok napřed. Rozvrh práce buď vyvěšen na desce rozhodčího soudu.

Kancelářské práce rozhodčího soudu obstarávají zaměstnanci nemocenské pojišťovny, kteří k tomu byli určeni starostou pojišťovny. Z úředníků pojišťovny ustanoví starosta zapisovatele pro jednání před rozhodčím soudem.

Nemocenská pojišťovna jest povinna opatřiti místnosti pro rozhodčí soud i veškeré ostatní potřeby.

Spisovna rozhodčího soudu buď oddělena od spisovny nemocenské pojišťovny.

Pojišťovací soud zřízen jest v sídle každého sborového soudu první stolice (krajského, zemského, sedrie) pro jeho obvod.

Pojišťovací soud jest výlučně příslušný rozhodovati:

V případech uvedených v odst. 2., č. 1, 2 a 4, písm. b) až d), jest místně příslušný pojišťovací soud, v jehož obvodu jest sídlo dotčené nemocenské pojišťovny; v případech uvedených v odst. 2., č. 4, písm. a), jest místně příslušný pojišťovací soud, v jehož obvodu jest sídlo žalované nemocenské pojišťovny; v ostatních případech jest místně příslušný pojišťovací soud, v jehož obvodu jest sídlo nemocenské pojišťovny, u které byl naposledy pojištěn zaměstnanec, o něhož jde.

Pojišťovací soud skládá se z předsedy, potřebného počtu jeho náměstků, z dvaceti přísedících a stejného počtu jejich náhradníků.

Předsedu pojišťovacího soudu a jeho náměstky jmenuje ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem sociální péče ze soudců z povolání činných v sídle pojišťovacího soudu.

Deset přísedících a deset náhradníků volí členové představenstev nemocenských pojišťoven, které mají sídlo v obvodu pojišťovacího soudu, zastupující pojištěnce, druhých deset přísedících a deset náhradníků volí členové představenstev těchže nemocenských pojišťoven zastupující zaměstnavatelé.

Podrobné předpisy o volbě přísedících a jejich náhradníků obsahuje vládní nařízení vydané k provedení §u 55 zák.

O volbě buď vydán přísedícímu (náhradníku) úřadem, který provedl volby, dekret, na kterém předseda pojišťovacího soudu potvrdí, že přísedící (náhradník) vykonal slib (§ 3, odst. 4.).

Pojišťovací soud rozhoduje o odvoláních a žalobách uvedených v § 8, odst. 2., č. 2 a 3, v tříčlenných senátech složených z předsedy nebo jeho náměstka a ze dvou přísedících, z nichž jeden jest ze skupiny pojištěnců a druhý ze skupiny zaměstnavatelů.

O stížnostech a sporech uvedených v §u 8, odst. 2., č. 1, 4 a 5, rozhoduje předseda pojišťovacího soudu nebo jeho náměstek jako samosoudce.

O sestavování senátů, přidělování práce jednotlivým členům a zaměstnancům pojišťovacího soudu, o dohledu na jejich práce, o zastupování předsedy, o zřízení samostatných oddělení pojišťovacího soudu a o rozvrhu prací platí obdobně ustanovení § 4, odst. 2., §§ 5 a 6.

Kancelářské práce pojišťovacího soudu obstarávají zaměstnanci kanceláře řádného soudu, kteří byli k tomu ustanoveni presidentem sborového soudu I. stolice, v jehož sídle jest pojišťovací soud. President sborového soudu přikáže pojišťovacímu soudu i potřebný počet zřízenců (podúředníků) ustanovených u řádných soudů v sídle pojišťovacího soudu.

Presidentem sborového soudu první stolice buďtež dále pojišťovacímu soudu přikázány potřebné úřední místnosti v budově řádného soudu. Veškeré ostatní potřeby pojišťovacího soudu hrazeny buďtež z úřední zálohy řádného soudu, v jehož budově jest pojišťovací soud umístěn; budiž o nich veden zvláštní účet.

Podatelna pojišťovacího soudu buď spojena s podatelnou řádného soudu, v jehož budově jest pojišťovací soud; rovněž spisovna a oddělení doručné. Podací značka budiž však pro pojišťovací soud zvláštní. Ve spisovně buďte spisy pojišťovacího soudu uschovány odděleně.

Vrchní pojišťovací soud složen jest z předsedy a potřebného počtu senátů, který ustanoví ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem sociální péče.

Předsedu vrchního pojišťovacího soudu, předsedy jednotlivých senátů a členy senátů ze soudců z povolání jmenuje ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem sociální péče ze soudců činných v sídle vrchního pojišťovacího soudu.

Po deseti přísedících vrchního pojišťovacího soudu z pojištěnců a zaměstnavatelů a po deseti jejich náhradnících volí členové představenstev nemocenských pojišťoven v celém státním území v oddělených skupinách na základě kandidátních listin přímo a tajně podle zásady poměrnosti. Podrobná ustanovení o volbě obsahuje vládní nařízení vydané k provedení §u 55 zákona.

Zvolení přísedící (náhradníci) vykonají slib (§ 3, odst. 4.) předsedovi vrchního pojišťovacího soudu, který to potvrdí na dekretu přísedícímu (náhradníku) o volbě vydaném úřadem, který volby provedl.

O odvoláních proti rozhodnutím pojišťovacích soudů ve věcech, o kterých náleží rozhodovati samosoudci (§ 11, odst. 2.), a o stížnostech do rozhodnutí pojišťovacího soudu rozhoduje vrchní pojišťovací soud v senátě tříčlenném, složeném ze soudců z povolání (§ 14, odst. 2.).

O odvoláních rozhodnutí pojišťovacích soudů, vydaných ve věcech přikázaných senátům (§ 11, odst. 1.), rozhoduje vrchní pojišťovací soud v senátě pětičlenném, složeném ze tří soudců z povolání, z nichž jeden předsedá (§ 14, odst. 1.), a po jednom přísedícím ze skupiny zaměstnavatelů a pojištěnců (§ 14, odst. 3. a 4.).

Kancelářské práce vrchního pojišťovacího soudu obstarávají zaměstnanci kanceláře vrchního zemského soudu v Praze; kancelářské zaměstnance i potřebné zřízence (podúředníky) přikáže vrchnímu pojišťovacímu soudu president vrchního zemského soudu.

President vrchního zemského soudu přikáže vrchnímu pojišťovacímu soudu i úřední místnosti. Veškeré ostatní potřeby vrchního pojišťovacího soudu hradí se z úřední zálohy vrchního zemského soudu; účtují se však odděleně.

Podatelna, spisovna a doručné oddělení vrchního pojišťovacího soudu jsou spojeny s podatelnou, spisovnou a doručným oddělením vrchního zemského soudu. V ostatním platí tu obdobně § 12, odst. 3.

Žaloby, návrhy, oznámení a jiná prohlášení stran v řízení před rozhodčími soudy nemocenských pojišťoven a před soudy pojišťovacími lze podati písemně anebo ústně do protokolu. Totéž platí o odvoláních a o stížnostech proti rozhodnutím rozhodčích soudů nemocenských pojišťoven.

Písemné žaloby a odvolání buďtež podány ve dvou stejnopisech. O žalobách, návrzích, oznámeních a jiných ústních prohlášeních mimo přelíčení ústně přednesených sepíše úředník k tomu ustanovený protokol a straně vydá o tom potvrzení. Jméno takového úředníka a hodiny ustanovené pro přijímání protokolárních prohlášení buďte veřejně oznámeny vývěskem v místnostech nemocenské pojišťovny a na desce rozhodčího (pojišťovacího) soudu. Protokol o odvoláních a stížnostech přednesených ústně sepíše se stranou předseda rozhodčího soudu nebo jeho náměstek.

Ústní i písemní žaloby na rozhodčí soudy a odvolání i stížnosti proti jejich rozhodnutím a proti rozhodnutím předsedů rozhodčích soudů podati dlužno u nemocenské pojišťovny, pro kterou jest rozhodčí soud zřízen, po případě u předsedy tohoto rozhodčího soudu.

Ústní i písemné žaloby na soudy pojišťovací podávají se u nemocenské pojišťovny, u níž jest zaměstnanec pojištěn nebo přímo u pojišťovacího soudu.

Protokol o žalobě sepsaný u nemocenské pojišťovny nebo žalobu podanou u ní písemně zašle představenstvo nemocenské pojišťovny neprodleně příslušnému rozhodčímu, po případě pojišťovacímu soudu.

Odvolání a stížnosti proti rozhodnutím pojišťovacího soudu lze podati vždy jen písemně, a to odvolání ve dvojím stejnopise. Odvolání a stížnosti, pokud je nepodává pojišťovna, musí býti podepsány advokátem, odvolání a stížnosti pojišťovny buď advokátem nebo úředníkem pojišťovny k tomu stanoveným (§ 77).

V řízení před rozhodčími soudy nemocenských pojišťoven, před pojišťovacími soudy a vrchním pojišťovacím soudem může býti podání učiněno i telegraficky. Telegrafické podání nutno však do tří dnů od dojití telegramu opakovati písemně, jinak se k němu nepřihlíží (§ 194 zák.).

V písemném podání budiž vždy přesně označen soud, jemuž jest podání určeno, uvedeno jméno a adresa podatele a jeho odpůrce, uvedeny určité návrhy, které strana činí, a je-li toho podle povahy podání potřebí (na př. při žalobách, opravných prostředcích a pod.), i skutkové okolnosti, o které se návrh opírá, a nabídnuty průvodní prostředky k jejich důkazu.

Vadná podání buďte straně vrácena k opravě, po případě k doplnění a dán jí k tomu přiměřený návod. Je-li to účelno, může býti strana k opravě nebo doplnění podání na krátkou lhůtu obeslána.

Ustanovení odst. 1. platí obdobně i o protokolech, které byly sepsány se stranou podle § 18. Také při sepisování protokolů buď stranám neznalým práva dáno přiměřené poučení.

O ústním jednání před rozhodčími soudy nemocenských pojišťoven, před pojišťovacími soudy i o veřejném ústním jednání před vrchním pojišťovacím soudem (§ 230, odst. 2. zák.) buď vždy sepsán protokol, který podpíše předseda, zapisovatel, přítomně strany a jejich zástupci.

V protokolech o ústním jednání buďtež uvedena jména soudců a zapisovatele, kteří se jednání zúčastnili, jména stran a jejich zástupců při jednání přítomných, podstatný obsah skutkového přednesení stran, jejich prohlášení o žalobním nároku, stranami nabízené důkazy, podstatné výsledky důkazů při ústním jednání provedených, rozhodnutí soudu, která byla při jednání prohlášena, jakož i smíry, které strany při jednání ujednaly.

O poradách soudu sepíše zapisovatel protokol zvláštní; podepíše jej toliko předseda a zapisovatel.

Strany mohou nahlížeti do spisů a činiti si z nich výpisy buď samy anebo svými plnomocníky.

Do protokolů o poradách soudu nahlížeti stranám není dovoleno.

Rozhodnutí soudu, která byla při ústním jednání prohlášena v přítomnosti obou stran, doručují se stranám jen, je-li podle zákona proti rozhodnutí připuštěn opravný prostředek, pokud zákon neustanovuje jinak.

Sepsati rozhodnutí rozhodčího soudu nemocenské pojišťovny nebo soudu pojišťovacího náleží předsedovi nebo jeho náměstku (samosoudci). V řízení u vrchního soudu pojišťovacího sepíše rozhodnutí člen senátu ze soudců z povolání, jemuž to bylo předsedou uloženo; byl-li ustanoven o věci zpravodaj, náleží jemu vypracovati rozhodnutí.

Spisy rozhodčích soudů nemocenských pojišťoven, soudů pojišťovacích i vrchního pojišťovacího soudu doručují se poštou podle ustanovení platných o doručování soudních spisů ve věcech civilních.

Spisy rozhodčích soudů, určené pro nemocenskou pojišťovnu, při níž jsou zřízeny, dodávají se pojišťovně přímo.

Zasílají-li se spisy rozhodčích soudů poštou, podléhají řádnému výplatnému. Je-li podle platných předpisů potřebí písemného průkazu o jejich doručení, zasílají se jako obyčejná psaní se zpátečním lístkem. Poplatek za každý zpáteční lístek činí 1 Kč.

Pro zasílání vyřízení pojišťovacích soudů a vrchního pojišťovacího soudu poštou platí sazební předpisy platné pro soudní vyřízení ve věcech civilních.

V řízení před rozhodčími soudy nemocenských pojišťoven přísluší svědkům nárok na náhradu nutných hotových vydání spojených s cestou k rozhodčímu soudu a zpět a s pobytem v místě rozhodčího soudu. Svědkům, kteří dostavením se před rozhodčí soud utrpěli na svém výdělku citelnou újmu, přísluší kromě toho také nárok na náhradu za zameškání. Znalci mají nárok na náhradu nutných hotových výloh, na náhradu za zameškání a na přiměřenou odměnu za podání nálezu a posudku.

Výši náhrad svědkům a znalcům určí předseda jednání řídící. Zapraveny buďte nemocenskou pojišťovnou. Byl-li proveden důkaz řádným soudem (§ 208, odst. 1. zák.), platí o nároku svědků a znalců na svědečné a znalečné i o jejich určení ustanovení civilního řádu soudního; vybrány buďtež přímo od žalované nemocenské pojišťovny.

Kromě svědečného a znalečného (§ 32) hradí v řízení před rozhodčím soudem i veškeré ostatní náklady sporu nemocenská pojišťovna, ať byl výsledek sporu jakýkoli, mimo vlastní náklady žalobce a jeho zástupce v případě, že žalobě vyhověno nebylo. Proti žalobci náhrada nákladů přisouzena tu býti nemůže.

Bylo-li žalobě rozhodčím soudem vyhověno, přísluší žalobci nárok na náhradu nákladů spojených s osobním dostavením se k rozhodčímu soudu a za zameškání času. O náhradě nákladů žalobci buď rozhodnuto v nálezu vydaném o věci hlavní.

Vyhotovení nálezů rozhodčích soudů nemocenských pojišťoven určená pro spisy i pro strany podpisuje předseda jednání řídící a zapisovatel. Vyhotovení jiných rozhodnutí určená pro strany a obsílky podpisuje kancelář s dodatkem: "Za správnost vyhotovení řídící kanceláře." Jméno předsedovo se tu toliko vytiskne razítkem.

K vyhotovením rozhodnutí, určeným pro strany, buď připojeno poučení o opravných prostředcích, k obsílkám pak poučení o následcích nedostavení se k soudu.

O vyhotoveních rozhodnutí soudů pojišťovacích a vrchního soudu pojišťovacího platí ustanovení civilního řádu soudního.

Při vyřizování agendy rozhodčích soudů nemocenských pojišťoven, soudů pojišťovacích i vrchního pojišťovacího soudu budiž, pokud možno, používáno tištěných vzorců.

Lze-li vzorce pro vyřízení použíti, nebudiž vzorec vyplňován soudcem (předsedou nebo jeho náměstkem), nýbrž dán kanceláři toliko příslušný poukaz a udáno číslo vzorce (na př. "Rok 1./12. - 9 h, vz. č. ....."; "Odv. spis odpůrci, vz. č. ....."). Vyplnění vzorců obstará pak kancelář sama.

Vzorce pro vyřizování, jakož i vzorce tiskopisů pro ostatní kancelářské pomůcky budou vydány ministerstvem spravedlnosti v dohodě s ministerstvem sociální péče.

Každá nová žaloba podaná u rozhodčího soudu nemocenské pojišťovny a u soudu pojišťovacího budiž zapsána do rejstříku pro věci sporné, ve kterém se vyznačují důležitější události ve sporu se vyskytující, tak aby z rejstříku bylo vždy patrno, ve kterém stavu spor právě jest.

Odvolání a stížnosti docházející k soudu pojišťovacímu a k vrchnímu pojišťovacímu soudu zapisují se do rejstříku pro odvolání a rejstříku pro stížnosti, v nichž se vyznačuje postup opravného řízení a způsob vyřízení opravného prostředku.

Věci přikázané předsedovi soudu, pokud nenáležejí do rejstříků uvedených v odst. 1. a 2., zejména věci osobní, věci služebního dozoru a věci organisační, zapisují se do deníku předsedova.

Věci neodkázané do jiného rejstříku (deníku) náležejí do rejstříku všeobecného.

Jednotlivé rejstříky označeny jsou zkratkami z písmen, deník předsedův zkratkou "Pres".

Ke každému rejstříku (deníku) vede se abecední seznam jmen.

Veškeré spisy, které se týkají téže věci, obdrží vždy jen jedinou značku spisovou. Na jednotlivých spisech připojuje se ke spisové značce pořadové číslo ve způsobu zlomku a tvoří spolu s ní jednací číslo jednotlivého kusu (na př. Cr 24/26/18, Cr I 56/26/15).

Jednací číslo spisů předsedových utvořeno jest ze značky deníku, pořadového čísla ročního a ve způsobu zlomku k nim připojených čísla skupiny, do které věc náleží a posledních dvou číslic letopočtu (na př. Pres. 87/4/26).

V podatelně se podání nezapisují do žádných rejstříků nebo záznamů. Opatřují se tam toliko podací značkou a dodávají hned do kanceláře (kanceláří jednotlivých oddělení).

Kancelář pečuje o úpravu, úschovu i evidenci spisů, předkládá je předsedovi nebo jeho náměstku k vyřízení a opisuje i vypravuje rozhodnutí a jiná opatření soudu. Evidence lhůt a roků nařízených v jednotlivých sporech děje se pomocí úředního kalendáře, evidence spisů odeslaných jinému úřadu pomocí seznamu spisů vydaných.

Spisy věcí dosud neukončených, které nejsou právě u soudce (předsedy nebo jeho náměstka) nebo které právě nezpracovává kancelář, uschovávají se v kanceláři v otevřených příhradách odděleně podle stadia, ve kterém věc jest (lhůty, roky, doručení atd.).

Spisy věcí pravoplatně skončených odevzdá kancelář spisovně; v ní uschovají se spisy po dobu 30 let, že byla věc vyřízena, vyznačí se odškrtnutím zápisu o ní v rejstříku barevnou tužkou.

Spisy, které se týkají téže věci, zašívá kancelář v pořadí, jak došly nebo byly zřízeny, do spisového hřbetu. Přílohy stranami předložené a poradní protokoly se nezašívají, nýbrž toliko vkládají do obálek ke spisu přišitých. Před odevzdáním spisu do spisovny (§ 43, odst. 4) se přílohy stranám vrátí.

Spisy, které pro značný rozsah sešívati již nelze (zpravidla spisy o více než šedesáti listech), vloží se do obalu spisového. Ke spisům takovým buď připojen přehled spisů na zvláštním archu.

Veškeré spisy (odst. 1 a 2) opatří kancelář v pravém hořejším rohu čísly jednotlivých listů. Doručné lístky se nečíslují.

O své činnosti v uplynulém roce předkládají rozhodčí soudy nemocenských pojišťoven a pojišťovací soudy vždy v měsíci lednu statistické výkazy na předepsaných tiskopisech vrchnímu pojišťovacímu soudu.

Vrchní pojišťovací soud sestaví z předložených mu výkazů výkazy úhrnné, připojí výkaz o činnosti své vlastní a předloží obé vždy do 15. března každého roku ministerstvu spravedlnosti. Před odesláním Státnímu úřadu statistickému buďte veškeré výkazy dodány k nahlédnutí ministerstvu sociální péče.

Neshledá-li předseda nebo jeho náměstek na žalobním spisu nebo protokolu jej zastupujícím formálních vad, které by bylo odstraniti podle § 21, nařídí rok k ústnímu jednání zpravidla nejdéle na dobu osmi dnů od pravděpodobného doručení obsílky.

O nařízeném roku budiž zpraven žalobce a nemocenská pojišťovna, které zároveň s obesláním dodáno buď druhé vyhotovení žalobního spisu nebo opis protokolu o žalobě sepsaného (§ 18).

Vyřizuje žalobu, nařídí předseda nebo jeho náměstek zároveň, čeho jest třeba, aby věc mohla býti, pokud možno projednána při jediném roku; zejména obešle k tomu účelu svědky a znalce, vyzve strany, aby při ústním jednání předložily listiny a jiné průvodní prostředky, kterých se chtějí při jednání dovolávati, jakož i uloží žalobci, aby se k ústnímu jednání osobně dostavil. Při tom však má předseda přihlížeti k tomu, aby připraveny byly toliko důkazy, jichž bude podle stavu věci k rozhodnutí nezbytně potřebí.

V nepřítomnosti stran (§ 208, odst. 1 zák.) může býti ústní jednání konáno toliko, bylo-li řádné doručení obsílek stranám vykázáno. Nedošel-li včas výkaz o doručení obsílky straně, která se nedostavila, budiž jednání odročeno a strany obeslány znovu.

Je-li toho pro objasnění věci třeba, může se soud usnésti, aby nedostavivší se strana byla obeslána znovu. Nedostaví-li se opětně, posoudí soud, uváživ pečlivě veškeré okolnosti, jaký význam nedostavení se strany má pro rozhodnutí sporu.

Při ústním jednání má soud působiti k tomu, aby věc byla všestranně probrána a objasněna. K cíli tomu má předseda i přísedící klásti stranám přiměřené otázky, vyzvati je, aby co nejpřesněji a nejurčitěji vylíčily skutkový podklad sporu a vyjádřily se navzájem o tvrzeních odpůrcových i o výsledcích provedených důkazů.

Svědkům a znalcům mohou klásti otázky nejen předseda a přísedící, nýbrž i obě strany a jejich zástupci. Nevhodné dotazy stran a jejich zástupců může předseda odmítnouti.

O tom, které důkazy budou provedeny, rozhodne soud usnesením (průvodní usnesení). Připuštěny buďtež vždy toliko důkazy, které jsou pro zjištění skutkového podkladu rozhodnutí nezbytny. Nerozhodné důkazy buďtež odmítnuty.

Proti průvodnímu usnesení, pokud jím byly nabídnuté důkazy odmítnuty, není samostatného opravného prostředku; připuštění důkazů odporovati nelze vůbec (§ 210 zák.).

Nedostaví-li se obeslaní svědci nebo znalci a pokládá-li soud jejich výslech za nezbytný, buďtež obeslání znovu anebo požádán za provedení výslechu příslušný okresní soud.

Stranu nelze nutiti, aby za účelem provedení důkazu vypovídala ať pod přísahou anebo nepřísežně. Odepře-li strana výpověď nebo přísahu anebo nedostaví-li se k výslechu, posoudí soud podle volného uvážení, jaký vliv má tato okolnost na věrohodnost tvrzení, které bylo dokazovati.

Přísežný výslech strany může býti nařízen jen, nepokládá-li soud výsledek veškerých provedených ostatních důkazů za dostatečný pro rozhodnutí, nebo není-li jiných důkazů o sporné okolnosti vůbec. O téže okolnosti může býti pod přísahou slyšena vždy toliko jedna ze stran.

Má-li býti provede důkaz přísežným výslechem žalované pojišťovny, rozhodne soud, která z osob povolaných zastupovati pojišťovnu na venek má býti pod přísahou vyslechnuta.

Je-li věc zralá k rozhodnutí, prohlásí předseda ústní jednání za skončené a rozhodčí soud v poradě konané za nepřítomnosti stran se usnese o nálezu. Objeví-li se při poradě, že některá skutková otázka nebyla dosud dostatečně objasněna, může se rozhodčí soud usnésti, aby ve skončeném ústním jednání bylo pokračováno.

Nález, na kterém se rozhodčí soud usnesl, budiž ihned vyhlášen.

Uzná-li žalovaná pojišťovna při ústním jednání žalobní nárok zcela nebo z části, vydá rozhodčí soud na návrh žalobcův bez dalšího jednání nález na podkladě uznání žalované pojišťovny.

Bez dalšího jednání zamítne rozhodčí soud na návrh žalované pojišťovny žalobu, zřekne-li se žalobce při ústním jednání žalobního nároku.

Vezme-li žalobce žalobu zpět, dokud nebyl nález rozhodčího soudu vydán, zastaví předseda další řízení usnesením. Souhlasu žalované pojišťovny k zastavení řízení jest zapotřebí, jestliže žalobce upustiv od žaloby zároveň se nezřekl žalobního nároku.

Změniti žalobu, zejména pak omeziti žalobní nárok může žalobce kdykoliv, dokud řízení nebylo prohlášeno za skončené, jestliže změnou žaloby řízení nebude valně stíženo nebo prodlouženo.

Odvolání a stížnosti proti rozhodnutím rozhodčího soudu nemocenské pojišťovny (jeho předsedy) podati jest vždy u rozhodčího soudu.

Předseda rozhodčího soudu prozkoumá odvolání a shledá-li, že netrpí vadami, které by bylo odstraniti podle § 213, odst. 2. zák. nebo podle § 21 tohoto nařízení, anebo pro které by bylo odvolání podle § 213, odst. 1. zák. odmítnouti, dá jeden stejnopis odvolacího spisu nebo opis protokolu jej zastupujícího doručiti odpůrci s vyzváním, aby na odvolání podal odpověď (§ 213, odst. 4. zák.). Došla-li odpověď včas nebo lhůta k její podání marně uplynula, předloží předseda rozhodčího soudu odvolání se všemi spisy pojišťovacímu soudu anebo senátu rozhodčího soudu k rozhodnutí podle § 215 zák. Senát rozhodčího soudu rozhodne pak o odvolání zpravidla v neveřejném zasedání, aniž by o opětném jeho rozhodování byly předem zpraveny strany. Po veřejném ústním jednání bude o odvolání rozhodčím soudem rozhodnuto jen, pokládá-li předseda nebo senát za nutno, před rozhodnutím, jímž by bylo odvolání vyhověno, řízení doplniti. Neusnesl-li se senát rozhodčího soudu jednomyslně, že se odvolání vyhovuje, zůstává nález rozhodčího soudu prozatím nedotčen a odvolání předložiti jest k rozhodnutí soudu pojišťovacímu.

Rozhodnutí o odvolání vyhotoví pojišťovací soud tolikráte, kolik jest třeba, aby mohlo býti po jednom vyhotovení doručeno stranám a jedno další vyhotovení podrženo při spisech. Veškerá vyhotovení rozhodnutí i se spisy zašle pojišťovací soud rozhodčímu soudu nemocenské pojišťovny, který doručí rozhodnutí o odvolání účastníkům.

Ustanovení prvního odstavce platí obdobně i o stížnostech. Současně s nařízením, aby rozhodnutí o stížnosti bylo doručeno účastníkům, opatří rozhodčí soud nemocenské pojišťovny, čeho jest podle obsahu rozhodnutí pojišťovacího soudu třeba.

V obou případech (odst. 1. a 2.) podrží pojišťovací soud ve svých spisech toliko osnovy rozhodnutí a protokoly o poradě.

Žalobu vyříditi a připraviti spor způsobem obdobným, jako jest ustanoveno v §u 46, odst. 2., náleží předsedovi pojišťovacího soudu nebo jeho náměstkovi, i když jde o spor, o kterém rozhodovali náleží senátu (§ 222, odst. 1. zák.).

Ústní jednání o žalobě buď před pojišťovacím soudem zpravidla nařízeno nejdéle na 15 dnů od pravděpodobného doručení obsílky.

O řízení před pojišťovacím soudem, zejména o ústním jednání, o provádění důkazů a o rozhodování soudu platí, není-li v zákoně č. 221/1924 Sb. z. a n. ustanoveno jinak, předpisy civilního řádu soudního o řádném řízení před okresními soudy.

Pravomoc podle civilního řádu soudního příslušející soudci okresního soudu, vykonává u soudu pojišťovacího při ústním jednání v případech uvedených v §u 222, odst. 1. zák. senát, v ostatních případech (§ 222, odst. 2. zák.) předseda nebo jeho náměstek jako samosoudce. Předsedovi nebo jeho náměstku náleží i v případech vyhrazených senátu, aby činil mimo ústní jednání opatření sloužící ku přípravě ústního jednání (§ 66).

U vrchního pojišťovacího soudu prozkoumá odvolací spis předběžně předseda vrchního pojišťovacího soudu nebo předseda senátu, jemuž věc přikázána (§§ 6 a 16 tohoto nařízení).

Má-li předseda za to, že o odvolání lze rozhodnouti na základě spisů, aniž by bylo řízení doplňováno, předloží věc senátu vrchního pojišťovacího soudu k rozhodnutí v zasedání neveřejném (§ 230, odst. 1. zák.).

K podání zprávy a návrhu může předseda ustanoviti člena senátu ze soudců z povolání.