Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

10/1929 Sb. znění účinné od 26. 1. 1929 do 31. 12. 2023

10

 

Vládní nařízení

ze dne 18 ledna 1929,

jímž se stanoví volební řád pro volby v živnostenských společenstvech a společenstevních jednotách (svazech).

 

Vláda republiky Československé nařizuje podle zákona ze dne 3. července 1923, č. 217 Sb. z. a n., jímž se upravuje způsob provádění voleb v živnostenských společenstvech a společenstevních jednotách (svazech):

§ 1.

Volby, na něž se vztahuje volební řád.

(1)

Podle předpisů tohoto volebního řádu konají se veškeré volby v živnostenských společenstvech a společenstevních jednotách (svazech), a to:

a)

představenstva společenstevního [§ 119 d) živnostenského řádu]; výboru rozhodčího (§ 122 živnostenského řádu); výboru pro zprostředkování práce (§ 116 živnostenského řádu); delegátů valné hromady pokladen mistrovských [§ 115 o) živnostenského řádu]; zástupců společenstva do valné hromady jednoty (svazu) [§ 130 e), odst. 2., živnostenského řádu]; delegátů hromady společenstevní (§ 119, odst. 3., živnostenského řádu);

b)

starosty a náměstků, jakož i výboru hromady pomocnické (§ 120, odst. 1., živnostenského řádu); delegátů hromady pomocnické (§ 120, odst. 5., živnostenského řádu);

c)

starosty, náměstků a výboru jednoty (svazu) [§ 130 e), odst. 3., živnostenského řádu);

d)

jiné volby konané na základě stanov.

(2)

Výbory, zástupcové neb delegáti uvedení pod lit. a), b), c) musí býti zpravidla voleni v plném počtu stanovami předepsaném jedním volebním úkonem ve zvláštním volebním shromáždění nebo v řádné hromadě.

§ 2.

Právo hlasovací a volitelnost.

O právu hlasovacím a volitelnosti platí předpisy §§ 118 a 120, odst. 3. a 4., živnostenského řádu.

§ 3.

Způsob volení.

(1)

Volby konají se osobním odevzdáním hlasů v příslušném volebním shromáždění podle zásady poměrnosti na základě kandidátních listin, podaných volebními skupinami.

(2)

Volební skupinou ve smyslu tohoto volebního řádu rozumí se skupina voličů, jež předložila kandidátní listinu, vyhovující předpisu § 6.

(3)

Voličem ve smyslu tohoto volebního řádu jest při volbách konaných ve společenstvech člen společenstva, v hromadě pomocnické příslušník této hromady; v jednotách (svazech) jsou voliči zástupci společenstva vyslaní na hromadu jednoty (svazu) [§ 130 e), odst. 2., živnostenského řádu).

(4)

Řádně vedené členské seznamy živnostenských společenstev pokládají se za voličské seznamy; zmocněnci volebních skupin (§ 6, odst. 1., lit. c) jsou oprávněni nahlížeti do těchto seznamů.

§ 4.

Vypsání volby.

(1)

Volby konají se zpravidla v sídle společenstva (jednoty, svazu); vypisuje je starosta, případně jeho náměstek (§ 5) tím způsobem, že oznámí úřadu živnostenskému a současně členstvu způsobem, určeným stanovami pro svolání hromady, den konání voleb; tento musí býti určen tak, aby mohla volba býti provedena před uplynutím funkčního období. Oznámení volby musí dále obsahovati:

a)

údaje o místě a času volby,

b)

kolik členů (zástupců) a kolik náhradníků se volí,

c)

kolik podpisů musí míti platná kandidátní listina (§ 6),

d)

do kterého dne a hodiny nutno podati kandidátní listiny (§ 7) s upozorněním, že k listinám po této lhůtě podaným nebude přihlíženo,

e)

do kterého dne a hodiny nutno podati návrhy na jmenování členů volební komise a jich náhradníků (§ 5).

(2)

Při společenstvech (jednotách) nově utvořených vypisuje prvé volby podle obdoby ustanovení odstavce 1. úřad živnostenský na náklad společenstva (jednoty).

(3)

Počet volených funkcionářů ve smyslu (§ 1, odst. 1., lit. a) - d) určen jest stanovami.

§ 5.

Zřízení a složení volební komise.

(1)

K řízení voleb v § 1 uvedených zřídí příslušný úřad živnostenský volební komisi, skládající se z předsedy, z přísedících a ze zástupce živnostenského úřadu, který má hlas poradní.

(2)

Předsedou volební komise jest starosta korporace, v níž mají býti volby provedeny (§ 1); starostu zastupuje jeho náměstek. Přísedící volební komise a jich náhradníky jmenuje příslušný živnostenský úřad ze členů společenstva (jednoty), pokud se týká z příslušníků hromady pomocnické, a to po jednom zástupci za každou kandidující volební skupinu podle návrhu té skupiny. Zároveň ustanoví týmž způsobem za každého člena náhradníka z téže skupiny. Za tím účelem vyzve úřad prostřednictvím starosty korporace, ve které volby mají býti provedeny, členstvo k volbě oprávněné k podání kandidátních listin, vyhovujících předpisům § 6 a návrhů na jmenování členů komise a jich náhradníků a určí lhůtu. Návrhy na jmenování členů komise a jejich náhradníků předloží starosta úřadu živnostenskému.

(3)

Neučiní-li některá volební skupina, podavši kandidátní listinu, návrh na jmenování členů volební komise, případně náhradníků, může je jmenovati za tuto skupinu z jejího středu pravoplatně úřad sám.

(4)

Členy volební komise mohou býti i kandidáti, nepřevyšuje-li počet k volbě oprávněných cifru 100. Toto obmezení nevztahuje se však na starostu, jakožto předsedu komise a jeho náměstka.

(5)

Při prvních volbách ve společenstvech (jednotách) nově utvořených jmenuje živnostenský úřad po uvážení případných návrhů volebních skupin předsedu, členy i náhradníky volební komise.

(6)

Je-li podána jen jedna kandidátní listina, ustanoví živnostenský úřad potřebný počet členů (náhradníků) volební komise sám. Nebyla-li podána ani jedna kandidátní listina, opětuje živnostenský úřad prostřednictvím starosty korporace vyzvání k podání kandidátních listin a nedojde-li po druhé ani jedna kandidátní listina, sluší považovati dosavadní funkcionáře za zvolené na další funkční období. Ubude-li jich z jakéhokoli důvodu, zejména úmrtím nebo resignací takový počet, že není možné usnášení se ve smyslu stanov a nestačí-li povolání náhradníků, jmenuje živnostenský úřad sám po předchozím slyšení příslušného společenstva (jednoty) potřebný počet funkcionářů na zbytek funkčního období s konečnou platností.

(7)

Je-li připuštěno konání voleb v různých místnostech [§ 119 b), odst. 3. živnostenského řádu], zřídí živnostenský úřad podle obdoby hořejších předpisů potřebný počet komisí po uvážení případných návrhů volebních skupin s konečnou platností. Každá z těchto komisí zvolí si předsedu z vlastního středu, je-li volba předsedy bezvýslednou, předsedá člen věkem nejstarší.

§ 6.

Obsah kandidátní listiny.

(1)

Kandidátní listina musí obsahovati:

a)

přesné označení skupiny volební (strany);

b)

seznam kandidátů, jejichž počet smí však býti nejvýše o polovici větší než počet osob, jaký má býti volen. Zlomky třeba urovnati na nejblíže vyšší celé číslo. Pořadí kandidátů budiž vyznačeno arabskými číslicemi;

c)

označení zmocněnce volební skupiny, t. j. osoby, která volební skupinu zastupuje a jeho náhradníka. Nejsou-li označeni, považuje se první podepsaný volič za zmocněnce a volič na druhém místě podepsaný za jeho náhradníka. Zmocněncem může býti i člen volební komise, jmenovaný za tu kterou skupinu (§ 5). Oprávnění zastupovati volební skupinu (kandidátní listinu) trvá, i když zmocněnec ztratil volební právo;

d)

podpisy voličů k volbě oprávněných a to nejméně tolik co kandidovaných, nechť jde o kteroukoli z voleb uvedených v § 1, odst. 1.

(2)

Ke kandidátní listině budiž připojeno písemné, vlastnoručně podepsané prohlášení všech kandidátů, že kandidaturu přijímají a že se svým souhlasem na jiné kandidátní listině navrženi nejsou.

(3)

Úmrtí, odvolání podpisů nebo mezitímní ztráta volebního práva podpisovatelova nepůsobí na platnost kandidátní listiny; volič, který podepsal více než jednu kandidátní listinu, nepočítá se na žádné z nich. Kandidovaný může podepsati listinu, na níž jest kandidován.

§ 7.

Řízení o kandidátních listinách.

(1)

Kandidátní listiny musí býti odevzdány nejpozději 14. den přede dnem volby do 12. hodiny polední ve dvou stejnopisech úřadu živnostenskému, který je označí dnem a hodinou, kdy byly doručeny, ponechá si jeden stejnopis a zašle druhý předsedovi volební komise.

(2)

Volební komise označí kandidátní listiny číslem pořadovým podle pořadí, jak došly. Je-li kandidát na několika listinách, dotáže se ho předseda volební komise písemně, kterou kandidaturu přijímá. Neodpoví-li do 3 dnů, škrtne ho komise na listině, k níž nebyl připojen vlastnoručně stvrzený souhlas jeho s kandidaturou; jinak škrtne ho na listině později došlé.

(3)

Komise volební zkoumá dále, nemá-li listina formální vady, na př. nedostatečný počet podpisů, že pořadí kandidátů není vyznačeno, nebo označení skupiny jest sporné, není předložen souhlas kandidátův, jsou-li osoby kandidované volitelny a pod., načež oznámí výsledek zmocněnci, který jest povinen odstraniti vady v listině shledané nejpozději do 10 dnů přede dnem volby. Není-li kandidátní listina opatřena označením skupiny nebo označením nerozeznatelným, označí ji komise jménem zmocněncovým.

(4)

kandidátní listina, která ani po tomto řízení nemá předepsaného počtu podpisů, jest neplatná a rovněž i hlasy, které přes to na sebe soustředila. Komise rozhodne o tom s platností konečnou s výhradou námitek proti volbě (§ 12).

(5)

Jestliže kandidát se vzdá, zemře nebo ztratí volitelnost, nebo jest škrtnut, může zmocněnec volební skupiny nejpozději 10. den přede dnem volby doplniti kandidátní listinu jmenováním jiného kandidáta, který jest povinen přijetí kandidatury podpisem potvrditi. Do téže lhůty mohou zmocněnci volebních skupin předsedovi volební komise předložiti společné prohlášení, že listiny navzájem sdružují. Sdružení listin značí, že při rozvrhu mandátů se k nim hledí jako k celku (§ 10).

(6)

Osm dní před volbou nesmí na kandidátních listinách žádné změny býti prováděny.

§ 8.

Kdy odpadne volba.

Byla-li podána jediná kandidátní listina, volba se nekoná a volební komise prohlásí na schůzi členstva k volbě oprávněného, po případě jiným způsobem, stanovami předepsaným, za zvolené osoby, uvedené na kandidátní listině.

§ 9.

Provedení voleb.

(1)

K provedení voleb svolá starosta (§ 5) jakožto předseda volební komise voliče způsobem předepsaným ve stanovách pro konání schůzí a oznámí současně konání voleb živnostenskému úřadu. Při korporacích čítajících přes 200 členů, zasílají se členům pozvánky k volbě, které musí obsahovati jméno a příjmení člena, jakož i řadové číslo členského seznamu. Tyto pozvánky jsou voličskou legitimací.

(2)

Hlasovací lístky jsou kandidátní listiny volební komisí připuštěné (§ 7), jež volební skupiny svým nákladem opatří a před konáním voleb volební komisi předloží, která je vydá před volbou členstvu k volbě oprávněnému. Kandidátní listiny všech volebních skupin musí býti tištěny písmem stejné velikosti a téhož druhu, na papíru téže barvy, jakosti a velikosti, musí býti opatřeny razítkem korporace, v níž mají býti volby provedeny, na témže místě a nesmějí míti žádných odlišných značek nebo znamení.

(3)

Hlasování děje se osobním odevzdáním složeného hlasovacího lístku v obálce do neprůhledné schránky před volební komisí po předložení volební legitimace, pokud jest předepsána. Nejprve odevzdají hlasy členové komise volební a potom členstvo na presenční listině podepsané, na níž komise vyznačí odevzdání lístku hlasovacího.

(4)

Volič smí odevzdati jen jednu kandidátní listinu.

§ 10.

Zjištění a prohlášení volby.

(1)

Po skončeném hlasování vyjme volební komise za účasti zástupce živnostenského úřadu a bez účasti členstva volbu konajícího obálky s hlasovacími lístky z osudí, spočte je a srovná počet odevzdaných hlasů s počtem členstva na listině presenční podepsaného, vyloučí lístky neplatné, rozdělí hlasovací lístky podle volebních skupin a zjistí volební výsledek písemným zápisem, který všichni členové komise podepíší. Ve prospěch celé kandidátní listiny určité volební skupiny čítají se i hlasovací lístky, na nichž jména jednotlivých kandidátů jsou škrtána nebo měněna.

(2)

Platnost hlasovacích lístků posuzuje se takto:

a)

neplatné jsou hlasovací lístky, jsou-li všechna jména na kandidátní listině škrtnuta;

b)

je-li v obálce několik kandidátních listin různých volebních skupin, jsou všechny hlasy v obálce neplatny; je-li v obálce několik kandidátních listin téže volební skupiny, počítají se za hlas jeden;

c)

hlasovací lístky znějící na neplatnou kandidátní listinu jsou neplatny.

(3)

Přidělení mandátů děje se takto:

a)

Součet všech platných hlasů dělí se počtem mandátů, zvětšeným o jeden; celé číslo nejblíže vyšší výsledku dělení jest číslem volebním.

b)

Volebním číslem dělí se počet hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu; volební komise přikáže každé skupině tolik mandátů, kolikrát je volební číslo obsaženo v součtu hlasů pro listinu odevzdaných. Kandidátní listiny stran sdružených (§ 7) sečtou se každá zvláště, avšak při rozdílení mandátů čítají se jako jediná listina a přikáží se jim mandáty společně.

c)

Nebyly-li takto obsazeny všechny mandáty, přidělí se zbývající mandáty postupně skupinám, pro něž vyšel největší zbytek dělení. Jsou-li zbytky dělení u více listin sobě rovny, přikáže se mandát listině, která dosáhla většího počtu hlasů, při rovnosti rozhoduje los. Kandidátní listina, která nedosáhla ani tolik hlasů, kolik činí číslo volební, nemá nároku na mandát, kteréž ustanovení však neplatí pro jednotlivé listiny, jež jsou sdruženy (§ 7).

d)

Když volební komise přidělila všechny mandáty volebním skupinám, rozvrhne mandáty mezi jednotlivé listiny sdružené a postupuje při tom podle zásad uvedených pod lit. a) - c).

e)

Mandáty připadající na kandidátní listinu přidělí se osobám na ní vyznačeným podle pořadu.

f)

Nezvolení kandidáti, uvedení na listině, jsou náhradníky, kteří zastupují členy výboru korporace té skupiny, za niž byli kandidováni, když členové výboru sami nemohou úřadu svého, byť i jen dočasně, vykonávati, nebo uprázdní-li se během volebního období místo ve výboru trvale. Náhradníci nastupují podle pořadí, ve kterém byli uvedeni na kandidátní listině.

g)

Nebylo-li za jednu volební skupinu zvoleno tolik náhradníků, kolik činí polovice mandátů této skupiny nebo při počtu mandátů dvěma nedělitelném celé číslo nejblíže vyšší, nebo klesne-li po volbě počet náhradníků jedné volební skupiny pod uvedenou hranici, doplní počet náhradníků osoby za tu kterou skupinu zvolené tímto způsobem: Byl-li za dotčenou skupinu zvolen pouze jeden člen, jmenuje náhradníka sám v písemném prohlášení, předloženém předsedovi volební komise ve lhůtě od něho ustanovené. Je-li dotčená skupina více než jedním členem zastoupena, vykonají zvolenci této skupiny za řízení předsedy volební komise nebo jeho náměstka volbu doplňovací hlasovacími lístky, při které platí za zvolena ten, kdo obdržel největší počet hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje los. Doplnění počtu mandátů způsobem zde uvedeným nastane i tenkráte, kandiduje-li volební skupina méně členů, než by jí podle poměru odevzdaných hlasů příslušelo; i tu provedou doplňovací volbu zvolenci téže skupiny. O volbě sepíše se protokol, který podepíše předseda nebo náměstek volbu řídící i osoby volbu vykonavší.

(4)

Po skončení skrutinia ohlásí předseda volební komise výsledek volby a odevzdá zápis i s lístky hlasovacími zapečetěný přítomnému zástupci úřadu živnostenského; není-li přítomen, zašle jej témuž úřadu.

§ 11.

Volba starosty a jeho náměstků.

(1)

Po provedení volby do výboru společenstva, pokud se týče hromady pomocnické a po pravoplatném vyřízení případných námitek proti volbám do výboru, provede se za řízení nejstaršího člena výboru volba starosty a náměstků v počtu určeném stanovami. Konají-li se tyto volby bezprostředně po volbách do výboru, funguje při nich táž komise volební, jako byla ustanovena pro volby do výboru, jinak zřídí se komise nová podle obdoby předpisů § 5, odst. 1. Uprázdní-li se během volebního období místo starosty nebo náměstka korporace, obsadí uprázdněné místo členové výboru téže volební skupiny doplňovací volbou podle zásady nadpoloviční většiny.

(2)

Nejpočetnější volební skupině přísluší nárok na úřad starosty, skupině, případně skupinám ostatním podle jejich početnosti na úřad prvního, případně druhého nebo dalšího náměstka. Mezi stejně početnými skupinami rozhodne los. Starostu a náměstky zvolí ze sebe členové výboru té které volební skupiny většinou hlasů, při rovnosti hlasů rozhodne los.

(3)

Nepoužijí-li volební skupiny, které mají nárok na úřad starosty, případně náměstků tohoto práva, volí se starosta i náměstkové nadpoloviční většinou členů výboru. Nebylo-li této většiny docíleno, koná se užší volba, při rovnosti hlasů rozhodne los.

(4)

Aby volba byla platná, je potřebí přítomnosti více než polovice všech k volbě oprávněných, při čemž nepřítomní členové výboru mohou býti zastupováni svými zvolenými náhradníky.

(5)

Volba starosty a náměstků v jednotách (svazech) koná se obdobně podle předcházejících předpisů.

(6)

Volba starosty a náměstků ve výboru rozhodčím koná se podle ustanovení § 122, odst. 4., živnostenského řádu, volba starosty a náměstků ve výboru pro sprostředkování práce podle ustanovení § 116, odst. 5 a 6., živnostenského řádu.

§ 12.

Námitky proti volbám.

O námitkách proti volbám podaných ve lhůtě 15denní rozhoduje příslušný úřad živnostenský podle §§ 119 a 120 c) živnostenského řádu.

§ 13.

Ztráta funkcí.

(1)

Funkcí, nabytých volbami, pozbývá kromě případů úmrtí a resignace:

a)

kdo ztratil volitelnost, nebo vyjdou-li ohledně něho dodatečně na jevo okolnosti, pro které zvolený nebyl by původně mohl býti zvolen,

b)

kdo není členem strany, na jejíž jméno zněla volební skupina, která zvoleného kandidovala, ať již z této strany vystoupil nebo byl vyloučen.

(2)

O tom, nastaly-li skutečnosti, jež mají podle odstavce 1. za následek ztrátu funkcí volbami nabytých, rozhoduje živnostenský úřad.

§ 14.

Úprava stanov.

Stanovy veškerých korporací (§ 1) musí býti uvedeny v soulad s předpisy tohoto volebního řádu.

§ 15.

Účinnost.

Nařízení toto nabude účinnosti dnem vyhlášení. Týmž dnem pozbývá platnosti vládní nařízení ze dne 6. prosince 1923, č. 233 Sb. z. a n., jímž se stanoví volební řád pro volby v živnostenských společenstvech a společenstevních jednotách (svazech).

§ 16.

Provedení.

Provésti toto nařízení náleží ministru průmyslu, obchodu a živností.

Dr. Šrámek v. r.

Dr. Beneš v. r.

Černý v. r.

Dr. Vlasák v. r.

Dr. Hodža v. r.

Dr. Mayr-Harting v. r.

Novák v. r.

Dr. Spina v. r.

Udržal v. r.

Dr. Tiso v. r.

Dr. Nosek v. r.

Dr. Gažík v. r.