Místo daně z obratu podle zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zák. č. 246/1926 Sb. z. a n. stanoví se u kůže všech druhů paušál.

Kůží podle této vyhlášky se rozumí kůže vyčiněná, jakož i její odřezky a odpadky. Zušlechtěním kůže se rozumí další úprava vyčiněné kůže, jako dočinění, poltění, barvení a pod.; zpracování kůže na kožené zboží nepokládá se za zušlechtění podle této vyhlášky.

Paušál činí:

Paušál u kůže, vyrobené v tuzemsku, jest povinen platiti zpravidla její výrobce, t. j. kdo ji sám zhotoví nebo si ji dá ve mzdě zhotoviti u jiného podnikatele, a to obvyklým způsobem v zákonných čtvrtletních lhůtách příslušnému bernímu úřadu (čl. 33 vládního nařízení ze dne 4. července 1924, č. 156 Sb. z. a n., ve znění vládního nařízení ze dne 22. prosince 1926, č. 247 Sb. z. a n.); kdo kůži sám zušlechťuje nebo si ji dá ve mzdě zušlechtiti u jiného podnikatele, jest zpravidla rovněž povinen jakožto výrobce platiti paušál ze zušlechtěné kůže. Výjimečně jest povinen platiti paušál místo výrobce podnikatel, který zhotovil nebo zušlechtil kůži ve mzdě, a to tehdy, když výrobce nezaplatil paušál a on sám nesplnil povinnost, stanovenou v odst. 14 této vyhlášky; zmíněný podnikatel jest v tomto případě povinen zaplatiti paušál z obecné ceny (§ 9 zák.) kůže, zhotovené nebo zušlechtěné ve mzdě.

Spolusouvisící tuzemské závody téhož podniku a spolusouvisící tuzemské závody a podniky téhož majetníka (1.4, a § 4, č. 10, zák.), které si kůži samy zhotovily nebo zušlechtily nebo si ji daly ve mzdě zhotoviti nebo zušlechtiti u jiného podnikatele a pak ji samy zpracovaly na kožené zboží (na př. na obuv, kožené galanterní zboží, řemeny, rukavičky, technické předměty, postroje a pod.), jsou jakožto výrobci povinny po dobu platnosti této vyhlášky z obecné ceny (§ 9, zák.) zpracované kůže rovněž odvésti daň, a to z kůží, uvedených v odst. 3., č. 1, 10 %ní paušál a z kůží ostatních 1 %ní daň z obratu; z odprodaných odřezků a odpadků kůže musí zmíněné závody a podniky odvésti v každém případě 10 %ní, po případě 3 %ní paušál, nehledíc na to, že odřezky a odpadky už byly jako celá kůže zdaněny.

Paušál při dovozu kůže z ciziny jest povinen platiti, kdo kůži dováží, nebo ji k vyclení prohlásí, nebo příjemce kůže, a to obvyklým způsobem celnímu úřadu hned při celním projednání.

Paušál vyměřují úřady, uvedené v čl. 31 vl. nař. č. 156/1924 Sb. z. a n. ve znění vl. nař. č. 247/1926 Sb. z. a n.; tamtéž uvedeným úřadům přísluší rozhodovati o daňové povinnosti a s úchylkou, stanovenou v § 110, odst. 4., celního zákona ze dne 14. července 1927, č. 114 Sb. z. a n., o stížnostech.

Paušál se vymáhá způsobem, stanoveným v §u 23, odst. 1., zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zák. č. 246/1926 Sb. z. a n.

Paušálem jest kryta daň z obratu z veškerých dodávek shora uvedené kůže, provedených po 31. prosinci 1928, dále pak daň z obratu z výkonů, které záležejí ve zhotovení nebo zušlechtění kůže ve mzdě a které byly provedeny po 31. prosinci 1928; paušálem uvedeným v odst. 3., č. 1, této vyhlášky, jest mimo to kryta daň přepychová z obuvi a kožených sportovních míčů (též plášťů), vyrobených v tuzemsku.

Paušál se nevztahuje na

Dovoz přepychových předmětů, uvedených pod č. 1., a tuzemské dodávky, prováděné výrobci přepychových předmětů, uvedených pod č. 2., podléhají tudíž 12 %ní přepychové dani, kdežto tuzemské dodávky dovezených přepychových i nepřepychových předmětů, uvedených pod č. 1., dále pak jiné tuzemské dodávky předmětů, uvedených pod č. 2., než dodávky předmětů, uvedených pod č. 3., podléhají pravidelné dani z obratu. Ustanovení vládního nařízení ze dne 28. dubna 1927, č. 42 Sb. z. a n., kterým se podrobuje dani z obratu dovoz některých předmětů, nejsou touto vyhláškou dotčena.

Kdo kůži, kterou sám přímo dovezl z ciziny a z které při dovozu zaplatil paušál u kůže, sám ještě zušlechťuje nebo si ji dá ve mzdě zušlechtiti u jiného podnikatele, může si od paušálu, který jest povinen platiti ze zušlechtěné kůže, odečísti paušál, zaplacený při dovozu téže, avšak neupravené kůže, a to tehdy, vede-li řádné obchodní knihy a prokáže-li v daňovém přiznání celní stvrzenkou a originálem účtu, že neupravenou kůži dovezl přímo z ciziny a že z ní zaplatil paušál při dovozu; rovněž kdo kůži, kterou nakoupil v tuzemsku, sám ještě zušlechťuje nebo si ji dá ve mzdě zušlechtiti u jiného podnikatele, může si od paušálu, který jest povinen platiti ze zušlechtěné kůže, odečísti paušál, zaplacený při tuzemském nákupu téže avšak neupravené kůže, a to tehdy, vede-li řádné obchodní knihy a nakoupil-li neupravenou kůži v tuzemsku přímo od výrobce a prokáže-li v daňovém přiznání nákupními účty a dvěma jejich opisy, dále pak prohlášeními dodavatelů - výrobců, že ze zmíněné neupravené kůže státu odvedli paušál. Obě zmíněné výhody se nevztahují na spolusouvisící tuzemské závody a podniky téhož majetníka, které přímo z ciziny dovezenou nebo v tuzemsku přímo od výrobce nakoupenou neupravenou kůži si samy ještě zušlechtily nebo si ji daly ve mzdě zušlechtiti u jiného podnikatele a pak ji samy zpracovaly na kožené zboží (na př. na obuv).

Výrobci koženého zboží a obchodníci kůží, kteří vedou řádné obchodní knihy a kteří vyvezli kůži do ciziny, aby tam byla zušlechtěna (na př. barvena), a kteří tutéž kůži po zušlechtění dovezli zpět do tuzemska a zaplatili z ní při dovozu paušál, mohou od čtvrtletních splátek na daň z obratu za čtvrtletí, v němž zušlechtěnou kůži dovezli, si odečísti paušál, který ze zmíněné neupravené kůže zaplatil buď jejich tuzemský dodavatel - výrobce nebo, který sami zaplatili při dovozu; výhoda tato se povoluje pod podmínkou, že zmíněné osoby v daňovém přiznání celními stvrzenkami prokáží, že kůži tu samy ve zušlechťovacím řízení po nabytí účinnosti této vyhlášky vyvezly do ciziny a pak ji zpět dovezly, a že dále způsobem, stanoveným v čl. 35 vl. nař. č. 156/1924 Sb. z. a n. ve znění vl. nař. č. 247/1926 Sb. z. a n., prokáží, že z neupravené kůže, jež byla odeslána do ciziny k zušlechtění, byl jejich tuzemským dodavatelem - výrobcem nebo při dovozu už zaplacen paušál. Nejsou-li zmínění výrobci neb obchodníci povinni platiti v kalendářním roce čtvrtletní splátky na daň z obratu nebo, převyšuje-li paušál, jejž si mohou od čtvrtletních splátek odečísti, daň z obratu, kterou mají za týž kalendářní rok platiti, vrátí se jim na žádost, podanou u příslušného finančního úřadu I. stolice, paušál (po případě část paušálu, převyšující daň z obratu), který z neupravené kůže zaplatil buď jejich tuzemský dodavatel - výrobce nebo, který sami zaplatili při dovozu, jestliže osoby ty splní shora uvedené podmínky; žádost za vrácení musí býti za jednotlivý kalendářní rok podána u příslušného úřadu v měsíci lednu následujícího kalendářního roku.

Výrobci zboží z poltiny, kteří vedou řádné obchodní knihy, mohou od čtvrtletních splátek na daň z obratu za čtvrtletí, v němž poltinu zpracovali na kožené zboží, si odečísti 2/3 paušálu, zaplaceného při dovozu nebo při tuzemském nákupu neupravené poltiny, zpracované jimi v nezměněném stavu na kožené zboží, jestliže u neupravené poltiny dovezené v daňovém přiznání celními stvrzenkami a originály účtů prokáží, že neupravenou poltinu sami přímo dovezli z ciziny a zaplatili z ní při dovozu 3 %ní paušál a jestliže u neupravené poltiny, nakoupené v tuzemsku u výrobce, nákupními účty a dvěma jejich opisy, dále pak prohlášeními svých dodavatelů - výrobců v daňovém přiznání prokáží, že tito dodavatelé státu z ní odvedli 3 %ní paušál; v obou případech musí zmínění výrobci dále prokázati, že poltinu tu skutečně sami zpracovali na kožené zboží a že množství jimi vyrobeného zboží odpovídá množství neupravené poltiny, které dovezli z ciziny nebo nakoupili v tuzemsku. Za týchž podmínek si mohou od čtvrtletních splátek na daň z obratu odečísti celý 3 %ní paušál, zaplacený při dovozu nebo při tuzemském nákupu neupravené poltiny, ti shora zmínění výrobci zboží z poltiny, kteří neupravenou poltinu si ještě sami zpracovali na kožené zboží; tito výrobci jsou však podle odst. 5. této vyhlášky povinni zaplatiti 1 %ní daň z obratu z obecné ceny zušlechtěné poltiny, kterou sami zpracovali na kožené zboží.

Podnikatel, který ve mzdě zhotovuje nebo zušlechťuje kůži, jest povinen o těchto výkonech vésti dvojmo průpisem zvláštní záznam, do něhož musí zapisovati každodenně pod zvláštní položkou den, kdy kůži přijal k zhotovení nebo k zušlechtění, množství a druh přijaté kůže, jméno a adresu osoby, která mu kůži dala zhotoviti nebo zušlechtiti ve mzdě a konečně jméno a adresu osoby, které zhotovené nebo zušlechtěné kůže odevzdal nebo zaslal a datum, kdy se tak stalo. Originály jednotlivých položek zmíněného záznamu musí podnikatel k vůli kontrole paušálu u výrobců po 5 let uschovávati a průpisy jednotlivých položek záznamu připojiti k témuž cíli k svému daňovému přiznání.

Z kůže, vyvezené do ciziny, nejsou její výrobci povinni platiti paušál, prokáží-li vývoz způsobem, stanoveným v čl. 2. nebo 11. vl. nař. č. 156/1924 Sb. z. a n. ve znění vl. nař. č. 247/1926 Sb. z. a n.

Po dobu platnosti této vyhlášky nemají tuzemští výrobci přepychové obuvi nárok na vrácení přepychové daně podle §u 38, odst. 1., zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zák. č. 246/1926 Sb. z. a n. U kůže, nakoupené v tuzemsku a vyvezené v nezměněném stavu do ciziny, mají po dobu platnosti této vyhlášky nárok na vrácení paušálu pouze ti tuzemští obchodníci kůží, kteří vedou řádné obchodní knihy, a to jen v těch případech, kdy nakoupili kůži přímo u výrobce a kdy způsobem, stanoveným v čl. 35 vl. nař. č. 156/1924 Sb. z. a n. ve znění vl. nař. č. 247/1926 Sb. z. a n. prokázali, že z kůže té byl zmíněným výrobcem státu odveden paušál. U kůže, dovezené z ciziny a pak zase vyvezené v nezměněném stavu do ciziny, mají tuzemští podnikatelé nárok na vrácení paušálu, zaplaceného při celním projednání, jen za podmínek, za nichž se jim vrací clo.

Jinak platí o paušálu veškerá ustanovení zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zák. č. 246/1926 Sb. z. a n. a vl. nař. č. 156/1924 Sb. z. a n. ve znění vl. nař. č. 247/1926 Sb. z. a n.

Úplaty, došlé za dodávky kůže nebo za výkony, provedené před 1. lednem 1929, zdaní se způsobem, stanoveným v nařízení ministra financí ze dne 25. září 1922, č. 97576, vyhlášeném v Úředním listě republiky Československé ze dne 1. října 1922, č. 221.

Ministr financí si vyhrazuje paušál tento kdykoliv zrušiti. Zásoby kůže, které v době zrušení paušálu budou u podnikatelů na skladě, budou při dodávkách podléhati pravidelné dani z obratu, a to i tehdy, když bylo toto zboží u výrobce nebo při dovozu už zdaněno paušálem.

Vyhláška tato nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1929; dnem 31. prosince 1928 pozbývá platnosti nařízení ministra financí ze dne 25. září 1922, č. 97576, vyhlášené v Úředním listě republiky Československé ze dne 1. října 1922, č. 221, a prodloužené vyhláškou ministra financí ze dne 5. ledna 1924, č. 13 Sb. z. a n.