83/1928 Sb. znění účinné od 28. 6. 1928 do 14. 2. 1951

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se toto nařízení považuje za výslovně zrušené.

Vládní nařízení

ze dne 14. června 1928

o plemenitbě koní.

Vláda republiky Československé nařizuje podle §§ 4 a 6 zákona ze dne 2. července 1924, č. 169 Sb. z. a n., o plemenitbě hospodářských zvířat, a to koní, skotu, vepřů a ovcí:

ODDÍL I.

Výběr plemenných hřebců. (§ 1-14)

Komise licenční.

§ 1.

(1)	Výběr plemenných hřebců provádějí komise licenční, jichž počet a obvod působnosti na příslušné funkční období stanoví ministerstvo zemědělství.
(2)	Funkční období komise jest čtyřleté; v případě rozpuštění komise úřaduje nové jmenovaná jen na zbytek funkčního období.

§ 2.

(1)

Komise licenční pro soukromé hřebce a státní hřebce umístěné u chovatelů skládá se v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku z 5 členů, a to:

a)	z ředitele hřebčince, nebo jeho zástupce, jakožto zástupce ministerstva zemědělství,
b)	dále ze 3 členů jakožto zástupců zemědělské rady, kterými mohou býti tito činovníci: člen komitétu pro chov koní, delegát zemědělské rady, inspektor chovu koní, zástupce zemské, župní, krajinské nebo okresní organisace pro chov koní, event. jiná osoba znalá chovu koní,
c)	pak ze zvěrolékaře určeného politickým úřadem II. stolice po slyšení zemědělské rady.

(2)

Členové této licenční komise dělí se na členy stálé a na členy, kteří jsou povoláváni k jednotlivým výběrům hřebců.

(3)

Jakožto stálí členové komise, určené pro týž chovný obvod téhož státního hřebčince (§ 9), působí člen uvedený v odstavci 1. pod písmenou a) a z členů uvedených tamtéž pod písmenou b) dva. Tyto dva stálé členy jmenuje pro příslušné funkční období ministerstvo zemědělství na návrh zemědělské rady. Třetího z členů uvedených v odstavci 1. pod písmenou b) povolá k jednotlivým výběrům hřebců zemědělská rada.

(4)

Za členy komise uvedené v odstavci 1. pod písmenami b) a c) stanoví se stejným způsobem náhradníci, kteří nastupují na místo zaneprázdněného člena komise.

§ 3.

(1)

Výběr plemenných hřebců soustředěných ve státních hřebčincích provádí komise, jež se skládá:

a)	z ředitele ústavu nebo jeho zástupce,
b)	ze 3 členů jakožto zástupců zemědělské rady, kterými mohou býti tito činovníci: člen komitétu pro chov koní, delegát zemědělské rady, inspektor chovu koní nebo zástupce zemské organisace pro chov koní,
c)	ze zástupce příslušného politického úřadu II. stolice, vzatého ze řad odborných úředníků znalých chovu koní.

(2)

Členy uvedené v odst. 1. pod písmenou b) jmenuje na návrh zemědělské rady na příslušné funkční období ministerstvo zemědělství. Za každého tohoto člena určí se zároveň náhradník.

§ 4.

(1)

Dokud nebude zřízena na Podkarpatské Rusi zemědělská rada a ustaveny v dostatečném počtu organisace chovatelů koní, působí tam 3členná licenční komise, jež se skládá:

a)	z ředitele hřebčince nebo jeho zástupce,
b)	ze dvou členů jmenovaných ministerstvem zemědělství na návrh politického úřadu II. stolice. Za každého z těchto členů stanoví se současně náhradník. Jest dbáti toho, aby jeden z těchto členů byl zvěrolékař.

(2)

Dobu, kdy nastoupí v Podkarpatské Rusi licenční komise téhož složení jako v ostatních částech státního území, určí ministerstvo zemědělství․

§ 5.

Výběr plemenných hřebců ve státních hřebčínech provádí komise stanovená ministerstvem zemědělství, v níž budou míti interesované zemědělské rady po jednom zástupci, a ve vojenských hřebčínech komise stanovená v dohodě s ministerstvem národní obrany. O výběru plemenných hřebců ve vojenských hřebčínech rozhoduje potřeba vojenská.

§ 6.

(1)	Předsedou každé licenční komise jest fysicky nejstarší z přítomných členů.
(2)	Každá komise licenční jest způsobilou se usnášeti, jsou-li přítomni 3 členové nebo náhradníci. Komise usnáší se většinou hlasů, při rovnosti hlasů rozhoduje předseda, který hlasuje naposled.

§ 7.

(1)	Ubude-li ve funkčním období člen komise jmenovaný ministerstvem zemědělství, nastoupí jako řádný člen komise jeho náhradník. Ubude-li náhradník, jmenuje ministerstvo zemědělství pro zbytek funkčního období nového náhradníka.
(2)	Člen (náhradník) může býti ministerstvem zemědělství své funkce zbaven, nekoná-li řádně svých povinností, jež z této funkce vyplývají.

§ 8.

Členové (náhradníci), kteří nebydlí v místě, kde se výběr koná, a kteří nepoužívají z veřejné pokladny náhrady cestovného a stravného, obdrží náhradu tu z prostředků státních podle norem platných pro státní úředníky 5 platové stupnice.

§ 9.

Obvod působnosti komisí.

Komise licenční pro zemský chov koní, tudíž jak pro hřebce u chovatelů, tak pro hřebce soustředěné v hřebčincích, buďtež zřizovány po návrhu zemědělské rady v každé části státního území podle obvodů státních hřebčinců pro každý chovný obvod (§ 21) a podle potřeby případně též pro jednotlivé chovatelské oblasti.

§ 10.

Přihlašování hřebců k výběru (licenci).

(1)	Politický úřad II. stolice vyzve každého roku vyhláškou držitele soukromých hřebců, kteří chtějí získati pro své hřebce licenci na příští připouštěcí období, aby je přihlásili k výběru ústně nebo písemně u politického úřadu I. stolice svého bydliště ve lhůtě čtyřnedělní. Lhůta tato budiž stanovena tak, aby končila nejpozději dnem 15. srpna. V přihlášce k výběru dlužno uvésti jméno, bydliště (poštu) držitele hřebce, jméno, původ po otci a matce, ráz (plemeno), barvu, odznaky, stáří a zamýšlené stanoviště hřebce. K přihlášce sluší připojiti doklady o původu hřebce po otci a matce. Politické úřady I. stolice zašlou přihlášky s doklady hromadně zemědělské radě nejpozději do 1. září každého roku. Místo a dobu jednotlivých výběrů hřebců stanoví po návrhu zemědělské rady politický úřad II. stolice tak, aby bylo lze v prvé polovině října výběr hřebců zahájiti. Členy licenční komise povolává k výběrům takto stanoveným zemědělská rada, na Podkarpatské Rusi, dokud tam nebude zemědělská rada zřízena, politický úřad II. stolice.
(2)	Přihlásí-li kdo hřebce po uplynutí přihlašovací lhůty (odst. 1.) nebo žádá-li držitel provedení výběru mimo pořad stanovený pro výběry, může politický úřad II. stolice po slyšení zemědělské rady povoliti výběr jen z vážných důvodů, a je-li nutno výběr ten provésti mimo pořad stanovený pro poměry, za podmínky, že přihlašovatel napřed složí výlohy komisionelní u příslušného politického úřadu I. stolice.
(3)	Předpisy odstavce 1. o přihlašování hřebců k výběru nevztahují se na licentování hřebců státních.
(4)	Dobu konání výběru státních hřebců, chovaných ve státních ústavech pro chov koní, určí ministerstvo zemědělství, ve vojenských ústavech v dohodě s ministerstvem národní obrany.
(5)	Výběr státních hřebců v soukromém držení a státních hřebců v nájmu koná se zároveň s licentováním hřebců soukromých v témže chovném obvodu.
(6)	Hřebci mohou býti povoláni před licenční komisi do vzdálenosti 20 km od jejich stanoviště, v němž mají působiti.

§ 11.

Podmínky pro udělení licence.

(1)	Hřebci musí 1. července onoho roku, pro nějž má býti licence udělena, dosáhnouti, jsou-li rázu chladnokrevného, třetího, a jsou-li rázu teplokrevného, čtvrtého roku věku. Jen zcela výjimečně při plném vývinu může býti udělena licence i hřebci mladšímu.
(2)	Komise pro výběr plemenných hřebců smí uděliti licenci ku připouštění klisen jen pro ty hřebce, o kterých se přehlídkou přesvědčí, že jsou k chovu způsobilí, jmenovitě že jsou zdraví, náležitě vyvinutí, dědičných vad prostí a svým rázem a původem vyhovují chovnému směru obvodu, pro nějž jsou určeni (§§ 21, 21 a 23). Při opětovném udělování licence budiž přihlíženo též ke kvalitě potomstva.
(3)	Zdravotní prohlídku hřebců předvedených k licentování provede zvěrolékař, který se zúčastní licenční komise (jeho zástupce), pokud se týče zvěrolékař ústavu, v němž se licentování koná.
(4)	Udělení licence lze odmítnouti, je-li důvodná obava, že držitelem hřebce bude licence zneužito, zejména byl-li držitel hřebce již více než jednou trestán pro některý z přestupků uvedených v § 8, odst. 1. body 1. a 2., zák. č. 169/1924 Sb. z. a n.

§ 12.

Vydání licence.

(1)	Pro každého vybraného hřebce vydá komise držiteli hřebce licenci, již nutno jako úřední vysvědčení kolkovati. Kolek dodá strana.
(2)	Licence opravňuje ku použití hřebce pouze v připouštěcím období kalendářního roku v ní uvedeného a ve stanovišti licencí určeném ke všeobecnému připouštění klisen z chovného obvodu (§ 21), v němž hřebec má své stanoviště. Klisny z jiného chovného obvodu mohou býti připuštěna pouze tehdy, jsou-li stejného chovného směru jako hřebec a byla-li tato okolnost zjištěna při přehlídce za účelem zápisu do plemenné knihy, při odměňování nebo jiné příležitosti příslušnou komisí nebo inspektorem chovu koní. V těchto případech jest se majiteli klisny vykázati poukázkou zemědělské rady na připouštění ve stanici jiného chovného obvodu. Z poukázky má býti nesporně patrna totožnost klisny. Státním hřebcům uděluje licenční komise licenci pro příslušný chovný obvod téže země, a to i na více připouštěcích období, nejvýše však do konce svého funkčního období. V licenci lze stanoviti průměrný počet skoků denních a nejvyšší počet skoků týdenních, jakož i nejmenší časovou dobu mezi jednotlivými připouštěními.
(3)	Trvání připouštěcího období stanoví ministerstvo zemědělství po návrhu zemědělské rady.
(4)	Převáděti a přemístiti soukromého licentovaného hřebce do jiného stanoviště za účelem připouštění jest přípustno jedině v témže chovném obvodě (§ 21) a se svolením politického úřadu I. stolice, kam má býti hřebec přemístěn, daným po slyšení zemědělské rady. V případě různého mínění zemědělské rady a politického úřadu I. stolice předloží tento úřad věc k rozhodnutí politickému úřadu II. stolice.
(5)	Nastane-li změna v osobě držitele hřebce licentovaného toliko v téže obci, jest nový držitel povinen do 15 dnů u politického úřadu I. stolice zažádati o přepsání licence. O žádosti rozhodne politický úřad I. stolice po slyšení zemědělské rady. Přepsání licence může býti odepřeno z důvodu uvedeného v § 11, odst. 4. O takových změnách budiž zpraveno ředitelství příslušného státního hřebčince a zemědělská rada.

§ 13.

Zamítavé rozhodnutí komise.

(1)	Nebyl-li předvedený hřebec uznán způsobilým, oznámí předseda komise držiteli hřebce odmítnutí ústně a na žádost též písemně s udáním důvodů.
(2)	Zamítavé rozhodnutí komise z ní buď na nezpůsobilost dočasnou nebo na nezpůsobilost trvalou.
(3)	Hřebec odmítnutý pro dočasnou neschopnost může býti předveden opět k výběru až pro příští připouštěcí období. Byl-li hřebec odmítnut pro nezpůsobilost trvalou, nesmí býti již k licenci vůbec přihlášen.
(4)	Rozhodnutí licenční komise jest konečné.

§ 14.

Zápis o licenčním řízení.

(1)

O každém licenčním řízení vede komise zápis, jejž obstará zapisovatel, volený z jejích členů, a podepíší všichni členové.

(2)

Po ukončení každého výběru zašle předseda komise prvopisy těchto zápisů zemědělské radě. Tato vyhotoví z těchto zápisů ihned po skončení řádného licentování seznam licentovaných i odmítnutých hřebců se všemi potřebnými údaji a zašle po jednom opise tohoto seznamu příslušnému politickému úřadu I. stolice, ředitelství příslušného státního ústavu pro chov koní a ministerstvu zemědělství.

ODDÍL II.

Provoz na stanicích hřebců. (§ 15-19)

§ 15.

Chování licentovaných hřebců a připouštění.

(1)	Licentované hřebce dlužno chovati odděleně od ostatních druhů hospodářského zvířectva, ve stájích zdravotně a účelně zařízených, a udržovati je v dobré plemenné kondici.
(2)	Připouštěti jest dovoleno toliko v takových místech, kde volný přístup nebo přihlížení osob nepovolaných jest vyloučeno, a kde jest o bezpečnostní opatření postaráno.
(3)	Připouštěti lze toliko takové klisny, jež nejeví příznaků sdělné nemoci, aniž jsou postiženy nemocí pohlavních ústrojů, a jež v době připouštění dosáhly, jsou-li teplokrevného rázu, čtvrtého, jsou-li chladnokrevného rázu, třetího roku věku; při dobrém tělesném vývinu a pohlavní vyspělosti jsou přípustny výjimky o rok dříve.
(4)	Držitel hřebce jest povinen předložiti držiteli klisny na požádání licenci hřebce, za jehož připouštění držitel klisny žádá.
(5)	Držitel jest povinen umístiti při stání každého licentovaného hřebce zřetelně nápis, v němž jest čitelným a trvalým písmem uvedeno: Ráz, jméno, barva, odznaky (proměny), rok narození, výška, objem hrudi i holeně, otec i matka a datum licentování hřebce, jakož i výše skočného.
(6)	V témže soukromém dvoře smí býti po dobu připouštěcího období držen nelicentovaný hřebec, starší dvou let, toliko se svolením politického úřadu I. stolice, uděleném po slyšení zemědělské rady.

§ 16.

Prohlídky licentovaných hřebců a případné zrušení licence.

(1)	Každý soukromý licentovaný hřebec budiž bezprostředně před započetím připouštěcího období pak ještě jednou během druhé poloviny tohoto období prohlédnut státním zvěrolékařem politického úřadu I. stolice aneb jiným zvěrolékařem ve veřejné službě v obvodu tohoto úřadu ustanoveným dle volné volby držitele hřebce, a to na útraty držitele. O době a výsledku prohlídky zpraví intervenující zvěrolékař příslušný politický úřad I. stolice, jehož povinností jest, aby dozíral na provedení předepsaných prohlídek.
(2)	Výsledky přehlídky zaznamená zvěrolékař též do licence. Byly-li při takové přehlídce zjištěny závady, pro něž další použití hřebce k plemenným účelům bylo by nepřípustno, neb velmi povážlivo, zakáže vyšetřující zvěrolékař prozatím další používání hřebce k připouštění a zpraví o tom ihned politický úřad I. stolice, který po slyšení zemědělské rady rozhodne o případném zrušení licence. Zároveň budiž zpraveno o těchto opatřeních příslušné ředitelství státního hřebčince.
(3)	Zemědělská rada a příslušný státní hřebčinec mohou kdykoliv dáti licentované soukromé hřebce a provoz připouštěcí stanice svými orgány prohlédnouti; o shledaných závadách učiní oznámení příslušnému politickému úřadu I. stolice.

§ 17.

Výše skočného.

Výši skočného pro všechny hřebce státní i soukromé stanoví ministerstvo zemědělství po slyšení zemědělských rad a pokud jde o vojenské hřebčíny, v dohodě s ministerstvem národní obrany.

§ 18.

Připouštěcí lístek.

(1)	Ihned po připouštění vydá držitel hřebce držiteli připuštěné klisny lístek připouštěcí. Použíti lze toliko tiskopisů vydaných státní tiskárnou. Lístek připouštěcí jest zároveň průkazem o zaplacení skočného.
(2)	Zapravení skočného za první skok opravňuje držitele klisny k dalším pěti bezplatným skokům pro touž klisnu v témže připouštěcím období a na témže hřebčím stanovišti. Držitel klisny může požadovati na stanici o několika licentovaných hřebcích jiného hřebce teprve při čtvrtém skoku.

§ 19.

Připouštěcí protokoly.

(1)

O každém licentovaném hřebci jest soukromý držitel povinen vésti ve dvou stejnopisech připouštěcí protokol. Na jedné a téže stanici vede se připouštěcí protokol zvláště pro hřebce soukromé a zvláště pro hřebce státní. Na stanicích o více hřebcích vedou se připouštěcí protokoly dvojmo pro celou skupinu hřebců tam umístěných. Lze použíti pouze tiskopisů vydaných státní tiskárnou. Zápisy do obou stejnopisů protokolů dlužno konati ihned po připouštění.

(2)

Po uplynutí připouštěcího období, nejpozději do 15. srpna každého roku, budiž nejen stejnopis připouštěcího protokolu, potvrzený vlastnoručním podpisem držitele hřebce, že plně souhlasí s druhopisem, zaslán příslušnému státnímu hřebčinci. Do druhého stejnopisu je držitel povinen v příštím roce zapisovati v příslušných rubrikách výsledky připouštěcí a předložiti jej do 15. srpna příslušnému státnímu hřebčinci.

ODDÍL III.

Nucená kastrace hřebců a administrativní opatření při jejím provádění. (§ 20)

§ 20.

Byl-li držitel nelicentovaného soukromého hřebce pro nedovolené připouštění podle § 8, odst. 1., zák. č. 169/1924 Sb. z. a n. již jednou trestán, nařídí jemu v případě nového přestupku politický úřad I. stolice provedení kastrace hřebce do určité lhůty s výhrůžkou, že bude provedena kastrace z moci úřední na náklad a nebezpečí držitele, nebude-li lhůta zachována. Projde-li stanovená lhůta marně, zařídí politický úřad I. stolice kastraci hřebce. Kastrace může býti provedena i v případě, že by přešel hřebec do rukou jiného držitele. Od kastrace budiž však upuštěno, jestliže u nového držitele bude hřebec vyhovovati stanovenému chovnému směru (§§ 21, 22 a 23), nebo nebude-li důvodů pro kastraci, zejména, nebude-li obavy z dalšího nedovoleného připouštění hřebce.

ODDÍL IV.

Chovné obvody. (§ 21-23)

§ 21.

(1)

Chovné obvody podle tohoto nařízení jsou území, v nichž má býti jednosměrným chovem vypěstován kůň určitého rázu.

(2)

Státní území rozděluje se na tyto chovné obvody:

Čechy:

Obvod chovu koně teplokrevného, který zaujímá území hlavního města Prahy a soudních okresů:

Aš, Bečov nad Teplou, Bělá pod Bezdězem, Benátky Nové, Benešov, nad Ploučnicí, Bílina, Blatná Horní, Boleslav Mladá, Bor u České Lípy, Brandýs nad Labem, Brod Železný, Broumov, Březnice, Bydžov Nový, Bystřice Nová, Cvikov, Děčín, Dobříš, Doupov, Dub Český, Dubá, Duchcov, Dvůr Králové nad Labem, Falknov nad Ohří, Frýdlant, Haňšpach, Hora Sv. Kateřiny, Hora Sv. Šebestiána, Hořice, Hostinné, Hradec Jindřichův, Hradec Králové, Hradiště Mnichovo, Chabařovice, Cheb, Chlumec nad Cidlinou, Chomutov, Chrastava, Chrudim, Jablonec nad Nisou, Jablonné Německé, Jáchymov, Janovice Uhlířské, Jaroměř, Jesenice, Jičín, Jilemnice, Jílové, Jirkov, Kadaň, Kamenice Česká, Kamenice nad Lipou, Karlín, Kladno, Kostelec nad Orlicí, Kouřim, Kralovice Dolní, Kralupy nad Vltavou, Kraslice, Křivoklát, Kynžvart Lázně, Lanškroun, Ledeč nad Sázavou, Libáň, Liberec, Libochovice, Lípa Česká, Litoměřice, Litvínov Horní, Loket, Lomnice nad Popelkou, Louny, Lovosice, Mariánské Lázně, Maršov, Mělník, Městec Králové, Město Nové nad Metují, Město Nové pod Smrkem, Milevsko, Mimoň, Mirovice, Most, Náchod, Nasavrky, Nechanice, Nejdek, Neveklov, Nymburk, Pacov, Paka Nová, Pardubice, Pelhřimov, Počátky, Podbořany, Poděbrady, Police nad Metují, Postoloprty, Přelouč, Příbram, Přísečnice, Rakovník, Rokytnice nad Jizerou, Rokytnice v Orlických Horách, Roudnice nad Labem, Rumburk, Rychnov nad Kněžnou, Sedlec, Semily, Skalice Česká, Slaný, Smíchov, Sobotka, Strašecí Nové, Šluknov, Štětí, Tanvald, Teplice nad Metují, Teplice-Šanov, Trutnov, Turnov, Unhošt, Úpice, Ústí nad Labem, Ústí nad Orlicí, Úštěk, Varnsdorf, Vary Karlovy, Vejprty, Velvary, Vildštejn, Vlašim, Votice, Vožice Mladá, Vrchlabí, Vysoké nad Jiz., Zbraslav, Žacléř, Žatec.

Obvod chovu koně chladnokrevného, který zaujímá území těchto soudních okresů:

Bechyně, Beroun, Bezdružice, Blatná, Blovice, Bochov, Brod Český, Brod Německý, Brod Vyšší, Budějovice České, Čáslav, Dobřany, Domažlice, Habry, Hartmanice, Hlinsko, Hluboká nad Vltavou, Holice, Hora Kutná, Horažďovice, Hořovice, Hory Kašperské, Hostouň, Hrady Nové, Humpolec, Chotěboř, Chvalšiny, Kaplice, Kdyně, Klatovy, Kolín, Kostelec nad Černými Lesy, Králíky, Kralovice, Krumlov Český, Lišov, Litomyšl, Lomnice nad Lužnicí, Manětín, Mýto Vysoké, Nepomuk, Netolice, Nýrsko, Opočno, Písek, Planá, Planá Horní, Plánice, Plzeň, Polička, Polná, Prachatice, Přeštice, Přibyslav, Přimda, Rokycany, Ronšperk, Říčany, Sedlčany, Skuteč, Soběslav, Stod, Strakonice, Stříbro, Sušice, Sviny Trhové, Štoky, Tábor, Tachov, Teplá, Touškov, Třeboň, Týn Horšovský, Týn nad Vltavou, Veselí nad Lužnicí, Vimperk, Vodňany, Volary, Volyně, Zbiroh, Žamberk, Žlutice.

II.

Morava:

Obvod chovu koně teplokrevného, který zaujímá území těchto soudních okresů:

Bíteš Velká, Blansko, Brno, Břeclav, Bučovice, Budějovice Moravské, Hodonín, Hrotovice, Hustopeče, Ivančice, Jičín Nový, Klobouky, Kojetín, Konice, Kroměříž, Krumlov Moravský, Kyjov, Litovel, Meziříčí Valašské, Meziříčí Velké, Mikulov, Mohelnice, Náměšť nad Oslavou, Olomouc, Ostrava Moravská, Plumlov, Pohořelice, Prostějov, Přerov, Příbor, Slavkov u Brna, Šternberk (západně od města Šternberka), Tišnov (jižně od města Tišnova), Třebíč, Uničov, Vyškov, Zábřeh (levý břeh Moravy), Zdounky, Ždánice, Židlochovice.

Obvod chovu koně chladnokrevného, který zaujímá území těchto soudních okresů:

Bojkovice, Boskovice, Brod Uherský, Bystřice pod Hostýnem, Bystřice nad Pernštejnem, Dačice, Dvorce, Frenštát pod Radhoštěm, Fulnek, Holešov, Hradiště Uherské, Hranice, Jaroslavice, Jemnice, Jevíčko, Jihlava, Klobouky Valašské, Kunšát, Libavá Město, Lipník nad Bečvou, Město Nové nad Moravě, Město Staré, Místek, Napajedla, Ostroh Uherský, Rožnov pod Radhoštěm, Rýmařov, Slavonice, Strážnice, Svitavy, Šilperk, Šternberk (východně od města Šternberku), Šumperk, Telč, Tišnov (severně od města Tišnova), Třebová Moravská, Třešť, Vizovice, Vízmberk, Vranov, Vsetín, Zábřeh (pravý břeh Moravy), Zlín, Znojmo, Žďár.

III.

Slezsko.

Obvod chovu arabského polokrevníka, který zaujímá území těchto soudních okresů:

Bohumín, Frýdek, Frýštát, Jablunkov, Opava, Ostrava Slezská, Těšín Český.

B. Obvod koně norického, který zaujímá území těchto soudních okresů: Albrechtice, Benešov Horní, Bílovec, Bruntál, Cukmantl, Frývaldov, Hlučín, Jindřichov, Javorník, Klimkovice, Krnov, Odry, Opava, Osoblaha, Vidnava, Vítkov, Vrbno.

IV.

Slovensko.

Obvod chovu koně teplokrevného, který zaujímá celé území Slovenska.

Při licentování hřebců a zejména při přidělování státních hřebců na jednotlivé plemenné stanice jest bráti dle možnosti zřetel na tyto detailní oblasti jednotlivých ras a kmenů:

a)	Těžký anglický polokrevník kmene Nonius v okresech: Bánovce nad Bebravou, Bratislava, Bystrica Považská (jižní část okresu až k okr. městu), Ďala Stará, Galanta, Hlohovec, Ilava, Komárno, Levice, Malacky, Město Nové n. Váhom, Modra, Myjava, Nitra, Parkan, Piešťany, Púchov, Senica, Skalica, Streda Dunajská, Šahy, Šaľa, Šamorín, Topoľčany, Trenčín, Trnava, Vráble, Zámky Nové, Želiezovce.
b)	Lehký anglický polokrevník v okresech: Feledince, Chlumec Kráľovský, Kameň Modrý, Kapušany Veľké, Košice, Lučenec, Michalovce, Moldava nad Bodvou, Rožňava, Sečovce, Sobota Rimavská (jižní část okresu okolo okr. města), Sobrance, Tornaľa, Vranov nad Topľou (jižní část okresu po město Vranov nad Topľou).
c)	Kůň arabsko-lipické krve v okresech: Baňa Nová, Bardejov (jižní část okresu po okr. město), Brezno nad Hronom, Bystrica Banská, Bystrica Považská (část okresu od okr. města na sever), Bytča Veľká, Čadca, Gelnica, Giraltovce, Hrádok Liptovský, Humenné, Kežmarok, Kremnica, Kríž Svätý nad Hronom, Krupina, Kubín Dolní, Levoča, Ľubovňa Stará, Martin Turčianský Svätý, Mesto Nové Kysucké, Mikuláš Liptovský Svätý, Moravce Zlaté, Námestovo, Poprad, Prešov (část okresu od okr. města na sever), Prievidza, Revúca, Ružomberok, Sabinov, Sobota Rimavská (část okresu od okr. města na sever), Štiavnica Banská, Trstená, Ves Spišská Nová, Ves Spišská Nová, Zvolen, Žilina.
d)	Malý kůň horský-hucul v okresech: Bardejov (severní část okresu okolo Zborova, Gerlachova a odtud na sever), Medzilaborce, Snina, Stropkov.

Podkarpatská Rus.

Obvod chovu koně teplokrevného, který zaujímá celé území Podkarpatské Rusi.

Při licentování hřebců, zejména při přidělování státních hřebců na jednotlivé plemenné stanice jest bráti dle možnosti zřetel na tyto oblasti jednotlivých ras a kmenů:

Anglický polokrevník, Nonius, arabský polokrevník a lipicán v jižní části země v okresech: Berehovo, Hust (jižní část), Mukačevo, Sevljuš Velký, Terešva (jižní část), Tiačevo (jižní část) a Užhorod.

Malý kůň horský původních rázů v území na sever a severovýchod od předešlého, a to v krajích na přechodu z roviny do pohoří s přimísením krve arabské a lipické, kdežto v hornatých krajích, zejména v severovýchodní části země v okresích: Berezná Velká, Perečín (údolí Turje), Rahovo (severní část), Svaljava, Terešva (severní část), Verečky Nižní, Volovoje jest věnovati zvýšenou péči chovu a rozšíření chovu koně horského na podkladě silnějšího hucula a menšího lipicána.

§ 22.

V každém z těchto chovných obvodů smí býti používáno v zásadě ku plemenitbě toliko hřebců odpovídajících chovnému směru dotyčného odvodu.

§ 23.

Používání hřebců odlišného chovného směru.

(1)	Ustanovení § 22 nevztahuje se na státní i soukromé hřebčíny při vlastním jejich chovu, u nichž jest pro výběr plemenných hřebců rozhodujícím chovný plán dotyčného hřebčínu, a na výzkumné ústavy biologické. Za hřebčíny sluší považovati podniky pro chov koní patřičně zařízené, v nichž se používá trvale k stejnosměrné plemenitbě nejméně 8 klisen.
(2)	Dále může výjimečně ministerstvo zemědělství po slyšení zemědělské rady povoliti v jednotlivých okresech umístění státních hřebců, kteří neodpovídají chovnému směru dotyčného okresu stanovenému tímto nařízením, je-li podle výsledku povinného klasifikačního soupisu a svodu (§ 24) v okresu tom prokázáno 50 k chovu schopných klisen a skýtajících dobrý podklad pro požadované hřebce.
(3)	Hřebce takové lze připouštěti toliko na klisny, jež byly pro tento účel zaznamenány do zvláštního seznamu při povinném soupisu klisen. Při případných pozdějších přehlídkách klisen v dotyčném okresu může býti tento seznam doplňován. Prvopis seznamu obdrží ředitelství příslušného hřebčince, které učiní opatření, aby u dotyčných hřebců odlišného chovného směru byly zapouštěny jen klisny v tomto seznamu zapsané.

ODDÍL V.

Občasné předvádění všech plemenných koní. (§ 24)

§ 24.

(1)	Za účelem seznání materiálu koní, jmenovitě je-li toho ke zjištění chovatelských poměrů toho kterého obvodu třeba, může politický úřad II. stolice na návrh zemědělské rady naříditi povinné klasifikační soupisy a svobody všech hřebců, klisen a hříbat v dotyčném obvodu. Toto ustanovení nevztahuje se na koně státních ústavů pro chov koní, čítaje k nim i ústavy vojenské, a na koně vojenských útvarů.
(2)	Klasifikaci při těchto svodech provádí komise pro výběr plemenných hřebců.
(3)	Cestovné a stravné členům komise hradí se podle § 8.

ODDÍL VI.

Plemenné knihy. (§ 25-29)

§ 25.

(1)	K zajištění způsobilého chovného materiálu zavedeny jsou plemenné knihy, jež jsou buď spolkové (družstevní) pro obvod toho kterého spolku (družstva) pro chov koní, neb kmenové (zemské) pro obvod jednotlivých zemědělských rad.
(2)	Plemenné knihy vede zemědělská rada, nebo s jejím souhlasem spolek (družstvo) pro chov koní podle jejích pokynů a za jejího dozoru.
(3)	Každá plemenná kniha obsahujž jméno a bydliště majitele klisny, její popis, míry a ožehy, rodokmen, plemennou příslušnost, údaje o připouštění a jeho výsledcích, údaje o narození hříběte, jeho popis, poznámky o přednostech, vadách a nemocech klisny a hříběte, jakož i změny nastalé ve stavu klisen a hříbat.

§ 26.

Výběr klisen za účelem zápisu do plemenných knih.

(1)

Přehlídky klisen za účelem jich výběru pro zápis do plemenné knihy stanoví zemědělská rada.

(2)

Přehlídky a výběr provádí tříčlenná komise, jež se skládá:

a)	ze zástupce příslušného státního hřebčince,
b)	z odborného úředníka zemědělské rady z oboru chovu koní,
c)	ze zástupce chovatelů příslušného chovného obvodu, jejž určí zemědělská rada. Předseda komise volí se z přítomných členů.

(3)

Tato komise může působiti při účasti nejméně dvou členů. Pro zápis do plemenné knihy jest třeba souhlasného názoru všech přítomných členů. Není-li žádný ze členů zvěrolékař, nutno přizvati zvěrolékaře ustanoveného ve veřejné službě v příslušném politickém okresu, který by se postaral též o veterinární dozor.

(4)

Cestovné a stravné členům komise hradí se dle § 8.

(5)

Ministerstvo Národní Obrany, pokud se týče příslušné velitelství vojenské evidence koňstva, může vyslati do komise svého zástupce s hlasem poradním, Stanovené přehlídky klisen jest tudíž včas oznámiti ministerstvu národní obrany.

§ 27.

Podmínky výběru klisen a jich zápisu do plemenných knih spolkových (družstevních).

(1)	Vybrati a zapsati do plemenných knih spolkových (družstevních) lze jen takové klisny, které odpovídají uznanému chovnému směru dotyčného obvodu (§ 21), u nichž je připouštěcími lístky nebo výtahem z plemenné knihy prokázán jich původ po otci a matce, a o nichž bylo zjištěno, že jsou schopny zachovati a zlepšiti vlastnosti koní v zemi chovaných. Co do původu může komise v odůvodněných případech připustiti výjimky.
(2)	Není přípustno vybrati a zapsati křížence, t. j. produkty páření mezi koněm teplokrevným a chladnokrevným.
(3)	Nebuďtež zpravidla vybírány a zapisovány klisny teplokrevné mladší 4 let, chladnokrevné mladší 3 let; učiní-li komise se zřetelem k náležitému vývoji klisny výjimku, budiž v plemenné knize okolnost tato zvláště vyznačena.
(4)	Od 1. ledna 1935 l do plemenných knih spolkových (družstevních), před tímto termínem již založených, zapisovati toliko koně, jichž rodiče jsou již v knize zapsáni. Výjimku smí povoliti komise pro výběr klisen (§ 26), jestliže jest prokázán původ koně po otci i matce v tolika generacích, kolik průměrně té doby vykazují koně v knize již zapsaní.

§ 28.

Podmínky výběru klisen a jich zápisu do knih kmenových (zemských).

(1)

Vybrati a zapsati do knihy kmenové (zemské) lze jen ty klisny pro zápis do plemenných knih spolkových (družstevních) již vybrané, které jsou schopny založiti kmenové chovy. Při výběru dlužno hleděti k dobrému exteriéru a požadovati průkazu stejnosměrného původu, jak po otci, tak matce, nejméně ve 2 pokoleních, dále průkazu o tom, že klisna byla již matkou.

§ 29.

Revise zápisu v plemenných knihách.

(1)	Dosavadní zápisy ve všech plemenných knihách zůstávají až do provedení jich revise v platnosti. Revise stanoví zemědělská rada a provádí je komise pro zápis klisen (§ 26).
(2)	První revisi jest provésti nejpozději do konce roku 1934 na podkladě přehlídky klisen již zapsaných, k níž jest předvésti všechny tyto klisny, vyjímajíc případy prokázaného onemocnění, úřední kontumace, pokročilé březivosti neb do 3 neděl po porodu.
(3)	Podle výsledku přehlídky jest zápisy v plemenných knihách upraviti a tudíž vymazati klisny, o nichž přehlídkou bylo zjištěno, že nevyhovují podmínkám §§ 27, případně 28. Vymazati jest dále klisny, které jsou prokázaně neplodné neb které nebyly bez důvodů v odst. 2. uvedených k revisi předvedeny.
(4)	Občasné další revise konají se podle potřeby a platí pro ně předpis pro první revisi.

ODDÍL VII.

Všeobecná ustanovení. (§ 30-32)

§ 30.

Vzorce pro licenci (§ 12), zápis o licenčním řízení (§ 14), připouštěcí lístek (§ 18) a připouštěcí protokoly (§ 19) stanoví ministerstvo zemědělství.

§ 31.

Vládní nařízení ze dne 8. července 1925, č. 164/1925 Sb. z. a n., o plemenitbě koní se tímto ruší.

§ 32.

Provedením tohoto nařízení, jež nabývá účinnosti dnem vyhlášení, pověřují se ministři zemědělství a vnitra.

Dr. Šrámek v. r.

Dr. Beneš v. r.

Dr. Hodža v. r.

Novák v. r.

Dr. Srdínko v. r.

Dr. Nosek v. r.

Černý v. r.

Dr. Mayr-Harting v. r.

Dr. Spina v. r.

Dr. Tiso v. r.

Dr. Gažík v. r.