| 1. | Čtvrtý odstavec 4. vysvětlivky k saz. čís. 141 se zrušuje a nahrazuje tímto zněním: „(4) Trubky z umělých surovin řezbářských s. č. 141 mohou býti i žebrovány, avšak nesmějí býti - vyjma trubek z celluloidu - takového tvaru, aby se z nich mohly vyráběti pouhým příčním přeříznutím upravené nebo již hotové předměty (na př. kroužky na ubrousky atd.); je-li tomu tak, pak dlužno zařaditi takové trubky - vyjma trubek z celluloidu - do s. č. 361 c), po případě projednati podle 1. poznámky k s. č. 361. Trubky z celluloidu zmíněného tvaru projednávají se i potom podle č. 141.“ |
| 2. | První vysvětlivka k saz. čís. 146 mění a upravuje se takto: | a) | Za čtvrtý odstavec zařazuje se tento nový, pátý odstavec: „(5) Srážený uhličitan vápenatý lze rozeznati od přírodní křídy (též plavené) t. zv. zkouškou usazovací, jež se provádí takto: Do měrného válce na 250 cm3 se zabroušenou zátkou, děleného na 2 cm3, jehož výška dělení měří 25 cm, vpraví se přesně odvážených 20 g vzorku, k němuž přičiní se tolik destilované vody, aby její hladina sahala právě ke známce 250 cm3. Tvrdé vody použíti nelze. Po důkladném protřepání ponechá se směs po 24 hodin v klidu, načež se odečte objem ssedliny. Činí-li objem ssedliny méně než 40 cm3 (obyčejně činí 30 cm3), jde o přírodní křídu; u sráženého uhličitanu vápenatého činí objem ssedliny vždy více než 50 cm3.“ | | b) | Pátý odstavec přečísluje se na (7), doplní se slovy: „(Viz též 2. a 3. odst. 10. vysv. k č. 600)“ a zařadí se za odstavec (6). | | c) | Sedmý až desátý odstavec přečíslují se na (8) až (11). | | d) | Jedenáctý odstavec budiž škrtnut. |
|
| 3. | První odstavec 4. vysvětlivky k saz. čís. 174 mění a upravuje se takto: Slova: „japonský lak, balsám z japonského stromu lakového (Rhus vernicifera)“ nahradí se slovy: „zahuštěná šťáva čínské a japonské škumpy pokostové (Rhus vernicifera), v obchodě zvaná japonský lak [lakové pokosty (obyčejně pryskyřičné nebo asfaltové), uměle vyrobené, obchodované pod jmény japonský lak, japanika, japanned good, č. 624];“ |
| 4. | Vysvětlivky k saz. čís. 311 mění a upravují se takto: „Vysvětlivky. Do č. 311 patří přezůvky a jiná obuv z kaučuku, též spojená s textilním zbožím všeho druhu nebo s koží. Přezůvkami rozumějí se galoše, sněhovky a jiná ochranná obuv, jež se obléká na vlastní obuv. Obuv z látek s kaučukovými podešvemi, pak podešve z kaučuku a z guttaperči, jakož i podešve z korku, potažené kaučukem, nutno rovněž vyclívati podle č. 311. Veškeré věci patřící do č. 311 mohu býti kožišinou pouze lemovány nebo spojeny s jinými též velmi jemnými hmotami, nesmějí však býti vystrojeny drahými kovy. Obuv z kaučuku, podšitá kožišinou, patřící však do č. 346. |
| 5. | Za druhý odstavec vysvětlivek k saz. čís. 323 zařazuje se tento nový, třetí odstavec: „(3) Silou vroubkovaného linolea rozumí se síla linolea v žebru, nikoliv síla linolea v rýze (drážce).“ |
| 6. | Vysvětlivky k saz. čís. 368 se zrušují a nahrazují tímto zněním: „1. (1) Skloviny jsou hmoty, vzniklé tavením sklářského kamene (t. j. směsí hmot sloužících k výrobě skla), v beztvarých úlomcích nebo kusech. (2) Ke sklovinám patří též sklo barevné v podobě šišek a pod., jehož se používá k výrobě barevného skla podjímáním atd. Sklo avanturinové, t. j. sklovina žlutohnědá, třpytící se uvnitř zlatově jako krystalky, patří rovněž do č. 368. (3) Kameny mlýnské ze skloviny, též se železnými obručemi, vyclívají se jako sklovina. 2. Smaltoviny (smalty, emaily) jsou nízko tavitelné sklovité hmoty, jež přicházejí do obchodu výhradně ve stavu taveném (fritovaném) jako koláče, kusy, zrna nebo prášek suchý nebo výjimečně rozdělaný vodou. Dávají po vytavení sklovitý, neprůhledný povlak, mléčně zakalený, barvy bílé nebo jiné a slouží ke smaltování kovového zboží. 3. Polevy (glasury) přicházejí do obchodu buď ve stavu taveném jako taveniny (frity) nemleté v podobě nepravidelných zrn (granulované) nebo mleté v podobě prášku různé jemnosti anebo ve stavu netaveném jako mechanické směsi v podobě prášku nebo ve slepených hrudkách. Po vytavení dávají hladké, průhledné, lesklé, sklovité povlaky, buď bezbarvé nebo zbarvené. Slouží ku přípravě sklovitých povlaků na hliněném zboží. 4. Sklo rozemleté (skelný prášek, skelné šupiny, skelný lesk), též barevné, upotřebuje se k posypávání papíru, pohlednic, čalounů, dřevěného a lepenkového galanterního zboží, umělých květin a pod. 5.(1) Mosaikové desky, destičky a tyčinky z barevného nebo avanturinového skla, kterébyvše rozřezány používají se k výrobě mosaikových obrazů, č. 374 b). (2) Skelná pěna (skelná žluč), č. 599 b). (3) Sklo vodní, č. 599 e). (4) Šmolka, cafra, č. 601 a). (5) Barvy tavné, č. 626. (6) Odpadky z výroby skla, skelné střepy, sklo nístějní, č. 656.“ |
| 7. | Osmý až patnáctý odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 601 se zrušují a nahrazují tímto zněním: „(8) Cafra (nerostný saflor, kobaltový saflor) jest pražená ruda kobaltová (směs kysličníku kobalnatého a kobaltitého, vázaných na různé množství kyseliny křemičité); používá se jí do glasury hrnčířského, porculánového a jiného hliněného zboží. Cafra jeví se jako pískovitý, bleděčervený prášek, jenž se rozpouští v sehnané kyselině solné temněmodrou barvou, zůstavuje patrný zbytek. (9) Jako cafra vyclívají se též kysličníky kobaltu. Jsou to těžké prášky, barvy olivové, šedé, hnědé až černé, ve vodě nerozpustné. Kysličník kobaltitý a kobaltnatý rozpouštějí se v kyselině solné, kysličník kobaltnato-kobaltitý v sehnané kyselině sírové, nezanechávajíce značnějšího zbytku. (10) Šmolka (ešl, nazývaná též nesprávně modří kobaltovou nebo královskou) připravuje se tavením cafry s potaší a křemenným pískem. Jest to rozmělněné, kysličníkem kobaltnatým modře zbarvené sklo (křemičitan kobaltnato-draselný), jehož se používá k malbě porculánu a pod. Šmolka jest ve vodě nerozpustná; louh draselný nebo zředěné kyseliny na ni téměř nepůsobí. Pod drobnohledem jeví se šmolka jak ostrohranné střepiny, nepravidelné, různě veliké a lesklé, čímž liší se od pravé kobaltové (Thénardovy) modři č. 626, tvořící se pod drobnohledem kulatá nebo hranatá zrnka. (11) Do saz. pol. 601 a) patří též směs jemně rozmělněné rudy kobaltové s křemenným pískem, přicházející do obchodu pod označením náhražka šmolky. (12) Skelné posypátko (modré posypátko) jsou mleté odpadky od výroby šmolky. (13) Uměle obarvené posypátko, č. 149. Od skelného posypátka liší se tím, že žíháním se odbarvuje.“ |
| 8. | Vysvětlivky k saz. čís. 619 mění a upravují se takto: | a) | Za desátý odstavec zařazují se tyto dva nové odstavce: „(11) Při vyclívání alkoholů butylnatých podle poznámky za saz. pol. 619 b) nutno předložiti s celní prohláškou osvědčení příslušné obchodní a živnostenské komory podle připojeného vzoru. *) *) Osvědčení. Obchodní a živnostenská komora v.................... osvědčuje, že zásilka pozůstávající z Počet | Druh | Označení zboží podle chem. názvu (viz přísl. poznámku v celním sazebníku) | Váha zboží s přímým|(bezprostředním) obalem | obalů | | | | | | | | | | |
jest určena pro továrnu na výrobu laků firmy…………………............. v.........................., kde bude upotřebena výhradně k výrobě laků. | …………………………….. | | | (Místo vyhotovení a datum.) | | …………………………….. | | …………………………….. | (Razítko.) | | (Podpis.) |
(12) Celní úřad jest oprávněn vzíti ze zboží vzorek ve množství nejméně 150 g za účelem zjištění správnosti celní prohlášky.“ | | b) | Jedenáctý až dvanáctý odstavec přečíslují se na (13) až (22). |
|
| 9. | Druhá vysvětlivka k saz. čís. 620 mění a upravuje se takto: | a) | Za pátý odstavec zařazuje se tento nový, šestý odstavec: „(6) O dovozu zboží podle poznámky za saz. pol. 620 b) platí obdobně ustanovení 11. a 12. odstavce vysvětlivek k saz. čís. 619.“ | | b) | Šestý a sedmý odstavec přečíslují se na (7) a (8). |
|
| 10. | Vysvětlivky k saz. čís. 622 mění a upravují se takto: | a) | V osmém odstavci nahrazují se slova: „K poznámce.“ slovy: „K poznámce 1.“ | | b) | Za osmý odstavec zařazuje se tento nový, devátý odstavec: „(9) K poznámce 2. O dovozu zboží podle této poznámky platí obdobně ustanovení 11. a 12. odstavce vysvětlivek k saz. čís. 619.“ |
|
| 11. | Desátý odstavec vysvětlivek k saz. čís. 624 se zrušuje a nahrazuje tímto zněním: „(10) Japonský lak, t. j. zahuštěná šťáva čínské a japonské škumpy pokostové, viz 4. vysv. k č. 174.“ |
| 12. | Vysvětlivka III. k saz. čís. 626 mění a upravuje se takto: | a) | Prvý odstavec se zrušuje a nahrazuje tímto zněním: „III. (1) Barvy tavné, t. j. barvy sklovité povahy, používané v průmyslu keramickém, sklářském a smaltárenském, jsou jemně práškovité směsi kysličníků kovů s tavidly (křemičitany, různými nerosty, hlinou a pod.). Do obchodu přicházejí jako hotové přípravky buď v podobě jemných prášků nebo rozdělány v těstovité pasty v tubách pod různými názvy, jako na př. porculánové či muflové barvy, emailové barvy, barvy na glasuru, barvy pro keramický barevný tisk a pod. Užívá se jich bez další složitější úpravy k malbě, listrování a podobnému zdobení keramického, skleněného a kovového zboží. (2) Na rozdíl od polev a smaltů č. 368 vyznačují se barvy tavné větší jemností (plavením nezanechávají hrubších částeček a neskřípou mezi zuby), vysokým obsahem barvících kysličníků (nejméně 7 %) a sytou barvou po vytavení.“ | | b) | Druhý a třetí odstavec přečíslují se na (3) a (4). |
|